Periodikum ALTO Viewer

1

nngn

2

annr

3

Ročník XXXXIX.

4

ltevotoa no

5

npeein se vá vtata sletm ojttui ton

6

V Praze, v sobotu 28. srpna 1909.

Praha

7

dyz lotibonsod orn vlsled

8

Číslo 237.

9 article

Na ranní a večerní listy předplácá se V Praze v administrací: ná měsle. . . . . . 2 K —h na čtvrt leta . . . . 6 K —h s dvojí donáškou na měsle. . . . . na divrt leta . . . . 7 K 62h ve fillálkách na měslo. . ... 2 K 30 Poštou: a měsle. . . . . . na čtvrt ieta . . . . 9 k o0oh s dvojí zásilkou

Praha

10 article

nove sa

11 article

na čtvrt ista: . . k o

12 article

m olsmě

13 article

ecerní lna olii vda J0 llavýnlu oa eby dolabe

J 0

15 article

l aot laboleog vřsoe

16 article

ntnni V drobném prodejie ranní čáslo o sobě . . za 8h večerní . . . . za 4 k Ve filíálkách na venkově ranní čislo . . . . . . . p večerní . . . . . . . . 5 h Inseráty platí se hotově napřed- Předplacsni a inserty přijímá administrace v Marianské ul., a Tam nacházejí se těš rodakce. tiskárna a sxpedice „Národních Listů

18 article

Rukopisy se novracejl.

19 article Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“.

Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“. Budou moravští klerikálové na klerikálním sjezůě vídeňském? Z Vídně,v srpna. Křesťansko-sociáln korespondence muje, že přes prohlášen klerikálního »H,« v Brně, klerý oznámil, že češti klerikálové na Moravě sjezd neobešlou, došlo na sjezd tolik přihlášek českých klerikálů moravských, že nelze mluviti o jejich nezastou- Polští lékaři obešlou lékařský sjezd pešťský. Ze Lvova, 28. srpna. »Slowo Polskies oznamuje, že president lékařského výboru uni- versitní profesor dr. Wicheriewicz, dohodl se s kolegy ve Varšavě a Poznani a bylo usne seno, mezinárodní sjezd lékařský v Pešti obe slati pro jeho vědecký význam a vyzvati lékař- stvo polské, aby ho obeslalo co možná nejčet- něji. Boykot jest prý nerozumný a dokonce neproveditelný. Naproti tomu bude v Pešti možno jiným způsobem projeviti solidaritu se Slovany. Proč nemá být svolán sněm tyrolský. Z Inšpruku, 28. srpna. Vláda se zde do- tazovala, zdali jest radno, svolati sněm na dru- hou polovinu září. Zemský hejtman dr. Kath- rein v dohodě se zemským výborem rozhodně od toho vládu zrazuje, dokud nebudou za jištěny peníze pro úpravu učitelských platů, po něvadž jinak nelze pomýšleti na klidné zasedání Peníze ty musí vsak poskytnout říšská rada schválením finan čního plánu. Dokud prý říšská rada v tomto směru nevykoná svou povinnost, nemůže sněm zasedati.

doktor Wicheriewicz Katha Vídeň Brno Morava Lvov Varšava Poznaň Pešť Slowo Polsky Slovan

