V Praze, v subotu dne 21. září.

K číslu 26l. Číslo v Praze za 2k a na venkově za 4h

Na »Národní Listye ranní a odpolední předplácí se v Praze v admínistraci na měsíc 2 K) —h ve filiálkách na měsíc, 2 K, 30h Poštou: na měsíc 3 K 20h s dvojí zásilkou na měsíc 3 K 80 h

NARUDNÍ LSTY

Předpla ceni. a inseráty přijímá administrace, v Marianské ulici, číslo 3. Tam je též redakce a expedice.

Telefenické zprávy „Nár. Listů.“ Ke jmenování soudních úřadníků v Čechách. Z Vídně, 21. září. Jakkoli neukázala se pravdivou zpráva »N. F. P.«, že bude dnes ministerského předsedy bar. Becka porada o jmenování soudců pro králov stv české, možno přece říci, že věc ta se již ocitla v posledním stadiu, že usnesení jes rozhodně blízké a že bude také snad v tomto měsíci ještě vyhlá- šeno. Pokládá se za pravděpodobné, že jed- nání mezi zúčastněnými ministry: drem. K l'ei- nlem, drem. Pacákem a Prades m nebude dlouhé a že chéf justice zajisté má stanovisko svoje, o kterém předpokládáme, že nevylouči podle vůle německé z tak zvaných německých okresů uchazeče české, kteří nabyli práv na postup. Situace rakousko-uherského vyrovnání. Z Vídně, 21. září. »Zt.« uveřejňuje toto vylíčení sítuace vyrovnací: Termin k no vému jednání není ještě určen. Rakon ský min. předseda neví ještě dnes, kdy se svým kolegy pojede zase do Pešti. Jisto jest, že bude jestě pokračováníjedno. Snad v tomto měsíci ještě, avšak možná, že ještě později. Z mist rozhodujících ujisťuje se, že r a kou- ská vláda neoddává se žádln e zvláštní naději, jsouc přesvědčena, že také jednání nejbližší zůstane marnlý m Konference budou miti krajní důležitost, nebot vše nasvědčuje tomu, že v Pešti heslo: » Na shledanou ve Vídnil« nebude již vydáno. P ře- kážky, kterými znemožňováno po celý rok výrovnání, s taly se ještě v ětšími v po slednich dnech.

Buď vyrovnání nebo prostá reciprocita. Z Pešti, 21. záři. »Mag. Orsz.« ozna- muje, že čeká se v záležitosti vyrovnací r oz- hodnutí mocnáře. Nežhi se toto slane, nedá maďarská vláda na veřejnost nic. K dyby nedošlo k vyrovnání, podá maďarská vláda osnovu zákona, v kterém se stanoví reciprocita (vzájemnost) mezi oběma státy v oboru hospodářském a ž do roku 1917. Ovšem nebude se týkati zákona stran rakousko-uherské b an k y. Pr

Uhersko jsou tedy alternativy jenom dvě: bud vyrovnání bez zvýšenlé kvotyuhler- ské, nebo reciprocita. Jest téměř vyloučeno, že ny n dojde ke sblížení a dohodě. V uher- ských kruzích vládních myslí, že rakou slká vláda povolí v poslední chvíli. Tato však zajisté tak neučiní, neboť uznává, že sebe menší povolnost vůči požadavkům ma- ďarským by rozbilo vyrovnání v parlamentě.« Dle »Ztu.« zabývala se předvčerejší čtyř hodinná porada vyrovnací kolm' i se, dosazené celým ministerstvem, za předsednictví odborného chefa dra. Siegharta o pa't ře- nimi pro případ, kdyby vyrovnán se docela zmařilo. Na poradě té pře- třásány ve velikých rysech otázky ty. Vláda jest za jedno v tom, co by se stalo. Výsledek porady se přísně tají. Všichni účastníci čest- ným slovem se zavázali, zachovati úplné mlčelní. Podotýkáme k tomu, že se nám zdá, že tato zpráva není zeela podstalt nou, tvrdíli se v ní, že se stala teprve opatření pro připad nezdaru stran akce s Maďary. Možná, že jednalo se o takových opatřeních o p'ět Opatření pro případ rozch o d s Madary stala se již dávno. Dodáváme jenom ještě, že také dr. K örber měl před 4 léty všechno přípraveno pro případ, že by vyrovnání s Kölomanem eebulon žmioni Széllem neuzavřel. »Zt.« uvádi v čerejší au dienc i min. předsedy bar. Becka v souvislost s poradou vyrovnací komíse a praví, že slyšení to pře- kvapilo v politických kruzích, protože vyskytl se zřídka, že by min. předseda dva dni po sobě šel k panovníkovi. Ve včerejším slyšení sdělil bár. Beck močnáři usnesení předvčerejší porady vyrovnací komise. Jak císař je příjal noní povédomo.

Telegrafické zprávy.

