ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 1c66dd20-78fb-11dc-8fc9-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 14 celkem · entity: person 32, place 34, org 10, work 5
1 article
Ztráty Maročanů byly neobyčejně veliké. Oddily generála Druda podnikly pro- hlídku okolí až na 5 kilometrů jižně od města. Z Casablanky, 23. srpna. (K. k.) Ge- nerál Drude osobně řídil včerejší výzvědnou vyjíždku, která vedla okru- hem asi 10 kilometrů a 5 kilometrů za přední stráže. Z Fezu, 23. srpna. (Agence Havas.) Ježto je situace stále znepokojivou, je odjezd Evro- panů stanoven na 24. t. m. Z Tangeru, 23. srpna. (Agence Havas.) Porážka vojska El Meraniova se potvrzuje. El Merani snažil se spojiti se s Buchtou ben Bagdadim na severu. Zastavil oddil sousedních kmenů, počtem 500 mužů, který ho prosil o náboje. Když je dostal, na- padl El Merania a porazil ho. Meraniovi byly poslány posily. — Německá ko- lonie opustí v ponděli Fez.si žnhozáninsl Z Londýna, 24. srpna. (K. k.) »Tribuna« oznamuje z Tangeru ze včerejšího dne, že ve- škeré vojsko, tábořící v Tangeru, bylo vyslánodo Alkasaru, aby se- sílilo sbory El Meraniov y. Dle zpráv jiných listů z Mazaganu z 22. t. m. rozhodl se kmen Dukalů podporovati Muleje Hafi da. Z Casablanky, 23. srpna. (K. k.) [Agence Havas.] Oddíl generála Druda plod- nikl včera výzvědnou pochůzku a vystoupil na vrcholy sousedních kopců. O ddíl byl obkličen nepťátelskou jízdo u, která několikráte vystřelila a byla francouzským dělostřelectvem zde- cimována. Setník a 5 francouzských vojínů bylo raněno. Oddil stíhal nepřítele a nastoupil pak zpáteční pochod.
Maročan Druda Havas Buchta Bagdadi Merani Alkasar Mulej Casablanca Tanger Londýn El Meraniov El Meraň El Merania
2 article
Amnestie v Rumunsku. Z Bukurešti, 23. srpna. (Agence Romaine.) Na základě zprávy ministra spravedlnosti pode- psal král Karol tento dekret o amnestii: Udě- lujeme milost osobám, které byly odsouzeny pro výtržnosti za agrárních nepokojů minulého jara a pro podněcování ku porušení zemského míru Z amnestie jsou vyloučeny vraždy a zločiny spáchané starosty nebo jich náměstky, učiteli knězi a veliteli posádek. Z anglického parlamentu. Z Londýna, 24. srpna. (K. k.) Horní sněmovna usnesla se, že trvá na někte- rých svých dodatcích ku předloze o vrácle ní půdy vypuzeným nájemcům, které zamítla dolní sněmovna. Bude nepochybně usilo- váno o docílení kompromisu mezi oběma sněmovnami, avšak je málo nadějí na schválení předlohy. Státní podtajemník zahraničního úřadu lord Fitzmaurice sděli! horní sněmovně, že vláda vyzvala municipální rady všech anglických osad v Číně, aby zavřely prio dejny o pia. Vláda přistoupila na návrh Číny, aby vývoz opia do Činy byl ročně o 1/10 zmenšen a projevila souhlas se zvýšením habešských do- vozních cel na zahraniční opium. V Kalkutě byl ustanoven čínský celní úřadník a pěsto ván opia v Indii má býti obmezeno.
Romain Karol Fitzmaurice Rumunsko Bukurešť Londýn Čína Kalkuta Indie dolní sněmovna horní sněmovna
3 article Pojíždka po středním Labi.
Pojíždka po středním Labi. (Odborné výklady p. stav. rady Šantrůčka, zá- stupce rady zemědělské pro král. české, činěné účast- níkům pojíždky středolabské.)
Šantrůček rada zemědělský pro král
4 article
Úprava Metuje.
