Ročnik XXXXIII.

V Praze, v pondělí dne 9. března 1903.

Číslo 67.

Na ranní a odpol. Hlsty předi lácí sei v Praze v administrani l . . . . 6 K — s dvejí donděkoe K 50k a měsí na čtnt leta . . . . 7 K sol va Hlislkšch: a K 30 na mě- ie roštout a mnere na dtvt li . . . . 9 k o s dvojí záeilkeu na měnj ví lata . . . H K e

Telefonické zprávy„Nár. Listů. Z poslanecké sněmovny. Z Vídně, 9. března. Tento týden po slanecké sněmovny náležeti bude prvnímu čtení řádného rozpočtu na rok 1903. Kör brova »Montagsrevue« napovídá, že má býti tento budžet také dojednán v čas t. j. oběma sněmovnami schválen do 1. čer vence, kterého dne vyprší platnost provi soria, § 14. zavedeného pro první polovinu t. r. Protože dostane se do výboru předloha ta v polovině měsíce března, srotože vedle výboru toho zasedati má také výbor, jemuž přikázány budou předlohy vyrovnací, pro pravidelné projednání rozpočtu vybyl by čas nedostatečný. Proto vedle listů, vládě blíz kých, pomýšlí se na řízení zkrácené v ten rozum, aby se nerokovalo, jak je zvykem, o každé položce, nýbrž aby se odbyla vše obecná rozprava o jednotlivých ressortech Zdali tento plán dojde souhlasu všech stran dlužno vyčkati.

Prade o situaci. Z Vídně, 9. března. Poslanec Prade měl včera řeč ve Stříbře a Tachov o politické situaci, ve které pravil, že Němei nemají žádného vlivu na zemský výbor kra lovství českého, na zemské úřadníky a na užívání zemských peněz. Česko feudální vět šina sněmu českého prý vykořisťuje svého po- stavení, aby zřídila v Čechách politicky a ná rodně vládu strannickou, jaké prý není rovno To jeví se zejmena v posledních ohláškách zemského výboru a v užívání peněz něme ckého lidu na česko národní účele (?). Co se týká dorozumívacích konferencí, Němci z Čech šli do nich jen k nalehání Němců z alpských zemí. Bohužel. Ovšem, šli tam v bezpečném očekávání, že mezi Němci a Čechy tou dobou k vyrovnání nedojde. Státní a samo správné úřady, rozdělení na kraje, zřízení krajských vlád, národnostní ohraničení, roz- řešení otázky jazykové atd., bude se moci do- hodou upraviti jen tenkráte, upustí-li Čechové konečně od svých snah státoprávních. Dokud to se nestane, každý výsledek každé doroz umívací konference bude roven nule a každý pokus, po té stránce zahájený, skončí rychle ve smyslu negativním.

Co se týká úpravy jazykových věcí, Němci jsou ochotní Čechům přiznat vnitern češtinu v obvodech prostorově ohra- ničených a v případech, které se ta xa- tivně vypočtou. Poněvadž takováto vniterní neněmecká řeč jest v Haliči, jižním Tyrolsku a Přímoří, jest dokázáno s dosta- tek, že taková prostorově omezená vnitřní řeč úřadní není překážkou splnění po- žadavků, které činí všichni němečtí poslanci k proklamaci němčiny jako jazyka státního. My pak představujeme si stanovení státního jazyka tak, že říšským zákonem němčina se zavádí pro styk úřadů vojenských, pro jed nání parlamentní, pro ministerstva a úřady centrální a že potom otázka jazyka vnějšího a vniterního se ustanoví říšským zákonem pro jednotlivá království, kdežto jazyková úprava samosprávných úřadů náleží před forum zákonodárství zemského. »My Němci — pokračoval Prade- povolením zákona braneckého ukázali jsme, že dovedeme plniti státní nezbytnosti. Vy rovnání sUhrami však povolíme jen tenkráte, budouli splněny určité naše politické a národn požadavky.e Na otázku, má li býti vláda parlamentní. či byrokratickou, odpověděl: »Jsem přívržen- cem byrokratické vlády v Rakousku, ale ne jsem politickým doktrinářem. Vláda pana Körbra, bude-li se chtíti zachovat, mus v čas přikloniti se k Němcům Jmenování německého ministra bez porte feuillu nepokládám jedinou cestou k obnově vlivu německého a k ochraně našich opráv něných zájmů; může se to také státi pře vzetím ressortního portefeuillu.

