Ročník XXXXIII.

V Praze, ve středu dne 1l. března 1903.

Číslo 69.

Na rinní a odpol. Histy předp lácí se- v Praze v sdministraci za měste . . . . . . 2 K za čtvrt leta . . . . 6 K —h s drojí donáškou na měsíe n r . 7 k 60 ve nllalkách a K to za maěsko . P'oštont meste . . . . na čtvrt lela . . . . 9 K 60 s dvojí zísilkou suěste načint leta . . . . HI K ae

Té doby největší Němec v Čechách. Poslanec Prade těší se ve členstvu německé strany lidové pověsti velikého proroka před Hospodinem. V nejednom směru a smyslu jest soupeřem ostatních, rovněž velikých, ne-li věd- cův a věštcův, tož zajisté mluvkův, co jich „uza vírané“ územi německé v království českém zvláště v době Körbrově zrodilo a živí. Dlužno konstatovati s důrazem, že doba Körbrova zplo díla „vůdcův“ národnosti německé jen v krá- lovství českém více, než kterákoliv z předchůd- kyň jejích, rázu význačně protičeského. Prolo pánové musí se činit, aby jeden vždy dokázal úplnou zbytečnost druhého a vynikl nad něho novými a ráznějšími argumenty proti — národu českému. Kdo z nich počká, až by promluvili všichn konkurenti jeho, má vyhráno, aspoň potud, po kud ho nepřetrumíne jeho nástupce v „obraně ohroženého a utlačovaného němectví tím ne- nasytným a nesmířitelným češstvím“. Dnes na povrchu německého oleje v Čechách plove posl Prade. Plove na něm už od neděle. Schücker Fuchs, Eppinger atd., všichni, kdož byli dost nedočkavi a vyložili své rozumy o „politické situaci“ a o „smíru česko-německém“ před ním, dnes vedle něho ocitli se ve stinu. Zcela podle zásluhy! Totiž vlastní vinou! Jakoby ani oni dávno nevěděli, za jakým ideálem politika národnosti německé v Rakousku vždycky se hnala? Jakoby oni rovněž tak dobře jako p. Prade neuznávali a nepokládali za jediný pravý cíl vší snahy, všeho úsilí a vší činnosti národnosti německé aspoň v západní polovině tohoto soustátí: osáhnouti zde všechnu mo vládní nad národy neněmeckými? Proč pak to tedy zase jednou neřekli zřejmě dřive než on? Proč mu nechali v opětném prohlá- šení této, v celém světě už dávno známé a všemi slovanskými národy v Rakousku napořád po- cifované pravdy tenkráte přednost?

Dodatečné, třeba úplně zbytečné přiznání se k ní není jim v očích německého obyvatelstva v království českém pranic platno, nezachrání je podežření a výčitky, že nesmýšlejí dobřea upřímně s němectvím v Čechách. Ze starých tradie, sahajících zpět do první třetiny století sedmnáctého, stále sesilovaných stoletím osmnáctým, na vrchol vynesených dobou Jesefinskou a mocně napjatých vítězstvím pru- ským nad Francouzy r. 1870, členové národnost německé v Rakousích napořád utvrzovali sev demnění, že jedině jejich živel jest nejen povolán a určen, ale i schopen, aby v říši rakouské pa- noval všem národům ostatním. V tomto domnění národnost německá soustavně byla vychováván i vládami vídeňskými, s nepatrnými výjimkami a přestávkami, až do nejnovější doby. V tomto domnění, že sama prozřetelnost s jakýmsi zvlášt ním zalíbením pohlíží na Němce v Rakousku, podporuje vzrůst jejich politické a státní moc nad zdejšími národy slovanskými, pokolení ně- mecké za pokolením vypínalo se tu nad občan stvem ostatním, ač od samého počátku této říše a po všechnu dobu trvání jejího nepoměrně čet nějším, duchovně a hmotně aspoň rovnocenným V tom domnění zástupci německého lidu v ze- mích koruny české, zvláště v království českém déle než po třicet let se zdvojeným úsilím a všelikými lstivými, záludnými a násilnými pro- středky udržovali své přívržence, dráždili je k pánovitosti a nadutosti vždy větší a větší, líčil jim národ český jako nejnebezpečnějšího ne- přítele, proti němuž není možný poměr jiný, než válečný.

