1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, ve středu 17. září 1913.
Praha
4
article
aranni a večerní llety
předh plácí sas
V Praze v admaainistranie
na měsls.
na čtvrt ieta . . . . s K —h
s dvoji donáškou
na čtvrt ieta . . . . 7 KEi
va BUlálkách
na měsio. . .. s K so
Poštoni
a měsío,
na štvrt isti : . . . K a0
s dvoji zásllkou
a měslc,
rit: . . :K
Praha
5
title
Dnešní číslo pro Prahu jest o a.
s přílohou pro venkov o 12 stranách.
Praha
6
article
Vae victis!
Vae victis!
Podle poslední cařihradské zprávy
jednání o mir mezi bulharským poselstvem
a tureckou vládou blíží se ke konci a snad
prý dnes už bude ukončeno. Bulhaři, se
všech stran sevření, ode všech opuštění.
aby zachránili aspoň Dimotiku a železniční
spojení s přístavem Dedeagačem, vzdávaji
se ve prospěch Turecka celé Thrakie na
východ od Marice, vzdávají se Odrinu, ko-
lem něhož marně prolito tolik bulharské
srbské krve, ba vzdávají se i Lozengradu.
u něhož v říjnu minulého roku započalo
slavné jich vítězné tažení k Čataldži a Bu-
lairu. Celé to prostranství východní Thra-
kie, na němž krvácelo a namnoze vykrvá-
celo více než 100.000 bulharských junáků.
kde předčasně skonala většina bulharské
inteligence, které, zdálo se, jest již na vždy
vráceno Bulharsku a Slovanstvu, jest opět
ztraceno a jeho slovanské obyvatelstvo u-
padá znova pode jho osmanského barbar-
ství. Bulharsko však neztrácí pouze doby-
tého území, ztratilo i své dobré jméno
Evropě a bohužel i mezi Slovany.
Bulhar
Dedeagač
Marika
Odrin
Slovan
Turecko
Bulharsko
Evropa
7
article
Roku 1910, počátkem července, byly
slavné dni v Sofiji. Sjeli se tam na slovan-
ský kongres zástupci celého slovanského
světa a jich mluvčí, uzřevše na vlastní očí
co vykonal mladý bulharský národ na poli
kulturním a hospodářském za 30 let své
svobody, pěli chvalozpěvy tomuto učelivé-
mu, energickému a praktickému národu,
jenž stavěn za vzor a v čelo všem Jiho-
slovanům. A dnes, po třech letech, lec-
který z oněch chvalopěvců šlape týž bul-
harský národ do bláta mezi největší podlce
a barbary. Sklesl bulharský národ za ta tři
léta skutečně mravně tak hluboko? Ne-
klesl, ale stihlo ho neštěstí, že se v jeho
čelo postavili nerozvážní lidé a že mě
špatné diplomaty.
Svatoštěpánský mír z r. 1878 přiřknul
Makedonii Bulharsku. Berlínský kongres
vyrval však Makedonii Bulharům a vrátí
ji Turecku. Mladé, malé Bulharsko ne-
zoufalo a zločin, spáchaný berlínským kon-
gresem pokládalo jen za dočasný omyl
Všechnu svou péči, těžce nastřádané milio-
ny franků věnovalo po celá desetiletí ma-
kedonským bratřím, opatřilo je národně
smýšlejícím duchovenstvem a hlavně za-
ložilo školy a po 30 let jim vydržovalo na
2000 učitelů, kteří přínesli Makedoncům
vzdělání a národní uvědomění. Z bez-
tvárné turecké ráje vyrostl za těch 30 let
národ s bulharským uvědoměním. Šlo jeno
to, aby taky setřásl konečně se své šíje
potupné turecké jarmo a stal se sám
pánem svých osudů. To byl účel první bal-
kánské války, za níž Bulhaři utrpěli dva-
krát tolik ztrát, jako všichni tři ostatní
spojenci dohromady.