21 article

Císař do Tyrol. Z Išlu, 28. srpna. (K. k.) Císař odjel v9 hodin do Inšpruku. Na nádraží išelské doprovo- dila jej paní arcivévodkyně Marie Valerie. Obe censtvo připravilo panovníkovi bouřlivé ovace Z Inšpruku, 28. srpna. (K. k.) Dopoledne přestalo pršeti a vyjasnilo se. Následkem ne- smírného množství lidu lze těžko procházeti uli cemi. Z Vídně, 28. srpna. Z Tridentu se sem oznamuje, že italští liberálové se usne- sli, nezůčastniti se tyrolských slav ností, protože jim byla odepřena audi- ence, ke které se hlásili, aby přednesl panovíkovr sve pozadavky. Násled kem toho také městská rada trideniská nezúčast- ní se oficiálně inšpruckých slavností. Dále se proslýchá, že vzhledem na možné ne- pokoje v Tridentu bylo tam staže- no zokolních manévrů vojsko. Z úřadního věstníku. Z Vídně, 28. srpna, (K k.) »Wiener Ztg- oznamuje: Ministr kultu a vyučování jmenova ředitele státní reálky v Kostelci n, Orl. Václav Tlučhoře ředitelem státní reálky s českou řečí vyučovací v Karlíně. Ministr veřejných prací jmenoval inženýra Františka Machovského učitelem IX. hod- nostní třídy na německé státní průmyslové škole v Plzni. Maďarská urážka českých lékařů. Z Pešti, 28. srpna. (K. k.) „Uherská tel. kor. kancelář“ sděluje: „Budapesti Hirlap“ re- aguje na včerejší prohlášení českých lékařů a praví: Litujeme, že čeští lékaři nedostavili se na kongres, avšak nepřítomnost zástupců české vědy sotva bude pozorována v kruhu vědeckých autorit z celého světa.

Valerius Tlučhoř Machovský Tyroly Išlu Vídeň Trident Kostelec Orlický Karlín Pešť státní průmyslový škola v Plzeň Budapest Hirlap audience Wiener Ztg

22 article

Na pešťském sjezdě lékařském. Z Pařiže, 28. srpna. Na pešťském sjezdu bude demonstrovati prof. Doyen na základé fotografie operaci, kterou před 3 nedělemi pro- vedl, totiž vsunutí čerstvé žíly ovce do lidskéh oběhu krve. Jedná se o operaci proti ochrnutí, které zůstalo na noze pacientově po těžké ope- raci. Pacient ten opustí již za několik dní kli niku prof. Doyena zdráv. Zemská kandidatura ministra dra. Duleby. Ze Lvova, 28. srpna. (K. k.) Schůze voličů ve Stryji schválila jednomyslně kandidaturu mi- nistra dra. Duleby do zemského sněmu. Jehio kandidátní řeč byla přijata s hlučnou pochvalou Uherští Rumuní proti uherskému ministru vyučování. Z Pešti, 28. srpna. V konfliktu mezi mi- nistrem kultu a vyučování hr. Apponyema rumunskou církví nastal včera ostrý obrat. Ru- munská církevní diecese v Aradu konala včera velkou schůzi konsistoře, které předsedal řecko- východní biskup Papp. Súčastnilo se jí 18 členů konsistoře a po dlouhých debatách, ve kterých bylo proti hr. Apponyovli ostře útočeno, usneseno jednomyslně, nepřipu- stiti, aby nový učební výnos mini- sterský byl prováděn. Duchovenstvu bylo zakázáno pod hrozbou disciplinárního trestu, že nesmí vyučovati jiným než liturgickým jazykem, tedy rumunský m.

profesor Papp Lvov Stryj uherský Rumunět Pešť Arad

23 article

Ministerská krise v Srbsku. Z Bělehradu, 26. srpna. Máme minister skou krisi. Ministr spravedlnosti Stojan Rybarac včera večer demisionoval. Praví se, že tento vůdce národn. liberálů odhodlal se k tomuto kroku ná- sledkem porážky sloučených nacionalistů a na- predňáků při volbě obecního starosty v Šubei, krajského města podrynského, kde dosud byl starostou nacionalista. Nyní zvolili spojení radi- kálové a mladoradikálové starostou radikála. Proti volbě podán byl protest, o němž rozhodne státní rada, jako poslední instance. Skutečná příčina demise ministra Rybarce není ještě do- statečně vysvětlena. Možná, že užil volby v Sabci k nátlaku na státní radu, ale ani to nepokládá se za důvod rozhodující, neboť je známo, že před dvěma měsíci zahájena byla v kruhu nacionální a napredňšcké strany agitace na roz- bití koalice stran. Za tou příčinou hnán jest k de- misi předseda vlády Novskovič, vůdce napredňáků a Rybarac, vůdce nacionalistů. Proslýchá se, že Novakovič se vyslovil, že svolá ústřední výbor své strany.; předloží mu patrně otázku, má-li setrvati v čele vlády nebo demisionovati. Jak se výbor usnese, tak se Novakovič zacho vá. Výbor napredňácké strany nebyl ještě svolán.

