V Praze, v pátek dne 20. září.

K číslu 260. Čislo v Praze za 2h a na venkově za 4

Na »Národní Listy« ranní a odpolední předplácí se v Praze v administraci na měsíc 2 K —h ve filiálkách na měsíc 2 K 30h Pošton: na měsíc 3 K 20h s dvojí zásilko na měsíc 3 K 80h

NARUDNÍ

Předplacení a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici. číslo 3. Tam je též redakce a expedice.

Telefonické zprávy „Nár. Listů. Z výroků hr. Apponye. Z Pešti, 20. září. Hr. Apponyi v ve schůzi strany neodvislosti předevčírem vyslovil se o bar. Beckovi: »Když jsme se ve Vídni loučili, připomenul jsem min. předsedovi rakou- skému obraz, jenž nedávno byl v »Simpli- cissimu«. Francouzští důstojníci meškají v Ber- líně. Němečtí kamarádi dávají na jejich počest banket. Generál pronáší přípitek na obraze a praví: »Dejž bůh, abychom se o pě setkali na bojišti a tam bojov all tak, aby obě strany byly s ná m spokojeny.« »Při stycích německo-francouz- ských jest to,« pokračoval hr. Appony i. »pouhý vtip. V naší situaci jest to krvavá opravdovosť.« Všichni poslanci smáli se, naposledy však položena byla otázka, proč byl Andrássy povolán k následníkovi a ni- koli dr. Wekerle. »To se musíte zeptat Andrásse,« odvětil Apponyi.

Odpověď dříve než dotaz. Z Pešti, 20. září. O včerejší rozmluvě hr. Apponye s poslanci strany neodvislosti se ještě sděluje: Když nastal hlučný odpor po vý- roku ministra vyučování, že při finanční situaci uherské bylo by čirým bláznovstvím a šílenstvím zřizovati samostat- nou banku uherskou, Apponyi ko- nejšil rozechvění, avšak došlo mezi jednotlivými poslanci k osobním a prudkým sráž- kám. Tu poslanec Markoš položil Apponyovi otázku: »Jest pravdiva zpráva novinářská? . ..« Nevyčkav konce věty, odvětil hr. A pponyi: »Neníle Na to propukla kolem hlučná vese- lost. A pponyi: »Prosím; dokončete dotaz !« Markoš: ». .. že kvota bude zvýšena ?- Apponyi: »Na to jsem již odpověděl.« Maďaři odmitnuti.

Z Pešti, 20. září. V předvčerejší schůzi strany neodvislosti doznal hr. Apponyi, že maďarská vláda vystrčila již ty- kadla, aby seznala, zdali by ci z státy byly ochotny obnoviti ob- chodní smlouvy se státem uher- ským na základě samostatnosti. že však uherská vláda dostala kategorickou od- pověď: za žádných podmínekl Maďaři čekají, že baron Beck sleví. Z Pešti, 20. září. Jakkoli jest churav, při- šel včera K ošut do ministerstva obchodu, pro- tože jeho státní tajemník Josef Szerenyi, o kterém se praví, že není jenom jeho pravou rukou, nýbrž jeho oběma rukama, a který je rodákem z Prostějova, odkud jeho otec, rabín, přestěhoval se do Budína, jest nucen k radě lékařů jeti na dvounedělní dovolenou. Když poslanci zvěděli, že ministr jest v úřadě, přišli k němu. Košut jim však prohlásil, že jim nemůže nic říci, protože vyrovnací porady nejsou ještě zkoncovány a protože by rakouská vláda právem považovala za nediskretnosti vše- chny určitější projevy maďarských státníků, kte- ří se porad těch zúčastnili. „Nač ještě čekáme vlastně?!!, ptal se jeden poslanec. Košut od- pověděl. „Čekáme na to, že bar. Beck svoje požadavky ve příčině zvý šení kvoty (uherské) sní ží.

Košutovo prohlášení. Z Pešt, 20. září. Ministr obchodu František Košut v klubu strany neodvislosti prohlásil. „Vyrovnání bylo hotovo již počátkem léta úplně, až na záležitosti bankovnía kvotovou. Když přišli tentokráte rakouští ministři do Pešti, uvedli na přetřes záležitosti ty, žádajíce, aby se vyřídily při vyrovnáni. Vznesli tedy požadavek, který byl uči- něn ještě každou vládou rakou- skou Uherská vláda z amítla požada- vek ten, prohlašujíc, že bankovní a kvotové záležitosti do vyrovnání nepatří. Uherská vláda byla vždycky ochotna vyrovnání udělati, ale nemohla přiznati a dopustiti, aby Uhersko bylo ještě zvláště vykořisťováno. Naše ochota vyrovnání uzavříti uplatnila se za celého jednání a byla také honorována na všech místech, také králem. Prosím členy strany, aby do posledního dechu vytrvali po boku vlády stejně jako vláda do posledního dechu hájiti bude zájmů země.“ Prohlášení to provázeno bylo velikou pochvalou. Andrássova audience. Z Pešti, 20. září. Hr. Julius András sy dává prohlašovati, že jeho předvčerejší audienee nebyly v žádné souvislosti s rakousko-uherským vyrovnáním.

