ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 1cff8140-75a6-11dc-af43-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 24 celkem · entity: place 44, person 44, org 3, work 3
1 masthead
Ročník XXXXVIII.
2 masthead
V Praze, v sobotu 8. srpna 1909.
Praha
3 masthead
Číslo 217.
4 article
Na rnnní a odpol. list, předplácí ses v Praže v adminlstrsel s měsíe . . . . . . 2 K sa čtrrt leta . . . . 6 K —h s dvojí čonšškon- na čtvt Lata . . . . 7 K 50k ve slialkicht na mšsíc . . . . . . 2 K 30h Peštou: na čtvrt leta . . . . 9 K eoh s dvojí zisilkoa na měst ntvt . . . . K i
Pešta
5 article Situace potrvá.
Situace potrvá. Od okamžiku, co rada říšská požívá letních prázdnin a vláda za její pomoc šťastně svezla svou letošní sklizeň do svých stodol, rychle zdá se zapomínati na minulé nesnáze a v důvěře ve šťastnou hvězdu, jež dosud jejímu předsedovi bar. Beckovi svítila, snaží se již od nynějška připravovati si příznivou náladu pro budoucí kampaň pod- zimní. Nezapomíná při tom využitkovati ani nevalně nadějných poměrů mezinárodních, aby tlumila hlasy nespokojenců. Časy jsou opravdu vážné, hlásá se v její orgánech,a na našich hranicích na Balkáně poletují bouřliváčkové v různých podobách a netu šené připady mohou na blízko naší mon- archie posunouti nepohodu. Žijeme v době vyčkávání a nejistoty, jež nadešla Evropě. Poskytne-li však soubor sil národů vládě oporu, aby mohla zasáhnouti vší svou vahou a mohla poskytnouti ochranu prvního řádu všemu hospodářskému podnikání, pak může klidně sledovati nebezpečné obraty časů ny nějších . K tomuto základnímu tonu, jímž dává charakterisovati poměry vnější, připojuje ihned nadějné vyhlídky na poměry vnitřní vyplývající odtud pro ni spokojenost se samou sebou. Především dává zažehnávati všecky pověsti o případně změně v ministerstvu »Prozatím postrádá vše to, co se vypravuje a píše o rekonstrukci kabinetu Beckova, věcného odůvodnění. Nestalo se v té příčině doposud nijaké usnesení, ani rozhodnutí. Ba ani o otázce, zda na podzim se má státi nějaká změna v sestavení ministerstva, až posud se nic neusneslo,« tak prohlásil dle všeho sám předseda ministerstva ochotným prostřednictvím předního listu peštského.
Beck Balkán Evropa Beckov
6 article
Nutno prý přesně rozeznávati mezi usnesením a úvahami o možných případech. V důvěrných kruzích se ovšem i o takových věcech uvažuje i v době prázdnin parla mentních v souvislosti s váznoucím jmeno- váním soudních úřadníků v Čechách, se zá- ležitostí Wahrmundovou, s otázkou daně z lihu a návrhy německých poslanců z Čech. pokud souvisí s určitými odvětvími moci výkonné, ale tím ještě není řečeno, že na změny také dojde. Nutno prý hlavně uvažovati, zda-l zástupci toho kterého ministerstva zavinili ony parlamentní nesnáze a nebyly-li by vznikly i za jiných ministrů a zdali nynější stav, kdy nesnáze ty jsou překonány, vyža- duje, aby některý ministr byl obětován. Ted však ani předseda ministerstva nevidí toho potřebu, aby se rozloučil s některým ze svých ministerských soudruhů, ani koruna není nakloněna schváliti případné takové návrhy, což se zvláště nestane bez vážné příčiny v letošním roce jubilejním.
