1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, v pondělí 15. září 1913.
Praha
4
article
urunni a večerní listy
předplácí se
V Praze v administramte
na měsíe
1k-
na čtvrt lota
s dvojt donáškou
měske.
ke
na čtvrt leta
ve nliaikách! „ K so
na měsle
Poštou.
na ri . . . kei
dvoji zásilko
na ri: :: k E
Praha
5
article
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“
Mínisterská rada.
Z Vídně, 15. září. Na dnešek svolána je
ministerská rada. Od poslední ministerské
konference, která konala se 19. minulého mě-
síce, nastalo ve vniterní politice tohoto státu
leckteré zhoršení. Poměry v království Če-
ském se přiostřily, poměry v království halič-
ském se nezlepšily. Můžeme oznámiti, že ve
dnech nejblíže příštích stanou se k nápravě
poměrů v obou těchto nejdůležitějších částech
státu průpravy, provázené stupňovaným úsi-
lím k nápravě. Tady nepřestávají doufati, že
tlak pilných potřeb přiměje strany jak v Če-
chách tak v Haliči, aby daly se cestou, jež
umožňuje příměři.
Proti škole Komenského ve Vídni.
Z Vídně, 14. září. (K. k.) Jedna korespon-
dence sděluje, že se dnes konala německým
obranným výborem svolaná protestní schůze
proti snahám o znovuotevření školy Komen-
ského a byla na ní schválena příslušná reso-
luce.
Vídeň
Halič
Komenský
Komen
6
article
Nová strana Andrassyova v Uhrách.
Z Pešti, 14. září. (K. k. uh.) Dnes konala se zde
ustavující schůze nové zemské strany, u-
tvořené za vedení hr. Julia Andrasse.
Hr. Andrassy bouřlivě uvítán uvedl ve své řeči
m. j.: Muží různých státoprávních názorů jsou roz-
hodnuti založiti jednotnou stranu, a by upevnili
uherskou ústavu. Největší nebezpečí pro
ústavu spočívá v přílišné centralisaci. Příčina
centralisace vládní moci zakládá se ve strachu
před nebezpečím z národností a ještě v jiných
okolnostech. Řečník připomíná svou dosavadní čin-
nost jako poslanec, státní tajemník a ministr, pří
čemž byl vždycky proti hraběti Tiszo-
v i. Kdežto hr. Tisza se domníval, že se dá obstruk-
ce odstraniti jen bezohlednou energií, považoval
řečník obstrukci za příznak hloubějí založené ne-
moci. Ale snad právě proto, že se obstrukce příli
často vyskytovala a také ohrožovala velké zájmy
národa, zvítězil hr. Tisza. Řečník mluvil pak o De-
syově procesu, který vedl k pádu ka-
binetu Lukacsova, a o politických událo-
stech souvisejících s jmenováním hr. Tíszy. Po-
ukázal na změny jednacího řádu, na použití policie
ve sněmovně, pro něž není ani zákonného usta-
novení, ani článku jednacího řádu, ani preceden-
čního případu. Také ústavní záruka, letnrá, spočíuá
v nestrannosti předsedy, je zničena. Jmenování
bývalého místopředsedy předsedou poslanecké sně-
movny ukázalo, že většina nemá v úmyslu odčiniti
způsobené křivdy.
Andrass
Tisza
Uhry
Pešť
Hradec
7
article
Řečník pojednal pak o zavedení parla-
mentní stráže a aféře setníka Gera
u mluvil pak o absolutismu. Pravil: Ab-
solutismus skrývá v sobě velké nebezpečenství
vede k úpadku. Budoucnost národa se zakládá na
samosprávě. Zvlášť nebezpečným je však absolu-
tismus většiny, poněvadž jsou pak teprve ohroženy
soukromé zájmy oposičního občana. František
Deák akceptoval pospolitost s Rakouskem jen
s podmínkou, že zavládne v Uhrách svobodný
ústavní život. Nemáme národní dynastie.
která by zde žila mezi námi a k vůli
níž by tudiž nemohlo nastati nedo-
rozumění. Náš panovník musí bráti zřetel také
na jiné zájmy a eventuelně rozhodovati proti nám
Systém dneška je atentátem na krále a na národ.
