ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 1d810f40-8f17-11dd-8c46-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 31 celkem · entity: place 43, org 12, person 66, work 4
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, v pondělí 15. září 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 253.
4 article
urunni a večerní listy předplácí se V Praze v administramte na měsíe 1k- na čtvrt lota s dvojt donáškou měske. ke na čtvrt leta ve nliaikách! „ K so na měsle Poštou. na ri . . . kei dvoji zásilko na ri: :: k E
Praha
5 article Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“
Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“ Mínisterská rada. Z Vídně, 15. září. Na dnešek svolána je ministerská rada. Od poslední ministerské konference, která konala se 19. minulého mě- síce, nastalo ve vniterní politice tohoto státu leckteré zhoršení. Poměry v království Če- ském se přiostřily, poměry v království halič- ském se nezlepšily. Můžeme oznámiti, že ve dnech nejblíže příštích stanou se k nápravě poměrů v obou těchto nejdůležitějších částech státu průpravy, provázené stupňovaným úsi- lím k nápravě. Tady nepřestávají doufati, že tlak pilných potřeb přiměje strany jak v Če- chách tak v Haliči, aby daly se cestou, jež umožňuje příměři. Proti škole Komenského ve Vídni. Z Vídně, 14. září. (K. k.) Jedna korespon- dence sděluje, že se dnes konala německým obranným výborem svolaná protestní schůze proti snahám o znovuotevření školy Komen- ského a byla na ní schválena příslušná reso- luce.
Vídeň Halič Komenský Komen
6 article
Nová strana Andrassyova v Uhrách. Z Pešti, 14. září. (K. k. uh.) Dnes konala se zde ustavující schůze nové zemské strany, u- tvořené za vedení hr. Julia Andrasse. Hr. Andrassy bouřlivě uvítán uvedl ve své řeči m. j.: Muží různých státoprávních názorů jsou roz- hodnuti založiti jednotnou stranu, a by upevnili uherskou ústavu. Největší nebezpečí pro ústavu spočívá v přílišné centralisaci. Příčina centralisace vládní moci zakládá se ve strachu před nebezpečím z národností a ještě v jiných okolnostech. Řečník připomíná svou dosavadní čin- nost jako poslanec, státní tajemník a ministr, pří čemž byl vždycky proti hraběti Tiszo- v i. Kdežto hr. Tisza se domníval, že se dá obstruk- ce odstraniti jen bezohlednou energií, považoval řečník obstrukci za příznak hloubějí založené ne- moci. Ale snad právě proto, že se obstrukce příli často vyskytovala a také ohrožovala velké zájmy národa, zvítězil hr. Tisza. Řečník mluvil pak o De- syově procesu, který vedl k pádu ka- binetu Lukacsova, a o politických událo- stech souvisejících s jmenováním hr. Tíszy. Po- ukázal na změny jednacího řádu, na použití policie ve sněmovně, pro něž není ani zákonného usta- novení, ani článku jednacího řádu, ani preceden- čního případu. Také ústavní záruka, letnrá, spočíuá v nestrannosti předsedy, je zničena. Jmenování bývalého místopředsedy předsedou poslanecké sně- movny ukázalo, že většina nemá v úmyslu odčiniti způsobené křivdy.
Andrass Tisza Uhry Pešť Hradec
7 article
Řečník pojednal pak o zavedení parla- mentní stráže a aféře setníka Gera u mluvil pak o absolutismu. Pravil: Ab- solutismus skrývá v sobě velké nebezpečenství vede k úpadku. Budoucnost národa se zakládá na samosprávě. Zvlášť nebezpečným je však absolu- tismus většiny, poněvadž jsou pak teprve ohroženy soukromé zájmy oposičního občana. František Deák akceptoval pospolitost s Rakouskem jen s podmínkou, že zavládne v Uhrách svobodný ústavní život. Nemáme národní dynastie. která by zde žila mezi námi a k vůli níž by tudiž nemohlo nastati nedo- rozumění. Náš panovník musí bráti zřetel také na jiné zájmy a eventuelně rozhodovati proti nám Systém dneška je atentátem na krále a na národ. Ze všeho, co jsem řekl, činím důsledek, že je mou povinností posíliti uherský národ a vynaložiti vše. aby byl povalen nynější režim, a považuji za nut- né, aby nově založená strana získala moc. Po delší úvaze jsem se rozhodl přinésti tu oběť, aby do programu nové strany nebyly pojaty otázky vojen- ského rázu. Víděl jsem, že národ za neobyčejně těžkých hospodářských poměrů chce mír. Dnes musíme hájiti, co máme, a položiti základy pro příští ústavní vývoj. Považuji za mnohonásobnou povinnost učiniti vše, aby se zahojily rány, které byly z části způsobeny mou vinou. Žádám nyní pány, aby schválili návrh, který obsahuje program nové strany.
