1
article
Ztráty Maročanů byly neobyčejně
veliké. Oddily generála Druda podnikly pro-
hlídku okolí až na 5 kilometrů jižně od města.
Z Casablanky, 23. srpna. (K. k.) Ge-
nerál Drude osobně řídil včerejší
výzvědnou vyjíždku, která vedla okru-
hem asi 10 kilometrů a 5 kilometrů za přední
stráže.
Z Fezu, 23. srpna. (Agence Havas.) Ježto
je situace stále znepokojivou, je odjezd Evro-
panů stanoven na 24. t. m.
Z Tangeru, 23. srpna. (Agence Havas.)
Porážka vojska El Meraniova se
potvrzuje. El Merani snažil se spojiti se
s Buchtou ben Bagdadim na severu. Zastavil
oddil sousedních kmenů, počtem 500 mužů,
který ho prosil o náboje. Když je dostal, na-
padl El Merania a porazil ho.
Meraniovi byly poslány posily. — Německá ko-
lonie opustí v ponděli Fez.si žnhozáninsl
Z Londýna, 24. srpna. (K. k.) »Tribuna«
oznamuje z Tangeru ze včerejšího dne, že ve-
škeré vojsko, tábořící v Tangeru,
bylo vyslánodo Alkasaru, aby se-
sílilo sbory El Meraniov y. Dle zpráv
jiných listů z Mazaganu z 22. t. m. rozhodl
se kmen Dukalů podporovati Muleje
Hafi da.
Z Casablanky, 23. srpna. (K. k.) [Agence
Havas.] Oddíl generála Druda plod-
nikl včera výzvědnou pochůzku a
vystoupil na vrcholy sousedních kopců. O ddíl
byl obkličen nepťátelskou jízdo u,
která několikráte vystřelila a byla
francouzským dělostřelectvem zde-
cimována. Setník a 5 francouzských vojínů
bylo raněno. Oddil stíhal nepřítele a nastoupil
pak zpáteční pochod.
Maročan
Druda
Havas
Buchta
Bagdadi
Merani
Alkasar
Mulej
Casablanca
Tanger
Londýn
El Meraniov
El Meraň
El Merania
2
article
Amnestie v Rumunsku.
Z Bukurešti, 23. srpna. (Agence Romaine.)
Na základě zprávy ministra spravedlnosti pode-
psal král Karol tento dekret o amnestii: Udě-
lujeme milost osobám, které byly odsouzeny pro
výtržnosti za agrárních nepokojů minulého jara
a pro podněcování ku porušení zemského míru
Z amnestie jsou vyloučeny vraždy a zločiny
spáchané starosty nebo jich náměstky, učiteli
knězi a veliteli posádek.
Z anglického parlamentu.
Z Londýna, 24. srpna. (K. k.) Horní
sněmovna usnesla se, že trvá na někte-
rých svých dodatcích ku předloze o vrácle ní
půdy vypuzeným nájemcům, které
zamítla dolní sněmovna. Bude nepochybně usilo-
váno o docílení kompromisu mezi oběma
sněmovnami, avšak je málo nadějí na
schválení předlohy.
Státní podtajemník zahraničního úřadu lord
Fitzmaurice sděli! horní sněmovně, že
vláda vyzvala municipální rady všech anglických
osad v Číně, aby zavřely prio dejny
o pia. Vláda přistoupila na návrh Číny, aby
vývoz opia do Činy byl ročně o 1/10 zmenšen
a projevila souhlas se zvýšením habešských do-
vozních cel na zahraniční opium. V Kalkutě byl
ustanoven čínský celní úřadník a pěsto ván
opia v Indii má býti obmezeno.
Romain
Karol
Fitzmaurice
Rumunsko
Bukurešť
Londýn
Čína
Kalkuta
Indie
dolní sněmovna
horní sněmovna
3
article
Pojíždka po středním Labi.
Pojíždka po středním Labi.
(Odborné výklady p. stav. rady Šantrůčka, zá-
stupce rady zemědělské pro král. české, činěné účast-
níkům pojíždky středolabské.)
Šantrůček
rada zemědělský pro král
4
article
Úprava Metuje.
Metuje
5
title
Prof dr. Jos. Stupeck
doktor
Jos
6
article
Řeka Metuje pramení se blíže hranic slezsko-
pruských u Raspenavy ve výši 568 m a ústí do
Labe pod Josefovem ve výši 250 m, tedy má na
délku 70 km celkový spád 318 m čili průměrný
1:244. Jest tedy Metuje značně menšího spádu nežli
Úpa a více rovinného charakteru, kdežto Úpa má ráz
horské bystřiny.
