3
masthead
28. prosince 1903.
5
article
politika rakouská musila přizpůsobiti zájmům
slovanského křesťanského obyvatelstva na Bal-
káně.
Podobná změna, jako v politice vnější, mu
sila by se provésti současně také v politice vnitř
ní. Stále hýčkaná hegemonie německé menšiny
před Litavou a maďarské menšiny za Litavou
jeví se čirým nevděkem ke Slovanům v obou
polovinách soustátí, kteří se osvědčili vždy jako
nejlepší výkonné síly v tomto státě a v dobách
nebezpeči ukázali se nejpevnějšími pilíři mon-
archie. Slovanským kmenům v soustátí habsbur
ském musí se konečně přiznati úplná svoboda
rozvoje národních síl a vlastností a onen díl vlivu
na státní správu, na nějž mají spravedlivý nárok
Slovan
Bala
Litava
6
article
Vzájemné sbližování různých národností a vše
obecný smír jako následek takového sblížen
musí se připravovati již ve školách. Nejvhod-
nější prostředek k tomu vidí pisatel v tom, bu-
dou-li se všichni žáci aspoň na středních ško-
lách učiti vedle němčiny také některému slovan
skému jazyku; obeznámí-li se Němci s jazykem
slovanským a poznají jeho přednosti, zaniknou
samy sebou klepy o inferioritě a přestane neváž-
nost ke slovanským řečem. Druhým prostředken
jest požadavek, aby každý státní úřadník byl po-
vinen vykázati se náležitou znalostí některého
slovanského jazyka vedle němčiny v Rakousku.
v Uhrách pak vedle maďarštíny buď znalostí něm-
činy neb některého jazyka slovanského. Pak pře-
stanou samy sebou obtíže při vyřizování slovan-
ských podání v úřadech a přestanou i stížností.
že obyvatelé nemohou se domoci svého práva
ve svém vlastním jazyku. Pisatel poznamenává
při tomto odstavci, že němčina, až nebude ni-
komu násilně vnucována, dobude si sama opětně
té vážnosti i v obyvatelstvu neněmeckém, jaké
se těšívala před léty a že se splní přání rakou-
ských Němců, vložené do jich svatodušního pro-
gramu, aby se němčina stala prostředkovacím
jazykem Rakouska.
Němec
Rakousko
Uhry
7
article
Poslední část spisku týká se ústavy. Pisate
pokládá nynější rakouskou ústavu za přežilou,
a poněvadž se na dlouho udržeti nedá, rad
koruně, aby ji nahradila novou ústavou, vypra-
covanou na základě federativném a vyhovujíe
historickému vývoji monarchie. Jedině taková
ústava může přivésti Rakousko ke kýženému
cíli, která bude přísně dbáti historických práv
jednotlivých součástí této říše.
Hr. Jan Harrach vystupuje ve své brožuř
ovšem hlavně jako vřelý zastance říše habs-
burské. Přeje si rozhodně opětného rozkvětu
této staré monarchie a ukazuje zřejmě na Balkán
jako na územi, které má spadnouti do sféry
vlivu habsburské říše. Ale předesílá podmínku
která by mohla spřáteliti s jeho myšlenkou,
kdyby byla poctivě provedena. Rakousko ke všem
národům spravedlivé, dbalé zájmů svých slo-
vanských - národů a žijící v přátelství s vele-
státem slovanským na východě mohlo by ovšem
působiti přítažlivě na Slovany balkánské a vliv
rakouský pozbyl by na Balkáně té katolicko
germanisační příchuti, která jej tam činí dnes
odporným. Pravíme, že s myšlenkami váženého
pisatele mohli bychom se spřáteliti, kdyby se
splnily také všechny podmínky, o nichž byla
výše řeč. Přáli bychom, kdyby rady pisatelovy
došly povšimnutí na pravém místě; bohužel
máme však málo naděje, že jeho poctivé rady
bude uposlechnuto.
Harrach
Rakousko
Hradec
Balkán
8
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
Učitelstvo v Bosně s Hercegovině.
Z učitelských kruhů bosensko-hercegov
ských obdrželi jsme následující přípis:
Bosensko-hercegovské učitelstvo obrací opě
své oči k bratrskému národu českému, a zvláště
k českým delegátům, kteří nikdy nezapomněli
svých bratři na Jihu, a zvláště učitelstva bosen
sko-hercegovského.
Loni a předloni delegát dr. Kramář vzbu
dil v delegacích otázku o zlepšení platů učitelstv
v Bosně a Hercegovině. Na to nebožtík ministn
Kallay slíbil, že se tak stane, a neučinil ni-
čeho a nyní už neučiní. Letos učitelstvo bosen-
sko-hercegovské opět se obrátilo v té příčině na
delegace. Nebude-li mu pomoženo, stane se bíd-
ným proletariatem. Proto prosí všechny delegáty
bez rozdílu národnosti a stran, aby žádosť jeho
podporovali a postarali se o zlepšení jeho ubo-
hého hmotného stavu.
doktor
Kramář
Kallay
Boseň s Hercegovina
Boseň a Hercegovina
9
article
Zanardellův skon.