Čechy
7 article
Vzniklé nesnáze jsou prý zatím překo- nány. O obsazení většiny uprázdněných soudcovských míst jest již rozhodnuto, a byt i vyřizování českých podání v německém obvodu jazykovém dosud nebylo urovnáno. zdá se prý, že nastalo přece jen jakési uklidnění v očekávání zamýšleného zakona jazykového. I v otázkách vysokého školství jest prý nejhorší svízel překonána a kromě toho jest změna v ministerstvu vynčování věcí tak pichlavou, že se bude oddalovati pokud možná nejdéle. Zákon o dani z lihu pak se znova předloží radě říšské — ovšem s některými změnami, ale ani to není dostatečným dů vodem ke změně v odboru, jenž vyžaduje zvláště důsledného vedení. Na nejvýše by prý snad mohla nastat změna v osobě německého ministra krajana. ale ta by nebyla následkem nutných návrhů německých poslanců z Čech, nýbrž účinkem poměru sil mezi německými stranami, ježto agrárníci a němečtí radikálové neradi to vidí, že jak ministr železniční tak ministr krajan náleželi bývalé straně lidové.
Čechy
8 article
Ostatně se sahá ke změně v ministerstvu, vyžadují-li toho poměry parlamentní, aby se snáze proniklo s tou kterou vládní předlohou, jako se to událo při volební opravěa rakousko-uherském vyrovnání. Ale takových choulostivých předloh v podzimní kampani nebude. Nejdůležitěj- šími předlohami bude postátnění drah a za- opatření pro stáří; to jsou však záležitosti. při nichž se v parlamentě nenarazí na »zá sadní« odpor a kteréž tudiž nevyžadují pří- přeže ve způsobu částečné změny minister- Zkrátka: ministerstvo bar. Becka cít v sobě dosti životních sil a ponechá si re- konstrukci pro dobu, až síly tyto vyčerpá a bude pro své podniky potřebovati přípřeže — nových mužů. Skoro v témž smyslu vyznívají úvaby křesťanských sociálů, jejichž tyroiskému or- gánu se z Vídně oznamuje, že všecky po- věsti o změně v ministerstvu zdají se býti pouhými domněnkami. Nespočívá to prý také ani v záměrech bar. Becka, aby v době ne- daleké přikročil k pronikavějším změnám v lůně svého kabinetu. Naopak jeví se snaha. udržeti ministerstvo v nynějším sestavení aspoň do té doby, než rada říšská vyřídí státní rozpočet na r. 1909. Když jest spokojena vláda sama s sebou když jsou s ní spokojení křesťanští sociálové, ač v ní zasedá ministr vyučování dr. Mar- chet, nemohou býti s ní nespokojeni ani ně- mečtí liberálové, za něž promluvil v delšt úvaze poslanec Dobernig. Taže se sice zdán livě velmi kurážně, mají-li německé strany stva.
Beck doktor Dobernig Vídeň Mar
9 article
liberální ještě dále snášeti jho »poministření« čili nic, ale odpovídů na otázku tuto velice chlácholivě. Nejen mezi Němci v Čechách, nýbrž i v zemích alpských zavládla prý sice nálada oposiční, než němečtí liberální po- slanci raději obětují svou popularitu, nežli by vypřáhli z vládního jha. I rozmrzelost i nechuť ku práci prý se jich zmocňuje, ale oni vytrvají a neopustí cestu vládní, kterouž nastoupili v r. 1906, dokud nenastane pro ně tlak nesnesitelný. Kdyby nyní vypřáhli. bylo by prý to buď příliš pozdě aneb příliš záhy. Vykládá pak, jakých zásluh si v ny- nější situaci získali, jakým škodám zabránili a dospívá ku přesvědčení, že by se mělo v německé veřejnosti důrazně hlásati, že činná politika, již němečtí liberální poslanci provozují vedle ministrů a s ministry není a nebyla nejhorší. Dle hlasů těchto můžeme býti připra- veni, že další postup nynějšího vládního systému nebude jiný než byl posavadní, ač dle slov předního poslance českého utvoři pro nás situaci — neudržitelnou. Z říšské rady, z lůna nynější vlády vídeňské pro národ náš nápravu očekávati nelze; a proto tím účinněji musí zasáhnout zástupci našeho národa do činnosti sněmu království českého, jež bude opětně zahájena v první polovině měsíce září, tedy již v době nejbližší.
