1
masthead
V Praze, ve středu dne 10. června.
Praha
2
masthead
K číslu 159.
čiso v Pae z 2h
a na zmnv za 4b
3
article
Na »Národní Listy«
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K —
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h.
Poštou;
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80h
Praha
5
article
Přešplasnni
a erhly
přijndadministince
v Maziamsité ulici,
číslo 3.
Tah je též redakce
a expedice.
Maziamsitý ulice
6
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Z parlamentu.
Z Vídně, 10. června. Ministr financi Ko-
rytowski podá zejtra poslanecké sněmovně o be
předlohy ve příčině zvýšení daně
lihové, ve příčině reformy této da n
a ve příčině podílu jednotlivých krá
lovství a zemí na výnosu, který vy
těží stát z jejlho zvýšení.
»Arb. Zig.« uveřejňuje k tomu toto pro-
hlášení: »Domnívá-li se vláda, že tuto předlohu
skoncuje ještě v letním zasedání, nalézá se
u velikém omylu.«
Na dnešní schůzi poslanecké sněmovny
podán bude ve příčině katastrofy v to-
várně na celuloidové zboží firmy
Seiler v Otakrinku, při které přislo
18 osob o život, dotaz posl. Schuhmeierem
soudr., ve kterém se vytýká co nejrozhodněji
úřadní nedbalost ve věci té a vznáší se n
celý kabinet, zvláště pak na ministry Bienertha
a dra. Fiedlera dotaz, zdali chtějí před-
ložiti parlamentu referát o tom
jak bylo dovoleno firmě Seiler vyráběti zboží
celuloidové a jak se stalo, že ignorová ny
úplně vážné námitky proti povo-
lení tomu. Interpelanti se táží, zdali vláda
chce věc co nejbezohledněji vyšetřiti a všechny
vinníky potrestati. Je-li odhodlána učiniti všechna
opatření, aby se takové katastrofy ne-
opakovaly a zajistiti bezpečnost dělníků.
Schuhmeier
Bienerth
Fiedler
Vídeň
ko
Otakrinka
poslanecký sněmovna
Seiler
7
article
Konečně zdali vláda chce se postarati způsobem
náležitým a důstojným o pozůstalé po obětech.
Aféra Wahrmundova otázkou právní.
Z Vídně, 10. června. »N. Fr. Presse
oznamuje z Inšpruku, že profeso
ský sborl jesta odhodlán po-dat
správnímu soudu stížnost na mi-
nistra vy u,čování pro jeho výnos, kterým
se zakazuje profesorovi Wahrmundovi konati
seminář, kdyby byl zamítnut rekurs, jejž sbor
podá ministerstvu vyučování, což arci jest více
než pravděpodobno.
Témuž listu sděluje se dále, že cestou
prof. Wahrmunda do Vídně, kde meškal v ne-
děli, nestalo se v jeho věci rozhodnutí žádné,
ale celá aféra Wahrmundova že
stala se otá zkou práv n í, kterou rozřes
Wahrmund
profesor
Wahrmunda
Vídeň
8
article
jako poslední instance jmenovaný tribunál. Při
pomínáme, že správní soud odebéře se 15. čer
vence, jako každého roku, na dovolenou, která
trvá celé dva měsíce.
Prof. Wahrmund zmocnil »N. Fr. Presse
k prohlášení, že nemůže býti žádné
řeči o jeho povolání na universitu
jinou a že všechny pověsti ve směru tom ne-
spočívají na pravdě.
Subjektivní stíhání prof. Wahrmunda zastaveno
Z Vídně, 10. června. Z Inšpruku telegr-
fují: Státní zasitupiteliství za st-
vilo subjektivní stíhání prot
prof. Wahrmundovi vzhledem k tomu
že ve schůzi, která se konala v městském domě.
ve kterém aprof. Wahrmund konah několikrát
přednášku, jež s několika stran brána v odpor,
zástupce vládní neměl žádné příčiny zakročiti
Protiklerikální kandidafura v Inšpruk.
Z Inšpruku, 10. června. O mandát za
město Inšpruk, který resignací dra. Erlera jest
úprázdněn, uchází se nyní bývalý říšský posla-
nec a spisovatel Wastian jako společný kan-
didát protiklerikální.
