ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 1b7dd890-70eb-11dc-a721-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 33 celkem · entity: person 76, place 65, work 3, org 14
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
eDNÍ LISTY
3 masthead
28. prosince 1903.
4 masthead
Císlo 354.
5 article
politika rakouská musila přizpůsobiti zájmům slovanského křesťanského obyvatelstva na Bal- káně. Podobná změna, jako v politice vnější, mu sila by se provésti současně také v politice vnitř ní. Stále hýčkaná hegemonie německé menšiny před Litavou a maďarské menšiny za Litavou jeví se čirým nevděkem ke Slovanům v obou polovinách soustátí, kteří se osvědčili vždy jako nejlepší výkonné síly v tomto státě a v dobách nebezpeči ukázali se nejpevnějšími pilíři mon- archie. Slovanským kmenům v soustátí habsbur ském musí se konečně přiznati úplná svoboda rozvoje národních síl a vlastností a onen díl vlivu na státní správu, na nějž mají spravedlivý nárok
Slovan Bala Litava
6 article
Vzájemné sbližování různých národností a vše obecný smír jako následek takového sblížen musí se připravovati již ve školách. Nejvhod- nější prostředek k tomu vidí pisatel v tom, bu- dou-li se všichni žáci aspoň na středních ško- lách učiti vedle němčiny také některému slovan skému jazyku; obeznámí-li se Němci s jazykem slovanským a poznají jeho přednosti, zaniknou samy sebou klepy o inferioritě a přestane neváž- nost ke slovanským řečem. Druhým prostředken jest požadavek, aby každý státní úřadník byl po- vinen vykázati se náležitou znalostí některého slovanského jazyka vedle němčiny v Rakousku. v Uhrách pak vedle maďarštíny buď znalostí něm- činy neb některého jazyka slovanského. Pak pře- stanou samy sebou obtíže při vyřizování slovan- ských podání v úřadech a přestanou i stížností. že obyvatelé nemohou se domoci svého práva ve svém vlastním jazyku. Pisatel poznamenává při tomto odstavci, že němčina, až nebude ni- komu násilně vnucována, dobude si sama opětně té vážnosti i v obyvatelstvu neněmeckém, jaké se těšívala před léty a že se splní přání rakou- ských Němců, vložené do jich svatodušního pro- gramu, aby se němčina stala prostředkovacím jazykem Rakouska.
Němec Rakousko Uhry
7 article
Poslední část spisku týká se ústavy. Pisate pokládá nynější rakouskou ústavu za přežilou, a poněvadž se na dlouho udržeti nedá, rad koruně, aby ji nahradila novou ústavou, vypra- covanou na základě federativném a vyhovujíe historickému vývoji monarchie. Jedině taková ústava může přivésti Rakousko ke kýženému cíli, která bude přísně dbáti historických práv jednotlivých součástí této říše. Hr. Jan Harrach vystupuje ve své brožuř ovšem hlavně jako vřelý zastance říše habs- burské. Přeje si rozhodně opětného rozkvětu této staré monarchie a ukazuje zřejmě na Balkán jako na územi, které má spadnouti do sféry vlivu habsburské říše. Ale předesílá podmínku která by mohla spřáteliti s jeho myšlenkou, kdyby byla poctivě provedena. Rakousko ke všem národům spravedlivé, dbalé zájmů svých slo- vanských - národů a žijící v přátelství s vele- státem slovanským na východě mohlo by ovšem působiti přítažlivě na Slovany balkánské a vliv rakouský pozbyl by na Balkáně té katolicko germanisační příchuti, která jej tam činí dnes odporným. Pravíme, že s myšlenkami váženého pisatele mohli bychom se spřáteliti, kdyby se splnily také všechny podmínky, o nichž byla výše řeč. Přáli bychom, kdyby rady pisatelovy došly povšimnutí na pravém místě; bohužel máme však málo naděje, že jeho poctivé rady bude uposlechnuto.
Harrach Rakousko Hradec Balkán
8 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. Učitelstvo v Bosně s Hercegovině. Z učitelských kruhů bosensko-hercegov ských obdrželi jsme následující přípis: Bosensko-hercegovské učitelstvo obrací opě své oči k bratrskému národu českému, a zvláště k českým delegátům, kteří nikdy nezapomněli svých bratři na Jihu, a zvláště učitelstva bosen sko-hercegovského. Loni a předloni delegát dr. Kramář vzbu dil v delegacích otázku o zlepšení platů učitelstv v Bosně a Hercegovině. Na to nebožtík ministn Kallay slíbil, že se tak stane, a neučinil ni- čeho a nyní už neučiní. Letos učitelstvo bosen- sko-hercegovské opět se obrátilo v té příčině na delegace. Nebude-li mu pomoženo, stane se bíd- ným proletariatem. Proto prosí všechny delegáty bez rozdílu národnosti a stran, aby žádosť jeho podporovali a postarali se o zlepšení jeho ubo- hého hmotného stavu.
