1
masthead
Ročník XXXXVIII.
2
masthead
V Praze, v sobotu 8. srpna 1909.
Praha
4
article
Na rnnní a odpol. list,
předplácí ses
v Praže v adminlstrsel
s měsíe . . . . . . 2 K
sa čtrrt leta . . . . 6 K —h
s dvojí čonšškon-
na čtvt Lata . . . . 7 K 50k
ve slialkicht
na mšsíc . . . . . . 2 K 30h
Peštou:
na čtvrt leta . . . . 9 K eoh
s dvojí zisilkoa
na měst
ntvt . . . . K i
Pešta
5
article
Situace potrvá.
Situace potrvá.
Od okamžiku, co rada říšská požívá
letních prázdnin a vláda za její pomoc
šťastně svezla svou letošní sklizeň do svých
stodol, rychle zdá se zapomínati na minulé
nesnáze a v důvěře ve šťastnou hvězdu, jež
dosud jejímu předsedovi bar. Beckovi svítila,
snaží se již od nynějška připravovati si
příznivou náladu pro budoucí kampaň pod-
zimní. Nezapomíná při tom využitkovati ani
nevalně nadějných poměrů mezinárodních,
aby tlumila hlasy nespokojenců. Časy jsou
opravdu vážné, hlásá se v její orgánech,a
na našich hranicích na Balkáně poletují
bouřliváčkové v různých podobách a netu
šené připady mohou na blízko naší mon-
archie posunouti nepohodu. Žijeme v době
vyčkávání a nejistoty, jež nadešla Evropě.
Poskytne-li však soubor sil národů vládě
oporu, aby mohla zasáhnouti vší svou vahou
a mohla poskytnouti ochranu prvního řádu
všemu hospodářskému podnikání, pak může
klidně sledovati nebezpečné obraty časů ny
nějších .
K tomuto základnímu tonu, jímž dává
charakterisovati poměry vnější, připojuje
ihned nadějné vyhlídky na poměry vnitřní
vyplývající odtud pro ni spokojenost se samou
sebou. Především dává zažehnávati všecky
pověsti o případně změně v ministerstvu
»Prozatím postrádá vše to, co se vypravuje
a píše o rekonstrukci kabinetu Beckova,
věcného odůvodnění. Nestalo se v té příčině
doposud nijaké usnesení, ani rozhodnutí. Ba
ani o otázce, zda na podzim se má státi
nějaká změna v sestavení ministerstva, až
posud se nic neusneslo,« tak prohlásil dle
všeho sám předseda ministerstva ochotným
prostřednictvím předního listu peštského.
Beck
Balkán
Evropa
Beckov
6
article
Nutno prý přesně rozeznávati mezi
usnesením a úvahami o možných případech.
V důvěrných kruzích se ovšem i o takových
věcech uvažuje i v době prázdnin parla
mentních v souvislosti s váznoucím jmeno-
váním soudních úřadníků v Čechách, se zá-
ležitostí Wahrmundovou, s otázkou daně
z lihu a návrhy německých poslanců z Čech.
pokud souvisí s určitými odvětvími moci
výkonné, ale tím ještě není řečeno, že na
změny také dojde.
Nutno prý hlavně uvažovati, zda-l
zástupci toho kterého ministerstva zavinili
ony parlamentní nesnáze a nebyly-li by
vznikly i za jiných ministrů a zdali nynější
stav, kdy nesnáze ty jsou překonány, vyža-
duje, aby některý ministr byl obětován. Ted
však ani předseda ministerstva nevidí toho
potřebu, aby se rozloučil s některým ze
svých ministerských soudruhů, ani koruna
není nakloněna schváliti případné takové
návrhy, což se zvláště nestane bez vážné
příčiny v letošním roce jubilejním.
Čechy
7
article
Vzniklé nesnáze jsou prý zatím překo-
nány. O obsazení většiny uprázdněných
soudcovských míst jest již rozhodnuto, a byt
i vyřizování českých podání v německém
obvodu jazykovém dosud nebylo urovnáno.
zdá se prý, že nastalo přece jen jakési
uklidnění v očekávání zamýšleného zakona
jazykového. I v otázkách vysokého školství
jest prý nejhorší svízel překonána a kromě
toho jest změna v ministerstvu vynčování
věcí tak pichlavou, že se bude oddalovati
pokud možná nejdéle.
