1
masthead
20. května 1904. Číslo 139.
2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
4
article
— Programový večírek Ženského klubu českého
odkládá se na neurčitou dobu.
— Ve prospěch vánoční nadílky Matičné školy
ve Všekarech věnovala správa lidového divadla Urania
výtěžek představení, jež sehráno bude na neděli dne
22. dubna o 7. hod. večer. Zvolena k němu Sardouova
činohra „Tosca“. Lístky možno zakoupiti v obvyklých
předprodejích a u p. K. Adamce, materialisty v Bub-
nech, v Bělského třídě., p. B. Duška, maj. holičského
závodu v Bělského třídě a u p. K. Radoně, cukráře
v Belerediově tř.
— Ze spolku arimatejského. V dubnu t. r. opa-
třen byl nákladem spolku 93 chudým křesťanům rubáš
a rakev. Pohřbeno bylo ze všeobecné nemocnice 42,
z blázince 14, z nemocnice u Alžbětinek 1, u milo-
srdných bratří 3, u milosrdných sester 27 a z umričích
kapli 12 osob. Příslušníků pražských bylo 4, venkov-
ských 85, z Moravy 2, z Uher 1 a neznámých7.
K tomuto lidumilnému účeli přispěli v dubnu okresní
výborové v České Kamenici, Přísečnici, Mirovicích,
Polné, Nových Hradech, Tannwaldě, Sušici, Bechyni,
Sedlčanech, Mladé Boleslavi, Přelouči, Chrudimi
Stříbře, Chlumci nad Cidlinou a v Roudnici, okresní
hospodářské záložny v Sedlčanech a Počátkách, ob-
čanské záložny v Roudnici a Kouřími, vinohradská
záložna a městská spořitelna v Přibrami. Veškeré do-
tazy ochotně zodpoví P František Černý, kaplan u sv.
Vojlěcha v Praze, tajemník spolkový. Miledary a pří-
spěvky přijímá a s díkem kvituje spolek sv. Josefa
z Arimatie v Praze.
— Spolek pro blaho nuzných dítek konal včera
valnou hromadu, v níž sděleno, že ošetřoval 108 cho-
vanců a sice 68 chlapců a 40 dívek, jichž ošetřování
vyžadovalo nákladu 19.602 K. Jmění má spolek
401.739 K. Členů má 14 zakládajících, 91 přispíva-
jicích a 39 činných. Za předsedu zvolen pan dr.
Sardouův
Tosca
K Adamec
Dušek
K Radoň
Černá
Vojlěch
Všekary
Buba
Belerediov třída
Alžbětinka 1
Morava
Uhry
Český Kamenica
Přísečnice
Mirovice
Polná
Nová Hrad
Tannwalda
Sušice
Bechyně
Sedlčany
Mladá Boleslav
Přelouč
Chrudim
Chlumec nad Cidlina
Roudnice
Praha
lidový divadlo
spolek svatý . Josef
Arimatie
5
article
Körbl, do ředitelstva pp. velmistr řádu křižovníků
P. Marat, dr. Nack, mag. r. v. v. Ferd. Bělohlávek,
K. Benker a ředitel F. A. Zeman. Čestnými členy
jmenováni arcibiskup baron Skrbenský, kněžna Arn.
Auerspergová a hrab. Coudenhovová.
— Veřejné bezplatné očkování na české polikli
nice (»u Hopfenštoků«) koná se po letní období vždy
ve středu od 1—2 hodin odpoledne na oddělení pro
chorobý dětí docenta dra. Karla Švehly. — Všeobecné
očkování na Smíchově prováděti budou bezplatně
pp. městátí lékaři od 25. května do 15. června vždy
ve středu a v sobotu od 3 do 4 hodin odpoledne ve
školních budovách v ulici Smetanově, Komenského,
Plzeňské a Resslově.
— Spor o tingovanou vkladní knížku sv.-václav-
ské záležny. V nedlouhé době bude u zemského soudu
v Praze projednáván spor o žalobě Anny Glöcklerové
manželky agenta ve Vídni, proti sv.-václavské záložně
v Praze na vydání vkladní knížky, znějící na jméno
Hubert Veselý a vklad 10.000 zl. Spor nabude zajíma-
vosti tím, že se jedná o knížku, označenou za fingo-
vanou v procesu proti P. Drozdovi a spol. Z historie
této vkladní knížky uvádíme tyto podrobnosti: Dle
lvrzení Glöcklerové publicista Jan Stanislav Skrej-
šovský, dne 14. října 1883 ve Vídni zemřelý, v roce
1872 na jméno Huberla Veselého ve sv.-václavské
záložně v hotovosti uložil 10.000 zl. a na tento vklad
obdržel vkladní knížku, podepsanou mimo jiné funk-
cicnáre také drem. Karlachem, tehdejším předsedou
záložny. V rubrice vkladů bylo výslovně vytlačeno
razítko „vloženo“ a pokladníkem příjem obnosu stvr-
zen. Dále učiněn v knížce zápis „vybráno 10.000 zl.
bez úroků“ a na to následoval opět zápis: „28. dubna
10.000 zl. vloženo“. Glöcklerová o pravosti tohoto
tvrzení dovolává se důkazů knihami záložny, dále
výslechem probošta dra. Karlacha a uvězněného P
Körbl
P Marat
doktor
Nack
K Benker
F A Zeman
Skrbenský
Arn
Švehla
Komenský
Resslův
svatý
Glöcklerová
Veselá
Drozda
Jan
Stanislav
Huberla Veselý
Karlach
Smíchov
Smetanův
Praha
Vídeň
zl
6
article
Drozda, konečně pí. Marty Živné, rozené Skrejšovské
ve Vídni IX. Tuto vkladní knížku J. S. Skrejšovský
v roce 1879 odevzdal u příležitosti zasnoubení její
s důstojníkem B. Živanovičem, nyní plukovníkemv
Záhřebě, k účelu složení jistoty svatební, k čemuž
jí přidal 10 akcií Živnostenské banky v Praze po
1000 zl. Vkladní knižku ponechala si sl. Skrejšovských
i potom, když sňatek se neuskutečnil. V roce 1883 pro-
vdala se za dra. Karla Živného a do manželství při-
nesla onu vkladní knížku. Až do roku 1899 měla pí.
Živná vkladní knižku svváclavské záložny, aniž ze
vkladu 10.000 zl. úrok si vybírala, Jednoho dne r. 1899
odjela z Olomouce, kde bydlela, do Prahy za tím
účelem, aby celý vklad vybrala. Odevzdala vkladní
knižku u prvního okénka ve sv-václavské záložně
a sdělila své přání, že žádá vyplacení vkladu i s úro-
ky. Úřadník knížku přijal — a od té chvíle pl. Živná
jí nazpět nedostala a nedostala také ani haléře z do-
mnělého vkladu. Za velkého shluku úřadníků záložen-
ských bylo pí. Živné sděleno, že knížka je fingovaná,
že nebylo na ni ničeho vloženo a že může být pe-
vděčna, když nebude proti ní zavedeno vyšelřování.