Ze všeho, co jsem řekl, činím důsledek, že je mou
povinností posíliti uherský národ a vynaložiti vše.
aby byl povalen nynější režim, a považuji za nut-
né, aby nově založená strana získala moc. Po delší
úvaze jsem se rozhodl přinésti tu oběť, aby do
programu nové strany nebyly pojaty otázky vojen-
ského rázu. Víděl jsem, že národ za neobyčejně
těžkých hospodářských poměrů chce mír. Dnes
musíme hájiti, co máme, a položiti základy pro
příští ústavní vývoj. Považuji za mnohonásobnou
povinnost učiniti vše, aby se zahojily rány, které
byly z části způsobeny mou vinou. Žádám nyní
pány, aby schválili návrh, který obsahuje program
nové strany.
Deák
Gera
Rakousko
Uhry
8
article
Program nové strany
9
article
Evropy nejúčinněji zajišťuje. Strana klade velkou
váhu na pěstování přátelských styků s balkánský-
mi státy a na to, aby byla zajištěna rovnováha n
podkladě svobodného vývoje tamních národů. Na
Balkáně má naše mocnářství tak velké politické
a hospodářské zájmy, že musí býti stále naší hlav í
péčí, abychom s napjetím všech sil zabránili jaké-
mukoliv pro nás škodlivému a nebezpečnému vý-
voji. Naše zahraniční politika má býti naprosto po-
kojná, ale sdružená s bojovnou pohotovostí
s pevnou vůlí uhájiti za každou cenu naše životní
zájmy. Názor strany ji zavazuje starati se dostateč-
nou měrou o zajištění pohotovosti. V době vše-
obecného zbrojení ukládá naše světové postaven
národu těžké závazky, jimž i strana chce dostáti
při čemž však nespatřuje zajištění úspěchu v jedi
ném rozvoji branné moci, nýbrž i v tom, aby národ
mohl břemeno unésti, aby jeho finance byly v po-
řádku, aby cítil s armádou, aby jeho obětavost ne-
byla podlamována stranickostí a vnitřním svárem
a aby národ byl spokojen. Program žádá pak re-
formu správy, dále moderní časovou hospodářskou
polítiku. Pokud trvá nynější evropský systémo-
chranných cel, musíme také my trvati na svém do-
savadním celním systému. Celní ochrana má všal
sloužiti stejně zájmům zemědělství jako průmyslu
Evropa
Balkán
10
article
Pokud jde o hospodářský poměr k Rakousku, trv
strana na právu zajištěném v zákonném článku XIl
z roku 1867, dle něhož země může samostatně roz-
hodovati o svých obchodních záležitostech; jinak
trvá na tom, že Uhry mají upraviti své úvěrní zá-
ležitosti zvláštní cedulovou bankou. Přes to stoj
strana na stanovisku, že jsou to eminentní hospo-
dářské otázky, při nichž v prvé řadě je směrodat-
nou účelnost a hospodářské hledisko. V odstavci
sociální politice žádá program, aby se ženám v
veřejném životě v obcích a městech dostalo voleb-
ního práva. V otázce národností stojí strana na
stanovisku rovnoprávnosti nemaďarských národno-
stí s ohledem na národní kulturu a očekává o
nich, že budou věrni národu i králi a své snahy
podřídí jednotě národa.
XIl
Uher
Rakousko
11
article
Pracovní program uherské poslanecké sně
movny.
Z Pešti, 15. září. 13. září konala se mini
sterská rada, věnovaná pracovnímu programu
poslanecké sněmovny. Této budou předloženy
tyto čtyři důležité osnovy: 1. Volební okresy
2. úprava platu obecních notářů, 3. reforma
správy, 4. reforma placení služeb. Osnovy ty
budou vyřízeny ještě v měsíci říjnu výbory
Ministr financí Teleszky podá 6měsíční roz.
počet platný do 1. července 1914, stejně jak
podán bude 6měsíční rozpočet v parlamente
vídeňském. 23. září odjede hr. Tisza do Vídn
k audienci u císaře.
Císař Vílém ve Slezsku.
Z Opavy, 14. září. (K. k.) Dnes ve 4 hod
odpoledne přijel císař Vilém automobilem k
dvoudennímu loveckému pobytu u zemskéh
hejtmana slezského hr. Larische-Mönnicha n
zámek Solcu. Na hranicích byl mocnář uvítár
zemským presidentem hr. Coudenhovem a zem-
ským hejtmanem. Odtud nastoupena jízda n
zámek Solcu. Po celé cestě byl císař srdečne
pozdravován obyvatelstvem. V 8 hodin veče
uspořádána hostina.
Řecký král promluví v Paříží.