Zákon o dani z lihu pak se znova
předloží radě říšské — ovšem s některými
změnami, ale ani to není dostatečným dů
vodem ke změně v odboru, jenž vyžaduje
zvláště důsledného vedení.
Na nejvýše by prý snad mohla nastat
změna v osobě německého ministra krajana.
ale ta by nebyla následkem nutných návrhů
německých poslanců z Čech, nýbrž účinkem
poměru sil mezi německými stranami, ježto
agrárníci a němečtí radikálové neradi to
vidí, že jak ministr železniční tak ministr
krajan náleželi bývalé straně lidové.
Čechy
8
article
Ostatně se sahá ke změně v ministerstvu,
vyžadují-li toho poměry parlamentní, aby se
snáze proniklo s tou kterou vládní předlohou,
jako se to událo při volební opravěa
rakousko-uherském vyrovnání.
Ale takových choulostivých předloh
v podzimní kampani nebude. Nejdůležitěj-
šími předlohami bude postátnění drah a za-
opatření pro stáří; to jsou však záležitosti.
při nichž se v parlamentě nenarazí na »zá
sadní« odpor a kteréž tudiž nevyžadují pří-
přeže ve způsobu částečné změny minister-
Zkrátka: ministerstvo bar. Becka cít
v sobě dosti životních sil a ponechá si re-
konstrukci pro dobu, až síly tyto vyčerpá a
bude pro své podniky potřebovati přípřeže —
nových mužů.
Skoro v témž smyslu vyznívají úvaby
křesťanských sociálů, jejichž tyroiskému or-
gánu se z Vídně oznamuje, že všecky po-
věsti o změně v ministerstvu zdají se býti
pouhými domněnkami. Nespočívá to prý také
ani v záměrech bar. Becka, aby v době ne-
daleké přikročil k pronikavějším změnám
v lůně svého kabinetu. Naopak jeví se snaha.
udržeti ministerstvo v nynějším sestavení
aspoň do té doby, než rada říšská vyřídí
státní rozpočet na r. 1909.
Když jest spokojena vláda sama s sebou
když jsou s ní spokojení křesťanští sociálové,
ač v ní zasedá ministr vyučování dr. Mar-
chet, nemohou býti s ní nespokojeni ani ně-
mečtí liberálové, za něž promluvil v delšt
úvaze poslanec Dobernig. Taže se sice zdán
livě velmi kurážně, mají-li německé strany
stva.
Beck
doktor
Dobernig
Vídeň
Mar
9
article
liberální ještě dále snášeti jho »poministření«
čili nic, ale odpovídů na otázku tuto velice
chlácholivě. Nejen mezi Němci v Čechách,
nýbrž i v zemích alpských zavládla prý sice
nálada oposiční, než němečtí liberální po-
slanci raději obětují svou popularitu, nežli
by vypřáhli z vládního jha. I rozmrzelost
i nechuť ku práci prý se jich zmocňuje, ale
oni vytrvají a neopustí cestu vládní, kterouž
nastoupili v r. 1906, dokud nenastane pro
ně tlak nesnesitelný. Kdyby nyní vypřáhli.
bylo by prý to buď příliš pozdě aneb příliš
záhy. Vykládá pak, jakých zásluh si v ny-
nější situaci získali, jakým škodám zabránili
a dospívá ku přesvědčení, že by se mělo
v německé veřejnosti důrazně hlásati, že
činná politika, již němečtí liberální poslanci
provozují vedle ministrů a s ministry není
a nebyla nejhorší.
Dle hlasů těchto můžeme býti připra-
veni, že další postup nynějšího vládního
systému nebude jiný než byl posavadní, ač
dle slov předního poslance českého utvoři
pro nás situaci — neudržitelnou.
Z říšské rady, z lůna nynější vlády
vídeňské pro národ náš nápravu očekávati
nelze; a proto tím účinněji musí zasáhnout
zástupci našeho národa do činnosti sněmu
království českého, jež bude opětně zahájena
v první polovině měsíce září, tedy již v době
nejbližší.