Marně pí. Živná tvrdila, že knížku obdržela od svého
otce s ujištěním, že bylo na ni vloženo 10.000 zl. Z
velikého rozčilení odebrala se pí. Živná tehdy na státní
zastupitelství, aby o případu tom učinila oznámení.
ale nezastala tam nikoho v úřadě a proto vrátila se
do Olomouce. Při jednání v záložně P. Drozd prohlásil,
že v létech 1872-3 byly provozovány v záložně různé
manipulace s vkladními knižkami a že mezi fingo-
vané knížky náleží i ona, kterou pí. Živná k výplat
předložila. Proto jí nemůže být knížka vrácena. P.
Drozda
Mars Živná
Skrejšovský
Živanovič
Živný
Živná
Vídeň
Záhřeb
Praha
Olomouc
živnostenský banka
7
article
Drozd odepřel pí. Živně i vydání potvrzení o tom, že
vkladní knížku v záložně předložila. P. Drozd varoval
pí. Živnou před zahájením procesu, kterým by prý
poskvrnila památku svého olce. — Všechny tyto okol-
nosti Glöcklerová popírá a tvrdí, že vklad v záložně
byl učiněn a že od r. 1872 vzrostl na 97.129 K 24 h.
Anna Glöcklerová zahájila proti pí. Živné ve Vídni
spor pro obnosy 2000 K a 1400 K a vymohla si exe-
kuční zabavení vkladní knížky Marty Živné, již ve
sv. václavské záložně odevzdala. Exekuční zabavení
staroměstský okresní soud nemohl však provést z toho
důvodu, že předseda záložny farář dr. Vondruška pro-
hlásil, že onu vkladní knížku záložna vůbec nemá
Anna Glöcklerová zahájila tedy civilní spor proti sv.-
václavské záložně a domáhá se buď vrácení vkladní
knižky, znějící na jméno Hubert Veselý z Chrudimi
a na vklad 10.000 zl. anebo zaplacení vkladu, úroky
z úroků na obnos 97.129 K 24 h vzrostlého. O vý-
sledku tohoto sporu zprávu uveřejníme.
— Zvláštní vlaky v neděli svatodušní z Prahy
nádr. c. Frant. Josefa a ze Smíchova: V neděli dne
22. května bude v 6 hodin 42 min. ráno vypraven
z Prahy z nádraží Frant. Josefa zvláštní osobní vlak
č. 216a do Tábora s přímým připojením na všecky trati
edbočné a bude míti v Táboře spojení do Budějovic.
Živná
Glöcklerová
Mars Živná
doktor
Vondruška
Veselá
František
Josef
Vídeň
Chrudim
Praha
Smíchov
Tábor
Budějovice
8
article
Téhož dne vypraví se ze smíchovského nádraží státních
drah ráno v 6 hodin 32 minuty zvláštní osobní vlak
č. 311a, který bude stavěti ze Smíchova až do Plzně
ve všech stanicích a zastávkách, vyjma Všenory. O
lohoto vlaku bude ze Zdic přímé spojení do Příbram
zvláštním osobním vlakem č. 611a, který přijede do
Příbrami v 9 hodin 15 minut dopol. Ke všem těmto
zvlástním vlakům budou se vydávati lístky za obyčejné
ceny. Doprava ostatních nedělních a denních pravi-
čelných vlaků se nezmění
— Osobní zastávkr „Svatá Barbora“ v km. 19.382
na trati Veselí-Mezimostí—Horní-Cerekev mezi stanicí
Řečicí Karddašovou a zastávkou Děbolínem bude dnem
22. května otevřena pro dopravu osob a omezenou do-
pravu zavazadel a sloužiti bude veřejné doprav
pouze po dobu trvání letního jízdního řádu od 1.
května až do 30. září.
— Odvod k vojsku. Při včerejším odvodu na
Střeleckém ostrově bylo ze 170 jinochů 9 uznáno
způsobilými ke službě vojenské.
— V konkursu hoteliera Al. Válka. U zemského
jako konkursního soudu na Ovocném trhu konala
se včera dopoledne z volné ruky dražba hotelu
»Válek« čís. 275 v Palackého třídě v Karlíně, nále-
žejícího do konkursní podstaty Al. Válka v Karlíně.
Hotel koupili manželé Maškovi ze Žižkova za 98.000
korun.
— Ohně na venkově. V obci Javorníku u Stráž-
nice na Moravě vypukl dne 16. t. m. o 10. hodině
večer oheň, který záhy zachvátil 13 budov a úplně
je zničil. Kým byl zaviněn, nemohlo býti zjištěno.
Dne 16. května po 7. hodině večerní vznikl požár
v domě č. 95 v Kostelci n. L. Ačkoliv dva místní
sbory hasičské úsilovně snažily se požár utlumiti, ne-
zdařila se jejich námaha a plameny zachvátily také
sousední dům č. 92. Majitelé obou domů, košikář Fr.
Krkavec a truhlář Josef Otta, utrpěli značnou škodu.
Svatá
Al
Válek
Mašek
Ott
Smíchov
Plzeň
Všenory
Zdice
Příbram
Cerekev
Děbolín
Palacký třída
Karlín
Žižkov
Javorník
Stráž
Morava
Kostelec můj
Francie
Mezimostí
km
9
article
— Postřelen. V obci Olešné u Rakovníka včera
dopoledne pohrával si s nabitou pistolí 18letý dělník
Václav Kapoun. Při neopatrné manipulaci vyšla
z pistole rána a náboj vnikl jinochovi do zápěstí levé
ruky. Těžce zraněný byl přivezen k ošetřování do
pražské všeobecné nemocnice.
— Smělá krádež nového vslocipedu proveden
byla v neděli za bílého dne v Mladé Boleslaví. Hlída
1 továrně firmy Laurin 4 Klement při nastoupení ve-
černí služby zpozoroval, že zadní východ z továrny
je pootevřen a zámek dveří že jest poškozen a upo-
zornil na to neprodleně spolumajitele závodu p. Kle-
menta, který vydal se pak s dělníkem na prohlídku
továrních místností. Vše bylo v nich v pořádku, jenom
u zadního východu stálo kolo, kde nikdy nebývalo.
Jelikož byl však s něho sňat štitek, domníval se p.