Němec Čechy
10 article
Jest třeba, aby se konečně zjednal po- řádek ve školství našich národních menšin. vždyť jest to krvavá křivda, když na dvacet tisíc dítek českých pouze v království po- strádá vyučování v mateřském jazyce, stejně a hůře jest tomu ve smíšených krajích na Moravě a ve Slezsku. Jak dlouho mají trvati tyto děsné poměry v nejpokročilejších zemích soustátí? Jest na čase, aby nezůstalo pouze při chystaných veřejných osvědčeních, ale aby čeští sněmovníci konečně se odhodlali k činu, jemuž by rozuměl všecek vzdělaný svět. Vždyť již i v Turecku nastávají jiné doby, má jen u nás křivda slaviti nekonečné orgie? Právě tyto dny ocitla se i na světovém kongresu míru, jenž se koná v Londýně. otázka národních menšin, a tu podán byl návrh, aby v zemích se smíšeným obyva- telstvem početně slabším a podrobeným ná- rodnostem zachováno bylo právo jejich ja- zyka a aby vůči nim se prováděly zásady svobody a spravedlnosti. Co by teprve řekl sjezd ten, kdyby znal poměry školní českých menšin ve smíšeném území v zemích če- ských?l Vedle olázky škol menšinových vyžaduje neméně odhodlaného postupu českých sně- movníků otázka opravy volebního řádu, jež musí býti pojala a provedena s povznese- ného moderního hlediska ku potřebám nej- širších vrstev, zvláště pak se zřením na posa- vadní útisk našich českých menšin. Zde na sněmu českém není nadále místa pro trpělivé snášení bezpráví, jemuž jsou naše menšiny a naše široké vrstvy obyvatelstva stále ještě vydány. Zde, na sněmu českém se posavadn situace naprosto nedá dále udržovati!
Morava Slezsko Turecko Londýn
11 article V zájmu našich dětí.
V zájmu našich dětí. Sjezdu českých menšin věnuje Jan Klecanda. Po celých dvacet let, jež uplynula od méh. působení na matičné škole v Teplicích, stopoval jsem se zájmem učitele a žurmalisty krajinské listy německé a v nich zejména rubriku „Soudn stň“. Je zajisté obecně známo, s jakou jízlivou škodolibostí německé listy uvádějí vždy česk jména provinilců, zvláště mohou-li mluviti o „če- ském cirklu“ a pod. I takové provinilce, na nichž kromě jména není nic českého, kteří ani slova českého ne- znají, připisují Němci velkomyslně na vrub na- šeho národa, ačkoliv jindy, jde-li o Tasehky Schmeykaly a jiné německé velikány, vždy tvrdívají, že jméno samo u mužů německou kulturou odchovaných a německy cítících nie neznamená. Zahanbující faktum, že toto procento „če- ských případů“ je větší, než by dle poměru oby- vatelstva mělo býti, přimělo mne k tomu, abyeh pátral po školním vzdělání detyčných nešťast- níků a tak zjistil, pokud možno jest počítati je skutečně k českému národu — totiž podle one německé fikce — pokud byli odchováni v če- ských školách českým učitelem.
Klecanda Němec Teplice
12 article
Pochopitelno, že nemohl jsem se dodělati přesných čísel pro tuto statistiku. Obracel jsen se v podobných případech na známě i neznáme funkclonáře českých spolků s prosbou, aby věd onu vyšetřili; jindy zase požádal jsem některého úřadníka dolyčného soudu, jehož jméno bylo v schematismu uvedeno českým pravopisem. Z desíti žádostí časem sotva dvě — tři byly uspokojivě zodpovězeny, ale i z těchto kusých odpcvědí dospěl jsem k poznání, že valná větši- na — zejména mladších provinilců — jsou lidé, kteří dobrodiní české školy nikd nepoznali, lidé, kteří buď vychodili školu německou nebo vůbee žádnou. Tito nešťastnici, synové a dcery poctivých českých rodičů, pc většině dělníků, již potem i krví svou pomáhali rozmnožovati blahobyt prů- myslových měst německých, jsou namnoze z oněch ubohých dětí, jež v nedostatku české školy odkázány byly na školu německou. Jak se jim tam dařilo, víme nejlépe my, kteří jsme v uzavíraném území působili. Užasné prt- cento dětí, jež nebyly dosti nadané, aby vpravily se do němčiny tak, by mohly sledovat výklady učitele Němce, duševně i tělesně za- krňovalo, odsouzeno seděti ve škole na prázdno.
