Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXXXIX.

2

V Praze, v pátek 27. srpna 1909.

Praha

3

Číslo 236.

4 article

la ranní a večerní listy předpláci se V Praze v administraci na měsic. . . . . . 2 K. — na čtvrt leta . . . . 6 K —h a dvojí donáškou nčsle. a čtvrt ieta . . . . 7 K 62h vo fiIlálkách na měsic. . . . . . 2 K s0h Poštou: na měste. . . . . na čtvrt leta . . . . 9 K č0k s dvoji zásilkou na měsíe Ba čtvrt ista: . . ni k o

Praha

5 title

Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“.

6 article Německý útok na postavení konservalivního

Německý útok na postavení konservalivního velkostalku na sněmu českém. Z Vídně, 27. srpna. »N. F. P.« oznamuje že ze 2 mandátů do zemského výboru na sněmu království českého, vyhražených kurii velkostat kářské, bude jeden postoupen ústaváckému vel- kostatku. Kdyby dosavadní kompromis mez konservativním a ústavověrným velkostalkem po sobil tu nějaké obtíže, pak prostě musil prý by tento kompromis býti zrušen následkem změněné situace a nalehavých a oprávněných tužeb Némců. Německý požadavek jest prý úplně odůvodněn počtem obyvatelstva a bude-li splněn, bude Němcům v zemském výboru poskytnuta toliko poněkud větší zástita, ale za žádných okolnost nedopomůže jim k vělšině. Zavření Volné školy vídeňské — smluveno? Ze Štyrského Hradce, 27. srpna. Zdejšl »Tagesp.« oznamuje, že vláda již na jaře kře- sťanským sociálům slibila závazně, že Volná škola ve Vídní bude zavřena. Bylo usneseno, že se tak stane v létě, v době parlamentních prázdnin, aby čin ten nepůsobil nepřiznivě na vývoj parlamentních poměrů. Podminkou bylo. že křesťanšti sociálové nebudou rozhodnuti urgovat a budou se tiše chovat. Vedení v této věci měla skupina Gessmannova.

Němec Gessmannův Vídeň Štyrský Hradec

7 article

Tyrolské jubileum.

8 article

Z Inšpruku, 27. srpna. (K. k.) Výroční sto- letá zemská slavnost a střilení o ceny r. 1909 počaly už 22. t. m. a budou skončeny 5. září Ceny činí 80.000 K. Střílí se na vzdálenost 50 metrů a na 54 terčů. Právo zúčastniti se střelby mají mimo imatrikulované střelce tyrolské a vor- arlberské členové rakouského svazu střeleckého uherského spolku střeleckého, německého sva zu střeleckého, švýcarského spolku střeleckého jakož i střelci zvlášť pozvaní. Účastenství jest neobyčejně čilé a ve střelbě bylo již docíleno znamenitých výsledků. — Ve výstavní dvoranč bude provedena lidová hra „Ondřej Hofer“ od Karla Wolfa z Meranu. Sehraje ji 250 obyvatelů z Inšpruku a okolí, potomků selských bojovníků z r. 1809.

Hofer Wolf Merano rakouský svaz Inšpruk

9 article

Cisař do Tyrol. Z Inšpruku, 27. srpna. (K. k.) Císař na- stoupí zejtra v 9 hod. dopol. cestu do Inšpruku. aby tam přítomen byl slavnostem, jež budou pořádány na památku stoletého výročí slavných činů chrabrých tyrolských sedláků. Panovníkova návštěva Tyrolska jest vyvrcholením veliké řady slavností, které nyní pořádá Tyrolsko. (Zpráva c. k. koresp. kanceláře vykládá dále, že letošní tyrolské slavnosti, které jsou věnovány památee na hrdinné činy Ondřeje Hofera a jeho rodiny. jsou jenom folií slavnosti, kterou Tyrolané po řádají proto, že mocnář přijel do Tyrol. Inšpruk je skvěle vyzdoben.) Co vlastně edpovidá pravdě? Z Vídně, 27. srpna. (K. k.) »Fremden- blatt« se dovidá, že zprávy časopisů o domně- lých projevech, které prý cisař učinil za po- sledního slyšení ministerského předsedy svob pána Bienerlha, neodpovídají skulečnosti. Oprava z dalmatských manévrů. Z Vídně, 27. srpna. (K. k.) Vzhledem ke zprávám některých časopisů o velikých pocho- dech vojska v jižní Talmacii, které prý měly za následek, že sta vojáků těžce onemocnělo mnozí že dokonce zemřeli, konstatuje se s po- volané strany na základě došlé úřadní zprávy. že zmíněné zprávy jsou nesprávné a přepjaté Správno jest, že něk(eré oddíly následkem nepříznivého počasí vykazovaly přechodně z vý šený stav onemocnělých, který však nabyl už opětně normálních rozměrů. Sensační pověsti o úmrtí při cvičeních redukují se na skutečnost, že v táboře byl zeměbranec zabie bleskem a 2 poraněni Baron Ruber. Z Vídně, 27 srpna. (K k.) Jak »Fremden blatt« oznamuje, povýšil císař předsedu nej vyššího soudu dra. sl. Rubera do slavu svo bodných pánů.