Bulhar
Makedonec
Makedonie
Bulharsko
Turecko
8
article
Makedonie byla osvobozena. Ale když
po válce Bulharsko ji chtělo přivtěliti ke
svému státu, zakročili mu cestu pánové
Pašič a Venizelos s účty v rukou. Započa-
la známá díplomatická hra, kterou Bulhar-
sko prohrálo nadobro. O králi Ferdinando-
vi se psalo, že byl vždy sám svým diplo-
matem. Dnes tomu věříme. Obstarával si
styky z cizími státy sám a proto Bulhar-
sko nemělo nikdy vyškolených diplomatů
Tento nedostatek objevil se letos počát-
kem roku, když bylo již po válce s Ture-
ckem a bylo třeba dohodnouti se se spo-
jenci o dělení dobytého území. Bulharšti
naivní diplomati, majíce v rukou smlouvu,
podepsanou Pašičem, domnívali se, že
smlouva platí pro styky mezinárodní stej-
ně, jako pro obyčejné smrtelníky. Proto
když Pašič, dovolávaje se ztrát, jichž Srb-
sko pro odpor velmocí utrpělo v Albanii a
na pobřeží Adrie, žádal bulharskou vládu
za náhradu v bulharské Makedonii, odpo-
věděli mu poukazem na platnou smlouvu
Pašič nenaléhal, ale zatím, co bulharské voj-
sko ještě krvácelo u Čataldže a Bulairu
srbská armáda zaujala pevná postavení v ob-
sazených krajích makedonských a po pří-
kladu Srbů upevnili se i Řekové v zabra-
né jižní Makedonii.
Pašič
Venizelos
Bulhar
Srb
Adrie
Srba
Řek
Makedonie
Bulharsko
Albánie
9
article
V té době počínají pronikati do Evro-
py bulharské stesky, že Srbové i Řekové
vyhánějí bulharské duchovenstvo ze za-
braných krajů, zatýkají a odvádějí bulhar-
ské učitele ze škol a Řekové dopouštějí se
násilností na bulharském obyvatelstvu vů-
bec. Kdyby Bulharsko mělo prozíravé dí-
plomaty, bylo by pochopilo, že lonská psa-
ná spojenecká smlouva jest než bezcenný
papír a bylo by se dalo do nového vyjed-
návání, aby zachránilo aspoň část toho, na
co se domnívalo míti nesporné právo. Ale
tu se bulharská diplomacie dopustila neod-
pustitelné chyby. Když dne 30. května po-
depsán v Londýně mír mezi Tureckema
spojenci, pan Danev si usmyslil vzíti silou
to, co mu Srbsko a Řecko nechtěly postu-
piti dobrovolně. Dal povel bulharskému
vojsku, aby překročilo Bregalnici a vypu-
dílo Srby z krajů zabraných.
Na tento nerozvážný krok bulharské
vlády čekali staří, vyškolení diplomati Pa-
šič a Venizelos. Bulharské, stálými boji
v Thrakii vysíleně vojsko odletělo od pev-
ných srbských posic jako míč od kamenné
stěny a Srbsko s Řeckem mělo vytouženou
záminku, napadnouti zbytky bulharské
armády. Aby pokoření Bulharska, ježsi
troufalo sníti o hegemonii na balkánském
poloostrově, bylo dokonalé, poštvali proti
němu na severu ještě Rumunsko a na jihu
Turky, kteří bez boje zabrali zase Odrin
i Lozengrad.
Srba
Řek
Danev
Venizelos
Turek
Evra
Bulharsko
Londýn
Srbsko
Řecko
Rumunsko
10
article
Rozdrcené, na všech stranách pokoře-
né Bulharsko podepsalo vnucený mu buku-
rešťský mír a dnes snad podepíše i mír
cařihradský, jenž zpečetí jeho pokoření
V Odrinu a Lozengradu vlají opět turecké
bunčuky a v Makedonii, kterou Bulharsko
po 30 let pěstilo, jako oko v hlavě, které
dalo školství a národní vědomí, musí se
dnes doprošovati cizích pánů, Srbů a Řeků.
aby jim dovolili vydržovati na dále ná-
rodní školy pro bulharské děti. Ale i tu
jim zavznívá vstříc drsná odpověď vítězo-
va: Vae victis!
Srba
Řek
Bulharsko
Makedonie
11
title
Politický přehled.
12
article
Země české.
Země české.
Pražské informace „Neue Fr. Presse“
Jak se do „N. Fr. Presse“ z Prahy prý te-
lefonuje — mají průběhem týdne předsedové
jednotlivých českých stran svolati své kluby
k samostatným poradám o politické situací
Pomýšlí prý se na to, svolati znova společ-
nou schůzi všech českých říšských „ poslanců,
aby se docílilo jednoty o budoucí české tak-
tice. Dříve však než dojde k takové společné
Neue
Francie . Presse
Praha
13
article
schůzi, předpokládá prý se dohovor předsed-
nictev jednotlivých českých stran za účelem
zjištění, lze-li vůbec dociliti zásadné dohody.
