Otevřený list slavné c. k. zemské školní radě v Praze- My shromáždění čeští rodičové v Lomu u Mostu na veřejné schůzi, svolané 1. září 1907 Politickým klubem pro Duchcov a okoli, poro- kovavše o poměrech na české veřejné škole v Lomu, tímto letos již po druhé před českou veřejností protestujeme proti jednání příslušných c. k. úřadů a konstatujeme, že od posledního protestu naseho ze dne 7. dubna t. r. ani je- diná z četných nezákonností. od straněna nebyla. Tážeme se dnes s údivem, zda neplatí již pro nás říšské zákony, či slavné c. k. úřady jsou proto, aby je ku pohoršení občanstva v prach šlapaly.? Ví slavná c. k. zemská školní rada: 1. že místní českáv školní rada sestává vesměs ze zástupců obce, kteři jsou Němci na- cionály? 2. že táž od ledna 1906 schůze nesvolal 3. že c. k. okres. školní rada v Mostě dle výnosu c. k. zem. škol. rady ze dne 8. února 1887, č. 2763 nezákonnostem po 1. a 2. uve- deným přítrž neučinila? 4. že místní česká škola již 10 let jest jen opatřena nápisem »Gemeindehaus« ? 5. že není tu kryté zimní tělocvičny? 6. že ve školním roce 1906/7 bylo polo- denní vyučování ve 4 třídách a po prázdninách bude druhým rokem zase, ač v místní škol německé jsou 2 místnosti prázdné?

Upozorňujeme sl. c. k. úřady, že nejedná se u nás o českou menšinu, nýbrž úřadně na- počtěnou většinu (4414 Čechů a 3240 Němců), která pokládá za povinnost v zájmu výchovy svých dítek všemožně se přičiniti, aby zjednán byl průchod platným zákonům. My shromáždění jsme většinou jen z mo- zolů své práce den ode dne bídně živi se svým rodinami, avšak ujišťujeme, že jsme dosti silni abychom opřeli se jakémukoli násilí, které ne strpíme od nikoho, tím méně od c. k. úřadů Nestane-li se záhy žádaná všestranná ná- prava, ujišťujeme, že přesné plnění zákonas vymůžeme, avšak prostředky takovými, nad nimiž sl. c. k. úřadům rozum zůstane stát. V Lomu, 1. září 1907.

Čeští rodičové.

Denní zprávy. — Oslava 25letého trvání České besedy v Prachaticích — zakázána! Předsedovi České besedy prachatické doručen byl úřadní spis to- hoto obsahu C. k. okr. hejimanství v Prachaticích, dne 2. září 1907 č. 28.273. Ctěné České besedě v Prachaticícht-

Podáním z 13. srpna 1907 a z 20 srpna 1907 zádá ctěná „Česká beseda“ v Prachaticích o povolen k uspořádání oslavy svého 25letého trvání, s následu- jícím programem: (Pořad slavnosti uveden.) Žádosti této, pokud se uspořádání podléhajících zákonu shro- mažďovacímu týče, nelze mi vyhověti a zakazuj vzhledem k neblahým národnostním poměrům míst- ním vůbec a zejména, poněvadž se strany druhé ná- rodnosti na den 8. záři t. r. větší slavnosti v městě projektovány jsou a dle zkušenosti z roku loňského vážným konfliktům vyhnouti by se nebylo lzea v té úvaze, že již přípravy k oběma slavnostem na- pjelí mezi příslušníky obou národností skutečně způ- sobily, na základě § 6. zákona z 15. listopadu 1867 ř. z. 135, veškerá uspořádání, spadající pod právě citovaný zákon, poněvadž by jimi veřejné blaho ohro- ženo bylo. Z tohoto výměru je volno se odvolati ve lhůti Sdenní k c. k. místodržitelství v Praze podáním u c. k. okresního hejtmanství v Prachaticích. C. k. okresní hejtman: Hiebel.