Anglo-ruská liga.
Z Berlína, 10. června. Z Petrohradu te-
legrafuje se, že se vyjednává mezi zástupci je-
dnotlivých politických skupin k založen
ligy anglo-ruské, jejímž účelem by bylo,
přivoditi sblíženi společno st
ruské a a nglické. Zakladateli budou zá-
stupcové různých politických skupin.
K pohřbu paní Marie Pacákové.
Z Vídně, 10. června. Ku pohřbu pí. Marie
Pacákové sdělujeme ještě, že v chrámě sv
Bartoloměje přítomní byli také. Odborný šéf
v ministerstvu orby Pop, bývalý ministr obchodu
a člen panské sněmovny šl. Glanz, president
senátu nejvyššího soudu Dresler a učitelé školy
»Komenský« ve Vídni.
Wahrmund
profesor
Wahrmunda
Erler
Pacák
Bartoloměj
Pop
Komenský
Vídeň
Inšpruk
Berlín
Petrohrad
městský dům
panská sněmovna
vysoký soud Dresler a učitel škola
Inšpruk telegr
9
article
Telegrafcké zprávy.
Telegrafcké zprávy.
Z úřadního věstníku.
Z Vídně, 10. června. (K. k.) „Wiener Zeitung
oznamuje: Císař udělil rozhodnutím z 25. m. m.
vrchnímu celnímu inspektoru o Janu Šebk o v i
Praze rytířský kříž řádu Františka Josefa a celnímu
inspektorovi Eduardu Krausovi v Liberci bez po-
platku titul císařského rady. = Císař jmenoval roz-
hodnutím ze 17. května t. r. biskupského vikářea
infulovaného probošta v Mělníce Josefa Bernal ta
čestným kanovníkem katedrální kapituly litoměřické.
— Císař udělil rozhodnutím ze 4. t. m. bez po-
platku titul rady vrchního zemského soudu radřovi
zemského soudu v Mladé Boleslavi Maxmiliánu Je-
řábkovi, který k vlastní žádosti dán byl trvale do
výslužby. — M inistr vnitra jmenoval okres-
Liho komisaře Františka Vaniše okresním hejtma-
nem v Čechách. — Ministr vnitra jmenoval
okresní komisaře v Čechách Antonína Rozsy pala
a dra. Františka hr. Montecuccola vrchními
okresními komisaři.
Šebk
František Josef
Kraus
Bernal
Maxmilián
Vaniš
Rozsa
František
Vídeň
Praha
Liberec
Mělník
Mladá Boleslav
Čechy
Wiener Zeitung
10
article
Podvedené nadšení.
Podvedené nadšení.
Stalo se dne 9. června tohoto roku. Profe-
sor dr. Ludwig Wahrmund učinil o 11. hodině
dopelední ve schůzi profesorského sboru inšpru-
cké university prohlášení o svém povolání k dru.
Marchetovi, ministru vyučování a příslušníku
německo-pokrokové strany. Ministr vyložil auto-
rovi protiklerikální brožury, že trvá na právním
názoru, dle něhož nesmí universitní profesor ko-
nati seminární cvičení, když byly zastaveny jeho
přednášky. Rektor české university ukázal
v tomto listě, že Marchetův výklad nařízení
z r. 1873 je nesprávný; německo-pokrokový mi-
nistr jím činí násilí duchu i liteře zákona. Co
však učinil na to německý pokrokový profesor?
Dne 9. června jsme to četli. Dr. Ludwig Wahr-
mund prohlásil, že až k vyřízení této sporné
právní otázky od konání seminárních cvi-
čení a v souvislosti s tím od svých přednášek
o manželském právu upustí.