Tyrolsko Hofer Tyrolan Bienerlh doktor Rubera Tyroly Tyrolsko Vídeň Fremden Inšpruk zpráva c

10 article

Sněm haličský. Ze Lvova, 27. srpna. Zde se praví, že sněm haličský sejde se dne 15. září. Srbsko zbrojí. Ze Soluna, 27. srpna. (K. k.) Srbsko vyjednává se společností Mesageries Maritimes o dopravě novýel děl a střeliva z Marseillu do Soluna. Obrana říše britské: program anglického zbrojení. Z Londýna, 26. srpna. (K. k.) V dnešn schůzi dolní sněmovny podal ministerský před seda Asquith zprávu o výsledefch konfe- rence, která se zabývala obranou říše. Prohlásil že výsledkem porad jest plán, aby všechny síly koruny byly tak organisovány, že by co nejrychleji mohly býti sloučen v jedinou homogenní říšskou ar- mádu, kdyby šlo o přispění k obraně říše v situaci skutečně stísněné.

Asquith Lvov Srbsko Marseille Soluna Londýn Mesagery Times dolní sněmovna Soluna

11 article

Co se týče obrany na moři, prohlásil Nový Zeland, že chce jako doposud při spívati k nákladům na společnou námořn moc, kdežto Kanada a Australie chtěj si zbudovali vlastní loďstva. Bylo uvažováno o tom, aby loďstvo, nalezající se ve vodách Dálného východu, bylo pozměněno a sice tak, že by zřízeno bylo pacifické loďstvo, se- stávající ze tří jednotek a to pro vodstvo východo-indické, australské a činské. Každá z těchto jednotek má sestávati z jednoho obr- něného křižáku nového typu »Indomitable«, tři křižáků druhé třídy, 6 minonosců a šest podmořských člunů. Byla přijata nabídka No- vého Zelandu a Australie, že vystaví válečné lodi, s tou toliko změnou, že místo válečných lodí mají býti vystavěny křižáci typu »Indomi- table«. Jeden z těchto křižáků bude přidělen čínské a druhý australské stanici. Asquith zminil se na konci o návrhu. který učmila Australie a podle klerého vláda australská za občasné pomoci přátel říšské my- šlenky chce vybudovati australskou jed notku pacifického loďstva, kdežto příspěvků Nového Zelandu má býti dolní sně movnou použito pro jednotku činskou. Dále bylo navrženo, aby Kanada učinila začátek s křižáky druhé třídy a s minonosci, které by byly poslány jednak do Atlantického, jednak do Tichiého oceánu.