Němec
13 article
Tito lidé ubozí odehováváni byli ško lou k tupé nečinnosti a k lenosti, jež je počátkem všech neřestí. A ještě hůře... Přečasto slýcháme při zá- pisu do matičných škol, že hoch deseti- i jede- náctiletý (přes to, že máme tak krásné zákony) vlastně posud do školy nechodil. „Seděl tam dva dni,“ vypravuje ubohý tatík ubohého dítěte, „pak mu dal pan učitel pár pohlavků a vyhnal ho, aby druhým nepřekážel, a když nás ne- udával, tak jsme ho už do školy neposílali .. A ubohé dítě od svého šestého roku stalo se tulákem, z dlouhé chvile i žebrákem a po čase ještě něčím horším. A z těchto ubožáků, o nichž právem mů- žeme říci, že jsou obětmi našich společenských poměrů, rekrutují se namnoze oni čeští provi- nilci, s nimiž setkáváme se u soudů v uzavíra- ném území. Neměl by na lavici obža- lovaných místo takového nešťast níka nebo aspoň vedle něho zased- nouti ten, kdo způsobil tuto mrav- ní bídu? Nejsou tu spoluvinníky všichni ti. kdož vzpírají se zřízení české školy, jež by po zákonu měla existovati? Nespáchali tu zločin na těchto ubohých lidech a tak i na ce- lém národu ti, jichž povinností bylo zjednati „platnému zákonu“ průchod — počínaje o okresního poloboha až k Jého Excelonci panu velmistrovi školství?
14 article
Čítáváme tak často bohopusté vtipy v něme- ckých listech krajinských na příslušníky na- šeho národa, frokventanty hnaneckých stanic strávníky věznic. Nostlačujte tyto ubohé lidi vy sami do mravního bláta, nezavírejte jim brány vzdělanosti a mravnosti, nezabraňujt jim stavěti české školy a budete moci pobořiti věznice, pokud jich pro své vlastnílidi nepotřebujete. Zaloby německých listů na „čechische Landplage“, týchž listů, jež současně štvou proti čoským školám a olupují naše děti o mož- nost vzdělávati se, jsou stejně hnusné, jako když dnes potomci těch, kteří pálili naše knihy, zavírali naše školy a loupili náš majetek ná- rodní, posmivají se nám, že jsme chudí a že v kulturním ohledu zůstali jsme za nimi. Vím ovšem, že jako všude v světě, najde se i v našich českých menšinách jisté procento „zkaženky“ mezi dobrým zrním, ale celkem možno říci, zejména pokud dělnictva se týče. že je to (pracovitost a dovednost jim ani Němei neupírají) lid nadprůměrně dobrýa disciplinovaný a to zvlášť pokud se týče mladší generace, odehované již matičnými ško- Nechci tím zajisté nikomu lichotiti, ani podceňovati školy jiné. Jeť to zcela přírozeno. neboť na matičné škole svědomitý učitol denně a při každé přiležitosti staví žáku na oč a mluví de duše: „Jsi Čech, jsi zde mezi Němci, bteří každý krok tvůj střežíl Způsobil by hanbu nejen sobě, ale celému ná- rodul Jsi povinen dokázati celým svým živo- tem, že jsme lepší, než za jaké nás vykřikují . A kdo zná trochu duši člověka a duši dítěte, jistě připustí sílu tohoto národně-vychovatelského prostředku.