Pozdě v noci na neděli donesl drát z Italie
zvěsť o náhlém úmrti Giuseppa Zanardella. Po
svém nedávném odstupu z ministerstva doufe
Zanardelli v zátiší svém v Madernu nalézt
úlevy v chorobě své — trpěl prý rakem žalu-
dečním — avšak již minulý týden zhoršilase
choroba a sdružila se s nesmírnými bolestmi
Po několik dní nemohl Zanardelli ničeho požiti.
Biskupu Bonosvellovi, jenž jej navštívil, pravil;
»Modlele se, bych zemřel bez bolesti«. Nebylo
mu však ani toho dopřáno po pohnutém a bouř
livém životě jeho.
A bouřlivým byl život ten, zvláště jeho
mládí. Ne velikého státníka bude v něm opla-
kávati Italie, neboť Zanardelli nebyl z politikův,
kteří dějinám vytvořují směr, — nýbrž muže
jenž nejlepší věk svůj, mládí své celé, zasvětil
její ideálům, její jednotě. Italie želeti bude
něm starého ohnivého osmačtyřicátníka, kterýž
i v pozdním věku jako ministr zůstal věren
demokratickým ideálům svých mladých let, třeb
že pro nedostatek opory v nových generacíeh
ne všecky dovedl uskutečniti.
Zanardellův
Zanardell
Bonosvell
Italia
10
article
Tak nepodařilo se mu uskutečniti moderní
předlohu o rozvodu pro odpor klerikálův, ani pro
úzkoprsost vlastních soudruhův větší volnost
akcím a hnutím řeholním. Za jeho vlídnější
nazírání zvláště na právo na stávku krajní le-
vice vděčila mu i občasnou podporou hlasův
svých v parlamentu, a také republikáni, pamět-
livi starých jeho snah a ideálův, nestáli vůči
němu v příkrém odporu.
Giuseppe Zanardelli narodil se 1829 v Brescii
a zúčastnil se jako 18letý mladík povstán
v rodném městě svém a bojův za jednotu Italie
v Lombardii i v celém období revolučnímr.
1848/49. Musil prchnouti, potom ale r. 1851
byl amnestován. Když Garibaldí podnikl slavnou
svou výpravu na Sicilii, kterouž v čele 1000
hrdinů dobyl pro Italii sjednocenou celého krá-
lovství, byl i Zanardelli, jenž zatím za poslance
zvolen byl, mezi nimi. Po výpravě té vrátil se
do rodného města svéhe a žil v něm jako
advokát, zúčastniv se živě i všeho ruchu po-
litickéhc.
Zanardelli
Garibaldit
Brescia
Lombardie
Sicílie
11
article
Od r. 1876 střídavé vykonával různé úřady
ministerské. Jako ministr vnitra v létech 187
až 1883 provedl i volební reformu. Později byl
ministrem spravedlnosti a na to po několik let
i předsedou sněmovny poslanecké. 15. února
1901 po pádu přechodního ministerstva Sara-
cosova vstoupil v čelo ministerstva a již odté
chvíle musil stále zápasíti s piklemi pravice,
která Zanardellovi vytýkala zvláště shovívavost
ke stávce železničních zřízenců a k velké stáve
v Janově. Přes to ještě v čerenu t. r. sněmovn
vyslovila ministerstvu Zanardellově většinou 85
hlasů důvěru. Když ale ministři Belloti a Gio-
litti, jenž stal se později i jeho nástupcem, je
opustili, byla posice Zanardellova podryta. Ne-
zdar v otázce návštěvy carovy zlomil vliv Za-
nardellův také u trůnu. Na podzim ustoupi
proto státník tak sklamaný a všemi téměř opu-
štěný své lesklé postavení řimské a uchýlil se
do skromného zátiší v Madernu, by zde hoji
když ne trpkost a sklamání své duševní, aspo
zničené své zdraví. Marně však — a tak odešel
v sobolu ze řad druhů svých, želen dnes i těmi
kteři mu včera ještě rozuměti nechtěli a sna
i těmi, kteří včera ještě po něm kámen zvedali
Zanardell
Bellot
Zanardellův
Janov
Sara
12
article
Z Říma, 27. prosince. (C. B) Ministersk
rada usnesla se, aby Zanardellův pohřeb stát
ním nákladem byl proveden, jakož aby n
všech státních budovách vztýčeny byly smuteční
prapory. Ministerský předseda Giolitti a ně
kteří ministří zúčastní se při pohřbu. Krá
zaslal Zanardellově sestře velmi vro ue
soustrastný telegram.
Z Maderna, 27. prosince. (C.-B.) Předseda
sněmovny poslanců zaslal rodině zesnulého te-
legram, ve kterémž projevuje smutek sněmovny
nad úmriím zesnulého státníka. Zanardellův
pohřeb koná se ve středu. Mezi došlými sou-
strastnými projevy nalezají se také telegramy
hraběte Turinského, věvody Janovského, před-
sedy senátu a přečetných jiných osobností.
Z Maderna, 27. prosince. (C.-B.) Zanar-
dellova mrtvola bude, oblečena v černý kabát
bez řádů, dnes večer přenešena do černě ově-
šeného salónu přízemku. Zde bude obecenstvu
k ní přístup dovolen. Později bude Zanardellova
tělesná schránka převezena do Brescie, kdež
bude pohřeb.
Delcassé o zahraničné politice.
