1
masthead
Ročnik XXXXIV.
2
masthead
V Praze, ve středu dne 18. května 1904.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. Histy
předplácí ss:
v Praze v administrael
n čnrt lata . . . . 6 K —i
s dvejí donáškou
nz piií
ta čtvit leta . . .
ve filialkich
u nisíe . ..
Tešton:
za mesie
no čtvrt leta
s dvojí zisilkoa
va niěsit
Praha
5
article
K soh
7k
2 K 30h
6
article
čnt lata . . . . 11 K c0
7
article
Válka.
Válka.
Z Tokia, 17. května. [Úřadní zpráva
(C.-B.) K událostem v zátoce Kerr-
ské oznamuje admirál Kataoka
ze dne 14. května: Naše torpě-
dovky pod ochranou válečného ná-
šeho loďstva odstraňovaly ve zmí-
něné zátoce podmořské miny. Ne-
přítel zřídil mezi zálivem Kerr-
ským a Talienvanem prozatímni
náspy, vyzbrojil je šesti polními
děly a obsadil posádkou jedné set-
niny, jež houževnatě opevnění brá-
nila. Aniž by odpovídalo na nepřá-
telskou palbu, odstraňovalo naše
loďstvo miny. Když už jich pět
bylo odstranilo, nešťastnou náho-
dou křižák »Miako« narazil na
minu, o které neměli jsme zdání.
Šest našich lidí bylo zraněno a
dva zabiti.
Z Londýna, 17. května. (C.-B) Reu-
terova kancelář oznamuje z Nu-
čvanu ze včerejška: Vyklizení Nu-
čvanu bylo včera o 10. hodině
ukončeno, až na zničení dělové lo-
dice »Sivuč«, jež stane se zejtra.
Rusové opustili Nučvan v plném
pořádku.
Kataok
Rus
Tokio
Londýn
Kerr
8
article
Ze St. Louisu, 17. května. Sen-
saci zde budí prohlášení čínského
prince Puluna, jenž zde mešká
za příčinou návštěvy světové vý-
stavy. V interviewu, který měl
s jedním žurnalistou, prohlásil, že
Čína na dále nebude již moci za-
chovávati neutralitu a že jest na
skoku do války rusko-japonské
činně zasáhnouti.
Z Petrohradu, 17. května. Z Char-
bina se sděluje, že mezi obyvatel-
stvem Mandžurska jeví se značně
nepokoje. Četní čínští kupci snaži
se obchody své za každou cenu
prodati. Osoby, jež do poměrů čín
ských jsou zasvěceny, ubezpečují
že stačí ještě malé vítězství Ja-
ponců, aby Čína neutralitu svou
porušila.
Z Tokia, 17. května. Ruské od-
díly přepadly anglické zlaté doly
v Unsanu, v nichž jsou zaměstnáni
činšti a japonští dělníci. Tito byli
zajati a práce v dolech zastavena.
Anglický konsul podal k ruské
vládě protest.
Z Berlína, 17. května. Z hlavního
tábora mukdenského se sděluje
Berl. Tagblattu«: Japonci postu-
pují proti linii Liaojan-Haičen po-
malu na pravém a rychle na levém
křídle. Na obou křídlech jest po-
stup Japonců střežen silnou ruskou
jizdou.
(Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz
na straně 3.)
Sen
Pulun
Berl
Japonec
St . Louis
Čína
Petrohrad
Chara
Tokio
Unsan
Berlín
Tagblatt
9
article
Úvod k letošním delegacím.
Úvod k letošním delegacím.
Není možno pomysliti si nesrovnalost
větší, než jaká se projevila v obsahu trůnní řeči.
proslovené v delegacích a mezi požadavky spo-
lěné správy vojenské. Trůnní řeč podala nám
Hyllický obraz poměrův, v nichž soustátí ra-
kouské letos se nalezá se všemi ostatními státy
a národy na světě. Důvěřivě pohlíží i k válce
rusko-japonské a těší se, že bohdá brzy bude
ukončena na prospěch lidskosti a národohospo-
čářských potřeb všech zúčastněných i nezúčast-
něných. I do Turecka trůnní řeč má velikou, do-
hou naději a očekává už pro nejbližší dobu
blahé ovoce oprav, tam prý podniknutých. I na
ilalskou irredentu vzpomněla s patrným uspo-
kojením, nepřikládajíc snahám jejím velkého
praktického významu, už proto ne, že královstv
ilalské jest členem (rojspolku..
Přidáme-li k tomu, že trůnni řeč o Rusku
se vyslovila s bezpodmínečným nadšením, jako
o milém a věrném sousedu, máme před sebou
ve hlavních obrysech obraz zabezpečeného míru.
v němž Rakousko-Uhersko se nalezá na cel
ohrubě svých hranie.
