ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 1e565b40-7641-11dc-8573-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 14 celkem · entity: person 37, place 16, org 3
1 masthead
Románová přiloha „Národních Listů“ k číslu 16l. ze dne 12. června 1908.
2 title
Z kulturní ciziny.
3 article
V kruzích výtvarníků německých znač- nou pozornost budí nové dílo znamenitého sochaře německého Maxe Klingera. Je to bronzová po- stava »Zápasníka« v nadživotní velikosti, půso- bící prý mohutným dojmem a křepkou silou svalů překrásně modelovaných. Socha vystavena jest ve výstavním sále lipského Uměleckého spolku. Postava mladistvého zápasníka, na níž pracoval mistr několik let, bude prý pro Lipsko trvale získána koupí. Proslulý francouzský tragéd M. de Max, znám partner Sáry Bernhardtové, který společně s ní nejvíce vavřínů sklidil, a také v cizině jejím prostřednictvím si získal často uznání, učinil kuriosní rozhodnutí, že se »přenárodní«. Učinil tak drsně sti- lisovaným a rozhodně poněkud histrionskou výstřed- ností načichlým veřejným prohlášením, v němž odůvod- nil svoje rozhodnutí tím, že ,tragedie ve Francii vymřela“ Půjde proto do Londýna, a příští svoje uměle- cké působení věnuje výhradně anglické inter- pretaci Shakespeara. V Londýně hodlá »bý- valý francouzský, tragéd hráti krále Le ara, Ham leta a Julia Caes ara. V Brusselu zemřel v těchto dnech sochat Jef Lambeaux, jenž po smrti Constantina Meuniera platil za nejlepšího sochaře moderní Belgie. Umění jeho bylo bujné, živé a radostné, tedy pravou protivou přísného, vážného a chmurného umění Meunierova. Byl rodilý v Antverpách (v roce 1852) a již v časných letech svým vyspělým uměním získal si proslulosti. Zemřel rozhodně předčasně neboť právě krásná umělecká díla poslední jeho tvo- řivé periody vyznačovala se bujnou a svěží vyspě- lostí umělce v plné tvořivé síle.
Klinger Bernhardtová Shakespeare Caes Lambeaux Constantino Meunier Meunierův Lipsko Francie Londýn Brusel Belgie Antverpy
4 article
Vídeňská dvorní opera přijala k provo- zování Nedbalův výpravný balet »Z pohádky do pohádky«, který se těší na scéně Národního divadla tak mimořádnému úspěchu. Družinu ruské opery, konající v Berlíně svoje pohostinské hry na scéně královské dvorn opery, postihla nová nehoda, která však byla šťastně zažehnána a přinesla ruským hostům vlastně jen stoupající sympatie berlínských návštěvníků, které jim půjdou velmi k duhu. Neboť návštěva v prvních dnech nebyla příliš valná — jednak pro vysoké ceny, které i v Berlíně široké vrstvy obecenstva umělecky vyspělého odrazují, jednak proto, že ruská hudba a představení rusky zpívaná jsou hlavnímu kontingentu divadelních nadšenců dosti vzdáleny. Orchestr, hrající při těchto představeních (Rusové ne- vzali ssebou orchestr vlastní pro přílišné výlohy, které by s tím byly spojeny), z ohledu na množství zkoušek, jež musil konati k vůli repertoiru sobě vesměs neznámému a novému, žádal za značné zvýšení gáže a mimořádné vysoké příplatky. Když jeho požadavkům bylo vyhověno jen částečně, usnesl se stávkovati a úmysl svůj provedl náble a neoče- kávaně mezi představením Čajkovského »Eu- gena Oněgina«. Po přestávce před třetím aktem když obecenstvo zaujalo svoje místa, zůstal orchestr prazoný. Vystoupila solistka Kuzněcová a ozná- mila rsky i německy, že bude nutno dokončiti před- stavení s průvodem klavíru.
Nedbalův Čajkovský Oněgin Kuzněcová Berlín Rusová národní divadlo
5 article Ze soudní síně.
Ze soudní síně. Pater incertus. (Před čtyřčlenným senátem.) Hledala se insertem hospodyně a našla se. Barbora S. z Libušína byla tou nalezenou. Navštívila dne 24. ledna 1907 svého nového pána Františka S. droguistu v místě u Prahy, dohodla se s ním o po- vinnostech . . . a jednu z nich, jak dále vypráví ža- loba, poznala ještě téže noci. Od 31. ledna pak na- stoupila u Františka S. definitivně a dne 15. září stala se matkou. Prostřednictvím svého poručníka domáhala se pak na Františku S. uznání otcovství dítěti, načež dne 9. ledna 1908 jednáno o žalobě u okresního soudu na Smíchově. A tu na jevo vyšly věci podivu- hodné. Svědkvně Ludvika H., porodní bába v Bubenči udala, že Barbora S. dne 3. února 1907 jí řekla, že měla již před tím, než do služby u Františka S. vstoupila, poměr s jistým ženatým mužem v Libu- šíně a od té doby že se cítí matkou. Domovnice Kateřina N., která byla přítomna intervenci báby. tvrdila totéž. A podobné doznání dotvrzoval učeň Františka S. Miloš M. — František S. přímo nepo- přel, že by byl krom obsluhy ještě jiného od své nové hospodyně požadoval, ale vytasil se s písem- ným prohlašením téže — podepsaným svědkyněmi bábou a domovnicí, v němž přiznávala Barbora S., že otcem dítěte jest jistý libušínský občan a nikoliv František S. Na základě toho alimentační žaloba zamítnuta.