Zpráva tato má vůní velmi příbuznou článku
„Lidových Novin“, o němž pojednává se na
jíném místě dnešního listu našeho. Dodává se
jí zvláštní pikantnosti jejím závěrkem: „Proti
předsedovi „společného klubu českého“ Staň-
kovi ozvaly se v českém agrárním táboře výt-
ky, že svolal společnou schůzi poslaneckou.
aniž by byl jednotlivým stranám popřál času
aby se o způsobu jednání a základních názo-
rech dohovoříly.“ Toť právě byla nejpodstat-
nější součást intriky, která schůzi byla cílemí
Koho to dnes hněte svědomi?
14
article
Ministerský vyrovnací komitét.
Ministerský vyrovnací komitét.
Z Chomutova sděluje se sensační zpráva,
že posl. Pacher v neveřejné poradě poslanců
o německo-radikálním sjezdu chomutovském
prohlásil naproti kolujícím nesprávným zvě-
stem, že je s to sděliti, že vláda skutečně po-
mýšli na to, aby zavedla nová vyrovnací jed-
nání, kdy se to stane, nelze prý však říci.
ježto přípravy k této akci vyžadují mnoho ča-
su. Byl zvolen ministerský komitét — dí Pa-
cher — aby se zabýval výhradně česko-něme-
ckým vyrovnáním. Komitét dosazen na zákla-
dě cís. patentu ze dne 26. července t. r., jímž
se vládě nařizuje zaříditi nová vyrovnací jed-
nání. Ministerský komitét dosud nekonal žád-
ných schůzí, jest prý však již jisto, že sebere
především rozsáhlý materiál a návrhy jak
s české tak s německé strany. Po tom prý
vláda předloží oběma stranám své vlastní ná-
vrhy. Kdyby však nedošlo opětně k žádné-
mu sjednocení, není prý vyloučeno, že
vláda opětně nastoupí cestu ok-
troje. A z toho důvodu — dí posl. Pa-
cher — jest důležito, aby Němci da-
li svůj souhlas kopětným vyrov-
nacím jednáním. Neboť jenom tím
způsobem bude možno, aby Něme
nabyli na případná císařská na-
řízení příslušného vlivu v něme-
cký prospěch. Že by jednání sama vedla
k nějakým výsledkům — dodává Pacher —
jest vzhledem k rozkolu v českém táboře vel-
mi nepravděpodobno. Kdyby některý oktroj
neměl hověti německým zájmům a požadav-
kům, odpověděli by prý Němci nejostřejším
odporem. Zvláště volební oprava, která by se
pokusila zavésti 4. kurii z dosavadních nevo-
ličů jakýmkoli způsobem, nebyla by od Němců
nijakým způsobem uznána a všemi bezohled-
nými prostředky potírána.
Němec
Nout
Pacher
Chomutov
15
article
A inimico discel Radikální kterýs pan-
sofista včera persifloval tento poznatek. Jak
se zdá, hotují se němečtí politikově na zá-
kladě páteční valné schůze českých poslanců
dáti nynějšímu českému vedení vůbec za vy-
učenou, jak se lidově, ale významně říká. Již
nyní kombinují němečtí vůdcové v Čechách,
že budou s vládou jednati o Češích bez Čechů
a že taktická směrnice vyrovnací, daná pá-
teční schůzí poslanců českých, jest už vůbec
neopravitelna. Počítá se vůbec s vysunutím
Čechů při nastávajícím rozhodování o úpravě
poměrů v Čechách a nelze upříti, že strany
většiny v českém táboře svým usnesením tuto
naději německcu všemi silami hodlají usku-
tečniti.
Čech
Čecho
Čechy
16
article
Posl. K. H. Woli.
Posl. K. H. Woli.
Velice optimisticky vyslovil se o něme-
ckém postupu na radě říšské druhý německo-
radikální prorok na důvěrné schůzi strany v
Chomutově. Posl. K. H. Wolí ujistil poslu-
chače, že všechny pokusy seslabiti usnesen
chomutovského důvěrnického sjezdu, potážou
se s nezdarem, a všechna tato usnesení cho-
mutovská budou prý do posledního zbytečku
provedena. Ovšem bylo by prý omylem do
Posl
Woli
Wolit
Chomutov
17
article
mýšleti se, že již těmito usnesení-
mi upoutána jest taktika něme-
ckých říšských poslanců. O takti-
ckých otázkách může býti rozhodováno te-
prve, až se parlament sejde. (Ab inimic
discel) Musí býti vyčkáno, zdali situace bu-
de potom vyžadovati okamžité zaujetí opo-
sičního stanoviska, neboť přede vším jiným
k tomu nutno miti zřetel, aby odpor něme-
ckých poslanců byl účelný a úspěšný. Proti
předlohám, pro něž je většina možna i ben
Němců, nevedou oposici, nýbrž vyčkají prý
až vláda přijde s předlohami, pro něž většin
bez Němců naprosto je nemožna. Na konec
pohrozil Wolí nepřímo a stoudně — obstrukci
na říšské radě. Kdyby prý bylo nutno, najdou
Němci prostředky, aby svou oposici učinil
v každém případě úspěšnou.