doktor Kramář Kallay Boseň s Hercegovina Boseň a Hercegovina
9 article
Zanardellův skon. Pozdě v noci na neděli donesl drát z Italie zvěsť o náhlém úmrti Giuseppa Zanardella. Po svém nedávném odstupu z ministerstva doufe Zanardelli v zátiší svém v Madernu nalézt úlevy v chorobě své — trpěl prý rakem žalu- dečním — avšak již minulý týden zhoršilase choroba a sdružila se s nesmírnými bolestmi Po několik dní nemohl Zanardelli ničeho požiti. Biskupu Bonosvellovi, jenž jej navštívil, pravil; »Modlele se, bych zemřel bez bolesti«. Nebylo mu však ani toho dopřáno po pohnutém a bouř livém životě jeho. A bouřlivým byl život ten, zvláště jeho mládí. Ne velikého státníka bude v něm opla- kávati Italie, neboť Zanardelli nebyl z politikův, kteří dějinám vytvořují směr, — nýbrž muže jenž nejlepší věk svůj, mládí své celé, zasvětil její ideálům, její jednotě. Italie želeti bude něm starého ohnivého osmačtyřicátníka, kterýž i v pozdním věku jako ministr zůstal věren demokratickým ideálům svých mladých let, třeb že pro nedostatek opory v nových generacíeh ne všecky dovedl uskutečniti.
Zanardellův Zanardell Bonosvell Italia
10 article
Tak nepodařilo se mu uskutečniti moderní předlohu o rozvodu pro odpor klerikálův, ani pro úzkoprsost vlastních soudruhův větší volnost akcím a hnutím řeholním. Za jeho vlídnější nazírání zvláště na právo na stávku krajní le- vice vděčila mu i občasnou podporou hlasův svých v parlamentu, a také republikáni, pamět- livi starých jeho snah a ideálův, nestáli vůči němu v příkrém odporu. Giuseppe Zanardelli narodil se 1829 v Brescii a zúčastnil se jako 18letý mladík povstán v rodném městě svém a bojův za jednotu Italie v Lombardii i v celém období revolučnímr. 1848/49. Musil prchnouti, potom ale r. 1851 byl amnestován. Když Garibaldí podnikl slavnou svou výpravu na Sicilii, kterouž v čele 1000 hrdinů dobyl pro Italii sjednocenou celého krá- lovství, byl i Zanardelli, jenž zatím za poslance zvolen byl, mezi nimi. Po výpravě té vrátil se do rodného města svéhe a žil v něm jako advokát, zúčastniv se živě i všeho ruchu po- litickéhc.
Zanardelli Garibaldit Brescia Lombardie Sicílie
11 article
Od r. 1876 střídavé vykonával různé úřady ministerské. Jako ministr vnitra v létech 187 až 1883 provedl i volební reformu. Později byl ministrem spravedlnosti a na to po několik let i předsedou sněmovny poslanecké. 15. února 1901 po pádu přechodního ministerstva Sara- cosova vstoupil v čelo ministerstva a již odté chvíle musil stále zápasíti s piklemi pravice, která Zanardellovi vytýkala zvláště shovívavost ke stávce železničních zřízenců a k velké stáve v Janově. Přes to ještě v čerenu t. r. sněmovn vyslovila ministerstvu Zanardellově většinou 85 hlasů důvěru. Když ale ministři Belloti a Gio- litti, jenž stal se později i jeho nástupcem, je opustili, byla posice Zanardellova podryta. Ne- zdar v otázce návštěvy carovy zlomil vliv Za- nardellův také u trůnu. Na podzim ustoupi proto státník tak sklamaný a všemi téměř opu- štěný své lesklé postavení řimské a uchýlil se do skromného zátiší v Madernu, by zde hoji když ne trpkost a sklamání své duševní, aspo zničené své zdraví. Marně však — a tak odešel v sobolu ze řad druhů svých, želen dnes i těmi kteři mu včera ještě rozuměti nechtěli a sna i těmi, kteří včera ještě po něm kámen zvedali
Zanardell Bellot Zanardellův Janov Sara
12 article
Z Říma, 27. prosince. (C. B) Ministersk rada usnesla se, aby Zanardellův pohřeb stát ním nákladem byl proveden, jakož aby n všech státních budovách vztýčeny byly smuteční prapory. Ministerský předseda Giolitti a ně kteří ministří zúčastní se při pohřbu. Krá zaslal Zanardellově sestře velmi vro ue soustrastný telegram. Z Maderna, 27. prosince. (C.-B.) Předseda sněmovny poslanců zaslal rodině zesnulého te- legram, ve kterémž projevuje smutek sněmovny nad úmriím zesnulého státníka. Zanardellův pohřeb koná se ve středu. Mezi došlými sou- strastnými projevy nalezají se také telegramy hraběte Turinského, věvody Janovského, před- sedy senátu a přečetných jiných osobností. Z Maderna, 27. prosince. (C.-B.) Zanar- dellova mrtvola bude, oblečena v černý kabát bez řádů, dnes večer přenešena do černě ově- šeného salónu přízemku. Zde bude obecenstvu k ní přístup dovolen. Později bude Zanardellova tělesná schránka převezena do Brescie, kdež bude pohřeb. Delcassé o zahraničné politice. V sobotní schůzi senátu francouzského za rokování o rozpočtu ministerstva vnějších věeí promluvil o mezinárodních poměrech stručně ještě i Delcassé. Odůvodňoval nejprvé reformní akei rusko-rakouskou a souhlas ostatních velmocí s ní.