V sobotní schůzi senátu francouzského za
rokování o rozpočtu ministerstva vnějších věeí
promluvil o mezinárodních poměrech stručně ještě
i Delcassé. Odůvodňoval nejprvé reformní akei
rusko-rakouskou a souhlas ostatních velmocí s ní.
Zanardellův
Giolitti
Janovský
Řím
Brescia
Maderna
13
article
V příčině Marokka dále pravil, že Francie
chce zabezpečiti jeho neodvislost a rozvoj. Na
dálném Východu neudálo se prý nic, proč by se
měla přikládati víra poplašným zprávám poslední
doby. Ministr pojednal p k o různém seskupení
státův v Evropě a dodal, že žádná ze s ku-
pin těch nezdá se mu tak blíz ka
ideálu, jako alliance frankoruská
a to jak se stanoviska zájmů fran-
couzských, tak i se stanoviska
sympatií francouzského národa
Sám Bismark to musil připustiti. Delcassé uvedl
jak cennou stala se alliance ta pro franconzsk
vojsko a námořnictvo, i pro francouzský kapitál
Alliance s Ruskem učinila konec nejistotě, jež
po obrození Francie zavládla. Při tom ponechává
alliance ta oběma spojencům úplnou volnost akce
Ministr blahopřál si k smírčim smlouvám, uza
vřeným s Anglií a Italil a končil prohlášením
že sociální pokrok musí býti podporován i po
třebnou moci. Rozpočet byl na to v celku svén
schválen.
Delcassé
Maroko
Francie
Evropa
Rusko
Anglie
14
article
K revisi Dreyfusova procesu.
Dobrozdáním komise justičního minister-
stva ve prospěch revise procesu Dreyfusova za-
bývati se bude nejprvé trestní senát kasačního
soudu. Potom spojí se všechny tři senáty ka
sačního soudu, aby ve veřejném líčení vyslechly
zprávu zpravodaje, plaidoyer zástupce Drey
fusova a návrhy generálního prokuratora, o nichž
pak učiní kasační soud další rozhodnutí.
Dreyfusardy překvapilo, že komise revisní
neuznala všecky »nové momenty«, kteréž oni
uváděli ve prospěch revise, zvláště ne také do-
mnělou nepravdivosť svědecké výpovědi Černu-
ckého, ani ostatní z těch, jež v neděli jakožto
sdělení čerpané ze soukromého pramene jsme
byli uvedli, nýbrž že přijala za podklad revise
toliko ony momenty, jež v nedělní zevrubné
zprávě naší uvedeny jsou jako officiosní sdělen
»Agence Havas«.
Nacionalistické listy přijímají dobrozdán
komise revisní zcela klidně, toliko »Libre P
role« míní, že padělky, jež jako nové momenty
pro revisi se uvádějí, zrobeny byly samými přá
tely Dreyfusovými, kteří v ministerstvu vojenstv
mají teď za Andréa volné pole, kdežto v mini
sterstvu tom za všech pěti předehozích mini
strů a také za těch, kteří dreyfusardy samým
do ministerstva povoláni byli (Zurlinden a Cha
noine) nic nesprávného v celém procesu shle
dáno nebylo.
Dreyfusův
Havas
15
article
Nová demokratická strana v Německu.
V politických kruzích berlínských šíří se
pověst, že pomýšlí se na zřízení nové demo-
kratické strany, jež by záležela z některých
členů obou dosavadních svobodomyslných frakcí,
z několika socialistův, jichž jména v poslední
době za příčinou sjezdu drážďanského častěj
byla uvedena a vedle toho i jistého vynikajícího
učence berlínského, ze známého žurnalisty a z ně-
kolika jiných ještě osobností, blíže neoznačo-
vaných.
Rozdělení Marokka.
Pařížský dopisovatel londýnského »Daily
Mailu« tvrdí z pramene prý nejlěpe informova
ného — a skutečně, v Paříži styky jeho s mi
nisterstvem vnějších věcí se nepopírají !! — že
vyjednávání mezi Anglií a Francií v příčině
Marokka jest skorem ukončeno a že výsledek
jeho bude uveřejněn již v přištím měsíci. Jak-
mile prý shoda mezi oběma státy bude i for-
málně zpečetěna, zahájí se vyjednávání také s
Španělskem. Tomuto bude ponechána volná
ruka v pásmu riffském, čímž přiznáno bude
mu ovládání středomořského pobřeží marockého.
Tři nynější osady španělské leži právě v tomto
pásmu. Dopisovatel praví, že v Londýně iv
Paříži doufají, že Španělsko k jich shodě s
připojí. Ale jak Francie i Anglie samy větší
část tučného sousta marockého mezi sebou
rozděli, dopisovatel zatím ještě nedokládá
Německo
Maroko
Paříž
Anglie
Francie
Španělsko
Londýn
Daily Maila
16
article
Adolf Čech,
Adolf Čech,
bývalý první kapelník Nár. divadla
Bolestně dotkne se naší veřejnosti a ze
jmena přátel divadelního umění tmavá pásk
okolo jména Adolfa Čecha. Ačkoliv žil o
dob svého předčasného a zbytečného pensiono
vání v ústraní, vědělo se dobře, že v zdrav
na pohled výborně vypadajicího, kvetoucího muže
děje se neblahý, ke konei spějíel převrat.
