ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 1de0acb0-8f1d-11dd-8ea7-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 40 celkem · entity: place 88, person 61, work 4, org 9
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, v pátek 12. prosince 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 340.
4 article
Ma ranni a vočerní lioty předplácí se V Praze v administraci na mšsle- na čivrt lota . . . . 6 K —h s dvejí donáškont na měste. . . . . na čtvzi leta . . . . 7 K 62h ve filiálkách nu měsle sK t0 Poštou: na mšsle. na čtvrt lsta : . . . 8 K ani a dvoji zásllkou na měsle na Stvrt ista . . . . k do
Praha
5 title
Dnešní číslo pro Prahu jest o 8. s přílohou pro venkov o 12 stranách
Praha
6 article Ještě o míru bukureštském.
Ještě o míru bukureštském. Možná, že ve chvílích, kdy německý kancléř Bethmann-Hollweg proslovil v říšském sněmu německém svou poslední řeč, v níž do popředí postavil odbyté události na Balkáně, kteréž i za posledních měsíců zahraniční politiku německou značně zaměstnávaly- více by se byl zavděčil jak německému, tak evropskému veřejnému mínění vůbec, kdyby nebyl následoval příkladu hr. Berchtolda v tom, že zabýval se věcmi minulými, s dosta- tek veřejně již známými, a poskytl za to jas- nějšího světla o poměrech současných a dále se hotovících. A tu již by byl snad ani nestačil pouhý Balkán, vždyť politické vlny, rozvířené zápa- sy tamními, přehouply se zatím i na půdu asijského Turecka, osvěžily otázku armén- skou, otázku oprav a rozvržení obvodů vlivu svropských velmocí v Malé Asii, Syrií a j.a hnuly i otázkou, čí vliv opanuje v Cařihradě a průlivech mořských, o něž se zápolí o nepaměti?! Vše to shrnul kancléř v několika málo slovech, že „následky světodějných převratů nejsou s amozřejměještěukončeny“ což jsme skoro doslova slyšeli i ve výkladu hr. Berchtolda. Nic nového nepověděl o ohraničování sa- mostatné Albanie, nic o finanční komisi paříž- ské, jež má upraviti záležitost tureckých stát- ních dluhů, pokud se týče území vítězům odstoupeného, nic o otázce ostrovů v Egej- ském moři, nic nového také nepověděl o sou- činnosti velmocí na konferenci londýnské, n niž Německo „energicky a účinně podporovalo zájmy svých spojencův Rakousko-Uherska Italie, jsouc důvěryplně součinno s Anglií, opírajíc se o přátelské své styky s Ruskem a nacházejíc se v naprosto korrektním poměru k Francii.
Berchtold Balkán Turecko Asie Sýrie Cařihrad Albánie Německo RakouskoUhersko Anglie Rusko Francie Italia
7 article
Energická a účinná podpora spojencův platila však hlavně zřízení samostatné Alba- nie a zadržení srbského postupu k Adrii; ener- gie tato byla asi menší, pokud jde o rozhra- níčení na jihu mezi Albanií a Řeckem, a sotva lze ještě o ní mluviti, pokud Rakousko-Uher- sko sledovalo zvláštní své zájmy v poměru rumunsko-bulharském. Zde octly se v popředí vlastní záj my německé a již v době jednání o mír v Bu- kurešti nebylo to nijakým tajemstvím, že ber- línská diplomacie tam vyvíjela neobyčejnou činnost. Kancléř Bethmann-Hollweg nemohl ovšem ve své řeči pominouti mlčením tyto věci,o nichž se mluvilo již v delegacích, a o nichž bylo známo, že nedařily se úplně dle přání hr. Berchtolda čili dle zájmů rakousko-uher- ských, jak on je pochopoval a zastával. Proto, když mír bukureštský byl skonco- ván, „rozcházely se“, jak děl kancléř něme- cký, „názory o tom, má-li Evropa tuto míro- vou smlouvu revidovati“, a Německo vyslo- vilo se proti tomu, ačkoliv Rakousko-Uhersko snad revisi tu považovalo za účelnou, takže se vzbudil na čas názor, jakoby tato různost působila nepříznivě na spojenecký poměr, což prý však nebylo správné.