Povodí Metuje měří 590 km2.
Charakteristickou vlastností údolí metujského
bylo, že řeka v dolejším svém toku neměla žádného
jalového koryta pro velké vody, nýbrž řečiště její
táhlo se jako velmi klikatý náhon po nejvyšších bo-
dech údolí od jednoho mlýna ke druhému a při
každém jen poněkud větším přívalu vylévala se
z něho voda po celé délce do rozsáhlého nižšího
území inundačního, kdež pak, nemajíc přirozeného
odtoku, zůstávala vždy dlouhou dobu a celou plochu
úplně zabahňovala.
Jednalo se tedy při projektu na regulaci Metuje
vytvořením nového koryta pro velké vody postarati
se o nezávadný jejich odtok, jakož i získati tímto
korytem potřebný odpad pro odvedení vody spodní
ze zabahnělých pozemků. Přirozeně musilo býti ce-
lému projektu v polohách lučních připojeno opět za-
řízení povodňovací, zde tím více, poněvadž půdu
pozemků v dolejší trati tvoří chudé náplavy štěrkové,
které by, jsouce po odvodnění ponechány bez mož-
nosti časté záplavy, staly se úplně neplodnými.
Projekt na regulaci řeky Metuje od ústí do Lab
v Josefově až k Novému Městu nad Metují o celkové
délce trati 17.5 km, a ploše do meliorace zabrané
Metuje
pruský u Raspenava
Labe pod Josefov
Úpa
Laba
Josefov
Nový město nad Metuje
km
km 2
7
article
950 hektarů, jesť rovněž podnikem družstevním,
subvencovaným z fondů melioračních. Způsob
Iašení rati, volba opevnění, řešení objektů i sítě
příkopů melioračních, jsou úplně analogické projektu
úpskému. Projekt nalézá se toho času v provádění,
vedení prací obstarává rovněž technická kancelář
zemědělské rady, a pravdě podobný náklad na práce
regulační po jich dokončení obnášeti bude 1,000.000
korun a na práce meliorační 300.000 korun.
V dolejší poloze nad Josefovem trpí však po-
zemky metujské, bohužel, i po provedené regulaci
Metuje v těchto místech dále a sice zpátečními vel-
kými vodami labskými, které stojí vždy výše, nežli
povrch údolí metujského nad Josefovem a celou plo-
chu tedy v délce několika kilometrů zaplavují a
zabahňují dále.
Bylo by si tedy přáti, aby co nejdříve při-
kročeno bylo i k regulaci samotného Labe pod Jose-
fovem, tak aby velké vody jeho klesly a zpátečnímu
zaplavování údolí metujského zabráněno bylo.
Blahodárný vliv na celý podnik družstevní
v ohledu regulačním i melioračním, jakož i na po-
měry odtoku velkých vod na Labi pod Josefovem
mělo by analogické zřizení údolní přepážky v poloze
„Peklo“ mezi Novým Městem nad Metují a Nácho-
dem, tak jako se zříditi zamýšlí nádržky v poloze
„Království“ na Labí a ve Slatině na Úpě. Touto
třetí přepážkou na Metuji byly by retenční nádržky
v severovýchodních Čechách účelně doplněny, bohu-
žel, nenašly dosud ojedinělé snahy o zřízení údolní
přepážky na Metuji žádoucího ohlasu a bude opět
záležeti na nejbližších místních činitelích a korpo-
racích, aby k dosažení jmenovaného cíle se organi-
sovaly a neunavně téhož se domáhaly.
bůh
Josefov
Jos
Nová město nad Metuje
Úpa
Metuje
Čechy
Josefov
ha
9
article
Z Chlumu u Hartmanic dochází překvapivá
bolestná zpráva, že tam dnes ráno o 3. hodině
zemřel, meškaje na letním pobytu, řádný uni-
versitní profesor a dvorní rada, vynikající práv-
ník český, prof. dr. Josef Stupecký, raněn
byv mrtvicí. Pro český právnický svět ztráta
tohoto učence jest velice bolestnou, neboť vedle
Randy a Bráfa znamenal jednoho z největších
znalců rakouského práva.
Stupecký Josef dr., c. k. universitní
profesor v Praze, Narozen v Praze 11. listo-
padu 1848. Studoval na c. k. akad. gymnasiu
a na universitě v Praze. Dosáhnuv zde hodno-
sti doktora práv, pokračoval ve svých studiích
v Gothě a Lipsku. To bylo v letech, kdy pro.