Proto všechny „smiřovačky“ česko-něme- cké, svolávané hlavně ramenářským působenin vlády Körbrovy, byly podniky zcela marnéa mrtvé dřive, než byly zahájeny. Německý lid v Čechách, bez rozdílu svých strannických stano- visek vnitřních, na venek stojí proti národu če- skému jako jedna litina, zorganisovaná pod he- slem: moc a panství nad národem če ským. Tento lid, prodlením třicíti let otrávený neodůvodněným nepřátelstvím proti národu če skému, dnes už nevšímá si návrhův, k nimž ná leží rozdělení království českého na kraje, zří zení vlád krajských, ohraničení okresův dle ná- rodnosti, vyřízení otázky jazykové v úřadování státním a samosprávném atd.: on všemi těmito praktikami, jež ovšem vedou k témuž cíli, za nímž on byl rozpálen, už ani se nezabývá; on hartusí na své vůdce: dejte nám už ko- nečně nad národem českým onu státní moc, ono úplné panství, jež jste nám tak dlouho slibovali a jež jste nám stále vyličovali jako je- dinou spásu naší národnosti pře záplavou českoul Poslanec Prade vyhověl tedy chytře tužbán a citům německo-lidového davu, když minulé ne děle ve Stříbře nejprvé omluvil účastníky ně- mecké ve smiřovačkách páně Körbrových, po sléze minulých, praviv, že Němeidostavil seknim vbezpečném očekávání, že mezi Němci a Čechy k vyrovnán tou dobou nedojde, a když pak spu- stil písničku, jíž jedině všichn

Němci v Rakousku rozumějí. Písničku o státní moci a úplné vládě nad slovanskými ná- rody v Rakousku. Aby této písničce dodal vyš- šího posvěcení, zapěl ji na partesy Bismarkovy „Úkolem Němcův jest ve smyslu Bismarkově. prováděti politiku národní a také reální, a nabýti moci a vlivu na vládu a správu: Starosto stát (rakouský) klidně můžeme zu- staviti nynější vládě. Nám jest pečo- vati o prospěchy národní, jako politikům reálním. Postupujmež jen k jedinému eíli: to- tiž cestou k moci. Právo národa sahá jen potud, pokud sahá jeho moc, aby tohoto práva uhájil. Bude-li národ náš jednomyslný ve snaze a v odhodlání, zase nabude nadvlády v télo říši, která mu náleží podle vývoje historického, podle jeho kultury a podle hospodářského postavení jeho, a kterou měl zde po celá stoleti! Rozumí se, že shromáždění lidovci němečti panu Pradovi hlučně přisvědčili. Panovat nad národem českým vší mocí státní: tom oni rozumějí. Smířit se s ním na zá- kladě práva a spravedlnosti: tomu nerozumějí. A poslanci jejich s nimi. Jen že tak bez obalu a veřejně to neřekne každý z nich, jako to řekl p. Prade. Proto od nedělep Prade jest největším Němcem v Čechách.

„Česká spořitelna“. Včerejší naši přílohu k »opravě« páno Theumera a Střízka z České spořitelny nazývá pražská »Bohemia« »matematickým žertovným rebusem, který prý připraví všem přátelům tako- vých žertů velice mnoho potěšení.« Těší nás nad míru, že přispíváme k udržení dobrého humoru v tisku spořitelním, i chováme nezištné přání, aby tato dobrá mysl vytrvala i na dále na ctěné protéjší straně. Je to zvláštní dar bož zachovat si veselé srdce ve vážných okamže- ních, a věčná škoda, že čiveračivost »Bohemiea není přenosná. V Krušných Horách mají ta k zemětřesení, tamější nebožáci by mohli dobř potřebovat něco z nálady, jíž jest v Č. spořitelně soudě dle »Bohemie«, patrně takový přebytek Ovšem v tomto srovnání jest malý rozdíl, na českém severu jde lidem o jich vlastní krk. pánům ředitelům, kuraloriu a tisku spořitelnímu ovšem nikoli — o vlastní! Vyskytujíť se dosud mezi pp. kvartány jich vyššími a nižšími kollegy podaření hoši, na jichž rozmar nemívá vlivu ani puma z mate- matiky. Dá-li se však »Bohemia«, opatřená tak výtečnými »fachmanny«, přistihnouti při počet- ních chybách, obnášejících od 3—30,000.000K ve prospěch České spořitelny, a tvrdí-li, že se může následkem toho smíchy popukat, pak ovšem bychom málem věřili pověsti, že sl. ředi- telství České spořitelny nachází se v takovém povznesení mysli, že chystá podle vzoru vý- stavních komitétů pro onoho vkladatele, který dovrší padesátý million vybraných vkladů, krásné zlaté hodinky a že bude fotografován společně se skupinou neúnavných pánů pokladníků na věčnou památku a za zásluhy, kteréž si získalo české vkladatelstvo o Č. spořitelnu, osvobodivě ji od českých vkladů. Jen vesele, pánové !