Zanardellův Giolitti Janovský Řím Brescia Maderna
13 article
V příčině Marokka dále pravil, že Francie chce zabezpečiti jeho neodvislost a rozvoj. Na dálném Východu neudálo se prý nic, proč by se měla přikládati víra poplašným zprávám poslední doby. Ministr pojednal p k o různém seskupení státův v Evropě a dodal, že žádná ze s ku- pin těch nezdá se mu tak blíz ka ideálu, jako alliance frankoruská a to jak se stanoviska zájmů fran- couzských, tak i se stanoviska sympatií francouzského národa Sám Bismark to musil připustiti. Delcassé uvedl jak cennou stala se alliance ta pro franconzsk vojsko a námořnictvo, i pro francouzský kapitál Alliance s Ruskem učinila konec nejistotě, jež po obrození Francie zavládla. Při tom ponechává alliance ta oběma spojencům úplnou volnost akce Ministr blahopřál si k smírčim smlouvám, uza vřeným s Anglií a Italil a končil prohlášením že sociální pokrok musí býti podporován i po třebnou moci. Rozpočet byl na to v celku svén schválen.
Delcassé Maroko Francie Evropa Rusko Anglie
14 article
K revisi Dreyfusova procesu. Dobrozdáním komise justičního minister- stva ve prospěch revise procesu Dreyfusova za- bývati se bude nejprvé trestní senát kasačního soudu. Potom spojí se všechny tři senáty ka sačního soudu, aby ve veřejném líčení vyslechly zprávu zpravodaje, plaidoyer zástupce Drey fusova a návrhy generálního prokuratora, o nichž pak učiní kasační soud další rozhodnutí. Dreyfusardy překvapilo, že komise revisní neuznala všecky »nové momenty«, kteréž oni uváděli ve prospěch revise, zvláště ne také do- mnělou nepravdivosť svědecké výpovědi Černu- ckého, ani ostatní z těch, jež v neděli jakožto sdělení čerpané ze soukromého pramene jsme byli uvedli, nýbrž že přijala za podklad revise toliko ony momenty, jež v nedělní zevrubné zprávě naší uvedeny jsou jako officiosní sdělen »Agence Havas«. Nacionalistické listy přijímají dobrozdán komise revisní zcela klidně, toliko »Libre P role« míní, že padělky, jež jako nové momenty pro revisi se uvádějí, zrobeny byly samými přá tely Dreyfusovými, kteří v ministerstvu vojenstv mají teď za Andréa volné pole, kdežto v mini sterstvu tom za všech pěti předehozích mini strů a také za těch, kteří dreyfusardy samým do ministerstva povoláni byli (Zurlinden a Cha noine) nic nesprávného v celém procesu shle dáno nebylo.
Dreyfusův Havas
15 article
Nová demokratická strana v Německu. V politických kruzích berlínských šíří se pověst, že pomýšlí se na zřízení nové demo- kratické strany, jež by záležela z některých členů obou dosavadních svobodomyslných frakcí, z několika socialistův, jichž jména v poslední době za příčinou sjezdu drážďanského častěj byla uvedena a vedle toho i jistého vynikajícího učence berlínského, ze známého žurnalisty a z ně- kolika jiných ještě osobností, blíže neoznačo- vaných. Rozdělení Marokka. Pařížský dopisovatel londýnského »Daily Mailu« tvrdí z pramene prý nejlěpe informova ného — a skutečně, v Paříži styky jeho s mi nisterstvem vnějších věcí se nepopírají !! — že vyjednávání mezi Anglií a Francií v příčině Marokka jest skorem ukončeno a že výsledek jeho bude uveřejněn již v přištím měsíci. Jak- mile prý shoda mezi oběma státy bude i for- málně zpečetěna, zahájí se vyjednávání také s Španělskem. Tomuto bude ponechána volná ruka v pásmu riffském, čímž přiznáno bude mu ovládání středomořského pobřeží marockého. Tři nynější osady španělské leži právě v tomto pásmu. Dopisovatel praví, že v Londýně iv Paříži doufají, že Španělsko k jich shodě s připojí. Ale jak Francie i Anglie samy větší část tučného sousta marockého mezi sebou rozděli, dopisovatel zatím ještě nedokládá
Německo Maroko Paříž Anglie Francie Španělsko Londýn Daily Maila
16 article Adolf Čech,
Adolf Čech, bývalý první kapelník Nár. divadla Bolestně dotkne se naší veřejnosti a ze jmena přátel divadelního umění tmavá pásk okolo jména Adolfa Čecha. Ačkoliv žil o dob svého předčasného a zbytečného pensiono vání v ústraní, vědělo se dobře, že v zdrav na pohled výborně vypadajicího, kvetoucího muže děje se neblahý, ke konei spějíel převrat. Právě před vánočními svátky, v době nj šfastnější, utrpení jeho dosáhlo vrchole a včera o půl 4. hodině odpolední naposled vydechl obklopen svými drahými. S Adolfem Čechiem odchází muž, jehož všechna činnost srostla ne- jen s operou Národního divadla, nýbrž i s roz- květem hudebního života v Praze a to od le 1864 až do r. 1900, tedy bezmála plná čtyř desítiletí. Vzácná, neúmorná píle, založená hlu bokým nadáním hudebním a rozhledem, vyko- nala opeře české služby neocenitelné a to ze- jmena od dob, kdy Čech přejal v r. 1876 z ruky Smetanovy řízení zpěvohry české jako první kapelnik. Život Čechův, jako život většiny umělců. není bez motivů dost pohnutlivých. Narodiv se v roku 1842 v Prčici, rodným jménem Tausík vzdělával se v hudbě u svého otce učitele, po zději, když přišel do Prahy studovat techniku u Píče a Škroupa, kteří talent jeho poznal a vlivem svým způsobili, že zanechal architektury a věnoval se zeela hudebnímu umění.