Němec Čechy
15 article
Nedávno uveřejněna byla statistická data o analfabefech v Rakousku a tu sama c. k. ra- kouská statistika byla nucena doznati, že my Čechové máme nejméně analfa- betů. To znamená, že u nás průměrné lidové vzdělání stojí výše než u privilegovaných kultur- níků Němců, ačkoliv tito od nepaměti v každém ohledu jsou vládami hýčkáni a podporováni. kdužto nám namnoze v našich kulturních sna- ženích dosud se brání. Oč příznivěji utvářilaby se ještěona cifra české vzdělanosti, kdyby nebylo těch desetitisíeů českých dětí, jež stát a Němci olupují o českou školu! Leč o tom všem nebudu se šířiti, ponechá- vaje to výmluvnějším ústům. Chtěl jsem jen se stanoviska „kriminalistiky“ poukázati k tomu, jak velikého zločinu dopouštěj se na národě našem stát, jenž ují má tisícům našich dětí právo a mož- nost, aby byly vychovány na řádne občany a jak dvojnásobné bestiálnosti dopou- štějí se německé listy, když, brojíce proti české škole, štvouce české rodiče z pod přístřeší, mluví o stěhovav ém českém živlu a velikém procentu provinilcu Nechť zejtřejší manifostační schůze i v této příčině zahřmí do duše všem nepřátelům našich práv a — naší české školy. lami.
Čecho Němec Rakousko
16 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 7. srpna. (Sjednocení Jiho- slovanů.) Zdá se, že jednotně vystupování jihoslovanských delegací na pražské slovanské konferenci nezůstane bez účinku na rozvaděné strany slovinské. Dle „Chorv. Korr.“ ději se už delší dobu pokusy o založení slovin- ské národní rady, jejíž účelem bylo by hájiti zájmů slovinského národa v Kraňsku, Štyr- sku, Korutanech a na Přímoří. Vyjednávání vleklo se proto dlouho, že různé diforence mezi libe- rály a klerikály, rázu většinou osobního, překá- žely společnému postupu obou stran. V poslední době našli se však nestranní prostředníci, kteře umožnili mezi spornými stranami aspoň takové sblížení, že již na podzim národní rada slovinská může vstoupiti v život. Osoby, jež daly podně ke zřízení národní rady, navrhnou, aby byli do ní povoláni také zástupci Chorvatů z oněch krajů, kde se Slovinci stýkají s Chorvaty. Uskuteční-li se slovinská národní rada. o čemž za nynějšího živého slovat.kého ruchu nelze pochybovati, možno se nadíti, že bude míti také vliv na jihoslovanskou delegaci na říš- ské radě, v niž, jak známo, Slovinci jsou roz- štěpeni; jedna část tvoží slovinský klub, drub spolu s Chorvaty a Srby klub jihoslovanský. Vli- vem národní rady oba kluby mohly by se pak spojiti v jeden společný, takže by pak všichni jihoslovanští poslanci na říšské radě měli jednu společnou politickou organisaci.
Chorvat Srba Praha Kraňsko Štyr Korutany vel ský národní rada zřízený národní rada
17 article
V Praze, 7. srpna. (Nastičovo „Fi- nale“.) Srbský špion Nastič, pověstný z černo- horského procesu, vydal, jak již sděleno, v Pešti pod názvem „Finale“ brožuru, ve které celou řadu politicky činných osob z tábora srbského viní z velezrády. Jak mělké jsou důvody, o něž se v tak těžké obžalobě opírá, vysvítá z odstavee, věnovaného t. zv. jihoslovanské osvobozovací organisaci. Býv. rakouský důstojník Milan Pri- bičevič, jenž vstoupil pozdějí do srbských služeb, vypracoval prý stanovy oné organisace a v nich se uvádí mimo jiné: „V Chorvatsku Dalmacii organisace bude podporovati politiku oněch živlů, kteří se snaží o sjednocení těchto dvou zemí a pro jich neodvislost na základě bratrské rovnoprávnosti Srbů a Chorvatů.“ Ten- to odstavec organisačních stanov pisatol brožury nazývá přímo revolučním, poněvadž patrně ani netuší, že je převzat ze známé rěcké resoluce a že veliká většina Srbů a Chorvatů v Chorvat sku i Dalmacii takový program uznává za svůj A na základě takových důkazů Nastič obviňuje z velezrady vynikající poslance samostatné stra ny srbské!