Škoda, přeškoda, že společná správa vojen
ská zreadelnou hladinu tohoto obrazu ihned roz
tříštila a že před sebou na zemi vidíme už jen
jeho střepy. S úžasem, ba s ustrnutím přečítám
čislice, jež ministerstvo společného vojenství ra-
kousko-uherského bylo dalo na veřejnost, a které
k obsahu trůnní reči jsou v nejpříkřejším od
Turecko
Rusko
RakouskoUhersko
10
article
Jediná věc, která občany rakouské může
potěšit ze všeho, co při zahájení delegaci bylo
pomluveno, jest podotknuti, že válečnictví ra-
kousko-uherské z války rusko-japonské lecčemus
může se naučiti. Toto naučení ovšem má býti
vykoupeno a zaplaceno velmi draze, ale už sám
fakt, jenž se přiznává, že vojenská správa ra-
kousko-uherská z válek cizích něčemu naučiti
se nůže a i chce, lidem, kteří znají dějiny ra-
kouské a události jejich na bojištích, jest no-
vinkou dosti zajímavou. Vždyť tato správa ne-
naučila se mnoho ani z válek vlastních, jak
sejlépe dokazuje válka dánsko-německá, v niž
por-
Rakousko bylo sice assistentem, ale od mistra
svého ničeho nepochytilo, jak pak dokázal rok
1866! Však to jsou doby minulé, kde v Ra-
kousko-Uhersku nikdo na to nepomýšlel něčemu
na světě se naučiti a kde vlastní zkušenosti této
říše zapadly úplně marny do hrobu časův.
Rakousko
Ra
Uhersko
11
article
Válka rusko-japonská má tedy po této
stránce způsobiti ve vojenské správě rakousko-
uherské jakousi změnu a nápravu, což, jak opa-
kujeme, jest věc velmi chvalitebná, jen kdyby
neměla ten prožluklý háček, že má býti pro po-
platníky rakouské velice drahá. Správa společ-
ného vojenství rakousko-uherského podala totiž
delegacím jídelní lístek, jehožto obsah ohro-
žuje naše občanské žaludky úžasnou nestravitel-
ností. Požadujeť na plodných a výrobných silách
a na šetrnosti, sebezapírání civilního občanstva
rakouského pro letošek a dvě léta nejblíže příšti
mimo úhradu všeho posavadního nákladu na spo-
lečnou moc brannou, na pevnině i na vodě,
úhrnem 430,000.000 korun! A hlavní
odůvodnění, ač, je-li vůbec možno o podobném
logickém processu v tomto případě mluviti, spo
lečná správa vojenství rakousko-uherského bere
si — z války rusko-japonské.
Důvod poněkud velmi vzdálený pro Rakou
sko-Uhersko a také valně opozděný, čili zcela
na kvap schnaný, jen aby nějaký důvod pro
úžasnou výši nových finančních operací na vá-
lečnictví rakouské, byl po ruce.
Raka skýUhersko
12
article
Bylo by dlužno a chvalitebno vyšetřiti, zdal
ministr spojeného vojenství rakousko-uherského
byl by vystoupil se svými požadavky, vyjádře
nými číslicí 430 millionů korun v letošní dele
gaci, kdyby na válku rusko-japonskou vůbec ne
bylo došlo? A rovněž bylo by záhodnov
interessu veškerého poplatnictva rakousko-uher-
ského zjistiti číselně, k jakým účelům dopo-
drobna těch 430 millionů korun, jakožto položka
zcela mimořádná v rozpočtu vojenském obrá-
ceno býti má. Neboť ze všeho jest patrno, žeo
nějaké kontrole, jakouž v ústavním státě zastupi
telstvo národní dle práva a povinnosti své vy-
konávati má na každý krejcar, vládou vydaný
v monarchii rakousko-uherské zvláště ve věcecl
vojenských není řeči po všechen posavadní čas
Při rozpočtu správy vojenské, ať už spo
lečné nebo poloviční, po všechna léta tak zvane
ústavnosti v plném květu trvá vzhledem ku po
platnictvu rakousko-uherskému kratičké heslo.
„Beránku, zatřes se!
Beránek ovšem až posud vždycky se za
třásl, třeba jen strachy a úzkostí, ale konečno
i ta krásná pohádka o způsobu, jakým jeho du-
káty přicházely na světlo, dojde svého konce
rovněž tak, jako se přetrhne i nejsilnější řemen-
jestliže dva finanční ministři rakousko-uheršt
popadnou ho každý za jeden konec.
V tomto svrchovaně povážlivém stavu oetle
se již poplatná síla občanstva rakousko- uher-
ského a nejnovějšími požadavky vojenské správy
měla by býti ještě připjata na skřipec, jehožto
šroub už vrže, až uši zaléhají?