Kapoun
Laurin
Klement
Olešná
Rakovník
Mladá Boleslav
všeobecný nemocnice
10
article
Klement, že bylo tam dopoledne při práci zanecháno
a odešel od něho. Kolo to připravil si tam však
zloděj, který skrýval se ještě v tovární místnosti
a vyčkav okamžiku, když p. Klement s dělníkem se
vzdálil, vystrčil je pootevřenými dveřmi a ujel na
něm. Asi na 10 kroků od dveří stál před továrnou
zmíněný hlídač, který viděl u nich neznámého muže
menší postavy vyskočiti u vchodu z továrny na kolo
a rychle se rozjížděti, ale myslil, že jest to cyklista,
jenž u továrny náhodou se zastavil. Když pan Klement
byl s prohlídkou hotov a vrátiv se, shledal, že u vý-
chodu kola již není, vyběhl ven a tázal se hlídače
zda neviděl nikoho odjížděti. Pan Klement pronásle-
doval pak zloděje směrem hlídačem naznačeným na
automobilu, ale již ho nepřistihl. Zlodčj dal se, jak
se zdá, v továrně zavříti a vylezl pak na střechu,
s níž pustil se světlíkem dolů, prošel několik místnosti
a použil v předsíní visícího klíče od skladiště, z něhož
odcizil kolo. Když si je k jízdě připravil, odšrouboval
zámek u zadních dveří továrny a vyčkal k útěku vhod-
ného okamžiku. Firma Laurin Klement vypsala na
vypátrání zloděje odměnu 100 K. Odcizené kolo mělo
černý rám, žluté rafky, řídítka méně ohnutáa
pneumatiku s poznámkou „Continental“
Klement
Laurin Klement
Continental
11
article
— Klenutí se sřítilo. Nehoda s vážnými následky
stala se včera před polednem na stavbě domu na
Maninách v Holešovicích. Před 11. hodinou dopol.
sřítile se totiž klenutí přízemní místnosti a spadlo do
sklepení, kde bylo několik dělníků zasypáno. Jakýfn
způsobem nehoda povstala, vyšetří se komisionálním
ohledá ním. Ze stavebního referátu odebral se na místo
stav. rada p. Kořínek a odpoledne dostavila se do
novostavby soudní komise za vedení vyšetřujícího
soudce adjunkta p. Krouského. Klenba sřítila se při
té příležitosti, když na podlahu přízemní místnost
bylo stavěno lešení. Jakmile utichlo rachocení, způ-
sobené sřítivším se zdivem a nepanovalo nebezpečí
dalšího sesulí, odebrali se četní dělníci do sklepení,
aby zasypané druhy vysvobodili. Dělník Frant. Kubeš
z Břevnova, který stál na klenutí a zároveň s ním
spadl, utrpěl jen lehké poranění. Vážnější zranění
utrpěli dělníci, kteří pracovali ve sklepě a sice Antonín
Mikoláš z Král. Vinohradů a Frant. Kotek z Krče.
Kořínek
Krouský
František
Kubeš
Antonín Mikoláš
Král
Kotek
Maniny
Holešovice
Břevnov
Krč
12
article
Dělník Václav Tintěra ze Žižkova byl šťastnou náhodou
jen lehčeji poraněn. Ochráncům podařilo se záhy vy-
prostiti zasypané druhy z nebezpečné situace, načež
jim lékař p. dr. Královec poskytl první pomoci. K od-
vežení zraněných byla požádána záchranná stanice,
ale intervence její odřeknuta proto, že mezitím byli
zranění v kočáře převezeni do všeobecné nemocnice
Další provádění práce bylo v novostavbě přerušeno
až do ukončení komisionálníhe ohledání. — Ve vše-
obecné nemocnici zjištěno, že dělníku Frant. Kotkovi
63 roky starému z Krče č. 51, byla proražena lebka.
Antonín Mikoláš, 56 roků starý z č. 1193 na Král
Vinohradech, byl z nemocnice propuštěn k domácímu
ošetřování. Stav dělníka Kotka jest velmi povážlivý
— Boj s podloudníky. Z Králiků se nám píše
Minulé soboty o 1/43 hod. ranní došlo mezi Mladko-
vem a Českými Petrovicemi u tak zvané »kapličky«
k tuhé potyčce s hloučkem podloudníků, kteří v těch
místech přepadli finančního zřízence, jenž je chtěl
podrobiti prohlídce. Podloudníků bylo šest a v ostré
půtce užito i zbraně. Po namáhavém úsili několika
členů finanční stráže, kteří ohroženému zřízenci při-
spěli v kritické chvíli na pomoc, podařilo se jednoho
z nejodvážnějších pašeráků sponlati a dopraviti jej
k okresnímu soudu v Králíkách. Byl v něm zjištěn
Jan Herma z Rybníků u Lanškrouna. Pašerákům
odejmuto bylo celkem 25 kilogramů kávy, 300 kusů
doutníků, značné množství sacharinu a šňupavého
tabáku.
— Neobvyklý pokus sebevraždy provedla dne
16. t. m. 76letá vdova Anna Svobodová, bydlící u své
provdané dcery v Nové Vsi u Ústí n. L. Aby zbavila
se života, zasadila si sekerou dvě prudké rány do
ruky a téměř si ji u ramene usekla. Po dopravení jí do
nemocnice v Ústí byla jí ruka neprodleně odňata.
Tintěra
František
Kotek
Antonín Mikoláš
Hermés
Svobodová
Žižkov
Královec
Krč
Český Petrovice
Lanškroun
Ústí
Královský Vinohrady
13
article
Zdravotní stav stařeny jest celkem uspokojivý. Proč
si zoufala, není známo.
— Sebevražda kloboučnického pomocnika. V úterý
dne 17. t. m. stál na břehu Švarcavy u Janowitzovy
ulice v Brně mladý muž, který když blížil se k němu
jiný, zvolal: „Nyní skočím do vody!“ a skutečně
také vrhl se do řeky na snom místě asi 2 metry
hluboké. Příchozí, jenž byl toho svědkem, s pomoci
povolaného policejního strážníka zoufalce z vody vy-
táhl, ale již v bezvědomí. Přivolaný lékař pokusil
se o jeho vzkříšení, ale marně. V utopeném zjištěn
34letý kloboučnický pomocník K. K. Proč si zoufal,
není známo
— Otrávila se. Anna Vilímková, 35letá žena děl-
níka z č. 291—I. v Bartolomějské ulici, včera dopo-
ledne v sebevražedném úmyslu požila roztoku kostíku
z několika krabiček sirek. Zoufalé ženě poskytl první
pomoci lékař p. dr. Mejtský ze záchranné stanicea
odvezl ji do všeobecné nemocnice. Sebevražedný
pokus provedla v záchvatu hysterie.
— Z Vysočan. (Jubileum.) Dnes 20. května 1904
slaví p. Josef Hrbek, tech, úřadník akciové spo-
lečnosti pro průmysl chemický dříve J. Brosche ve
Vysočanech, 25leté jubileum své činné služby u této
finmny.
K K
Vilímková
doktor
Mejtský
Hrbek
J Brosche
Švarcava
Janowitzův ulice
Brno
bartolomějský ulice
Vysočany
14
article
— Loutková divadla. V národním loutko-
vém divadle Klubu vlasteneckých přátel dra.
Paříka a Třebenicka v zahradním sále měšťanského
pivovaru na Král. Vinohradech hraje se dnes o 6.
hod. večer »Blaničtí rytíři«.