Rybarac Rybarka Novskovič Novakovič Srbsko Bělehrad

24 article

Vůdce nacionalistů Rybarac zatím, demisi- onoval, bezpochyby v souhlasu se svými stou- penci a přáteli a veřejnost již mluví, že za Rybarcem demisionuje Novakov ič a že sestavení vlády z radikálů a mladoradikálů bude svěřeno Pašičovi. Nutnost koaliční vlády každý uznává. Mimo to není parlamentárním zvykem, aby vláda de- misionovala bez přítomnosti sněmovny. Dle toho přičinu odhodlání Rybarce k demisi netřeba shledávati v šabacké volbě, nýbrž v differencích dosud nevysvětlených mezi ministry nebo ve snahách nacionalistů a napredňáků, vymoci u koa- liční vlády větší koncese pro své stoupence. Dlužno upozorniti na pověsti, že mezi roz- hodujícími osobami není souhlasu v otázkách zahraniční politiky a že právě tyto rozpory mo- hou býti příčinou krise, která s trochou jen dobré vůle může býti vyřízena boz demise toho neb jiného ministra. Sp. Generální stávka ve Švédsku. Ze Štokholmu, 27. srpna. (K. k.) Podle zprávy ministerstva vnitra stávkuje té doby 255.668 dělníků. Počet stávkujících dělníků poklesl od 18. t. m. o 23.169 osob. V Štokholmu samolném se počet stávkujících zmenšil jenom nepatrně. Veřejné mínění jest proti sprostředkování vlády. pokud stávky zúčastňují se ti, kteří porušili smlouvu. Obilí sklízí se za krásného počasí. Stávka zemědělských dělníků nenabyla nej- menšího významu.

Rybarac Pašič Švédsko Štokholm

25 article

Roghi v zajelí. sro ao Z Fezu, 27. srpna. (K. k.) Roghi přiby sem dnes ráno, jsa uzavřen v železné kleci která byla upevněna na zádech velblouda. Roghi, jak se zdá, byl dobře naladěn a odpo- vídal na posměšky lidu. Sultán vyslýchal pět minut svého zajatce, načež jej dal zavřiti do paláce. Krise v Řecku. Z Athén, 28. srpna. (K. k.) Ministerský předseda Ralys nepřijal deputaci důstojníků vojska a námořnictva, která mu chtěla předlo- žiti své požadavky. Jsou obavy, že důstoj- níci uspořádají vojenskou demon straci. Zmatky v Turecku. Z Cařihradu, 28. srpna. (K. k.) D situaci v Jemenu kolují zde nejdobrodružnějš pověsti, poněvadž Porta potlačuje všechny zprávy. Proslýchá se, že ture- cké vojsko utrpělo u Hadže porá žku Vali žádal, aby tam bylo posláno 50 praporů Doposud byl tam však poslán jenom jede prapor. Podle pověstí, které nelze kontrolovati zpečovaly prý ae prapory 3. a 4. ar mádního sboru jíti do Jemenu. Ze Soluna, 28. srpna. (K. k.) Na známého náčelníka čet Sandanského byl dnes v noci spá- chán atentát. Sandanský byl poraněn na prsou a došel sám do nemocnice. Bylo zatčeno 5 pode zřelých Bulharů.

Port Vali Sandanský Bulhar Řecko Atény Turecko Cařihrad Jemen Raly

26 article Politický proces v Záhřebě.