František Ludvik H Barbora Libušín Praha Smíchov Bubeneč Liba František S
6 article
Než tím nebyla celá záležitost odbyta. Barbora S prohlásila, že byla k napsání onoho prohlášení ná- silně a pod výhrůžkou zastřelení donucena Fran- tiškem S. a že svědectví báby, domovnice, prakti- kanta i pána jejího jsou falešnými. Vyšetřujícímu soudci pak udala řadu takových okolností, že státní zastupitelství na základě jich vzneslo na Františka S. žalobu pro zločin ve- řejného násilí vydíráním a pro zločin spoluviny na podvodě; na ostatní pak Ludvíku H., Kate- řinu N. a Miloše M. žalobu pro křivou přísahu Všichni čtyři zasedli včera na lavici obžalova- ných před čtyřčlenným senátem, jemuž předsedal vrchní rada z. s. p. Kasalický. Přelíčení, k ně- muž voláni soudní lékaři, bylo přirozeně tajné, a le výsledek jeho byl překvapivý. Veřejný žalobce rada z. s. Blattný vzal po několika vypovědech svědeckých žal obu zpět, protože patrným bylo, že údaje Barbory S. neodpovídají pravdě. Obhájcí žalovaných byli dr. G. Freund, A. Meissner a Klouda.
Fran František Kate Blattná G Freund A Meissner Kloud
7 article Konec podvodů přestrojeného
Konec podvodů přestrojeného prince. Před několika měsíci byla před vídeňský zemský soud pohnána 44letá, svobodná Vilemína Erbova, která napachala na účet lehkověrnosti bodrých Ví- deňáků velmi četné podvody, vydávajíc se za pře- strojeného prince, syna Ludvíka Bavor- ského. Přelíčení s ní však konáno nebylo, nýbrž
Vilemína Erbův Ludvík Bavor
8 article
dána na pozorování, jelikož nezdála se soudcům býti normální. Zatím co prodlévala na psychiatrickém oddělení. vyšly na ni na jevo takové věci, že bylo již z těch patrno, že není duševně příčetnou. A později zjistilo se lékaři, že skutečně pevně jest o sobě přesvědčena, že jest mužem. V této fixní idei nosila ostříhané vlasy, chovala se mužsky a dokonce měla s jednou dívkou tak vážný poměr, že chtěla ji vésti k oltáři. V důsledcích toho bylo trestní stihání pro vylákání peněz do tisíců jdoucích proti ní zastaveno a inter- nována v ústavu pro choromyslné. Líčení u správního soudu. Před správním soudem budou se konati v nej- bližších dnech kromě jiných i tato veřejná ústní přelíčení: dne 16. června: Zdeněk hr. Kinský v Chlumci n. Cidl. proti ministeriu orby v příčině udržování jezu a mostu, buštěhradská dráha v Praze proti témuž ministeriu v příčině vodoprávního schvá- lení těžby kaolinu, Ústřední Matice školské v Praze proti ministeriu financí v záležitosti poplatků z po- zůstalosti; dne 19. června: městská rada v Praze proti zem. výboru král. českého v přičině odepření sbourání domu a stanovení stavební čáry, firma Langhans a nemocenská pokladna obch. zřízenců a úřadníků v Praze proti ministeriu vnitra v příčině pojistné povinnosti nemocenské.
Zdeněk Kinská Chlumec Cidlina Praha Langhans
9 article
Ze soudu živnostenského. Pasířský a ciselěrský mistr Jan S. vyučil se u mistra pasířského Jana H. a po čase zařídil se sa- mostatně jako živnostník nedaleko svého bývalého mistra, který tuto mladou konkurenci velmi nelibě nesl. Také to dal na jevo svému bývalému vyučenci, který měl následkem toho časté svízele a potíže, po- něvadž pracoval též s kovy drahými a obecnými, na což neměl dle názoru svého bývalého mistra právo, poněvadž klausuli o této práci neměl ve vyučném listě zanešenu. Mistr S., chtěje se vyhnouti všem. nepříjemnostem, zažaloval svého bývalého učebního pána u soudu živnostenského na vydání vysvědčení úplného, poněvadž se vyučil u bývalého mistra též práci s kovy drahými a obecnými. V žalobě uvedl, že bývalý mistr napsal mu do vysvědčení pouze, že pracoval u něho jako pasířský pomocník, aniž tam přičinil poznámku, že pracoval také s kovy drahými a obecnými. Soud, jemuž rada zemského soudu p. Hof- bauer předsedal, z a mít! žalobu z těchto důvodů: Z výpovědí stran seznal soud, že žalobce pracovai u žalovaného a že po vyučení obdržel od svého učebního pána vysvědčení vyuční, aniž co proti obsahu jeho namítal. Nyní žádá žalobce, aby do vy- svědčení vyučného napsán mu byl dodatek, že pra- coval též s kovy drahými. Soud nahlédnutím do vy- svědčení přesvědčil se však, že úplně odpovídá usta- novení § 81. ž. ř. Soud nemůže proto nyní nutit. žalovaného k zapsání dodatku, naopak musil žalobu jako bezdůvodnou zamítnouti, poněvadž, když žalobce spokojen byl s vysvědčením po vyučení, nemůže nyní žádat jeho doplnění. Žalobce měl tak učiniti ihned, když vysvědčení obdržel.