Němec
Čechy
10
article
Jest třeba, aby se konečně zjednal po-
řádek ve školství našich národních menšin.
vždyť jest to krvavá křivda, když na dvacet
tisíc dítek českých pouze v království po-
strádá vyučování v mateřském jazyce, stejně
a hůře jest tomu ve smíšených krajích na
Moravě a ve Slezsku. Jak dlouho mají trvati
tyto děsné poměry v nejpokročilejších zemích
soustátí? Jest na čase, aby nezůstalo pouze
při chystaných veřejných osvědčeních, ale
aby čeští sněmovníci konečně se odhodlali
k činu, jemuž by rozuměl všecek vzdělaný
svět. Vždyť již i v Turecku nastávají jiné
doby, má jen u nás křivda slaviti nekonečné
orgie?
Právě tyto dny ocitla se i na světovém
kongresu míru, jenž se koná v Londýně.
otázka národních menšin, a tu podán byl
návrh, aby v zemích se smíšeným obyva-
telstvem početně slabším a podrobeným ná-
rodnostem zachováno bylo právo jejich ja-
zyka a aby vůči nim se prováděly zásady
svobody a spravedlnosti. Co by teprve řekl
sjezd ten, kdyby znal poměry školní českých
menšin ve smíšeném území v zemích če-
ských?l
Vedle olázky škol menšinových vyžaduje
neméně odhodlaného postupu českých sně-
movníků otázka opravy volebního řádu, jež
musí býti pojala a provedena s povznese-
ného moderního hlediska ku potřebám nej-
širších vrstev, zvláště pak se zřením na posa-
vadní útisk našich českých menšin. Zde na
sněmu českém není nadále místa pro trpělivé
snášení bezpráví, jemuž jsou naše menšiny
a naše široké vrstvy obyvatelstva stále ještě
vydány.
Zde, na sněmu českém se posavadn
situace naprosto nedá dále udržovati!
Morava
Slezsko
Turecko
Londýn
11
article
V zájmu našich dětí.
V zájmu našich dětí.
Sjezdu českých menšin věnuje
Jan Klecanda.
Po celých dvacet let, jež uplynula od méh.
působení na matičné škole v Teplicích, stopoval
jsem se zájmem učitele a žurmalisty krajinské
listy německé a v nich zejména rubriku „Soudn
stň“. Je zajisté obecně známo, s jakou jízlivou
škodolibostí německé listy uvádějí vždy česk
jména provinilců, zvláště mohou-li mluviti o „če-
ském cirklu“ a pod.
I takové provinilce, na nichž kromě jména
není nic českého, kteří ani slova českého ne-
znají, připisují Němci velkomyslně na vrub na-
šeho národa, ačkoliv jindy, jde-li o Tasehky
Schmeykaly a jiné německé velikány, vždy
tvrdívají, že jméno samo u mužů německou
kulturou odchovaných a německy cítících nie
neznamená.
Zahanbující faktum, že toto procento „če-
ských případů“ je větší, než by dle poměru oby-
vatelstva mělo býti, přimělo mne k tomu, abyeh
pátral po školním vzdělání detyčných nešťast-
níků a tak zjistil, pokud možno jest počítati je
skutečně k českému národu — totiž podle one
německé fikce — pokud byli odchováni v če-
ských školách českým učitelem.
Klecanda
Němec
Teplice
12
article
Pochopitelno, že nemohl jsem se dodělati
přesných čísel pro tuto statistiku. Obracel jsen
se v podobných případech na známě i neznáme
funkclonáře českých spolků s prosbou, aby věd
onu vyšetřili; jindy zase požádal jsem některého
úřadníka dolyčného soudu, jehož jméno bylo
v schematismu uvedeno českým pravopisem.
Z desíti žádostí časem sotva dvě — tři byly
uspokojivě zodpovězeny, ale i z těchto kusých
odpcvědí dospěl jsem k poznání, že valná větši-
na — zejména mladších provinilců — jsou
lidé, kteří dobrodiní české školy nikd
nepoznali, lidé, kteří buď vychodili školu
německou nebo vůbee žádnou.
