Veřejná schůze úřadnictva českých spořitelen v Čechách, na Moravě a ve Slezsku konala se 8. t. m. v Praze v hotelu Paříž. Svolavatel p.F. Zachař z Budyně n. O. nastínil účel svolání schůze na základě usnesení okrskové schůze spořitelního úřadnictva ve Mšeném u Budyně n. O., konané dne 18. srpna 1907, a vítá dostavivší se hosty. Za před- sedu schůze zvolen p. cís. rada Ant. Tománek pokladník chrudimské spořitelny, za místopředsedu p. Vojtěch Půlpitel, správce spořitelny v Bene- šově, a za zapisovatele p. účetní Hladík a p. po- kladník Holý ze spořitelny v Kralupech. „O pen- sijním pojištění úřadnictva spořitelního“ promluvilp. Fr. Krupka ze spořitelny novo-strašecké. Řečník nastínil ve hlavních rysech zákonné pojištění sou- kromých úřadníků, jež má nabýti platnosti již dnem 1. ledna 1909, vypočítává, na jaký kapitál vzrostly by měsíčně předem placené premie, jež odváděti bu- dou povinni zaměstnavatelé i zaměstnaní a dochází přesnými výpočty ve všech třídách k překvapujícím cifrám: tak na př. v prvé třídě služební, kde obnáší služné od 600—900 K a nutno platiti měsíční pří- spěvek předem K 6.— (dvě třetiny zaměstnavatel a jednu třetinu zaměstnaný), vzroste kapitál při 41/4 zúročení za 40 let na obnos 7986 K 93 h, v druhé třídě na 11.981 K 49 h, ve třetí na 17.971 K 14 h, ve čtvrté na 23.958 K 18 h, v páté na 31.943 K 51 h, v šesté na 39.936 K 84 h. Nejvýše dosažitelné služné u nového pensijního fondu bude obnášeti pouze 2250 K (šestá třída) a kdežto úroky 41/2 % z 39.936 k 84 h činí 1797 K 16 h, činí starobní renta pouzeo 452 K 84 h více, nežli úroky z obnosu 39.936 K 84 h.

Již tento nejvýše možný obnos pense 2250 K na- mnoze nesrovnává se s pensí stavu úřadnictva spo- řitelního a vůbec poměrně vysoké sazby premiové jsou jen nespravedlivým a nepoměrným údělem pro tak nízké pensijní nároky. — Nový zákon však při- pouští vedle § 64. možnost býti pojištěnu jinde, bud na základě smlouvy náhradní, anebo u některé po- jišťovny čili u tak zv. náhradního ústavu pojišťo- vacího. A to může se státi buď zřízením vlastního fondu pensijního, nebo založiti fond za záruky obce, okresu a země, buď pojištěním u některého pensij- ního ústavu aneb založiti nový fond pensijní. Jedná se tudíž o to, jakým způsobem nejvýhodnějším tuto dnes nejakutnější otázku rozřešiti a invalidní, sta- robní, jakož i další nároky, z pojištění vůbec ply- noucí, úřadnictvu spořitelnímu zabezpečiti. — O tom- to thematu rozpředla se živá debata a zejména p. účetní Zachař odůvodnil, že spořitelny již dle vý- slovného znění § 46. vzorných stanov spořitelních jsou povinny své úřadnictvo pensionovati a bylo by jen záhodno, tento § 46. náležitě objasniti a nárok na pensi na rodinu i ostatní požitky pensijní rozšířiti.

Jelikož spořitelny jsou přece ústavy humanními, vy- svítá samozřejmě, že nebudou od úřadnictva pří- spěvků na toto pojištění požadovati. Pan Kocou- rek jménem Ústřední banky českých spořitelen při- náší pozdrav od této a jest splnomocněn prohlásiti, že pan vrchní ředitel Pátek pracuje na založení no- vého fondu pensijního s rozšířením své působnosti zejména na úřadnictvo spořitelní. (Výborně!) Dále promluvili pp. účetní Hladík, jenž poukazuje na spořitelny německé a lituje, že otázka tato již dříve rozřesena u spořitelen našich nebyla, pak ředitel Pippich z Chrudimi jménem Spolku úřadníků spo- řitelních a člen ředitelstva Svazu českých spořitelen účetní Zachař a předseda Spolku záloženských

úřadníků pan Jakubička, který vítá jménem to- hoto spolku, že i u spořitelních úřadníků začíná se pracovati na zřízení pensijního fondu, který by se dal sloučiti i s úřadníky záloženskými, k čemuž pro- náší své přání. — Konečně referent p. účetní Krup- ka shrnul veškery požadavky a doporučil dožadovati se splnění tužeb k založení nového fondu pensijního, po případě sloučení s fondem úřadníků zálozenských, všemi možnými prostředky a odložiti tuto otázku k dalšímu projednání Spolku spořitelních úřadníků.