Jinak nás těší ještě i to, že »Bohemiae nahlédla oprávněnost našich rad, aby si obrala »Tagblattův« příklad co do stručnosti svých výpadů a neopatrovala nás šípy, kťeré se vracejí. Patrně nahlíží, že každé slovo, které až dosud v afféře České spořitelny pronesla, stojí tento snejvětši a nejbezpečnější německý peněžní ústav země«, jak praví pan purkmistr z Nýdku, nejméně 1000 K. Jen jednu námitku máme ještě ke včerejšímu podo- týkání »Bohemie«. Pravíť tento spořitelní orgán že pomocí algebry dokazujeme, že 2 x 2 =5 Česká spořitelna ve své reklamní opravě neměla zapotřebí sáhat až k algebře, nýbrž pouhou po- mocí Adama Riose dokázala, že 38 = 54. připoutavši ke svým reservním fondům 38,224.364 K oba reservní fondy kursovní obnosu 10,750.119 K a 5 mill. z pensijního fondu !

Jak spravedlivým jest požadavek český po přiměřeném zastoupení v členstvu, ředitelství kuratoriu »České spořitelny«, kteráž tento český návrh nazývá ve svých listech pouhým zbožným přáním českého tisku, pro to můžeme dne uvésti doklad z vídeňského »Spar- a Renten- Zigu.«, kterýž pod titulem »Zum prager Rune mezi jinými výtkami »České spořitelně« činěnýmí píše: »Což nebylo, tážeme se, její správě známo. které národnosti náleží převážný počet jejich menších (nejbližší budoucnost ukáže, že také větších. Red. »N. L.«) vkladatelů? Směl býti německý ka- rakterjejí správy přiváděn k plat- nosti v zemi, kteráž při nejmenším (l) musí býti označována jako dvojjazyčná a to tak okázale, jak se to při tak mnohých příležitostech dálo? Smí se tady někdo diviti, že tento podivný poměr — a tak možno jej nazývati — dal politikům z povolán vítaný podnět, aby protivné straně něco pověsili. My ovšem neschvalujeme samozřejmě agitační způsob, jak se to stalo. Avšak spořitelna mohla si vzíti poučení z událostí poslední doby i mohla věděti, že jest jí co činiti s protivníkem cíle vědomým, bezohledným (ó těch ohledů »České spořitelny« k českému vkladateli, který odní považován vždy za protivníka, jejž ubijí zbra- němi, jím samým dodávanými! Red. »N. L.«) i mohla žaluplným těm událostem předejíti! V Čechách jest dosti vynikajícíeh osobnosti, kteréž nenáležejíce k extremním če- ským stranám, přece byly vhodny, aby zjednaly kontakt, který podle našich názor jest mezi správou každé spořitelny a jejími vkladateli nutným atd.« Úhrn vybraných vkladů dostoupil včerejším dnem:

33,514.338 K.

Říšská rada. Poslanecká sněmovna. Schůze 211. (Pdvodní a telef. zpráva »Nár. Listů«.) Z Vídně, dne 10. března. Netečně, ba skoro nevrle zahájila sněmovna 1. čtení rozpočtu na r. 1903. Příčin tohoto ne dostatku interesu je několik. Je to zvláště ne- jistota, co se stane s budžetem letošním, zdal bude se konat o něm čtení také druhé a bude-li jakým způsobem. Je to na místě druhém mrtvo,

jaké se zahostilo v celé situaci vniterně politické mrtvo, ve kterém není žádného ruchu a žádné sdilnosti pro to, co se v zasedaci síni děje mluví. Snad jest apatie tato reakcí po tolikerýeh a tak dlouhých emocích a zjevem tedy psycho- logickým. Ale po stránce parlamentní je vše obecná strnulost povážlivou proto, že je negae vlastní podstaty konstitučního života, který rodi a sílit se může jen tam, kde srážejí se protivy. zápolí protichůdně zásady, průchod si zjednávaj stanoviska různá. Olupělost a malštnost v parlamentě je za- jisté prospěchem, ba cílem vlád, zvláště byro kratických, jelikož jsou podmínkou síly jejich Ale právě proto jsou neklamným svědectvím slaboty a chabosti parlamentu vůči ostatním činitelům konstitučním. Proto raději třesky blesky nežli tento klid, nežli tuto stagnaci, ra- ději osvěžující bouři, nežli dusné, chorobné ticho Strany slovanské nemají nižádné příčiny přát odpočinku zbraním a zastavovati boj. Proto vítáme, že první řečník, rada vrchního soudu dr. Ferjančič hned na ráz prohlásil, že jest objektivním a subjektivním sklamem, jako by otázka jazyková byla již odstavena, že nalezl břitký soud pro zrušení výnosů Badenovýcha žádal pilnou úpravu poměrů jazykových ve všech zemích s obyvatelstvem smíšeným.

