Románová přiloha „Národních Listü“ k číslu 254. ze dne 14. září 1907.

Sportovní věstník.

Athletika a sportovní hry- ** Ze S. K. Slavia. (Ofic. zpráva.) V neděli o 2. hodině Vinohradský S. K. I. v. Reserva. Muž- stvo: Gordon (goal), Hromada, Bára, Kopecký st., Vítek, Herbinger, Jirák, Široký, Tausig. Sojka, Tonny. Zápas juniorů s Vinohradským S. K. I. b. odpadá, poněvadž Vinohradští odřekli a náhrady nebylo již možno ujednati. O 4. hodině nastupuje proti B. A. C. Slavia v tomto sestavení: Pulchert goal), Krum- mer, Boček, Jirkovský, Kotouč (capt.), Rosmajsl, Patík, Malý, Bělka, Košek, Jahn. Soudce p. Gruss. Hosté přijedou dnes (v sobotu) ve 2 hod. 56 min. na státní nádraží; členové Slavie se žádají, aby při- vítání jich hojně se zúčastnili. Večírek na počest hostů v Platýze. Majitelům permanentních lístků vy- dávají se na vrácení starých v neděli na hřišti volný vchod) nové. ** Vojenský football. 28. pluk se utká s mužstvem 8. zeměbraneckého pluku o sv. Václavě. ** Z A. C. Sparta. V neděli sehrán bude na hřišti A. C. Sparty zajímavý zápas. Proti A. C. Spartě Ia. nastoupí mužstvo 8. zeměbraneckého pluku, v němž as budou hráti tito hráči, známí ze Slavie: Jeník, Ve- selý, Krummer, Renner, dále známý hráč Č. A. F.

K. Vinohradů Friedl, z D. S. C. Sportbrüder Kučer atd. Jak již ze jmen hráčů patrno, bude tento zápas velmi zajímavý. Počátek tohoto napinavého zápasu stanoven na 1/25. hod. odpol. Před tím hraje A. C. Spárta Ib. proti S. K. Břevnovu (o V23. hod. odpol.), s nímž již loni utkala se v posledním rozhodném boji poháru. — Výborem Athletic Clubu Sparta jme- nován byl amateur-traineurem mužstev známý spor- tovec pan František Malý. *K zápasům v cirku Sarrasa ni Předseda soudcovského sboru p. Stanislav Havlík členové jeho pp. Proschek a Kříž nás žádají, abychom konstatovali, že funkci tuto vykonávají jako čest- nou, za niž nevzali a nevezmou honoráře. ** K mezinárodním závodům athle- tickým v Kolíně n./L. hlásily: S. K. Slavia (12 lidí), A. C. Sparta (6), S. K. Čechie Karlín (6), K. A. Žižka (7), A. F. K. Smíchov (3); kromé toho došly přihlášky z Ústí n./L., Brna, Pešti atd. Z oyklistského ruchu.

** Mac Lean přibyl do Francie. Soupeř Walthourův prý jest ve výborné formě a připraven hned v neděli jiti ke startu. Poněvadž zatím byly změněny disposice, bude poskytnuta teprve 22. t. m. příležitost ukázat, co umí. ** K čemu se užívá kola. V Boulognském lesíku užívají kol prodavači květin. Na dráhu po- kroku je uvedl automobil, neboť není možno proná- sledovati jej pěšky a nabízeti zboží. — Silné poli cejní hlídky projiždějí na neosvětlených kolech Bou loguský lesík a ulice, aby udržely pořádek a bezpeč- nost. — S duchem doby pokračující Apachové čin totéž, ovšem že za účelem opačným. Automobilism- ** Automobilní daň. Před nedávnem po- bouření majitelé automobilů i kruhy průmyslovéa obchodní zprávou, že doinorakouskému sněmu bude předložen návrh poslance Scheichera na zavedení automobilní daně v horrendním obnosu 1000 K. »N. W. T.« se dovídá — jak praví — z kompetent- ního pramene, že nebezpečí není tak blízké, jak první zprávy oznamovaly. Návrh nebude před- ložen v tomto zasedání. Plán této daně není sice odložen ad acta, avšak před projednáním ve sněmu budou veškeří interesenti míti příležitost vy sloviti svá přání o způsobu a výši daně. Rozhodně nemá jejím zavedením býti poškozen průmysl. Návrh poslance Scheichera jest pouhou průpravnou prací která nikterak není návrhem určeným k předložení sněmu. — Ze zprávy vidno, že nebezpečenství daně prozatím pro Dolní Rakousy tu jest, že s ním dlužno počítati, ba že nelze ani mysleti na jeho odvrácení, nýbrž že všechno úsilí třeba nyní obrátiti k jeho zmírnění.