Právě před vánočními svátky, v době nj
šfastnější, utrpení jeho dosáhlo vrchole a včera
o půl 4. hodině odpolední naposled vydechl
obklopen svými drahými. S Adolfem Čechiem
odchází muž, jehož všechna činnost srostla ne-
jen s operou Národního divadla, nýbrž i s roz-
květem hudebního života v Praze a to od le
1864 až do r. 1900, tedy bezmála plná čtyř
desítiletí. Vzácná, neúmorná píle, založená hlu
bokým nadáním hudebním a rozhledem, vyko-
nala opeře české služby neocenitelné a to ze-
jmena od dob, kdy Čech přejal v r. 1876
z ruky Smetanovy řízení zpěvohry české jako
první kapelnik.
Život Čechův, jako život většiny umělců.
není bez motivů dost pohnutlivých. Narodiv se
v roku 1842 v Prčici, rodným jménem Tausík
vzdělával se v hudbě u svého otce učitele, po
zději, když přišel do Prahy studovat techniku
u Píče a Škroupa, kteří talent jeho poznal
a vlivem svým způsobili, že zanechal architektury
a věnoval se zeela hudebnímu umění.
Čo
Čecho
Čechie
Smetanův
Čechův
Tausík
Píč
Škroup
Praha
Čechy
Prčice
národní
národní divadlo
17
article
Za ředitele Thoméa byl přijat jako čler
sboru, pozdějí jako sbormistr za kapelník
J. N. Maýra. Co znamenalo býti tehdy ve služ
bách divadla, vylíčil Adolf Čech v několik
feuilletonech, v tomto listu uveřejněných pod
názvy »Před čtyřiceti léty« a »Z dob prozatím-
ného«. Tam na jednom místě píše doslova
»A bylo k tomu vskutku mnoho vlasteneckého
nadšení zapotřebí, státi se členem sboru za 10—15
zl. měsíčního platu. Vždyť já sám engažován byv
jako sbormistr a vůdce sboru, solista ve zpěvo-
hře a později druhý kapelník, měl jsem jen
20 zl. měsíční gáže. Ale tohdejší vlastenecké
vědomí nás sililo, že jsme konali zkoušky i při
největším hladu«.. . Po roce 1865 odešel
Čech jako divadelní kapelník do Olomouce, kde
půsebil pod ředitelem Königem kratší dobu
málo přes válku pruskou, kdy se společ
nost rozešla a Čech vrácen Prozatímnému
Definitivně stal se prvním kapelníkem v r.
1876 po slavném mistru Bedřichu Smetanovi
S veškerou energií vzal řízení zpěvohry do ru-
kou, propracoval se hležím nechutných operel
a nastudoval s orchestrem velký repertoir operní.
Maýr
Čo
Smetan
Olomouc
by divadlo
18
article
Jak již podotčeno, získal si Čech zejmenao
provedení českých původních zpěvoher velikou
zásluhu a namnoze pověsť jejich až za hranice
sahající, vznikla jeho přispěním a neúmornou
pili. Jako ředitel čelnějších koncertů českých
v dobré je paměti jako znamenitý dirigent kon-
certů Výpomocného spolku členů sboru a o
kestru král. česk. zem. a Národního divadla.
dále jako dirigent koncertů Spolku hudebních
umělců, populárních koncertů Umělecké besedy.
Pražské Filharmonie a pod. Neméně záslužná
byla jeho činnost učitelská.
Jako skladatel vystoupil s komposicem
menšího rázu, jež však hudební jeho nadání
rozhodně prozrazují. Adolf Cech, ač v plné síle,
byl za nového divadelního regimu přinucen ode-
jiti do pense. Okolnost tato bolestně se ho do-
tkla a nejednou stěžoval si známým, že by ještě
dobře byl mohl v úřadu kapelníka působiti.
Vážné choroby své byl si plně vědoma
s klidem stoickým napsal si před časem i smu-
teční oznámení svého úmrtí pro noviny tak, jak
na jiném místě bude otištěno. Pohřeb Adolfa
Čecha konati se bude zejtra v úterý dne 29. pro-
since o 3. hod. odpol. z chrámu sv. Vojtěch
na hřbitov olšanský. Česť památce zvěčnělého
Čo
Adolf Cecha
Čecho
svatý . Vojtěch
Olšanský
národní divadlo
spolek hudební umělec
pražský filharmonie
19
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Starosta král. města Berouna pan JUD
Vilém Šmolenop zemřel v sobotu dne 26. pro-
šince 1903 o 123. hodině ranní v 65. roce věku
svého, podlehnuv delší zarputilé nemoci. Ve
zvěčnělém ztrácí město Beroun, ba celý tamějš
kraj, občana nad jiné zasloužilého, který pro
svou milou, ušlechtilou povahu, vrozenou skrom-
nost, správnost a solidnost povolán byl nejednou
k úkolům, jež jsou podmíněny neobmezenou
důvěrou, vážností a láskou lidu. Přesídliv před
léty z Prahy do Berouna, otevřel tam dr. Vilém
Šmolenop advokátní kancelář. Hned zúčastnil se
života veřejného a spolkového. Stal se členem
okresního výboru, pak jeho starostou, byl zvolen
v posledním období purkmistrem, tím i před-
sedou místní školní rady, městské spořitelny
členem správní rady měšť. pivovaru beroun-
ského. Činnost jeho v oboru samosprávy
byla vůbec obsáhlá. Náleželť dr. Šmoleno
k pracovníkům, kteří bez okázalosti a hlučných
projevů zdárně působí na skulečný prospěch
zájmů veřejných. V posledních letech nebylov
Berouně jediného podniku, na němž by dr.