Politický proces v Záhřebě. (Od zvláštního zpravodaje »Národních Listů«.) V Záhřebě, 26. srpna 1909. Accurti zase paraduje s »negativnosti- svědků, navržených obranou k důkazu nevinny obž. Vuketiče a Kabafatiče. Dr. Budisavijevič ukazuje na nicotnost vývodů Accurta a doka- zuje nevyhnutelnost výslechu poštovní úřadnice, která nejlépe může potvrditi, dostával-li svědek Dumič psaní ze Srbska. Nevěrohodnost toho svědka i Pavušin dokáže. Accurti potírá i návrhy obhájců na před- volání osob, které mohou svědčiti ve prospěch obž. Oreščanina. Vzpírá se i čtení listin, pr domovní prohlídce u Oreščanina nalezených Žádní svědci prý nemohou vyvrátiti tvrzení, že žáci Oreščanina krále Petra za svého krále pro- hlašovali. Také prý nikdo nemůže svaliti s beder Jovanoviče vinu šíření velkosrbské propagandy. I důkaz svědků obrany, že srbské zemědělské spolky neodbývaly žádné tajné schůze, jen ráz »negativnosti« ponese a vyzní na licho. Nikdo prý nesmaže tvrzení obžaloby, že obž. sedlák Jovanovič je »duchem neklidnýme. Dr. Budi- savljevič potom ukazuje na to, že zejména z listin u Oreščanina zabavených lze dokázat. jak Oreščanin prasoval na uklizení sporů mez učitelstvem chorvalským a srbským. Provedení tohoto důkazu je nutným, protože obžaloba obviňuje Oreščanina ze šíření rozkolu za cilem vybájené velkosrbské propagandy. T propagandě ani jediný srbský učitel nehověl Chorvatští učitelé schvalovali kroky Oreščanina — pro srbskou propagandu jistě by se byli ne- nadehli. Pravda, Oreščanin horoval pro ideu jihoslovanskou, ale iniciativu k tomu dali Slo- vinci a ti jistě na velkosrbskou propagandu ne- myslili.

doktor Budisavijevič Jovanovič Budi Záhřeb Srbsko T propaganda Oreščanina

27 article

Třeba před soudem přečísti i školský zá- kon, aby se dokázala nejapnost tvrzení, že do několika roků tu (v bánovině) o srbském jménu ničeho se neznalo. Ukáže se, že už před půl stoletím v řádu německých státních škols mluví o srbském jazyce, který se tu označuje jako »serbischo Sprache«. Tu Acourti se ne- dovedl zdržeti a posměšně zvolal: »Serbische Sprache v rámci říše, prosim«. Dr. Budisavije- vič trefně děl: »Nová theorie v tomto procesu«. Dr. D. Popovič na to konstatuje, že svěd- kové obžaloby před soudem jen své dopisy uvá děli, alo na žádné konkretní činy obžalovaných neukázali. Měli-li někteří svědci volnost ve tvr- zení, že Jovanovič je „neklidným duchem“, tu má on plné právo svědky dokázati nepravdu té charakteristiky. Ale státní návladní subjektivní smýšlení několika politických protivníků o osví- ceném sedláku přijal za bernou minci a učinil ji podkladem obžaloby. To je úmyslné hroma- dění lichého materiálu proti obžalovaným, kte- rým se bere možnost obrany. Ani jeden z těch svědků proti Jovanoviči, blábolících cosi o tj- ných schůzích, nic určitého o těch schůzích po- věděti neuměl, protože jim přítomen nebyl. Ty. kteří na nich účastenství vzali a kteří vědí, c na nich se mluvilo, stání zástupce za svědky uznati nechce. Accurti potom vykládá nepotřebnost výsle- chu svědků o tom, je-li či není-li Jovanovič „du- chem neklidným“. Není-li jím, tím hůře prý pro něho, ježto prý klidní lidé ještě více jsou ne- bezpečnými. A to u záhřebského soudu se mluvi vážně!