Indomitable Asquith Kanada Austrálie dálný východ Tichiý oceán Indomtablo

12 article

Po Barcelonská bouli. Z Paříže, 27. srpna. (K. k.) Podle zpráv z Ba celony bylo odsouzeno k vypovězení asi 20 občanů věišinou protimilitaristických učitelů. 4 učitelé jsou joště ve vazbě. Jakýsi Francesco Norat byl zatčen proto, poněvadž byl původcem vzpoury ve čtvrt Santo Galvani, za které kláštery byly zapáleny a vy- pleněny. Dále bylo zatčeno 7 osob, které oloupily mnichy na útěku, jakož i 6 žen a 2 mužové, ktet byli zapleteni do události ve čtvrti nemocniční. Vo- jenský soudce zatkl za pomoci 20 četníků v Planasu 16 a ve Vilalonga 18 osob, které se zúčastnily ničen železniční trati. Boje v Marokku. Z Paříže, 27 srpna. (K. k.) „Matinu“ se ozna- muje ze San Sebastianu, že španělský ministr za- hraničních záležitostí prohlásil o pověstech, že bude zahájen postup z Melilly, že byly obsazeny toliko ně- které posice, aby byl usnadněn postup vojska, který se o několik dní pozdrží. Váločný přístav Rochefort. Z Rochefortu, 27. srpna. (K. k.) Ministr námoř- nictví admirál Lapeysěre prohlížel včera zdejší vá- lečný přístav. Před svým odjezdem prohlásil deputaei měst. rady, že Rochefort bude zachován jako přístav válečný a že on sám učiní vše, aby povznesl vý- znam tohoto přístavu. Zmatky v Turecku. Z Cařihradu, 27. srpna. (K. k.) Podle telegramu valiho z Jemenu ze dne včerejšího zlepšila se tam situace. Časopis „Sabah“ oznamuje, že povstale napadli vojenské hlídky v území seide- hatšském a že byli odraženi s velikými ztrátami. Ze Solana, 27. srpna. (K. k.) Džavid paša bom- barduje opevněné budovy Albánců Rogově v krajině ipecké a dává zatýkati vůdce bu řičů. Doufá, ze v několika dnech zjedná pořádek

Francesco Matin Rochefort Lapeysěre Albánec Paříž Maroko San Sebastian Rochefort Turecko Cařihrad Jemen Sabah Santa Galvani Solana

14 article Politický proces v Záhřebě.

Politický proces v Záhřebě. (Od zvláštního zpravodaje »Národních Listů«.) V Záhřebě, 25. srpna 1909. Accurti odmítá návrhy na předvolání svěd ků obrany za skupiny z Dubice a z Gradišky Ti prý by řekli, že o ničem nevědí a z toho prý by nevyplývala nepravda toho, co tvrdili svědci ob- žaloby. Ostatně prý osoby, předložené obranou jsou nevěrohodny a zkompromitovány. Obhájce dr. Miluševič toto podezřívání navržených svěd- ků odmítá a dokazuje, jak Accurti nikdy nebyí úzkostlivým u výběru lidí, kteří svými vypověd- mi obžalovaným přitěžovali. Byliť mezi nim trestaní zloději, darebácí a podvodníci a mnohý z nich i před soudem své tresty zapíral. Tako- vým cxemplářem byl i Cvjetko Dabič (hlavní svědek proti dru. Ž. Miladinoviči). Ten jinak vy- povídal před vojenským a jinak před tímto sou- dem. Ten rozdíl výpovědí přece snadno lze zji- stiti. Hned Accurti Dabiče brání. Co prý na tom. že se tu ke všem svým trestům nepřiznal, prý stud ho k tomu nabádal a ostatně je prý to ma- ličkost, která neotřese věrohodnost Dabice. Po- tom vykladá, že svědkové obrany z Korenice. kteři by to dokazovali, že nebylo boykotu proti Chorvatům, nemohli by seslabiti výpovědi těch. kteří boykot dokázali. To jsou vývody prohnanosti! Jdeť obraně přece jen o to, aby dokázala lživost falešnýcl a zjednaných svědků a tomu se vzpírá Accurti. Sofismem slouží si i Accurti při porážení návrhu obrany na předvolání těch svědků, ktel dokáží, že posl. Sv. Pribičevič na schůzích lidu mluvil věci úplně protichůdné těm, které mu do úst námezdní svědci vkládali. Kdo prý cosi ne- slyšel, nemůže prý tvrditi, že se to nemluvilo.