Na to přikročeno k bodu: „Rozhovor o sociálním po- stavení úřadnictva spořitelního“. Referent pan účetní Zachař podává obsažnou a zajímavou zprávuo postavení úřadnictva spořitelního na základě přesné statistiky služného spořitelních úřadníků v Čechách, na Moravě a ve Slezsku a poukazuje na smutné po- stavení úřadnictva zvláště na Moravě, kde úřadník spravuje miliony, avšak služební požitky jsou pra- bídné, úřadnictvo jest zadlužené a od správy spo- řitelny i od vkladatelstva nerespektované; poukazuje na úřadnictvo státní lépe situované a na zahájenou akci vládou k odlužení státního úřadnictva, na hu- manní poslání spořitelen, jež svou humanitu u svého úřadnictva málo na jevo dávají, ačkoli tito svou prací k odvádění statisíců k účelům všeobecně pro- spěšným přispívají. K této otázce promluvili pp. správce Půlpitel, ředitel Pippich, účetní Krup- ka a pan předseda a doporučeno domáhati se zlep- šení služebních požitků častějšími schůzemi (též v jednotlivých okrscích), u Svazu českých spořitelen a konečně u samého vkladatelstva spořitelního. K ná- vrhu účetního Krupky usneseno, položiti oba tyto body, jak otázku pensijního pojištění, tak zlepšení stavů spořitelních úřadníků dodatečně do programu prvního sjezdu spořitelních úřadníků, svolaného dne 29. září t. r. do Brna. Konečně promluvil pan JUDr.

Koerner jménem akčního výboru národní strany svobodomyslné, který ujistil jménem své strany, že zejména pro toto primum necessarium nalezne stav spořitelního úřadnictva vždy u strany svobodomyslné přispění a ve všech směrech náležité pomoci a pod- pory. Jménem české strany agrární přinesl pozdrav pan Hák a přál našim spravedlivým snahám mnoho zdaru. Konečně přečteny došlé telegramy a blaho- přejné přípisy od Svazu bankovního úřadctva v Ra- kousku, ústředního výkonného výboru české strany národně sociální, prof. dra. Fr. Drtiny, říš. poslance, atd., načež schůze doslovem pana předsedy a vy- zváním k hojné účasti na prvém sjezdu spořitelního úřadnictva na Moravě byla skončena.

Zemřelí v Praze.

Dne 2. září: Pačink Jan, c. k. nadstrážník v. v,. 64 roky, čp. 304—III. Tenfert Jan, plavec, 31 rok, čp. 32—VI. Pitrolf Rudolf, syn kováře, 5 roků čp. 278—VII. Urban Antonín, syn želez. zřízence,e neděl, čp. 594—VII. Bell Jaroslav, syn dělníka, 414 měs., čp. 782-VIII. — U Milosrd. serter: Rybka Jan, dělník, 33 roky. Trykarova Kristina, manželka dělníka, 63 roky. — V městském chudo- binci: Václavík Antonín, býv. krejčí, 62 roky. — U Alžbětinek: Pivoňková Marie, manželka Ho- zorce, 35 roků. — Ve všeobecné nemocnici: Buňát Josef, kovolitec, 42 roky. Hloušek Čcněk, ad- vokátní úřadník, 62 roky. Kadavá Anna, manželka tkalce, 32 roky. Lamač František, býv. malíř po- kopů, 38 roků. Švec Josef, syn herečky, 10 hodin. Dne 3. září: Pospíšil Václav, pekař, 191/2r. čp. 535-II. Vlasák Ant., dozorce potrav. daně, 76 r., čp. 211—III. Kratochvílova Marie, dcera správce pošty,

4 hodiny, čp. 606—VII. Opat Josef, syn pekaře, 5 dní. čp. 716—VIII. — V nemocnici Milosrdných sester: Bartošová Anastazie, vdova po zahradníku, 74 roky. — V Josefovské nemocnici: Popper Jiří, obch. příručí, 19 roků. — Ve všeobecn nemocnici: Jirásek Antonín, cihlář, 57 r. Krau- sová Ludmila, manzelka dlaždiče, 25 roků. Trmal Antonín, býv. dělník, 48 roků. Národní divadlo. O 3/43. hod. odpol Ve středu 11. září. Myš k a. Veselohra o třech dějstvích. Napsal Ed. Pailleron. Přeložil Bedřich Frída. Režisér Florentin Steinsberg Ve středu 11. září. 276. hra v předpl. (4. čtvrtka.) Marja Bogucká od Velkého divadla ve Varšavě j. h. Violetta. (La Traviata) Zpěvohra o 4 dějstvích. Složil Ginseppe Verdi. — Překlad textu od E. Züngla a J. Böhma. Dirigent František Picka. Režisér Adolf Krössing Začátek o 7. hod. Konec o půl 10. hod.