Tito nešťastnici, synové a dcery poctivých
českých rodičů, pc většině dělníků, již potem
i krví svou pomáhali rozmnožovati blahobyt prů-
myslových měst německých, jsou namnoze
z oněch ubohých dětí, jež v nedostatku české
školy odkázány byly na školu německou. Jak
se jim tam dařilo, víme nejlépe my, kteří jsme
v uzavíraném území působili. Užasné prt-
cento dětí, jež nebyly dosti nadané, aby
vpravily se do němčiny tak, by mohly sledovat
výklady učitele Němce, duševně i tělesně za-
krňovalo, odsouzeno seděti ve škole na prázdno.
Němec
13
article
Tito lidé ubozí odehováváni byli ško
lou k tupé nečinnosti a k lenosti,
jež je počátkem všech neřestí.
A ještě hůře... Přečasto slýcháme při zá-
pisu do matičných škol, že hoch deseti- i jede-
náctiletý (přes to, že máme tak krásné zákony)
vlastně posud do školy nechodil. „Seděl tam
dva dni,“ vypravuje ubohý tatík ubohého dítěte,
„pak mu dal pan učitel pár pohlavků a vyhnal
ho, aby druhým nepřekážel, a když nás ne-
udával, tak jsme ho už do školy neposílali ..
A ubohé dítě od svého šestého roku stalo se
tulákem, z dlouhé chvile i žebrákem a po čase
ještě něčím horším.
A z těchto ubožáků, o nichž právem mů-
žeme říci, že jsou obětmi našich společenských
poměrů, rekrutují se namnoze oni čeští provi-
nilci, s nimiž setkáváme se u soudů v uzavíra-
ném území. Neměl by na lavici obža-
lovaných místo takového nešťast
níka nebo aspoň vedle něho zased-
nouti ten, kdo způsobil tuto mrav-
ní bídu? Nejsou tu spoluvinníky všichni ti.
kdož vzpírají se zřízení české školy, jež
by po zákonu měla existovati? Nespáchali tu
zločin na těchto ubohých lidech a tak i na ce-
lém národu ti, jichž povinností bylo zjednati
„platnému zákonu“ průchod — počínaje o
okresního poloboha až k Jého Excelonci panu
velmistrovi školství?
14
article
Čítáváme tak často bohopusté vtipy v něme-
ckých listech krajinských na příslušníky na-
šeho národa, frokventanty hnaneckých stanic
strávníky věznic. Nostlačujte tyto ubohé lidi vy
sami do mravního bláta, nezavírejte jim brány
vzdělanosti a mravnosti, nezabraňujt
jim stavěti české školy a budete
moci pobořiti věznice, pokud jich
pro své vlastnílidi nepotřebujete.
Zaloby německých listů na „čechische
Landplage“, týchž listů, jež současně štvou
proti čoským školám a olupují naše děti o mož-
nost vzdělávati se, jsou stejně hnusné, jako
když dnes potomci těch, kteří pálili naše knihy,
zavírali naše školy a loupili náš majetek ná-
rodní, posmivají se nám, že jsme chudí a že
v kulturním ohledu zůstali jsme za nimi.
Vím ovšem, že jako všude v světě, najde
se i v našich českých menšinách jisté procento
„zkaženky“ mezi dobrým zrním, ale celkem
možno říci, zejména pokud dělnictva se týče.
že je to (pracovitost a dovednost jim ani Němei
neupírají) lid nadprůměrně dobrýa
disciplinovaný a to zvlášť pokud se týče
mladší generace, odehované již matičnými ško-
Nechci tím zajisté nikomu lichotiti, ani
podceňovati školy jiné. Jeť to zcela přírozeno.
neboť na matičné škole svědomitý učitol
denně a při každé přiležitosti staví žáku na oč
a mluví de duše: „Jsi Čech, jsi zde mezi Němci,
bteří každý krok tvůj střežíl Způsobil by
hanbu nejen sobě, ale celému ná-
rodul Jsi povinen dokázati celým svým živo-
tem, že jsme lepší, než za jaké nás vykřikují .
A kdo zná trochu duši člověka a duši dítěte, jistě
připustí sílu tohoto národně-vychovatelského
prostředku.