Adrie Berchtold Albánie Řecko Rakousko Uhry Bethmann Evropa Německo Uhersko
8 article
Kdo jest zvyklým řeči diplomatů, moh by se domnívati, že kancléř německý, konsta- tovav takto stanovisko politiky Německem sledované a spojencí jeho příjaté, učinil zadost 1 svým zásluhám; jest proto až nápadno, žev řeči své na tomto místě soustředil všecku sílu svých důvodů. Soudiliť prý v Německu, že bu- kureštská smlouva tvoří základnu, ze kteréž mohlo se počíti s uklidem na Balkáně a tento předpoklad se osvědčil, při čemž nebyla nej- menší zásluhou umírněnost Rumunska, mou- drost jeho panovníka a obezřetná politika ru- munských státníků. „Kam bychom byli dospě- li, kdyby se bylo zahájilo proti smlouvě ihne kasační řízení — nepřipravené pro rozhodnutí evropské konferen- ee?“ tázal se okázale kancléř. Toto průhledné napovědění, že jinak hro- zil nebezpečný konílikt evropský, jest však také vážným obviněním — pro něž bylo na říšském sněmu německém tím větší poroz- umění, čím méně uspokojení se jevilo u nás doma s postupem balkánské politiky. Ale bylo i před mírem bukureštským ně- kolik podobně nebezpečných okamžiků, kdy mohl rovněž vzplanoutí veliký konflikt, a těch případů se v řeči kancléřově nevzpomenulo — protože se nedotýkaly blíže vlastních zájmů Německa jako ujednání bukureštská. Tí ovšem zásluha Německa, pokud se týká jeho kancléře o záchranu před nebezpečím veli- kého konfliktu, stává se méně ideální. škoda. že kancléř Bethmann-Hollweg také ještě ne- pověděl, jak by se bylo Německo účastnilo onoho kassačního řízení? či spočívá nápověd ta v dalším prohlášení kancléřově, že na pro- blému balkánském má Rakousko-Uhersko mnohem bližší zájem než Německo?
Německo Balkán Rumunsko Rakousko Uhersko evropský konfer
9 article
Uznává-li německý kancléř, že Rakou- sko-Uhersko má na problému balkánském mnohem bližší zájem, než Německo, při- pouštěje zároveň, že se zájmy ony lišily otázce revise bukurešťské smlouvy, podává zároveň svědectví, že mír bukurešťský uspo- kojil zájmy Německa mnohem bezpečněji, než zájmy Rakousko-Uherska. Tu však už sotva lze tvrditi, že „rozcházely se pouze názory když se nekryly zájmy oboustranné! Pozornosti zasluhuje též prohlášení, že revise by byla vedla ke kasaci „nepřipravené pro rozhodnutí evropské konference“. Proti tomu lze uvésti, že nebyl ani mír bukurešťský připraven evropskou konferencí, že byl tedy rovněž jen dohodnutím částečným, a nikoliv všeevropským. Celkem zůstavuje projev německého kancléře o míru bukurešťském dojem pocitu. jakoby v záležitosti této nebyla ještě diplo- matická akta uzavřena a nebylo ještě prone- šeno poslední slovo. Mír bukurešťský jakožto výsledek války plné pohoršení, nepěkného původu a neslav ného zakončení jeví se býti jednostranným diktátem, jenž nedbal ani myšlenky národ- nostní ani rovnováhy sil ani blízkých zájmůa nebylo-li o něm zavedeno „nepřipra ve- né“ kasační řízení, není vyloučeno, že povede časem svým ke kasačnímu řízení připrave- nému.
Uhersko Německo RakouskoUhersko evropský konference
10 title
Před rakousko-srbským vyjednáváním.
11 article
V Bělehradě, 6. prosince.
Bělehrad
12 article
Už několik dní dlí v Bělehradě srbský vyslane vídeňský dr. Jovanovíč; referuje a přijíma instrukce pro vyjednávání rakousko-srbské, které má započíti v nejkratší době ve Vídní. Jedn schůze ministerská stíhá druhou, všude se pracuje a velikou horlivostí. Dr. Jovanovič odpovídá zvě- davým žurnalistům na všetečné otázky s nejklid- nějším ujištěním, že vše bude skoncováno velmi brzy a velmi příznivě. Ale veřejnost i přes tato ujištění není dosti klidná, naopak projevuje mínění velmi neujasněná, vrcholící s katanovskou pravi- delností klausulí o nedůvěře k Rakousku. Ve všem vídí se nějaká dalekosáhlá léčka, místo hospodář- ského charakteru akcentuje se politický, pro obou- stranné zajištění jeví se málo smyslu, krátce veřel- nost maoho cití a málo myslí.