Deák Gera Rakousko Uhry
8 article
Program nové strany
9 article
Evropy nejúčinněji zajišťuje. Strana klade velkou váhu na pěstování přátelských styků s balkánský- mi státy a na to, aby byla zajištěna rovnováha n podkladě svobodného vývoje tamních národů. Na Balkáně má naše mocnářství tak velké politické a hospodářské zájmy, že musí býti stále naší hlav í péčí, abychom s napjetím všech sil zabránili jaké- mukoliv pro nás škodlivému a nebezpečnému vý- voji. Naše zahraniční politika má býti naprosto po- kojná, ale sdružená s bojovnou pohotovostí s pevnou vůlí uhájiti za každou cenu naše životní zájmy. Názor strany ji zavazuje starati se dostateč- nou měrou o zajištění pohotovosti. V době vše- obecného zbrojení ukládá naše světové postaven národu těžké závazky, jimž i strana chce dostáti při čemž však nespatřuje zajištění úspěchu v jedi ném rozvoji branné moci, nýbrž i v tom, aby národ mohl břemeno unésti, aby jeho finance byly v po- řádku, aby cítil s armádou, aby jeho obětavost ne- byla podlamována stranickostí a vnitřním svárem a aby národ byl spokojen. Program žádá pak re- formu správy, dále moderní časovou hospodářskou polítiku. Pokud trvá nynější evropský systémo- chranných cel, musíme také my trvati na svém do- savadním celním systému. Celní ochrana má všal sloužiti stejně zájmům zemědělství jako průmyslu
Evropa Balkán
10 article
Pokud jde o hospodářský poměr k Rakousku, trv strana na právu zajištěném v zákonném článku XIl z roku 1867, dle něhož země může samostatně roz- hodovati o svých obchodních záležitostech; jinak trvá na tom, že Uhry mají upraviti své úvěrní zá- ležitosti zvláštní cedulovou bankou. Přes to stoj strana na stanovisku, že jsou to eminentní hospo- dářské otázky, při nichž v prvé řadě je směrodat- nou účelnost a hospodářské hledisko. V odstavci sociální politice žádá program, aby se ženám v veřejném životě v obcích a městech dostalo voleb- ního práva. V otázce národností stojí strana na stanovisku rovnoprávnosti nemaďarských národno- stí s ohledem na národní kulturu a očekává o nich, že budou věrni národu i králi a své snahy podřídí jednotě národa.
XIl Uher Rakousko
11 article
Pracovní program uherské poslanecké sně movny. Z Pešti, 15. září. 13. září konala se mini sterská rada, věnovaná pracovnímu programu poslanecké sněmovny. Této budou předloženy tyto čtyři důležité osnovy: 1. Volební okresy 2. úprava platu obecních notářů, 3. reforma správy, 4. reforma placení služeb. Osnovy ty budou vyřízeny ještě v měsíci říjnu výbory Ministr financí Teleszky podá 6měsíční roz. počet platný do 1. července 1914, stejně jak podán bude 6měsíční rozpočet v parlamente vídeňském. 23. září odjede hr. Tisza do Vídn k audienci u císaře. Císař Vílém ve Slezsku. Z Opavy, 14. září. (K. k.) Dnes ve 4 hod odpoledne přijel císař Vilém automobilem k dvoudennímu loveckému pobytu u zemskéh hejtmana slezského hr. Larische-Mönnicha n zámek Solcu. Na hranicích byl mocnář uvítár zemským presidentem hr. Coudenhovem a zem- ským hejtmanem. Odtud nastoupena jízda n zámek Solcu. Po celé cestě byl císař srdečne pozdravován obyvatelstvem. V 8 hodin veče uspořádána hostina. Řecký král promluví v Paříží. Z Paříže, 15. září. Řecký vyslanec ode- vzdal ministru zahraničn. záležitostí Picho- novi znění řeči, kterou promluviti hodlá na slavnosti v paláci elysejském budoucí neděle král řecký Konstantin.