Němec
Čechy
15
article
Nedávno uveřejněna byla statistická data
o analfabefech v Rakousku a tu sama c. k. ra-
kouská statistika byla nucena doznati, že my
Čechové máme nejméně analfa-
betů. To znamená, že u nás průměrné lidové
vzdělání stojí výše než u privilegovaných kultur-
níků Němců, ačkoliv tito od nepaměti v každém
ohledu jsou vládami hýčkáni a podporováni.
kdužto nám namnoze v našich kulturních sna-
ženích dosud se brání. Oč příznivěji
utvářilaby se ještěona cifra české
vzdělanosti, kdyby nebylo těch desetitisíeů
českých dětí, jež stát a Němci olupují o českou
školu!
Leč o tom všem nebudu se šířiti, ponechá-
vaje to výmluvnějším ústům. Chtěl jsem jen
se stanoviska „kriminalistiky“ poukázati k tomu,
jak velikého zločinu dopouštěj
se na národě našem stát, jenž ují má
tisícům našich dětí právo a mož-
nost, aby byly vychovány na řádne
občany a jak dvojnásobné bestiálnosti dopou-
štějí se německé listy, když, brojíce
proti české škole, štvouce české rodiče
z pod přístřeší, mluví o stěhovav ém
českém živlu a velikém procentu
provinilcu
Nechť zejtřejší manifostační schůze i v této
příčině zahřmí do duše všem nepřátelům našich
práv a — naší české školy.
lami.
Čecho
Němec
Rakousko
16
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 7. srpna. (Sjednocení Jiho-
slovanů.) Zdá se, že jednotně vystupování
jihoslovanských delegací na pražské slovanské
konferenci nezůstane bez účinku na rozvaděné
strany slovinské. Dle „Chorv. Korr.“ ději
se už delší dobu pokusy o založení slovin-
ské národní rady, jejíž účelem bylo by
hájiti zájmů slovinského národa v Kraňsku, Štyr-
sku, Korutanech a na Přímoří. Vyjednávání vleklo
se proto dlouho, že různé diforence mezi libe-
rály a klerikály, rázu většinou osobního, překá-
žely společnému postupu obou stran. V poslední
době našli se však nestranní prostředníci, kteře
umožnili mezi spornými stranami aspoň takové
sblížení, že již na podzim národní rada slovinská
může vstoupiti v život. Osoby, jež daly podně
ke zřízení národní rady, navrhnou, aby byli do
ní povoláni také zástupci Chorvatů z oněch
krajů, kde se Slovinci stýkají s Chorvaty.
Uskuteční-li se slovinská národní rada.
o čemž za nynějšího živého slovat.kého ruchu
nelze pochybovati, možno se nadíti, že bude
míti také vliv na jihoslovanskou delegaci na říš-
ské radě, v niž, jak známo, Slovinci jsou roz-
štěpeni; jedna část tvoží slovinský klub, drub
spolu s Chorvaty a Srby klub jihoslovanský. Vli-
vem národní rady oba kluby mohly by se pak
spojiti v jeden společný, takže by pak všichni
jihoslovanští poslanci na říšské radě měli jednu
společnou politickou organisaci.
Chorvat
Srba
Praha
Kraňsko
Štyr
Korutany
vel
ský národní rada
zřízený národní rada
17
article
V Praze, 7. srpna. (Nastičovo „Fi-
nale“.) Srbský špion Nastič, pověstný z černo-
horského procesu, vydal, jak již sděleno, v Pešti
pod názvem „Finale“ brožuru, ve které celou
řadu politicky činných osob z tábora srbského
viní z velezrády. Jak mělké jsou důvody, o něž
se v tak těžké obžalobě opírá, vysvítá z odstavee,
věnovaného t. zv. jihoslovanské osvobozovací
organisaci. Býv. rakouský důstojník Milan Pri-
bičevič, jenž vstoupil pozdějí do srbských
služeb, vypracoval prý stanovy oné organisace
a v nich se uvádí mimo jiné: „V Chorvatsku
Dalmacii organisace bude podporovati politiku
oněch živlů, kteří se snaží o sjednocení těchto
dvou zemí a pro jich neodvislost na základě
bratrské rovnoprávnosti Srbů a Chorvatů.“ Ten-
to odstavec organisačních stanov pisatol brožury
nazývá přímo revolučním, poněvadž patrně ani
netuší, že je převzat ze známé rěcké resoluce
a že veliká většina Srbů a Chorvatů v Chorvat
sku i Dalmacii takový program uznává za svůj
A na základě takových důkazů Nastič obviňuje
z velezrady vynikající poslance samostatné stra
ny srbské!