Beránek
13
article
Však vládní listy, zejmena vídeňské, na-
máhají se, aby ohromné tyto požadavky obalily
bavlnkou, napuštěnou politicko-finančním chloro-
formem, tak, aby ubohý poplatník ani neměl tu-
šení, co vlastně na něm se žádá a v jakémsi ra-
dostném opojení vykonal vše, čemu vojenská
správa rakousko-uherská z války rusko-japonské
už se naučila, prodlením krátkých tři měsíců,
kdežto jindy nestačila jí k tomu celá desítiletí!
Včerejší vládní „Fremdenblatt“ utěšuje
obyvatelstvo této říše, že novými požadavky spo-
lečné správy vojenské nevzrostou jeho břemena
berní. Peněz na účely vojenské, hlavně na po-
řízení nových lodí válečných, které po způsobu
japonském by také ve správě rakousko-uherské
jen vítězily, jest prý potřebí náramně rychle.
Fremdenblatt
14
article
Vypsání nových daní v té krátké lhůtě není vů-
bec možno, ani kdyby se potrhal paragraf čtr-
náctý, jenž za vlády Körbrovy soustřeďuje v sobě
všechnu ústavnost, všechnu spravedlnosta
všechnu státnickou moudrost vládní. Ale pomoci
půjčky, která dle toho paragrafu prý jest možna.
prý to půjde, jako když namaže. Pakatýlek 430
millionů korun za dobrý sasares vševládní ban-
kéři frankfurtští a londýnští říši rakouské ještě
půjčí. A úroky? Ani o ty dle výkladu páně Kör-
brova a Goluchowského „Fremdenblattu“, ob-
čanstvo rakouské prý nebude mít potřebí se sta-
rat. Ty prý se zaplatí z úspor, kteréž v
rozpočtu vojenském se objeví, až
do umoření celého dluhul
Peprnější satiru nečili jsme posud nu
finanční správu rakousko-uherskou. Ona slibuje.
že něco vůbec ušetří!! Proč pak nešetřila až
posud nikdy? Od r. 1866 minulo třicet osm let
a za ten dlouhý čas úplného míru vojenský roz-
počet rakousko-uherský rok za rokem jen stou-
pal a stoupal. Teď pojednou slibuje, že bude
šetřit, aby poplatnictvo se nelekalo nových daní,
jimiž má odstonat zkušenosti vojenské správy
rakousko-uherské, nabyté ve válee rusko-japon-
ské! „Umřeš jako kuřátko!“ zvolal cikán, když
pocestnému podřezával v lese krk. Sejde jen na
tem, propůjčí-li se letošní delegace k úloze tako-
vého kuřátka .
Vláda se chystá na ni s nabroušeným no-
žem. Už nyní se vší opravdovostí prohlašuje, že
si opatří těch 430 millionů korun, jichž prý ještě
letos má potřebí jako soli, v nejhorším, totiž pro
ni nejlepším případě cestou neústav-
ni, kdyby delegace jí v tom nebyly po vůli.
Patrno, že ústavnost rakousko - uherská
i v parlamentě vídeňském i v delegacích už se
octla v posledním tažení!
Goluchowský
Fremdenblatta
Cikán
15
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 17. května. (Ohlasy z po-
sledni parlamentní kampaně.) Za-
tím co delegace v Pešti připravují rakousko-
uherským národům nové nadělení ve způsobě
několika set millionů korun na nové zbraněa
válečné lodi, časopisy zabývají se ještě výsledky
posledního zasedání říšské rady a zastavují se
z dobrých důvodů nad proklamacemi, vydanými
Praha
Pešť
16
article
různými politickými stranami. A tu zvláštní po-
zornosti těší se provolání spojených stran něme-
ckých, v němž se tvrdí bez obalu, že rakoušt
Němci, neustoupí-li Čechové dobrovolně od
svých spravedlivých požadavků, očekávají uzdra-
vení vnitřních poměrů státních jedině od pro-
středků, ležících mimo obor ústavy
a parlamentu, tedy od absolutismu. Kra-
kovský „Czas“ poznamenává k tomuto přiznání,
jež v slabé chvíli uklouzlo jak liberálním, tak
i konservativním Němeům: „Nikdy doposud ne-
prozradily německé strany výrazněji svých sku-
tečných snah a nikdy také nenaznačili silněji
své náklonnosti k absolutismu, a sice k absolu-
tismu, jehož vidmo se rýsuje dle nynějších po-
měrů. Nejbližší věci, nejprostšího prostředku.
vedoucího z nynějších zmatků, totiž opravy jed-
nacího řádu, prohlášení německé nevidí a proto
ani slůvkem o něm se nezmiňuje ...“. Krakov
ský list chválí pak prohlášení kola polského,
které hlavní váhu klade na změnu jednacího
řádu, aby zachránilo parlament a s ním i ústavu.