doktor Jovanovíč Bělehrad Vídeň Rakousko
13 article
Pan Pašič prohlásil sice už krátce po uzavřen bukurešťského míru, že hospodářské otáz- ky musí býli s Rakouskem řešeny ne- závisle od politických. Ovšem ekonomi a politiku lze v praxi velmi nesnadno přísně roz- děliti. Proposice rakouské tento chaos neodstra- ňují. Nejde totiž jen o ryze hospodářské věci nýbrž o jakousi 1ikvídaci poměrů, vyvo- laných balkáaskými válkam i Rakousko si zajistilo proti Srbsku Jaderské moře konstruováním autonomní Albanle, pro- hlásilo se annexí Bosny za territo riálně nasyceno, ale nevzdalo se po- litických interesů na jihu od bosen- ských hranic. Jestliže tedy přistoupilo na rozšíření Srbska přes sandžak až do Skopije k Albanii, jestlíže přiznalo Srbsku právo na jader- skou železnici bez teritoriálního koridoru, jaký navrhovaly Anglie a Francie, žádá za to zajiště- ní levantského obehodu rakouského ces stou přes Solun a záruku pro mírný hospodářský vývoj svůj na Balkáně tak, aby zbaveno bylo těch častých mobilisací. To jsou hlavní podmínky Ra- kouska. Revise obchodní smlouvy a Srbskem hraje druhou úlohu. K ní je Rakousko ochotno pouze pro ten případ, že pro- jeví tutéž ochotu i Srbsko. Nežádá se roz- šíření, nýbrž zachování dosavadního stavu a záruky pro příznivý rozvo v budoucnosti.
Pašič Rakousko Srbsko Albánie Anglie Francie Balkán Soluna
14 article
Proti těmto požadavkům Rakouska stojí snaha Srbska, dostati cestu k Solunu výlučně do svých rukou. Zde je tedy kámen úrazu. Rakousko žádá status quo, t. j. vrácení východních železnic spo- lečnosti, kdežto srbská veřejnost chce postátnění těchto tratí. V tomto bodě bude tedy dohodnutí velmi nesnadné, zvláště proto, že Rakousko ozna- čuje svůj návrh jako minimální a tedy neměnitelný. Dohodnutí je možné jedině tehdy, jestli se srbská vláda nedá inspirovati veřejným máněním. Postavení Srbska v tomto sporu je málo zá- vidění hodné. Dle londýnských usnesení mírové smlouvy nesmějí měniti práva, nabytá oproti Tu- rocku už před vypuknutím války. Nelze tedy roz- hodnouti o východních železnicích smlouvou mezt Srbskem a Tureckem. Nelze však také předati tuto otázku prostě mezinárodní finanční komisi protože tato má se zabývati pouze závazky Tu- recka k rozšířeným státům balkánským. A právě všechny tyto státy neměnily ničeho na koncesích východních drah, pokud procházejí jejich územím. Neučinilo toho ani Řecko, ani Bulhar- sko. Ovšem řecké železnice jsou vůbec v rukou společnosti východních drah a Bulharsku připadly jen krátké trati. Ale přece jen pracjudic tu je. Kapitalisticky je na východních železnicích interesováno v první řadě Rakousko, ale vedle ného také Francie. Nemůže ledy Srbsko oče- kávati valné podpory svých tužeb s této strany.
Bulhar Rakousko Srbsko Turecko Řecko Bulharsko Francie východní dráha
15 article
Mohlo se už dávno přesvědčiti o tom, jak houžev- natě brání Francie svoje kapitalisty. Jestli ne dří- ve, tedy způsob, jakým se protahuje kotáž 250mi- lionové zápůjčky srbské, musil tu promluviti do Je tedy velmi pravděpodobné, že, i kdyby se dostala otázka východních železnic na mezinárodní formu, jak si zejména přeje dr. Jovanovič, dopadly by věci stejně nebo aspoň skoro stejně. Jen by se tím řešení protahovalo a náhrada, kterou žádá spo- lečnost od Srbska za užívání jejích železnic, by zbytečně vzrostla. Chikanování pro případ smírného řešení sporu se srbští obchodníci báti nemusí. Dosavadní pře- kážky, s nimiž se setkali, nejsou pouhou chikanou, nýbrž jistým způsobem represalií. Společnost stává se chováním Srbů nervosní. Předává srbské vládě dokonce ultimatum, žádajíc vrácení železnic do určité lhůty a jinak hrozí zakročením. To vše je u kapitalistické společnosti přirozené. Ucházíji veliký zisk. Vláda srbská projevuje konečně ochotu, vrá- titi železnice společnosti, přijme-li tato srbské tarily i srbský dopravní řád. Tomuto návrhu dalo by se opravdu nesnadno odporovati. Uniformita trati Bělehrad—Solun nebyla by zajistá dopravě na škodu: zejména, kdyby usnadnění, daná srbskému vývozu via Solun, platila také pro rakouský prů- voz touto cestou. Také nacionalisování trati dosu převážně francouzsko-turecké dalo by se provésti pokud by Rakousko nešlo za cílem, který provád Německo na svých drahách v Malé Asii i v Bag- Ale v principu musily by východní železnic zůstati v rukou dosavadní společnosti. To by byla jediná záruka pro zajištění rakouského vývozu levantského, neboť s veřejným míněním Srbů třeba počítati. Dr. Ant. Hassmann.
doktor Jovanovič Srba Antonín Hassmann Francie Srbsko Bělehrad Rakousko Německo Soluna
18 article Delegace.