Šmolenop
doktor
Šmolit
Beroun
Praha
20
article
Šmolenop neměl vynikající účasti. Staral se vše-
možně o dobro a prospěch města o rozkvět ce-
lého kraje. Všech vlasteneckých spolků beroun-
ských byl členem a zpěváckého spolku »Slavoše«
členem čestným, kteréhožto vyznamenání dostalc
se mu také od pražského »Hlaholu«, jehož by
před léty horlivým funkcionářem. Když minu-
lého měsíce otevřena byla nová berounská rad-
nice, byl již dr. Vilém Šmolenop upoután ne-
mocí na lože. Přítomni repraesentanti úřadů, obcí
korporací a spolků vlasteneckých v uznání vy
nikajících zásluh, jichž si byl dr. Šmolenop take
o tento podnik získal osvědčili mu písemně svou
zvláštní pozornost a úctu. Byl to snad poslední
veřejný a také zasloužený projev, který nemoc-
nému radost způsobil. Jako dobrý a poctivý vla-
stenec připraven byl dr. Šmolenop v každém
okamžiku ku práci a činu na prospěch veřejného
dobra, ke cti a blahu svého milovaného národa
Šmolenop
doktor
Hlahol
21
article
Beroun truchlí dnes nad rakví svého starosty
který odešel dřive, než vykonati mohl, co si byl
ještě za úkol vytkl. Národ ztrácí v dru. Šmole-
nopovi upřímného syna, jeho památce náleží
čest nehynoucí. Pohřeb konal se dnes o 10. b.
dopolední z nové berounské radnice na místn
hrbitov.
— Zpráva o zastaveném vyšelřování s pro-
lessorem němeoké university drem. Ditrichom
pro švindle v Úrazové pojišťovně se tedy potvr
dila v plném rozsahu, skandál jest co nejúpl-
nější. Jak se zdá, je opravdu něco na tom, když
se někdo narodi Němcem, dobrá sudička stoí
nad jeho kolěbkou a dobří sudí nad jeho životem.
Vážky spravedlnosti samy sebou se naklonily ve
prospěch prof. Dittricha, dřive než položeno na
ně závaží, snad měly na ně vliv podobné ta-
jemné síly, jako pozemni magnetičnost na střel-
ku. Pak ovšem jest lehko „Bohemii“ a „Tag
blattu“ honositi se německou umravněností
nezištnou poetivostí, když meč spravedlnosti na-
broušen jest jenom na ostří pro Čcehy určeném
Či snad jsou professoři německé university ex
Šmol
Němec
profesor
Dittrich
Beroun
Bohemia
22
article
— Co jesř příčinou štvanic proti českým
úřadníkům? Jsme spravedlivými potud, pokud
uznáváme, že člověk, jenž co činiti má se soud
cem neb úřadníkem, má k němu větší důvěru
je-li jeho národnosti. Pokud to jde, přímlouval
bychom se, dle zásady, co nechceš aby ti jin
činili, nečiň ty jim, aby do německých krajo
vysýláni byli němečtí, do českých ale češt
úřadnici. Již také proto, že našim českým aspi
rantům pobyt v kraji, kde vrch maji národní naši
odpůrci, příjemný a závidění hodný věru není
Ovšem že bychom potom ale trvali na tom, aby
zásada, by Čech byl souzen Čechem a Němec Něm-
cem, nebyla provedena pouze v Čechách, nýbrž
také na Moravě a ve Slezsku, a potom, aby s
princip ten neobmezil jen na první instanci,
nybrž aby platil ve všem soudnietví. U vrch-
ního soudu zrovna tak, jako u nejvyššího, kde
spravedlnost na vážkách váží páni v bílých
rukavičkách a s bílou kravatou, ale bez důvodů,
z pouhého libovolného usnesení se tohoto soudu.
Čecho
Němec
Čechy
Německo
Morava
Slezsko
23
article
Ostatně se jeví čím dále tím zřetelněji, proč
vlastně Všeněmci o úřadníky své národnosti tak
usilují. Soud o tom vyvoditi se dá velmí
snadno z příběhů, jimiž provázeny byly různé ná
silnické afféry, které spáchány byly v poslední
době a jež všechny měly ráz národního boje
Tak na příklad připomeňme si afféru duchco
skou. Co se tam stalo ? Především budiž přede
sláno, že české obyvatelstvo, netvoří-li většinu,
aspoň Němcům se tam co do počtu vyrovná.
že bylo by tedy zjevnou urážkou našeho kmene.
kdyby se čeští jednotlivci, čeští spolkové a kor
porace obmezovali ve svém chování a kdyby se
jim nepovolovalo, co bez okolků povoluje s
Němeům. Okresní hejtmanství povolilo průvod mě-
stem. To ale nechtěl strpěti snášelivý purkmistra
jeho městská rada i usnesli se na tom, že na sokol
ský průvod vyšlou obec, policajty, aby ho rozehnali
A ti konali, co jim bylo nařízeno s příslušným
germánským vztekem. Mlátili do českého lidu,
trhali jím, eloumali jím, aby přivedli ho k pádu.