Čo Čecho Čechie Smetanův Čechův Tausík Píč Škroup Praha Čechy Prčice národní národní divadlo
17 article
Za ředitele Thoméa byl přijat jako čler sboru, pozdějí jako sbormistr za kapelník J. N. Maýra. Co znamenalo býti tehdy ve služ bách divadla, vylíčil Adolf Čech v několik feuilletonech, v tomto listu uveřejněných pod názvy »Před čtyřiceti léty« a »Z dob prozatím- ného«. Tam na jednom místě píše doslova »A bylo k tomu vskutku mnoho vlasteneckého nadšení zapotřebí, státi se členem sboru za 10—15 zl. měsíčního platu. Vždyť já sám engažován byv jako sbormistr a vůdce sboru, solista ve zpěvo- hře a později druhý kapelník, měl jsem jen 20 zl. měsíční gáže. Ale tohdejší vlastenecké vědomí nás sililo, že jsme konali zkoušky i při největším hladu«.. . Po roce 1865 odešel Čech jako divadelní kapelník do Olomouce, kde půsebil pod ředitelem Königem kratší dobu málo přes válku pruskou, kdy se společ nost rozešla a Čech vrácen Prozatímnému Definitivně stal se prvním kapelníkem v r. 1876 po slavném mistru Bedřichu Smetanovi S veškerou energií vzal řízení zpěvohry do ru- kou, propracoval se hležím nechutných operel a nastudoval s orchestrem velký repertoir operní.
Maýr Čo Smetan Olomouc by divadlo
18 article
Jak již podotčeno, získal si Čech zejmenao provedení českých původních zpěvoher velikou zásluhu a namnoze pověsť jejich až za hranice sahající, vznikla jeho přispěním a neúmornou pili. Jako ředitel čelnějších koncertů českých v dobré je paměti jako znamenitý dirigent kon- certů Výpomocného spolku členů sboru a o kestru král. česk. zem. a Národního divadla. dále jako dirigent koncertů Spolku hudebních umělců, populárních koncertů Umělecké besedy. Pražské Filharmonie a pod. Neméně záslužná byla jeho činnost učitelská. Jako skladatel vystoupil s komposicem menšího rázu, jež však hudební jeho nadání rozhodně prozrazují. Adolf Cech, ač v plné síle, byl za nového divadelního regimu přinucen ode- jiti do pense. Okolnost tato bolestně se ho do- tkla a nejednou stěžoval si známým, že by ještě dobře byl mohl v úřadu kapelníka působiti. Vážné choroby své byl si plně vědoma s klidem stoickým napsal si před časem i smu- teční oznámení svého úmrtí pro noviny tak, jak na jiném místě bude otištěno. Pohřeb Adolfa Čecha konati se bude zejtra v úterý dne 29. pro- since o 3. hod. odpol. z chrámu sv. Vojtěch na hřbitov olšanský. Česť památce zvěčnělého
Čo Adolf Cecha Čecho svatý . Vojtěch Olšanský národní divadlo spolek hudební umělec pražský filharmonie
19 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Starosta král. města Berouna pan JUD Vilém Šmolenop zemřel v sobotu dne 26. pro- šince 1903 o 123. hodině ranní v 65. roce věku svého, podlehnuv delší zarputilé nemoci. Ve zvěčnělém ztrácí město Beroun, ba celý tamějš kraj, občana nad jiné zasloužilého, který pro svou milou, ušlechtilou povahu, vrozenou skrom- nost, správnost a solidnost povolán byl nejednou k úkolům, jež jsou podmíněny neobmezenou důvěrou, vážností a láskou lidu. Přesídliv před léty z Prahy do Berouna, otevřel tam dr. Vilém Šmolenop advokátní kancelář. Hned zúčastnil se života veřejného a spolkového. Stal se členem okresního výboru, pak jeho starostou, byl zvolen v posledním období purkmistrem, tím i před- sedou místní školní rady, městské spořitelny členem správní rady měšť. pivovaru beroun- ského. Činnost jeho v oboru samosprávy byla vůbec obsáhlá. Náleželť dr. Šmoleno k pracovníkům, kteří bez okázalosti a hlučných projevů zdárně působí na skulečný prospěch zájmů veřejných. V posledních letech nebylov Berouně jediného podniku, na němž by dr.