Nastičův
Nastič
Pri
Srba
Chorvat
Praha
Pešť
Chorvatsko
18
article
Nastič vrací se ve své brožuře také k černo
horské bombové aféře, ale to, co nyní píše
značně seslabuje jeho výroky před soudem ce-
tyňským. O účastenství srbského následník
v této aféře opakuje jen klep, slyšený od Jaše
Nenadoviče, že prý srbský následník spiklencům
opatřil hmotné prostředky. Ale sám Nastič do-
svědčuje, že v době, kdy se bomby z Bělehradu
dopravovaly na Černou Horu, nedostávalo se
spiklencům od srbských oficiálných kruhů nijaké
podpory. Ani v té věci Nastič nemá jiných dů-
kazů.
Obviněná srbská samostalná strana také
ovšem nemlčí. Uveřejňuje proti Nastičovi tato
fakta: Srbská samostatná strana odmítla jaký-
koli styk s Nastičem. Nastič se tedy obrátil do
Pešti a odtud si umínil srbské straně se pomstíti.
Domnělý Pribičevičův plán na pobouření Bosny
je přímo směšný; srbská strana nikdy neměla
účastenství v takových podnicích. Obžaloby.
pronášené Nastičem na srbské poslance Pribi-
čeviče a Budisavljeviče jsou tak nicotné, že ne-
obsahují ani stín nějakého důkazu. Ze všeho
vysvítá, že aulor si své důkazy prostě vymyslil
že je sprostý lhář.
Nastič
Jaš Nenadovič
Pribi
Bělehrad
Černá Hora
Pešť
Bosna
19
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 7. srpna.
Car Mikuláš II. v bistorii.
Úvodnlk s timto titulem přineslo v těchto
dnech »L'Éeho de Paris« z péra hraběte
Stan. Skarzynského, jednoho z nej-
významnějších členů nedávné polské výpravy
v Praze. Článek, kterému ve francouzském ve-
řejném mínění přikládán je zvláštní význam
právě tím, že oliskuje jej nejvážnější denník
pařížský, o němž je známo, že jest oficiálním
orgánem zahraničního ministerstva francouzského,
opatřila redakce úvodní poznámkou, která hlasu
vynikajícího polského publicisty dodává jestě
zvýšeného významu. Uvádí článek toliž
v přimý vztah s nedávnými konfe-
rencemi slovanskými v Praze,
o nichž list přinesl podrobné zprávy a jejichž
výsledek nazývá nanejvýš pozoru-
hodným. Průběh konferenc! slovanských
v Praze totiž podle mínění cilovaného listu
obrátil pozornost světové veřejnosti na tvořící se
příznivý poměr Poláků k Rusku
závažný hlas vynikajíeího Poláka, neobyčejně
sympaticky a vřele plšícího o vládě ruského
cara, v tulo chvíli právě redakce pařižského
denníku vítá tím potěšitelněji.
Mikuláš II
L Ée Paris
Stan
Skarzynský
Polák
Praha
Rusko
20
article
V úvodě svého článku hrabě St. S k ar
zynski zaujímá k nynější politice ruské vlády
stanovisko velmi nadějné. V Mikuláši II. spatřuje
rozhodného přílele Slovanů a slovanské myšlenky
sjednocující. Popírá co nejrozhodněji, že by
politika ruského dvora, kterou sleduje nynějš
car, měla výsledky negativní. Vzpominaje histo-
riekých událostí předešlého stoleti, připomíná,
že sláva Napoleonova spočívá zvláště v tom, že
do svého zákonníku vtělil velké reformní my
šlenky revoluce franconzské, utvořil francouzskou
banku a konkordát. Razil v Evropě cestu my
šlenkám svobody
V Rusku byl Alexandr I. prvním carem
moderních myšlenek. Některé záruky svobody
ovšem teprve jeho pravnuk mohl uskutečníti
Všecky chyby vlády Alexandra II. jsou vyvá-
ženy velikou reformou agrární a nepomijejíelm
činem historickým: osvobozením nevolníků. Po-
suzovati vládu Mikuláše II. je zajisté nesnadno.