Úkolem Němců jest ve smyslu Bismar kově provádět politiku národní a také realní a nabyt moci a vlivu na vládu a správu, který vinou t. zv. ústavácké strany tak lehko- vážně byl promarněn. Starost o stát můžeme klidně zůstaviti nynější vládě. Nám pečovati jest o nacionální zájmy, ale nikoli jako ná- rodní snílkové, o kterých řekl Hamerling že při vkročení do Evropy ztratili politický rozum, nýbrž jako politikové realní. Jděmež jen k jednomu cíli: totiž cestou k moci. Právo národa sahá jen dotud, pokud sabá jeho moc toto právo uhájit. Bude-li náš národ jednomyslným ve snaze a v odhodlání, nabýti zase nadvlády v této říši, která mu podle historického vývoje, podle jeho kultury a hospodářského postavení náleží a kterou měl po celá století, pak tohoto cíle dosáh- neme dříve nebo později.« (Hlučný potlesk a volání »heil«.) Telegrafické zprávy „N. L. Z Pešti, 8. března. (C.-B.) Bývaly předseda ministerstva, člen sněmovny magnátů Stěpán šl. Bitto zemřel. Z Trieru, 8. března. (C.-B.) S kaza- telen se oznamuje, že známá vyhláška biskupa Koruma má se považovati za neplatnou. Z Bělehradu, 8. března. (C.-B.) N včerejší slavnostní hostině v královském pa- laci připil král Alexander, obrácen diplomatickému sboru a k tureckému vy- slanci, na blaho suverénů, v Srbsku zastou- pených. Král pravil ve své krátké řeči, že

Srbsko, které oslavuje dnes 21. výročí svého prohlášení za království, jest šťastno, že bylo po tu dobu živlem míru a pořádku n poloostrově balkánském a tím chce zůstati při čemž myslí, že může spolehati na pod- poru suverénů evropských. Hudba hrála pak tureckou hymnu. Turecký vyslanec připi jménem diplomatického sboru na blaho krále a královny Srbska, jehož snahy o zachování míru uznal. Z Bělehradu, 8. března. (C. -B. Zpráva, že správa monopolu odevzdala vládě obnos dvou millionů franků na postavení prachárny v Jagodině, jest naprosto bezpodstatná. Primitivní prachárna stála jen několik tisíc franků. Z Bukurešti, 8. března. (C. B.) Před seda ministerstva a vůdce národně liberáln strany Demeter Sturdza dovrší v útery 70. rok věku svého. Za tou příčinou uspo řádají vynikající členové strany velký proje holdovací. Z Cařihradu, 8. března. (C.-B Sultán propůjčil králi řeckému řád iftiharský s brilanty. Z Madridu, 8. března. (C.-B.) Dle »Heraldu« prohlásil finanční ministr Villa verde, že jest odhodlán požadavkům svých kollegů, aby výdaje v rozpočtu příštím byly znazně zvýšeny, nevyhověti. Z Washingtonu, 8. března. (C. -B.) President Roosevelt doručil německému zástupci svob. pánovi Speckovi z Sternburgu odpověď na návrh německého císaře, aby bylo odhalení sochy Bedřicha Velikého odloženo až na rok 1904. President vyslovil s přáním tímto souhlas a dodal, že v r. 1904, kdy stavba vojenské školy už dále pokroči, bude možno uspořádati slavnost předání s oním leskem, který by odpovídal hodnosti dárce i hodnotě daru.