Z Paříže, 15. září. Řecký vyslanec ode-
vzdal ministru zahraničn. záležitostí Picho-
novi znění řeči, kterou promluviti hodlá na
slavnosti v paláci elysejském budoucí neděle
král řecký Konstantin.
Vilém
Larisch
Mönnich
Solcu
Coudenhove
Konstantin
Pešť
Slezsko
Opava
Paříž
poslanecký sněmovna
Tisza
12
article
Válka čínsko-japonská neodvratna?
Válka čínsko-japonská neodvratna?
M. Z Kolína n. R., 14. září. (Zvl. telegr
„N. L.“) Dle nejnovějších zpráv ve Šancha-
je je vypuknutí války mezi Japonskem a Čínou
jen otázkou několika dnů. Přes satisfakci čín-
ské vlády rozvášnění lidu nebude možno dále
udržeti. Západo-německé velké obo ní do-
my dostaly právě výstrahu a upozornění, aby
vzhledem k válečné náladě Japonska nepou-
štěly se do větších závazků.
Povstání v Mexiku.
Z Nového Yorku, 13. září. (K. k.) Dle te
legramu z Mexika došlo v úterý dne 9. t. m
mezi povstalci a sborem, vedeným generálen
Piedrem Oviedou, který postupoval na Her
mosille, k boji, v němž prý padlo 300 muže
Ovieda
Kolín
Japonsko
Čína
Mexiko
Nový York
13
article
spolkového vojska a 200 povstalců. Vláda spa-
třuje ve výsledku tohoto boje vítězství spol-
kového vojska, poněvadž povstalci ustou-
pili a mnoho jich bylo zajato.
14
title
Události na poloostrov
balkánském.
15
article
Bulharsko-turecká vyjednávání.
Bulharsko-turecká vyjednávání.
Z Berlína, 14. září. (K. k.) „Norddeutsche
Allgemeine Zeitung“ píše k bulharsko-
tureckému vyjednávání minulého
týdne: Byly současně rozšířeny zprávy o váž
ných potížích a o blízkém úspěšném konci vy-
jednávání. Pravda je asi uprostřed. Blíží se do-
hoda. Nepřipravovala se ani tak v úřadníc
schůzkách vyjednavačů jako spíše v souběž-
ných poradách. V některých důležitých bo-
dech ohraničovací otázky, zdá se, že bylo ji
docíleno zásadní dohody. Také ve vyjednáván
mezi Portou a Řeckem, které se znovu oži-
vilo, oznamují se z Cařihradu a Athén jiste
pokroky.
Z Cařihradu, 14. září. [K. k.) Včerejší schů
ze bulharských a tureckých vyjednavačů měla
soukromý ráz.
Z Caříhradu, 15. září. Z pramene informo-
vaného se oznamuje, že Bulhaři na předvčerejš
konferenci mírové formulovali své požadavky
v ten rozum, že trvaji na držbě Dimo-
tiky, Svilenu a Lozengradu. V ture-
ckých kruzích doufají však, že Bulhaři chtěj
vyměniti Dimotiku za Lozengrad. Myslí se, že
jednání bude odbyto koncem tohoto týdne.
Bulhar
Berlín
Řecko
Cařihrad
Atény
Norddeutsche Allgemeine Zeitung
Dimo
16
article
Otázka moratoria v Bulharsku.
Ze Sofije, 14. září. (K. k.) Jak již ozná-
meno, konali zdejší obchodníci schůzi, na níž
se vyslovili pro tříměsíční prodloužení příročí
Poněvadž takové prodloužení musí býti sta-
noveno usnesením sobrání, což není nyní vhod-
ným, nebude asi moratorium zákonně pro-
dlouženo. Ve skutečnosti bude však prodlou-
ženo tím, že státní a soukromé ústavy mlčky
se shodují v tom, aby všem věřitelům poskyt
nuty byly nejdalekosáhlejší úlevy a prodlou
žení platebních lhůt.
Obsazení Strumice bulharským vojskem.
Ze Sofije, 14. září. (K. k.) Bulharská tele
grafní agentura sděluje: Město Strumica byl
obsazeno bulharským vojskem. Řecký velitei
se zdráhal podepsati protokol, aby nebyl nuce
připustiti poboření kasáren a jiných veřejných
budov, jakož i velké části města.
Cesta Carneggiovy komise.