Delegace. Plenární schůze rakouské delegace. Rakouská delegace pokračovala od- poledne ve schůzi, sotva tříhodinné, v roz- pravě o zahraničním rozpočtu zahraniční politice. Promluvili Polák ryt. Czajkowski, dalmatský Srb dr. Balj ak. býv. m. p. bar. Beck, zvláště zajímavý v hospodářských svých výkladech a del. Klofáč. Debatou budou vyplněny ještě dvě schůze. Z Vídně, 11. prosince. [K. k.) Předseda dr. Leo zahájil schůzi ve 2 hod. odp Del. dr. Neumann odevzdal peticí dolnorakou- ské obchodní a živnostenské komory o přenechán vojenských tiskových prací soukrome- mu průmyslu. Pokračovalo se v hlavním rokování o rozpočtu ministerstva zahraničních věcí Del. ryt. Czaykowski: Velmocenské postaven říše je pro všechny její národy, zvláště Poláky otázkou největší důležitosti, neboť chtějí, by tent jediný stát, v němž poskytují se jim podmínky ná- rodního rozvoje, zůstal silným a zaujal náležité místo. Zachování míru, jakož 1 rovnováha na Ja- derském moři, zjednaná zřízením samostatné Alba- nie, jsou úspěchy naší diplomacie. Doufá- me, že opomenuto bude vše, co by nás mohlo pro Albanii uvésti v rozpor s naším italským spojen- cem. Zvětšení požadavků připadá do doby, kdy velkými úkony jsme hospodářsky oslabeni a kdy není ještě překonána finanční krise. Pro
Polák Czajkowski Srb Balj Beck Klofáč doktor Lea Del Neumann Vídeň Albánie
19 article
Halič byla přímo katastrofální. Pojednávaje vystěhovalectví, žádal za náležitou kon- sulátní ochranu vystěhovalců a úřadníky, mocné polštiny. Polští delegáti budou hlasovati pro roz- počet bez ohledu na finanční hospodářskou nou- zi, avšak očekávají, že zamýšlené větší výdaje ne- překročí nutnou míru a budou přiměřeny poplatní výkonnosti. Poměry ustálí se, bude-li se naprot všem národům v mocnářství provozovati sprave- dlivá politika. (Pochvala.) Del. dr. Baljak: Pro mocnářství má největš zájem, aby bylo se Srbskem a Černou Ho- rou v dobrém poměru. K tomu nutna zdravá vnitř- ní jihoslovanská politika. Obyvatelstvo chorvatské a srbské musí důvěřovat, že jeho ná- rodní a politické statky jsou zabezpečeny uvnit mocnářství. Tato důvěra nesmí však býti otřásána nepřátelskou politikou proti kmenově příbuzným bratřím a proti oběma slovanským sousedním ze- mím. Připuštěním Srbska k Jaderskému mo- ři odstranila by se stálá příčina třenic a Srbsko stalo by se způsobilejším, aby kupovalo výrobky rakouského průmyslu. Protějškem zahrani- čné politiky za balkánské krise naproti Jiho- slovanům, je politika, kterou vlády provozují proli domácím Chorvatům a Srbům. Z událostí obou balkánských válek a míru bukurešťského soudí, že dle ministrova mínění vše, co podporuje zdar jiho- slovanských sousedních států, poškozuje zájmy mocnářství, a naopak. Řečrik stěžoval si do trest ního stihání pro domnělé vyzvědačství v Dalmaci a končil prohlášením, že zájmy mocnářství vyža dují, aby dosud provozovaná politika byla důklad ně změněna. (Pochvala.)
Del doktor Baljak Chorvat Srba Halič Srbsko
20 article
Myšlenka revise byla meritorně ospravedlněna neboť bukureštský mír jest smutným dílem. Řečník dovozuje dále, že jest milerád ochoten přinésti oběti pro zlepšení stavu v Rumurnsku. Rumunská trůnní řeč byla ledově chladná. Směrodatné kruhy Pro přátelský poměr s balkánskými Rumunska dokazuii svým chováním. že chtel národnostem. (Hluk u oposice.) Řečník poukazuje na okolnost, že v rumunských vesnících, obydle- ných Maďary, zakázáno jest užívati maďarštiny v školách, v kostelích, ano i ve zpovědnicích. Del. 5l. Rakovskyr To jest hanba a skan- V situaci, kdy Rumunsko činí své chování zá- visým na změně naší vnitřní politiky a silní poli- tičtí činitelé v Rakousku podporují snahu, aby naše národní jednota byla rozkouskována, posazuje jmenování hr. Czernina vyslancem v Bukurešti vše- mu korunu. Jest pravdou, že Tisza nemohl zabrá- niti tomuto jmenování, ale to jest výsledek jeho politiky. (Hlučná pochvala u oposice.) Odborový přednosta hr. Wickenburg háj hr. Czernina. Ministerský předseda hr. Tisza praví: Jest- liže hr. Apponyi prohlásil, že bezmocnost uherské vlády zabrániti jmenování hr. Czernina vyslancem v Bukurešti, jest následkem nynější vládní poli- tiky, pak musím odpověděti, že koaliční režim při- vodil nezměrné škody vážnosti země a že bude tře- ba čestné práce dlouhých let. aby byly odčiněny (Velký hluk u oposice. Výkřiky: Čestná prácej soudně prokázanou panamoul) K tomu bude zapo- třebí vskutku dlouholetá čestná práce.