Veliké bouře proti branné předloze v Uhrách. Z Pešti, 9. března. (Uherská tel. tisk kanc.) Včera v neděli svolána byla před bu- dovou parlamentní stranou neodvislosti na půl 3. hod. odpolední veřejná schůze lidu proti branné předloze. Schůze měl průběh poněkud jiný než se očekávalo. Dlouho před početím schůze dostavilo se na prostranství před sněmovní budovou asi šest tisíc socialistů, kteří obklopili zejmena řeč nickou tribunu, takže svolavatelé jen s těží se k tribuně zástupy prodrali. Asi půl ho- diny před početím schůze, počali socialisté vyvolávati na tribunu své vůdce a řečníky. Na jedné straně zpívána neustále marseil- laísa, na druhé Košutova píseň. Jakmile předáci sociálních demokratů vystou pili na řečniště, aby mlu- vili proti okolnosti, že strana neodvislosti, která sice je v zá- sadě proti branné předloze, ale chce na tuto přistoupiti za po- volení maďarských národních barev na prapory armádní, tu strhli přívrženci strany neodvislosti strašlivý hluk a volání: Pryč se socialisty ! Došlo ku prudkým scenám, vzduchem šermovaly pěstě a socialističtí předáci Bokanyi a Gross mann strženi s tribuny. Když přívrženci strany neodvislosti vi- děli, že jsou v menšině, dali povel opustiti místo před parlamentem a táhli do ulice Alkotmanyovy. Nedaleko justičního paláce poslanci Hollo a Barabas, po nich pak studující university Otto Hoffmann pro- mluvili k lidu se střechy kočáru. Průvod, v jehož čele nesena korouhev s obrazem Ko šutovým, dal se na pochod ulicemi až na nábřeží u Dunaje, za neustálého zpěvu vla- steneckých písní. Oddělení jízdní policie prů- vod předjíždělo. Na nábřeží ozvaly se vý- křiky: »Pryč se Szellem !« Zvláště rozváš něně počínaly si davy v ulici Košutově, kde před zemským kasinem otřáslo se bouřlivé provolávání »hanby« a zmaru.

Veliká okna, v paláci Klotil dině se nalezající kavárny, dále u kavárny, kde se scházejí dů- stojníci sborového velitelství, městské lékárny a obilní bursy vytlučena byla hroty korouhví, Na nábřeží se davy demonstrantů zastavily, obrátily se čelem směrem k řece a zapěly Košutovu píseň. V budově Lloydu roztlučena četná okna; také v místnosti klubu liberál- ních poslanců vyraženo okno a padajícími střepinami zraněn člen magnátské sněmovny Latinovics. Demonstrující na nábřeží zásobili se ležícím tu kamením. Před Národním domem stáli poslanci Julius a Emerich Andrassyov a Emerich Szechenyi a řada jiných šlechticů. Jakmile je blížící zástup spatřil, po- čal provolávati: »Hanba!« a »Pryč s nimi!« Šlechtici utekli do domu. Po této scéně došlo ke srážkám s policií, jež však opětně upu stila od rozehnání davu, cítíc se v menšině. Na Náměstí svobody vyzval posl. Holl zástupy, aby klidně se rozešly. Většina jieh uposlechla a počala se zvolna rozcházeti menšina však setrvala a demonstrovala prot policii nejdříve posměšnými výkřiky, pak deštěm kamení. Policie srazila se s lidem a mnoho de- monstrujících zatkla; policisté někteří byli kamením do krve zraněni. Jeden oddíl de- monstrantů táhl tržištěm, kde nama- nuvší se vůz elektrické dráhy v pravěm slova smyslu byl roz- třískán a řada osob v něm jedou- cích kamením poraněna.

Socialisté, kteří před parlamentní bu- dovou zůstali, osloveni byli předákem svým Bokanyiem, jenž vyzval je k rozchodu. v řeči, ve které poukázal, že netřeba de- monstrovati, když strana neodvislosti odtáhla Na to socialistě v plném pořádku se rozešli Zatím z tržiště zmenšený poněkud zástup demonstrantů strany neodvislosti za pekel ného pískotu a nesrozumitelných výkři ů táhl před Operu, kde opět zademonstrováno. Ve- likou kočičinu spískali demonstrující před redakcí »Budapesti Naplo«, kde šefredaktoru Vezsiovi provolána hanba a nadáno ne- pěkných jmén. Zde sesílená policie zakro čila a po zatčení šedesáti demonstrantů konečně o půl osmé večer zástupy rozptýlila

Papežské jubileum. Z Řima, 8. březpa. (C. B.) Přes prosby dra. Lappona aby se šetřil, prohlásil papež že se cíti zdravým a nemůže zanedbávat své povinnosti a nechati čekati své věrně kteří přišli z dálných končin, aby mu složili svůj hold. Papež přijal dnes v trůnním sále poutníky z Vídně, Berlína a Belgie, celkem 5000 osob. Poutníci šli kolem svatého otce, kterýž jim udělil požehnání. Řeči promluveny nebyly. Kardinálové Gruscha a Kop byli přijetí přítomni. Papež byl předmětem živých ovací. Z Říma, 8. března. (C.-B.) Za příčinou papežského jubilea konány byly dnes v chráme Santa Maria slavnostní bohoslužby, jichž se zúčastnili rakousko-uherský velevyslanec hr Szecsen, personál velevyslanecký, rak. uherská kolonie a četné obecenstvo. Cesta německých prineů na východ. Z Alexandrie, 8. března. (C. B) Ně- mecký korunní princ a prine Eite Bedřich sem dopoledne příjeli a cestuj odtud do Kahýry. Z Kahýry, 8. března. (C.-B.) Německý korunní princ a princ Eitel Be- dřich sem dnes odpoledne přijeli a byl přivítáni na nádraží německým generálním konsulem a členy německé kolonie. Prin cové hodlají zdržeti se zde tři dny a ode brati se pak do Assuanu.