doktor Miluševič Cvjetko Dabič Ž Miladinovič Dabič Chorvat Záhřeb Dubice

15 article

Věc však je jiná. Kdo byl přítomen celé nějaké schůzi, dovede pověděti to, co slyšel a dovede zjistiti úmyslné zkroucení slov řečníka. Accurti má pro vše jednu a tutéž formuli. Sto lidí do- káže, že na kongresu srbských zemědělskýal spolků v Topusku ani jediný srbský prapor ne zavlál a Aceurti ty lidi prohlásí za „negativní“ svědky, protože jeden, dva, zjednaní lháři tvr dili, že srbské barvy na žerdích zavěšeny byly. při všem, že nezasvěcenec snadno se zmýlit může v určování druhu praporů, protože barvy srbské 1 chorvatské jsou totožny a jen uspořá- dáním se liší. Potom obžalovaný Kalember přišel ke slo vu. Dokazuje, jak lživě svědci proti němu vype- vídali. Faráž Vučetič tvrdil, že obžalovaný z krá- mu Brolichových zákazníky vyháněl. Na rozum jde, že v prvé řadě třeba vyslechnouti Brolicha i ženu jeho, ktoří již 40 roků v Korenici ž ijí. I na jiné nepravdy, které před soudem ctihodný farář mluvil, obžalovaný ukazuje. „Ach, to by tedy katolický farář lhal i pod přísahou!“ se strojeným udivením zvolal Accurti. A to je stání návladní. Dle něho by tedy nikdy a nikde žádný katolický farář se nemohl octnouti na la- vici obžalovaných! To se povedlo! Kalember má celou řadu hodnověrných svědků, kteří do- káží, že důstojný farář mstivě lhal a Accurt návrh drtí štítem: „Zde promluvil farář pod při- sahou.- Kalember se diví, jak se může vytloukaii jeho „velezráda“ z toho, že v korenické čitárně byl zavěšen obraz krále Petra. Votant Pavešič na to farisejsky se kormoutí: „Což to smí býti?

Faráž Vučetič Brolichový Accurt Petro Korenica kongres

16 article

Obraz cizího krále v čítárně?“ Ať jen si zajede kaprálský Pavešič do uzavřeného území v Če- chách, jiné věci tu uvidí a divit se nebude! Acevrti předhazuje Kalemberovi, že byl duš Liky. A je známo, že nadšenec často ke své škodě existenci mnoha lidí založil, že mnohého Chorvata od úpadku zachránil. Dobře mu, proč měl měkke srdce! Kalember dnes pádně dokazuje, jak hanebně lhal i svědek Šorak, který se všude svým falešným svědectvím honosil. A to se dokázat u soudu může“ Tendenčně se lhalo i o knihovně čítárny. Každé dít v bánovině přece ví, že „Matice srbská“ je v Novém Sadu a ne v Bělehradě. Dobře se bránil Kalember ale marně! Obž. lékař Miokovič dokazuje, že svědek obža- lcby Muki Freund některé svědky podplácel, aby proti lékaři vypovídali. I dr. Frič z konkurenční zá- šti proti svéme kolegovi falcšně svědčil. Dr. Mioko vič celou řadou svědků to dokáže. Accurti však před- volání těch svědků se vzpírá. Potírá i svědky z Gru- dání bišna Polje i z Jasenovce. Obhájce dr. Belobrk k sou- du by předvedl mnoho svědků, bez výjimky Chor- vatů, kteří mohou dokázat, jak svědci obžaloby lhali I dr. Budisavljevič svědky dokáže nestoudné lhaní některých svědků, kteří tvrdili, že obžalovaný učitel Vuk Dragovič školní děti i po ulicích chytal, aby je učil zpívati srkiské písně Pe přestávce Accurti zase se utíká ku prostředku „negativnosti“. Tu vnáší na svědky, které navrhoval obžalovaný Podunavac. Jiné za zkompromitovan prohlašuje. Mezi nimi i soudce Vajiče, který doznal že před ním vyšetřující soudce dr. Košutič svědka Matijeviče nazval fakinem.

Chorvat Šorak Miokovič Muki Freund doktor Frič Mioko Polja Belobrk Budisavljevič Dragovič Vajič Košutič Matijevič Lika Bělehrad Grus Jasenovac

17 article

Dr. Medakovič prohlásil, že již u tohoto soudu ničemu se nediví, nejměně slátnímu zástupci. Soul přece ví, že svědek Matijevič je denunciant a žej na něho podána žaloba. „To myslíte na jeho udání která Matijevič učinil?“ drze dí Aceurti a dr. Meda. kovič pevně prohlašuje: „Pro mne každé anonymuí udání je denunciaci!“ Potom proslulý obhájce uka- zuje morální zkrachovanost Matijeviče. Tu dokáte celá řada svědků. Až tam jde tento povášněný ko- bout dra. Franka, že tvrdí, jak jindy Srbů v banovině nebývalo. A mezi svědky dra. Medakoviče jsou lidě neposkvrnění a zvučného jména. Všechny však (i ře- ditele učitelského ústavu) accurti za zkompromito- vaná individua prohlašuje. „Nic se tomu nedivím di dr. Medakovič, „v očích státního návladního ka ždý Srb je zkompromitován.“ Nejlepší však je,ž všichni ti svědci, které obhájce navrhuje, jsou Chor vaté. Ale Accurti má svou theorii, kterou ani prava nepodvnátí. Všechny svědky obrany a limine zavr huje. Jeho svědkům prý obrana upírá věrohodnost a své za nedotknutelné prý prohlašuje. Sklidil pollesk s galerie, Vzešel z nadšení baby Miletičkyl

Medakovič Matijevič doktor Med Franco Srba Srb Accurt Soul

18 article Co spasí českou Videň.