Vilém Larisch Mönnich Solcu Coudenhove Konstantin Pešť Slezsko Opava Paříž poslanecký sněmovna Tisza
12 article Válka čínsko-japonská neodvratna?
Válka čínsko-japonská neodvratna? M. Z Kolína n. R., 14. září. (Zvl. telegr „N. L.“) Dle nejnovějších zpráv ve Šancha- je je vypuknutí války mezi Japonskem a Čínou jen otázkou několika dnů. Přes satisfakci čín- ské vlády rozvášnění lidu nebude možno dále udržeti. Západo-německé velké obo ní do- my dostaly právě výstrahu a upozornění, aby vzhledem k válečné náladě Japonska nepou- štěly se do větších závazků. Povstání v Mexiku. Z Nového Yorku, 13. září. (K. k.) Dle te legramu z Mexika došlo v úterý dne 9. t. m mezi povstalci a sborem, vedeným generálen Piedrem Oviedou, který postupoval na Her mosille, k boji, v němž prý padlo 300 muže
Ovieda Kolín Japonsko Čína Mexiko Nový York
13 article
spolkového vojska a 200 povstalců. Vláda spa- třuje ve výsledku tohoto boje vítězství spol- kového vojska, poněvadž povstalci ustou- pili a mnoho jich bylo zajato.
14 title
Události na poloostrov balkánském.
15 article Bulharsko-turecká vyjednávání.
Bulharsko-turecká vyjednávání. Z Berlína, 14. září. (K. k.) „Norddeutsche Allgemeine Zeitung“ píše k bulharsko- tureckému vyjednávání minulého týdne: Byly současně rozšířeny zprávy o váž ných potížích a o blízkém úspěšném konci vy- jednávání. Pravda je asi uprostřed. Blíží se do- hoda. Nepřipravovala se ani tak v úřadníc schůzkách vyjednavačů jako spíše v souběž- ných poradách. V některých důležitých bo- dech ohraničovací otázky, zdá se, že bylo ji docíleno zásadní dohody. Také ve vyjednáván mezi Portou a Řeckem, které se znovu oži- vilo, oznamují se z Cařihradu a Athén jiste pokroky. Z Cařihradu, 14. září. [K. k.) Včerejší schů ze bulharských a tureckých vyjednavačů měla soukromý ráz. Z Caříhradu, 15. září. Z pramene informo- vaného se oznamuje, že Bulhaři na předvčerejš konferenci mírové formulovali své požadavky v ten rozum, že trvaji na držbě Dimo- tiky, Svilenu a Lozengradu. V ture- ckých kruzích doufají však, že Bulhaři chtěj vyměniti Dimotiku za Lozengrad. Myslí se, že jednání bude odbyto koncem tohoto týdne.
Bulhar Berlín Řecko Cařihrad Atény Norddeutsche Allgemeine Zeitung Dimo
16 article
Otázka moratoria v Bulharsku. Ze Sofije, 14. září. (K. k.) Jak již ozná- meno, konali zdejší obchodníci schůzi, na níž se vyslovili pro tříměsíční prodloužení příročí Poněvadž takové prodloužení musí býti sta- noveno usnesením sobrání, což není nyní vhod- ným, nebude asi moratorium zákonně pro- dlouženo. Ve skutečnosti bude však prodlou- ženo tím, že státní a soukromé ústavy mlčky se shodují v tom, aby všem věřitelům poskyt nuty byly nejdalekosáhlejší úlevy a prodlou žení platebních lhůt. Obsazení Strumice bulharským vojskem. Ze Sofije, 14. září. (K. k.) Bulharská tele grafní agentura sděluje: Město Strumica byl obsazeno bulharským vojskem. Řecký velitei se zdráhal podepsati protokol, aby nebyl nuce připustiti poboření kasáren a jiných veřejných budov, jakož i velké části města. Cesta Carneggiovy komise. Ze Sofíje, 14. září. (K. k.) Členové Carneg- giovy komise Godard a Brailsford navštívil včera uprchlíky nacházející se v Sofiji a vydali se dnes ráno na okružní cestu do Samokova, Dupnice, Nevrokopu, Melnika atd., kdež budou pokračovati ve vyšetřování. Členové komise Miljukov a Dutton přibudou sem dnes. AD Turecko-bulharské vyjednávání ! —
Carneggiův Godard Brailsford Nevrokopa Melnik Miljukov Dutton Bulharsko Sofijá Strumica Sofíje Samokov Dupnice Turecko Carneg
17 title
Politický přehled.