Balkán. Z Cařihradu, 7. března. (C.-B.) O čin nosti albanského pretendenta d'Aladr bylo loňského roku oznamováno z Říma, z Athén i z Cetyně mnoho pravdy i ne pravdy. Dle důvěrných zpráv z bezpečných pramenů zahájil prý však v poslední době d'Aladro skutečně přes veškeré přísné střežení turecké horlivou pro pa- gandu ve svůj prospěch v růz- ných krajích a urůzných kmenů a to pomocí emissarů, kteří rozdávají jeho podobizny a listy, malé peněžní dary a pod Nějaký výsledek této propagandy není dosud patrný a nedostaví se asi. Přes to je však pozoruhodno, že soustřeďuje v posledních dnech svou propagandu na katolické Mali sory, jež se snaží získati různými sliby. Z Cařihradu, 7. března. (C B.) Poli tická amnestie pro vilajety makedonské bude prý publikována v pondělí, kdy počne Kurban- Bejram, ale bude zatím po částech pro váděna. Z Cařihradu, 8. března. (C. B.) Dese tisíc pušek zaslaných včera do Drinopolea Terresu jest určeno jen k doplnění depotu zbraní. Z Cařihradu, 8. března. (C.-B.) Po věst, že anglický velevyslanec učinil v paláci yildizském kroky, aby reformy byly rozšířeny také na vilajety maloasijské, se s anglické strany popírá. Z Cařihradu, 8. března. (C.-B. Arménsko-gregorianský patriarcha Arma man upozornil v poslední době opětně v Yil dizu na poměry ve vilajetech maloasijských Dne 5. t. m. bylo mu sděleno, že Porta za slala tam telegrafický rozkaz, aby s Armény jednáno bylo rovnoprávně a aby se zabránilo veškeré nespravedlivosti. Z Cařihradu, 8. března. (C.-B.) Ná sledkem posledních albánských táborů lidu v Ipeku, v Dakovéa v okolí jsou obavy že se hnutí rozšířilo po celé Albanii. Dl autentického šetření lze však konstatovati. že se těchto táborů kmeny vilajetů skutar ského a monastýrského nezúčastnily.

Vodni stavby. Z Vídně, 7. března. Z kruhů poslaneckých upozorňuje se na to, že při regulačních a průplavních pracích bude zapotřebí mnohých výpomocných sil, jež by měly nabýti theoretických vědomostí po odbytí průmyslové školy nebo mistrovské školy ve zvlá štních půlročních kursech na těchto školách. Tyto dny o tom jednal poslanec dr. Šílený s ministrem vyučování. Co nejdřive bude ku projednání této otázky svolána anketa učitelůa odborníků. Jedná se o zřízení těchto kursů při české vyšší průmyslové škole a při mistrovské škole v Brně. Je nutno s tím pospíšiti, nebot vodní stavby započnou na Moravě r. 1904, Speciálně se navrhuje, což zde za příklad uvádíme, aby při české vyšší průmyslové škole v Brně zřízeny byly dva speciální kursy pro zimní období a sice půlroční kurs pro stro nické práce při vodních stavbách pro absol venty mechanicko-technického oddělení a mi strovské školy, pak půlroční kurs pro vodn stavby pro absolventy stavitelského oddělen obou jmenovaných škol. Pro vyučování stač jedna síla VIII. a jedna síla IX. dietní třídy Pro nemajetné žáky zřízena býti mají stipendia Těchto výpomocných sil tímto způsobem teoreticky připravených bude třeba hlavně k do