— Panorama. Vynikající členové čino
hry a baletu Národního divadla v Praze v pa-
rádních úlohách vystavuje v 50 plastických, umě-
lecky provedených obrazech panorama Nár. jednoty
pošumavské na Ferdinandově třídě.
— Českou školu malířskou v Mnichově otevře
dne 1. října p. Vacátko, akad. malíř v Mnichově
Pündlerplatz 8, a vyučovati v ní bude modernímu
positivnímu malování, kreslení a modelování aklu,
zvířat a krajiny. Pan Vacátko, rodák karlínský, stu-
doval na akademii umění v Praze u prof. Hynaisa
obdržel již za studii několik prvních cen, načež ode-
šel do Mnichova a studoval u professorů a prvních
mistrů moderny Hertericha a malíře Zügela s pro-
spěchem výborným.
— Matiční ovoce v Riegrových sadech. Městská
rada na Král. Vinohradech věnovala i letos mistnímu
odboru Ústřední Matice školské na Král. Vinohra-
dech a spolku pro ošacování chudé mládeže, veškeré
ovoce v Riegrových sadech, aby ve prospěch obou
spolků zpeněženo bylo. Místní odbor Ústřední Malice
školské na Král. Vinohradech přijímá nabídky míst-
ních obchodníků v zapečetěných obálkách s udáním
ceny do konce května. Nájemce musí složiti nabí-
zený obnos předem.
Pařík
Třebenicko
Král
Vacátko
profesor
Hynaiso
Zügel
Praha
Ferdinandov třída
Mnichov
Riegrův sad
Riegrův
loutkový divadlo
vý divadlo klub vlastenecký přátelit
Panorama
národní divadlo
akademie uměný
blanický rytíř
15
article
— Lázeňská a výletní místa. Do Husinee
zavítal již letošního roku první letní host a jiní
ohlásili svůj příjezd ke konci květná a počátkem
června. Letošního roku bydleti bude v Husinei
zvláště mnoho žáků z cizinecké školy prof. Ševčíka.
Hosté, kteří již po několik roků na léto do Husince
přijíždějí, budou letos mile překvapení novými roz-
sáhlými sady, které na břehu Blanice poděl cesty
ku Prachaticům a koupelnám zařízeny byly. Pěkné
a levné byty obstará místní odbor Národní jednoty
pošumavské v Husinci. — V Kostelci nad Čer-
nými lesy jest letos opět velké množství bytů
různé velikosti pro letní pobyt uprázdněno. Město
jest 400 m. vysoko, vzduch není kalen kouřem to
váren ani výpary bařin. Hluboké lesy listnaté
jehličnaté počínají hned u města, ve městě jsou sady,
udržované péčí Okrašlovacího spolku ve vzorném po-
řádku, pošta a telegraf. Podrobné informace ochotně
udílí správa Okrašlovacího spolku v Kostelci nad
Černými lesy, která i vhodné byty zaopatří.
profesor
Ševčík
Husinee
Blanice
Prachatice
Kostelec nad Čer
Kostelec nad Černá les
okrašlovací spolek
16
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Pierre Loti a paní Adamová. Jedna z nej-
znamenitějších dam moderní Francie, paní Julietla
Adamová, která hrála vynikající roli v politickém
a literárním světě republiky francouzské a vždy dá-
vala na jevo upřímné sympatie národu českému,
o jehož politických a národních bojích napsala mnohé,
výmluvné stránky, vydala dvě velmi zajímavé knihy
vzpominek: »Mes premiěres armes littéraires et poli
tiques« (Mé první zápasy literární a politické) a
»Le Roman de mon enfance et de ma jeunesse«
(Román mého dětství a mého mládí). Obě tyto knihy
jsou literární událostí ve Francii. Podávají tolik no-
vých a interessantních obrazů ze společnosti z konce
císařství a počátku republiky, líčí tolik vynikajících
osobností, tak že knihy ty jsou stejně zábavné jako
poučné pro každého, jejž zajímají současně děje
Francie. Paní Adamová, jež vždy hrála přední úlohu
v Paříži, od útlého mláčí žila ve středu všeho veřej-
ného ruchu, jejíž salon byl navštěvován nejznameni-
tějšími muži Francie i ciziny, měla nejlepší příle-
žitost z blízka a podrobně sledovati vše. Její vzpo-
mínky byly uvítány s velkým nadšením. A zejmena
slavný romanopisec Pierre Loti uvítal jejich vydání
dlouhým, vroucím článkem ve »Figaru«. Pierre Loti,
námořník a spisovatel, jenž napsal nejkrásnější ro-
mány a cestopisné i malířské dojmy z krajů exoti-
ckých z dálného Východu, je od dávna věrným obdi
vovatelem pí. Adamově, jež jej nazvala synem svým
Loti s velkou srdečností píše o vzpomínkách své
přítelkyně a chválí jejich upřímný, nenucený a vtipný
tón. Ve svěžím a živém vypravování dojmů z mládí
projevuje paní Adamová již silného a samostatného
ducha i vlasteneckou vroucnost mladé ženy, jež —
jak praví Loti — ve věku vyspělém zasloužila si
býti nazvánu »Velkou Francouzkou«.
Loti
Adamová
Julietl Adamová
Francie
Paříž
dálný východ
Adamov
Roman jít mon
Velká Francouzka
17
article
= Sebevražedný pokus aristokrata polského. V
Lvově se těžce zranil ranou z revolveru velkostatkář
rytiř Siemiginowski; důvodem sebevražedného po-
kusu byla prý milostná aféra a peněžní nesnáze.
= Sebevražda. Ze Štrassburku se telegrafuje;
Syn známého heidelberského professora dra. Czer
ného, mladý lékař, otrávil se na fysiologicko-chemi-
ckém ústavu zdejší university cyankalim.
= Sebevražedný pokus generála. Z Říma se
telegrafuje: Generál Morozzi, odborný přednosta v
ministerstvu vojenství, střelil se včera večer třikrát
z revolveru a zranil se smrtelně. V dopise příbuz-
ným napsal: »Jsem rád, že mohu odejíti z tohoto
světa, jenž se mi zhnusil.«
= Vzpoura trestanců. Z Florencie se telegrafuje
Ve vězení zdejším Santa Teresa, v němž chovani
jsou jen těžcí zločinci, udála se včera vzpoura. Jeden
z dozorců, jenž býval k vězňům zvláště přísným,
byl jimi stlučen a ředitel vězení plukovník Ramorino
kamenem na hlavě těžce zraněn. Také několik kara-
binníků zraněno metanými po nich cihlami a růz-
nými nástroji. Teprve povolané posily vojenské zdo-
laly vzpouru.
= Velký požár. Ze Záhřeba se telegrafuje
Z Ogulinu se oznamuje: Na dnešek lehla úplně po-
pelem parní pila bratří Heubergrových a všechny
zásoby. Škoda činí přes jeden million korun. Ohen
vznikl o 10 hodině dopolední v budově ředitelstva.