** Krach automobilníchdrožek hrozt v Berlíně. O příčinách jeho se vyslovil ředitel Peisert z Berlína takto: Automobilní drožkářství prodělává těžkou krisi. Hlavní příčinou jest nezkušenost podni- katelů ve volbě svstémů a organisaci provozu. Pro automobilní drožku se doporučuje nejjednodušší, ale nejsolidnější konstrukce, která spotřebuje málo pro- vozovacího materiálu a přináší nejmenší útraty. To- liko při volbě jediného systému jest možno spo- léhati na výnosnost podniku; při několika systémech pohltí jedny výnos, který přinášejí druhé. Tak zv. »drožkáři« t. j. řidíči, kteří mají vlastní vůz, koupili jej většinou na splátky; zaplatí třetinu a jezdí. Troj- až čtyřnásobně větší příjem se spotřebuje, zřídka se střádají úspory, aby byly utvořeny reservy na opa- tření pneumatik, opravy, odpisy atd. Dluh roste a vůz konečně přijde pod pečeť. Dnes jest v Berlíně zaba- veno na 400 vozů, které jsou téměř vesměs ve špat- ném stavu. Avšak i lépe založené společnosti si stě- žují na nevýnosnost automobilního drožkářství. Hlavní příčinou toho jest prý, že řidiči nemají žádného po- rozumění pro vozy a choulostivý drahý předmět ne- ošetřují s náležitou péčí. Tím se zvýšují útraty za opravy tak značně, že při dvaceti vozech nelze ani mluvit o výdělku. — Berlínská společnost »B. E. D. A. G.« vykazuje za minulý rok 213.000 marek defi- citu; přes znamenité prostředky, jimiž vládne, ne- vidí jiného východiska z trapné situace než ve zvý- šení sazeb o 30 proc.

** Pohonné látky pro automobiln motory. »Chemiker Zeitung« věnuje užívání ben- zinu a jiných látek tuto úvanu. Spotřeba benzinu v r. 1907 se odhaduje v Německu na 120.000 tun; z nichž 70.000 spotřebují čistírny, továrny na pryž nebo se ho užívá při vytahování tuku, jako náhrada za terpen- tin a jinak, takže na automobily zbývá asi 50.000. Jest jisto, že výroba lehkého benzinu neudrží trvale krok se stoupající poptávkou; už dnes se surový pe- trolej na místě dobývání samém primitivním způso- bem raffiuje a uvádí na trh pod jménem »moto naphte« nebo »autonaphte«. Užívání petroleje má za následek, že nemožno motor přímo spustiti, nýbrž že k tomu třeba užíti lehčího uhlovodíku (benzinu). Pokud se týče benzolu, nutno — ať už se užívá sply- novače rozprašovacího nebo vypařovacího — přivá- děti dosti vzduchu, aby se docílilo dokonalého spa- lování benzolových plynů; není-li toto dokonalé, do- stavují se poruchy následkem tvoření se sazí. Dále není vyloučena možnost, že obsažená v benzolu síra může vésti k tvoření se kyselin, které působí ško- dlivě na orgány motorové. Velmi nevýhodný jest vy- soký bod tuhnutí benzolu, který ovšem možno vhod- nými přísadami snížiti. Názory o úspornosti benzolu při používání v automobilních motorech se dosud značně různí (Daimlerova továrna udává mezi ben zinem a benzolem poměr 52 : 57).

Nahraditi benzin benzolem vyžaduje opatřiti 60.000 tun benzolu; to však jest celá jeho produkce v Německu. Trvale nebude lze se odříkati alkoho- lu, avšak nikoli jako jediného pohonného materiálu, nýbrž ve směsi s benzolem. Směs tato se sice dobře osvědčila, jest však dražší benzolu. Učiněny také návrhy zlepšovati pohonné látky přísadami, zkrátka jistý druh doppingu. Ve Francii s oblibou saháno — zejména v závodech — ke kyselině pikrové. Tato jest rozpustna toliko v alkoholu, obsahujícím vodua tvoří pak s kovy nanejvýš nebezpečné pikráty, které brání jejímu rozšířenějšímu užívání. De Mare dopo- ručoval přísadu nitrobenzolu, Roth dusičňanu ammo- natého, zbytků kyseliny dusičné a konečně acetylénu. Všechny mají vadu, že na cestách nesnadno je opa- třiti a že zdražují značně pohonné látky. Jediná, po- někud upotřebitelná přísada jest snad acetylén, než scházejí dosud četnější zkušenosti s ním v tomto oboru. ** Ve Švýcarsku byl po vzoru jiných zemí utvořen dobrovolný automobilní sbor, do něhož jsou přijímány vojenské i nevojenské osoby švýcarské ná- rodnosti, které se musí zavázati, že čtyři roky budou se svými vozy konati službu a osobně vozy říditi. **Autodrom v Brooklandě utvořil čtyři skupiny podle vrtání motorů. I. Do 101 mm. vrtání, II. do 120 mm., III. do 155 mm. (řád přijatý na kon- ferenci automobilních klubů v Ostende), IV. do 190 mm. maximálního vrtání. Jsouc už jednou v refor- mách, měla by správa autodromu stanoviti i přesně trati jednotlivých závodů a měřiti časy.

