Periodikum ALTO Viewer

1

V) dum ka/iiy den mime po oedéli » nvtftku.

2

CECH.

3

DOPItTk rroiikovaor o podepooa* pMJim» r «dLalcc« T Oitrovsi allei é. 1Б08-П.

4 Pŕtdpláoi to v idministraoi

Pŕtdpláoi to v idministraoi Oaarvrai allo* Aia. irvoM-ll. 1 ľraMi t pailaa: - il.OOkr. 1 d. ‘J6 kŕ. lé .... % , 70 , 3,7», ...ÍO.tO, 16,-,

J 6

5 Devncimt o nopodopmýek nedbám«.

Devncimt o nopodopmýek nedbám«. REKLÁMАСЕ ueupeieUaé poeýláop badtaáatfrom ko*io j. loMrétp ytttUm m

6

RukopiiAv

7

Jednotlivá ôiela po 4 kŕ.

8

Zo doBátonl do domo mětlčoé 10 kr.

9 title

Pozvání k předplacení

10 article

na čtvrté čtvrtletí

11 article

politiolt é fio donni tcu

12 article „ÖECH“

„ÖECH“ Počtou předplácí se: na čtvrt leta 8 si. 75 kr., na pfll leta 7 zl. 60 kr., na celý rok 16 zl. — V Praze bez donášky : na misie 90 kr., na čtvrt leta 2 zl. 70 kr., na pftl leta 6 zl 40 kr, na celý rok 10 zl. 80 kr.

Počta Praha

13 article

Za douáftk'i do domu, kterouž výhradně administrace obstarává, platí se měsíčně 10 kr. Předplatné zasýlá se — nejlépe poštovními poukázkami adini-ústraoi „Čecha“ V Praze, ostrovní ulice číslo 1508-11. Z vládního programu za Litavou. Předseda ministerstva uherského, К o- loman Tisza, byl dne 17. t. m. v kruhu svých voličů v Debrecíně, kdež mluvil o pro gramu vlády. Nejprvé hájil a chválil svou stranu Liberální strana vynasuažuje, prý, se udrželi pokoj doma i na venek, něhot „my musíme hledět duševně i hmotné se posilnit, aby. — čehož nás Bůh uchovej, za co ale nikdo nemůže stát, — kdyby nastala bouře, národ byl s to, každému nebezpečí vzdoro vat“. O nejkrajuější levici pravil, >e to, co ona chce, pokojnou cestou vyřídili se nedá. Kdyby prý Uhry měly samostatné vojsko, musely by na ně platit 45 procent a nikoli 30. jako nyní.

Čecho bůh Uher Praha Litava Debrecín Tisza

14 article

Zmenšení vojska že je nemožné, nemá-li se mocnářství uvrhnout v nebezpečí. „A po- divno, — pravil — že právé ti, co chtějí redukci, v každém křovíčku vidí nepřítele“. Když byl nynější předseda ministerstva sám ješté v čele oposice, mluvil o těch věcech jiniče. Spojené oposici vytýkal Tisza, že nemá programu, že ani v té celní otázce nemá shodného náhledu : jedni že chtí společné, druzí samostatné čelní území. Však výtka jeho spadá také na oěho samého, neboC an on sám nemá v té véci pevného mínění, anť pravil, že Uhry nesmějí se vzdát práva na samostatné celní území, arcit chce užívali nyní toho práva jen co zbraně a hrozby proti druhé polovici říše pro případ, že by se tu nechtěli odhodlat! к výhodnému pro Uhry vyrovnání. К této snaze o hospodářské oddělení Uher od západního Rakouska, druží se podobné odštěpenské snahy v západní po lovici. Orgány německo-národní strany hlá sají to neustále, že jediným cílem jejich, ja kož i Maďarů jest „ponhá personální unie *