Rozmohl se tak rychle, že protější železniční budova
mohla býti jen stěží zachráněna. Požár není ještě
uhašen. Žar byl tak prudký, že okna železničního
vlaku tudy jedoucího popraskala. Dosud nemohlo
se vypátrati, jak oheň vznikl. — Ze Lvova se
telegrafuje: V Delatynu vyhořelo ve středu 200 domů.
čímž 500 rodin zbaveno přístřeší.
Morozzi
Santa
Heubergrový
Lvov
Řím
Florencie
Záhřeb
Ogulin
dom
19
article
Jókai.
Jókai.
22 — Kdyby byl zemřel před dvaceti léty.
byl by býval rozruch v literatuře i v nejširších
vrstvách obecenstva jiště mnohem značnější
Avšák i lak bylo toho dosti. Officiální telegramy
a řeči, národní pohřeb, spustrasti ze všech končin
země — Maďaři pocítili hluboce, že zemřel jim
silný muž, jejich muž, jenž pomáhal budovati
jejich velkou, bezohlednou ideu národnostní.
Byl čas, že jeho romány letěly světem, tak
jako letěly a litají Zolovy, Sienkiewiczovy, Kiplin-
govy spisy. Byl čas, že Zlatý muž, nebo rek
Komediantů života, byli ideálem tak mnohého
etižádostivce, kdy jeho intimní obrázky ze zá-
kulis! mezinárodní politiky platily za vrchol diplo-
matického intrikánství — v románě ovšem —
kdy jeho postavy a jejich ideály platily za
vrcholy dokonalosti a nejušlechtilejší cíle. A to
bez ohledu na motivy národnostní a politické.
Nemaďaršti čtenáři ani neviděli v těch zázračných
jeho diplomatech, vojevůdcích, řečnicích, po-
slancích, hrabatech Maďary, nýbrž jakési ideální
postavy lichoticí a lahodicí jejich fantasii a Ma-
daři zase ve všech těch šablonách neviděli než
svoje lidi, svůj život, ušlechtěný, ideální, doko-
nalý, rytířský — každý si vybíral a mohl také
vybrati, co chtěl a co se mu líbilo.
Je podivuhodný a pozoruhodný úspěch ta-
kové literatury, tím podivuhodnější, že je tak
prosté a naivní to tajemství, jež jej na počátku
obestírá a činí nevysvětlitelným. Podřidit se době,
vkusu, lidem — to je všechno. Dát svoji úžas
nou, barvitou fantasii, svoji nekonečnou sehopnost
tvořivou, své poslušné péro a svůj vyevičený
mozek do služeb na pohled veliké idey, ve sku
tečnosti však jednotliveů a mass, v jejichž roz-
hodnutí spočívá jediná a hlavní páka úspěchu
popularita.
Jókai
Maďar
Zolův
Sienkiewiczův
Kiplin
Ma
20
article
Dokonalým virtuosem musí býti muž, jenž
chce rozpoutati veřejné mínění, virtuosem po-
tud, že dokonale ovládá svůj nástroj, svoji
tvořivou schopnost, takže s nedostižnou bez
pečností a dokonalostí sehrává nekonečné va-
rianty národní písně právě tak jako nejtěžší
umělkované skladby, nejraffinovanější a nejvášní-
vější sonaty, klassická themata právě tak jako
lehké modní zboží. Dokonalým hercem musí
býti muž, jenž dovede k neuvěření dokonale
vpravit se do žárlivosti Othella, lásky Romea,
skepse Hamleta, šílenství Leara právě tak jako
do ohavné sentimentality Majitele huti, neb pu-
stého řečnění krále Harlekýna. Ale jsou doby,
kdy je oblíben Hamlet, a doby kdy vládnu král
Harlekým, bez ohledu na svoji cenu. A kdo
dovede přijít v čas s pravou náladou a pravým
heslem, tomu vždy se vychází na plno a hlučně
vstříe.
Jókai dovedl pochopit dobu, vkus i zálibu
massy. Jeho rekové byli dokonali lidé i doko-
nali Maďaři, hověli slabostem maďarským i lid-
ským, a děj jeho románů spok jil i národ
i ostatní po romantické četbě lačnící čtenářstvo.
Chytil každého jednotlivce za jeho slabou
stránku, ale zároveň též celý národ splňováním
jeho tužeb a přání aspoň v románu. Stvořil pro
domácí i zahraniční potřebu typ dokonalého
ideálního Maďara, nedostižného ve všech lid
ských i božských věcech, jenž s úsměvem
s ušlechtilou skromností řídí div ne celou
Evropu a ví více než všichni diplomati světa do-
hromady.
Co sejde pak na tom zoufale nemožném
romantismu jeho dějů a osob, na té povážlivé
božské mašinerii, která co chvíli vypomáhá, na
těch někdy už víc než nezajímavých thematech
pozdějších románů — ukojení marnivosti jed
notlivce i národa, spojené s virtuositou podání
stačí k úspěchu i tam, kde vzpomínka na starš
práce musí vyzlatiti chudou výzdobu prací po
zdějších.
Othello
Romeo
Hamlet
Lear
Jókai
Maďar
Evropa
21
article
Jeho díla vykonala svůj úkol jako Freyta-
govy romány v Německu, Sienkiewiczovy v Pol-
sku, a mají jednu nepopíratelnou zásluhu, kterou
nelze měřiti ani kritikou, ani esthetikou —
úspěch, úspěch doma mezi lidem, jenž je pří-
činou že ubývá půdy literatuře nakladatelské.
a úspěch v cizině, jemuž v patách jde zájem,
nálada pro jeho zemi. Dila toho druhu jsou
dobývačná, úločná, získávají půdy a jejieh
úspěch je též jejich hodnotou.
Sienkiewiczův
Pol
Německo
22
article
České spisy-
* Rudolf Dvolák: Jednání sňěmů morav-
ských v létech 1792—1835. V Brně 1904. Nákladem
Matice moravské.
Dosud nedostává se publikací, které by podávaly
úhrnný obraz postulátních sněmů českých i morav-
ských, držaných dle Obnoveného zřízení zemského.
Sněmy ty sice ani z daleka nevyrovnávaly se význa-
mem sněmům předbělohorským, bylo by však chybou
nepřiznávati jim důležitosti historické. Byly přece
vždy zákonným činitelem, povolovaly daně i vojsko,
braly na vědomí zákony i smlouvy mezinárodní a
pečovaly o hospodářské i kulturní potřeby. Sněmy
stavovské v Čechách i na Moravě právně souvisí
i s nynějšími sněmy, na Moravě „selským“ r. 1848,
v Čechách zemským výborem stavovským, jehož pří-
sedici rytíř Bohuš z Otěšic v prvém voleném sněmu
r. 1861 referoval ve věcech verifikačních. Dvořákův
spis podává zevrubnou zprávu o moravském sněmo-
vání za císaře a krále Františka I. Spisovatel vyložil
své stanovisko v pilně sestaveném úvodě, který jest
spolu dějinami příslušného období sněmovního, hlavní
pak obsah podal věrně — i dle čísel pořadných —
dle dičtálních protokolů, které r. 1786 nastoupily na
místě starobylých „památek“. Má tudíž spis p. Dvo-
řákův ráz díla pramenného a doplněn jest na někte-
rých místech akty, které obsahem svým přímo z určitě
označeného sedění sněmovního nevyplývají. Bada-
telům v novějších dějinách bude spis pomůckou ceny
trvalé.