Němec
18
article
Z Moravy.
Dne 14. září.
Morava
19
article
(Z našich měst. — Akce za druho
uníversitu.
V Olomouci byl místopředsedou české okresn
školní rady dr. J. Ošťádal. Tentokráte není v ná-
vrhu obce. Sluší toho litovati, neboť dr. Ošťádal
měl ku práci té zkušenost, dosti energie a dosti
času. — V některém z příštích sezení zemského vý-
boru — ne-li již dokonce dne 20. září — budou
obnoveny okresní školní rady. Je to veliká taha-
nice — o přislušníky stran. Kvalifikace mnohdy
při tom spláče, a pak budeme lamentovati na okr
hejtmany a byrokratické okresní inspektory. v
Přívoze, kde dohodou obou národností převzata
byla jedna měšťanka do správy veřejné, zřízena
bude druhá soukromá měšťanka. V šumperku
vede se bojkot proti českým rodičům, kteří dají
děti do české školy. — Přerov má konečně hlavu
města. Dr. Havránek složil již dokonce slib a po-
vede jako starosta školský referát. Po přerovských
volbách obecních — na přerovské radnici zasedají
tři poslanci velkostatkář baron Skene, dr. Mohapi
a socialista Marek — obrací se pozornost na nej-
větší české město moravské po Brně. Prostějov
doktor
J Ošťádal
Ošťádal
Havránek
Skene
Mohapi
Marek
Olomouc
Přerov
moravský po Brno
Prostějov
20
article
Tam vyloženy byly volební listiny. Z Brna naléhá
se na Prostějovské, aby udělalí kompromis po pře-
rovském přikladu se sociálními demokraty. Za
chvíli nebude větší obce na Moravě, kde by tako-
vými obecnímí kompromisy negasedli sociální de-
mokraté na radnicích. V Hranicích starosta města
Popp v posledních dnech provedl kus pěkné práce
národní, drobné. Podařilo se mu z rukou něme-
ckých do českých převěsti dva domy, jež zabez-
pečují české většíně nové dva hlasy v prvém sboru
a pro Němce znamenají ztrátu dvou hlasů. Jelikož
prvý sbor byl vždy velmi nejistý, znamená to po-
zoruhodné upevnění české posice v Hranicích. —
Na Moravě se v posledních dnech rozproudil ruch
ve prospěch akce za zřízení II. české university.
Akce la doznala rušivý nesoulad v odchylném mi-
nění v universitní otázce bývalého školského refe-
renta zemského výboru, jenž prohlásil se proti —
zřízení university. Se stanoviskem tím ovšem na-
prosto nemůže Morava souhlasiti.
Prostějovský
Němec
Brno
Morava
Popp
Hranice
21
article
Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko.
Z činnosti rakouského diplomata.
K odvolání německého konsula dra
Schliebena z Bělehradu přinášejí říšsko-
německé listy některé vysvětlivky. Jediným
člověkem, který měl v Bělehradě dobré infor-
mace o srbských úmyslech před vypuknutím
první balkánské války, byl konsul Schlieben
Uměl sbírati informace v nejrůznějších zřídlech
a věděl o všem. Věděl též o všech konferen-
cích, jichž účelem bylo utvořiti balkánský
svaz. V noci vyjížděl, aby sledoval, jak srbská
vláda vypravuje opodál od Bělehradu potichu
vojsko na hranice turecké. O všem, co zvěděl
podával zprávy svému německému vyslanci
Ale pan vyslanec byl úplně pod vlivem ra-
kouského vyslance Ugrona, který nevěděl
o ničem a informace německého vyslance, do-
dané konsulem Schliebenem. prohlašoval pro-
stě za směšné. Proto také německý vyslanec
nebral informací svého konsula vážně. Ještě
před samým srbským ultimatem turecké vládě
stala se Ugronovi následující příhoda. Koncem
Schlieben
Ugron
RakouskoUhersko
Bělehrad
22
article
V drobném prodojle
Fanní číslo s sobě . -
vederí
Ve fliálkácn na venkovu
ranní cislo. . . . . . . to
večerní . . . . . . . . 5k
lnserátv
platí se hotové napře
Předplnconí a insorty přijími
administrace v Marianské ul.,a
Tam nacházeji se tál
cedakce, tiskárna a oxpedlee
„Národnleh Llstá“
Rukoplsy ve nevraceji
Národnleh
Rukoplsa
23
article
září minulého roku jel Bělehradem jakýsi ra-
kouský šlechtic a navštívil Ugrona. Mluvilo se
o možnosti brzké války na Balkáně. Ugron
upokojil hosta slovy: „Mne včera ujistil Pašič,
že Srbsko ani nepomýšlí o vojně s Tureckem.