Předseda slovinské strany pokrokové uvedl na parlamentní přetřes známý podnět, aby se úprava věcí jazykových stala říšským zákonem rámcovým a potom zákony ze m- skými, zákon všeobecný vyplňujícími. Kde však by zastupitelstvo zemské nevykonalo výplň, měla by vláda právo, zavésti právidla jazykorá provisorně. Plán není nový, ale velmi složitý a nemůže býli pochyby, že narazí na odpor u Němců již proto, že spočivati má na plné rov noprávnosti. Naproti vládě nesla se řeč Fer jančičova tonem veskrze obrněným. Pravil nepokrytě, že míra utrpení slovinského je vy- čerpána. Že nechtějí dále snášeti role helotů. Skutečně, dle pravdy a bez nad- sázky řečeno, Slovinci nalézají se ve stavu nad míru trudném. Veškerá správa, jak justiční. tak politická, jest namířena proti nim. Bývalý ministr justice v kabinetu Badenové, Jan Nep.

Gleispach, jen aby se zapomnělo u německých nacionálů krajní observance na to, že vydal ja- zykové výnosy s vniterní češtinou, kde může, každé slovinské slovo v obvodu vrchního soudu štyrsko hradeckého potlačuje. Všeobecuým je hlas veškerých Slovinců dnes: »Pryč s hr. Gleis- pachem!« Dr. Körber jako chef justice, kterým jest provisorně, nemá odvahy čelit to- muto jeďnání a irpí je. Zodpovědnost za všechny viny hr. Gleispacha jest jeho. Kdo dnes poslouchal radu vrehního soudu moravsko-slezského bar. d' Elverta, musil se domnívat, že v markrabství moravském soukme- novci páně baronovi žijí v největším útisku, strádání a bídě národní a naproti tomu Čechové mají tam vůbec ráj učiněný a že se jim nikdy nevedlo tak dobře, jako za sl. vlády dra. Kör- bra. Podle vůdce německých pokrokovců mo- ravských nejen chef vlády, nýbrž také dr. Böhm- Bawerk činí vše, co Čechové zádají. Považme jen: do ministerstva finaneí povolal z Moravy úřadníky jen české. Patrně a nejspíše asi proto. že potřeboval lidí, českého jazyka znalých.

Mezi Němci jich však nenalezl. V Rakousku všechno se děje, jen co Čechové chtějí, čeho si přejí, čeho se domáhají. Krátce: vláda dra. Körbra jest vládou českou a protiněmeckou. Třeba důkazu? Bar. d'Elvert má jej po ruce německá města na Moravě přecházeji do rukou Čechů — za aktivní assistence ministrů. Bar d'Elvert výrok ten učinil s opravdovostí a nie se při něm nezarděl. Skutečnost jej usvědčuje z nepravdy. Čeho jsma dobyli nazpět na Mo- ravě, dobyli jsme vlastní silou. proti Němcům a proti jich pa- tronce, vídeňské vládě, která zůstala přes všechny změny v exekutivě centrální na straně Němeů. Nicméně bar. d'EIvert prohlásil se pro úřadnický kabinet dra. Körbra, jakkoliv jej vy ličoval jako vládu pracující pro Čechy a jakkoliv vytýkal zejmena dru. Rezkovi, že v ministerstvu zastupuje interesy české. Či snad bar. d'Elveri myslí, že dr. Rezek byl povolán do kabinetu, by pracoval proti nim? Rada vrehního soudu mo ravsko-slezského dovolával se anglické konstituce. aby dovodil, že jest protismyslné postavení dra Rezka v kabinetě, který jest Čechy potírán. Ne- víme skutečně, proč bar. d'Elvert vzpomněl si na konstituci angliekou teprve nyní a proč ji cituje teprve proti Čechům a proti dru. Rezkovi. Flo- rian Ziemialkowski seděl v kabinetech ústavá- ckých, ačkoliv se polský klub nalozal proti nim v opposici. Hrabě Khuenburg byl ministrem bez portefeuillu ve vládě Taaffově, jakkoliv německá levice byla proti ní v opposici. Dr. Bärnreithen byl v kabinetě Thunově, jakkoliv německá levice proti němu provozovala obstrukci. Vidno tedy. že historie i skutečnost jsou proti bar. d' Elvertovi On však a jeho strana chtějí, by věci v Ra kousku vyvíjely se proti přirozeným poměrům. Proto věc jimi zastupovaná, nemůže zůstati vítěz- nou, třeba na okamžik byla.