Konference ku potírání tuberkulosy. Z Vídně, 21. září. (K. k.) Účastníci mezi- národní konference ku potírání tuberkulosy byl večer slavnostně uvítáni na radnici. Po proslovu

Leydenově (z Berlína) promluvil náměstek starosty dr. Neumayer, který připil nejdříve císaři, na to zeměpánům a vladařům zemí na sjezdu zastoupených. Fränkel (z Berlína) velebil krásu a pohostinství Vídně a připil starostovi! Po řeči dvorního rady ryt. Schrö'ttera, v níž podékoval starostovi za uvítání, promluvila řada osob, zúčastnivších se tohoto uvítání. Slavnostní večírek trval v nejdružnější náladě až přes půl- noc. Smlouva americko-německá. Z Nového Yorku, 20. září. (K. k.) (Došlo po německo-atlantickém kabelu.) „Journal of Com- merce“ sděluje z Washingtonu, že spolkóvému senátu bude podána, jakmile se sejde, předloha o vzájemné smlouvě s Německem. Z holandských kolonií. Z Amsterodamu, 20. září. (K. k.) „Nieuve Rotterdamsche Courant“ sděluje z Bavarie, že výpravný sbor narazil na ostrově F lo- resu a vážný odpor, při čemž měl ne- přítel 114 mrtvých. Parlament v Číně. .„ Pakina 20 září (K. k.) Císařským edik- tem byli jmenováni prine Pu-Lun a Sun- Chilanai presidenty nové vládní rady, jež zřízena především jako předchůdse k zavedení skutečného parlamen- tu. Novým presidentům bylo nařízeno, aby spo- lečně s Velkou radou vypracovali ustanovení pro novou vládní radu. ložnn Japonští zvědové. Z Petrohradu, 20. září. (K. k.). Nedáleko Vladivostoku byli zatčeni japonští zvědové; ja- ponská vláda žádá prý, aby byli propušťěni na svobodu.

Marokko. Z Paříže, 20. září. (K. k.) „Ag. Havas“ sděluje: Clemenceau prohlásil dnes večer, že dle došlých telegramů se situace v Ma- rokku nezměnila. Podotkl, že admirál Filibert zmiňuje se v telegramu, že domorodei znepokojeni jsou pověstmi, v listech kolujícími, jakoby pomýšlelo se na vylodění vojska v pří- stavech. Ze San Sebastianu, 20. září. (K.k) Ministr za- hraničních záležitostí prohlásil se zřetelem na zprávy cizině kolující, že Španělsko nemělo

FEUILLETON.

Mark Twain kormidelníkem. Ještě jednou koná 74letý Mark Twain svou ně- kdejší funkci jako kormidelník na Mississippi, kdež před 55 lety nastoupil svou životní drahu. Při po- jížďce, kterou president Roosevelt v těchto dnech po Mississippi podniká, aby Američany upozornil na velký význam této vodní dráhy, stojí největší ameri- cký spisovatel u kormidla parníku. Jemu po boku nalézá se kapitán H. E. Blixby, pod nímž mladý Clemens nastoupil první plavbu po proudu. Jaký příval živých vzpomínek doléhá asi na mysl starého muže, když na vrcholu slávy jako sla- vený spisovatel a čestný doktor vyráží stejné výkřiky a koná tutéž sluzbu, které se učil jako chudý plavčik Mezi zelenými lesnatými břehy majestátního veletoku uzrával básnický talent mladého Samuela Clemensa zde přijal lodnický výkřik „mark twain“ (vyznačit dvojí jízdu) za své spisovatelské jméno, které po- zději učinil nejpopulárnějším ve Spojených státech.

Ve své podivuhodné knize o Mississippi vylíčil slasti a strasti těchto prvních učebních let. „Když jsem byl hochem,“ vypravuje, „bylo mezi mými ka- marády v naší vesnici na západním břehu Mississippi jedinou trvalou ctižádostí, státi se lodníkem na par- níku. Přechodných záchvatů ctižádosti měli jsme více, ale ty rychle přicházely a rychle mizely. Roz- bil-li u nás stan kočovný cirkus, zanechal v nás ho- roucí touhu, státi se clownem. První sbor černoš- ských pěvců, jenž zabloudil do naší osady, vzbudt v nás všech bolestnou touhu, konati takovýmto způ- sobem své životní povolání. Časem mívali jsme na- ději, zůstaneme-li na živu a budeme hodni, že nám bůh dovolí, abychom jako námořní lupiči konali od- vážné činy. Ale tyto ideály míjely a jen jediná cti- žádost zůstávala povždy, státi se lodníkem na par V 17 letech se Samnelovi Clemensovi tento ideá vyplnil. Jeho starý mistr, který se s ním nyní opě staví ke kormidlu, kapitán Blixby, vypravuje, jak se níku.