Uher Maďar Uhry Rakousko

15 article

Za jakou příčinou se jí domáhají, jest véci dávno známou. Jest to cíl jejich toužení, ab Némectví mohlo provádét nadvládu nad ostatními národy rakouskými. Za to by byli poctivci tito v stavu samu říši v šanc vydat Však přihlédněme к dalším číslům programu Tiszova. Týž prohlásil v Debrecíně. že v příštím zasedání říšského sněmu otázka rjecká definiti vně bude rozřešena. Při tom vytknul, že o státoprávní stránce této otázky nebude více hovořeno ; bude prý potřebí jen takých zvláštních ustanovení, na kteréž již o jeho přivtělení k trojjedinému království rakouské vládě* To je pr«vý a poctivý se zasazovali nepřestanou 'soud o véci. К dolíčeuí situace dodáváme Z ostatních částí vládního programu sluší ješté hlas „Allg. Ztg.” : „Situace jeví se ve se zmínili ještě o opravě v e ř e j n éj velkéni toutéž, jakou byla před uveřejněním správy státní. Jak známo, nalez jí se ' v řadě úřadnictva uherského lidé, kteří nemívají odborného, nýbrž ani školního vzdělání. Chce tedy vláda- učinili jakousi náprava tím, že navrhne zákon o kvalifikaci úřadníkův. Tím bude arci málo pomoženo. Úře míči, kteříž se v Uhrách volí, budou i vždy hleděli přátelství svých voličů a čelnějších rodin v župách na škodu řádného provádění svého úřadu. Dále zamýšlí vláda, dle sdělení Tiszova, dříve ministr vyučování, Trefort, byl napověděl, dle vzoru západo-rakouské panské sné- movny. Kromě toho provede také opravu trestního řízení a pořídí nový občanský zákonník, o čemž však se předseda Tisza vyslovil jen kuse. Z celého projevu předsedova vyzírá, že vláda uherská nemá určitého a na pevné půdě spočív jícího programu a že nedovede ani nyní rozhárané poměry Uherska upraviti.

Trefort Tisza Debrecín Uhry

16 article Politický přehled domácí.

Politický přehled domácí. V Preze. dne 23. září, Nepoctivým kouskem, jejž vyvedl časopis „Egyétértes* otisknutím tajných depeší vládních, dán nový popud dalším domněnkám časopiseckým rozpravám o dosahu schůze Gdánsku a o poměru tří císařů. Ovšem dohaduje se každá politická strana i z těchto nejnovějších projevů, jak to vůbec bývá případech neurčitých kombinac, se zálibou toho čeho si sama především přeje. Z dohadů těchto překvapují nás jak shodou svou, tak úmyslem, s jakým pronešeny jsou, myšlénky >erlínské „Nat. Ztg.“ a vídeňské (arci pru šácké) „Neue Freie Presse “ Oba ty listy tvrdí, že z odcizených depeší na novo vy svítá, že Německo sblížilo se s Ruskem za tou příčinou, poněvadž slovanský (!) ráz Taaf feovy vládní politiky spůsobil u knížete Bis- marka spolku Německa s Rakouskem pochybnou cenu. Tato taktika dovolávali se ží a klamem, a( nepřímo, pomoci cizé mocnosti nepoctivým strannickym záměrům protiříš- ským, nedodělá se ani u Bismarka slechu, tížného odsouzení dostalo se těmto sběhům rakouského vlastenectví listem „Neue Preus. jenž píše : Veškeren evropský tisk téměř shoduje se v tom, že sblížením se Ruska к Německu dány jsou pevnější záruky, že pro vedena bude úloha udržení míru, kteréž

Bis Neue Preus Rusek Německo Rusko Rakousko Neue Frei Presse

17 article T Praze, r sobotu dne 24, zAŕi 1MNI.