Randa vychovával neúnavně vědecký dorost pro
českou universitu, v letech sedmdesátýcha
prvých osmdesátých, kdy habilitovali se na
universitě pražské téměř všichni dnešní starší
profesoři fakulty a téměř veskrze žáci Randovi.
Randa měl zkušenou ruku v hledání pracovníků.
Stupecký byl jedním z nich. Po zahranič-
ních studiích habilitoval se na právnické fakultě
pražské university v r. 1877 jako soukrom
docent rakouského práva občanského a pozděj
rozšířena jeho venia legendi i na rakouské právo
horní. Byl v odvokátní kanceláři dra. Sobičky,
již r. 1881 opustil.
profesor
doktor
Stupecký
Randa
Bráf
Josef doktor
Sobička
Chlum
Hartmanice
Praha
Goth
Lipsko
právnický fakulta pražský univerzita
10
article
V lednu 1882 jmenován mimořádným pro-
fesorem, v kteréžto bodnosti přestoupil na če-
skou universitu, kde stal se v březnu r. 1889
řádným profesorem. V studijním roce 1889/90
a 1898/99 byl děkanem fakulty právnické, rokr
1900/1901 rektorem české university. Jako vě-
decký pracovník vynikal neobyčejnou svědomi.
tostí a důkladností. Jeho největší spis je „Versio
in rem. Studie §§ 1041 až 1044 obč. zák.“
(1888). Vzácnou předností díla Stupeckého jest
i jeho vytříbená právnická mluva, prozrazujíeí
důkladnou znalost starých českých pramenů
právních. Co o „Versio in rem“, platí o další
práci Stupeckého „Legitimace dětí nemanžel-
ských dle rakouského práva“. Ale akademickou
a monografickou činností nebyla vědecká práce
Stupeckéhc vyčerpána. R. 1875 vstoupil do re-
dakce časopisu „Právník“. Jako redaktor snažil
se o zdokonalení tohoto listu. V něm uložil
i řadu znamenitých svých studií („Podstataa
obor správy pro nedostatky skutkové““, „Actio
de in rem verso“, „Actio de in rem verso utilis
atd.) Po poctivé práci vystoupil z redakce „Práv-
níka“ v lednu r. 1902.
Stupecký
občanský . zákon
Actio jít in r
11
article
Ve volných chvílích věnoval se studiu umění.
Byl jeho dokonalým znalcem. Nebylo zjevu v českém
výtvarném světě, aby mu nevěnoval důkladnou po-
zornost. Stál nad libostmi a osobními choutkami dne-
naplněn vírou ve velké kulturní a obrodní poslání
českého umění, vždy s jasnou hlavou a hlubokým
čelem Český svět umělecký měl v něm spolehlivého
přítele. Sám bez velikých nároků životních, snesl do
svého příbytku skvosty českého výtvarnictví. Byl
při tom dalek snahy, slynouti jako „podporovatel“
umění. Jeho znalost věci došla ocenění i v tom, ze
jmenován členem Kuratoria rakouského musea pro
umění a průmysl, členem prazského znaleckého
sboru u věcech práva autorského v oboru umění
výtvarných a nejnověji členem kuratoria galerie umění
pro král české.
Budiž mu čestná pamětl
kuratorium galerie uměný pro král
12
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Boj proti nezákonitému soupisu škol-
ních děti v Brně, prováděnému c. k. okresní
školní radou, vede tamní národní tisk nesesláblou
eneržií sice, ale potud marně, že c. k. okresní
školní instance svůj nezákonitý krok neodvolala
a nenapravila. Soupis, jak jej okresní školní
instance v Brně provádí, jest docela obyčejnou
bezohlednou naháňkou českých dětí do něme-
ckých škol. Soupisné archy proti zřejmému
znění nového školního zákona a ministerského
nařízení vynechávají totiž zákonem a nařízením vý-
slovně žádanou rubriku, v níž rodičové nebo jich
zástupcové udati mají onen vyučovací jazyk,
jehož je dítě mocno. Vedle tohoto základního
porušení zákona, jehož dopouští se orgán k jeho
ochraně povolaný, nařizuje okresní školní rada
soupis prováděti proti dalšímu výslovnému na-
řízení, které žádá, aby arch podepsán byl
přednostou domácnosti, neboť návod okr. školní
rady zmocňuje i majitele domu k provedení
soupisu i v nepřítomnosti nájemníků.