Mluvčí německé strany lidové dr. Löcke tolikéž vyslovil spokojenost s drem. Körbrem ohlašuje, že bude hlasovati pro rozpočet ve druhém i třetím čtení, nestanou-li se přihody, jako byly loňské. Těmito příhodami byla míněna položka pražská. Posledního řečníka dnešního, dra. Tschana, poslouchal německý klerikál Plass a Wolfův přívrženec Schreiter. Většího posluchač stva výklady jeho nezasluhovaly Prvním čtením rozpočtu naplněn bude celý týden v parlamentě. První čtení vyrovnacích předloh počne nejspíše příští úterek. Z Vídně, 10. března. (C.- B.) Předseda hr. Vetter zabajuje schůzí v 11 0 hod. dopol. Mezi došlými spisy jsou dotazy poslane Plafingra a sp., hodlá-li vláda vyjednávati s uherskou o smluvení nového úřadního seznamu zboží k osnově celní předlohy a při té příležitosti nalehati na odstranění nedostatků celního tarifu v smyslu výboru rakouského průmyslu, aby tyto změny a předloha úřadního seznamu zboží byly připraveny až se bude rokovati v parlamentě o celním tarifu — Choce a sp. po rozšíření vyšehradského ná draží; — Černý a sp. po zabavení letáku »Spoři telna česká a naše hospodářské živobytí«; — Hauck a sp. po odměně venkovských listonošů v Stříbře. Ministr financí dr. Böhm-Bawerk odpovědě na dotaz po přístavu ve Vídni. Sněmovna přešla k jednacímu pořadu a začal 1. čtení

státního rezpočtu na z. 1903. Posl. Ferjaněič dovozuje, že pozdní porada rozpočtu je příznakem choroby parlamentu. Hlavní příčina těchto žalostných poměrů záleží v tom, žes rakouskými národy, již po zákoně jsou rovní, za- chází se nestejně. (Souhlas mezi Slovinci.) Zvláště pro jazykovou olázku. Třeba odpočívala několik ne- děl, nabude svého ovládajícího a tísnivého razu,a zachová jej, dokud nebude delinitivně upravena. Arci nesmí se při tom postupovati jako dosud. Od té doby, co upuštěno od slanoviště, že jazy ková otázka jest upravena § 19. zákl. st. zákona třeba pouze, aby jej vláda provedla, nejde podati Toto stanoviště je hroznou ztrátou času. Bylo třeba pevné vůle a jazyková otázka bývala by se roz- řešila k blahu rakouských národů, také Němců, jimž nemůže prospívat, aby jejich příslušnici, již aspirují na veřejné úřady, byli vychování jen jednojazyčně. Jazyková nařízení, jež byla provedena § 19. respektovala se jako taková a teprve v jazykových výnosech Badenových jevil se odpor, protože volby v roce 1897 nedopadly dle přání Němců. Nic nepro- spěla vládě obnova jejich nařízení, že kráčela dosa- vádní cestou a neučinila ničeho proti ústavním ustanovením: jazykové výnosy ustoupily před bez- příkladným terrorismem a teprve teď žádá se zá- konné úpravy jazykové otázky.

Nemáme co namitati proti zákonné úpravě jazy kové olázky. Bude nám vhod, ale jen ve smyslu zákona a základních státních zákonů. Avšak Něme by rádi odstrčili § 19. a spořádali jazykovou otázku jak by prospěla jejich panovačnosti Chtějí státní řeč, ač ústava jí nezná, chtějí tuto úpravu pouze v Čechách. Kde jsou v menšině, majt s úpravou na spěch, kde jsou ve vělšině, nepospi- chají. Nedivím se jim, ale divím se tomu, že vlada vstapuje do jajich stop a vzpírá se, vyčítá-li se jí že obstarává práci Němců. Stojí-li nad stranami,a upraví jazykovou olázku, jak předpisují st. zákl. zá- kony nejen v Čechách a na Moravě, ale také v Slezsku, Haliči a Bukovině a u nás na jihu. Všude toho třeba, u nás nejvíce. Nevydržíme to více, neboť se s námi zachází v tomto státě jako s otroky. (Slyšte! mezi Slovinci.) Vyzýváme naše české bratrr, aby měli na paměti, že úprava jazy- ková jest u nás neodkladnou a aby nepouštěli se do pokusu s jazykovou úpravou jen v Čechách a na Moravě. Co řekla vláda o svých zásadách, jsou ja- lové fráse, opak je pravda. Úpraví-li se jazyková otázka v Čechách a na Moravě, jinde oddálí se. Byla přiležitost upraviti jazykovou otázku aspoň částečně při předloze o civilním řádu