T Praze, r sobotu dne 24, zAŕi 1MNI. od r 1868 se čeká a ty prý vláda nyní pro- věnován byl spolek némecko-rakouský, jen'instance o vede. Щека potřebuje prý ještě mnoho opa- některé orgány oposiční strany v Rakousku nsneila se tření, a těch dostat! se jí mfiže jen tehdá, libují si v tvrzení, že tím némecko-rakouské když bude v přímém spojení s Uhry. Dle přátelství bylo zvikláno. Sluéno upozorniti, toho zamýšlí uherská vláda zrušit! nynější že takové líčeni věci padá na vrub stran- samosprávné postavení Rjeky a dáti městu a nického boje politického v Rakousku, v kte- nzemí tomu jakési postavení uherského svo- rémžto boji n é m e с к o-liherální strana bodného mèsta. S tímto odstavcem svého u volbě prost redkA není právě programu pochodí Tisza také nyní velice v y b ir a v á. 'Strana ta chce svou špatné. Předně poděkují se sami Rječané za s m y š 1 e n к u, že německo rakouské to, co jim Uhři chtí nadělit a pak json zde přátelství doznalo změny, vy- Chorváti, kteří na základě nejširšírn mají s v é ll i t i v n i t ř n í m i poméryrakou- právo na území to a všichni bez rozdílu stran skými a využitkovati ji pro til takový schodek, ie bude kn kryti jeho potřebí

Uher Chorvat T Praha Rakousko Uhry Tisza

18 article

přirážky 2 kr. na 1 alatý. Schodek tento kaity rok se opaknjlei a stoupajíc! má původ svij v počínáni si ústaváché správy zemské, ktorái. aby udržela svůj vliv v zemi, musí na útraty země pro jednotlivá města a obce pod roaliěí- nými záminkami vést veliké náklady. Na bonou posunuto ; konservativní proud jeví sej epodářstvl (toto bohdá posvítí čeští poslanci všady. To jest to podstatné, vše ostatní jest věcí formální. Co týče se schůze našeho císaře s králem italským, zmizela sice s povrchu obrazů, ale může se vyronili v brzku opět na povrch. Není to docela nemožnou věcí. aby nyní h.edalo se u nás trochu vzduchu na jihu, když přítel ua severu tlačí nás tak upřímné к srdci. — Co pak se odcizení

19 article

depeší : Spolek tří císařů místo poměru císařů dvou tak že Rakousko jest trochu stra- zreformovali hořejší sněmovnu a sice jak již dotýčných depeší týče, stalo se tím spůso- bem, že z neopatrnosti depeše ty hozeny byly do koše, kterýž po odcestování císaře na irchlo probírán. Tak nalezeny obě depeše Ctení bylo pracné, ježto několik slov a ob- zvlášt adresa nebyly dechifrovány. Následkem toho nestalo se uveřejnění vérně dle slov. Titulatury jsou falešné a některá slova jsou jednoduše vynechána aneb nesprávně doplněna.

Rakousko

20 article

Redaktor časopisu „Egyétértes* zdráhá se vytrvale jmenovali osobnost, od níž ob držel oba telegramy císaři do Miškovce dne 12. a 16. září odeslané Včera večer ode brala se komise trestního soudu do místností redakčních, konala přísnou prohlídku a za bavila závadné rukopisy. Praví se, že som je pachateli na stopě. Z Vidné. Hrabě Taaffe vrátil se z Pešti dne 22. t. m. do Vidně. Večer téhož dne vrátil ministr Dnnajewski. Společné konference se Pešti skončily se velmi hladce. Poměr obon vlád jest co nejlepšl. — Dne 3. října sejde se ve Vídni celní konference, kter&š se předkem zabývat! bode povšechným rokováním, načež te- prvé vytknuty budou zásady, dle nichž by se mělo vyjednávati. „F. Ztg ” naznačuje, že obě vlády shodly se v záhadě, že oproti celní poli tice německé zvýšeni r&zných celních položek rakouské tarify jest notné. — Dosnd není ustanoveno, kdy říšská rada se sejde. Dle nejnověj šícb zpráv nestane se to v řijnn. Nejspíše bade zasedati současně s delegacemi, jež se letos ve Vídni sejdou. — V sezeni generální rady rakou- sko-uberské banky dne 22. t. m. sděleno, že až do včerejška odvedeno do bankovních pokladen 348.137 kusů popsaných a potištěných desítek. těch bude 3009 kusů, jež odvedeny po 16. září, změněno za náhrada 6 kr. za kos — V sezeni správní rady ústřední dráhy moravské, jež odbývalo se dne 22. t. m. v nepřítomnosti kurátora Garberà, činil zástupce vlády námitky vzhle dem kn výplatě červencového knponn z r. 1874, , ak ji navrhuje správni rada, z důvodn, že drnhá