Maďar Czernin Tisza Rumunsko Rakousko Bukurešť Tisza
21 article
Del. Štěpán šl. Rakovsz ky: Země je ple- něnal Ministerský předseda: Domnívám se že také del. Rakovazkému nenapadá, aby pochy- boval o mé čestnosti. Del. šl. Rakovszky: Ne, ale vy chráníte panamistyl Min. předsedat Nepochybujete-li o mě po- clivosti, pak zde nehrajte žádnou komediil [Veliký hluk u oposice. Del. Rakovszky jest opětovně volán k pořádku.) Podaří se nám přece na konec, aby- chom dlouholetou poctivou prací cpětně zemi zí- skali autoritu, kterou dříve měla. (Hlučný sou- hlas.) Del. 5l. Rakovszky: To jest vrchol cy nismuí President volá del. Rakovszkého k po řádku. Del. 5l. Rakovszky: Děkuji pěkněí President volá del. Rakovszkého po druhé k pořádku a prosí, aby parlamentarismus neuvádě posměch. Posl. Vaszonyi: Jakmile předseda slyš slovo panama, začne ihned zvonit. Předseda prosí del. šl. Rakovszkého, aby z stal v mezích osobní poznámky Del. Vaszonyl: Je neštěstím, že panama se týká všech. Del. šl. Rakovszky končí nyní svoji osobn poznámku, načež rokování bylo přerušeno a odro- čeno na zítřek.
Štěpán Min Rakovszký Posl
23 article
Del. bar. Beck dovozoval, že tradiční balkán ské politice třeba dáti novou orientaci. Naše za- hraniční politika nebyla za jednotlivých fází bal- kánských poměrů dostatečně odhodlaná; byla by se mohla projeviti svobodněji a účinněji, kdyby Ra- kousko bývalo si ponechalo v ruce Novopazarsko. Naše obchodní politika z minulosti zkalila poměr mezi mocnářstvím a státy balkánskými. Ale blaho. vůle říše pro balkánské státy byla proto přec vždy nezištnější, než blahovůle Ruska. Ať si soudí kdo chce jak chce o zřízení samostatného Albán- ska, volné Adrii a zachování míru, musí uznati, že jde o dosažené cíle naší politiky. Žřízení Albanska je projevem zdravé these, že Adria je mare clau- sum et nostrum mocnářství a Italie. Není vylouče- na ani nejdalekosáhlejší ochota k Srbsku a doufá přeje si, by se tak stalo brzo a uspokojivě.
Beck Adrie Rusko Albán Srbsko Italia
24 article
Odpověď na otázku, jakou balkánskou politiku má mocnářství provozovati v budoucnosti: je pro- stá a jasná: Je nám pouze třeba pokračovati v do- savadní mírové politice v pevnějších jasnějších, srozumitelnějších a určitějších formách aniž bychem komukoliv nadbihali. Útvar poměro na Balkáně musíme považovati za skutečnost. Musíme si přáti a chtit, aby balkánské státy se neodvisle politicky, hospodářsky a kulturně vy- víjely. Musíme býti přitelem, stojícím ochotně po boku států balkánských a musíme si získati jejlch spolehlivého přátelství. Tato podpora zájmová ma vésti též ku politické dohodě, k uskutečnění a za- chování zásady, že Balkán patří balkánským náro- dům a jen jim. Trojspolek byl a jest monumentální zárukou míru. V lůně irojspolku jsou dějiny Německa a Ra- kousko-Uherska spojeny silnými svazky. Očekává týž poměr mezi říší a Italit, neníť mezi nim realného rozporu zájmu, ale vážné zájmové spole- čenství, jenže obě části vážnou a obezřelou prac musí usilovati, aby včas bylo zabráněno vyskytnut se a rozvoji rozporů a nedorozumění.