zoru, k ruce technikům. Je třeba míti také na zřeteli, že je nutno zadávati práce při regulaci řek a při průplavech v menších partiích, aby i naši domácí podnikatelé v městech a místech položených na řekách do regulace pojatých na budoucích průplavech těchto praci se mohli zúčastniti. Doporučuje se zřizovati konsorcia nebo družstva s obmezeným ručením, která by si opatřila potřebný kapitál s přispěním ban- kovním nebo záloženským, aby mohla konkuro- vati při zadání prací. Jinak se stane, že práce budou opět za dány velkým firmám cizím a vinou naší nepod- nikavosti by tak opětně velké výtěžky shrábly cizi firmy a my bychom po skutku, jak to bo užel už zvykem bývá, obviňovali kde koho — jenom ne sebe. Z poslaneckých kruhů upo- zorňuje se na to v čas, že roku 1904 má býti započato s pracemi vodními, věnujme tomu záhy uáležitou pozornost. Bude se tu jednati o zři- zování nových řečišť, budou stavěny hráze, mosty atd. atd. Při tom naskylne se pro řemesla pro podnikatele všeho druhu velká příležitost k výdělku. Že investice na regulování řek a na prů- plavy byly povoleny, mělo svou příčinu také v tom, aby při panující hospodářské deprest byl vznícen ruch stavební, a proto také bylo zákonem o průplavech v zásadě stanoveno, že mají práce na těchto podnicích zadávány být lidu domácímu. Na sehůzích, v časopisectvu př všech přiležitostech budiž na to upozorňováno, aby v čas vykonány byly přípravy pro dobu, až práce budou zadávány. Úkolem intelligence od- borné i neodborné, zejmena ale znalců těch od- borů, do nichž práce průplavové spadají, jest. aby svojí domluvou a radou působili ve smě- rech zde naznačených.

Projevy slovanské vzájemnosti na staroměstské radnici. Velká síň zasedací na staroměstské radnic stala se včera dopoledne jevištěm srdečných projevů vzájemnosti zástupců jednotlivých ná- rodů velikého kmene slovanského. Presidium rady městské pozvalo poslance slovanské, kte přijeli do Prahy na pohřeb dra. Frant. Lad Riegra, k návštěvě radnice. Slovanšti hosté za- nechali svými projevy u všech účastníků hlu- boký dojem a i nadšení a mluvčí slovanští opěo byli potěšeni vřelým přijetím. V malé síni zasedací na radnici o 10. hod dopolední shromáždili se tito hosté: Andrij Vujatovič, dr. Florian Lupu, Hynek Bla hušek z Milotic u Kyjova, Frant. Vašíče ze Skoronice u Kyjova, Josip Pogačnik Karel hrabě ze Seilernů, J. F. Kubeš starosta města Třebíče, Karel Zedníček, radní města Třebiče, J. Pihuljak, dr. Ivan Dlužanskij, inženýr Kaftan, Ferdinand Kubeš, městský radní z Třebíče, Jose Kupka, archivář poslanecké sněmovny, dr- Vlad. Duleba, dr. Viktor Vl. Fuchs Piotr Gorski, dr. V. Šílený, Sapie ha, Vjekoslav Spinčič. V téže síni sešli se také četní členové rady městské a sboru obecních starších, vesměs ve slavnostním úboru a s odznaky své hodnosti.

Starosta p. dr. Srb takto hosty uvítal: Vážení pánově! Smutná událost svedla nás dnes na radnici staroměstské. Za příčinou úmrti našeho velikého dra. Fr. L. Riegra dostalo se nám při smutku našem tolik účasti ze všech stran, že do srdce našeho, bolem a smutkem zastřeného, zasvitá paprsek radosti tím, že můžeme ve středu našem tak vzácné hosty přivítat. (Vý borně!) Jsou to zejmena poslanci z naší drahé Polsky, dále z Chorvatska, Slovenska, družné Moravy (Výborně! Sláva jim !), jsou tu zástup- cové větve slovanské vůbec. (Výborně !) Vítám také hosta vzácného z národa německého, ale upřímného tak, jako my jsme upřímní, jet posl. dr. šl. Fuchs. (Výborně!) Dále srdečne vítáme syny rusínského národa a větve srbské dnes k nám zavitavší. Prosím vzácné hosty aby si prohlédli skrovnou síce, ale dějinami bo hatou naši radnici a aby si odnesli dojem ten že zde, kde zasedá rada městská, zastoupen jest lid český, který lne láskou ke všem náro- dům slovanským a ke všem upřímným národům vůbec ! (Výborně!) Výklad o radnici učinil hostům městský archivář p. prof. dr. J. Čelakovský, který pro- vázel hosty také do kaple a ostatních památných síní staroměstské radnice. Na to odebrali se hosté a obecní starší do velké zasedací síně kde upraveno bylo restauratérem p. Zelenkou příjemné občerstvení.