Němec
Čecho
Krakov
17
article
My ovšem nejsme přesvědčení o zázračné
síle toho léku, jejž na uzdravení parlamentu na-
bízl polské kolo; s druhé strany však nebereme
tragicky ani hrozby absolutismem, jehož by s
ovšem od srdce přály německé strany, doku
jich vůli plní tak ochotný ministerský předseda.
jako jest dr. Körber. Stálý vídeňský zpravodaj
„Pester Lloydu“, jenž stál vždy na straně ra-
kouských Němců, spráskl udivením ruce, když
dočetl německý manifest a viní původce tohoto
prohlášení, jež schváleno, nota bene, jedno-
hlasně všemi německými poslanci, z nezna-
losti nejprimitivnějších zásad, jimiž se musí ří-
diti politika každého moderního evropského
státu. Absolutismus za nynějších poměrů jest
vůbec nemožný ve vzdělaném evropském státě
kdyby však Rakousko samo chtělo na sebe uva-
liti absolutismus, nedovolí toho Uhry, poněvadž
s absolutně spravovaným Rakouskem nesměly
by uzavříti nijakého vyrovnání a počátek absolu
tismu v Rakousku byl by zároveň koncem sou
státí rakousko-uherského.
Z Lublaně, 16. května. (Vláda a němečt
novináři.) Koncem června bude se v Štyrském
Hradci konati sjezd německých novinářů ze zemo
alpských. Tomuto sjezdu vláda udělila podporu
3000 K, »uznávajíc — jak se praví v listě minister
ského předsedy — mimořádný význam tohoto sjezdu
pro země alpské a zvláště pro Štyrsko.« Kromě tohoto
daru povolilo též ministerstvo železnic tomuto sjezdu
příspěvek 400 K ana cestovní potřeby.« Máme v dobr
paměti, jak se zachovalo ministerstvo železnic k žá-
dosti pořadatelstva lublaňského sjezdu slovan-
ských novinářů, jimž se nejenem nedostalo
nijakého státního příspěvku, nýbrž ani slevy na stát
ních drahách. Ale nynější vláda dávno už odbodil
masku nestrannosti a proto chutě měří jedním Töklem
Němeům a jiným loktem nám Slovanům.
Körber
Lloyd
Němec
Rakousko
Uhry
Lublaň
Štyrský Hradec
Štyrsko
18
article
Ze Záhřeba, 16. května. (Odloučení Dal
macie od metropolie bukovinské.) Zá
derský pravoslavný biskup Nikod. Milaš podal, jak
se sděluje »N. Srbobranu«, rakouské vládě žádost
aby Dalmacie byla oddělena od pravoslavné metro
polie bukovinské a byla podřízena srbskému patriar
chátu karloveckému. V tu dobu konají se ve Vídn
porady pravoslavných biskupů s černoveckým metro
politou drem. Reptou v čele a má se za to, že před
mětem porad jest též návrh Milašův.
Ze Záhřeba, 16. května. (Križevecká ho
spodářská akademie bez posluchačů.
Chorvatská vláda »zreorganisovala« jedinou chorvat
skou vyšší hospodářskou školu v Križevci tak, že
všichní posluchači, 18 na počet, když se jim nedo
stalo ani odpovědi na stesky a žaloby proti proí.
Kernovi, neschopnému odborně i jazykově, opustili
Križevac a odebrali se do Zábřeba, aby se aspoř
zde domohli odpovědi. Poněvadž však jim pohroženo,
že budou vyloučeni, nedostaví-li se hined druhého
dne do přednášek, oznámili solidárně své vystoupení
tak že ústav zůstal bez posluchačů.
Repta
Kern
Zábřeba
Záhřeb
Dalmacie
19
article
Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně.
Anglické zbrojení na východě.
Podle soukromých zpráv z Larnaky roz-
hodla se anglická vojenská správa na Cypru
zříditi tam ihned a na trvalo baráky pro 30.000
vojáků
Anglická výprava v Tíbetu v nebezpečí?
Anglická výprava tibetská nalézá se, jal
jsme již stručně naznačili, v Giance v posta-
vení povážlivém. Vojsko anglické podniklo 10
t. m. obhlídku směrem ke tvrzi, z níž Tibe
ťané stříleli na anglický tábor. Navšlíven i klášter.
v němž dva dny před tím ubytovala se tibetská
jizda, ale neshledáno tu nic kromě starých
mnichů, které Angličané nechali na pokoji
Když hlídka anglická vracela se do tábora, Ti-
beťané spustili na ni prudkou palbu s tvrze své.
kdež byli dostali asi v posledních dnech značné
posily. Střelba trvala ještě asi hodinu po ná-
vratu hlídky do tábora. — Dopisovatel »Ti-
mesů« píše o tom: »Tibeťaně stříleli dobře
přesně a účinlivě. Vysoká poloha tvrze i je
jich opevnění usnadňuje jim tak. Čas o
času viděti jest, jak přicházejí posily tibetské
od Šikace a od Lhassy do nových opevnění na
Giance a na Džongu. Opevnění ta, na nichž
dnem i nocí se pracuje, pozoruhodna jsou jak
rozsáhlostí svou tak i výborným zařízením svým.