Této úřadní informaci jsem povinen věřit.
Pak vzal Ugron svého hosta za ruku a přivedl
jej k oknu. „Jen pohleďte na ty klidné ulice
a spokojené lidi. Vyhlíželo by tak hlavní mě-
sto státu před vypuknutím války?“ Za málo
dní na to vojna vypukla a v Bělehradě se
Ugronovi srdečně vysmáli.
Konsul Schlieben tropíval si i žerty
z naivnosti rakouského diplomata. Proto
Ugron přerušil s ním všeliké styky. Německá
vláda, aby uchlácholila Rakousko, odvolala
nyní Schliebena a pošle ho prý někam do
střední Ameriky. Ale v Bělehradě byl dr.
Schlieben pro německý obchod nenahraditel-
ným. Podařiloť se mu vyrvati nejlepší tržiště
obchodníkům rakouským a zabezpečití je
Němcům. Ugron pro rakouský průmysl a ob-
chod neučinil pranic; naopak škodí mu svou
politikou, kterou stále štve proti Srbsku, jak
toho vyžaduje politika maďarská, jejíž cílem
je potlačiti co nejvíce jižní Slovany.
Pašič
Schlieben
Ugron
Němec
Bělehrad
Balkán
Srbsko
Turecko
Rakousko
Amerika
24
article
Strana hr. Andrássyho
V neděli dne 14. t. m. ožívla v Pešti po
několikaměsíčních přípravách stará „ústavní
strana“ hr. Andrássyho a v pondělí se usta-
vila. Ke straně přihlásilo se asi 30 poslanců,
do té doby většinou divokých, odštěpenců o
vládní strany práce a Košutovy strany neod-
víslosti. V ustavující schůzi hr. Jul. An-
drássy zvolen za předsedu, hr. Hadík z mag-
nátské sněmovny a býv. předseda poslanecké
sněmovny Alex. Gal za místopředsedy. Zapi-
sovatelí stali se posl. Nehrebeczky, jenž vy-
stoupil ze strany vládní, a posl. Ubul Kalay,
jenž odpadl od Košuta.
Nová oposiční strana nezpůsobila zatím
na hr. Tiszu a jeho vládní stranu hlubšího do-
jmu. Pro vládní stranu nenastala jiná změna,
než že různí oposiční poslanci, kteří stáli do-
sud mimo klubovní svazy, aneb náleželi jiné-
mu oposičnímu klubu, podřizují se nyní velení
hr. Andrássyho. Vládní strana shledává do-
konce některé zlepšení situace v tom, že
„ústavní strana“ chce prováděti věcnou opo-
sici v parlamentě, tedy chce chodit do
schůzí, čímž bude učiněn konec dětinské opo-
sici strany neodvislosti, která svou oposici
prováděla absencí.
Andrássy
Košutův
Jula
Hadík
Alex
Gal
Nehrebeczky
Kalay
Košut
Pešť
nátský sněmovna
poslanecký sněmovna
Zap
Tisza
25
article
Za hranicemi.
Za hranicemi.
Nové politické rozděloní Ruskoa-
V ruském ministerstvu vnitra připravují
nové politické rozdělení říše. Hotový návrh
bude podán oběma zákonodárným sborům.
Počátek nynějšího rozdělení Ruska byl
dán Petrem Velikým. Celá říše jest nyní roz-
dělena na 78 gubernií, 19 oblastí, 6 měst
s vlastním statutem, 815 újezdů (krajů) a okolo
20.000 volostí (skupin selských obcí). Kromě
toho je Rusko rozděleno ještě na „okruhy“:
vojenské, soudní, učebné, komunikačné a na
rayony hospodářské.