Dr. Bärnreither prohlásil tehdy, že se jí nesmíme vyhýbati a vláda slíbila pojmouti do jiného zákon ustanovení o jazykové olázce. Avšak ani úvodní zákou k civilnímu řádu, ani soudní instrukce neobsahovaly ani slova o řeči soudů. Já jsem tehda navrhl: »Strany a jejich zástupci ať užívají ve svých písemných i úst ních podáních zemské řeči a v ní ať soudy spisuj a vydávají všecky spisy a vyřízení.« Jak má jazyková olázka být upravena? Se »zá- sadami« a konferencemi vláda již nepochodí. Př všech těchto pokusech nebyly vyrovnány ani nejdů- ležitější difference ve příčině otázky jazykové. An dillerence ve příčině kompolence říšské rady a sněme zemských. Dále nebyla odstraněna diflerence, zda má býti otázka jazyková upravena jednotným záko- nem řišským anebo dle jednotlivých zemí. Dohody v otázce té sotva bude lze dosáhnouti. Návrh, vy- hnouti se tímto obtížím zákonem rámcovým, jak se zdá, zasluhuje uvážení. Zákon rámcový pro úprav jazykové otázky ve státu měl by dobré účinky potud že by se o otázce jazykově mohlo rokovati jak na radě říšské, tak na sněmech zemských. Tim by se vyhovělo jak stanovisku říšské rady, tak sněmů zem- ských, které by rámcový zákon vyplnily ustanove- ními podrobnými. Olázka jazyková mohla by se pak uspořadali dle poměrů jednotlivých království a jed- notlivých národností. Kdyby některé zemské sněmy nechtěly použiti svého práva, vyplnit rámcový zákon. musila by vláda býti zmocněna, aby jazykovou otázku upravila sama.

Jest nepochopitelno, proč se vždy mluví o úpravi olázky jazykové jen v Čechách a na Moravě. Toto částečné upravení vyloučilo by uspořádání olázky jazykové navždy v jiných zemích korunních. Slo- vanské obyvatelstvo též ostatních korunních zemí trpí velmi nynějšími poměry. Řečník appelluje n slovanské obyvatelstvo v Čechách a na Moravě, aby nedalo souhlas k podobné částečné úpravě jíh proto ne, že při této úpravě by nebyl ani potuchy po slovanské vzájemnosti. Hlučný souhlas.) Posl. Schrafl kárá nespravedlivé rozdělení poli- tických práv u porovnání s rozdělením daní a po- platků a touží zejmena na výsady šlechtických velko- slatkářů v Tyrolsku. Pokud jedná se o práva poli tická, přihlíží se jen k těm, kdo platí daň z majetku ač to u porovnání s nepřímými daněmi takřka mizí. Usuzuje z řady dat, že berní morálka v Rakousku nahoru klesá. Stěžuje si na velikou pozemkovou daň, žádá státní podporu 200.000 K na nemocenské, sta- robní a životní pojištění maloživnostníků a přimlouvá se za zlepšení situace cejchmistrů. Appelluje n vládu, aby provedla také v Tyrolsku reformy zave- dené v jiných zemích ve prospěch pracujícího oby- vatelstva slavu měšťanského a selského. Naléhá n opravu soustavy daňové dle vzoru Saska, Bavorsk a Pruska, a doporučuje posléze některé jím navržené číslice v rozpočtu uvážení rozpočtového výboru. (Po- chvala politických přátel řečníkových.

Posl. dr. Olner praví, že nedávné vyhlášení za- tímního rozpočtu čl. 14. o svátcích vánočních příč se zákonu ještě více, než případy dřívější. Ale není tím vinna tak vláds, jako sněmovna, neboť rozpočee byl dodán v čas a čas byl obstrukcí promarněn. Ob- strukce jest vzpourou parlamentu a tudíž přípustn jen ve vážných momentech. Ale nesmí se jí zne- užívati. Pojednává o vyrovnání s Uhrami, jejichž posta- vení bylo mnohem příznivější než rakouské vlády Kdybychom byly říší jen i na 10letou výpověď, bylo by lépe vyrovnání porušiti. Vyřízení rozpočtu nen pro vládu projevem důvěry, nýbrž povinností zastupi- telstva lidu, jež má zkoumati příjmy a jejich po- užilí. Přimlouvá se za důkladnou berní opravu úpravu lihové daně a lepší využitkování osobní daně příjmové. Pojednávaje o konversi renty, nemůže vysvětliti vyloučení uherského bloku. Brojí prot úžasným vojenským břemenům, pro něž není pro středků na zdokonalení vysokých a středních škol. na povznesení průmyslu a živnosti a lepší soudnictví. Konečně vyslovil naději, že § 14. bude zrušene nejdřív. V drobném prodejí: rnuni číšlo o sobě . . . za 8 pdpěležui . . . . . za lh Vo nlialkách na venkově ranní číslo. . . . . sdpolední . . . . . . . . 5h Insera t platí se hotově rapfe Přečplacení a laserty přijímá admini- strace v Masianské ulici č. s. Tam nacházejí se též reda kse Ulskárna n erpečice „ Národnich Listě“ Bukogiay se nevraesji.