Angličan
Larnaka
20
article
Sluhové setníka Parra byli od Tibeťanů bar-
barsky usmrceni tím, že byli zvolna na kusy
rozřezáni. Polapený Číňan Sung potvrdil, že
čínský generál Ma zavinil tuto hanebnost nečin-
ností svou.
Pušky, jichž nyní nepřítel užívá, jsou lepší
výrobek evropský a střely jich dolětají snadno
až do anglického tábora. Pošta se ještě každý
den odesílá a každý den ještě také přijíždí.
11. května zahájili Tibeťané znovu střelbu na
tábor a pokračovali v ní až do západu slunce.«
Z tohoto líčení »Timesů« je viděti, že Ti-
beťané anglický tábor vlastně obléhají a že
mají po ruce i dobré pušky evropské, jakož
ku podivu dobrou školu zákopnickou.
Nová zpráva »Timesů« dodává, že Angli-
čané obsadili 11. t. m. vesnici, vzdálenou od
tábora 1400 metrů, poněvadž z ni mohlo se
snadno na tábor stříleti, ale ještě téhož dne
musila býti vesnice opuštěna, poněvadž Angli
čané nejsou dosti silni, aby mohli hájiti tábor
vesnici zároveň. Dříve než vesnici opustili,
Angličané ji zbořili. Koluje pověsť, že Tibeťaně
pracují za nocí a mlh na náspech a okopech
jimiž bliží se k anglickému táboru.
Parr
Číňan
Sung
ma
Tibeťan
Angl
Angličan
Timesy
21
article
Postup demokracie.
Za nedělního ustavení se obecních rad ve
Francii zvolen byl purkmistrem v Brestu
hodinářský pomocník a v Dijonu nádražn
skladač.
K sensační nové vyzvědačské aféře ve Francii,
o kteréž jsme již včera první zprávu byli při-
nesli, sděluje »Matin« ještě tyto podrobnosti
Dne 21. dubna obdržel londýnský dopisovatel
»Matinu« Jan Hedemon dopis, psaný velmi
chybnou frančinou, kterýž podepsán byl: Fra-
gola Pietro. Fragolo sděloval v něm, že jest
rozený Dalmatinec a že vodil po Londýně dva
muže, kteří přišli do Londýna, aby tam prodali
celý svazek vojensky důležitých papírů. Může
říci prý, co páni ti prodati chtěli, komu a kolik
byli by za to dostali. Běží prý o plány Tou-
lonu a Cherbourgu, válečných to přístavů fran-
couzských a o předpisy pro lodní cvičení fran-
couzská. Páni ti, kteří dlí právě v Brusselu,
nabízeli prý dále ke koupi i plány Brestu
signálová pravidla pro vojenské lodi francouzské
Fragola prohlašoval, že chce se vrátiti do Dal-
macie, že nemá ale peněz na cestu a že chce
za peníze sděliti vše další. Dopisovatel »Ma-
tinu« pozval tudiž k sobě Fragolu, jenž přiše
v šatu rozedraném, i zjistilo se, že byl zaměst
nán u ministra vojenství v Římě a že byl jia
pro vyzvědačství 6měsíčním vězením trestán.
Matin
Hedemon
Pietro
Fragolo
Fragol
Francie
Brest
Dijon
Londýn
Cherbourg
Brusel
Dal
Ma
Řím
22
article
Vypravoval nyní, že oba pání oni byli by doku-
menty vojenské prodali německému agentu, jenž
by je byl draze zaplatil. Jeden z nich že jest
Ital, jménem Cesare Golio a druhý natu-
ralisovaný Francouz Jerémie Mesq ui
jenž býval podnikatelem veřejných prací v Tou-
lonu. Fragola donesl dopisovateli svazek doku-
mentů, jež nalezl v kufru, kterýž byli páni oni
při odjezdu svém do Brusselu zatím v bytu za-
nechali. Dopisovatel viděl tu 85 kreseb a jedno
bordereau s nápisem »Liste des plans de Cher-
bourg, Brest et Toulon«, jakož i dotazník, psaný
na psacím stroji, kterýžto dotazník dle Fragoly
pocházel z Berlína. První otázka, či vlastně
první úkol, uložený v dotazníku, zněl: »Brest,
zaznamenejte všechny batterie Brestu, včetně
téch, jež směřují na zálohu donaruezskou.«
Dále byl tu dopis psaný psacím strojem, v němž
příjemce jeho se vyzývá, aby přišel do Berlínu
a v hotelu »Thüringer Hof« sestoupil. List byl
bez podpisu, ale byla při něm, jak jsme již
včera sdělili, navštývenka »Felix Bedřich Scholtz,
Hedemannstrasse 8, Berlin S. W. Korrespondent
»Matinu« dojel, jak jsme již včera rovněž byli
oznámili, se všemi věemi těmi k francouzskému
námořnickému attaché v Londýně Mercierovi de
Lostende, jenž prozkoumav dokumenty, zbledl
a děl: »Dokumenty jsou autentické a nanejvýše
důležité.«.