Řadu projevů zahájil polský poslanec pan dr. Duleba, který v mateřštině své pravil Smutná to byla příčina, která nás volala sem do Prahy ku pohřbu muže, který pro národ český tolik vykonal. Smutná, ale velice povzná- šela nás, když jsme spatřili, jak ctí český národ muže své, kteří vynesli mu pochodeň lepší bu doucnos i. Skutečnost, kterou vidíme, budí v nás při velikém smutku zároveň také velikou radost nad pokrokem národa českého. Vidíme národ plný sily, plný sebovědomí, k němuž zesnulý postavil mohutný základ. Těší mne, že jsme viděli práci velikou, práci velikých mužů, která jest zárukou, že dojde velikých výsledků. V domě tomto historickém, ve kterém veliké děje se odehrály, kde také pěstována láska k ostatním slovanským národům, vznikly ty veliké sym- pathie, které vážou nás k vám. Dovolte, abych z celého srdce jménem všech ostatních zde zúčastněných zástupců národa v ruce starosty měst pražských připil upřímné »Na zdar !e (Hlučný souhlas a potlesk.) Při vzájemném projevování zdravice dr Viktor šl. Fuchs, býv. předseda poslanecké sně movny, který se pohřbu dra. Riegra rovně zůčastnil, dékoval starostovi dru. Srbovi za milé Vdrebném prodeji: rannj č4l6 o zolě . . . za Sh odpolulhí . . . . . . . za 2h Vo flialkich na venkově: zanní čslo. . . . . . . . 10 k cdpolední . . . . . . . . Bh Inserát platí se hotově rapř Předplacení a inserty přljímá sdmini- strace v Marianské ulici č. 3. Tam nacházejí se též redlakoe tiskárna a ezpedice „Národnich Listů- Rukoplsy se novrnosjí.

v pravdě přátelské přijetí, které učinilo na něho velmi příjemný dojem. Slíbil, že o vznešených dojmech těch a o opravdovém a srdečném při- jeti v Praze bude vyprávěti svým přátelům v klubu. Žádal také starostu, aby přijal ujištění jeho, že zůstane národu českému upřímným přítelem. Náměstek starosty měst pražských p. dr. Groš proslovil následující zdravici : Slovutní pánové, vzácní naši hostě! Přišli jste, abyste s námi vzdali hold úcty a poslední pocty dra- hému našemu zvěčnělému. Viděli jste ty zástupy českého lidu, jak se slzou v oku vyprovázely na poslední cestě všem drahého svého patriarchu. Jet národ náš malý počtem mezi světovými národy, ale velký citem vděčnosti i lásky k těm, kdož mu prokázali dobré. Vy jste vážili dalekou cestu ať již z úcty k velkému duchu zesnulého anebo z lásky k našemu národu, chtějíce prodleti mezi námi ve chvíli hlubokého národního zá- rmutku. Za vřelou účasť vaši buďtež vám vzdány naše nejvroucnější díky. Valnou většinou jste vy, přibylí vzácní naši hosté, členy velké rodiny slovanské, jež, třeba posud nezorganisováni, přece cítíte ve vážných dobách ať slávy, at smutku, že ve vašich žilách koluje krev bratrská a rádi prohlašujete naši radost za svoji a náš zármutek za svůj. Těm, kdož s námi cítía jmenovitě těm, již ke smutné slavnosti naší za- vítali do Prahy a v první řadě vám, vzácní naši hosté, platí můj přípitek! (Výborně! Potlesk.) Na to posl. p. Vjekoslav Spinčič (chorvat- sky) takto promluvil: Těžko odejíti z Prahy, abych nevyslovil, co cítí srdce mé. Ve jménu Chorvatů i Slovinců, kteří nás poslali sem, chci uvésti několik slov. Vedla nás do Prahy smutná zpráva, ale soudobně toužili jsme poznati Prahu.