Němec
24
article
Způsobili krátce řečeno takový zmatek, že prů-
vod násilně rozrušený vic se seřaditi nemohl. Tot
se ví, že napadení Čechové nedali si to líbita
že žalovali. Ovšem že polieajty. Tito byli na
základě výpovědi svědků uznáni vinnými a také
odsouzeni a sice právě s ohledem na to, že trest-
ního skutku dopustilí se ve vykonávání služby a že
na místě aby pořádek způsobili, největší a nej-
pustší vyvolali nepořádek. Z toho bouře a zuřivá
agitace, jež na novo vynesla na povrh německo-
prušácké hnutí v Čechách: Chceme pro sebe
německé soudce! Jinými slovy mají soudcův
své vlastní národnosti ve smíšeném území proto
zapotřebí, aby mohli bez trestu nepohodlné
Čechy znásilňovati. O to jim jde a to jest pří
činou a původem štvanic proti českým úřadní
kům a soudeům ve smíšeném kraji.
— Velikášství ústředního orgánu »česko-
slovanské« strany národně-sociální rozlézá se
jako skvrna inkoustu na pijavém papíře, novým
přítokem stále živená. »Akademik«, vyslaný drem.
Čecho
Čechy
25
article
Adlerem do Prahy ke skandalisování českého
lidu společně s realisty, domnívá se opravdu,
že jest dirigentem českého svěťa a že se celá
Praha točí kolem něho, nevyjímaje, toť se roz-
umí, především a hlavně »Národní Listy«. Pa
dr. Němec počíná si nejinak, než jako kdyby
měl zapotřebí jenom mrknout a všechna pěra
naší redakce vrhla se směrem naznačeným jeho
»česko-slovansky« sociálně demokratickým obr-
vím. Čtení o tom v jeho listě jest k popukání
Něco přínesou v úterý »Kat. Listy« a »Nárední
Listy« odpoledne »vyřití se na klerikály«. Na to
však seciálně-demekratický orgán ukáže něco
»Nár. L.«, čeho se »svobodomyslný orgán za
lekne velice velmi, i aby věc zakřidoval i hned
zase přinese odpoledne útok na evangelíky přes
realisty, které viní z práce pre krále pruského.«
Nemůže býti nic víc ohromujícího, než čte-l
někdo tak zdreující psychologickou pragmatiku
svého počínání a vylíčení nejtajnějšího duševního
hýbla svých skutků. Prožíváme všechny hrůzy
Maupassantovy »Horly«, neboť vědomi, že všechno,
co počínáme, závisí od tajuplného vlivu českosl.
sociálně demokratického okkultisty, jest zdreující.
Adler
doktor
Němec
Maupassantův
Horla
Praha
26
article
Dokonce nacházíme se už ve — spojenectví s ka
tolickými klerikály a jich jírchářským orgánem
Důkaz pana doktora Němee jest velkolepý. Kar-
Rohan přináší již od několika neděl v »Rozhle
dech« ničivý, přímo radioaktivnými doklady
proložený rozsudek nad realisty, realistickými
losvonromisty za jich práci pro krále pruského,
obvinění a odsouzení buďto si vůbec nevšímají
Rohanovy studie, anebo se vymlouvají, že je
tak konfusní, že ji vůbec nelze rozuměti. Poně
vadž serie Rohanových článků zasluhuje větší
publicity, než jaké požívá svým původním umí-
stěním, poněvadž i pro nás jest věcí nemalé
důležitosti, že K. Rohan, evangelík, publicista,
který má nejméně příčiny k nějakým závazkům
oproti nám, pronáší úsudek zjevně a vzorně
nestranný ve věci, ve kteréž i orgán dra. Némce
proslul nejnfcemnější prolhanosti, poněvadž týž
K. Rohan zvlášť provedl železný důkaz o tom
že jednou z takových ničemných lží jest tvrzení,
že prohlašujeme české evangelíky za zrádce, po-
něvadž spoustou dokladů a citátů dovodil, že jsme
v celém svém tažení proti duškoborcům nepronesl
ani jediného nepravdivého slůvka, takže jeho pilnou
práci dlužno pokládati za revisi našeho procesu
zvláště se svatováclavským sjezdem, uveřejňu-
jeme výtahy jeho studie v »Rozhledech« a t
tím oprávněněji, že ve sporu našem jistá část
české žurnalistiky a nikoli jen realistická a so-
ciálně-demokratická zaujala stanovisko zbaběle
aneb nízké. Také náš článek ze středového od-
poledníku jest takovým výňatkem, což zamlčuje
sociálně demokratický neloyální protivník jenom
proto, aby něs uvedl do alliance s »Kat. Listy«
a katolickými klerikály. Byl to sociálně demo
lex?