Dvolák
Bohuš
Dvořákův
Bada
Brno
Čechy
Morava
Otěšice
23
article
Co do obsahu vychází, že stavovský sněm morav-
ský za dob rozvíjejícího se národního probuzení hrál
úlohu velice smutnou. Ovládán jsa namnoze přistě-
hovalou šlechlou, hleděl vyzouti se z tisíciletého státo-
právního spojení s korunou českou, tíhl k Vídni a ne-
ostýchal se v úřadních projevech markrabství státo-
právně samostatné snižovati na „provincii“, rovnou
Dolním nebo Horním Rakousům! V čiré protivě s touto
snahou jsou nobilitace a inkoláty, udílené stále pro
království české a země připojené. Národnosti české
na Moravě stavové téměř ani neznali; jen r. 1809,
když vláda žádala, aby i z Moravy shromážděni byli
dobrovolníci, namítali stavové, že v „českých“ osa-
dách lid jest proti všem náhlým novotám. Podivení
budí alespoň zřízení stolice jazyka českého na aka-
demii olomoucké r. 1815, jakkoli při jednání přísluš-
ném jazyk německý za zemský prohlašován, český pak
vedle něho jako méně potřebný kladen a stolice sama
—še-
s francouzskou a vlašskou rovnou jmína,
* William Shakespeare, Král Jan. Hi-
storická hra v pěli jednáních. Přeložil J. V. Sládek.
Shakespeare
Sládek
Vídeň
Dolní
Morava
Horní Rakousy
Král Jan
24
article
Dramatická díla sv. XIX. vydáva Česká akademie.
Nakl. J. Otto. Nové, moderním potřebám odpovídající
překlady britského velikána pokračují zdárně. Dnešní
český tlumočník Shakespearův je nejen dokonalý
znalec původního jazyka, ale i sám veršovec na slovo
vzatý, jehož překlady vynikají nejen trelným zopáče-
ním myšlenek originálu, leč i vlastním libozvukem
a mluvností, která je tak důležita pro deklamaci na
M. L. Michajlov, Přelétaví ptáci. Přeloži
Karel Štěpánek, Masky a pravda. Sbírka divadelní
četby, red. Jan Ladecký. Sv. II. Illustroval Karel
Rélink. Nakl. Alois Wiesner. Oblíbený autor
riský líčí realisticky dobrodružný život kočovných
herců. Pozoruje bystře a dovede názorně ličit všechnu
bídu stavu, ač nikterak nepozbývá smyslu pro hu-
mor, jenž lehkomyslně té družině pomáhá přese
všecky svízele a útrapy. V zajímavém tom prostředí
osnuje napínavý děj i životnou kresbu osob.
svatý . XIX
Otta
Shakespearův
M L Michajlov
Štěpánek
Ladecký
Rélink
Wiesner
Český akademie
25
article
* V. Patejdl, Národu navrácena. Novella. Pří-
tel domoviny, ročník XX. Nakl. E. Beaufort.
Obrázek z naší současné společnosti líči poměry po-
sádkové v českých městech. Také líčení přežitků po-
němčilých rodin v českých městech jest zajímavě po-
dáno. Z něměící rodiny pochází též hrdinka povídky,
jež ponenáhlu, vlivem lásky dospívá k uvědomění
národnímu. Ovzduší děje věrně je zachyceno. Kniha
je dobré čtení pro nejširší kruhy čtenářstva.
* Alex. Bernard, Menší atlas bolanický. Dle
soustavy Linnéovy se zvláštním zřetelem na rostlino-
pisy české. Nakl. I. L. Kober. Dílo upraveno pro
potřebu studujících škol středních a učitelstva obec-
ných i měšťanských škol. Barevné obrazy, provedené
bezvadně podle skutečnosti na 66 tabulich, znázor-
ňuji 400 rostlin u nás divoce rostoucích nebo pěsto-
vaných v zahradách. Jich pomocí snadno možno určiti
nalezenou rostlinu správně a zjednati si spolehlivý zá-
klad ke studiím dalším. K atlasu připojen stručný,
vysvětlující text.
*Slezská kronika. Ročník XV. Svazek 1. AI. Do-
stál, U slona a jiné humoresky. Náklad ve
prospěch Matice Osvěty lidové v Těšíně. Redaktor
dr. Sláma. Vydává R. Promberger, knihkupec v Olo-
mouci. Čtrnácte roků drobné práce vykonala Slezská
kronika za vedení svého redaktora dra. Slámy. Drobné
svazečky rozlétaly se po Moravě a Slezsku, povzbu-
zujíce a vzdělávajíce lidového čtenáře. Mezi 50 dosud
vydanými knihami jsou jména Raisa, Slámy, Kosmá-
ka, Dostála, Siekiewicze, Tolstoje, Preisové, Křena,
Hořise a j. Dostálovy žertovné črty z ovzduší ven-
kova mají svoji vůni.
jevišti
V Patejdl
E Beaufort
Alex
Bernard
I L Kober
doktor
Sláma
R Promberger
Raisa
Dostál
Siekiewicz
Tolstoj
Preis
Křen
Hořis
Dostálův
Těšín
Ola
Morava
Slezsko
slezský kronika
26
article
Z českých listů.
27
article
* V »České Revui« Bořivoj Prusík vzpomíná
Petra Chmielovského, nedávno zemřelého polského
literárního kritika a historika. Vzpomínky ty na
osobní styk s mužem, jemuž leprve na sklonku ži-
vota dostalo se za mnobaletou práci uznání — a za-
bezpečeného místa, je smutnou historil, bohužel ne
ojedinělou ze života vědecky činných mužů, jimt
nejen zlý osud, ale i zlí lidé nedopřávají klidu a
hmotného opatření k práci.
* V »Živě« prof. Raýman píše ve Směsi velmi
upřímná slova o lidovém vzdělání, o universitním
studiu a o práci vědecké. Mluvě o rychlém zmoder-
nisování Japonců, jež bývá přičítáno iniciativě, libe-
ralitě mikadově, praví, že je v tom mnoho pravdy;
svysoká iniciativa zde byla, ochrana též, ale zmo-
dernisování týká se intelligence, národ je to milieu,
z něhož rostou i maleriálné i intelektuálné mohut
nosti. Mnoho může provésti duševně veliká osobnost.
ale národní milieu z kořene změniti nemůže, národ
musí chtili.«
* »Národohospodářský Obzor« podává příspěvky
k sociálním názorům Karla Havlíčka. Vybírá jeho
výklad kommunismu, zneužívání tohoto pojmu se
strany hlavně církevní a pak nazírání Havlíčkovo
na sociální demokracii.