Nastičův Nastič Pri Srba Chorvat Praha Pešť Chorvatsko
18 article
Nastič vrací se ve své brožuře také k černo horské bombové aféře, ale to, co nyní píše značně seslabuje jeho výroky před soudem ce- tyňským. O účastenství srbského následník v této aféře opakuje jen klep, slyšený od Jaše Nenadoviče, že prý srbský následník spiklencům opatřil hmotné prostředky. Ale sám Nastič do- svědčuje, že v době, kdy se bomby z Bělehradu dopravovaly na Černou Horu, nedostávalo se spiklencům od srbských oficiálných kruhů nijaké podpory. Ani v té věci Nastič nemá jiných dů- kazů. Obviněná srbská samostalná strana také ovšem nemlčí. Uveřejňuje proti Nastičovi tato fakta: Srbská samostatná strana odmítla jaký- koli styk s Nastičem. Nastič se tedy obrátil do Pešti a odtud si umínil srbské straně se pomstíti. Domnělý Pribičevičův plán na pobouření Bosny je přímo směšný; srbská strana nikdy neměla účastenství v takových podnicích. Obžaloby. pronášené Nastičem na srbské poslance Pribi- čeviče a Budisavljeviče jsou tak nicotné, že ne- obsahují ani stín nějakého důkazu. Ze všeho vysvítá, že aulor si své důkazy prostě vymyslil že je sprostý lhář.
Nastič Jaš Nenadovič Pribi Bělehrad Černá Hora Pešť Bosna
19 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 7. srpna. Car Mikuláš II. v bistorii. Úvodnlk s timto titulem přineslo v těchto dnech »L'Éeho de Paris« z péra hraběte Stan. Skarzynského, jednoho z nej- významnějších členů nedávné polské výpravy v Praze. Článek, kterému ve francouzském ve- řejném mínění přikládán je zvláštní význam právě tím, že oliskuje jej nejvážnější denník pařížský, o němž je známo, že jest oficiálním orgánem zahraničního ministerstva francouzského, opatřila redakce úvodní poznámkou, která hlasu vynikajícího polského publicisty dodává jestě zvýšeného významu. Uvádí článek toliž v přimý vztah s nedávnými konfe- rencemi slovanskými v Praze, o nichž list přinesl podrobné zprávy a jejichž výsledek nazývá nanejvýš pozoru- hodným. Průběh konferenc! slovanských v Praze totiž podle mínění cilovaného listu obrátil pozornost světové veřejnosti na tvořící se příznivý poměr Poláků k Rusku závažný hlas vynikajíeího Poláka, neobyčejně sympaticky a vřele plšícího o vládě ruského cara, v tulo chvíli právě redakce pařižského denníku vítá tím potěšitelněji.
Mikuláš II L Ée Paris Stan Skarzynský Polák Praha Rusko
20 article
V úvodě svého článku hrabě St. S k ar zynski zaujímá k nynější politice ruské vlády stanovisko velmi nadějné. V Mikuláši II. spatřuje rozhodného přílele Slovanů a slovanské myšlenky sjednocující. Popírá co nejrozhodněji, že by politika ruského dvora, kterou sleduje nynějš car, měla výsledky negativní. Vzpominaje histo- riekých událostí předešlého stoleti, připomíná, že sláva Napoleonova spočívá zvláště v tom, že do svého zákonníku vtělil velké reformní my šlenky revoluce franconzské, utvořil francouzskou banku a konkordát. Razil v Evropě cestu my šlenkám svobody V Rusku byl Alexandr I. prvním carem moderních myšlenek. Některé záruky svobody ovšem teprve jeho pravnuk mohl uskutečníti Všecky chyby vlády Alexandra II. jsou vyvá- ženy velikou reformou agrární a nepomijejíelm činem historickým: osvobozením nevolníků. Po- suzovati vládu Mikuláše II. je zajisté nesnadno.