doktor Budisavij D Popovič Jovanovič Serbische Sprache

28 article

Accurti zuby nehty se vzpírá předvolání těch svědků, kteří mohou dokázat, jak Nastič pracoval v Zemunu. Co prý je soudu do toho. dostal-li Cvjetko Dabič (hlavní svědek proti dru- Z. Miladinoviči) podporu od vlády? Ani Džuro Torer milosti v očích Accurta nenachází. Ať prý nakrásně dokáže, že s Nastičem a s paní Mila- dinovičovou jel ve společném vagoně, věc soudu se netýká a vztahuje se na jiný proces (vojen- ského soudu). Strašná prohnanost! Vše se týká soudu, co může dokázati ničemnost jeho „ko- runního“ svědka! Accurti ani slova slyšeti nechce o tom „znaku“ asignátů vyvodiny. Ty prý nedokazuj tradice toho znaku v Lice a Baniji. „Co maj Ličané společného s vyvodinou?“ posměšně s táže. Dr. Medakovič volá: „A což nebojovali v Maďarsku? Nehájili vyvodinu?“ Dr. Popovič prý zúmyslně učinil návrh na čtení článků „Srbobranu“, jen aby prodlouži trvání procesu a proto — Accurti je proti čten těch článků. Potrefená „logika“ Nadarmo prý se naparuje obrana, že srb ská samostatná strana pracovala pro dohodu s Chorvaty. Accurti dobře ví, co se za tou shodou krylo: zapřáhnuti Chorvatů a jiných Slo vanů do čarodějného kola srbské velezrady O shodě prý se mluvilo a říše se podrývala. Co prý tu bylo chvály Srbska a co prý se nahoro- valo o sjednocení všech Srbů! A při tom prý

Nastič Cvjetko Dabič Džuro Torer Mil doktor Medakovič Popovič Chorvat Srba Lika Maďarsko

29 article

Srbové všechny své instituce oddělovali od ehorvatských. Naivním prý Je činiti paralelu mezi srbským a s druhé strany chorvatskýma českým „Sokolem“. Poslední prý nemají centri- fukální snahy. Jiný je prý význam „národního vojska“ u Čechů a jiný u Srbů. (Nedovedeme jinak posoudit toto „orátorství“ Accurta, než jen slovem žvast!) Sympathie Chorvatů k Makedon- cům jsou Aceurtovi dílem humánity, ale ony „kola“ srbských sester“ 'jsou projevem revolůč- Pochvaly Srbska se strany srbských listů o bánovině nejsou zbožňováním demokracie, ale výronem nenávisti k říši. A zas až nestoudně násilník se otírá o krále Petra. Cuchal i ameri- kánského „Srbobrana“. Hnusné prý bylo, jal chválil krále Petra a jak po záboru Bosny psal proti Rakousku. V tu dobu prý Srbové v báno- vině ukázali, jak s nimi čerti šijou: peníze pro srbský červený kříž sbirali a dychtili po uvol- nění propagandě. Poctivě to Accurtovi povídá ale dokázat to nedovede. Dobře potom násilníka dr. Popovič usadi Ukázal, jak týž se vzpírá čtení článků domácíel listů, ale jak ke čtení věstníků z ciziny se utekl Dobře dí dr. Popovič, že Aecurti dělá dojem. jakoby byl státním návladním v Americe. Co má sedlák Jovanovič společného s tím, co se psalo v Americe? Ale véc je obhájci průzračnou o všem možném i nemožném Accurti mluví stále důkazům pravdy se vyhýbá. To činí zůmy slné a s určitou tendencí. Brojí Accurti proti myšlence sjednocení Srbů, ale ať jen si přečte „Oesterr. in Wort u. Bild“ a pozná, jak se n to sjednocení touží v rámci Rakouska. Co dělá český „Sokol“, je dobré — srbský však při stej- ném páše velezradu a panslavism! Každá po- chvala krále Petra je glorifikací a velezradou, pochvala jiných vladařů čímsi přirozeným. Po přestávce bylo na pořadu čtení protokolů skupin Džulovace a Jasenovace. ním.

Srba Čecho Chorvat Aceurt Petro doktor Popovič Jovanovič Bosna Rakousko Amerika Sokol Džulovace

30 article Útok německého kasina pražského

Útok německého kasina pražského na celé sněmovní postavení konservativního velkostatku v království českém, včera vypálený současně v »N. F. Presse« a v »Bohemii«, prý nebyl proveden za součinnosti dra. Eppingra. Toto tvrzení dává dnes do veřejnosti starší orgán pražského kasina. Tím však nezachrání dra. Eppingra a svou výpravu na podvrácení poli- tického postavení, jež dosud konservativní velko- statek na sněmě českém a v zemském výboru zaujímá. Faktem jest a zůstane, že plán, aby kon- servativní velkostatek hodil preláta dra. Buriana