to přihodilo: »Roku 1852 byl jsem prvním kormi- delníkem na lodi Paul Jones«, jež konala plavby z Pittsburku do Nového Orleansu. Jednoho dne při- stoupil ke mně dlouný, hranatý jino b, hubený a vy schlý jako stará žemle, jehož údy se klátily jako kožených kloubech a pravil zcela zvlaštním, prota- ženým itónem: Dobré jitro, panel! Chtěl byste stat- ného mladého hocha naučiti, jak by se stal kormi- delníkem?« »Ne, pane, takových, je zde více než dosti!« »Rád bych přece, abyste mne vzal, pane. Jsem tiskařem, ale zda se, že mi to nějak nejde a tu jsem k vůli svému zdraví na cestě do střední Ameriky. Myslím, že by ze mne byl řádný a zdatný kormi- delník, neboť mám velkou lásku k řece.« »Proč tak hrozé trhále svá slova?« »To nevím, pane. To byste se musil zeptat maminky, ta trhá slova zrovna tak. Ale není možno nejak se dohodnouti, abyste mne vy- učil kormidelníkem?« »Jediná možnost jsou peníze.« Mladý muž vyplatil skutečně malý obnos předem a slíbíl doplatiti zbytek ze svého služného jako kor- midelník. Tak přišel na loď a poznal drsný a přec tak vábný život na velké řece. Brzy stal se zku- šeným kormidelníkem, jenž také po svém prvním spisovatelském úspěchu nezapomněl na ideál dělství a vyzná se ve své někdejší funkci na lodi podnes.

= Earle lyníchován. Jak jsme v těchto dnech sdělili, dal se americký malíř a milionár Earle roz- vésti se svou manželkou, mladou, hezkou Francouz- kou, aby se mohl znovu oženiti s dámou, o které soudí, že mu byla za manželku předurčena a uspo- řádal na počest rozvedené choti slavnostní hostinu. Potom doprovodíl svou dřívější choť i se synkem až na parník, jenž je měl odvézti do Francie. V Monroe, kde Earle posud bydlil, vzbudilo jeho jednání velkou nevoli a když se tam po odjezdu své choti vrátil, byl na nádraží očekáván asi 500 osobami, jež jej uvítaly hrozivým pokříkem Několik mužů mělo hned oo ruce provaz, aby s malířem učinili krátký proces. Earle uprchl do lékárny, dav se však hrnul za ním. Pak byl povolán povoz, jenž měl Earla dovézti do jeho vily. Lid však chytil koně za uzdu a Earle opět musil vytrpěti smrtelné zkosti. Vůz byl převržen a kočí i s malířem hozeni do bláta. Earle se rychle rýchle zvedl a chopil bič. V okamžiku však byl mu vytržen z ruky a jeden muž z davu jej bičem hrozně spráskal Zuřivost lidu neznala již mezí. V kri- tickém okamžiku dostavila se policie a zachránila malíře před dalším týráním. Pokud však dlí v Mon- roe, není jist životem a musí město brzy opustiti.

Jeho „duševní příbuzná“ vyčká zatím v Nov. Yorku, až francouzské soudy učiní rozhodnutí o rozvodu. = Dle kopnického vzoru. Z München Glad- bachu, 19. září. Nepravý vojenský ubytovatel uvedl v omyl obce Hardt a několik jiných vesnic. Vojín Josef Joeken od 59. pluku polního dělostře- lectva utekl z manevrů a přišel do oněch obcí jako vojenský ubytovatel, udávaje, že u VIII. armádního sboru vypukla koňská nákaza, takže manevry mu- síly býti přerušeny a vojsko se vrací. Svým jistým vystupováním oklamal také policejní úřady, takže mu bylo přiděleno k opatření bytů několik úřadníků. Na domovních dveřích byl jako obvykle označen křídou počet ubytovaných a obyvatelé chystali zá- soby pro vojsko. Teprve večer, když se vojsko ne- dostavilo, poznali, že se dali napaliti. Joeken byl dopraven na dopiňovací velitelství.

= Krádež irských korunních klenotů. Z Lon- dýna, 20, září. »Freemans Journal« v Dublíně se dovídá, že londýnské úřady očekavají v nejbližších dnech vrácení korunních klenotů, ukradenýchv dublínském zámku. Věc má velice tajemné pozadía nečinnost policie v této záležitosti budí všeobecný podiv. Praví se, že londýnská policie obdržela tři dny po zjištění krádeže od mi nisterst va vnitra rozkaz, nepodnikati žádných kro- ků k nalezení klenotů. = Velká krádež skvostů. Z Londýna, 20. září. Na zamku lorda Suffielda v Crosneru bylo ukradeno mnoho skvostů, mezi nimi i královskéa císařské dary. Prázdná skřínka na klenoty s písem- ným věnováním královny Alexandry lady Suffieldové byla nalezena nedaleko zámku. Po pachatelích není stopy-