Mikuláš II Napoleonův Evropa Rusko hrabě St
21 article
Vytýká se mu zhusta nerozhodnost, slabost, ne stálost. Zapomíná se však, že tento car míru milovný je likvidátorem těžké minu- losti, v níž bylo napácháno tolik křivd, učiněno tolik chyb. Za pod- mínek nejhorších a velmi choulostivých přiše k vládě tento mladý car, prodehnutý myšlen kami humanními a ušlechtilými. Jeho veliký popud, myšlenka světového míru, je hoden největších myslitelů světa. Te- prve porážka v Mandžurii uvolnila mu ruce mohl najíti dostatečných důvodů, aby přikro- čil k reformám ve svojí říši, doma. Caru Mi- kuláši II. zůstane v historii zásluha, že osvo bodil ruskou myšlenku a zjednal volnos svědomí. Povolal lid, aby se zúčastnil vlády. Musíme doufati, že se mu podaři překo nati všecky oblíže, které se dosud ještě staví v cestu mladé ruské konstiluci. V tomto ohledu tvrdí autor, že Polsko, kde slunce svobody ne- za villo od 75 let, má důvěru ve velkodušnost Mikuláde II. Ačkoli Poláci byli sklamání ve V drobném prodejit ranní číslo o sobě . . . r odpolední . . . . . . . za 2 h Ve flialkéch na venkově- ranní čislo. . . . . . . . 10h odpolodní . . . . . . . . 4k Inseráty platí se hotevě napřel Pledplacení a lnserty přijímá ndmini- strace v Marianské ulici č.a Tam nacházají se těž rečakea Uskárna a ozpedice „Národnich Listů“ Rukopiny se nevracejí- svých prvotních nadějích, které kladli v na- stoupení jeho vlády, chovají přece pevné naděje v jeho mírumilovně a spravedlivé smýšlení. Autor o něm nepochybuje, jakož io upřímné touze carově, poskytnouti Rusku oprav- dovou, moderní konstituci.
Polák Pledplacení Polsko Rusko Mikuláde II
22 article
Co bude státi příští válka? V interviewu v »Tägliche Rundschau« uve- řejněny jsou úsudky pruského generála von Blume o tom, co by stála přiští válka evropská. »Dle toho,« praví von Blume, »co stála německo- francouzská válka v r. 1870, stála by jen Ně- mecko kterákoliv válka v budouenosti asi 8 až 9 miliard za rok, nepočílaje v to ovšem obrov- ské škody pro zemědělství a zvláště průmysl jeho, jichž následky by byly nedozírny. Pro stát poražený škody tyto ovšem byly by zvý- šeny o mnoho set milionů a zcela možno, že by vedly k dokonalému státnímu bankrotu. Na- prostou bídou hmotnou postiženy budou ale v přední řadě státy převahou průmyslové nežli rolnické. Jest to pochopitelno, neboť v průmy- slových stálech jest hlavní obživou obyvatelstva výroba tovární, klerá by ovšem válkou značně klesla a nastavší krisí peněžní neb dokonce státním bankrotem skorem zcela zaražena byla. Tím by se ocitlo statisíce dělníků průmyslových bez práce v největší bídě a nouzi — a možno dost, že krilické poměry ty po válce dospěly by třebas k sociální revoluci z hladu. Pro Né- mecko jest tento výklad zvláště povázlivým mo- mentem, neboť mělo-li za francouzské války v r. 1870 ještě 60 zemědělského obyvatelstva, stalo se dnes státem převážně průmyslovým, čí- tajíe dnes pouze všeho všudy 302 zemědělců. Krisí svého průmyslu obrovského Německo vážně by bylo ohroženo i ve své politické potenci v Evropě, úpadek průmyslu jeho zničil by ji na nedozirnou dobu snad vůbec.« Von Blume diví se také, že státy nestarají se již nyní o bohaté fondy válečné. Starost tohoto generála německého odhaluje dobře, že ve vojenských kruzích německých »číjí« válku.
