V Praze, v úterý dne 1. října.

K číslu 271.

Na »Národní Listy« ranní a odpolední předplácí se v Praze v administraci na měsíc 2 K —h ve filiálkách na měsíc 2 K 30h Poštou: na měsíc 3 K 20h s dvojí zásilkou na měsíc 3 K 80h

NARUDNÍ

Číslo v Praze za 2h a na venkově za 4h

STi Předplacení a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. Tam je též redakce a expedice.

Telefonické zprávy „Nár. Listů. Nové vyjednávání v Pešti. Z Vídně, 1. října. Min. předseda bar Beck, ministr financí dr. Koryto wskia tajný rada odborný chef dr. Sieghart, před- seda vyrovnací komise cislajtanského kabinetu, jedou již do Pešti k pokračování, možná také k skončení dlouhé vy- rovnací akce. Odpoledne odjedou za nimi resortní ministři ostatní. Všichni úřad- níci, kteří nalézají se ve vyrovnací komisi, jedou s nimi. Jak dlouho potrvá pešťský pobyt, není povědomo. Možná, že do soboty. Dnes odpoledne konati se budou průpravné porady. Vlastní kon- ference počnou teprve zítra. Po dvounedělní přestávce začne se v Pešti tam, kde se přestalo 17. září ve Vídni. Dle pešťských zpráv o zvýšení kvoty vy- skytlo se několik kompromisních návrhů, jaké se neudává. Dlužno vyčkati,eo se nyní v Pešti stane. Z Vídně, 1. října. 10 hodin 8 min. Situace za které odjeli o 9. hodině dopolední sv. pán Beck a někteří resortní členové jeho kabinetu do Pešti, a za jaké ostatní jedou dnes odpo- ledne, není doposud tak hladkou, jas- nou a vůbec tak příznivou, jak jest vylíčena zdejšími novinami. Naopak: ve skutečnosti stav rakousko-uherského vyrovná- ní jest vážný, ba lze říci velmi vážný,a není vyloučeno, že ještě dnes donese telegrafní a telefonní drát z uherského hlavního města zvěsti kritické.

Ministerská rada, kterou svolal bar. Beck na včerejší odpoledne, trvala od 3. do 1348. hodiny a zabývala se po celou tu dobu vý- lučně jednáním v Pešti a stanoviskem, které chce zaujmout vláda vídeňská k jednotlivým čí- stem a k jednotlivým požadavkům uherským. Z Pešti, 1. října. Hlavním předmětem jed- nání mezi oběma vládami, kteréž ocitlo se ve stadiu rozhodujícím, budou požadav ky politické obou stran. S rakouské kvo- ta, s uherské tak zvané požadavky státo- práv ní. Nejdůležitější jest otázka, zdali celá vláda rakouská jest ochotna vyhověti maďarské vládě. pokud jde o rekompensaci za malé zvýšení kvoty uherské a stejně důle- žitou jest otázka, zdali by vídeňský parlament byl ochoten povoliti, co by povolila vláda.

Odložená vládní prohlášení. Z Pešti, 1. října. Strana neodvislo sti koná schůzi 8. října. Vláda na ní podá zprávu o vyrovnací a kci. Deklarace vlády o věci té nestane se již 10. října, nýbrž teprve po ustavení druhého sezení. Následkem toho soudí se, že také baron Beck své sdělení dne 10. října ve sněmovně vídeňské neučiní, odlo- ží-li je na nějaký den dr. Wekerle. Změna jednacího řádu poslanecké sněmovny uherské. Z Pešti, 1. října. Možno považovati za jisté, že chystá se změna jednacíhořádu po- slanecké sněmovny výhradně proti Chorvatům, aby znemožnila se jejich ob- strukce. Zejména chystají se tři novoty: 1. má se zavésti v uherském parlamentě k lo- tura, to jest konec debaty, příjatý větši- nou sněmovny. V uherské sněmovně poslanecké žádného konce debaty dosud nebylo, nýbrž mohli mluviti všichni poslanci, přihlášení do nekonečna. 2. Budou prodlouženy schůz plenánní, které dosud trvaly od 10. hodiny dopolední do 2 hodin odpoledne, o několik hodin. Dle dosavadního jednacího řádu mohly plenární schůze býti výjimečně prodlouženy jen o 1 hodinu, to jest do 3. hodin odpoledne. 3. Pravomoc presidenta rozšíř se v ten rozum, že sám vyloučiti může spurné poslance.