Ze Sofíje, 14. září. (K. k.) Členové Carneg-
giovy komise Godard a Brailsford navštívil
včera uprchlíky nacházející se v Sofiji a vydali
se dnes ráno na okružní cestu do Samokova,
Dupnice, Nevrokopu, Melnika atd., kdež budou
pokračovati ve vyšetřování. Členové komise
Miljukov a Dutton přibudou sem dnes.
AD Turecko-bulharské vyjednávání ! —
Carneggiův
Godard
Brailsford
Nevrokopa
Melnik
Miljukov
Dutton
Bulharsko
Sofijá
Strumica
Sofíje
Samokov
Dupnice
Turecko
Carneg
17
title
Politický přehled.
19
article
Na sjezdu německých agrárníků v Chomutově
Na sjezdu německých agrárníků v Chomutově
včera konaném, schválena byla resoluce v níž
se německá agrární strana vyslovuje pro soli-
dární postup s ostatními německými stranam
občanskými, pro zjednání pořádku v Čechác
spravedlivým vyrovnáním, pro ochranu do-
mácí produkce a brzké svolání říšské rady
proti vměšování se všech nepovolaných čini-
telů do politiky. Tento poslední požadavek
jest zřejmě naměřen proti Volksratu a dru.
Tittovi a resoluce ostrými slovy ohražuje s
proti tomu, aby poslanci, pokud se týče jich
politické činnosti, byli někomu jinému zod-
povědni, než svému voličstvu a svému svědo-
mí, sjezd odmitá proto jakýkoli pokus, působiti
jiným vlivem na poslance a jich politiku, ta-
kové pokusy odmítá s naprostou rozhodností
a ukládá poslancům, aby si v tom ohledu za-
chovali úplnou neodvislost. Z řečí na sjezdu
pronesených dlužno zmíniti se o projevu posl.
dra. Schreinera, jenž poukázav na rozdě-
lení zemědělské rady, vyhražoval německým
Schreiner
Chomutov
20
article
Jagrárníkům zásluhu, že první zdvihli na sv
štít zásadu národnostní autonomie a v tomto
duchu vždy postupují. Sporům v českém tá-
boře nepřikládá dr. Schreiner přílišné váhy
neboť jest prý přesvědčen, že se české strany
v rozhodné chvíli opět sloučí k jednotnému
šiku proti Němcům. Jest pro naprostě soli-
dární postup s ostatními německými stranami
Posl. Mayer pojednával o „pánském po-
stavení“ Němců v Rakousku, jehož prý se
Němci nesmějí nikdy vzdáti, i vykládá v tom-
to smyslu chomutovskou resoluci, která ne-
smí zůstati pouhou hrozbou proti vládě.
Němečtí rolníci musí nyní postupovat
houževnatě a bezohledně.
První polovina sjezdu, konaného za před
sednictví posl. Damma, věnována byla otáz
kám říšské politiky a zevrubnému projednán
celních otázek a obnovy obchodních smluv
hlavním řečníkem byl tu ryt. Hohenblum. Re
soluce sem spadající vyslovuje se proti pro-
lomení agrární politiky ochranných cel, pro-
testuje proti jakékoli revisi rakouských ob-
chodních smluv se státy balkánskými, zvláště
pak proti změnám, jež by poškodily zeměděl.
ství. Poslanci strany, agrární ústředna i ve-
škeré korporace zemědělské v Rakousku vy-
zývají se, aby co nejrozhodněji hájily zájmy
rakouského zemědělství a prohlašuje se za
zradu, kdyby souručenství všech agrárníků
Rakousku jakýmkoli způsobem mělo býti pro-
lomeno. Resoluce tato vyslovuje se také velm
energicky proti vystěhovaleckým společno-
stem.
Jagrárník
doktor
Schreiner
Němec
Posl
Mayer
Damm
Rakousko
21
article
Posl. Pacher a událostech v českém táboře
Na včerejším sjezdu německo-radikáln
strany v Chomutově pojednával posl. Pachen
o usneseních chomutovských a prohlásil, že
schůze německého Nationalverbandu jest zá-
rukou naprostého souručenství všech Němců
pokud se týče otázek česko-německých, pro-
vedení resolucí chomutovských musí býti sa-
mozřejmě vyhraženo teprve německému po-
stupu na říšské radě. Zabývaje se změnami
jež udály se v českém táboře, uvažuje řečník
o jich vlivu na příští vyrovnací jednání, z
těchto okolností nutno vyčkati, zdali vyrov-
nací jednání vůbec bude možno. Německo-
radikální strana v té otázce, až nadejde pří-
hodná chvíle, nčiní rozhodnutí, kteréž bud
odpovídati v každém ohledu zájmům Němců
v Čechách. Z dalších řečníků posl. Schrei-
ter velmi ostře vystupoval proti místodrži
teli kn. Thunovi v otázce menšinových ško
českých, býv. zemský posl. Morawetz šíře
pojednaí o srruací učitelské a posl. Wolt v-
vracel pověsti, šířené v „Brüx. Ztg.“ o roztrž
ce strany německo-radikální, jichž nejpádněj
ším vyvrácením jest právě tato schůze. Sjezc
pak schválil resoluci o učitelských platec
a o souručenství německém ve smyslu cho-
mutovského usnesení, resoluci téhož obsahu
přijala lidová schůze sjezdu téhož dne ko
naná.