N F Eppingr Burian Bohemia

31 article

přes palubu a aby místo v zemském výboru takto uprázdněné postoupil ústavověrnému velko- statkáři, paní dr. Eppinger v zemském výboru sleduje a že neustále zkoumá, je-li provedi- Snad tedy »Boh.« i »N. F. Presse« pro- kázaly dru. Eppingroví špatnou službu, když jej prozradily? Možná — vždyť pan dr. Eppinger byl posledně teprv asi šestou volbou zvolen do zemského výboru pouze hlasy konservativních velkostatkářů, kteří mu dali své hlasy proti vůli celé řady lidových poslanců německých a tudíž vi, jak těžké bývají volby zemského výborul Choe-li dr. Eppinger teď na konservativních velkostatkářích vynutit ústavověrného liberála německého jako třetího německo-nacionálního člena zemského výboru, tu právě konservativní velkostatkáři mají všechny příčiny, aby poža- davek takový odmítli. Zrovna šlechtičtí konser- vativní velkostatkáři si vypočetli a tedy dobře vědí, že občanských velkostatkářů nezbytně po- třebují ve svém kruhu a svazku, aby kurii ne- svěřenského statku ovládali i bez kompromisu s ústaváky. Talo skutečnost je provedena také volbami za velké statky: konservativní velkostatkáři ustáleným již pravidlem jeden ze svých man- dátů v zemském výboru dávají občanskému po- šlancí své kurie. Dřive jím býval profesor Bráf, nynější ministr orby, potom prof. dr. Pražák, nyní prelát dr. Burian. Ustálený poměr jeví se též v roztřídění mandátů poslaneckých v kurii velkých statků a ve straně konservativního vel- kostatku. Ze 49 mandátů, jež strana ta teď má poskytlo její vedení 19 mandátů velkostatkářům občanským; z nich pak je 7 kněží, vesměs Čechů, 5 staročechů a 7 českých agrárníků.

doktor Eppinger Bráf profesor Pražák Burian Čecho

32 article

Je vyloučeno, že by kterýkoli z nich s jinak než záporně vyslovil o otázce, má-li tato skupina přímo zahodit jedno místo v zemském výboru a to zrovna ve prospěch nacionálního Němce. A s tímto faktem zajisté musejí nej- vážněji počítati právě rodoví šlechtici ve straně konservativního velkostatku. Výpočet je prostý, ale zajímavý. Kdyby se počitalo, byla-li by ve sěmě většina, která by chtěla za nynějšího stavu dát německým nacionálům třetího přísedí- cího, tož proti záměru tomu by najisto byli: 98 lidových poslanců českých, 19 občanských velkostatkářů konservativních, vesměs národno- sti české a nejméně tři virilisté, rovněž národ- nosti české, tedy 120 poslanců při nadpoloviční většině 122 hlasů čítající. Nelze však si my- sliti, že by všichni rodoví šlechtici-poslanei konservativního velkostatku byli pro vydání jed- noho z velkostatkářských mandátů zemského vý- boru Němcovi nacionálnímu; lze naopak souditi, že většína jich by byla proti požadavku tomu, zejměna však historičtí slechtici deklarantské mi- nulosti, pak předsedové českých akciových společnosti, starostové ryze českých okresů atd.

Němec

33 article

Kdyby však i jen a toliko dva šlechtičt poslanci konservativní sé vyslovili proti Eppin- grovskému požadavku, pak je proti němu ne- sporná většina celého sněmu. Ale ani kdyby nebyla, naprosto je jisto, že proti požadavku tomu je poměrně více poslanců zemských ne pro něj, a tak situsce pro nejkonservativnější konservativce rodové šlechty na sněmě je jasně a zřetelně dána. Prozatím pak lze upustiti od rozboru t části včerejší stati »Bohemie«, kde se mluvilo o čtyrech německých přísedících proli českým šesti. Informátor »Bohemie« patrně již antici- poval změnu zemského zřízení s rozmnoženým počtem přisedicích, což referent »Bohemie«, jak se zdá, důkladně popletl, nepochopiv, že ně- mecko-nacionální vůdcové chtějí nyní — za do- savadního zřízení zemského — svého třetiho přisedteího jako žebříček pro čtvrtého cestou rozmnožení celkového počtu přísedících.

Bohemia

35 article Hospodářsko-lesnická, průmy slová a národopisná výstava v Klatovech.