Mikuláš II
Napoleonův
Evropa
Rusko
hrabě St
21
article
Vytýká se mu zhusta nerozhodnost, slabost, ne
stálost. Zapomíná se však, že tento car míru
milovný je likvidátorem těžké minu-
losti, v níž bylo napácháno tolik
křivd, učiněno tolik chyb. Za pod-
mínek nejhorších a velmi choulostivých přiše
k vládě tento mladý car, prodehnutý myšlen
kami humanními a ušlechtilými.
Jeho veliký popud, myšlenka světového
míru, je hoden největších myslitelů světa. Te-
prve porážka v Mandžurii uvolnila mu ruce
mohl najíti dostatečných důvodů, aby přikro-
čil k reformám ve svojí říši, doma. Caru Mi-
kuláši II. zůstane v historii zásluha, že osvo
bodil ruskou myšlenku a zjednal volnos
svědomí. Povolal lid, aby se zúčastnil
vlády. Musíme doufati, že se mu podaři překo
nati všecky oblíže, které se dosud ještě staví
v cestu mladé ruské konstiluci. V tomto ohledu
tvrdí autor, že Polsko, kde slunce svobody ne-
za villo od 75 let, má důvěru ve velkodušnost
Mikuláde II. Ačkoli Poláci byli sklamání ve
V drobném prodejit
ranní číslo o sobě . . . r
odpolední . . . . . . . za 2 h
Ve flialkéch na venkově-
ranní čislo. . . . . . . . 10h
odpolodní . . . . . . . . 4k
Inseráty
platí se hotevě napřel
Pledplacení a lnserty přijímá ndmini-
strace v Marianské ulici č.a
Tam nacházají se těž rečakea
Uskárna a ozpedice „Národnich Listů“
Rukopiny se nevracejí-
svých prvotních nadějích, které kladli v na-
stoupení jeho vlády, chovají přece pevné naděje
v jeho mírumilovně a spravedlivé smýšlení.
Autor o něm nepochybuje, jakož io
upřímné touze carově, poskytnouti Rusku oprav-
dovou, moderní konstituci.
Polák
Pledplacení
Polsko
Rusko
Mikuláde II
22
article
Co bude státi příští válka?
V interviewu v »Tägliche Rundschau« uve-
řejněny jsou úsudky pruského generála von
Blume o tom, co by stála přiští válka evropská.
»Dle toho,« praví von Blume, »co stála německo-
francouzská válka v r. 1870, stála by jen Ně-
mecko kterákoliv válka v budouenosti asi 8 až
9 miliard za rok, nepočílaje v to ovšem obrov-
ské škody pro zemědělství a zvláště průmysl
jeho, jichž následky by byly nedozírny. Pro
stát poražený škody tyto ovšem byly by zvý-
šeny o mnoho set milionů a zcela možno, že
by vedly k dokonalému státnímu bankrotu. Na-
prostou bídou hmotnou postiženy budou ale
v přední řadě státy převahou průmyslové nežli
rolnické. Jest to pochopitelno, neboť v průmy-
slových stálech jest hlavní obživou obyvatelstva
výroba tovární, klerá by ovšem válkou značně
klesla a nastavší krisí peněžní neb dokonce
státním bankrotem skorem zcela zaražena byla.
Tím by se ocitlo statisíce dělníků průmyslových
bez práce v největší bídě a nouzi — a možno
dost, že krilické poměry ty po válce dospěly
by třebas k sociální revoluci z hladu. Pro Né-
mecko jest tento výklad zvláště povázlivým mo-
mentem, neboť mělo-li za francouzské války
v r. 1870 ještě 60 zemědělského obyvatelstva,
stalo se dnes státem převážně průmyslovým, čí-
tajíe dnes pouze všeho všudy 302 zemědělců.