277. hra v předpl. (1. čtvrtka.) Slavnostní představení na počest 70. narozenin Jindřicha Mošny. Ouvertura »J. K. Ty!« od Ant. Dvořáka. ec. zkrudě I. pražského měšť. pivovaru. Ve středu 11. září. Začátek o 7. hod. Lidové představení za poloviční ceny. Po šestnácté: Cesta kolem světa za 80 dní. Velká výpravná hra s předehrou o pěti jednánícha 13 obrazech. Dle A. D'Ennerya a J. Vernea pro české divadlo zpracoval A. Pulda. Hudba od F. Suppéea. Režisér Fr. Hlavatý. Dirigent E. Starý. Ve středu 11 září. Začátek o 7. hod. Paní Otilie Dvořákova j. h. Novinka. Páni od Maxima. Velký vaudeville o 3 jednáních s proměnou. Dle Flersovy »Messalinetty« pro české divadlo upravil V. Táborský. Hudbu složil Alfred Ftoyez. Režisér Josef Kubík. 17156 Ve středu 11. září. Začátek o 7. hod. Lidové představení při malých cenách. 17125 Hrabě Essex. Tragedie o 5 jednáních. Napsal J. G. Dyk. Přeložil Fr. V. Venkryl. Režisér J. Pulda.

Kromě chleba musila ještě kupovati konopí, přízi, proso, sůl; což je málo potřeb v četné rodině při malých dětech! Aby Kateřina vyhověla částečně všem těmto po- žadavkům, rozhodla se učiniti po vůli Andreji a dovolila Mášu k němu na práci. Jsou to hodní, poctiví, zkušení lidé: ti jí neublíží. Kateřina doufala, že obstará sama domácí práci; věděla, že zbude jí ještě mnoho volného času i požádala Andreje a jeho ženu, by posílal k ní okolní mužíky a ženštiny, jež potřebovali něco ušíti; bylať mistryní v střihu a šití košil, kazajek, ve vyšívání květů na chomoutech a ruční- cích, o záplatách ani nemluvě; Kateřina hotovila záplaty tak pevně, že vydržely déle, než vedlejší na pohled dobrá látka. Tři hošíci Kateřiny (nepočítaje v to čtvrtého, jenž nic jiného nedělal, než spal a jehož dosud kojila) byli dosud tak malí, že nemohli pomáhati matce; běhali od rána do večera po lukách, provázeni stále věrným Vlčkem. Šílená Dúňa vězela po celé dny na lukách; někdy nepřicházela ani k obědu, což Kateřinu sice znepokojovalo, avšak působilo ji zároveň — mimovolný pocit radosti: zbylo jí více chleba na zejtřek. Bez ohledu však na všecky tyto práce, starostia tísně, Kateřina cítila, že má zde nepoměrně klidnější ži- vot, nežli v Mariinské. Scházel jí jen Péťa; kdyby jej měla, byla by úplně šťastna a ráda prožila by zde zbytek svého života. Žili tu docela klidně a tiše; dvakráte neb třikráte v týdnu přicházeli k nim Andrej, jeho žena dcera Máša. Kromě těchto osob a pak chromého a hrbatého Je- gorky, jenž objevil se pouze dvakrát, aby napsal dopis,

nenkázala se ani živá duše na lukách, obklopujících ba- rák. Tišína stepní nebyla rovněž ničim rušena; pouze ve- čer při západu slunce, když všecek prostor tonul v ohnivé záplavě a ponenáhlu blednuv, mizel ve fialových obrysech nedozírné dálky, tu teprvé kolem vše oživovalo křikem chřástalů, křepelek a dropů, kteří přeletovali s místa na místo; než to vše umlkalo opět, jakmile nastala noc. Step, zahalená v temně modrý háv, jakoby též byla usnula. Poslední červánky západu dokonávaly a velebná obloha s myriadami hvězd rozprostřela se kol do kola. V temné pustině zavládlo mrtvé, dlouhotrvající ticho. Chvílemi v dáli rozlehl se řev opozděného býka. Dosud pouze tyto zvuky, jež velmi zřídka se ozvaly, připomínaly obyvatelům baráku, že tudy ženou stáda dobytka. Kateřina nespatřila dosud ani jediného býka na své louce. Dělo se tak nepochybně proto, že Feodor Ivánovič Karjakin, věren svému slibu, chtěl potěšiti čímsi Anisju Petrovnu v jejím zármutku, vzdal se louky Bělicyných, jakmile se na ní ubytovali jejich mužíci; tato okolnost nepřekážela však našim přestěhovalcům tráviti spokojeně dni i noci. Kdysi (stalo se tak za tři neděle po úplném přesí- dlení se do stepi) rodina Nudlova dlela u vchodu ba- ráku. Byla osmá hodina ranní. Slunce, dávno již vystou- pivší na jasné, bezmračné obloze, počinalo již páliti, Ro- dina přestěhovalců uvelebila se u vehodu baráku, jelikož s této strany byl příjemný stín. Kateřina usedla do trávy; spěchala s přišitím asi půldruhého tuctu záplat na kazajku, již přinesl jí před dvěma dny jistý mužík z Panfilovky; hadry určené na záplatý a eáry z kazajky ležely na jejím klíně. Po pravé straně na pravém kožíšku převaloval se poslední její ho-