Co spasí českou Videň. Kdo si v posledních letech bedlivě všímal osudu české menšiny vídeňské, pozoroval, kterak život její hopodářsky, osvětově a společensky se prohlubuje. Přáním všech vážných pracovníků bylo, aby české věci dopřáno bylo ještě několik let klidného rozvoje, aby se osvětové a hospo- dářské podniky vžily a zmohutněly tak, že by dovedly vzdorovati příštím možným útiskům nástrahám. Klidná práce tato měla tři hlavní body krystalisační: Komenského, Český dům Vídeňskou Matici. Bylo však jinak souzenol Události pražské, zápletka bosenská a vše, co s tím bylo v příčinné souvislosti, rázem změ- nilo situaci. Nezřízená panovačnost Némců ra kouských, posílená berlínským kursem naší za- hraniční politiky, zachvátila také Vídeň. Nacio- nální stváči ze řemesla stali se hrdiny dne. Tichá, ale za to nejúčinnější germanisační pol- tika křesťanských sociálů nebyla vhodnou pů- dou pro tato individua, dychtící po popularit za cenu nejnižší — za pořádání pouličních štva nic na Čechy a rozbíjení českých spolkových místnosti.

Vídeň Čechy Komenský Český dům vídeňský Matica

19 article

Vlivem těchto hnusných událostí postavena byla široká česká veřejnost rázem před důleži- tou otázku všenárodní: Co dlužno podniknout na ochranu české menšiny vídeňské? Odpověd jest snadná: posílit dosavadní obranné podniky Komenského a Matici vídeňskou a zasadit se všemožně o konečné zbudování Českého domu ve Vídni. Poněvadž se jedná v posledním pří- padě o zdravý podnik hospodářský, jimž rozře- šena bude současně celá řada eminentních úkolů národně osvětových, možno očekávat, že po událostech posledních dnů přilne celá česká ve- řejnost k myšlence českého domu u vědomí, že každé sebe větší úsilí udržeti menšinovou po- sici jest marno, když nebude vymanéna z pod- ručí hospodářského. První etapou v této namáhavé, ale svými výsledky jedině úspěšné práce jest ve Vídni Český dům. Zde nutno nasaditi páky nejdříve. Zbudováním jeho bude na vždy stržena falešná maska německého charakteru sídelního města převážně slovanského státu, která bývá vlivným činiteli zneužívána k bezohledné germanisaci na- šeho lidu Vždyť Český dům s četně navštěvo- vanými místnostmi hotelovými a restauračními. se stálým, chvalně známým divadlem, s pilně používanými sály koncertními a přednáškovými. se vzornou veřejnou knihovnou a čítárnou bude nejen bohatým zdrojem hospodářským, nýbrž i důstojným symbolem české větve na Dunaji.

Komenský Vídeň Dunaj Český dom

20 article

V drobném prodejie ranní číslo o sobě . . za 9 večnrni . . . . za 4h Ve fliálkách na venkově ranní čislo . . . . . . . 101 večerní . . . . . . . . 5h lnseráty platí se hotové napřed. Předplacení a insnrty přijímá administrace v Marianské ul., J Tam nacházejí ze těž redakce, tiskárna a expedine „Národnich Llstů Rukopisy se nevraosjl.

21 article

viditelným symbolem usedlosti, který usvěděí z drzé lži každého, kdo zpupně šlapaje nase svatá, základními zákony říšskými zaručená práva, odvolává se na naši neusedlost. Zardět by se pak musela nejvyšší spravedlnost pro naše školská práva ve Vídni, dosud hluchá, kdyby nám i na dále upírala práva na veřejné školy ve Vídni jedině s tohoto dosud předsti- raného důvodu. Z toho patrno, že i v otázee našeho školství nadejde zbudováním Českého domu zásadní příznivý obrat, nehledé ani k tomu, že v Českém domě bude možno zajistiti ná kladům na vydržování škol trvalé zdroje hmotné. To dobře tuší vládnoucí kruhy radničnía proto jako smyslů zbaveni běží při každé zprávě, která věští bližící se uskutečnění českého domu. Jen naše kruhy poslanecké až na malé výjimky chovají se dost lhostejně k jeho osudu.