Tam, kde by pokrokový profesor český s na-
sazením existence vzdonoval násilnému výkladu,
vidí profesor německý vyřízení sporné právní
otázky a podrobí se. Že tote nemužné sta-
novisko znamená ústup před klerikalismem, jest
zajisté jasno. Případ Ludwiga Wahrmunda jest
jeho prohlášením pro všechny lidi s rovnou pá-
teří a mužným přesvědčením vyřízen: utekl
s bojiště. Tento německo-pokrokový muž nebyl
však na bojišti sám; za něj se postavily řady
studentů, kteří prohlásili, že si stávkou vynutí
konáni seminárních cvičení a přednášek Wahr-
mundových. Jak zde stojí dnes tito mladí, nadše-
ní lidé? Chtějí vymáhat, aby Wahrmund před-
nášel; proti komu by tak musili činiti? V privé
řadě proti Wahrmundovi, neboť on
prohlásil, že od přednášek upustí.
doktor
Wahrmund
Marchetův
Wahr
Wahrmunda
12
article
Cizinecká legie.
Cizinecká legie.
V poslední době mnoho se mluvilo o statečných
činech cizinecké legie v Marokku, této armády ztra-
cených synů ze všech evropských zemí, kteří již tolik
učinili pro vzrůst francouzské moci a značně přispěli
k dobytí Alžíru, Tonkina a Madagaskaru. „Nikdy
neměl jsem čest veleti znamenitějším vojákům, lze
na nich žádati všecko,“ tak telegrafoval generál Dodus
ministru války, když byl pozoroval výkonnost ci-
zinecké legie v Dahomeji a stejně zní úsudek všech.
kdož ji při vojenských operacích viděli.
R. Saint-Maurice sděluje v „Lectures pour Tous“
zajímavé podrobnosti o tomto sboru, v němž skrývají
se tak záhadné životní osudy a tajemství a proto
obestírá jej jakýsi romantický přísvit. Když byla
cizinecká legie r. 1831 založena, měla tak veliký pří-
liv jiných národností, že se nejprve utvořil pluk
o sedmi praporech, v nichž byly národnosti rozdě-
leny; tři tvořili Němci a Švýcaři, po jednom Španělé,
Italové, Poláci s Belgičany a Holanďané. Brzy však
vznikala tak nebezpečná racová řevnivost, že byl
učiněn pokus, různé národnosti v jednotlivých od-
dílech sloučiti a kromě toho byli přijímáni také Fran-
couzi, aby se utvořilo pevné pojítko mezi sborema
Francií. Dnes tvoří Francouzi dokonce dobrou polo-
vici sboru, což asi mnohého překvapí, kdežto druhá
polovice je složena následovně: 55 procent z Elsaska-
Lotrinska, 20 procent Němců, 10 procent Švýcarů,
10 procent Italů a Španělů a 5 procent jiných ná-
rodností, Poláků, Řeků, několik Angličanů, Rusu
a ovšem i Čechů atd., jen Američan není v legii ani
jediný. Jako nejrůznější národnosti a jazyky, tal
mísí se zde také nejrůznější stupně věku. Do legie
možno vstoupiti od 18. do 40. roku, ale přicházejí
také mladší i starší, poněvadž se nikoho neptají na
Mauric
Němec
Švýcar
Španěl
Italos
Polák
Belgičan
Holanďan
Fran
Francouz
Řek
Angličan
Čecho
Američan
Maroko
Madagaskar
Francie
Lotrinsko
13
article
papíry a údaje bývají obyčejně nepravé, zvláště po-
kud se týče jména a povolání.
Dnes skládá se cizinecká legie ze dvou pluků
po 6000 mužů, jež mají hlavní stanoviště v provinci-
Oranu, ale vysílají sethjny a oddíly do nejvzdále-
nějších franccuzských osad. Vzbuzuje vždycky po-
div, jak se tento sbor dovede zaříditi i v krajích, kde
není žádných pomocných prostředků. „Mohl bych
se svými legionáři zbudovati celé město,“ napsl
kdysi generál Castex,„jsou mezi nimi architekti.
inženýři, tesaři a zedníci...“ Odkud však přicházej
tito lidé, kteří za hubený žold konají těžkou službu
a často hledí ve tvář smrti? Několik příkladů: Při
srážce padl vrchní štábní lékaři Na bojišti leží již
četní ranění. Setník se táže, není-li mezi vojíny žád-
ný lékař. Hned vystupují čtyři, vyšli ze čtyř evrop-
ských fakult a provádějí velmi obratně svůj úkol.