Říšský rozpočet a zanace zemských financí Z Vídně, 1. října. Jest zvykem a tradieí rakouské vlády, že v první schůzi podzimní kampaně říšské rady zástupcům lidovým před- kládá preliminář na rok budoucí podává sněmu tak zvané »exposé«, výklad too financích státních, o statním hospodářství vůbec, o příjmech a výdajích, o plánech vlády po strance daňové atd. Věren jsa tomuto pravidlu, hodlá ministr financi dr. Korytow- ski hned v zahajovací scbůzi pod- zimního zasedání dne 10. t. m. po- dati sněmovně rozpočet na rok 1908 a přičiniti k němu komentář, ve kterém ihodlá také se zmíniti o sanaci financí zem- ských. Stížnosti podomních obchodníků. Z Vídně, 1. října. Včera dostavila se k mi- nistru obchodu dru. Fořtovi deputace prv- ního rakouského spolku ku právní ochr aně podomních obchodníků. Vylíčila mu bědnou situaci této živnosti, ukazujíc k tomu, jak chovají se proti ní okresní zastupitelstva vídeňská vzhledem na neštovice a oznámila mi- nistru, že v Mostě dolnorakouském mobili- sována byla proti podomním ob- chodníkům hasičská stráž, při čemž staly se protizákonnosti a překročena kompe- tence. Ministr obchodu dr. Fořt projevil úžas nad vylíčeným chováním proti podomním ob- chodníkům a vyžádal si zevrubné informace její. Prohlásil, že za nákazy jest toliko ministerstvo vnitra kompetentním, nikoli však okresní zastu- pitelstvo, zapovídati obchod podomní. Naposled ujistil dr. Fořt deputaci, že rozřeší celou záležitost co nejdříve, pokud týká se jeho resortu.

Bratři Novakovičové — byli zastřeleni. Z Bělehradu, 1. října. Všecky listy, vyjí- maje malý žurnál, činí policii zod po- vědnou, že bratry Novakoviče dala sama zastřeliti. Ministr vnitra Petrovič tvrdí, že dal rozkaz, aby byli za- jati živí, policejní prefekt Cerovič. však že dal přímý rozkaz, aby je zastřelili. Mrtvoly byly 15 lékaři pitvány, kteří zjistnli, že oba bratři neskonali sebevraždou, nýbrž byli zastřeleni. Následkem toho podá vdova po Milanu Novakovičovi na mi- nistra vnitra, policejního presidenta a na tři policejní komisary žalobu pro za vra- ždění jejího chotě a také na městského lékaře, který dodal omračujíci prostředky. Zároveň učinila udání lékařské fakultě, na které tento lékař byl promován. Obě mrtvoly pohřbeny, aniž kdo byl připuštěn. »Štampa« sděluje, že policejní president Cerovič volal na příbuzného Milana Nova- koviče: »Ted půjdu oba psy za- střelit!« »Pravda« uveřejňuje baladu na místo úvodníku, ve které radí králi, aby sňal s hlavy korunu a dal si na hlavu čapku šaškovu.

Vzpoura v Sebastopolu.

Z Londýna, 1. října. Z Oděssy se sdě- luje, že jsou tam rozšířeny poplašné pověstio vzpouře v Sebastopolu. Došlok zá- pasům, při kterých prý zabito bylo 6 důstojníků a četní zraněni. Ti, kteří zůstali na živu, přidali se k buři- čům. Dodává se, že dělostřelectvo pevnostní se zdráhalo do buřičů střílet i. Všechny telegrafické dotazy, do Sebasto- pol u zaslané, zůstaly nezod pověděny.

Telegrafické zprávy. Z úřadního věstníku.

Z Vídně, 1. října. (K. k.) „W. Ztg.“ uve- řejňuje zákon ze dne 18. září, týkající se pro- deje erárních objektů.