Jednáť se okresní školní radě v Brně, aby
soupisbyl proveden s největší rýchlostí
podle nařízení jejího průbéhem tří dnů, ve sku-
tečnosti však archy sbirali zřízenci obecní již
druhého dne po doručení. Takovým způsobem
má býti zjednán obei brněnské podklad a mate-
riál k zápisné akci na ubití veškeré původní
tendence, z níž vznikl nový školní zákon mo-
ravský. Češi brněnští protestují proti této zvůli
německé a dovolávají se nové zemské školní
rady a její dnešní první schůze. Zemská školní
rada nového zákona ukáže ihned, je-li odhod-
lána staviti tento zlořád, provedený se známou
německou čilostí, snažlcí se dokázati světu, že
vyrovnací pakt na Moravě, zvláště však Perkův
zákon, byl do poslední řádky a do posledního
puntíku zamýšleným německým podvodem
— Německé zvůli v Hrušově učiněna přítrž.
Čech
Perkův
Brno
Morava
Hrušov
13
article
Jak se z M. Ostravy sděluje, mělo zakročení
deputace hrušovských Čechů u zem. presidenta
Heinolda úspěch. Včera byla na stavbé matiční
skoly konána pol. komise, kteráž povolila ihned
pokračování ve stavbě, okr. hejtmanem zaká-
zané. Elektrické společnosti nařízeno, aby sloupy
svého vedení ke stavbě nakloněné ihned vzpří-
milh, aby se mohlo pracovati také na omitce
školy.
— K úmrtí dra. V. Ryby došly nás tyto další
prcjevy: Jsem bolestně dojat zprávou o úmrtí vyni-
kajícího člena redalce Vašeho listu, o kterém právě
zde se dovídám. Želim upřímně s Vámi nad ztrátou
dra Ryby muže, který byl nejen Vaším zdatným
spolupracovníkem, nýbrž i vydatnýmu politickým
spolubojovníkem, jehož práce, zápasy a oběti za
dobrou věc národa i strany zajišťují jemu trvalou
památku v srdcích tisíců. Račtež nad touto těžkou
ztrátou přijati mou upřímnou soustrast. Jsem v nej-
dokonalejší úctě odaný zem. posianec dr. Karel
Viškovaký. — Snad dovede Vás na chvíli potě-
šiti vědomí, že s Vámi upřímně sdíli zármutek nad
ztrátou slovutného pana dra. Viléma Ryby Váš ctitel
Tomáš Wohlgemuth
Čecho
V Ryba
doktor
Karel Viškovaký
Ryba
Wohlgemuth
Ostrava
14
article
— Stávka českých dětí v severozápadním
území zněmčeném nabude počátkem školního
roku povázlivého rozsahu. Česká škola v Tepli-
cích je tak bídně zřízena, že rodičové, dbalí o zdraví
svých dítek, jsou odhodláni neposlati po zá-
pise ani jediněho do této lidomorny.
Budova české školy je starodávný adaptovaný činžák,
účelům školským naprostc nehovíci. Stěny jsou
prostoupeny vlhkostí a plísněmi, podlaha je prohnilá
a krysy z kanálů ulic prohánějí se místnostmi i za.
dne. Záchody sousedí bezprostředně s některými
učebnami a odporným zápachem kazí vzduch celé
budovy. Chodby jsou tak tmavé, že dítky musí hma-
tatí po stěnách, aby nalezly své třídy. Krátce, zařízení
české školy v Teplicích odporuje hrubě všem zá-
konným předpisům o zřizování škol. Všechny žádosti
a stížnosti českých rodičů, rok za rokem opětované,
zůstávají nepovšimnuty, takže jsou nuceni užíti ke
své obruaně prostředku, v kulturních zemích neobvyk-
lého — stávky školních dětí. — V Mostě
je také stávka školních dětí na obzoru. Česká škola
stojí na místech, ohrožených známou katastrofou
roku 1895. Byla to původně škola německá, ale po-
něvadž domy bezprostředně s ní sousedící pro-
padly se tedy pod zemi, nechtěli Němci svých dítek
do ní posílati, a obec musila jim vystavěti školu
novou. Pro české děti byla ohrožená budova uznána
za — dosti bezpečnou! „Budova tato k účelům škol-
ním se nehodí, ale soudíce dle nynějšího sta-
vu, nebezpečí jí nehrozíl“ Tak stojí psáno v památ-
ném protokolu, jímž komise uvaluje na sebe těžkou
odpovědnost za životy 9—10 set českých dětí. Po
řadě let zapomínají čeští lidé tohoto hříchu, obcí na
nich spáchaného, ale ona za odměnu přepíná jejich
trpělivost tím, že zavádí na české škole poloden ní
a střídavé vyučování, opatřuje ji nepotřeb-
ným nábytkem, vyhozeným ze školy německé, nut
Němec
Teplice
Most
Český škola v Tepli