Německé hlasy o společné schůzi českých
poslanců.
Posl
Pacher
Němec
Thun
Chomutov
Čechy
Brüx
22
article
Výsledek jednání poslánecké schůze, svo
lané posl. Staňkem, naplnil, jak se dalo oče
kávati, sloupce „Neue Fr. Presse“ až po samy
vrch výsměšnou škodolibostí. Jestliže prý
členy zemské správní komise jich úřad těší
přejí-li si, aby dlouho na svých nynějších mi
stech zůstali, potom prý je naplnil pražský
sjezd českých poslanců nejlepšími nadějemi
kterýžto poznatek dovozuje vídeňský lis
z divergence v resoluci, odmítající s rozhoř
čením zemskou správní komisi, žádající bez-
odkladné vypsání zemských voleb, odmítajíc
však vyrovnání. To jest, dí „N. F. Presse“
právě výron té fantastické politiky
kterou posl. Udržal v posledním svém článku
tak ostře odsoudil. Dříve než kohout třikráte
zakokrhal, sama strana agrární upadla v tute
fantastickou politiku, jakožto zadní voj radi.
kálů. Žádnou správní komisi, žádné vyrov-
nání, toť zející rozpor, neboť bez vyrovnání
nebude žádného pracovního sněmu, a bez ta-
kového sněmu dosáhne zemská správní ko-
mise nepochybně stáří, schopného pense.
Avšak nejen škodolibostí, také největšín
uspokojením naplněn jest vůdčí německo-libe
rální list nad „fantasticko-chauvinistickou po
litikou agrárníků a radikálů“, která s velkou
Staněk
Neue
Udržal
Presse
23
article
V drobném prodejii
ranní čislo o sobě
za s
večerní
na li
Ve filiálkách na venkove
ranní čislo
večerní .
Inseráty
platí se hotově napřed
Předplaceni a innerty přijima
administrace v Marianské ul., a
Tam nacházejí se tál
redakco. tiskárna a expediee
„Národnlch Llstů“
Rukopiny se nevraceii.
Národnl Llstus
Rukopina
24
article
lehkostí vykonala těžkou práci německých
politiků, rozbití vyrovnacích jednání, a to dří-
ve než byla svolána. Delektuje se zrovna mla-
skavě nad tím, jak zmařeny byly úmysly posi-
tivní politiky, čelící ke zjednání posice, pří-
znivé ke splnění malých i velkých přání če-
ských a dí doslovně: „Kdyby bylo šlo
podle intencí posl. dra. Kramáře,
dnes neseděli by vysocí úřadníc
místodržitelští, ale bývalí zem-
ští výboři ve správní komisi. Avšak
tento plán, nehledě k německému vlivu.
zmařen byl odporem českých
agrárníků. Osobně a věcně stojí tato stra-
na vždy v protivě k dru. Kramářovi, a jek
názor o ceně ministerstva Stürgkhova pro če-
skou věc jest ovšem také podstatně jiný, než
názor mladpčeského vůdce. Zvláště jeden roz-
por mezi náhledem posl. dra. Kramáře a če-
ských agrárníků budiž zvláště vytknut. D .