FEUILLETON. Abdul Aziz ve »svatém městě«. Opevněné město Rabat, jež se všech stran tísněný sultán Abdul Aziz nyní zvolil za své bydliště, bý- valo již ode dávna občasnou residencí marockých sultánů. Blíže nejmohutnější stavby města, 58 m. vysoké věže Hassanovy, zvedá se velký, nádherný palác panovníkův s četnými vedlejšími budovami a dech velikosti a moci ovívá posud staré zdi tohoto místa. Člověk cítí, že stojí na historické půdě a roz- padlé zříceniny z doby římské a karthaginské, ma- lebně vystupující z bujné zeleně zahrad, jež obklo- pují město, mluví posud hrdou řečí. Tisíciletí se přenesla přes sesterské město Sale- Rabat, bohatí obchodníci a odvážní námořní lupič byli jeho obyvateli a odlesk tohoto historického vý- znamu září posud z mohutným zdí, silných opevnění. čnících nad moře a pyšných skalních hnízd, jež vše korunují. Jest to velké město, po Fezu hlavní sídlo marockého obchodu, se širokými, dlouhými a rovnými ulicemi a značným počtem evropských domů. Nekonečně táhnou se ve slunečním jasu malé, pravidelné budovy, pokud oko dohlédne, ale jen po- zurá nálada úpadku přetrvá první velkolepý dojem. Ponenáhlu teprve se cizinec vyzná v těchto po- Nolna se rozpadávajících stavbách, v nichž se račí nejnázorněji dějiny města. Nade zdmi, založenými Portugalci, kupí se zbytky naurského stavitelství a nade všemi těmito troskam spočívá klid blízké smrti. Smutně zvedá věž Hassa- nova svou pyšnou hlavu, poslední to přímé znamení někdejší doby rozkvětu, dílo nejlepší maurské archi tektury. Líně a klidně proudí vody Bu-Regregu, jenž obě města od sebe odděluje a nesčetné čluny kolé- bají se mezi vyzděnými břehy.

Spojení mezi Rabatem a Salem jest velmi živé a příchodem sultánovým stal se obraz řeky ještě pestřejší a živější. Mezi oběma městy jest zajímavý a příjemný rozdíl. Sale není tak ponuré, zaplašilo již dříve stíny minulosti a jeví se v rozkošné poloze v běloskvoucí říze svých domů a s velmi vysokým minaretem své mešity, vyčnívajícím z bílé plochy, jako pěkné zakončení panoramatu. V ulicích proud mohamedánské obyvatelstvo, většina s volným, vlají- cím bílým šatem a vojáci tělesné stráže sultánovy procházejí mezi nimi. Sultán ubytovali se ve velkém paláci a jak se praví, opustí jej jen, aby se podzemní chodbou ode bral do mešity. Rozhodně jest starý královský zá- mek v Rabatu nejvhodnějším místem, jež mohl zvo- liti, aby v ústraní a odloučen od hluku světa vyčkal vyjasnění neklidných poměrů, jež v zemi vládnou Může denně konati svou pobožnost, aniž by se komu ukázal a ku procházkám poskytuje mu rozsáhlý park dosti místa.

= Strom dědicem. Ustanoviti strom dědicem, může ovšem jen Američan, jiněmu by to nenapadlo. Vskutku učinil to jeden farmář v Atbénách v departe- mentu Georgii v Severní Americe. Na své farmě má krásný košatý dub, pod kterým za pěkného počasí ztrávil vždy několik hodin, odpočívaje po práci. By se svému milovanému dubu odměnil, odkázal mu

poslední vůli půdu, na které stojí, v průměru osm- nácti metrů, jako podíl na dědictví. Zajisté myslil to dobře, ale americké zákony neznají takových dědiců a úřady nechtějí opuštěnému stromu dědictví přiznati; tento pak, jelikož nemá peněz, nemůže si vzíti advo- káta, aby se se státem soudil. Na štěstí smilovali se nad ním děti farmáře a z úcty k otci ponechali mu nejen zděděnou půdu, ale dali mu ji ohraditi, by ho nikdo neznepokojoval. = Bombardování města na zkoušku. Angličaně dělají vše důkladně. Aby anglický generální štáb mohl vyzkoušeti účinek nových děl, vystavěl v Oxtendu asi osm mil od Okenhamptonu celé město a bom- bardovat je. Veškeré budovy byly zhotoveny z trámů, cihel, prken a plátna. Kostel měl vysokou věž s ho- dinami a na velké budově vlála vlajka červeného kříže. V domech byli lidé zhotovení ze dřeva, na uli- cích pak dřevění jezdci, chodci a jiní tvorové. Proti městu byly postaveny dvě baterie, sestávající každá ze čtyř 60liberních děl nejnovějšího systemu a jedna baterie 18liberních rychlopalných děl. Baterie za- počaly střelbu na město na vzdálenost 8000 yardů (7300 metrů) a přiblížily se až na 2000 yardů. Střelba trvala tři hodiny, ale nestřílelo se rychle, neboť pře- místění baterií vyžadovalo delšího času, poněvadž půda byla velmi neschůdná a těžká děla táhne osm koní. Střílelo se zvláště šrapnely a jen částečně vý- bušnými granáty. Následky bombardování byly hroz- né. Celé město bylo obráceno v ssutiny a nezůstalo tvora, který by nebyl „raněn“. Dle tvrzení důstojníků zničil by příslušný počet baterií každé město na vzdás lenost 10.000 yardů v poměrně krátkém čase.