Poznali jsme řadu velikých mužů národa če- ského a jejich ohromné dllo, které vykonali za sto let. Poznali jsme veliké dílo slavného Čecha, který ode všech slovanských národů upřímně byl slaven. Měli jsme příležitost s podivením hleděti, jak národ český slaviti umí muže své; měli jsme přiležitost viděti, jak naši bratří Češi umí přijímat hosty slovanské. A tu bezdékyv nás budí se touha, aby český národ horlivě a se zdarem dále pracoval v duchu Riegrově, aby byl ve svém rozvoji svorný před nepřítelem se zdarem kráčel v čele ostatních slovanských národů. Vzpomninaje vřele zásluh Riegrových, přeji hojného zdaru Praze, její zastupitelstvu poslanectvu! (Hlučný souhlas a potlesk slovan- ských poslanců.) Rusínský poslanec p. J. Pihuljak pravil Když jsem včera stál před ostatky velikého Čecha dra. Riegra a spatřil to moře českého národa, pomyslil jsem, jak trudný byl stav ná- roda českého před Riegrem a na mysl mi vstou- pil zjev toho muže, který vrhl velikou jiskru do srdci národa svého.

Nezakopal on drahocennou hřivnu sobě svěřenou, živil vzácnou tu jiskru pod popelem, až pak mohutně vzplála a osvítila veliký ten národ, který včera vděčně klečel u ostatků muže velikého. Doprovodili jsme ostatky jeho a vložili do lůna země, ale ostatky ty nepropadají zkáze. Český národ ovládán velikou myšlenkou slovan- skou, staví se v čelo při boji o volnost, o vy- bavení z okovů. Ten veliký Čech vydobyl vol- nost svědomí, svobodu, lásku a vlastenecký ruch a tolo poznání prospěje všem slovanským ná- rodům. Není to Rieger jen váš, nýbrž všech slovanských národů. Ta jiskra, klerou vrhl v národ váš, zalétla i do národa našeho vzbudila v něm ruch po volnosti a osvětě. Vašim velikým mužům: Věčná paměť! a českému národu: Mnogaja ljeta! (Hlučný souhlas a potlesk.) Obecní starší p. dr. Jeřábek pronesl zdravici myšlence slovanské, již dr. Rieger tak horlivě pěstoval.

Jménem dalmatských Srbů promluvil posl. p. Vujatovič a vyslovil díky za velikou účast, jakou jeví národ český pro národ srbskýa s povděkem vzpomenul dra. Riegra, který pro slovanskou myšlenku tolik působil. Ke konci pronesl zdravici král. hlav. městu Praze Čechům. (Hlučný souhlas.) Slovinský poslanec p. Pogačnik pravil: Jakožto zástupce malého národa slovinského radostným srdcem pravím, že slovinský národ nejvíce pěstoval a vyhledával styky s národem českým a Čechové rádi a k radosti naší ve ve- likém počtu zavítají k nám. Tím poznáváme jeden druhého a cítime sami prospěch, který nám z toho vzniká. Musíme se poznati, aby- chom se milovali. S údivem pohlíží slovinský národ na národ český a jest čas, abychom po přikladu jeho sily vzpružili se dle hesla » Naprej zastava Slave!« (Hlučný souhlas a potlesk.) Řadu projevů ukončil poslanec za Prahu p. inž. Kaftan, který vyslovil potěšení nad tím, že ostatní národové slovanšti cítí s námi v bolu i v radostech. V tomto momentu vidí vzájem- nost slovanskou skutečnou a opravdovou, která bude nás i vás v bojích následovati. Vzpomenuv rčení »Host do domu — bůh do domu«, připil řečník slovanské upřímné solidaritě. Projev ten byl slovanskými hosty bouřlivě aklamován. Po vřelých a upřímných projevech hosté slovanští poznenáhla opouštěli staroslavnou bu- dovu radnice.

Jubileum „Merkuru“, Nehlučným, za to však tím důstojnějším i srdeč- nějším způsobem oslavil včera obchodnický spolek »Merkurs čtyřicetiletí svého trvání. Po čtyřiceti letech svízelné, ale činorodé práce ve prospěch a v zájmu českého ochodnictva, jehož nesčetné dnes již řady soustředuje Kus práce opravdu heroické vykonal »Merkur« v naší společenské organisaci, stav se hlav- ním střediskem vlasteneckého obchodnictva, které vlastní energil, svrhnuvši jho utrakvismn, české vrstvy obchodnické vrátilo českému národu. Již tento fak — nehledě k zdárným snahám spolku o povznesení českého společenského života vůbec — znamená zá- sluhu neocenitelnou a plně zaslouženými jsou tudíž