Blum Německo Evropa Tägliche Rundschau
23 article
Bidné finance německé. Spolková rada uspořádá v září po před- chozích úradách pruských ministrů porady o veliké berní reformě, kterou se má pomoci zbědovaným financím německým, kteréž pro le- tošek i rok příští vykazují, jak jsme nedávno uvedli, obrovský schodek. Vilém II. a státní návštěva Eduarda VII. Dle »Voss. Ztg« vykoná král anglický s chotí z jara nikoliv soukromou již, nýbrž státní návštěvu. M lionový dar papeži. Včera přijato bylo Piem X. několik set ameriekých poutníků. Přinesli mu darem milion lir petrského haliře. To stačí i době drahoty a učiní sbírky po bedrách chudých — zby- tečnými. Ku případu Schückingovu. Na sjezdu německých měst má býti všemi purkmistry podán obrněný protest proti diseipli- nárnímu řízení, jež provedeno bylo se svobodo- myslným purkmistrem Schückingem. K napjetí německo-ruskému. (Výroky Viléma II) »Börs. Zig « tvrdí, že rozmluva mezi Vilé- mem II. a ruským vyslancem, uvedená námi včera, konala se sice před delší ještě dobou, ale že ráz její byl ještě vážnější, nežli se včera zdálo. Vilém II. poukázal na zlepšení rusko- německých styků po válce japonské, v níž se Německo prý loyálně () chovalo, kdežto Anglie osvědčovala Japonsku sympatie více než plato- nické. V poslední době se ale sty ky rusko-německé — děl císař dále — značně ochladily nepřízní vlivných osobností ruských i agressivností ru- ského tisku. Toho prý si Němci nezasluhují a clsař žádal vyslance za skoncování proti- německé agilace té. Vyslanec ujistil prý ale cl- saře, že Rusové smýšli přátelsky s Německem i jeho císařem. Jinak ani ovšem jakožto vysla- nec mluviti nemohl. V Anglii ale učiní jistě dojem nejtrapnější pokus Víléma II. popichovati Rusko proti Britanii, zjev a způsob to, který příčí se všem diplomatickým svazkům a pravi- dlům v době míru.
Vilém Eduard VII Voss Pius Schückingův Schücking Börs Vilém II Němec Rus Zig Německo Anglie Japonsko Rusko Británie Vilém II
24 article
Belgické a — německé brutálnosti. V belgické sněmovné předloženy byly listiny o Kongu, které činí příznivý dojem, protože z nich vysvítá na jevo, že konžská vláda sna- žila se upřímně zameziti, aby úřadníci její ne- dopouštěli se ukrutností proti africkým domo- rodcům. Přes to německé listy neustávají dopo- ručovati, aby konžský stát Belgii nepřipadl def- nitivně, jak by se ale dařilo domorodcům pod správou německou, kdyby se uskutečnil jednou německý zálusk na tuto zemi, o tom stačív této vhodné chvíli připomenouti jen jednu hi- storku, třeba se týkala minulosti. Před několika měsíci bylo v kolonii německé východní Africe 75.000 domorodců dohnáno ke smrti hladem. Skorem desetina obyvatelstva tohoto území byla vyhubena. Německý koloniální ministr Dernburg omlouval to tím, že vojsko bylo nuceno, aby samo hladem nezhynulo, potravu všechnu domo- rodcům i násilím odebrati a v některých přípa- dech musilo, aby »nepřítel byl oslaben«, samo k vyhladovění domorodců přistoupiti. Jak vidno, slateční vojáci němečtí hnali taktiku tulo do pěkně krajnosti.
Kong Dernburg Belgie Afrika