Taaff Dnnajewski F Ztg Garbera Miškovec Pešť Vídeň

21 article Roénik XIII.

Roénik XIII. tom jeitě nerozhodla. Správní rada proto ua výplatě onoho kapona jaa pro ten případ, ie by vrchní sond výnoz sonda obchodního potvrdil. Z Brna. (Sně m.) Na denním pořádka prvního zezenl mému v eobotn nalézá ze ponza schváleni tři dodatečných voleb, totiž oněch z drahého městrkého okrem brněnského, pak z venkovského okresu třebovského a z drahého sborn velkostatkářstva. NejdAleiitěJii předloboa letošního moravského sněmu jest rozpočet zemského fondo na rok 1882, joni vy kázaje opit moravští. Předloha ta bode zajímavou také tim, že jako v loni také i letos iádati bode vláda, abj zemské přirážky vybírány nebyly jen s přímých, nýbrž ze všech dani a přirážek, čemni se ústavácká většina dosud vzpírala. Nepovolí li ústaváci ani letos, rozhodne se snad vláda a rozpást! sněm moravský. Ministr dr. Pražák pojede к otevřeni sněmn moravského do Brna. Před první schůzi bade zasedati klub moravských národních poslanců. Ze Lvova. (Sněm. — Výkonný vý^ bor federalist A. — ScbAze hospodářského s p o 1 к a). Dle zprávy do Krakova došlé zasedati bode sněm haličský do 28. října. Komise zemského sněmu haličského, která raditi se má o vládní předloze stran oprav veřejné správy, sestává z následujících 17 poslanců : Bartmancki, kníže Gzartoryski, Alf.

Pražák ScbAz Brno Lvov Krakov Gzartoryski Alfa

22 article

Czajkowski, dr. Ens. Czerkawski, Grocholski, dr. Gross, František Jasinski, hrabě Menczyn- ski, dr. Pilát, Romanovicz, dr. Skalkowski, arcibiskup Sembratowicz, Wasilewski, hrabě Ludvik Wodzicbl. Mik Wolanski, dr. Zatarski a Zn- rowski. — Koncem října bude se ve Vídni odbývali sezeni výkonného v ý b o r a fed obrali s t A. První sezeni říšské rady má být dne 2. listopadu. Poslanec Šmolka odjede do Vidně dne 26. října. — Ve večerní schAsi hospodářského spolku d e 21. t. m. konané, činil před- seda kníže Sapieba vládě dosti prudké výtky, že Haliči povolila jen 50.000 zl. na povzneseni chova dobytka, kdežto Bukovina dostala subvenci 210.000 zl. ; dále že se s Haliči zachází nedůvěřivě, jelikož ministerstvo vyslalo delegáta poměrA v zemi neznalého a jeho dobrozdáni chce si vžiti za základ dalších rozhodnuti Útok ten čelí proti posláni prof. Heckého. Z Linee. (Selský spolek. — Vý- f, s 1 e d e к voleb). O Kirchmayerovn spoikn selském v Hořejších Rakonsích píše se: „Rach rolnický v Horních Rakonsích blíži se patrné svému konci. Ukázalo se, že odštěpenci nemají tolik síly, aby vliv miti mohli na vnitřní záležitosti země, ano že nemají ani rozhodujícího vlivu na volba poslancfi. Liberálni listy mohou r se nyní těšit tím, že se aspoň odpor děje kle- rikálAm. Klesáním selského spoikn přišli liberálové opět o jednu naději, což veliký má význam v době, kdy tak veliká úmrtnost zavládla nadějích liberálů. — Ve volebním okresu Linec-Steyry byl výsledek voleb do večera dne 20.