Dosavadní rozdělení nevyhovuje už ny-
nějšímu stavu Ruska. Několik příkladů to
ukáže. Odessa, světový přístav s mnohamilio-
novým obratem, hrdost ruského jihu, se svým
půlmilionovým obyvatelstvem je krajským mě-
stem chersonské gubernie. Pravda.
Odessa sama tvoří zvláštní administrativnou
jednotku s gradonačalníkem v čele, ale ven-
kov Odessy má administrativný střed v ne-
patrném a zastrčeném Chersoně.
Neméně křiklavým příkladem jest Jeka-
těrinburk, újezdné město Permské gubernie.
Perm je velké město na tak důležité vodní ce-
Petro
Veliká
Odessa
Rusko
Odessa
Perm
Ruskoa
volost
26
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
(Krymské dojmy II.) — Rychle, jak
by záviděla jižnímu dni jeho barvy, přikvač
teplá, jižní noc.
Kdežto u nás, na severu, je den samý
ruch i šum a noc ticho a mír, zde je tomu na-
opak: za slunečního svitu není zdejší ticho
rušeno než signálem kolem jedoucího automo-
bilu nebo dusotem tatarských koní, cválajícíeh
pod černozrakými jezdci a modrookými jezd-
kyněmi. Ale noc je plna zvuků, které spaly
v lenivé únavě slunečního parna.
S blížícím se temnem ozvou se cikády
Zprvu zabziká to slabounce od vinic, od za-
palujícího se vína. Ale hned v zápětí trilkuje
to, řinčí a zvoní se všech stran. Podivný po-
cit, uslyšel-lis je poprvé. Zdá se ti, že kolko-
lem se třese ve vzduchu nesčíslné množství
rolniček, jakoby začarovaný kruh živých tónů.
Celou noc trvá tato zvláštní melodie: stále
týž žesťový úder nese se temnotou, bez úna-
vy, bez pomlky. Nelze tomu hned zvyknout.
pronásleduje tě to, olupuje o klid, vplétá svou
kovovou notu do tvých snů. Ale jen zpočátku
první a snad druhou noc. Pak stanou se ti ci-
kády čímsi nepostrádatelným, připomenou ti.
žes daleko, na jihu, kde noc jak noc klene se
nad tebou nebe, ohvězděné tak skvěle, jak
nikdy u nás neshledáš.
Než nejen cikády lze slyšet. Z vinice, ně-
kolik kroků odtud vzdálené, ozývá se divná
píseň hlídačova, hlubokými tóny nese se pří-
tmím. Teď umlkla. Je slyšet harašivé kroky.
ozve se výstřel: byl mířen na ptáka, lupiče
hroznů. Na okamžik zahučí zdola, od mořské-
ho břehu, vlny, chmurný to doprovod vyso-
kým notám cikád.
Na tmavé hladině moře zakmitala světla.
27
article
Zmizela zase mezi stromovím, teď však se
znovu objevila za skalním výstupkem, žlutá.
červená, zelená, plují tichounce, neplují, nýbrž
zdají se poletovat, jakoby se to nějaký tyrky-
sový a smaragdový motýl těžce houpal tem-
notou: to parník z Jalty míjí kolem nás, ve
vodě se zrcadlí rudě osvětlené kabiny.
Jsou to však jen ubohá, neduživá světla
proti těm, jimiž zazářila obloha! Jižní noc roz-
sila jich na tisíce nad naší hlavou, zářivých
blýskajících ve svém neposkvrněném lesku.
Obloha je tu v noci plna podivného života:
různé symboly shvězdění, které se ti u nás
zdají hříčkou astronomů, zde pojednou nabý-
vají smyslu. Jupiter, jiskřící střed oblohy,
kolem něho Velký Vůz, Střelec, Kassiopeia,
Delfin, Orel, Lyra — všechny ty světelné
hvězdné přízraky ubírají se pomalu nad tvou
hlavou; vyluzují v tobě jistou úzkost, jakoby
to byly opravdu živé jakési bytosti, nestvůrné
ve své zvláštní kráse, které co chvíli mohly
by sestoupit dolů na zem a naplnit ji nepozna-
ným děsem.
Tiše vykonávají svou noční pouť, prová-
zeny hukotem moře a paianem cikád.