Posl. d'Elvert je povděčen, že sněmovna vrael se konečně ke své práci, avšak proto přec není od- vráceno nebezpečí, že by se někdejší poměry ne- mohly opakovati. Uznává přednosti m. p. Körbra, ale jeho politika vystřídati národní otázky hospodář- skými, je taková, jako jeho předchůdců a nevykazuje mnoho úspěchů. Připomíná, co předseda ministerstva podnikl, aby dostal parlament do práce. V národním ohledu jsme nepokročili. Rozpočtová debata umožněna spíš mocí poměrův a zejmena velkou hospodářskou bídou než Körbrovou obratností. (Souhlas.) Obyva- telstvo musilo by si zoufati nad neschopnosti parla- mentu, kdyby nepoužil nynější chvíle k prácia mařil čas pilnými návrhy. (Souhlas.) Třeba vykonati tuze mnoho k povznesení hospo- dářských poměrů v Rakousku. Říše musí postarati se též o rozvoj svého zahraničného obchodu. Na jak slabých nohách rozpočet stojí, bylo patrno, že příjmů získaných zrušením cukerních premií nepoužilo se k snížení cukerní daně. Úspěchy, docílené uherským vyrovnáním, jsou tuze skrovné. Min. předseda Körber má spíš negativné úspěchy; snažil se, aby vyrov- nání s Uhrami nedopadlo hůř, než Badenovo a Thu- novo. Hlavní výhoda vyrovnání záležela v tom, že mohou se upraviti mezinárodní poměry a dosud vá- zané hospodářské síly mohou napjati se k nové činnosti. Uvádí různé požadavky v jednotlivých oborech správy, zejmena v oboru školském a právním, na- lehaje, aby se předložil moderní trestní zákon. Po- ukazuje na nutnost sociálně politických reforem, na zastaralá ustanovení občanského a obchodního zá- koníka stran poměrů služebních a mzdních a na po- měry v oboru domácké práce. O sociálně politických reformách ministři neřekli dosud ani slova.

Pojednávaje o politické situaci prohlašuje v po- lemice s posl. dr. Kramářem a Stránským, že Če- chové upustili od obstrukce nejsplš proto, že poznak že katastrofní politika za našich časů je nebezpečna a obstrukce je možná jako poslední prostředek, ne však jako prostředek útečně politiky. Cechové snaží se o změnu jednacího pořadu, aby mohli snáze utvořiti většinu proti Němcům. Co tito soudí o re- formě jednacího řádu, vyřídí v příslušné debalě. Vláda nečiní ničeho bez schválení českého klubua vystříhá se všeho, co by mohlo uraziti nedůtklivost Čechů. Pozorovalo se to v odpovědi stran »runu« na Spořitelnu českou. Ministerský předseda měl souditi přísněji. Poukazuje ještě na jiné ministerské odpovědí a vyvozuje z nich, že Čechům naddržuje se. Němci budou starati se všemožně, aby němečtí úřadníci nebyli zkracováni, podezříváni. Také po- stavení ministra dra. Rezka není důkazem vládního nepřátelství k Čechům. Taková instituce je parla- mentní zvláštností, kdy vlastní strana ministra brojí proti vládě. (Souhlas.) Posl. dr. Kramář: On není strašidlem. Posl. d' Elvert: Potom by byl generálním inspektorem nebo jen telefonem, jimž oznamuje vládě svá přání. Dr. Rezek koná svou missi, žel i dobrým úspěchem a dbá, aby kabinet nepodnikl ni- čeho, co by směřovalo proti nim. (Výkřiky posl. dr.