Co je asi odvedlo od jejich povolání? V Géryville
byl nedostatek pitné vody. Důstojníci projevovali
obavy a svobodník je slyšel. Druhého dne ukázal
jim na základě odborných výpočtů, kde se má kopati
studna. Byl dříve důstojníkem ženijního sboru v ra-
kouské armádě a s vyznamenáním absolvoval vojen-
skou školu.
Castex
Oran
14
article
Jiný šedovlasý svobodník uvádí důstojníkyv
úžas svými technickými vědomostmi a za dlouhých
zimních večerů jim přednáší. Doznal konečně, že
byl kdysi plukovníkem ve velké evropské armádě.
Při prohlídce zastaví se generál u vojína, jehož tvář
se mu zdá známou. „Znám tě!“ — „Nikoli, pane
generále.“ Generál pohlédne naň a odchází, přesvěd-
čen, že se neklamal. Za dva měsíce nalezl vojína
opět u ambulance smrtelně raněného. „Znám tě
přece, mluv!“ — „Ano, pane generále, když jste
přišel s poselstvím k mému panovníku, měl jsem čest
provázeti vás při návštěvě zámku Z. Byl jsem
tehdy plukovníkem. Okamžik duševního pomatení
uvrhl mne v neštěstí, hledal jsem zde zapomenutí.“
Generál sejmul vlastní kříž a připevnil jej mlčky
na košifi umíra jícího.
Roku 1897 vstoupil do legie muž pod jménem
Alhrecht Friedrich. Chování jeho prozrazovalo ari-
stokrata, byl však velmi uzavřený a zdálo se, že
jej týrají bolestné vzpomínky. Roznemohl se a ze-
mřel v nemocnici géryvillské. Byl to německý princ,
příbuzný císařského domu. Válečná loď s vlajkou do
polovice spuštěnou odvezla jeho mrtvolu z Oranu do
Hamburku-
Jsou také mnozí v cizinecké legii, kteří chtějí
mladistvé poblouzení napraviti; mnohý mladý po-
ručík a také mnohý student odpykává zde lehkomy-
slný kousek, jenž jej vyšinul z vytknuté dráhy. Jak
se čtenáři naši pamatují, přinesli jsme nedávno pů-
vodní zprávy z francouzského tábora u Ain Tafuraltu
v Marokku. Zaslal nám je mladý český legionář, bý-
valý filosof, psal je na útržcích papíru tužkou při
svíčce ve stanu za noční doby a na konci dopisu
projevil naději, že se mu snad poštěstí vrátiti se
do vlasti, ovšem nepadne-li . ..
Friedrich
Ain
Tafuralta
Oran
Hamburk
Maroko
15
article
= Mikroskopické písmo. V posledním zasedání
mikroskopické společnosti v Londýně předloženy
byly ukázky písma, jež sice nemají valného věde-
ckého významu, ale vzbudily přece neobyčejný zá-
jem přítomných učenců. Jest to výkon psacího stroje
pro mikroskopické písmo, vynalezeného Wepbem.
Co tento stroj dokázal, je skutečně neuvěřitelno.
Nejlepším dokladem toho byl anglický otčenáš, obsa-
hující 227 písmen, jež zaujímaly obdélník, jehož jed-
na strana měřila 1/an, druhá 1/21a cm. Na prostoru
jednoho čtvereč. palce (6% čtvereč, centimetru) daly
by se tímto písmem napsati asi 54 miliony písmen,
což se rovná obsahu asi 15 úplných biblí. Písmo
toto, psané díamantovým hrotem, jest ovšem čitelno
pouze drobnohledem a sice je k rozluštění jeho třeba
značně silného objektivu. Vynálezce podivuhodného
psacího stroje, který provedl toto umělecké dílo,
ostatně již zemřel a vzal asi své tajemství s sebou
do hrobu; ne dotaz předsedy mikroskopické společ-
nosti bylo aspoň sděleno, že Webb krátce před smrtí
svůj stroj rozbil. Jisto jest, že svět touto ztrátou ne-
utrpěl příliš velké škody, neboť drobnohledné písmo
jest vlastně pouhou hříčkou a škoda času, jenž sa
na takové kuriosity, vyplýtvá.
Webb
Londýn