Tento ferman vydal okr. hejťman Hiebel, od loňska proslavený, který sám nejlépe ví, že ony „větší slavnosti“, se strany druhé národnosti projektované, jsou pouze na papíře a že něme- cký strach má velké oči. Dle sdělení z poslane- ckých kruhů ponechal místodržitel rozhodnuti, má-li se slavnost povoliti neb ne, okresním hejtmanovi, který jest třtinou v rukou pracha- tických Němců se klátící. Němci hodlají českou slavnost stůj co stůj znemožniti, i sdělili ostře místodržiteli, že obec za pořádek neručí, i vě- děli také o zákazu slavnosti dříve, než byl před- sedovi besedy doručen. Rekursy jsou po- dány, i očekává se od našich pp. po- slanců, že vymchou zrušení zákazu. Depu- tace, záležející ze zástupců všech českých po- slaneckých klubů na radě říšské, odebere se za tou příčinou k místodržiteli. Zmínky zasluhuje jednání našeho kleru. V den jubilejní slavnosti besední pořádají čeští kaplani prachatičtí s kleri- kálním poslancem Myslivcem ve dvou nejbliž- ších českých obcích schůze, čímž pracují Něm- cům do rukou, jen aby návštěva projektované slavnosti byla oslabena.

— Ke jmenování soudců v Čechách přináš „Boh.“ článek, který se silně zabývá zásadou, že každá národnost v Čechách má býti souzena soudci své vlaštní národnosti, že tudíž nesm býti jmenován v „německém území“ žádný Čech soudcem. Zásadu tuto, jak známo, nazýva německý tisk, zvláště pak liberecký orgán ně- meckého ministra krajana „D. Volksztg.“ „při- rozeným právem národnním!! a sama dnešní „Boh,“ dí, že „Němci vždy budou činiti nároky na toto právo, kteréž se s nimi narodilo“, o kte- rémž však Češi nikdy prý nevědí, jedná-li se o Němce. Bohužel náleží národní filosof „Boh. pouze k částečným přirozenoprávníkům, uznávajícím přirozené právo národnosti jenom potud, pokud se jim hodí do krámu a pokud ho mohou použit za obálku své zásady národnost- ního rozdělení země. V oboru školství neplatí pro naše Němce a také pro „Boh.“ přirozené české právo, tam, kde má německá většina če- skou menšinu v hrsti, loupí jejím dětem nejpři- rozenější právo, aby vychováno bylo totiž jazy- kem své české národnosti. Němečtí profesořia sociální politikové i statistikové uveřejňují úva- hy o nejspolehlivějších prostředcích, kterak by se dal assimilovati, t. j. germanisovati proud českého dělnictva do „uzavřeného území“ tak, jako kdyby se jednalo o vyhubení nějaké koko- tice a podle výpočtu prof. Rauchberga daříse to v 73% naprosto spolehlivě. Jestliže však zpý.

vajícím 27% Čechů, kteří ve smíšené obci proti většině dovedli si zachovat své přirozené právo národnostní, napadne přirozené toto právo osvěd- čovati třeba jen úplně soukromou slavnosti v uzavřených místnostech, němečtí ctitelé přiro- zeného práva jmou se klackem vytloukati z če- ské menšiny její přirozené právo za potlesku pražské „Boh.“ Buď uznejte přirozené, t. j. rovné právo národností na celé čáře veskrze, anebo o něm vůbec nemluvte! Je-li však při- rozeným právem Němců v Čechách, aby byli souzeni soudcem své krye — „Boh.“ touto zá- sadou vylučuje své nejvlastnější soukmenovce židovského vyznání z justiční služby — musí právo toto žádatí pro sebe také Češi, především v Čechách a krom toho zajisté aspoň ve Vídní

Kterak má býti však souzen Čech ve své ob- čanské při anebo trestním procesu v okre- su, od Němců za čistě německý prohláše- ném, soudcem své národnosti, když ho tam podle německého diktátu není! Jesti však známo, že Češi nečiní toho nároku, nýbrž dosti mají na tom, když se jim stane po zákonu a když dojdou svého práva před soudem ve svém jazyku, a ovládá-li jej soudce tak, že je nesporno, že rozumí české výpovědi, a je-li jemu samému bezvadně rozuměti. K čemu chtějí však Němci vedle svých známých důvodů soudce vý- hradně německé národnosti? Posl. prof. Bendel v článku tyto dny v „Tagesbotu“ uveřejněném lomi rukama nad tím, že znojemští Němci do- padení prý in flagranti při vybíjení českých domů ve Znojmě, odsouzeni byli od něme- ckých soudců ku přísným trestům, a vyčítá to soudcům těm za národní břích. Němci tedy oče- kávají od soudců své národnosti ve sporu. v némž by byla druhá poškozená strana národ- nosti české, strannický rozsudek ve prospěch ně- mecký. Panu Bendlovi nelze přece jinak roz uměti!