také smluven žádný termin pro nové konfe- rence. Též tvrzení uherské, že v nich bude pokračováno 1. října, spočívá za- jisté na omylu. Podobá se vůbec, že si- tuace v Uhrách posuzuje se příliš optimisticky.“ Daně potravní. Z Pešti, 20. září. Vláda prohlašuje, že při posledních téžkostech vyrovnacích nedostala se na p'řetřes otázka rozluky dane potrav ní ch. Volební oprava v Haliči. Ze Lvova, 20. září. V demokrati- ckémklubu haličského sněmu usneseno většinou žádati, aby zřídil se ná- rodní katastr k ochraně polských menšin v ohrožených venkovských okresích východoha- ličských. Ani demokraté, ani konservativci ne- jsou ještě odhodláni, jak se zachovají při vo- lební reformě. Zdá se, že konservativci již upustli od úmyslu zříditi tak zvanou všeo- becnou kurii a chtějí nyní, aby polovina poslanců volena byla z všeobeje- ného třeba nikoli rovného práva hlasovacího, druhá polovina však aby spočívala na zastoupení zájmovém. Ve vý- boru pro volební reformu nemělo dosavadní jed- nání výsledku žádného. Ministr dr. Pacák do Prahy. Z Vídně, 20. září. Pokud nám známo, hodlá ministr dr. Pacák v sobotu ráno ode- jeti do Prahy, Beck pak hodlá odejeti do jižního Štyrska. Konference o jmenování soudcovskýchi úřadníku Z Vídně, 20. září. „N. F. P.“ sdělují, že v so botu se ve Vídni budou konati konference ve příčině nového jmenování soudcov- ských úřadníků pro království české a že s jich zúčastní min. předseda bar. Beck, ministři Pa- cák, Prade a Klein. Prade trvá na stanovisku že do německého území patří jenom němečtí soud- cové. Konference potrvají několik dní.

Dva polští poslanci ze sepral.

Proti maďarskému optimismu. Z Vídně, 20. září. „Frdbl.“ uveřejňuje tuto nótu: „Vzhledem na předvčerejší výklady mi- nistra hr. Apponye ve straně neodvislosti. ukazuje se ve zdejších politických kruzích na to, že na posledních vyrovnacích konferencíeh vůbec nestala se žádná zmínka o zří- zení čáry pro daně potravní. Nebyl

Ze Lvova, 20. září. „Kurjer Lwowski“ sděluje že v Rybačovicích došlo mezi polskými pok slanci Ludvíkem Dobijou a Matějem Fijakem k rvačce. Fijak posmíval se Dobijovi, který je pekařem, že peče tuze malé housky. Na důkaz vy- táhl housku a volal: „To je průmyslník ? ! Podívejt se, jak pracuje pro dělný lid!“ Na to dal Dobija Fijakovi dvě facky a počal do něho bušiti hol.

FEUILLETON.

Jmění za krásný obličej. Krása je stále dražší; elegantní moderní dáma. Která není spokojena s dílem, jež na ní provedla pří- roda, má zapotřebí jen plné tobolky, aby aspoň nej- větší chyby přírody napravila. Od té doby totiž, co lékaři, zvláště američtí, učinili z pěstění krásy spe- ciální obor, v němž dámy nesmějí se tázati na cenu, podává dermatologie dcerám Eviným hojnost kráš- lících a omlazujících prostředků, takže se pomalu blížíme k uskutečnění pohádkového mlýna, do něhož se na jedné straně vlekou staré báby a na druhé vycházejí svěží, mladé dívky. Ovšem, je k tomu třeba peněz. Kdo může na svůj obličej vydati dvacet tisíc korun, tomu se lehce zahladí stopy blížícího se stáří, vrásky, svislé ústní koutky nebo dvojí brada. V Americe je celá řada lékařů, kteří tyto operace úplně bezbolestně prová- dějí, ale dávají si je draze zaplatiti. Nad spánkem ve vlasech se kůže anaesthesuje a zatím, co dáma s lékařem hovoří, vyřízne se malý trojhranný kousek kůže, načež se rána pečlivě zašije. Za dva nebo tři měsíce objeví se účinek. Kůže se opět sevřela a na- pjala, takže vrásky na tvářích, dvojí brada o ostrý rys kolem úst zmizely.