Balkán Německo Ra Uhersko Italit
25 article
Národnostní problém v Rakousku dá se rozřešiti jen, bude-li především trvale uklid. něn spor národní na severu a východě mocnářství Obě národnosti v Čechách, jakož i Poláci a Rusíní jsou na národnostní úpravě na jihu mocnářství vio účastněni než si při svém domácím sporu uvědo- mují. Balkánskými událostmi stal se nepřímo ně- mecko-český problém naléhavější a právě se zře- telem na tuto zvýšenou aktuálnost národní otázky musí nastati změna v methodě jejího projednávání v Rakousku. Řečník nepodceňuje cenu průprav- ných prací vlád, jejích orgánů a politických stran zejména v Čechách, ale nesmí se přestati na dosa- vadní energii trpělivosti, vzniknuvší ze zvyknutí na stav národnostního sporu. Pro naši politiku n Východě jest nutno, aby jak v Rakousku, tak iv Uhrách, prováděla se tatáž národní politika. Kura musí býti všude zařízen tak, aby se vládlo do vnitř a ne na ven. Heslem musí býti „soustředivě“, ni- koliv „odstředivě Proto nutno doufati, že dynastie, činíc totéž pro další budoucnost, ukáže svým národům cesty které je mají vésti ke zminěnému cili.
Polák Kura Rakousko Čechy Uhry
26 article
Pojednávaje o zostření hospodářské siluace rozebíral důvody dlouholetého zkalení našich ho- spodářských poměrů, a pod., ale, nehledě k neutě- šené hospodářské situaci, považuje pesimismus z neoprávněný. Z toho vzniká však vážná výzva ke vládě, aby pěstovala pečlivě hospodářské poměry a účinnou produktivní politiku. Kdybychom přece byli nuceni, čemuž Bůh zabraň! položiti meč n váhu, ať spoléhá mocnářství na své čtyry pohoto- vosti: diplomalickou, politickou, hospodářskou a vojenskou a důvěřuje v obětavost svých národů (Hlučná pochvala; řečníku blahopřejí.) Del. Klofáč: Slované. Němci i Maďaři dospěl k názoru, že politika, sledovaná zahraničním úřa- dem, byla jen házením smolných věnců na vlastn šindelovou střechu. Řečník pokládá za svoji p- vinnost poukázati na nedůstojnou eskamotáž,k níž před samým zahájením delegaci propůjčilo se kolik finančníků. Jestliže c. k. bankovní odbornici poukazují k tomu, že anglické renty poklesly prý dokonce o 41%, tedy dvojnásob víc než naše, pře- hlížejí prostě úmyslně okolnost, že tento anglický papír automaticky se změnil svým výnosem. Zmí- něným finančníkům jednalo se pouze o to, aby byl lidem nasypán písek do očí. Nápadno jest, že ti- to finančníci nepoukázali na Italii. Naše politika vedla ke krisi v úvěru, která se projevila v ne- bývalém dosud nedostatku peněz a v napětí v Ra- kousko-uherské bance. Vzhledem k hospodářské krisí v Rakousku, ke konkursům a nezaměstnano- sti, objednává si zahraniční úřad finaněníky, kteři chtějí dokázati, že není příčiny ku pesimismu. Bez- příkladnou smělosti je tvrzení, že roční milicnov úspory lidu zahojí brzo všechny rány. Dnes vidí přece všichni, že jdeme nevyhnutelně vstříc vše- obecné katastrofě, nenastane-li včas obrat v naš zahraniční politice a v našem státním hospodářství.
bůh Klofáč Slovan Němec Maďar Rakouskouherský banka Rakousko
27 article
Pokud se týče naší zahraniční politiky zvlášť, jde jednak o naše vztahy k balkánským státům, jednak k Rusku. Jako positivní cíle naší zahraniční poli- tiky, označuje řečník cíle, které pomýšlejí na za- chování míru, úplný pořádek na Balkáně, a- na svo- bodu a blaho všech balkánských národů. Nega- tivní cíle sledují pravý opak. Rozklad balkánských států. Řečník promlouvá pak o známém s ruskou vládou domluveném komuniké o odzbrojení a tvrdí že vynecháním nejdůležitější věci byla ruská vláda oklamána. Předseda žádá řečníka, by se zřetelem na dnešní delegační hostinu přerušíl své vývody skončil je v zejtřejší schůzi. Del. Klofáč vyhově této žádosti. Příští schůze bude zejtra dopoledne. Plenární schůze uherské delegace.
Klofáč Rusko Balkán
28 article
Z Vídně, 11. prosince. (K. k.)