Metuje
5 title
Prof dr. Jos. Stupeck
doktor Jos
6 article
Řeka Metuje pramení se blíže hranic slezsko- pruských u Raspenavy ve výši 568 m a ústí do Labe pod Josefovem ve výši 250 m, tedy má na délku 70 km celkový spád 318 m čili průměrný 1:244. Jest tedy Metuje značně menšího spádu nežli Úpa a více rovinného charakteru, kdežto Úpa má ráz horské bystřiny. Povodí Metuje měří 590 km2. Charakteristickou vlastností údolí metujského bylo, že řeka v dolejším svém toku neměla žádného jalového koryta pro velké vody, nýbrž řečiště její táhlo se jako velmi klikatý náhon po nejvyšších bo- dech údolí od jednoho mlýna ke druhému a při každém jen poněkud větším přívalu vylévala se z něho voda po celé délce do rozsáhlého nižšího území inundačního, kdež pak, nemajíc přirozeného odtoku, zůstávala vždy dlouhou dobu a celou plochu úplně zabahňovala. Jednalo se tedy při projektu na regulaci Metuje vytvořením nového koryta pro velké vody postarati se o nezávadný jejich odtok, jakož i získati tímto korytem potřebný odpad pro odvedení vody spodní ze zabahnělých pozemků. Přirozeně musilo býti ce- lému projektu v polohách lučních připojeno opět za- řízení povodňovací, zde tím více, poněvadž půdu pozemků v dolejší trati tvoří chudé náplavy štěrkové, které by, jsouce po odvodnění ponechány bez mož- nosti časté záplavy, staly se úplně neplodnými. Projekt na regulaci řeky Metuje od ústí do Lab v Josefově až k Novému Městu nad Metují o celkové délce trati 17.5 km, a ploše do meliorace zabrané
Metuje pruský u Raspenava Labe pod Josefov Úpa Laba Josefov Nový město nad Metuje km km 2
7 article
950 hektarů, jesť rovněž podnikem družstevním, subvencovaným z fondů melioračních. Způsob Iašení rati, volba opevnění, řešení objektů i sítě příkopů melioračních, jsou úplně analogické projektu úpskému. Projekt nalézá se toho času v provádění, vedení prací obstarává rovněž technická kancelář zemědělské rady, a pravdě podobný náklad na práce regulační po jich dokončení obnášeti bude 1,000.000 korun a na práce meliorační 300.000 korun. V dolejší poloze nad Josefovem trpí však po- zemky metujské, bohužel, i po provedené regulaci Metuje v těchto místech dále a sice zpátečními vel- kými vodami labskými, které stojí vždy výše, nežli povrch údolí metujského nad Josefovem a celou plo- chu tedy v délce několika kilometrů zaplavují a zabahňují dále. Bylo by si tedy přáti, aby co nejdříve při- kročeno bylo i k regulaci samotného Labe pod Jose- fovem, tak aby velké vody jeho klesly a zpátečnímu zaplavování údolí metujského zabráněno bylo. Blahodárný vliv na celý podnik družstevní v ohledu regulačním i melioračním, jakož i na po- měry odtoku velkých vod na Labi pod Josefovem mělo by analogické zřizení údolní přepážky v poloze „Peklo“ mezi Novým Městem nad Metují a Nácho- dem, tak jako se zříditi zamýšlí nádržky v poloze „Království“ na Labí a ve Slatině na Úpě. Touto třetí přepážkou na Metuji byly by retenční nádržky v severovýchodních Čechách účelně doplněny, bohu- žel, nenašly dosud ojedinělé snahy o zřízení údolní přepážky na Metuji žádoucího ohlasu a bude opět záležeti na nejbližších místních činitelích a korpo- racích, aby k dosažení jmenovaného cíle se organi- sovaly a neunavně téhož se domáhaly.
bůh Josefov Jos Nová město nad Metuje Úpa Metuje Čechy Josefov ha
9 article
Z Chlumu u Hartmanic dochází překvapivá bolestná zpráva, že tam dnes ráno o 3. hodině zemřel, meškaje na letním pobytu, řádný uni- versitní profesor a dvorní rada, vynikající práv- ník český, prof. dr. Josef Stupecký, raněn byv mrtvicí. Pro český právnický svět ztráta tohoto učence jest velice bolestnou, neboť vedle Randy a Bráfa znamenal jednoho z největších znalců rakouského práva. Stupecký Josef dr., c. k. universitní profesor v Praze, Narozen v Praze 11. listo- padu 1848. Studoval na c. k. akad. gymnasiu a na universitě v Praze. Dosáhnuv zde hodno- sti doktora práv, pokračoval ve svých studiích v Gothě a Lipsku. To bylo v letech, kdy pro. Randa vychovával neúnavně vědecký dorost pro českou universitu, v letech sedmdesátýcha prvých osmdesátých, kdy habilitovali se na universitě pražské téměř všichni dnešní starší profesoři fakulty a téměř veskrze žáci Randovi. Randa měl zkušenou ruku v hledání pracovníků. Stupecký byl jedním z nich. Po zahranič- ních studiích habilitoval se na právnické fakultě pražské university v r. 1877 jako soukrom docent rakouského práva občanského a pozděj rozšířena jeho venia legendi i na rakouské právo horní. Byl v odvokátní kanceláři dra. Sobičky, již r. 1881 opustil.