— Výpravu „německého mladého mužstva“ libereckého do Hor. Růžodolu na dnešní večer pořádá orgán ministra Prada zvláštním vyzvá- ním „k večernímu výletu na návštěvu něme- ckých soukmenovců do tamějšího hostince Gu tova“. Hojně účastenství všech německých kruhů libereckých je prý „dringend notvendig — naléhavě nutno k posílení němectví růžodol- ského proti „drzému češstvu“. Pochod nastou- pen bude o 8. hodině večerní od radnice a ná- draží v Liberci. Že se nejedná o nic jiného, než o válečnou výpravu na odemstění veřejného shromáždění českého v Růžodole, jest jasno. Jsme dychtivi na bezpečnostní opatření okres- ního hejtmana libereckého na ochranu Čechů růžodolských. Kdyby nějaký český list v Praze- oznámil večerní výlet českého mladého mužstva na pomoc českým soukmenovcům na Král. Vino- hradech v boji proti drzému němectvu tamější- mu, ještě dnes byla by nařízena nejen pražské, ale i linecké a snad i inšprucké posádce poho- tovost k odjezdu do Prahy!

— Německé štvanice proti vítkovickému táboru. Z Mor. Ostravy, 3. září. (Pův. zpr. „Nár. Listů“) Orgán moravsko-ostravských Němců „Ostr. Ztg.“ uveřejnila včera paličský článek proti táboru lidu pro zápis do škol, který na neděli 8. září svolávají poslanci za Ostravsko do Vítkovic. V článku tom bylo českým dělníkům spíláno slovy: socialističtí „cha- chaři“ (nadávka, kterou se na Ostravsku označují lidé nejzvrhlejší); úřady byly obviňovány ze stran- nictví k Čechům, poněvadž prý povolají k táboru četníky, ale ne německé, nýbrž uniformované „Wen- zelssöhne“, kteří prý budou pečovati, aby Čechové mohli nerušeně Němcům nadávati; konečně v článku bylo vyhrožováno, že i Němci v týž den a v tutéž hodinu se sejdou ke schůzi, aby k českému táboru „zaujali stanovisko“. Článek byl psán tak surově a zpustle, že byl konfiskován, ale až druhý den (!). Český lid se ovšem německého štvaní neleká. „Něm- ci“ na Ostravsku znají dobře následky, které by měly pro ně protičeské provokace v den českého táboru, To by utrpěli smutnější porážku, než o památném brněnském „Volkstagu“. Ale německé štvanice mají patrně docíliti — zákazu táboru. Leč úřady nemají nejmenší příčiny, aby zakazovaly tábor, který svo- lávají poslanci. Posl. Staněk z Vítkovic interveno- val dnes u policejního komisařství, kdež dostalo se mu ujištění, že tábor bude povolen. Agitace pro tábor jest v celém kraji čilá, takže nedělní tábor ve Vítkovicích bude významným projevem.

— Riegrův obelisk v Hořicích. Dle zpráv pořa- datelstva bude slavnost odhalení Riegrova obelisku dne 7. a 8. září velikolepá. Dle přihlášek bude účast veliká. Všecka města, obce, spolky neb korporace v celých severovýchodních Čechách, od Prahy počí- naje, své zástupce do Hořic vysílají, aby složili svůj hold na stupních obelisku památce velikého Riegra. Ministr dr. B. Pacák zavítá dle daného slibu v Kutné Hoře, již v sobotu se zemským a říšským poslancem panem Jindřichem Maštálkou do Hořic k slavnost- nímu Riegrovu večeru. Místodržitele bude při slav- nosti zastupovati vicepresident místodržitelský pan Jindř. Vojáček. Úřadující náměstek primátora měst pražských dostaví se s členy měst, rady pražské. Zemský maršálek Jiří kníže Lobkovic omluvil svou nepřítomnosti a odeslal stavebnímu fondu Riegrovu K 200.—. Zvláštní vlak pražský přijede do Hoříc v 9.10 hod. dopol. O zvláštní vlak z Král. Hradce do Hořic a pak o vlak z Ostroměře do Hořic, který by měl připojení na vlak v 6.20 v Ostroměři od Staré Paky se vyjednává. Korporacím, zvláště Riegrem za- leženým, které by hodlaly složiti věnce k uctění pa- mátky Riegrovy na stupních obelisku, ochotně tyto slavnostní výbor v Hořicích obstará.