Další slibuje »Matin« sděliti v příštieh
číslech.
Ital
Golio
Francouz
Jerémie Mesq
Cher
Fragola
Felix
Bedřich
Scholtz
S W Korrespondent
Matin
Lostende
Brusel
Brest
Toulon
Berlín
Hedemannstrass
Londýn
Thüringer Hof
Matin
23
article
Historka, jež budí značné vzrušeníve
Francii, již jako opětný důkaz malé bdělost
nynější vojenské správy francouzské, jež stará
se více o rehabilitaci Dreyfusů a Martinů, nežli
o přísné ochránění vojenských tajemství, nabývá
tím větší pravděpodobností již i tím, že pře-
ptávkou berlinských listů se zjistilo,že
v hotelu »Thüringer Hof« bydlil před několíka
týdny skutečně jakýs Felix Scholtz, jenž do
knihy cizincův zapsal se jakožto hodinář ze
Švýcar.
»Temps« pařížský snaží se umenšiti dosah
odhalení »Matinu« a tvrdi, že plánům dotyč-
ným netřeba přikládati zvláštní váhy. Jako Golio
a Mesqui, tak i Fragola sám jest prý pouze
sprostý zloděj. Golio a Mesqui jsou ostatné
Toulonu dobře známi. Golio pracoval po jednu
dobu na opevňovacích pracích v okolí Toulonu.
Mesqui byl pak deset let zřízencem stavebních
podnikatelů v Toulonu, Schwacha a Jenina,
kteří pracovali na tvrzích toulonských. (V této
podrobnosti se tedy »Temps« od tvrzení »Ma-
tinu« liší. Pozn. red.) Fragola zabýval se dříve
již obchodem s ukradenými dokumenty a nabí-
zel je opětně již i ze Švýcar policii pařížské ke
koupi. Tehdy užíval jmena Villorio.
Zpravodajská jedna agentura pařížská tvrdí.
že policie zatkla v Orleans u Němce.
jmenem Fergussena, dále jistého Blonsea, jenž
zval se markýzem de Monneville a ženu jmé
nem Alvareyovu. Tito tři hleděli prý z ná-
vodu dvou Angličanů Horrisa a Bisbecha opa
třiti sí vojenské dokumenty.
Dle »Journalu des Débats« tváři se v mi
nisterstvu vojenství — z jasných ovšem příčin
— jako by se věc ta jich ani netýkala, ač sama
policie přiznává, že byly odcizeny plány origi-
nalní třeba prý méně důležité nežli »Matinok
vůli své reklamě tvrdí.
V Praze, 17. kvétna.
Dreyfus
Martino
Scholtz
cizincův
Matin
Jenin
Němec
Blonseus
Monneville
Angličan
Horriso
Francie
Švýcary
Toulon
Schwach
Ma
Orleans
Fergussen
Praha
Thüringer Hof
24
article
Delegace.
Delegace.
Z Pešti, 17. května. (C.-B.)
Rozpočtový výbor rakouské delegac
rokoval především o tom, jak se má projednati roz-
počet vojenský a námořní.
Del. dr. Kramář dovozoval, že mimořádné
úvěry vojenské správy souvisí úzce s mimořádným
rozpočtem vojenským a námořním, neboť některé
jejich položky převzaty do mimořádného úvěru
Proto slušelo by se jednat o obojím najednou. Proto
je radou, aby se rokování o mimořádných úvěrech
a rozpočtech vojenském i námořním odročilo, až
ministr financí podá objasnění.
Předseda bar. Chlumecký myslí, že by se
měly vyslechnout vojensko-technické odborné vývody
ministra vojenství a námořního velitele o mimo-
řádných úvěrech již za rokování o mimořádnýc
V drobném prodejit
ranní čísle o sobě . . . za S
odpolední . . . . . . . zs 2 h
Ve šlialkéch na venkově:
ranní čálo. . . . . . . . 10 h
odpolední
. . . . . . . 3h
Inserá t
plati se hotově napřed
Předplaeení a inserty přljimá zdmini-
strace v Mariasské ulici č. 3.