18 title
Země české.
19 article Na sjezdu německých agrárníků v Chomutově
Na sjezdu německých agrárníků v Chomutově včera konaném, schválena byla resoluce v níž se německá agrární strana vyslovuje pro soli- dární postup s ostatními německými stranam občanskými, pro zjednání pořádku v Čechác spravedlivým vyrovnáním, pro ochranu do- mácí produkce a brzké svolání říšské rady proti vměšování se všech nepovolaných čini- telů do politiky. Tento poslední požadavek jest zřejmě naměřen proti Volksratu a dru. Tittovi a resoluce ostrými slovy ohražuje s proti tomu, aby poslanci, pokud se týče jich politické činnosti, byli někomu jinému zod- povědni, než svému voličstvu a svému svědo- mí, sjezd odmitá proto jakýkoli pokus, působiti jiným vlivem na poslance a jich politiku, ta- kové pokusy odmítá s naprostou rozhodností a ukládá poslancům, aby si v tom ohledu za- chovali úplnou neodvislost. Z řečí na sjezdu pronesených dlužno zmíniti se o projevu posl. dra. Schreinera, jenž poukázav na rozdě- lení zemědělské rady, vyhražoval německým
Schreiner Chomutov
20 article
Jagrárníkům zásluhu, že první zdvihli na sv štít zásadu národnostní autonomie a v tomto duchu vždy postupují. Sporům v českém tá- boře nepřikládá dr. Schreiner přílišné váhy neboť jest prý přesvědčen, že se české strany v rozhodné chvíli opět sloučí k jednotnému šiku proti Němcům. Jest pro naprostě soli- dární postup s ostatními německými stranami Posl. Mayer pojednával o „pánském po- stavení“ Němců v Rakousku, jehož prý se Němci nesmějí nikdy vzdáti, i vykládá v tom- to smyslu chomutovskou resoluci, která ne- smí zůstati pouhou hrozbou proti vládě. Němečtí rolníci musí nyní postupovat houževnatě a bezohledně. První polovina sjezdu, konaného za před sednictví posl. Damma, věnována byla otáz kám říšské politiky a zevrubnému projednán celních otázek a obnovy obchodních smluv hlavním řečníkem byl tu ryt. Hohenblum. Re soluce sem spadající vyslovuje se proti pro- lomení agrární politiky ochranných cel, pro- testuje proti jakékoli revisi rakouských ob- chodních smluv se státy balkánskými, zvláště pak proti změnám, jež by poškodily zeměděl. ství. Poslanci strany, agrární ústředna i ve- škeré korporace zemědělské v Rakousku vy- zývají se, aby co nejrozhodněji hájily zájmy rakouského zemědělství a prohlašuje se za zradu, kdyby souručenství všech agrárníků Rakousku jakýmkoli způsobem mělo býti pro- lomeno. Resoluce tato vyslovuje se také velm energicky proti vystěhovaleckým společno- stem.