— Školní dítky, na feriální osadě x Luži se na- lézající, prodlí tam ještě několik dnů. — Pozoruhodný případ pro pány domácí i pro nájemníky. Pražské Ghetto a některé přiléhající ulice Starého města bývaly dříve střediskem vykřičených místností. Tam byl držán personál se zdravotními knížkami pod bedlivým policejním dozorem. V sou- sedství byli s takovým zařízením spokojeni a celé toto odvětví neřesti bylo uspořádáno tak, že do Prahy přicházeli i zástupcové velkých měst, aby zdejší upravení otázky studovali. Pojednou však nastary změny. Sousedě a vědátoři stanovili požadavek aru- šení vykřičených místností. Policejní ředitelství jest na nejlepší cestě vyhověti tomu. Z 80 bývalých jest jich nyní 38. Jest ale otázka, zda novější zařízení jest lepší. Dříve majitelky zdravotních knížek bvly na jedněch smetištích, teď jsou rozstrkány po celém městě. Ba jsou celé ulice na Novém městě podob- nými partajemi obydleny. Z jednoho zla nastalo jiné, ještě horší. Policie a začasté i noviny jsou zaplavo- vány stížnostmi z řad řádných nájemníků na neřesti.

ale náprava jest nemožná. Zjednati si ji může pouze nájemník, když se — přestěhuje. Není však každý nespokojen s tímto zařízením. Majitelé domů jsou rádi, když mají byt pronajatý za značnou činžia toť se rozumí, že ani tušení nemají, co se v bytě děje. Domovníci jsou teprve potěšeni, neboť řádná partaj nepotřebuje tolikrát domovní vrata otvírat. Je tedy vidět, že rozdíl spočívá v tom: dříve měli zisk pouze majitelé vykřičených místností, teď je podíl- níků více. Tento způsob není však zákonem dovo- lený a pozoruhodné v té příčině rozhodnutí učinil soudce p. tajemník dr. Mikan u přestupkového soudu na Ovocném trhu. Z rozhodnutí toho je patrno, že majitelé domů nebo nájemníci nesmějí poskytovati byt majitelkám zdravotních knížek i kdyby k tomu měli od policie dovolení! Jedná se o případ Josefy

H., majitelky domu č. 177.-I. Tato žena z opatrnosti, aby se vyhnula trestnímu stíhání, vyptávala se v bezpečnostním oddělení, zda může pronajmout byt majitelce zdravotní knížky. Dle tvrzení Josefy H. bylo jí to výslovně povoleno, ale zároveň dostala se z bláta do louže. Policejní hlídka vypozorovala totiž, že nájemnice přijímá návštěvy, učinila o tom ozná- mení a funkcionář státního zastupitelství podal na majitelku domu Josefu H. žalobu pro přestupek dle § 512. tr. zák. (Přestupku toho se dopustí a) kdož nevěstkám k provozování jich nedovolené živnostiu sebe řádný pobyt dávají, nebo jinak je přechovávají.) Obhájce p. dr. Pík velmi působivě ujal se mandantky a dovozoval, že jednak dosáhla povolení od policie, jednak nemůže přece dozírati do bytu nájemníka, co tam dělá, zda čte žalmy nebo luští rebusy. Pro soudce byla však rozhodnou výpověď policejní hlídky, že nájemníce přijímala návštěvy pánů, uznal maji- telku domu vinnou přestupkem kuplířství a vy mě- řiljí trest vězení v trvání jednoho mě- síce, 2 posty zastřeného. V důvodech sdělil soudce: Policie prostituci sice trpí, ale zákon ji zakazujea proto byla majitelka domu uznána vinnou. — Obhájce veřejný žalobce z rozsudku ohlásili odvolání. Kdyby se takový názor všeobecně uplatnil, valné procento domácích pánů ze Sokolské a Táborské ul. putovalo by do vězení. — Prudká srážka na eleklrické dráze stala se včera po 2. hod. odpol. na Plzeňské třídě na Smí- chově. Kočí Adolí Brambora vezl do Ringhofferovy továrny náklad litiny, a když povoz zahýbal do vrat továrny, ozval se prudký třesk. Rozjetý motorový vůz elektrické dráhy vrazil totiž do zadní části vozu