Tam nacházejí se též rodakee
tiskárna a ezpedice „Národnich Listi“.
Rukopisy se nevracaji.
Del
doktor
Kramář
Chlumecký
Pešť
Mariasský ulice
Národnich List
25
article
rozpočtech jejich, usnešení o úvěrech však odročit,
až ministr financí podá své objasnění, nejspíš v úterní
večerní schůzi.
Del. dr. Kramář sdílí předsedův náhled, jenž
schvaluje se a výbor rokuje o řádném rozpočtu
vojenském.
Po zprávě rel. bar. Walterskirchena ujal
se slova del. hr. Stürgkh, pojednávaje o lepším
zaopatření vojenských vdov a sirotkův a starších
gažistů a přimlouvaje se za obnovení příslušných
resolucí. Dále zmínil se o stejném nakládání s jedno-
ročními dobrovolníky, přestupujícími do zálohya
jejich odlišení, aby nevypadali tak, jako jiné šarže
z mužstva. Konečně rozhovořil se o vychovatelně
pro vojenské dcerky.
Del. ryt. Abrahamowicz uznává, že vojen-
ská správa dbala o rozřešení opravy trestního řízení
vojenského, nepochopuje však, jak věc může se zdežo-
vat uherskou vládou. Nejspíše — prý — jde tu o řeč
jednací. Bylo by nesmyslem při veřejném a ústním
jednání užívati jiné řeči než té, již mluví obžalo-
vaný a svědci. Ať se nalehá na uherskou vládu, aby
tyto požadavky byly slušně vyřízeny.
Pojednávaje o opatřování vojenských koní, při-
mlouval se za požadavky zemědělských kruhů, jež
s nynějšími cenami remont spokojeny nejsou.
Del. dr. Kramář shledává zcela přirozeným,
že po velké debatě o vojenském rozpočtu před čtvrt
letem nynější rokování — než přijde na řadu 150mill
požadavek vojenský — je mnohem klidnější. Ale proto
přece sluší připomenouti, co tehda hýbalo myslí.
Del
doktor
Kramář
Stürgkh
26
article
Ministr chtěl zahájiti novou éru: národnostní rovno-
právnost, avšak vzdor jeho krásným slovům dějí se
neslýchané věci, i nižší vojenské šarže nevzaly si
ministrova slova tuze k srdci.
Ministr musí ukázati železnou pěsť, aby vyhnal
z vojska starého ducha germanisační vypínavosti.
Řečník poukazuje na nedávný libochovický případ
v odvodní komisi s jakýmsi majorem a vyzývá mi-
nistra, aby pro příklad jiným pohnal onoho důstoj-
níka k zodpovědnosti proto, že nejedná dle jeho in-
tence. Táže se, pokud provedeny opravy ohlášené
v reservátním rozkaze a ministrově někdejší řeči ve
prospěch plukovní řeči a k jakým koncům dospěje
příslušná komise, zvláště pokud jde o vyučovánía
péči o plukovní řeči v kadetních školách. Konečně
ptá se ministra, povolí-li český nápis vedle něme-
ckého na kutnohorských kasárnách, jak slíbil v mi-
nulém delegačním zasedání.
Konečné vytkl řečník různé požadavky v zájmu
zemědělců, zvláště pokud týká se dodávky obilí pro
vojsko.
Del. Šusteršič pojednal o soubojích, odvo-
lávaje se na své známé stanoviště a ptal se mi-
nistra, jenž uznal svrchovanost čestné rady, zda se
také respektuje, kdy upouští od nuceného souboje.
Dále zmínil se o lublaňské zásobárně.
27
article
Del. dr. Tollinger usiloval též o zkoncování
trestního řízení vojenského a o náležitější provádění
§ 60. branných předpisů. Konečně ptal se ministra,
je li pravda, co noviny psaly, že sborový velitel ví-
deňský zakázal důstojníkům vídeňské novoměstské
posádky navštěvovati dům vévody parmského se zře-
telem na hr. Ledóchowského.
Del. Dobernigg žasl nad překvapením dele-
gace velkými vojenskými předlohami a brojil proti
spěchu a kvapu, aby byly hned projednány. Nevalně
pověsti delegace by se tím neprospělo. Děkoval mini-
strovi za vojenskou podporu o korulanské povodni,
konstatuje jeho větší ochotu než za předchůdců jeho
avšak i to, že oběti lidu na vojsko jsou přec jen
větší. Vojenská správa zpečuje se hospodářským po-
žadavkům, ale národním aspiracím v Rakouskua
zvlášť v Úhrách povoloje krok za krokem. Přimlouvá
se za bojnější dovolené v čas žní a navrhuje zlep-
šení pensí vojenských vdov a sirotků. O trestním
řádu vojenském navrhuje resoluci, jíž ministerstvo
vojenství vyzývá se, žádati důrazně u vlády uherské,
aby rozhodlo se o předloze a ta dostala se do obou
parlamentů. Nabádá k spořivosti při důstojnických
pensích a manevrech. Řečníkova zaujatost proti řád-
nému rozpočtu vojenskému jest ospravedlněna reser-
vátním rozkazem, jímž podporuje se poslovaňovací
politika.