Jagrárník doktor Schreiner Němec Posl Mayer Damm Rakousko
21 article
Posl. Pacher a událostech v českém táboře Na včerejším sjezdu německo-radikáln strany v Chomutově pojednával posl. Pachen o usneseních chomutovských a prohlásil, že schůze německého Nationalverbandu jest zá- rukou naprostého souručenství všech Němců pokud se týče otázek česko-německých, pro- vedení resolucí chomutovských musí býti sa- mozřejmě vyhraženo teprve německému po- stupu na říšské radě. Zabývaje se změnami jež udály se v českém táboře, uvažuje řečník o jich vlivu na příští vyrovnací jednání, z těchto okolností nutno vyčkati, zdali vyrov- nací jednání vůbec bude možno. Německo- radikální strana v té otázce, až nadejde pří- hodná chvíle, nčiní rozhodnutí, kteréž bud odpovídati v každém ohledu zájmům Němců v Čechách. Z dalších řečníků posl. Schrei- ter velmi ostře vystupoval proti místodrži teli kn. Thunovi v otázce menšinových ško českých, býv. zemský posl. Morawetz šíře pojednaí o srruací učitelské a posl. Wolt v- vracel pověsti, šířené v „Brüx. Ztg.“ o roztrž ce strany německo-radikální, jichž nejpádněj ším vyvrácením jest právě tato schůze. Sjezc pak schválil resoluci o učitelských platec a o souručenství německém ve smyslu cho- mutovského usnesení, resoluci téhož obsahu přijala lidová schůze sjezdu téhož dne ko naná. Německé hlasy o společné schůzi českých poslanců.
Posl Pacher Němec Thun Chomutov Čechy Brüx
22 article
Výsledek jednání poslánecké schůze, svo lané posl. Staňkem, naplnil, jak se dalo oče kávati, sloupce „Neue Fr. Presse“ až po samy vrch výsměšnou škodolibostí. Jestliže prý členy zemské správní komise jich úřad těší přejí-li si, aby dlouho na svých nynějších mi stech zůstali, potom prý je naplnil pražský sjezd českých poslanců nejlepšími nadějemi kterýžto poznatek dovozuje vídeňský lis z divergence v resoluci, odmítající s rozhoř čením zemskou správní komisi, žádající bez- odkladné vypsání zemských voleb, odmítajíc však vyrovnání. To jest, dí „N. F. Presse“ právě výron té fantastické politiky kterou posl. Udržal v posledním svém článku tak ostře odsoudil. Dříve než kohout třikráte zakokrhal, sama strana agrární upadla v tute fantastickou politiku, jakožto zadní voj radi. kálů. Žádnou správní komisi, žádné vyrov- nání, toť zející rozpor, neboť bez vyrovnání nebude žádného pracovního sněmu, a bez ta- kového sněmu dosáhne zemská správní ko- mise nepochybně stáří, schopného pense. Avšak nejen škodolibostí, také největšín uspokojením naplněn jest vůdčí německo-libe rální list nad „fantasticko-chauvinistickou po litikou agrárníků a radikálů“, která s velkou
Staněk Neue Udržal Presse
23 article
V drobném prodejii ranní čislo o sobě za s večerní na li Ve filiálkách na venkove ranní čislo večerní . Inseráty platí se hotově napřed Předplaceni a innerty přijima administrace v Marianské ul., a Tam nacházejí se tál redakco. tiskárna a expediee „Národnlch Llstů“ Rukopiny se nevraceii.
Národnl Llstus Rukopina
24 article
lehkostí vykonala těžkou práci německých politiků, rozbití vyrovnacích jednání, a to dří- ve než byla svolána. Delektuje se zrovna mla- skavě nad tím, jak zmařeny byly úmysly posi- tivní politiky, čelící ke zjednání posice, pří- znivé ke splnění malých i velkých přání če- ských a dí doslovně: „Kdyby bylo šlo podle intencí posl. dra. Kramáře, dnes neseděli by vysocí úřadníc místodržitelští, ale bývalí zem- ští výboři ve správní komisi. Avšak tento plán, nehledě k německému vlivu. zmařen byl odporem českých agrárníků. Osobně a věcně stojí tato stra- na vždy v protivě k dru. Kramářovi, a jek názor o ceně ministerstva Stürgkhova pro če- skou věc jest ovšem také podstatně jiný, než názor mladpčeského vůdce. Zvláště jeden roz- por mezi náhledem posl. dra. Kramáře a če- ských agrárníků budiž zvláště vytknut. D .