Czajkowski doktor ens Czerkawský Grocholski Gross Jasinský Menczyn Pilát Romanovicz Skalkowski Sembratowicz Wasilewský Ludvik Wodzicbl Zatarski profesor Hecký Vídeň Halič Linec Steyr Mik Wolanski hospodářský spolek d e 21 . t Linea t A Výf d e

23 article FEUILLETON.

FEUILLETON. Co působí hůře, než smrtelný hřích ? Na faře v N ... ich, patřící patronu privátnímu, pracuje kaplan již 18 let Fara ta jest „jednotlivá”, — to jest patron ten, má jen tu jedinkou faru. Náš kaplan stárne, počíná šedivěti, a síly jeho slábnou. Dva neb tři filiální kostely, tři až pět filiálních čili přespolních škol, deset «s odlehlých vesnic, cesty bezedné neb krkolomné, do kostelů pěšky, do škol pěšky, к nemocným většinou pěšky, a na úlevu žádná naděje. Pan farář je plný živobytí ješté v dobrých letech ; a i kdyby nebyl, čekali někomu na smrt jest vždycky věcí nemilou

Fara

24 article

V tomto beznadějném stavu Objeví se pojednou na obzoru diecése hvězdička — biu- ' raněn byv mrtvicí. dička. jest to farka, která skoro každého roku1 Po druhé ve svém životě píše náš chudý bývá prázdná, a někdy dvakráte se vypisuje, farář dvě žádosti. S jednon jel ke konsistoři. Nese čtyry sta zlatých a „štólu* od sedmi Byl vlidně přijat, ale všude slyší tutéž pís *et duší, baráčníků a nsdeníků, spolu však i ničku : „Nejste více na patronáté !” kořalečníků. I Z^jel к patronovi, se strachem vystnpqje Tato bludička svede našeho kaplana ku na schody v zámku, se strachem vstupuje do Praktickým, jak se zdá, kalkulacím. - salonu pana hraběte KoH se, až snad nedů- „Zde nemohu zůstat podkopám si zdraví, stojné, líčí své zásluhy, vypočítává léta, prosí, bndo-li tu ještě několik let; a co potom? vzdychá, slzí, s pan patron? „Je mi líto”, 0*é sté pense. A nebo do šedesáti let kapia- praví, „odešel jste z patronátu mého a tím bovat? Pak už o faru nestojím* jste ztratil veškeré zásluhy své.” . Tak uváživ, sedl napsal dvě žádosti, Se mžitkami v očích potácí se ubohý ža- lr<inu ke konsistoH, a s druhou dojel si к datel po schodech delt, a za dvé neděle obdr- h ь* P*tronn té prázdné, též „jednotlivé* žel svou žádost s přílohami nazpět, na rubrum Pochodil dobře, ano on musí i dobře bylo připsáno : .Žádané beneficium propůj