Del
doktor
Tollinger
28
article
Del. Pergelt soudí, že delegáti měli by míti
více pokdy k prozkoumání překvapující předlohy.
Bylo by dobře, kdyby zodpovědní ministří nemluvili
vždy na konec debaty, zvláště tenkrát, kdy jejich
odpovědi bude třeba parlamentně kritisovati. Bývalo
by dobře, kdyby se byl opět zvolil odbor pro vojen-
ské dodávky. Brojí proti odkládání nového trestního
řízení vojenského a přimlouvá se za vyrovnání sta-
rých pensistů s novými, třeba zatímnou pomoci
fondu vojenské taxy. Konečně konstatoval, že vojen-
ská správa je spokojena s koni kupovanými v Če-
chách a alpských zemích a stýskal si na skrovný
počet posádek v severních Čechách.
O 2. hod. odp. bylo rokování přerušeno.
V odpolední sch ůzi del. dr. K ramál
polemisoval s drem. Pergeltem o libochovickém pří-
padě a kasárních nápisech. Nebylo by žádným ne-
štěstím a také by neohrožovalo armádu, kdyby ná-
pisy na kasárnách byly maďarské nebo české. Ná-
pisy mají býti srozumitelny a nejsou proto, aby do-
kumentovaly německý ráz armády. Liché jsou obavy,
že poddůstojníci nevyznají se v mapách, neumějí li
německy. Odpomůže se tomu, budou-li v mapách
hlavního štábu jmena, jakých se v tom kterém kraji
užívá. Avšak Němci brojí vždycky proti tomuto roz-
umnému zařízení.
Němec
Čechy
29
article
Předseda bar. Chlumecký ptá se ministra.
je-li naděje, že bude v Brně zase sborové velitelstvíí
Obyvatelstvo si ho přeje a všecky okolnosti svědč.
pro Brno. Prosí ministra, by věc tu rozhodl příznivě,
Ministr Pitreich odpovídá na dotazy po z-
opatření vdov a sirotků, že věc ta musí se rozřešiti
zákonodárstvím. Taxovní fond vojenský by toto
břímě snesl. Rakouská vláda vyslovila již souhlas
s příslušnými operáty, uherská teprve o věci uva-
žuje, ale ministr troufá, že do podzima bude před-
loha podána parlamentům. Byl by též velice po-
vděčen, kdyby upravily se pense starších pensistů,
ale naskytují se tu velké nesnáze, neboť taxovní
fond na to již nestačí.
Pitreich
Brno
30
article
Záložním poddůstojníkům-jednoročním dobrovol-
níkům nelze dáti žádnou distinkci, neboť by se ne-
srovnávala ve služebním ohledu s vojenskou kázní
Kadeti aspiranti mají beztoho již dobrovolnické od-
znaky.
Úherská vláda přeje si vroucně, aby reforma
trestního řádu vojenského provedena byla a záhy se
bude mocí o ní jednati mezi obě ma ministerstvy spra
vedlnosti a ministerstvem vojenství.
S koni, o nichž zmínil se del. Pergelt, dobře se
pochodilo, ale v zájmu pohotovosti a ekonomie nelze
upustit od dosavadních opatření. O dodávkách platí,
co řekl v minulém delegačním zasedání.
Posl. dra. Kramáře odkazuje s dotazem po zave-
dení jazykového vyučování v kadetkách na své něk-
dejší vývody. Nařízení nabude platnosti příštím
školním rokem. Vyučování v druhé řeči rozšířeno
na čtyři leta, počet konversačních hodin bude roz-
množen a ten nebo onen předmět bude se předná-
šeti v druhé řeči.
K někdejším výrokům o nápisech na kasárnách
poznamenává, že nebyly dány dosud žádné rozkazy,
takže kutnohorské velitelství jednalo v té věci zcela
správně. Záležitost ta upraví se přiměřeně místním
zájmům.
Libochovická událost vyšetřuje se.
V otázce soubojové stojí na druhdy vytčeném
stanovisku. Členové čestné rady nemohou býti po-
hnáni k zodpovědnosti za své votum. V záležitosti,
o níž zmínil se del. Tollinger, nezavedl vyšetřování,
protože má dost práce se služebními záležitostmi a
tato věc je soukromá.
Posl
Kramář
Tollinger