Rohanův
K Rohan
Némka
Kara
Rohan
27
article
kratický orgán, který brzy po propuknutí našeho
zápasu s realistickými klerikály zhrozil se zeloticky
protestantského fanatismu, jímž realistický denník
čpěti počal a pohrozil realistům výpovědí svého
přátelství, bude-li v tom pokračováno. Stalo se
však, že výkonný výbor strany, která je stejně
lidová jako strana dra. Němce českoslovanská,
odhodil realistický denník od sebe parabolou,
celému světu viditelnou, když neuposlechl jeho
červencového manifestu, ale kdo táhne s kleri-
kály Duškova tábora za jeden provaz ještě dnes,
jest právě dr. Němec. „Stává-li“ či „nestá-
vá-li“, jak tento v sociálně-demokratické češtině
a ryze sociálně-demokraticko-realistické logice
píše, losvonromistické hnutí mezi českými evan-
gelíky čili nie, o tom jsou knihy uzavřeny
doufáme, navždy nezlomitelnou pečetí. Že mu
učiněna přítrž, dřiv než mělo i jen první prak-
tické výsledky v lidu českém, jest naší zásluhou.
List sociálně-demokratický pak může býti uji-
štěn, že spojenectví naše s táborem klerikálním,
jakéhokoli vyznání, jest pro nás stejně nemož-
ným a hnusným pojmem, jako spojenectví s tá-
borem takové „českoslovanské“ sociální
demokracie, jakou representuje dnešní její
Němec
Duškův
28
article
— Osobní. Okresní cestmistr karlínský, p. J an
Bloudek, rodem z Lomničky na Moravě, podrobil
se u c. k. místodržitelství v Praze zkoušce z pozem-
ního stavitelství a uznán byl způsobilým.
— Úmrtí. Ze řady aktivních novinářů, sdružených
ve Spolku žurnalistů českých povolán byl na věčnost
pan Alois Hepřík, redaktor národohospodářské části
»Hlasu Národa«. Po dlouholetém působení u časopis
krajinských pan Hepřík přestoupil k žurnálu praž-
skému, kde v rámci svého odvětví platným způsobem
vynikal. Byl kollegou vlídným a ochotným. V po-
sledních měsících postonával následkem srdeční cho-
roby, která včera večer sklátila jej v hrob. Zemřel
ve věku 54 let. — Dne 24. prosince zemřel v Praze
pan Jindřich Julius Batovec, býv. žurnalista
spisovatel, bratr cís. rady pana F. B. Batovce,
v stáří 63 roků. Pochován byl v sobotu na olšanském
hřbitově. — Včera ráno zemřel zde ve věku 23 let
p. Jaroslav Kozel, syn velkoobchodníka s rybami,
člen Sokola pražského a jízdního odboru Sokola.
Hepřík
Jindřich
Julius
Batovec
Jaroslav Kozel
Lomnička na Morava
Praha
Sokol pražský
Sokol
an Bloudek
29
article
Pohřeb koná se zejtra v úterý o 3. hod. odpol.
z kostela sv. Klimenta na Křížovnickém náměstí do
rodinné hrobky na hřbitově olšanském. —. V Hradci
Králové zemřel dne 23. prosince p. Ant. Václavík.
odborný učitel na tamější státní škole pro umělé
zámečnictví, v 37. roce věku svého. Pochován byl
včera odpol. na hřbitově pouchovském. — V sobolu
dne 26. t. m. o 6. hod. več. zemřel po delší nemoci
ochrnutím srdce pan Heřman Štorkan, známý
obchodník s nábytkem v Karlíně. Pohřeb zvěčnělého
konati se bude v úterý o 3. hod. odpol. z chrámu
sv. Cyrilla a Methoděje v Karlíně na hřbitov
olšanský. — Dne 28. t. m. zemřel ve Velvarech
všpožehnaném věku 85 let starý vlastenec podřipský.
statkář na odpočinku pan František Jelen, býv.
starosta obce Ješína, býv. člen správní rady a člen
výboru cukrovaru velvarského. Pohřben bude ve
středu dne 30. t. m. o 10. hod. dopol. z domu čp. 63
ve Velvarech na hřbitov nábinský.
Klimenta
Václavík
Heřman Štorkan
Cyrill
Jelen
křížovnický náměstí
Olšanský
Hradec Králové
Karlín
Velvary
Ješín
31
article
— Arcibiskup Kohn do Říma cestu nastoupi
včera v neděli, dne 27. prosince t. r. Odjel před 12.
hodinou v poledne přes Přerov do Vídně, odkud vydá
se na další cestu do Říma. Na nádraží olomouckém
ve zvláštním saloně loučila se s ním celá kapitola
Na perroně meškalo právě velké množství lidí. Arci-
biskup usadil se ve voze I. třídy a s ním ještě t
kněži. Dva lokajové jeli v sousedním voze II. třídy.
— Na Boží hod vánoční sloužil pontifikální mši, k
které přijel v historickém zlatém voze, taženém
6 hřebci v největší nádheře. I vypravoval si lid, že to
bylo poslední jeho vystoupení jako arcibiskupa. Nebo
snad Řiím jinak rozhodne?
— Městské zastupitelstvo ve Vysočanech konati
bude schůzi ve středu dne 30. t. m. o půl 3. hod.
odpol. v zasedací síni.
— K volbám do berních komisí. Malostranská
beseda má dnes v 8 hod. večer ve svých místnostech
veřejnou schůzi. Na programu: Sestavení kandidální
listiny pro volby do berní komise pro osobní dat
z příjmu v ukládacím okresu Malá strana-Hradčany.