Jan
10 title
»Podívej se,« pravila Emilie, »probudil jsi již
Emilie
11 article Cecilku !« »To nevadí!« zvolal Jan. »Brzo bude moci lépe
Cecilku !« »To nevadí!« zvolal Jan. »Brzo bude moci lépe spáti.«
Cecilka Jan
12 article Potom vzal Cecilku do náručí a vášnivě ji líbaje,
Potom vzal Cecilku do náručí a vášnivě ji líbaje, vesele vypravoval: »Cecilko, zatím co jsme spali, byla tu dobrá víla. Teď dostaneš pannu, kterou jsem ti včera slíbil, ale dříve než pro ni půjdeme, dobře se nasnídáme. Nuže, směj se také trochu, vždyť vidíš, že já se také směji!« Cecilka se pousmála. Jan zvážněl ihned, vida, jak dceruška jeho po- slouchá. »Ale na tom není dosti, Cecilko! Musíš se také se mnou pomodliti! Sepni pěkně ručičky a opakůj po mně: Milý bože!« »Milý bože !«
Cecilka Jan
13 article »Zachovej nám našeho dobrého Petra ve zdravía
»Zachovej nám našeho dobrého Petra ve zdravía spokojenosti !« Cecilka dvakrát se zakoktala, než dlouhou tu větu ze sebe vypravila, po třetí se ji to však přece podařilo. Jan vděčně ji za to polípil. Teď plakala také Emilie. Již již chtěla před mu- žem svým klesnouti na kolena a poprositi ho za odpu- štění, že měla jej v tak strašném podezření. Netroufala si však, ale za to jej objala a líbajíc jej, zašeptala: »Ach, jak jsem šťastna !« »Ten hodný Petr!« zvolal Jan. »Včera bych jej byl zlostí skoro uškrtil a dnes uspořádám na počest jeho velkou hostinu!« »Myslís vskutku, že přijde? —no nn nn
Petro Cecilka Jan Emilie Petr
14 article
obálce adresu svého muže jím samým napsanou. Měl ten nešťastník včera v úmyslu se usmrtiti a chtěl se s ní. tímto dopisem na vždy rozloučiti? Paní Mortierová postavila džbánek s polévkou v dílně na stůl. Všecka se třesouc chmatávala dopis, jenž bez- pochyby obsahoval poslední slova zoufalcova. Chtěla uhodnouti, co asi píše. Konečně se rozhodla. Otevře dopis ten a přečte si jej, ale pak jej uschová, aby nepo- kořila muže svého touto vzpomínkou na jeho slabost. Otevřevši dopis, vykřikla. Byly v něm dvě tisí- covky! Studený pot vyrazil jí na čele. Ustoupila do tmavého koutku v dílně a obálku i s tisícovkami upu- stila na zemi. Tisíceré myšlenky na ni dorážely, na- plňujíce ji úzkostí a hrozíce ji takořka udusiti. Ale ohromení její dlouho netrvalo. Shýbla se, zdvihla obálku, přiblížila se ke dveřím a ještě jednou po- zorně obálku prohlížila, kojíc se nadějí, že snad se zmý- lila a že pokládala písmo to za písmo mužovo. Ale tu nebyla mýlka možna! Nikdo jiný to ne- psal! Vždyť, jsa zvyklý, vždy jen se podpisovati, při čemž zakončil jméno své klikatým »manu propria«, i na této obálce chtěl tak učiniti, a teprve když si asi vzpo- menul, že toho není potřebí, uprostřed přestal. Obálka pálila nešťastnou ženu v rukou. Ani na mysl jí nepřipadlo, že má teď dosti peněz, aby mohla všechny dluhy zaplatiti, aby mohla zabrániti exekuci, kteráž jim dnešního dne hrozila. Pravila si naopak, že peníze ty patrně jsou ukradeny a že musí býti vráceny. Ano, jsou to peníze ukradené! Myslila na krádež, aniž by byla myslila na zloděje. Na toho bude později mysliti. „Ocelové kladivko.“
Mortierová