Vídeň

22 article

Kdyby se Němeům jednalo o tak důležitý pod- nik všenárodní stojí za ním celá německá dole- gace jako jeden muž. Na darech by se seslo více, než se sešlo u nás na podilech, které se již nyní zúrokují 4 Obětavých, k osobní agi- taci ochotných pracovníků z řad poslaneckých nemáme ani tolik, kolik jest prstů na ruce. T jest také jednou z hlavních příčin, proč druž- stvo českého domu přes horečnou mnohaletou sgilaci disponuje jen kapitálem 326.000 K. Však i v tomto ohledu přivodí nynější vážná doba kýžený obrat. Pak se nám podaří, že půlmillio- nová česká menšina ve Vídni vyjde z těžkých zkoušek ne oslabena, ale posílena. Kdyby se tak nestalo, pak vzbudíme v našich odpůrcích domnění, že mohou zastaviti náš rozvoj a po- staviti nás mimo základní zákony říšské, kdyko- liv se jim zlíbl. Co uchrání českou menšinu n Dunají před touto potupou? Demonstrace v rod- ných krajích? Ty nejméně! Posloužily by jen trhací politice německé. Nám pomůže pouz jedině vydatná podpora na poli hospodářském, jejímž prvním plodem bude náš vytoužený, zlatý český dům. Vyzývajíce k této nejpřípadnější formé odvely všechny lidi dobré vůle činíme tak proniknuti přesvědčením, že nevyzýváme k pražádné oběli, nýbrž k účasti na zdravém podniku hospodářském, jemuž budou státi u kolébky mužové, kteří, jako finančníci, tech- nikové a odborníci těší se nejlepšímu jménu ve svých kruzích. Podíly 20, 100, 200, 500 1000korunové vystavuje kancslář českého domu, Vídeň I, Tiefer Graben7.

Něme Vídeň Tiefer Graben

23 article

Německý útok na politickou posici konservativního velkostatku. Zasedací síň sněmu království českého při- pravuje se s nejchvatnějším úsilím pro brzké zasedání sněmu. Přípis vlády o terminu pro svolání sněmu byl poslán nejvyššímu maršálkovi prinei Lobko- vicovi do Vintiřova a ve stře deční schůzi zem ského výboru bude se o něm rokovati. Olázka podzimního zasedání sněmu králov- ství českého blíží se svému řešení a rozřešení. Pro české Němce tento postup znamená potřebu. aby si pospíšili. Chtějí věděti, co sami řekl v poslední době nesčelněkráte: na čem jsou. Dosud nemají sami jistotu o své vlastní situaci. Jediné jenom Némci čeští vědí: že za svou ob- strukci sněmovní nedostanou od českých lido- vých poslanců nic, pranic. Němci však zároveň vidí, že jejich dals obstrukce sotva jest udržitelna, ale zuby nebty se brání pomyšlení, že by od obstrukce měl upustiti zadarmo. Poněvadž z řad českých se nemohou na- díti ničeho, Němci pojednou zahájili obrat. Do- sud kladli požadavky na Čechy. Nyní provedli obrat, dle našich informací již po nějaký čas připravovaný: zahájili útok na politickou posici konservativního velkostatku. Zprvu soukromě a ústně, nyní tiskem. Na jiném místě uveřejňujeme telefoniekou zprávu o článku „N. F. Presse“, vynucujícím od konservativního velkostatku mí- sto jednoho přísedícího zemského výboru pro ústaváckého velkostatkáře. Stat stejného znění má dnes „Bohemia“, a snad nejsme daleko od pravdy a skutečnosti, když řekneme, že p. dr. Eppinger o obou statích věděl dříve, než vyšly tiskem. Stručný obsah jejich je: ať konservativní

Němec N F doktor Eppinger Čechy Bohemia

24 article FEUILLETON.

FEUILLETON. Neznámou zemí.