Hospodářsko-lesnická, průmy slová a národopisná výstava v Klatovech. Mybářská výstavka Rybálství representováno bylo až dosud na kla- tovské výstavě vkusně upravenými exposicemi ve dvou mistnostech okr. hospodářské školy, kde bylo lze spatřili různé obrazy, diagramy, modely, mapy,

Klatovy

36 article FEUILLETON.

FEUILLETON. V Praze, s datem dneška. Ještě jsem si ani letos jak náleží nepoho vořil s drahými přáteli hubaři ! Či snad houbaři? Ať je to tak či onal správné, však my si rozumíme, že jsme to my kteří s vytrvalostí a vášní od časného léta vni káme denně do lesů, někdy už za prvních ran- nich úsvitů, za rosy a deště, bez strachu před nastuzením a revmatismem, do největších houštin a hlubin hvozdů a hledáme.. hledáme bystrým slídivým okem, objeví-li se někde v mechu jako strachem přikrčená hlavička bříbku. Ale pak! O té zvláštní, hřejivé radosti když oko bloudící po zemi pojednou sebou trhne. krok se urychlí a ruka sáhne dychtivě po nád- herně vybarveném hřibu. Že by dal v té chvíl za něj člověk . . no řekněme zlatku? Vidím, jak nehubaři vrtí hlavou, tuhle vášeř že nedovedou pochopit. Kdyby jen nedovedli Ale oni se nám dokonce smějou, po případě mají-li k tomu právo i hubují. Míním naše dámy, některé, ne všechny neboť jsou také mezi nimi kollegyně (teď musím řici houbařky, aby nebyla žádná mrzutost, kdy- bych užil druhého tvaru), které dovedou pocho- piti naši vášeň. Ale ty nehoubařky .. o jé, sám jsem letos toho zakusil.

Praha

37 article

»Už zase se chystáš na houby ? Že tě něco nevezme! Přijede sem jednou za týden, ještě se ani neohřeje a už má trhání. Co pro boha tě prosím na těch houbách máš? Rozmáčíš boty, roztrháš šaty, uondáš se lezením po ho- roucích peklech a já tě nic neužiju. Co z toho mám, že sem jedeš, když je ti taková houba milejší než já ?« Tak a jinak všelijak kladou se ušlechtilé naší »passi« překážky a když namitáme, že by nás těšilo, kdyby drahá žena šla tedy a sebou, odmítne: »Bodejť, budu bláznit ! Zničím šaty. celá se urousám a na konec nenajdu ani pra- šivku ! Vždyť toho dostanu za pár šestáků ošatku«. »Ale to není to, jako sám najít hřiba . .e Marno všechno vykládání.. naše hubaření nenajde porozumění. A zrovna letos po těch deštích nám tk krásně rostly, není-liž pravda? Pravé hřiby, kře- menáče, špičníky . . a teď začínají už ryzce . Inu rozkoš! Chlubil jsem se tuhle Henrymu, když jsem se zas vrátil do Prahy, jaké jsem měl štěstí na houbách. Líčil jsem mu, jak jsem našel hřiba tuhle v mechu, tamhle zase v docela suchém jehličí, onde na samém pokraji v nízké travičce míchané s mechem, a při těch vzpominkách jen jsem zářil. »Nesviť tolik očima, já mám z tébe strach« povídal. »No, když ty Henry nevíš, jaká je to rozkoh přijít na takového hřiba ! To ie lepší, než seb