V »Mají« je vzpomínka na Barákovu censorskou
činnost za doby pruské okkupace v Praze. Intimní
obrázek z literárních společenských a novinářských
poměrů v roce 1866. Snad by po příkladě p. B. V.
mohlo býti podobných vzpomínek osobních více.
Čtenář.
Prusík
Petro Chmielovský
profesor
Raýman
Havlíček
Havlíčkův
Barákův
Praha
28
article
Odborné spisy-
* V. I. Modestov, BBEIEHIE PM
CKO TPII, : ryc
Meccanu. Petrohrad 1904. M. O. Wolíl
Také druhá čásť znamenitého spisu prof. Mo-
destova vymyká se z rámce běžných publikací svého
druhu. Ruský učenec, jenž za účelem sťudia svého
trvale přesídiil na břehy tiberské, obrací všechnu
snahu svou k otázce o původu Říma. Aby upravil si
půdu pro úsudky archaeologické a ethnologické, oddal
se zevrubnému studiu všech italských nalezišť, zkou-
mal jejich vzájemnou příbuznost a kde potřeba, i pří-
buznost se zjevy kroměitalskými. Ve příčině té dosud
záhadou jsou Etruskové, národ, který byl Římanům
učitelem ve vzdělanosti, který zejmena obdivuhodných
úspěchů dodělal se na poli technickém. Sotva kde
jinde potýkají se hypothesy učené tou měrou jako ve
zkoumání o původu tohoto národa, který různí se zá-
sadně se všemi evropskými v minulosti i v přítom-
nosti. Staří a zvláště Hérodot tvrdili sice, že přišli
z Malé Asie, a s počátku XIX. stol. Náhled ten hájil
K. O. Müller, ale vroh podržela hypothesa Niebuhrova,
že přišli Etruskové z Alp a že byli větví Rhaetů.
Modestov
M O
Wolíl
profesor
Etrusk
Říman
Müller
Niebuhrův
Petrohrad
Řím
Alpy
Bbeiehia Pm PKO Tpie
29
article
Také Mommsen, muž nepopíratelných zásluh o staro-
žilnosti římské a c nauku římských nápisů podepřel
domněnku, čímž způsobil zhoubný zmatek. S aukto-
ritou Mommsenovou postupuje boj ruský učenec. Maje
odvahu postaviti se vstříc směru v učeném světě
zobecnělému, podjal se prof. Modestov bádání samo-
statného o původu Etruskův. Východištěm jsou jemu
zprávy o Tyrrhěnech, kteří přišedše z Malé Asie, na-
stěhovali se do Etrurie a tam podnítili obdivuhodnou
vzdělanost. Zprávy, doplněné údaji egyptských hiero-
glyfů a záhadným nápisem, r. 1886 na ostrově Lémnu
shledaným, zkoumá Modestov všestranně a srovnává
je s výsledky italských archaeologů i s výzkumy malo-
asijskými. Výsledkem zkoumání shledává, že Etru-
skové přišli průběhem XI. stol. př. Kr. ze západních
krajin maloasijských a že jsou větví národa, jehož
nejpřednější kulturní zůstatky, památky tak zvaných
„Hittitův“, podněcují řešivou snahu nejlepších hlav
evropských i amerických. Výsledky Modestovovy za-
sluhují nejbedlivější péče kruhův odborných, ježto
rozžíhají nové světlo v otázce, bludičkami na scest
Dr. J. V. Prášek.
uvedené.
Mommsen
Mommsenův
profesor
Modestov
Etruskův
Tyrrhěny
doktor
J V Prášek
Etrurie
Lémn
30
article
Ze slovanských listů.
* Ruské umění utrpělo ztrátu úmrtím malíře A
N. Rjabuškina; zvěčnělý náležel k nejoriginál-
nějším umělcům ruským, jehož specialitou byla »rus-
skaja starina«, hlavně z doby cara Ivana Hrozného.
* Ruské listy zaznamenávají zajímavou stagnaci
tvořivosti. Vypsána cena 1000 rublů na histo-
rický obraz a k soutěži — nepřihlásil se ani
jediný obraz
* Čím byl kulhavý pěvec Tyrtaios Spartanům
v bojích proti Messenským, tím — dle »Petěrb. Ga-
zety« — chce býti známá i pražskému obecenstvu
herečka japonská Sada Yakko svým rodákům ve
válce rusko-japonské. Objíždíť se svou společností
tábor japonský v bite ní čáře a hrami vlasteneckými
probouzí v bojovnících mužnost.
* Zvědavec rozeslal některým spisovatelům ru-
ským otazník, kdy nejlépe se jim pracuje? Bobo-
rykin pracuje ve dne v určitých hodinách a v tu
dobu nepřijme žádnou návštěvu. A. S. Suvorin nej-
raději pracuje v noci, hlavně po divadle. D. Mina-
jev stejně lehce usedá ke psacímu stolku ve dne jako
v noci. Avsějenko píše pouze před a po snídaní.
Němirovič Dančenko ve dne v noci po dvě, tři ne-
děle, ale pak stejnou dobu zas úplně odpočívá.
Čechov pracuje jen ze zdravotních důvodů ve dne,
má však náklonnost pracovati v noci, když všechno
utichne.
* Sputnik Zdorovja« uveřejňuje trpkou
epištolu o úžasné úmrtnosti ruských dětí. Nedosta-
tečný dohled, zatemnělost a nedůvěra k lékaři pů-
sobí, že z 1000 nově narozených dětí jen 275 do-
čkává se konce prvního roku a jenom kolem 250
dožije jich do 15. roku.
N Rjabuškin
Hrozný
Messenský
A S Suvorin
D Min
Němirovič Dančenko
Čechov
Boba
31
article
* V »Ruské Mysli« sděluje V. Kallaš, že
nalezl v »Rumjancovském museu« ve starých listi-
nách neznámé dnešním literárním historikům »De-
satero přikázání pro Karamzinisty«. Je to parodie
»desatera«, přizpůsobená směšně proti přepjatým
ctitelům Musy Karamzinovy.
* Od roku 1858 populární hra A. Černyševa
»Ženich iz dolgovago otdělenija« obje-
vuje se nyní jako plagiát — z Dickensa! Novella
Dickensova »Údálosť ze života Mra. Watkinsa Toltla«
téměř doslova přeložena a v dialog upravena.
* Vydavatel »Dziennika Bydgoskiego« Stani-
staw Tomaszewski v těchto dnech odbyl si
200. tiskový proces. Za 14 let redaktorování zaplatil
pruské vládě více než 6000 marek na pokutách a to
z vlastní kapsy a za domnělé tiskové přečiny byl
odsouzen až i na 3 měsíce do vězení!