Šmolenop doktor Šmolit Beroun Praha
20 article
Šmolenop neměl vynikající účasti. Staral se vše- možně o dobro a prospěch města o rozkvět ce- lého kraje. Všech vlasteneckých spolků beroun- ských byl členem a zpěváckého spolku »Slavoše« členem čestným, kteréhožto vyznamenání dostalc se mu také od pražského »Hlaholu«, jehož by před léty horlivým funkcionářem. Když minu- lého měsíce otevřena byla nová berounská rad- nice, byl již dr. Vilém Šmolenop upoután ne- mocí na lože. Přítomni repraesentanti úřadů, obcí korporací a spolků vlasteneckých v uznání vy nikajících zásluh, jichž si byl dr. Šmolenop take o tento podnik získal osvědčili mu písemně svou zvláštní pozornost a úctu. Byl to snad poslední veřejný a také zasloužený projev, který nemoc- nému radost způsobil. Jako dobrý a poctivý vla- stenec připraven byl dr. Šmolenop v každém okamžiku ku práci a činu na prospěch veřejného dobra, ke cti a blahu svého milovaného národa
Šmolenop doktor Hlahol
21 article
Beroun truchlí dnes nad rakví svého starosty který odešel dřive, než vykonati mohl, co si byl ještě za úkol vytkl. Národ ztrácí v dru. Šmole- nopovi upřímného syna, jeho památce náleží čest nehynoucí. Pohřeb konal se dnes o 10. b. dopolední z nové berounské radnice na místn hrbitov. — Zpráva o zastaveném vyšelřování s pro- lessorem němeoké university drem. Ditrichom pro švindle v Úrazové pojišťovně se tedy potvr dila v plném rozsahu, skandál jest co nejúpl- nější. Jak se zdá, je opravdu něco na tom, když se někdo narodi Němcem, dobrá sudička stoí nad jeho kolěbkou a dobří sudí nad jeho životem. Vážky spravedlnosti samy sebou se naklonily ve prospěch prof. Dittricha, dřive než položeno na ně závaží, snad měly na ně vliv podobné ta- jemné síly, jako pozemni magnetičnost na střel- ku. Pak ovšem jest lehko „Bohemii“ a „Tag blattu“ honositi se německou umravněností nezištnou poetivostí, když meč spravedlnosti na- broušen jest jenom na ostří pro Čcehy určeném Či snad jsou professoři německé university ex
Šmol Němec profesor Dittrich Beroun Bohemia
22 article
— Co jesř příčinou štvanic proti českým úřadníkům? Jsme spravedlivými potud, pokud uznáváme, že člověk, jenž co činiti má se soud cem neb úřadníkem, má k němu větší důvěru je-li jeho národnosti. Pokud to jde, přímlouval bychom se, dle zásady, co nechceš aby ti jin činili, nečiň ty jim, aby do německých krajo vysýláni byli němečtí, do českých ale češt úřadnici. Již také proto, že našim českým aspi rantům pobyt v kraji, kde vrch maji národní naši odpůrci, příjemný a závidění hodný věru není Ovšem že bychom potom ale trvali na tom, aby zásada, by Čech byl souzen Čechem a Němec Něm- cem, nebyla provedena pouze v Čechách, nýbrž také na Moravě a ve Slezsku, a potom, aby s princip ten neobmezil jen na první instanci, nybrž aby platil ve všem soudnietví. U vrch- ního soudu zrovna tak, jako u nejvyššího, kde spravedlnost na vážkách váží páni v bílých rukavičkách a s bílou kravatou, ale bez důvodů, z pouhého libovolného usnesení se tohoto soudu.
Čecho Němec Čechy Německo Morava Slezsko
23 article
Ostatně se jeví čím dále tím zřetelněji, proč vlastně Všeněmci o úřadníky své národnosti tak usilují. Soud o tom vyvoditi se dá velmí snadno z příběhů, jimiž provázeny byly různé ná silnické afféry, které spáchány byly v poslední době a jež všechny měly ráz národního boje Tak na příklad připomeňme si afféru duchco skou. Co se tam stalo ? Především budiž přede sláno, že české obyvatelstvo, netvoří-li většinu, aspoň Němcům se tam co do počtu vyrovná. že bylo by tedy zjevnou urážkou našeho kmene. kdyby se čeští jednotlivci, čeští spolkové a kor porace obmezovali ve svém chování a kdyby se jim nepovolovalo, co bez okolků povoluje s Němeům. Okresní hejtmanství povolilo průvod mě- stem. To ale nechtěl strpěti snášelivý purkmistra jeho městská rada i usnesli se na tom, že na sokol ský průvod vyšlou obec, policajty, aby ho rozehnali A ti konali, co jim bylo nařízeno s příslušným germánským vztekem. Mlátili do českého lidu, trhali jím, eloumali jím, aby přivedli ho k pádu.