Sokolský věstník. Ze »Sokola« pražského. Jednota zúčastní se pohřbu zesnulé vzorné ženy české paní Náprst- kové v obleku černém. Členové, kteří zúčastní se deputace této, sejdětež se zejtra v neděli o 3. hodině odpol. »u Halánků«.

Dary a příspěvky.

Složeno u pokladny „Národních Listů-

Ustřední Matici školské. Třebíč. Pan Boh. Valníček, soudní adjunkt, zasílá svato-václavský dar »sobotního kroužku u Olivů« K 100.— Hlinsko. Občanská záložna zasílá svato- václavský dar . . . . . . . . . Choltice. Při sňatku sl. A. Mottlovy s p. J. Ptáčkem vybrala sl. Eliška Ptáčkova .. Černožice u Jaroměře. Těl. jednota »Sokol« zasílá za vydraženou kytici při okrsko- vém cvičení .

1680 Dolní Štěpanice u Jilemnice. Tělocvičná jednota »Sokol« Černovice v Bukovině. Z pokladničky České besedy

1907

novou výmluvu, proč tak dlouho zdržuje se v Panfilovce. Dnes brousí nástroje, zejtra přijde na dobrou myšlénku, že počká až do konce září: bude to jistější — po žních vždycky bývá více práce jak u sedláků, tak i u statkářů; pozejtří půjde již rozhodné do města a přijde loučiti se s tetičkou Kateřinou. Avšak minul určený den a Váňa opět navštěvoval obyvatele baráku a znovu měl pohotově výmluvu. Cítil, že tetička Kateřina uhodla asi, oč běží, ale ani slovem se jí o tom nezmínil. A jak rád by jí to pověděl, ale jazyk se mu nechce jaksi obracet; odbyl to vše jako obyčejně smíchem. Pobyt Váňův v Panfilovce byl následkem tajného roz- hodnutí, jež stalo se po setkání s Mášou, ještě večer téhož dne, kdy poprvé uviděl ji na poli společně s Karjakiným a Jegorem. Nepochyboval už nyní o Máše; byl přesvědčen o její náklonnosti, avšak odejíti z Panfilovky nebylo přece možno. Začínal tím, že po každě rozmluvě s Mášou uká- zala se vždy nevyhnutelná potřeba promluviti s ní ještě jednou. Kromě toho pronásledování mladého Karjakina, jež se zprotivilo, omrzelo a znepokojilo Mášu. To vše: nutnost rozmluvy s dívkou pod večer, její neklid i zá- letnictví Karjakinovo, zřejmě dokazovaly Váňovi, jak dů- ležitá je přtlomnost jeho v Panfilovce. Karjakin velice truhláře trápil. Iván ani by tak snad naň nehleděl, kdyby byl šlechticem anebo statkářem »Měl by se jistě více na pozoru — bál by se a styděl před svými sedláky,« mínil Iván: »ale takhle? dyť je to taková chamraď! chodí v kazajce a jezdí na obyčejné herce . . . Koho by se styděl? Kde by se u něho vzal stud? Ani se nenaděješ a vyvede něco . . . u něho je vše možné! . . Hlavní věc, že má moc peněz ; počne

Ačkoli Iván se uhnul a kůň nižádným způsobem nemohl jej zachytiti, přece pán, sedící v kočárku, uznal za nutné křiknouti, seč mu hrdlo stačilo: »Pozor! pryč s cesty! Přejedu tě! . .« »Feodore Iványči! Feodore Iványči!« zapištěl hrbáč, vystrkuje z ramen svoji zašpičatělou bradu: »jen ho bičem přes nohy! . . jen hezky přes nohy!« Avšak Feodo Ivánovič obmezil se pouze tím, že práskl bičem do vzduchu, zasmál se a pravil: »Nuže, Jegorko, zpíveji . . Jen zpívej, bav mne přece ! — No tak !« Jegorka opět chopil se okraje kočárku a poznovu zapěl fistulí:

Hrčení rychle uhánějící bryčky zahlušovalo slova písně. Ostatně Váňa ji ani neposlouchal: tak velice za- jímala jej cesta, vedoucí na pole Andrejovo, že zapomněl, jak se zdálo i na Jegorku, ba i na samého Feodora Ivánoviče. V brzku objevila se kaplička, o níž mluvila žena. Zahnul v levo na pole a kráčel po mezi. Za nedlouho uviděl v dálce muže a ženštinu, kteří nakládali na vůz snopy ovsa; Iván si domyslil, že to byli jistě Andrej se ženou. Tři děti, hopkující kolem vozu, jej v tom po- tvrdily, že se nemýlil; než on nešel k nim, nýbrž kráčel dále po mezi. Učiniv asi dvacet kroků, setkal se s dvěma -Přestěhovalci. 449 —

». . . Odpověděla jsem já ! .. Ač zrozena jsi selkou, Můžeš taky paní být, A pak ve všech nových šatech, Krásou dvakráte se stkvít! ..«