Jupiter
Kassiopeia
Delfin
Jalta
28
article
Dnes, pozdě odpoledne, vyšli jsme vzhůru
po horském úpatí do městečka Koreizu. Cesta
stoupá uprostřed parků bohatých „dáčníků“
Místy rozklene se dub, obrostlý šlahouny bře-
čtanu, silnými jako ruka. Jindy otevře se po-
hled na moře, jímž křižují plachetní lodi. Od-
tud zdají se zcela nepatrnými, stěží tak vel-
kými jako kapesní nůž. Vily hluboko pod ná-
mi podobají se dětským hračkám. Barbo, skvě-
le bílé v odpoledním slunci, je, jakoby škeble
vyvržená na mořský břeh.
Na silníci se podívaná změní. Moře zmi-
zelo s dohledu. Nad námi strmé horské štíty
několik kroků od silnice tatarský hřbitov
s nízkými cypříšky, uzavřený železnými vraty
nad nimiž je připevněn Půlměsíc.
V blížícím se šeru docházíme k prvním
domkům městečka. Vroubí silníci s obou stran
jejich jednopatrové pavláčky jsou plny lidí
ženštin, které volají na sebe přes celou šíř
cesty. Jsou to Rusky v modrých kartouno-
vých šatech, nikterak nevynikajících čistotou.
Ale na ulici je ryzí orientální život. Přes to.
že projíždějí tu často automobily, kupci, ne-
dbajíce silničního prachu, rozložili své zboží
Koreiz
Rusko
29
article
těsně u cesty: melouny, ohromná jablka, hru
šky, slívy a jindy zas samovar, z něhož se pilně
nalévá.
Je třetí den Bairamu, doby to, která na-
stupuje po měsící velkého půstu, v němž je
Turkům zakázáno po celý den až do soumra-
ku cokoli pojíst; ani doušku vody nevypijí
ani cigaretty nevykouří. Teď však, když na-
stal Bairam, dohánějí ztracené síly.
Proto ten neobyčejný ruch a šum. Muži
celými zástupy stojí na zápraží domů: hlavy
ovinuty pestrými cáry, úzké nohavice, kolem
beder v širokých páskách nabírané. Exotická
směs snědých tváří a černých ečí, roztrhaných
kabátů a košil. Orient, ale zbavený všeho ro-
manticky barevného kouzla, nečistý a ne-
vábný.
Všechny ty hloučky stojí nebo sedí tako-
řka nepohnutě. Zdá se, že pohyb je jim vzác-
nější nad zlato. Ale vlastní jádro obyvatelstva
rozložilo se po kavárnách, jimiž je celá ulice.
nebo chcete-li, celé náměstí jakoby vysázeno.
Tmavé, nevzhledné místnosti jsou přeplněny
Lepší z nich obsadili Rusové. Menší a sešeře-
nější Turci, kteří zvolna tu vypíjejí kávu
kouří cigarettu za cigarettou.
Turek
Rus
30
article
Chvílemi shledáš se s pitoreskním obráz-
kem. Stále si vzpomínám na krásnou hlavu
starého Turka-kavárníka, který, mdle ozářen
lampou, doléval konvice kávy. A jinde, v ni-
zoučkém krámku, tak úzkém, že více je h
na silnici než v domě, ubohý obuvníček, shrb-
ný nad stolem a vykrajující kůží, takořka n
dosah ruky od lidí kolem chodících.
Divný, neznámý a tak cizí svět! Nemohu
se zbavit pocitu, že Tataři vidí v nás všech
vetřelce, kterého, kdyby nebylo silné ruské
pěsti, bez dlouhých okolků by doprovodíli n
onen svět. Jakýsi instinktivní odpor trvá ve
mně proti této rage. Nepřestává se mi vrazet
na mysl scena, kterou jsem spatřil onehdy, jda
kolem nízkého plotu tatarské zahrady: starý
a mladý Tatar brousili tam nůž nad beránkem,
který s proříznutým hrdlem ležel u jejich no-
hou. Usmívali se potměšile a spokojeně. Ne-
chápali, jaký je to hnus vyvést zvíře na za-
hradu a tam v některém koutě je zabit, zkro-
pit stromy jeho krví, stromy, z nichž zítrači
pozítří zčešou ovoce..
Vracíme se do svého domova. Rozsáhlými
parky, jichž bílé stezky kreslí se neurčitě ve
večerním šeru. Oddychneš si tu, cítíš krásu
stromů, blízkost příbuzných duší. Jakoby ne-
vlídný přízrak zdá se ti ten orientální kout.
jímž jsi nahoře prošel.
Pod námi lesknou se světla vil, na moři
svítí světla parníků. A když se za námi za-
vřela železná vrátka „Barbo“, když jsme se
ocitli v jeho rozsáhlém parku, připadalo mi
že to, co jsem víděl nahoře, není než sen. č
se snad mýlím? Jsou snem ty krásné, dekora.
tivní cypřiše, vroubící park jako hustá stráží
O „lásce“ našeho spojence Italie
k — Rakousku.