* Chorvatská spisovatelka Zagorka napsala
historické drama »Evica Gabčeva«, které zá-
hřebská censura nepustila na jeviště. V těchto dnech
slavila talentovaná propagatorka liberalismu národ-
ního skvělý triumf v divadle ve Splitu, kde censura
V Kallaš
Karamzinův
A Černyšev
Dickensův
Údálosť
Watkinsa Toltl
Dziennik Bydgoskiego
Staňa
Tomaszewský
Zagorka
Evica Gabčev
Dickensa
Split
Rumjancovský muzeum
32
article
Slowianin.
bez velkých obtíží kus propustila.
* Polák slavjanofil. Minulých dnů skonal sebe-
vraždou G. P. Przewalski, jehož smířlivé články
přinášel »Slavjanský Věk«. O Przewalském čteme
zajímavé zprávy v »Rusk. Slově«. Byl ohnivý nad-
šenec slavjanofilské ideje. Polsce vytýkal odcízení se
zájmům Slovanstva a to bylo příčinou, že odebral
se do Makedonie jako »komita« (povstalec), ačkoliv
jako muž péra pro život válečný neměl povolání.
Osobní své účastenství v povstání uznával za nej-
lepší hlásání slovanského bratrství. »Budu-li ubit«,
říkával, stím lépe«.— »Až dosud my Poláci«, píše
Przewalski, »stáli jsme obyčejně stranou od všeslo-
vanského zápasu. Následkem zvláštního, truchlivého
historického osudu zdržovali jsme se všeslovanských
věcí. A nač hřích tajit — někdy stáli jsme i v řa-
dách nepřátel Slovanů. V roce 1812 Poláci zúčastnil
se pochodu Napoleonova na Moskvu. Poláci byli
také ve vojště Napoleona III. v jeho válce s Ruskem,
byli v řadách Turků za veliké osvobozovací války
v létech 1877—1878. Přál bych si, aby v boji kte-
réhokoliv slovanského kmene s Neslovany, nebyl
nikdy v řadách nepřátel Slovanů ani jediný Slovan.
Jest to první věc, ale menší důležitosti. Za druhé —
což jest hlavní — chci, aby svatý boj za svobodu
každého jednotlivého slovanského kmene byl věčí
celého Slovanstva, aby v něm i moji nejbližší bratři,
Poláci, účastnili se rovněž tak, jako Rusové, Srbové
a Bulhaři. Proto odcházím jako dobrovolník do Ma-
kedonie. Jdu, abych ukázal ostatnímu Slovanstvu.
že také my Poláci považujeme se za členy veliké
slovanské rodiny«. Przewalski byl snad první vlaštov-
kou v novém stadiu polské otázky. Ibrahi m.
Polák
Przewalski
Napoleonův
Napoleon
Turek
Rus
Srba
Bulhar
Rusk
Makedonie
Moskva
Rusko
Ma
Slovan
33
article
Bibliografie.
Bibliografie.
* Soudnictví živnostenské v Rakousku dle zá-
kona ze dne 27. listopadu 1896 čís. 218 říš. zák.
Pozoruhodným spisem rozmnožena jest česká lite-
ratura právnická. Pod titulem právě vyznačeným
vydal tiskem u Václava Krausa, knihkupce v Táboře,
vrchní soudní rada a předseda živnostenského soudu
pražského František Lošan obsáhlý, přehledný
spis, zahrnující v sobě soustavný theoretický výklad
vzpomenutého zákona, jenž hodí se též pro účele
života praktického. Spis Lošanův, věnovaný pre-
sidentu krajského soudu chrudimského Karlu Woll-
mannovi u příležitosti prvního vědeckého sjezdu če-
českých právníků, rozvržen jest vhodně v jede-
nácte kapitol, jež obsahují: historii živnostenského
soudnictví, stať o vykonávání právomoci ve sporech
živnostenských vůbec a organisaci soudů mimořád-
ných, o rozdělení živnosti těmto soudům podro-
bených, o provozovnách živnostenských, o věcné
i místní příslušnosti živnostenských i řádných soudů,
o místních mezích právomoci a řízení při soudech
živnostenských, o živnostenských soudech jakožto
instancích soudních proti rozhodčím výborům a
ostatní působnosti živnostenských soudů ve směru
sociálně-politickém, dále pak text zákona i přísluš-
ných nařízení a konečně přehled k doplňovacím
volbám přísedících a náhradníků. Z obsahu každé
stati a jejího zpracování vidna jest ušlechtilá snaha
theoreticky vyspělého a zkušeného praklického soudce,
který právnickým kruhům podati chtěl soustavný,
přehledný obraz živnostenského zákonodárství, inter-
essovaným laikům vítanou pomůcku pro živol prak-
tický. Obé se mu podařilo,
* MUDr. V. Mrázek, Hubenost, její význam
a léčení. Bibliotéka lékařských spisů populárních, sv.
XXVII. Red. MUDr. D. Panýrek. Nakl, Hejda
Tuček.
Kraus
Lošanův
Woll
MUDr
V Mrázek
Red
D Panýrek
Hejda Tuček
Rakousko
Tábor
živnostenský soud pražský František Lošany
34
article
Dramatické umění.
Dramatické umění.
+ Z kanceláře Národního divadla. Dnes o dru-
bém předslavení na paměť Antonína Dvo-
řáka hraje se opera »Čert a Káča« (2. čtvrtka
předpl.) řízením kap. p. Angra a s pí. Klánovou, pí.
Maturovou a pp. Klimentem a Ptákem v hlavních
partiích. Na divadelních programech uveřejněn bude
též obsah dnešní opery a prodávati se bude u denní
pokladny a večer u billetářů i s programem po 20
hal. Zejtra je představení na počest prvního sjezdu
českých právníků; určena je k němu Smetanova
opera »Čertova stěna«. V neděli odpoledne
hráti se bude ve prospěch chudinského ústavu král.
hlav. města Prahy Offenbachova operelta »Oríeus
v podsvětí« (místo omylem ve včerejší zprávě
uvedeného »Netopýra«) a večer ve prospěch výpo-
mocného fondu Národníhe divadla velká výpravná
baletní pantomima »Olim«. Na pondělí odpoledne
chystá se Verneova výpravna Nra »Děti kapi-
tána Granta«, jež stále osvědčuje značnou pří-
tažlivost a na večer Charpentičrova opera »Louis a«.
V úterý bude třetí představení na paměť Antonína
Dvořáka a hráti se bude o něm opera »Rusal k ae.
Antonín Dvo
Angra
Klánův
Maturův
Kliment
Pták
Smetanův
Offenbachův
Dvořák
Praha
Louis
národní divadlo
chudinský ústav král
Národníhe divadlo
Olima
Charpentičrov opera
čertův stěna