— Z obcí předměstských. Zastupitelstvo města
Nustí má dnes odpoledne schůzi.
— Přednášku pro děti pořádá spolek »Ochrana
opuštěných a zanedbaných dívek v Praze«, získav
k ní P. Al. Svojsíka. Týž obral si za thema
»Břehy moře Středozemského« a bud
své vypravování provázeti světelnými obrazy. Před-
náška koná se ve středu 30. prosince o 1/25. hod.
odpol. v malém sále na Žolíně, trvati bude asi d
6 hodin. Knihkupectví Bursíka a Kohouta na Václav-
ském náměstí ochotně převzalo prodej vstupenek:
čísl. sedadlo po 60 h, nečíslované 40 h, vstupenka
k stání 20h.
Kohn
Svojsík
Bursík
Václav
Řím
Přerov
Vídeň
Hradčany
Nust
Praha
32
article
— České pokažství v Mnichově. Krajan náš pan
Emanuel Marčan z Prahy usídlil se před čtvrt stoletím
v Mnichově a zařídil na jedné z nejživějších ulic ta-
mějších (Rumfordstrasse) pekařský závod, jejž pod
firmou „Pražské pekařství“ během času tak
značně zvelebil, že náleží k nejpřednějším živnostem
toho druhu v hlavním městě Bavorska. Rodina pana
Emanuela Marčana je česká a dům její střediskem
krajanů, kteří do Mnichova zavítají. O letošních vá-
nočních svátcích slavil pan Marčan jubileum svého
25letého působení v Mnichově. Tamější časopisy vzpo-
mínají významu tohoto jubilea a chválí našeho kra-
jana, který ze skrovných počátků svůj závod tak
značně zvelebil
— České leriální osady. Ustavující schůze sprá-
vního výboru konati se bude ve středu dne 30. pro-
since 1903 o 6. hod večerní ve sborovně měšťanské
školy dívčí ve Školské ulici v Praze.
— Blahopřejné poslednice matiční a to i poslední
jejich náklad byl včerejšího dne úplně rozebrán, takže
ode dneška již se v kanceláři Ústřední Matice školsko
neprodávají. Za to jest na skladě ještě dosti ma-
tičních pohlednic kolorovaných podle originálu aka-
demického malíře p. F. Brázdy, zejmena jdou na o-
Dyl vzorky s vyobrazením Moravanek a děvy sbíra-
jící na Matici. Jsou po 10 h. Za novoroční gratulace.
jež mají býti uveřejněny dne 1. ledna v našem listě.
vybírá Matice poplatek nejméně 2 K za osobu a přijímá
záznamy nejděle do dne 30. t. m. do 12. hod. do-
poledne.
Marčan
F Brázda
Moravanka
Mnichov
Praha
Bavorsko
školský ulice
33
article
— Schůze dělníků truhlážských. Ve skleněném
sále ostrova Střeleckého včera dopoledne konala se
schůze truhlářských dělníků, již navštívilo přes 800
příslušníků stavu. Referent obč. Grunzel pojednalo
nynějším stavu hnutí dělnictva truhlářského a odů-
vodňoval požadavky jeho. V Praze a v předměstích
pracuje nyní 2000 truhlářských dělníků a 550 nalézá
se bez práce. V jediném závodě prohlášena stávka,
ostatní dělníci byli z práce vypovězeni následkem
dohodnutí 68 zaměstnavatelů. Řečník vytýkal, že řada
dělníků dostala výpověď z práce právě na Štědrý den.
Účastníci schůze, jakož i ostatní příslušníci odvětví
byli vyzváni, aby hojnou měrou podporovali fond ku
podpoře nezaměstnaných. — Po doporučení obč. Tesky
schváleno toto prohlášení: „V důsledcích našeho usne-
sení na schůzi dne 9. prosince t. r. prohlašujeme, že
i v těch dílnách, kde až dosud se 10 hodin pracovalo
a dělnictvo vyloučeno bylo, beze splnění našich po-
žadavků, zejmena 9hodinné doby pracovní, nepočneme
dělati. Nelidskému a surovému jednání mistrů, hoj-
ným podporováním kollegů z práce vyloučených čeliti
budeme a nedopustíme, aby naše vymoženosti, byt
i v nejmenším, újmu utrpěly. Čím déle výluka potrvá,
tím větší zvýšení mzdy položíme za podmínku.
— Ukončená stávka. U kartonážnické firmy
Popprovy na Žižkově panující stávka byla dnes oba-
polným dohodnutím skončena a dělníci zahájili práci
— Tažení do Rytířské ulice. Od několika dnů,
kdy zahájena stávka v Tevelesově obchodě v Rytířské
ulici na Starém městě, je tento závod ve stavu ozbro-
jeného obležení. Policisté po celý den obchod ten
střeží, aby zabránili projevům sjednoceného zříze-
nectva proti majiteli závodu. Ilídky jsou sesíleny,
jakmile se konají schůze dělnické. Včera dopoledne
ubírali se ze Střeleckého ostrova účastníci truhlářské
Grunzel
Praha
Žižkov
Tevelesov
rytířský ulice
Tesco
Popprův