Stürgkhův
Kramář
25
article
Kramář prohlásil ve článku Hardenovy „Zu-
kunft“, že dosazením správní komise pozbyla
německá obstrukce veškeré základny a kon-
statuje s dostiučiněním, že vláda učinila zem-
ské finanční bídě konec, aniž by se Němcům
dostalo i nejmenšího ústupku. Naproti tomu
čeští agrárníci v pátek prohlásili, že vláda od-
straněním zemského výboru a nahrazením
správní komisí před německou obstrukcí ka-
pitulovala. Kdyby Němci byli dovo-
lánijakožto rozhodčímezi Mlado-
čechy a agrárníky, musili by ná-
zoru dra. Kramáře z plna přesvěd
čení dáti za pravdu.“ Nemůže pro
názor, linii a taktiku nějakým vůdcem politi-
ckým zamýšlenou ani býti skvělejšího do-
kladu nad toto vysvědčení nejvážnějšího mluv-
čího spojeného tábora protivnického a kdyby
„N. F. Presse“ chtěla i své důsledné minění
s toutéž upřímností pověděti, musila by do-
znati, že přijetí mladočeské formule o vyrov-
nání a vůbec projev vůle českého sjezdu k vy-
rovnání bylo německému táboru nanejvýš ne-
příjemným. Tomu nasvědčuje i závěr jejího
článku, který jest oddechem z hloubí zadost-
učiněného srdce, že němečtí ničitelé vyrovná-
ní jsou zbaveni nutnosti vziti toto břemeno na
se. Bez toho by prý mohli Němci toliko s nej-
větší nedůvěrou a téměř beznadějností z-
častniti se vyrovnacích jednání.
Naproti tomuto zadostučinění ze zmaru
nastávající vyrovnací akce není bez pikantní
příchuti poukaz na obě chomutovské schůze,
kteréž usnesly se na resolucích ve prospěch
vyrovnání, zvláště sluší taková resoluce ústů
navrhovatele dra. Schreinera. Teď bude
Němcům valmi snadne uenášeti se na resu-
lucích, žádajících „pokojné poměry“ v Če-
chách a projevujících ochotu německou k nim
pracovati.
Kramář
Hardenův
Němec
Mlada
N F
Schreiner
26
article
„Prager Tagblatt“ ve svém nedělním pro-
jevu těší se z toho, jak prý koalovaní češti ra-
dikálové přebírají vedení české politiky a jak
prý jen na nejbližší nové volby čekají, aby
positivní politiku mezi Čechy ze světa odkli-
dili. Pro „Prag. Tagblatt“ je jisto, že se str-
nám nynější většiny v českém táboře nejedná
o rozvinutí positivní činnosti politické, nýbrž
jedině a výhradně o to, poraziti nenáviděné
Mladočechy. „Co všobecně překvapuje,“ dí
list doslovně, „toť naprostá lhostejnost, s ja-
kou široké masy české veřejnosti poslední
události v Čechách přijaly. Všechny ty
podněcující prostředky, s jakými
české radikální strany tak skvěle
dovedou pracovati, tentokráte
úplně selhaly. Tento klid by mohl za-
vdati českým stranám látku ku přemýšlení.
To není klid před bouří, nýbrž naprostá lho-
stejnost širokých lidových vrstev, zle politi-
kou zhnusených“...
„Bohemia“ upozorňuje rovněž na „paměti-
hodnou ilustraci“, kterou páteční schůze če-
ských poslanců poskytla k českému rozhoř-
čení nad zrušením zemské autonomie v Če-
chách. I v táboře nejnezodpovědnějších Čechů
nemůže prý býti o tom pochybnosti, že zjed-
nání ústavních poměrů v Čechách dociliti lze
toliko součinnosti obou národních kmenů,a
že tudíž nejradikálnější radikálové českého
tábora aspoň v tomto kuse musí vyhledávati
dorozumění s národním protivníkem. Při nej-
menším dlužno za těchto okolností očekávati
odklad vyrovnacích jednání, kteréž vláda
chtěla zahájiti v polovici září.
Prager
Čecho
Čechy
Praga
Bohemia
Tagblatt
27
article
prohlašuje její založení za nutné vzhledem k po-
rušené funkci ústavy a upevnění její organickými
útvary. Stanovisko nové strany je oposiční, jejím
podkladem je však nynější státoprávní base. Dle
účelu obnoviti porušenou právní kontinuitu a zá-
konnou svobodu parlamentu je nejnaléhavějším ú-
kolem strany odčiniti právní poklesky spáchané
vládní většinou. Také strana tato je pro zavedení
jednacího řádu, který by vylučoval obstrukci, ale
bez ohrazení. Předseda má státi nad stranami a
nemá práva porušovati jednací řád, který jedině
je rozhodujícím. Parlamentní stráž budiž zbavena
vojenského rázu. K dosažení druhého cíle, totiž
upevnění ústavy, musí býti nynější volební právo
pozměněno na demokratickém podkladě. Volební
oprávnění vázáno je na 24. rok věku, volební prá-
vo je přímé a každý volič má jediný hlas. Průmy-
sloví dělníci musí uměti čísti a psáti, aby měli
volební právo, resp. musí prokázati jednoroční po-
byt a býti členy dělnického pojištění nebo bratr-
ské pokladny. Reforma poslanecké sněmovny
k níž náleží také reforma volebního soudnictví.