profesor doktor Stupecký Randa Bráf Josef doktor Sobička Chlum Hartmanice Praha Goth Lipsko právnický fakulta pražský univerzita
10 article
V lednu 1882 jmenován mimořádným pro- fesorem, v kteréžto bodnosti přestoupil na če- skou universitu, kde stal se v březnu r. 1889 řádným profesorem. V studijním roce 1889/90 a 1898/99 byl děkanem fakulty právnické, rokr 1900/1901 rektorem české university. Jako vě- decký pracovník vynikal neobyčejnou svědomi. tostí a důkladností. Jeho největší spis je „Versio in rem. Studie §§ 1041 až 1044 obč. zák.“ (1888). Vzácnou předností díla Stupeckého jest i jeho vytříbená právnická mluva, prozrazujíeí důkladnou znalost starých českých pramenů právních. Co o „Versio in rem“, platí o další práci Stupeckého „Legitimace dětí nemanžel- ských dle rakouského práva“. Ale akademickou a monografickou činností nebyla vědecká práce Stupeckéhc vyčerpána. R. 1875 vstoupil do re- dakce časopisu „Právník“. Jako redaktor snažil se o zdokonalení tohoto listu. V něm uložil i řadu znamenitých svých studií („Podstataa obor správy pro nedostatky skutkové““, „Actio de in rem verso“, „Actio de in rem verso utilis atd.) Po poctivé práci vystoupil z redakce „Práv- níka“ v lednu r. 1902.
Stupecký občanský . zákon Actio jít in r
11 article
Ve volných chvílích věnoval se studiu umění. Byl jeho dokonalým znalcem. Nebylo zjevu v českém výtvarném světě, aby mu nevěnoval důkladnou po- zornost. Stál nad libostmi a osobními choutkami dne- naplněn vírou ve velké kulturní a obrodní poslání českého umění, vždy s jasnou hlavou a hlubokým čelem Český svět umělecký měl v něm spolehlivého přítele. Sám bez velikých nároků životních, snesl do svého příbytku skvosty českého výtvarnictví. Byl při tom dalek snahy, slynouti jako „podporovatel“ umění. Jeho znalost věci došla ocenění i v tom, ze jmenován členem Kuratoria rakouského musea pro umění a průmysl, členem prazského znaleckého sboru u věcech práva autorského v oboru umění výtvarných a nejnověji členem kuratoria galerie umění pro král české. Budiž mu čestná pamětl
kuratorium galerie uměný pro král
12 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Boj proti nezákonitému soupisu škol- ních děti v Brně, prováděnému c. k. okresní školní radou, vede tamní národní tisk nesesláblou eneržií sice, ale potud marně, že c. k. okresní školní instance svůj nezákonitý krok neodvolala a nenapravila. Soupis, jak jej okresní školní instance v Brně provádí, jest docela obyčejnou bezohlednou naháňkou českých dětí do něme- ckých škol. Soupisné archy proti zřejmému znění nového školního zákona a ministerského nařízení vynechávají totiž zákonem a nařízením vý- slovně žádanou rubriku, v níž rodičové nebo jich zástupcové udati mají onen vyučovací jazyk, jehož je dítě mocno. Vedle tohoto základního porušení zákona, jehož dopouští se orgán k jeho ochraně povolaný, nařizuje okresní školní rada soupis prováděti proti dalšímu výslovnému na- řízení, které žádá, aby arch podepsán byl přednostou domácnosti, neboť návod okr. školní rady zmocňuje i majitele domu k provedení soupisu i v nepřítomnosti nájemníků. Jednáť se okresní školní radě v Brně, aby soupisbyl proveden s největší rýchlostí podle nařízení jejího průbéhem tří dnů, ve sku- tečnosti však archy sbirali zřízenci obecní již druhého dne po doručení. Takovým způsobem má býti zjednán obei brněnské podklad a mate- riál k zápisné akci na ubití veškeré původní tendence, z níž vznikl nový školní zákon mo- ravský. Češi brněnští protestují proti této zvůli německé a dovolávají se nové zemské školní rady a její dnešní první schůze. Zemská školní rada nového zákona ukáže ihned, je-li odhod- lána staviti tento zlořád, provedený se známou německou čilostí, snažlcí se dokázati světu, že vyrovnací pakt na Moravě, zvláště však Perkův zákon, byl do poslední řádky a do posledního puntíku zamýšleným německým podvodem — Německé zvůli v Hrušově učiněna přítrž.