Stürgkhův Kramář
25 article
Kramář prohlásil ve článku Hardenovy „Zu- kunft“, že dosazením správní komise pozbyla německá obstrukce veškeré základny a kon- statuje s dostiučiněním, že vláda učinila zem- ské finanční bídě konec, aniž by se Němcům dostalo i nejmenšího ústupku. Naproti tomu čeští agrárníci v pátek prohlásili, že vláda od- straněním zemského výboru a nahrazením správní komisí před německou obstrukcí ka- pitulovala. Kdyby Němci byli dovo- lánijakožto rozhodčímezi Mlado- čechy a agrárníky, musili by ná- zoru dra. Kramáře z plna přesvěd čení dáti za pravdu.“ Nemůže pro názor, linii a taktiku nějakým vůdcem politi- ckým zamýšlenou ani býti skvělejšího do- kladu nad toto vysvědčení nejvážnějšího mluv- čího spojeného tábora protivnického a kdyby „N. F. Presse“ chtěla i své důsledné minění s toutéž upřímností pověděti, musila by do- znati, že přijetí mladočeské formule o vyrov- nání a vůbec projev vůle českého sjezdu k vy- rovnání bylo německému táboru nanejvýš ne- příjemným. Tomu nasvědčuje i závěr jejího článku, který jest oddechem z hloubí zadost- učiněného srdce, že němečtí ničitelé vyrovná- ní jsou zbaveni nutnosti vziti toto břemeno na se. Bez toho by prý mohli Němci toliko s nej- větší nedůvěrou a téměř beznadějností z- častniti se vyrovnacích jednání. Naproti tomuto zadostučinění ze zmaru nastávající vyrovnací akce není bez pikantní příchuti poukaz na obě chomutovské schůze, kteréž usnesly se na resolucích ve prospěch vyrovnání, zvláště sluší taková resoluce ústů navrhovatele dra. Schreinera. Teď bude Němcům valmi snadne uenášeti se na resu- lucích, žádajících „pokojné poměry“ v Če- chách a projevujících ochotu německou k nim pracovati.
Kramář Hardenův Němec Mlada N F Schreiner
26 article
„Prager Tagblatt“ ve svém nedělním pro- jevu těší se z toho, jak prý koalovaní češti ra- dikálové přebírají vedení české politiky a jak prý jen na nejbližší nové volby čekají, aby positivní politiku mezi Čechy ze světa odkli- dili. Pro „Prag. Tagblatt“ je jisto, že se str- nám nynější většiny v českém táboře nejedná o rozvinutí positivní činnosti politické, nýbrž jedině a výhradně o to, poraziti nenáviděné Mladočechy. „Co všobecně překvapuje,“ dí list doslovně, „toť naprostá lhostejnost, s ja- kou široké masy české veřejnosti poslední události v Čechách přijaly. Všechny ty podněcující prostředky, s jakými české radikální strany tak skvěle dovedou pracovati, tentokráte úplně selhaly. Tento klid by mohl za- vdati českým stranám látku ku přemýšlení. To není klid před bouří, nýbrž naprostá lho- stejnost širokých lidových vrstev, zle politi- kou zhnusených“... „Bohemia“ upozorňuje rovněž na „paměti- hodnou ilustraci“, kterou páteční schůze če- ských poslanců poskytla k českému rozhoř- čení nad zrušením zemské autonomie v Če- chách. I v táboře nejnezodpovědnějších Čechů nemůže prý býti o tom pochybnosti, že zjed- nání ústavních poměrů v Čechách dociliti lze toliko součinnosti obou národních kmenů,a že tudíž nejradikálnější radikálové českého tábora aspoň v tomto kuse musí vyhledávati dorozumění s národním protivníkem. Při nej- menším dlužno za těchto okolností očekávati odklad vyrovnacích jednání, kteréž vláda chtěla zahájiti v polovici září.