musí býti doplněna reformou sněmovny magnátů.
z části volbou členů sněmovny magnátů při za-
chování svrchovanosti sněmovny poslanecké. Stra-
na žádá dále zrušení výminečného stavu v Chorvat-
sku a je ochotna vyhověti až do nejkrajnějších
hranic možnosti zájmům chorvatského národa, kte-
ré považuje za totožné se zájmy uherského národa,
ovšem při nedotknutelném zachování jednoty zemí
koruny svatoštěpánské. Konečně přeje si strana
zavedení normálních poměrů ve Rjece a dohodu
s tamějším italským obyvatelstvem. Pokud jde
zahraniční politiku, přeje si strana zachování troj-
spolku, který nejlépe vyhovuje naším zájmům a mí
Chorvat
Stra
Rjeka
poslanecký sněmovna
svrchovanost sněmovna
28
article
Hudba.
Hudba.
+ (Dvořákův »šelma sedlák«.) V řadě oper vel
kého našeho mistra byl »Šelma sedlák« prvou
operou, která dostala se na jeviště cizí. Dávalo
ho dvorní divadlo v Drážďanech a ve Vídni
Z kritik, které u příležitosti o tomto dramatickém
díle Dvořákově v cizině byly napsány, vidíme, ž
nešťastný text byl příčinou, proč »šelma sedláke
nedocílil na obou těchto scénách rozhodného
úspěchu a proč odtud nerazil si cestu dále. Na
libretu »Šelmy sedláka« lze chváliti jedinou stránkui
nejlepší vůli a snahu, se kterou jeho autor přesně
dle osvědčených vzorů dbal vyhotoviti text
který by ve své průhlednosti i pro nejnaivnější
diváky měl záruku úspěchu. Na první pohled pa-
trny jsou oba tyto vzory: Sabinův text ku »Pro-
dané nevěstě« a da Panteovo operní zprac- aní
Beaumarchaisova nesmrtelného »Figara«. 3a-
biny převzat je v »Šelmě sedlákovi« svět selský.
z textu k Mozartově opeře svět panský. Našemu
libretistovi nebylo však dáno tolik tvůrči síly a
dramatické zručnosti, aby ve svém eklektickém
pokusu oba převzaté základní motivy spředlv
celek vážné literární hodnoty a značnější drama-
tické působivosti. Než — zbytečno opakovat staré
a známé stesky! Příslovečné užnehody našich hudeb-
ních dramatiků s librety naučily nás smiřovati se s ne-
změnitelným osudem naší operní tvorby. Naučily
nás poslouchati naše opery často, takřka se zavře-
nýma očima, kochati se v jich hudebních krásách
a těšiti se z toho, jestliže kde podařilo se hudeb
níku povznésti se dramaticky nad tvůrce textu
Dvořákův
Beaumarchaisův
Figar
Mozartův
Drážďany
Vídeň
Sabinův text
opera svět
29
article
A Dvořákův »šelma sedlák« je jednou z těch
oper našich, v nichž můžeme se dávat nerušeně
unášet krásami hudebními a s radostí pozorovat
kterak Dvořák, v němž zpravidla dominova
hudebník obrovsky bohafé invence a řídké originál-
nosti nad spekulujícím dramatikem, projevil zde
vyvinutý smysl pro hudební karakteristiku a jak
veden instinktem, na mnohém místě v této opeře
dramaticky šťastně komponoval.