Čech Perkův Brno Morava Hrušov
13 article
Jak se z M. Ostravy sděluje, mělo zakročení deputace hrušovských Čechů u zem. presidenta Heinolda úspěch. Včera byla na stavbé matiční skoly konána pol. komise, kteráž povolila ihned pokračování ve stavbě, okr. hejtmanem zaká- zané. Elektrické společnosti nařízeno, aby sloupy svého vedení ke stavbě nakloněné ihned vzpří- milh, aby se mohlo pracovati také na omitce školy. — K úmrtí dra. V. Ryby došly nás tyto další prcjevy: Jsem bolestně dojat zprávou o úmrtí vyni- kajícího člena redalce Vašeho listu, o kterém právě zde se dovídám. Želim upřímně s Vámi nad ztrátou dra Ryby muže, který byl nejen Vaším zdatným spolupracovníkem, nýbrž i vydatnýmu politickým spolubojovníkem, jehož práce, zápasy a oběti za dobrou věc národa i strany zajišťují jemu trvalou památku v srdcích tisíců. Račtež nad touto těžkou ztrátou přijati mou upřímnou soustrast. Jsem v nej- dokonalejší úctě odaný zem. posianec dr. Karel Viškovaký. — Snad dovede Vás na chvíli potě- šiti vědomí, že s Vámi upřímně sdíli zármutek nad ztrátou slovutného pana dra. Viléma Ryby Váš ctitel Tomáš Wohlgemuth
Čecho V Ryba doktor Karel Viškovaký Ryba Wohlgemuth Ostrava
14 article
— Stávka českých dětí v severozápadním území zněmčeném nabude počátkem školního roku povázlivého rozsahu. Česká škola v Tepli- cích je tak bídně zřízena, že rodičové, dbalí o zdraví svých dítek, jsou odhodláni neposlati po zá- pise ani jediněho do této lidomorny. Budova české školy je starodávný adaptovaný činžák, účelům školským naprostc nehovíci. Stěny jsou prostoupeny vlhkostí a plísněmi, podlaha je prohnilá a krysy z kanálů ulic prohánějí se místnostmi i za. dne. Záchody sousedí bezprostředně s některými učebnami a odporným zápachem kazí vzduch celé budovy. Chodby jsou tak tmavé, že dítky musí hma- tatí po stěnách, aby nalezly své třídy. Krátce, zařízení české školy v Teplicích odporuje hrubě všem zá- konným předpisům o zřizování škol. Všechny žádosti a stížnosti českých rodičů, rok za rokem opětované, zůstávají nepovšimnuty, takže jsou nuceni užíti ke své obruaně prostředku, v kulturních zemích neobvyk- lého — stávky školních dětí. — V Mostě je také stávka školních dětí na obzoru. Česká škola stojí na místech, ohrožených známou katastrofou roku 1895. Byla to původně škola německá, ale po- něvadž domy bezprostředně s ní sousedící pro- padly se tedy pod zemi, nechtěli Němci svých dítek do ní posílati, a obec musila jim vystavěti školu novou. Pro české děti byla ohrožená budova uznána za — dosti bezpečnou! „Budova tato k účelům škol- ním se nehodí, ale soudíce dle nynějšího sta- vu, nebezpečí jí nehrozíl“ Tak stojí psáno v památ- ném protokolu, jímž komise uvaluje na sebe těžkou odpovědnost za životy 9—10 set českých dětí. Po řadě let zapomínají čeští lidé tohoto hříchu, obcí na nich spáchaného, ale ona za odměnu přepíná jejich trpělivost tím, že zavádí na české škole poloden ní a střídavé vyučování, opatřuje ji nepotřeb- ným nábytkem, vyhozeným ze školy německé, nut
Němec Teplice Most Český škola v Tepli