Vídeň
29 article
Uherská delegace pokračovala ve dnešní do- poledne konané plenární schůzi v rokování o roz- počtu ministerstva záležitostí zahraničních. Del. hr. Apponyi (str. neodvislosti) praví, že slanovisko status quo nebylo věcí tak nevinnou nýbrž zřejmou hrozbou. Náhlé upuštění od stano- viska toho poškodilo naši prestíž u států balkán- ských. Není žádnou omluvou, že Rusko stejně postu- povalo. Vědělo již v oné době o balkánském spol- ku. Za těch okolností jeví se zahraničním mini- strem zdůrazněné korektní vztahy k Rusku a jme- novitě kooperace s Ruskem v docela zvláštním svě- tle, Řeč ministerského předsedy hr. Tiszy ze dne 19. června měla v důsledku úplné přemístění v na- šem poměru k balkánským státům, jmenovitě k Ru- munsku. Řečník poukazuje v tom směru na fakta jež ohlásila rumunská Zelená kniha. Z té okolnosti na příklad, že Francie a Rusko nastoupily na naše místo v Rumunsku, lze zcela určitě konstatovati přesuny, jež nastaly v našem poměru k Rumunsk po řeči hr. Tiszy. Řečník nechce tvrditi, že Něme- cko se zpronevěřilo svému spolkovému závazku když nepodporovalo náš požadavek o revisi. Avšal bylo velkou chybou zahájiti v této otázce akci když dříve nebylo zajištěno stanovisko spojenců v této otázce.
Del Tisza Nout Rusko Francie Rumunsko Apponyi
31 article
V odpolední plenární schůzi uherské de legace byl projednáván rozpočet mini sterstva vojenství. Zpravodaj Roland Hegedüs pojednává ze- vrubně o předlohách a zdůrazňuje, že s naší strany nikdy nebyl dán podnět k vojenským opatřením na našich jižních a severovýchodních branicích. Del. Chorin praví, že situace, do níž nás připravila pochybená zahraniční politika, činí roz- hodně nezbytným další rozvoj našeho vojska. Na základě předloh ministra vojenství a zprávy bran- ného výboru možno konstatovati, že výdaje bydou napřesrok činiti 507 milionů. Tyto výdaje dají se jen stěží zařaditi do rámce našeho rozpočtu. Soudí. že nejednalo se zde dosti hospodářsky, ani pláno- vitě. Žádá o podrobné výkazy. Pokud jde o rozdě- lení průmyslových objednávek mezi průmyslovými odvětvími obou států mocnářství, prohlašuje, žev tomto oboru lze zajisté pozorovati zlepšení. Jisté zásadní výtky nejsou dosud odstraněny K tomu patří především započítání pracovní mzdy V drobném prrodejii ranní čslo * sobě . . za s večerni . . . za l V. fIAlkách na venkově ranní člsle večern lnseráty plati se hotové napřed Předplsceni a inserty příjimá administrace v Marianské ul, a Tam nacháneli se táž rodakce, tlskárna a sxpedice „Národnich Listů“ Rukopisy se nevracejl
Hegedüs
32 article
vyplacené erárním továrnám v Rakousku, do ra- kouské kvoty. Del. Lovaszy (str. neodv.) zamítá vojenský roz- počet jen proto, že branná moc se nevpravuje do národního života v Uhrách. Dokud nebude rozře- šena aspoň otázka praporů a odznaků, nemůže roz- počet povoliti. Dalším důvodem je, že Uhry maji přes vysoká vojenská břemena pocit nejistoty. A dojde na uherských hranicích k válečné srážce, bude se litovati, že jim nebyla věnována přimě- řená pozornost. Další rokování odročeno na zítřejší odpoledne. Bosenský výbor delegace rakouské
Uher Rakousko Uhry Lovasza
33 article
Z Vídně, 11. prosince. (K. k.)
Vídeň
34 article
pokračoval ve projednávání úvěru bosenského. Del. svob. pán Fuchs prohlašuje jménem křesťanských sociálů, že tito mají stejně velký jako odůvodněný zájem na definitivním vyjasnění státoprávního po- sbavení annektovaných zemí k Uhrám, jakož i na zřízení definitiva. T'áže se společného ministra fi- nancí, které kroky podnikla dosud uherská vláda. Delegát dr. Baernreither zabývá se státo- právním poměrem Bosny k mocnářství a soudí, že za annexe měl býti zákon z r. 1880 změněn. Beze změny zákona z roku 1880 mohla by myšlen- ka koncentrace správy, byť i mnohem obtížněji, projeviti se tím způsobem, že v ministerstvu fi- nancí zřídí se opětně bosenská komise, která by sestávala ze splnomocněných zástupců Rakouska, Uherska a Bosny. Řečník neoddává se žádné illusi pokud jde o ochotu obou států povoliti veliké in- vestice pro Bosnu, ale Bosna má v t. zv. celním aversu právní títul. O ten mohla by se finanční opatření opříti, kterých země naléhavě potřebuje. Řečník poukazuje v tomto směru na povinné vy- vazování kmetů, na vybudování školství, na stavbu silnic a stavby vodní.