Koh

25 article

lochodit Etiketní chyby se nedopustil. Mi- ost paní patronce jak se sluší a patří rukn lolíbil, pan správec ho ubezpečil, že mu pomůže „tlačit“, a pak — vždyť nikdo jiný nežádá. — Farku dostal ! Jaké gaudium 1” . . . O svátém Václavě se přestěhoval. — Ještě nenastaly ani opravdu dlouhé večery a nový >an farář sedí pH lampě ve svém houbami plesnivinou páchnoucím pokojíku a —- slzí ! Jsou to slzy nešťastníka, který po dvanáctiletých studiích a osmnáctileté horlivé a svědomité práci, nemůže ukojiti nejnutnějšť potřeby životní. Tři leta uplynula, leta smutku a bídy. Pojednou přiletěla do chudé farky podivná, (odpusťte, nemohu p ece říci radostná) zpráva. Pan farář onen, u něhož nsš ubohý čtyrsto- váček taková leta kaplanoval, náhle umřel, čeno jinému.* — A ten jiný byl poslední caplan v N.. ich ; tři leta teprv je knězem, bývalý žák svého soupeře! Jest postní čas. v hnilobou páchnoucím nevytopeném pokojíku své čtyrstové fary sedl zklamaný kompetent o dobrou faru v N .ich. Pracuje postní kázaní o smrtelném hříchu.

Farka

26 article

Pojednou vstává a povýšeným hlasem čte, co napsal. 4 Slyšme I Hřích smrtelný působí hrozně ! On zbavuje předně posvěcující milosti, a ze mřeli kdo v něm, nedosáhne spasení, peklo jest jeho losem na věky ! Nadarmo tu koná hříšník dobré skutky, nadarmo dává almužny, nadarmo se postí, nadarmo se modlí, dobré tyto skutky nejson nijak pro nebe záaluždy, ano i zásluha oněch dobrých skutků, jež ко nal dříve, než se toho hříchu dopustil, jest ztracena ! Ale slyšte, hříšníci, jak veliké jest milosrdenství Boží I Obraťte se, litote hříchu smrtelného, učiůte pravé pokání, milost ztracená se vám vrátí, nebesa se vám opět otevrou, zásluhy před hříchem vykonaných dobrých skutků (»živnout* Zde umlkl! — Opět sedí za stolem s hlavou sklopenou, se srdcem zarmouceným, okem zaroseným a dí s hlasem utlumeným: „HHžníkul Tys šťastnější než já. Nebe opět nabýváš, zásluhy tvé obživují. A já fair v N... ich nenabudu nikdy více, mé osmnáctileté zásluhy neožijí. Odejiti z patronátu jest tudíž borii a působí hůře, než smrtelný hřích I*

27 article IfcT a,d.plstT7-či.

IfcT a,d.plstT7-či. Námořský román od W. Clarka Rnssela. (Pokračováni.) Hlava sedmnácté. Sydney.

W Clark Rnssel Sydney

28 article

Tři dni po slavnosti, předešle popsané, rozlehlo se v devět hodin ráno z úst plavce, sedícího na hlavním stěžni na výhledu, hří- mavé volání: „Pevnina!“ Za půl hodiny bylo ji lze s paluby rozeznali co stínovitý mlhový pruh. Australie byla dostižena! Ten velký, bo- latý díl světa, jenž té doby hostil muže, jejichž otcové se iešté na ty časy pamatovali, nichž zeměznalství této nesmírné prostore zemské nevykazovalo ješté žádného místa r Tichém oceánn. Hlnboko pronikavý cit doprovází prvý pohled na pevnina v dáli se zračící, — pevninu, které se týden po témdni vstříc plavíme, aniž bychom kdy na šírošírém vodním světě něco jiného spatřili než tn a tam bílé plachty pomíjejícího korábu. Nqjstartí plavec opustí visutou rohož a phklnie rychlým krokem, by ten ohlášený osudný oblak pozoroval. Jsou-li pocestní na palubě, pozoruje se mesi nimi zvláštní neklid, pocházející s podivné směsice radostného rozechvění a bolestného odporu. Nemohou se té chvíle ani dočkali, v níž jim bude opustiti jejich plovoucí domov, útulnou kajutu, místo to veselé společnosti a čisté paluby, po nichž se procháaívali At přece počítají v tétobodini loučení s neoby’

Ata Austrálie