e Marna Henry Praha

38 article

krásněji vyvolat negativ. Když jsem ti šel z lesa domů, našel jsem největšího. Bezpočtukrát jsem šel kolem něho, ale mrška stál tak ši- kovně za stromem, že ho nebylo a nebyl vidět . . .« »Bodejť . . . ty bys chtěl naposledy, aby stál uprostřed costy, a aby ti snad salu toval — —« Takhle si nás prosím dobírají . . . ale když pak přijdou Vánoce a vytáhnou se letoe naložené hříbky nebo ryzce, to se olizují, že- Tak často už mě napadlo, jak smutno asi bylo na světě, než dobrotivý bůh se smilo- val nad lidstvem a stvořil mu . . . c. k. ko- respondenční kancelář, rozumí se samo sebou s hlavním sídlem ve Vídni, a osvítil ji darem ducha svatého, aby opatrně ze všech překrásných těch zpráv, které ji docházejí, vyblrala jen ty důležité, z těchto opět nejdůležilější a ty potom jako drahocennou mast dodávala redakcím. (Jež ve své bezbožnosti z nich vyberou zase jen ty nejdůležitější a ostatní hodí do koše.) Děsně neinformováno bylo do té doby lidstvo a je těžko pochopiti, kterak mohlo ží a dýchat, aniž by se dovídalo, co dělá Šefket paša a co soudí o situaci v Turecku Aga bey, nebo na čem se usnesl eucharistický sjezda kterou předlohu projednává právě folkething. Ba, dokonce nebýti toho, ze před časem zřízena patrně jako důležitá politická koncese

Vánoce Jež Vídeň Turecko

39 article

česká filiálka korespondenční kanceláře, ani by dost možná nevěděl český čtenář, jaké politické moudrosti přináší »Fremdenblatt«, když oby. čejně má nějaké důtklivé slovo k Čechům, b neměl by ani tušení o vzletných vlastenec kýeh článcích »Wiener Abendpostu«. Ano, takové historické přímo sensace při- náší vždy a tempo výborná K. k. (kor. kance lár), která na druhé straně opět je tak ohledu plná, že věci, které by nás mohly zarmoutiti nebo rozčiliti, sděluje způsobem velice šetrným Tak třeba zrovna předevčírem o uzavřen českých škol v Poštorné a v III. okrese víden- ském. Jak taktně to sdělila slovy, že se »pro- slýchá, že ministerstvo vyučování v záležitost těchto škol učinilo rozhodnutí ve smyslu pří- slušného nálezu zemské školní rady dolno rakouské. Prostě: výborná, rychlá a šetrná je c.k k orrespondenční kancelář a .. . podnikavá ! Tuto poslední vlastnost zamýšlí osvědčiti právě geniálním, přímo amerikánským způso bem. Poněvadž prý má ukrutně mnoho času (když je říšská rada, dodává řeči, mluvené od- poledne ve dvě hodiny, v noci), miní krom no- vin obsluhovati ještě svými vybranými, zajíma vými zprávami také hotely a pensionáty. V určitou hodinu denně rozešle prý jim telegramy, ve kterých sdělovány budou nejno- vější novinky asi toho rázu, jak už předem bylo na ukázku uvedeno. Tuto oběť podnikati minl prý jenom za tím účelem, aby povznesla se u nás návštěva cizinců. Kapitální nápad! Už se v duchu těším na toho prvního cizince, který přijede do Prahy proto, aby si přečetl nejnovější zprávy K. k. ! Pojede- li z Vídně, doporučuje se mu, aby si je pro ji- stotu přečetl v »Neue Fr. Pr.«, pak jim tady aspoň z části porozumí ..

Čecho Wiener Poštorná Praha Vídeň Francie

40 article

Hrabě Zeppelin přináší Berlínu velkou obět. Ačkoli churav, předvede svoji vzducholoď, jak před časem slibil. Taktní Berlíňáci, majíce zře- tel k jeho nervose, chovati se budou tak, aby ho docela nic nevyrušovali. Přijdou prý se proto podívat na Zeppelina v bačkorách, aby nedupali, budou-li applaudovat, smí se tak dít jenom v ru- kavičkách a bouřlivé pozdravné projevy a vý- křiky »Hurra« a »Heil Zeppelin« budou prová- děny jen pantomimicky. Klapáním úst. Tak si váží Berlíňácí svého Zip — Zap — Zeppelina. A jejich císař vyznamená ho prý povýše- ním na knížete. To se vlastně mělo dávno stát, neboť jako nikdo nikdy neslyšel, že by se říkalo »hrabě pekel«, nýbrž vždycky kníže pekel, tak nemůže být také Zeppelin hrabě vzduchu, nýbrž jenom kníže vzduchu. Zevloun.

Zeppelin Zap Zevloun Berlín Heil Zeppelin