Němec
24 article
Způsobili krátce řečeno takový zmatek, že prů- vod násilně rozrušený vic se seřaditi nemohl. Tot se ví, že napadení Čechové nedali si to líbita že žalovali. Ovšem že polieajty. Tito byli na základě výpovědi svědků uznáni vinnými a také odsouzeni a sice právě s ohledem na to, že trest- ního skutku dopustilí se ve vykonávání služby a že na místě aby pořádek způsobili, největší a nej- pustší vyvolali nepořádek. Z toho bouře a zuřivá agitace, jež na novo vynesla na povrh německo- prušácké hnutí v Čechách: Chceme pro sebe německé soudce! Jinými slovy mají soudcův své vlastní národnosti ve smíšeném území proto zapotřebí, aby mohli bez trestu nepohodlné Čechy znásilňovati. O to jim jde a to jest pří činou a původem štvanic proti českým úřadní kům a soudeům ve smíšeném kraji. — Velikášství ústředního orgánu »česko- slovanské« strany národně-sociální rozlézá se jako skvrna inkoustu na pijavém papíře, novým přítokem stále živená. »Akademik«, vyslaný drem.
Čecho Čechy
25 article
Adlerem do Prahy ke skandalisování českého lidu společně s realisty, domnívá se opravdu, že jest dirigentem českého svěťa a že se celá Praha točí kolem něho, nevyjímaje, toť se roz- umí, především a hlavně »Národní Listy«. Pa dr. Němec počíná si nejinak, než jako kdyby měl zapotřebí jenom mrknout a všechna pěra naší redakce vrhla se směrem naznačeným jeho »česko-slovansky« sociálně demokratickým obr- vím. Čtení o tom v jeho listě jest k popukání Něco přínesou v úterý »Kat. Listy« a »Nárední Listy« odpoledne »vyřití se na klerikály«. Na to však seciálně-demekratický orgán ukáže něco »Nár. L.«, čeho se »svobodomyslný orgán za lekne velice velmi, i aby věc zakřidoval i hned zase přinese odpoledne útok na evangelíky přes realisty, které viní z práce pre krále pruského.« Nemůže býti nic víc ohromujícího, než čte-l někdo tak zdreující psychologickou pragmatiku svého počínání a vylíčení nejtajnějšího duševního hýbla svých skutků. Prožíváme všechny hrůzy Maupassantovy »Horly«, neboť vědomi, že všechno, co počínáme, závisí od tajuplného vlivu českosl. sociálně demokratického okkultisty, jest zdreující.
Adler doktor Němec Maupassantův Horla Praha
26 article
Dokonce nacházíme se už ve — spojenectví s ka tolickými klerikály a jich jírchářským orgánem Důkaz pana doktora Němee jest velkolepý. Kar- Rohan přináší již od několika neděl v »Rozhle dech« ničivý, přímo radioaktivnými doklady proložený rozsudek nad realisty, realistickými losvonromisty za jich práci pro krále pruského, obvinění a odsouzení buďto si vůbec nevšímají Rohanovy studie, anebo se vymlouvají, že je tak konfusní, že ji vůbec nelze rozuměti. Poně vadž serie Rohanových článků zasluhuje větší publicity, než jaké požívá svým původním umí- stěním, poněvadž i pro nás jest věcí nemalé důležitosti, že K. Rohan, evangelík, publicista, který má nejméně příčiny k nějakým závazkům oproti nám, pronáší úsudek zjevně a vzorně nestranný ve věci, ve kteréž i orgán dra. Némce proslul nejnfcemnější prolhanosti, poněvadž týž K. Rohan zvlášť provedl železný důkaz o tom že jednou z takových ničemných lží jest tvrzení, že prohlašujeme české evangelíky za zrádce, po- něvadž spoustou dokladů a citátů dovodil, že jsme v celém svém tažení proti duškoborcům nepronesl ani jediného nepravdivého slůvka, takže jeho pilnou práci dlužno pokládati za revisi našeho procesu zvláště se svatováclavským sjezdem, uveřejňu- jeme výtahy jeho studie v »Rozhledech« a t tím oprávněněji, že ve sporu našem jistá část české žurnalistiky a nikoli jen realistická a so- ciálně-demokratická zaujala stanovisko zbaběle aneb nízké. Také náš článek ze středového od- poledníku jest takovým výňatkem, což zamlčuje sociálně demokratický neloyální protivník jenom proto, aby něs uvedl do alliance s »Kat. Listy« a katolickými klerikály. Byl to sociálně demo lex?