Kramáře.) Ať je však vliv dr. Řezka větší nebo menší, na každý způsob jest jeho setrvání v ka- binetu zjevným důkazem, že vláda není Čechům ne- přátelská. Dávají-li se Némci do rokování o rozpočtu, po- užívají pouze předního parlamentního práva, aby za- mezili použití § 14. Avšak toto 1. člení nebude n újmu jejich postavení k vládě a nesmi vzbuzovati domněnku, že přistupujíce na jednání, stotožňují se s vládou. Moc poměrů a minulé zkušenosti nutí nás praví řečník — posuzovati vše, co vláda činí, s ná- rodního stanoviska. Vládní ochota k českým poža- davkům nesrovnává se dobře s neutralitou, druhdy slibovanou. Takovým jednáním odcizí si vláda pone- náhlu Němce a zbude pouze nedůvěra. Úřadnické minislerstvo nesrovnává se s konstitučními názory. ale za nynějších okolností jest jedině možným. Posl. Kindermann: Ale bez Rezka! (Ve- selost.) Posl. d'EIvert: Musíme žádati rozhodně, aby tolo ministerstvo zůstalo neutrálním. Budeme zastá- vati své národní zájmy také budoucně, jak nám po- vinnost káže, se všemožným důrazem a neochabneme v boji u vědomí svého svorného, nepřemožitelného postavení. (Hlučná pochvala a pollesk.) Posl. Olszewski nejprv polsky, potom německy obraci pozornost vlády na nalehavé potřeby halič- ského obyvatelstva. Poukazuje na zlořády v halič- ských úřadech i horlí proti tamní konfiskační praxi.

Pojednává o vystěhovalectví, přimlouvá se za schvá- lení baličským sněmem usneseného zákona o rento- vých statcích a konečně prohlašuje, že bude hlaso- vati pro ústavní vyřízení rozpočtu. O jeho postavení při 2. a 3. čtení rozhodne, jak vláda zachovás k přednešeným stížnostem. Posl. dr. Löcker kritisuje slabost nynějšího par- lamentu, na jehož zachování záleží velice Körbrovu ministerstvu. Z důvěry k úřadnickému ministerstvu nynějšímu je dr. Rezek vyloučen. O vyrovnání praví. že Rakousko nedoznalo v něm více škody než dříve, což vzhledem k přemrštěným požadavkům uherským sluší považovati za úspěch. Jinak docílilo se tuze málo. Uherský ministerský předseda popřel lovalitní klausuli. Jest ostatně zahanbujícím, že oběma vlá- dám rakouské říše třeba morálního vázání Doráží prudce sa protiněmecké hnutí v Uhrách, brojí proti odsuzování německých novinářů a proti armádním aspiracím Maďarů. Němci měli by býti svorní a míti jediného vůdce, jenž by byl k této hod- nosti schopný a požíval důvěry obyvatelstva. Konstatuje úpadek Rakouska v hospodářském a vědeckém oboru a doráží zejmena na klerikalismus ve správě vyučování. Pokud týká se otázky něme- ckého ministra-krajana, jest jeho atrana tuze homo- genní a její členové lnou k sobě tuze přátelsky, než aby někoho ze svého středu chtěli viděti v této hod- nosti. Konečně prohlašuje, že nahodilá pracovní vět- šina by nestačila: Němci chtějí, by sněmovna byla složena tak, aby v ní měli místo za všech okol- nosti. Jeho strana, jež bude povděčna přikázání roz- počtu výboru, bude hlasovati, neučiní-li se jí to ne- možným, ve druhém a třetím čtení pro rozpočet.

Zároveň vyslovuje jeho strana přání, by všichni čle- nové sněmovny přispěli, by rozpodet byl záhy zá- konně vyřízen a sněmovna měla pokdy, by mohla dáti se do velkých nastávajících prací. (Hlučná po- chvala) Poslanec Tschan shledává za Körbrovy vlády v soudnictví a správě jakousi stálost a pokrok, ja- kého nebylo za jeho šlechtických předchůdců. Jinak je však v politickém ohledu. Zde předseda mini- sterstva nebyl šťasten; jeho činnost stala se Něm- cům osudnou. Kritisuje chování se Čechů, jejichž spiritus rector je prý dr. Rezek. On udává jim, kdy a jakými prostředky dosáhli by nejlépe a nejsnáze svého cíle. Čechové musí býti spokojeni s Körbro- vým ministerstvem, neboť dává jim v hospodářském ohledu více než Badeni a Thun. Dovozuje, že Němci musí býti svorní v národ- ních otázkách, aby vláda poznala, že v Rakousku. tomto německém státě, nesmí se vládnouti proti nim ani bez nich. Pojednávaje o uherské převaze, soudí, že hospo- dářská rozluka s Uhrami prospěla by velice nejen zemědělství, ale také průmyslu, obchodu a živnostem. Ať Rakousko předejde Uhry a zamítne vyrovnání již teď. Toto vyrovnání bude na každý způsob po- sledním. Osobní unie bude vyhovovati nejlíp oběma říším. Přecházeje k jazykové olázce, vyčítá Čechům, ž potlačují Němce ve škole a v obcích, kde mají moe. Nechtějí povoliti jim zastoupení v obecním zastupi- telstvu pražském, avšak chtějí býti zastoupen