Turek
Tatar
Rakousko
31
article
(Hrstka pravdy, nabyté za evropské cesty.)
Poslední mistodržitelské výnosy o propuštěn
cizozemců — Italů z městských služeb v Terstu
jež nemálo rozvlnily hladinu veřejného mínění
v Italii, probudily i ve mně řadu vzpomínek na
několik příhod, jež bylo mi prožíti za poslední ce-
sty Francií a Italií a jež ospravedlňují do jisté
míry nadpis tohoto článku.
O lásce spojence — chci psáti. Zdaž třeb
vůbec šířiti se o tom, že pojem „láska“ úzce sou-
visí s pojmem „spojenec“ a že jeden vyplývá l -
gicky z druhého? — Než účelem těchto řádek je
dokázati, že u Italů, jde-li o Rakousko, psycho-
logický pochod myšlení a cítění je zcela jiný, než
u ostatních lidí, že „láska“ znamená zde „nená-
vist“ a spojenec — nepřítel.
Za největšího napětí rusko-rakouského, kdy
mluvilo se o možnosti evropské války, zatím co
spojenci navzájem již přehliželi své šiky, italst
zpravodajové — a z těch zvláště osobnosti, stojíc
v popředí politického života — o překot zasílali
do francouzských listů podepsaná ujištění, že Italie
jen — formálně — podporuje akci Rakouska, sku-
tečně a ní nesouhlasíc, a že, dojde-li k válce, Fran-
cie se přesvědčí, kdo koho spojencem a na čí
straně je Italie. Italské toto volání přijímáno bylo
ve francouzské veřejnosti s povděkem a často
v žurnálech poznamenáno, že Htalie hraje výbornou
roli v evropské politice: jsouc skutečně nejlepším
přítelem a tajným spojencem Francie, zůstává přes
to v trojspolku, jenž pomáhá jí rozvinouti všechny
potřebné sily, by mohla pak i formálně uzavříti
spolek s Francií a odtrhnouti se od svých býva-
lých spojenců. (Zajímavo, že stejné minění o Italii
četl a slyšel jsem před tím v Anglii a nedlouho
na to i v Ruskuí)
Italos
Fran
Terst
Francie
Rakousko
Anglie
Hrstka pravda
Italia
32
article
O pravdě právě uvedeného naskytla se ml
brzo příležitost přesvědčiti se v severní Italii, kde
jsem se počátkem března t. r. na své cestě Evroe
pou zastavil. Byl jsem právě v Janově, když vě-
nována tu okázale — stejně jako po celé Italii —
posmrtná vzpominka jednomu z největších mužů
italských Josefu Mazzinimu, jenž, naznačiv perem,
co Garibaldi mečem provedl, 10. března r. 1872 ze-
mřel a v Janově je pochován. Pro žactvo konány
bohoslužby, po nichž ředitelé škol, vyloživše vý-
znam Mazziniho pro velkoitalskou myšlenku, upos
zornili je, že jsou ještě kraje italské v sousední
říši, jež třeba s Italií sjednotiti a doporučili mu
příslušné citáty z děl Mazzinicvých naučiti se na-
zpamět. Na to žactvo, když poděleno bylo slav-
nostní publikací, vyzváno, by se svými rodiči při-
šlo poklonit se kostem italského velikána na hřbi«
tov, kde sestárlí Garibaldovci konali čestnou stráž
Jeskyně s hrobem Mazziniovým přeplněna byla
věnci květinovými i kovovými a poseta spoustou
navštivenek s vlasteneckými projevy, zaslanými ze
všech končin, kde italské srdce bije — Rakouska
nevyjímaje. Toho dne nebylo člověka, jenž by ne-
byl hřbitov navštívill Aby pak oslava byla důstoj-
ně zakončena, konány večer vlastenecké schůze.
kde hřmělo se protí Rakousku, jedinému prý ne-
příteli, jejž Italie na širém světě má. Tak dopadla
41letá vzpomínka na smrt Mazziního, jehož bude
prý 10. března na popud a z rozkazu vlády italské
teď rok co rok vzpomínánol
Aby pak dodala nadšení obyvatelům severni
Italie, staví vláda v Janově dva dreadeoughty.
z nichž prý, jak tamní lid si vypravuje, první rána
Mazzini
Garibaldi
Mazzinicvý
Mazziniův
Janov
Rakousko
Italia