Rohanův K Rohan Némka Kara Rohan
27 article
kratický orgán, který brzy po propuknutí našeho zápasu s realistickými klerikály zhrozil se zeloticky protestantského fanatismu, jímž realistický denník čpěti počal a pohrozil realistům výpovědí svého přátelství, bude-li v tom pokračováno. Stalo se však, že výkonný výbor strany, která je stejně lidová jako strana dra. Němce českoslovanská, odhodil realistický denník od sebe parabolou, celému světu viditelnou, když neuposlechl jeho červencového manifestu, ale kdo táhne s kleri- kály Duškova tábora za jeden provaz ještě dnes, jest právě dr. Němec. „Stává-li“ či „nestá- vá-li“, jak tento v sociálně-demokratické češtině a ryze sociálně-demokraticko-realistické logice píše, losvonromistické hnutí mezi českými evan- gelíky čili nie, o tom jsou knihy uzavřeny doufáme, navždy nezlomitelnou pečetí. Že mu učiněna přítrž, dřiv než mělo i jen první prak- tické výsledky v lidu českém, jest naší zásluhou. List sociálně-demokratický pak může býti uji- štěn, že spojenectví naše s táborem klerikálním, jakéhokoli vyznání, jest pro nás stejně nemož- ným a hnusným pojmem, jako spojenectví s tá- borem takové „českoslovanské“ sociální demokracie, jakou representuje dnešní její
Němec Duškův
28 article
— Osobní. Okresní cestmistr karlínský, p. J an Bloudek, rodem z Lomničky na Moravě, podrobil se u c. k. místodržitelství v Praze zkoušce z pozem- ního stavitelství a uznán byl způsobilým. — Úmrtí. Ze řady aktivních novinářů, sdružených ve Spolku žurnalistů českých povolán byl na věčnost pan Alois Hepřík, redaktor národohospodářské části »Hlasu Národa«. Po dlouholetém působení u časopis krajinských pan Hepřík přestoupil k žurnálu praž- skému, kde v rámci svého odvětví platným způsobem vynikal. Byl kollegou vlídným a ochotným. V po- sledních měsících postonával následkem srdeční cho- roby, která včera večer sklátila jej v hrob. Zemřel ve věku 54 let. — Dne 24. prosince zemřel v Praze pan Jindřich Julius Batovec, býv. žurnalista spisovatel, bratr cís. rady pana F. B. Batovce, v stáří 63 roků. Pochován byl v sobotu na olšanském hřbitově. — Včera ráno zemřel zde ve věku 23 let p. Jaroslav Kozel, syn velkoobchodníka s rybami, člen Sokola pražského a jízdního odboru Sokola.
Hepřík Jindřich Julius Batovec Jaroslav Kozel Lomnička na Morava Praha Sokol pražský Sokol an Bloudek
29 article
Pohřeb koná se zejtra v úterý o 3. hod. odpol. z kostela sv. Klimenta na Křížovnickém náměstí do rodinné hrobky na hřbitově olšanském. —. V Hradci Králové zemřel dne 23. prosince p. Ant. Václavík. odborný učitel na tamější státní škole pro umělé zámečnictví, v 37. roce věku svého. Pochován byl včera odpol. na hřbitově pouchovském. — V sobolu dne 26. t. m. o 6. hod. več. zemřel po delší nemoci ochrnutím srdce pan Heřman Štorkan, známý obchodník s nábytkem v Karlíně. Pohřeb zvěčnělého konati se bude v úterý o 3. hod. odpol. z chrámu sv. Cyrilla a Methoděje v Karlíně na hřbitov olšanský. — Dne 28. t. m. zemřel ve Velvarech všpožehnaném věku 85 let starý vlastenec podřipský. statkář na odpočinku pan František Jelen, býv. starosta obce Ješína, býv. člen správní rady a člen výboru cukrovaru velvarského. Pohřben bude ve středu dne 30. t. m. o 10. hod. dopol. z domu čp. 63 ve Velvarech na hřbitov nábinský.
Klimenta Václavík Heřman Štorkan Cyrill Jelen křížovnický náměstí Olšanský Hradec Králové Karlín Velvary Ješín
30 article
orgán. ..
31 article
— Arcibiskup Kohn do Říma cestu nastoupi včera v neděli, dne 27. prosince t. r. Odjel před 12. hodinou v poledne přes Přerov do Vídně, odkud vydá se na další cestu do Říma. Na nádraží olomouckém ve zvláštním saloně loučila se s ním celá kapitola Na perroně meškalo právě velké množství lidí. Arci- biskup usadil se ve voze I. třídy a s ním ještě t kněži. Dva lokajové jeli v sousedním voze II. třídy. — Na Boží hod vánoční sloužil pontifikální mši, k které přijel v historickém zlatém voze, taženém 6 hřebci v největší nádheře. I vypravoval si lid, že to bylo poslední jeho vystoupení jako arcibiskupa. Nebo snad Řiím jinak rozhodne? — Městské zastupitelstvo ve Vysočanech konati bude schůzi ve středu dne 30. t. m. o půl 3. hod. odpol. v zasedací síni. — K volbám do berních komisí. Malostranská beseda má dnes v 8 hod. večer ve svých místnostech veřejnou schůzi. Na programu: Sestavení kandidální listiny pro volby do berní komise pro osobní dat z příjmu v ukládacím okresu Malá strana-Hradčany. — Z obcí předměstských. Zastupitelstvo města Nustí má dnes odpoledne schůzi. — Přednášku pro děti pořádá spolek »Ochrana opuštěných a zanedbaných dívek v Praze«, získav k ní P. Al. Svojsíka. Týž obral si za thema »Břehy moře Středozemského« a bud své vypravování provázeti světelnými obrazy. Před- náška koná se ve středu 30. prosince o 1/25. hod. odpol. v malém sále na Žolíně, trvati bude asi d 6 hodin. Knihkupectví Bursíka a Kohouta na Václav- ském náměstí ochotně převzalo prodej vstupenek: čísl. sedadlo po 60 h, nečíslované 40 h, vstupenka k stání 20h.