Prager Čecho Čechy Praga Bohemia Tagblatt
27 article
prohlašuje její založení za nutné vzhledem k po- rušené funkci ústavy a upevnění její organickými útvary. Stanovisko nové strany je oposiční, jejím podkladem je však nynější státoprávní base. Dle účelu obnoviti porušenou právní kontinuitu a zá- konnou svobodu parlamentu je nejnaléhavějším ú- kolem strany odčiniti právní poklesky spáchané vládní většinou. Také strana tato je pro zavedení jednacího řádu, který by vylučoval obstrukci, ale bez ohrazení. Předseda má státi nad stranami a nemá práva porušovati jednací řád, který jedině je rozhodujícím. Parlamentní stráž budiž zbavena vojenského rázu. K dosažení druhého cíle, totiž upevnění ústavy, musí býti nynější volební právo pozměněno na demokratickém podkladě. Volební oprávnění vázáno je na 24. rok věku, volební prá- vo je přímé a každý volič má jediný hlas. Průmy- sloví dělníci musí uměti čísti a psáti, aby měli volební právo, resp. musí prokázati jednoroční po- byt a býti členy dělnického pojištění nebo bratr- ské pokladny. Reforma poslanecké sněmovny k níž náleží také reforma volebního soudnictví. musí býti doplněna reformou sněmovny magnátů. z části volbou členů sněmovny magnátů při za- chování svrchovanosti sněmovny poslanecké. Stra- na žádá dále zrušení výminečného stavu v Chorvat- sku a je ochotna vyhověti až do nejkrajnějších hranic možnosti zájmům chorvatského národa, kte- ré považuje za totožné se zájmy uherského národa, ovšem při nedotknutelném zachování jednoty zemí koruny svatoštěpánské. Konečně přeje si strana zavedení normálních poměrů ve Rjece a dohodu s tamějším italským obyvatelstvem. Pokud jde zahraniční politiku, přeje si strana zachování troj- spolku, který nejlépe vyhovuje naším zájmům a mí
Chorvat Stra Rjeka poslanecký sněmovna svrchovanost sněmovna
28 article Hudba.
Hudba. + (Dvořákův »šelma sedlák«.) V řadě oper vel kého našeho mistra byl »Šelma sedlák« prvou operou, která dostala se na jeviště cizí. Dávalo ho dvorní divadlo v Drážďanech a ve Vídni Z kritik, které u příležitosti o tomto dramatickém díle Dvořákově v cizině byly napsány, vidíme, ž nešťastný text byl příčinou, proč »šelma sedláke nedocílil na obou těchto scénách rozhodného úspěchu a proč odtud nerazil si cestu dále. Na libretu »Šelmy sedláka« lze chváliti jedinou stránkui nejlepší vůli a snahu, se kterou jeho autor přesně dle osvědčených vzorů dbal vyhotoviti text který by ve své průhlednosti i pro nejnaivnější diváky měl záruku úspěchu. Na první pohled pa- trny jsou oba tyto vzory: Sabinův text ku »Pro- dané nevěstě« a da Panteovo operní zprac- aní Beaumarchaisova nesmrtelného »Figara«. 3a- biny převzat je v »Šelmě sedlákovi« svět selský. z textu k Mozartově opeře svět panský. Našemu libretistovi nebylo však dáno tolik tvůrči síly a dramatické zručnosti, aby ve svém eklektickém pokusu oba převzaté základní motivy spředlv celek vážné literární hodnoty a značnější drama- tické působivosti. Než — zbytečno opakovat staré a známé stesky! Příslovečné užnehody našich hudeb- ních dramatiků s librety naučily nás smiřovati se s ne- změnitelným osudem naší operní tvorby. Naučily nás poslouchati naše opery často, takřka se zavře- nýma očima, kochati se v jich hudebních krásách a těšiti se z toho, jestliže kde podařilo se hudeb níku povznésti se dramaticky nad tvůrce textu
Dvořákův Beaumarchaisův Figar Mozartův Drážďany Vídeň Sabinův text opera svět
29 article