Krisí svého průmyslu obrovského Německo vážně
by bylo ohroženo i ve své politické potenci
v Evropě, úpadek průmyslu jeho zničil by ji na
nedozirnou dobu snad vůbec.«
Von Blume diví se také, že státy nestarají
se již nyní o bohaté fondy válečné. Starost
tohoto generála německého odhaluje dobře, že
ve vojenských kruzích německých »číjí« válku.
Blum
Německo
Evropa
Tägliche Rundschau
23
article
Bidné finance německé.
Spolková rada uspořádá v září po před-
chozích úradách pruských ministrů porady
o veliké berní reformě, kterou se má pomoci
zbědovaným financím německým, kteréž pro le-
tošek i rok příští vykazují, jak jsme nedávno
uvedli, obrovský schodek.
Vilém II. a státní návštěva Eduarda VII.
Dle »Voss. Ztg« vykoná král anglický
s chotí z jara nikoliv soukromou již, nýbrž
státní návštěvu.
M lionový dar papeži.
Včera přijato bylo Piem X. několik set
ameriekých poutníků. Přinesli mu darem milion
lir petrského haliře. To stačí i době drahoty
a učiní sbírky po bedrách chudých — zby-
tečnými.
Ku případu Schückingovu.
Na sjezdu německých měst má býti všemi
purkmistry podán obrněný protest proti diseipli-
nárnímu řízení, jež provedeno bylo se svobodo-
myslným purkmistrem Schückingem.
K napjetí německo-ruskému.
(Výroky Viléma II)
»Börs. Zig « tvrdí, že rozmluva mezi Vilé-
mem II. a ruským vyslancem, uvedená námi
včera, konala se sice před delší ještě dobou,
ale že ráz její byl ještě vážnější, nežli se včera
zdálo. Vilém II. poukázal na zlepšení rusko-
německých styků po válce japonské, v níž se
Německo prý loyálně () chovalo, kdežto Anglie
osvědčovala Japonsku sympatie více než plato-
nické. V poslední době se ale sty ky
rusko-německé — děl císař dále —
značně ochladily nepřízní vlivných
osobností ruských i agressivností ru-
ského tisku. Toho prý si Němci nezasluhují
a clsař žádal vyslance za skoncování proti-
německé agilace té. Vyslanec ujistil prý ale cl-
saře, že Rusové smýšli přátelsky s Německem
i jeho císařem. Jinak ani ovšem jakožto vysla-
nec mluviti nemohl. V Anglii ale učiní jistě
dojem nejtrapnější pokus Víléma II. popichovati
Rusko proti Britanii, zjev a způsob to, který
příčí se všem diplomatickým svazkům a pravi-
dlům v době míru.
Vilém
Eduard VII
Voss
Pius
Schückingův
Schücking
Börs
Vilém II
Němec
Rus
Zig
Německo
Anglie
Japonsko
Rusko
Británie
Vilém II
24
article
Belgické a — německé brutálnosti.
V belgické sněmovné předloženy byly listiny
o Kongu, které činí příznivý dojem, protože
z nich vysvítá na jevo, že konžská vláda sna-
žila se upřímně zameziti, aby úřadníci její ne-
dopouštěli se ukrutností proti africkým domo-
rodcům. Přes to německé listy neustávají dopo-
ručovati, aby konžský stát Belgii nepřipadl def-
nitivně, jak by se ale dařilo domorodcům pod
správou německou, kdyby se uskutečnil jednou
německý zálusk na tuto zemi, o tom stačív
této vhodné chvíli připomenouti jen jednu hi-
storku, třeba se týkala minulosti. Před několika
měsíci bylo v kolonii německé východní Africe
75.000 domorodců dohnáno ke smrti hladem.
Skorem desetina obyvatelstva tohoto území byla
vyhubena. Německý koloniální ministr Dernburg
omlouval to tím, že vojsko bylo nuceno, aby
samo hladem nezhynulo, potravu všechnu domo-
rodcům i násilím odebrati a v některých přípa-
dech musilo, aby »nepřítel byl oslaben«, samo
k vyhladovění domorodců přistoupiti. Jak vidno,
slateční vojáci němečtí hnali taktiku tulo do
pěkně krajnosti.
Kong
Dernburg
Belgie
Afrika