Kohn Svojsík Bursík Václav Řím Přerov Vídeň Hradčany Nust Praha
32 article
— České pokažství v Mnichově. Krajan náš pan Emanuel Marčan z Prahy usídlil se před čtvrt stoletím v Mnichově a zařídil na jedné z nejživějších ulic ta- mějších (Rumfordstrasse) pekařský závod, jejž pod firmou „Pražské pekařství“ během času tak značně zvelebil, že náleží k nejpřednějším živnostem toho druhu v hlavním městě Bavorska. Rodina pana Emanuela Marčana je česká a dům její střediskem krajanů, kteří do Mnichova zavítají. O letošních vá- nočních svátcích slavil pan Marčan jubileum svého 25letého působení v Mnichově. Tamější časopisy vzpo- mínají významu tohoto jubilea a chválí našeho kra- jana, který ze skrovných počátků svůj závod tak značně zvelebil — České leriální osady. Ustavující schůze sprá- vního výboru konati se bude ve středu dne 30. pro- since 1903 o 6. hod večerní ve sborovně měšťanské školy dívčí ve Školské ulici v Praze. — Blahopřejné poslednice matiční a to i poslední jejich náklad byl včerejšího dne úplně rozebrán, takže ode dneška již se v kanceláři Ústřední Matice školsko neprodávají. Za to jest na skladě ještě dosti ma- tičních pohlednic kolorovaných podle originálu aka- demického malíře p. F. Brázdy, zejmena jdou na o- Dyl vzorky s vyobrazením Moravanek a děvy sbíra- jící na Matici. Jsou po 10 h. Za novoroční gratulace. jež mají býti uveřejněny dne 1. ledna v našem listě. vybírá Matice poplatek nejméně 2 K za osobu a přijímá záznamy nejděle do dne 30. t. m. do 12. hod. do- poledne.
Marčan F Brázda Moravanka Mnichov Praha Bavorsko školský ulice
33 article
— Schůze dělníků truhlážských. Ve skleněném sále ostrova Střeleckého včera dopoledne konala se schůze truhlářských dělníků, již navštívilo přes 800 příslušníků stavu. Referent obč. Grunzel pojednalo nynějším stavu hnutí dělnictva truhlářského a odů- vodňoval požadavky jeho. V Praze a v předměstích pracuje nyní 2000 truhlářských dělníků a 550 nalézá se bez práce. V jediném závodě prohlášena stávka, ostatní dělníci byli z práce vypovězeni následkem dohodnutí 68 zaměstnavatelů. Řečník vytýkal, že řada dělníků dostala výpověď z práce právě na Štědrý den. Účastníci schůze, jakož i ostatní příslušníci odvětví byli vyzváni, aby hojnou měrou podporovali fond ku podpoře nezaměstnaných. — Po doporučení obč. Tesky schváleno toto prohlášení: „V důsledcích našeho usne- sení na schůzi dne 9. prosince t. r. prohlašujeme, že i v těch dílnách, kde až dosud se 10 hodin pracovalo a dělnictvo vyloučeno bylo, beze splnění našich po- žadavků, zejmena 9hodinné doby pracovní, nepočneme dělati. Nelidskému a surovému jednání mistrů, hoj- ným podporováním kollegů z práce vyloučených čeliti budeme a nedopustíme, aby naše vymoženosti, byt i v nejmenším, újmu utrpěly. Čím déle výluka potrvá, tím větší zvýšení mzdy položíme za podmínku. — Ukončená stávka. U kartonážnické firmy Popprovy na Žižkově panující stávka byla dnes oba- polným dohodnutím skončena a dělníci zahájili práci — Tažení do Rytířské ulice. Od několika dnů, kdy zahájena stávka v Tevelesově obchodě v Rytířské ulici na Starém městě, je tento závod ve stavu ozbro- jeného obležení. Policisté po celý den obchod ten střeží, aby zabránili projevům sjednoceného zříze- nectva proti majiteli závodu. Ilídky jsou sesíleny, jakmile se konají schůze dělnické. Včera dopoledne ubírali se ze Střeleckého ostrova účastníci truhlářské
Grunzel Praha Žižkov Tevelesov rytířský ulice Tesco Popprův