A Dvořákův »šelma sedlák« je jednou z těch oper našich, v nichž můžeme se dávat nerušeně unášet krásami hudebními a s radostí pozorovat kterak Dvořák, v němž zpravidla dominova hudebník obrovsky bohafé invence a řídké originál- nosti nad spekulujícím dramatikem, projevil zde vyvinutý smysl pro hudební karakteristiku a jak veden instinktem, na mnohém místě v této opeře dramaticky šťastně komponoval. »Šelma sedlák« vznikl v blízkém sousedství »Slovanských tanců« a jich duch z partitury této opery také plným dechem zaznívá. Bujará taneční rytmika, melodika vzletná a dýšící svěží vůní tisícerých květů českých luhů a niv, plný opojně sytý zvuk orchestru tu víři a kromě toho i motivická a harmonická příbuznost stav četná místa partitury »šelmy sedláka« v těsnou souvislost se »Slovanskými tanci«. Tato při- buznost zvláště nápadná je v tanečním výjevu na počátku druhého dějství a pak v komických scénách. Komické partie hudby Dvořákovy jsou právě ty, které projevují mistrův smysl pro char- akteristiku nejvýraznější. Specificky český ráz má v této opeře i erotika. Není v ní prudkého varu a extase smyslů. Je idylická, sladce srdečná a má nádech melancholičnosti. V erotice nedovedl Dvořák ani jiným býti a v tom je jeden z ryze českých rysů jeho dramatické hudby. V poměru k živlu selskému odbyt je v Šelmě sedlákovie živel panský trochu macešky. Arie knížete v 1. jed upputává svojí elegancí i citovou vřelostí a prů
Dvořákův Dvořák Arius
30 article
vod orchestrn je zde zvláště zvukově poutavým ale celkem přece jen parkety šlechtického selana byly pro tvůrce »Slovanských tanců« tenkráte ještě trochu kluzkou půdou. K nejdrahocenějšín místům partitury náležejí ve své melodické bo- hatosti, ve své barmonické originálnosti a ve své unášející zvukové kráse sbory »Šelmy sedlákae upomínající na mistrovy sbory smíšené, skládané na slova Hálkova cyklu »V přírodě«. A tak lze říci, že »Šelma sedlák« je dílem, v němž jeví se náš místr v celém svém hudebním bohatsví a ve své originalitě, a které vždy bude ozdobou našeho operního repertoiru. Zvláště tehdy, kdy dostane se mu reprodukce hudebně tak krásné. jako v nynějším novém nastudování. V něm pro- niklo opětně zanícení Kovařovicovo pro hudbu Dvořákovu a jeho jemně vyvinutý smysl pro nej- nejskvělejší stránky mistrovy tvorby. Bylo by opakováním věcí v mých referátech nesčetněkrát řečených, kdybych chtěl vytknouti vše, čím vyni- kalo provedení »Šelmy sedláka« na scéně i v or- chestru a konstatovati dokonalou harmonii zpě- váků i instrumentálního tělesa, Stačí říci, ž obligátní uměleckou prestiž Kovařovicových re- produkcí měl i »šelma sedlák«. Mezi solisty patř primát pp. Pollertovi a Štorkovi, kteří nejen vý- borně a s nejpříměřenější výrazností své partie zpívali, nýbrž i scéně potřebný ruch a život do- dávali a účinnost textu povznášeli. Rád mísím s v potlesk, kterým při otevřené scéně byl o- měněn pan Pollert. Dobrým pěvecky byl párek milenců (slč. Miřiovská a p. Dura), ale oba byli
Hálkův Kovařovicův Dvořákův Pollert Štorek
31 article
poněkud studení ve svém milování i ve svých radostech a strastech. A oběma schází ještě herecká routina, která by jim pomohla poněkud oživit marionettní postavy textu. Totéž lze říci i o knížecím párku, slč. Šlechtové a p. Vávrovi, kterým knížecí hodnost dělala patrné rozpaky. Partii knížete byl by mimo to nejlépe svědčil mohutnější a vyvinutější hlas. Na roli šafářky Ve- runy, která patří k nejnemožnějším postavám operní tvorby všech století a národů, hlasově dobře vystačila pí. Pivoňková. Herecky plně od- povídali oběma služebním duchům pí. Hájková p. Krössing. Scenická výprava byla půvabná a od- povídala charakteru díla. Jen malou a zcela ma- lichernou poznámku: Skoro po celý druhý akt jsou v noční tmě okénka celé vesnice osvětlena. U režie, která chce být realisticky věrna, je to značný poklesek. Kdo je z venkova, ví, že se na vesnicích nikdy v létě nesvítilo. A iluminaci celé vesnice by vesničané prostě ani k vůli dostave- níčku pana knížete nikdy nebyli udělali. Dvořákův »šelma sedlák« měl při svém opětném uvedení na scénu Národního divadla veliký úspěch. Hlučnou pochvalou provázeny byly zpěvy solistů při ote- vřené scéně i po prvním aktu. Na konec pak spontanní potlesk nebral konce a účinkující nu- ceni byli opět a opět se děkovat. V neutuchající potlesk mísilo se akklamování dirigenta, chefa opery p. Kovařovice. Konstatují to jako radostný fakt rostoucího porozumění pro opery Dvořákovy. aš. dosud u nás neprávem přezírané.
Šlechta Vávra Hájková Krössing Dvořákův Kovařovic národní divadlo