Fuchs doktor Baernreither Uhry Rakousko Uhersko Bosna
35 article
Společný ministr financí dr. ryt. Biliňski od- povídá k dotazům, jež v politickém a hospodář- ském ohledu byly při debatě proneseny. Pozna- menává, že bosenské lesy pokládá za největší po- klad země. Promlouvaje o otázce železniční, praví ministr, že většina tratí, jež má býti stavěna, má tak velký výzznam pro oba státy monarchie, že by tyto státy musily samy ony dráhy postaviti, kdyby nebyly bývaly pojaty do programu. Pokud se týče otázky, kam Bosna přináleží, soudí ministr, že za nynějších těžkých poměrů po- litických nemá se ztěžovati spořádaný chod správy Bosny a Hercegoviny nadhazováním této nanejvýš delikátní a spletité otázky státoprávní. Pokud se týče účastenství bosenských delegátů na jednání delegací, považuje ministr dotyčnou resoluci Ma- štálkovu za bezúčelnou, neboť Bosňané považovali by povolání svě jako odborníci za urážku, což není připustno také se stanoviska zemské ústavy. Promluvíli pak ještě delegáti svob. p. Schwe- gel a Laginja, načež byla schůze skončena. V přiští schůzi výboru, která se bude konati v úterý 16. t. m. v 10 hod. dopol., pronese zpravo- daj Laginja doslov a předloží zprávu.
doktor Bosňan Bosna a Hercegovina Ma
36 title
Politický přehled.
37 article Země české.
Země české. Němečtí agrárníci pro vyrovnání v Čechách. Výkonný výbor německo-agrární strany z Čech konal ve středu v parlamentě schůzi za předsednictví presidenta německé sekce zemědělské rady posl. Zulegera a vyslovil se jednomyslně pro názor, že česko-německá vy- rovnací akce má býti opět zahájena a na správné cesty uvedena. Německá strana agrární — praví se ve zprávě o schůzi vydané — stojí na stanovisku, že vyrovnací dílo musí býti všemi silami podporováno, poněvadž všechny poměry v parlamentě naléhavě vedou k opětnému zahájení vyrovnacích jednánía zdravé parlamentní poměry mohou nastati te- prve po ukončení českoněmeckého sporu. Fi- nanční bída země české mezi jiným způsobila i to, že vodní společenstva nedostávají sub- vence, zemským zákonem jim již připovězené a následkem toho musí platiti vysoké interka- lární úroky u bank za přijaté půjčky. Násled- kem tohoto stavu věcí byla již jednotlivá spo- lečenstva pro nezaplacené úroky exekvována a členové ze svých usedlostí vyhnáni. Za tím účelem zakročeno, aby byly státní příspěvky společenstvům vyplaceny aspoň cestou záloh.
Zuleger Čechy rada posl
38 article
Jak patrno, seznamujeme se tu s názorem německé strany agrární z brusu novým. Minu- lého týdne dala německo-agrární korespon- dence slavnostně dementovati zprávu, že by němečtí agrárníci v Čechách stáli o nápravu ústavní pohromy v Čechách a pražský orgán strany uveřejnil článek nadšeně zemské správ- ní komisi žehnající s meziřádkovým přáním dlouhého jejího panování v zemi české. Nyní jsou němečtí agrárníci k vůli změně zase jed- nou pro vyrovnání — poukazujíce na hydrau- lický tlak vody, tekoucí jich družstvům do obuvi. Tomu se říká upřímná touha po smíru mezi oběma národy v Čechách. Podle „Nordböhm. Tagblattu“ jsou však německé parlamentární kruhy z Čech ovlá- dány většinou nezměněně pesimistickým ná- zorem o nové vyrovnací akci hr. Stürgkha. žádost Čechů, aby otázka národnostního roz- hraničení byla z nastávajícího vyrovnacího jednání vypuštěna, jest prý podle děčín- ského listu nesplnitelna. „Nordb. Tagblatt“ je jako vždy i v této své rabulistice groteskní: Češi přece nežádají. aby rozhraničení bylo z této etapy vypu- štěno, poněvadž do ní nebylo nikdy pojato, nýbrž stojí na tom, aby do ní nebylo vpou- štěno a německá žádost, aby se to stalo, je nesplnitelna.
Stürgkh Čecho Čech Čechy Tagblatt
39 title
Rakousko-Uhersko.
RakouskoUhersko
40 article Chorvatské věcí.
Chorvatské věcí. Za vyjednávání mezi uherskou vládoua koalicí, jakož i nyní v předvolební akci stojí osecká skupina, která se v době Toma- šičovy vlády oddělila od koalice, úplně stra- nou. Ze skupiny této kandidují do sněmu pou- ze dr. Pinterovič a dva jeho přátelé. Známý příslušník této skupiny, dr. Lev Mazzura, nekandiduje tentokrát do sněmu a vysvětluje své rozhodnutí v „Budap. Tagbl.“ Osecká sku- pina chce si zachovati úplnou samostatnost.
doktor Pinterovič Mazzura