»Šelma sedlák« vznikl v blízkém sousedství
»Slovanských tanců« a jich duch z partitury této
opery také plným dechem zaznívá. Bujará taneční
rytmika, melodika vzletná a dýšící svěží vůní
tisícerých květů českých luhů a niv, plný
opojně sytý zvuk orchestru tu víři a kromě toho
i motivická a harmonická příbuznost stav
četná místa partitury »šelmy sedláka« v těsnou
souvislost se »Slovanskými tanci«. Tato při-
buznost zvláště nápadná je v tanečním výjevu
na počátku druhého dějství a pak v komických
scénách. Komické partie hudby Dvořákovy jsou
právě ty, které projevují mistrův smysl pro char-
akteristiku nejvýraznější. Specificky český ráz
má v této opeře i erotika. Není v ní prudkého
varu a extase smyslů. Je idylická, sladce srdečná
a má nádech melancholičnosti. V erotice nedovedl
Dvořák ani jiným býti a v tom je jeden z ryze
českých rysů jeho dramatické hudby. V poměru
k živlu selskému odbyt je v Šelmě sedlákovie
živel panský trochu macešky. Arie knížete v 1. jed
upputává svojí elegancí i citovou vřelostí a prů
Dvořákův
Dvořák
Arius
30
article
vod orchestrn je zde zvláště zvukově poutavým
ale celkem přece jen parkety šlechtického selana
byly pro tvůrce »Slovanských tanců« tenkráte
ještě trochu kluzkou půdou. K nejdrahocenějšín
místům partitury náležejí ve své melodické bo-
hatosti, ve své barmonické originálnosti a ve své
unášející zvukové kráse sbory »Šelmy sedlákae
upomínající na mistrovy sbory smíšené, skládané
na slova Hálkova cyklu »V přírodě«. A tak lze
říci, že »Šelma sedlák« je dílem, v němž jeví se
náš místr v celém svém hudebním bohatsví a ve
své originalitě, a které vždy bude ozdobou
našeho operního repertoiru. Zvláště tehdy, kdy
dostane se mu reprodukce hudebně tak krásné.
jako v nynějším novém nastudování. V něm pro-
niklo opětně zanícení Kovařovicovo pro hudbu
Dvořákovu a jeho jemně vyvinutý smysl pro nej-
nejskvělejší stránky mistrovy tvorby. Bylo by
opakováním věcí v mých referátech nesčetněkrát
řečených, kdybych chtěl vytknouti vše, čím vyni-
kalo provedení »Šelmy sedláka« na scéně i v or-
chestru a konstatovati dokonalou harmonii zpě-
váků i instrumentálního tělesa, Stačí říci, ž
obligátní uměleckou prestiž Kovařovicových re-
produkcí měl i »šelma sedlák«. Mezi solisty patř
primát pp. Pollertovi a Štorkovi, kteří nejen vý-
borně a s nejpříměřenější výrazností své partie
zpívali, nýbrž i scéně potřebný ruch a život do-
dávali a účinnost textu povznášeli. Rád mísím s
v potlesk, kterým při otevřené scéně byl o-
měněn pan Pollert. Dobrým pěvecky byl párek
milenců (slč. Miřiovská a p. Dura), ale oba byli
Hálkův
Kovařovicův
Dvořákův
Pollert
Štorek
31
article
poněkud studení ve svém milování i ve svých
radostech a strastech. A oběma schází ještě
herecká routina, která by jim pomohla poněkud
oživit marionettní postavy textu. Totéž lze říci
i o knížecím párku, slč. Šlechtové a p. Vávrovi,
kterým knížecí hodnost dělala patrné rozpaky.
Partii knížete byl by mimo to nejlépe svědčil
mohutnější a vyvinutější hlas. Na roli šafářky Ve-
runy, která patří k nejnemožnějším postavám
operní tvorby všech století a národů, hlasově
dobře vystačila pí. Pivoňková. Herecky plně od-
povídali oběma služebním duchům pí. Hájková
p. Krössing. Scenická výprava byla půvabná a od-
povídala charakteru díla. Jen malou a zcela ma-
lichernou poznámku: Skoro po celý druhý akt
jsou v noční tmě okénka celé vesnice osvětlena.
U režie, která chce být realisticky věrna, je to
značný poklesek. Kdo je z venkova, ví, že se na
vesnicích nikdy v létě nesvítilo. A iluminaci celé
vesnice by vesničané prostě ani k vůli dostave-
níčku pana knížete nikdy nebyli udělali. Dvořákův
»šelma sedlák« měl při svém opětném uvedení na
scénu Národního divadla veliký úspěch. Hlučnou
pochvalou provázeny byly zpěvy solistů při ote-
vřené scéně i po prvním aktu. Na konec pak
spontanní potlesk nebral konce a účinkující nu-
ceni byli opět a opět se děkovat. V neutuchající
potlesk mísilo se akklamování dirigenta, chefa
opery p. Kovařovice. Konstatují to jako radostný
fakt rostoucího porozumění pro opery Dvořákovy.
aš.
dosud u nás neprávem přezírané.
Šlechta
Vávra
Hájková
Krössing
Dvořákův
Kovařovic
národní divadlo