Jest mnoho podobných způsobů, jimiž za pomoci lékaře se napomáhá přírodě. V Americe stává se často, že si bledé dámy dávají červeně tetovati tváře, takže při obratném provedení nabývají úplně přiro- zeného vzhledu. Cudné začervenání nebo zblednutí při vzrušení jest pak arci nemožno, tvář přestává býti zrcadlem duše, a vyzirá jednotvárně a ztrnule ve svém umělém zbarvení. Čtyři tisíce korun se za tuto operaci ochotně vyplatí. Jiné dámy dávají si tetovati obočí; za 200 až 300 korun mohou si vybrati nej krásnější, pěkně klenuté tvary; tmavou barvou vy- tetuje se „facona“ do kůže a jen na vzdálenost ně- kolika centimetrů pezná nedůvěřivý při bedlivém pá- trání, že koketní obočí nevyšlo z dílny přírody. Také okraje víček dávají si mnohé dámy tmavě tetovati což však lékaři často odmítají, ale naleznou se přece jiní ochotní, kteří operaci provedou.

Nejnověji zabývají se lékaři krásy také horlivě problémem může-li se kůži vstřiknutím parafinu nebo olejů pod epidermis dodati svěžího, mladistvého vzhledu. Vzniklo mnoho preparátů a s mnohými do- cíleno u zdravých osob znamenitých výsledků. V ně- kolika málo minutách mohou býti takovýmto vstřiknutím oleje odstraněny vrásky a stará ruka nabude opět svěží podoby. Za tuto operaci platí se podle okolností 100 až 600 korun. Není místa na obličeji, jež by obratný specialista nedovedl zušlech- titi. Slzní váčky pod očima, které často výmluvně vyprávějí o vytrpěných bolestech a útrapách, i hlu- boké vrásky kolem očí, jež snad svědčí o trpkých zklamáních, odstraní chirurgové zcela snadno. Malý řez napne opět svaly, epidermis se odejme a odstran s tak temné zbarvení kůže a za nedlouho zmiz všechny stopy utrpení. Která dáma chce míti krásný dolíček ve tváři může si jej opatřiti za 600 až 1200 korun. Kyselinami nebo obratným řezem se dolíček utvoří, kůže sroste a také jízva se brzy odstraní. Ale i neforemné nosy mohou býti uměle upraveny, takže nezbude po ope- raci ani stopy a nejsměleji zahrnutý nos dá se tak zformovati, že by se za něj medicejská Venuše ne- musila styděti. Přetvoření rtů provádí se naproti tomu zřídka. lékaři neradi tuto operaci konají, poněvadž jest velmi obtížná a nezdaří se vždycky. Odstávající uši operují se také zřídka. Obyčejně spokojí se krásky s účesem a la Cléo de Merode, aby je zakryly, někdy se však příliš velké uši operativně zmenšují, začež se plat 4800 až 5000 korun. Celkem výdá dáma, ne už mladá, chce-li vypadati opět jako „kdysi v máji“ za úpravu obličeje snadno 40.000 korun.

— Výstava krasavců. V anglických lázních Fol- kestonu uspořádali pro zánavu hostí výstavu kra- savců. Obecenstvo mělo rozhodnouti, komu se mají přiřknouti ceny krásy a jedna mladá dáma nabídla jako zvláštní cenu muži, korunovanému první cenou, sama sebe za choť a obdržela za to při výstavě místo v prvních řadách sedadel. Asi 50 Adonisů shromáždilo se na jevišti, na němž stál v popředí zlatý rám, ověšený plyšem, kterým uchazeči musili na dané znamení prostrčiti hlavu, aby se dali ob- divovati en face i v profilu. Když se opona zvedla, dal se ke všeobecné veselosti jeden pes do hrozného vytí. Krasavci vzbudili bouřlivou veselost. Vlasy leskly se olejem, kravaty se skvěly v neuvěřitelných barvách a většina uchazečů vypadala tak neš ťastně, že jim bylo víděti na tvářích přání, zmizeti z jeviště. Výkříky, jimiž byly hlavy v rámu se objevivší uví- tány, nebyly vždy lichotivé. První, jenž vystrčil hlavu, sklidil ohromný posměch. Udělal hrozně hloupý oblíčej a vtáhl rychle hlavu nazpět, když naň volali: „Percy, ty's nechal svou krásu doma!“ Listy souhlasí v tom, že si většina krásných mladých pánů „počínala oslovsky“. Jedna dáma zvolala hla- sitě: „Vypadají jako ovco!“ Ze severní Anglie přišel také cikánský král, ale nedostal žádné ceny. I malý Japonec, jenž svůj žlutý obličej se smíchem strčil do rámu, odešel bez ceny, ačkoli způsobil obecenstvu velkou zábavu. Mezi krasavci nalézali se dále: Švý- car, na nějž volali, že vypadá jako sbírané mléko. Francouz, Němec, Maďar a Ital. První cenu obdržel mladý seržant od husarů, jenž byl tak nezdvořilý, že na zvláštní cenu, totiž ruku mladé dámy nereflek- toval, poněvadž prý už má milenku.