25 article

Ostrovní skupina Ohnivé Země se svými podiv nými kontrasty ode dávna vábila badatele, ale stále jsou ještě území úplně neznámá, kde se estovatel naskytují největší obtíže. Zvláště velké čásli jizn poloviny Ohnivé Země jsou příliš rozervány poho- řími, plny bahen a močálů a obyvatelstvo, které s do těchto pustin uchýlilo a tráví zde svůj tichý zi vot, je v podstatě ještě úplně neznámo, jen obča šíří se neurčité zprávy o jeho krvežíznivosti a d vokosti. Tito domorodci z východní a jižní části hlav ního ostrova, Onaové, kteří dříve dle podivného ža- lestného zvuku, jejž u nich cestovatelé slyšeli, byl zváni Pešerehové, byli pronikáním bělochů v po- sledních třiceti letech zatlačováni stále hloub d vnítrozemí, podniknuvše nejprve urputný oj protl izincům. Běloši potřebovali bujné lučiny k chov ovel, které do táto na zvěř chudé země přivezli postbpovali proti domorodcům s bezohlednou zišt- ností, takže počet Onaů nemocemi a pronásledová- ním neobyčejně se ztenčil. Ze 3000 zbylo jich dnes nar ejvýš 300.

Běloch ohnivý země

26 article Celé kmeny, jako za příklad obyvaielé pohol

Celé kmeny, jako za příklad obyvaielé pohol Buqueronského, úplně vymřely, aniž se o nich za chovaly nějaké přesné zprávy. Jiné kmeny ustoupily před „bílým guanaco“, jak domorodci dle hlavníh druhu svých domácích zvířat jmenují ovci, ze svýcl původních bydlišť a lovišť a usadili se v hlubokýeh neproniknutelných lesích na jihu, kamž je nemoh následovati žádný běloch. Tak lišily se názory badatelů o těchto domo- rodých kmenech velice. Darwin nerozeznával Onay vůbec od Jaghanů, bydlících u kanálu Beagle, Prits- hard. jenž v nejnovější době Ohnivou Zemí cestoval. vyprávěl dle zpráv z druhé ruky o jejich otrávených šíjch a jejich bojovnosti. Přesnější zprávy o této části Ohnivé Země a povaze jejího obyvatelstva pří nesla teprve smělá výprava Charlesa Wellington Furlonga, jenž v „Harpers Magazine“ obšírně vypt. suje svou návštěvu u Onaů i své putování hustým bažinatými lesy Ohnivé Země. Za pomoci anglického misionáře Bridge získal několik domorodců za průvodce a ponenáhlu poda- řilo se mu získati také důvěru těchto vysokých, čer novlasých Indiánů, kteří jevili nejprve velikou uza- vřenost, později však jistou dobromyslnost a svou neobyčejnou vytrvalostí, velkou energií ve snášen strastí a nesnází podobali se „rudým mužům“ Se verní Ameriky. Země, kterou obývají, má podivu hodný půvab věčnými a stále střídavými protivam podnebí, které také jeví svůj účinek na útvar kraje Zlatá záře sluneční, vrhající světelné šípy do zelené houště les0, střídá so náhle s hustými spoustam mraků, které rozestirají po celé zemi chmurný frud s těžkou vlhkou mlhou a dlouho trvajícími dešti.

Darwin Onay Jaghan Wellington Furlong Bridge Indián verní Amerika

27 article

Pronikne-li se do vyšších oblastí, asi 600 yardů nad hladinou mořskou, řídne houština a naskytuje se bujná, bohatá vegetace. Stromy jsou úplně obaleny šedozeleným mechem, guirlandy opínavých rostlin vinou se všude kolem kmenů a větví a spojují celý les v kvetoucí, bující spleť exotické flory. Noha boří se hluboko, až po koleno, do měkkých, vlhkých mechů jako do koberce, na němž tvoří pestrý vzorek nesčetné houby svítících barev. Ohromná vlhkost a krátký, ale intensivní účinek slunce působí zd. všude neobyčejný vzrůst a rozvoj a proměňují tyto lesy jihovýchodní Ohnivé Země v chaos vegetace, jehož hojnost květů, mechů a rostlin všeho druhu nemá podobné nikde na světě. Rozdíl mezi tímto podnebím a podnebím severní Ohnivé Země záleží zejména v hojnějších deštícha stejnoměrnější teplotě v létě a v zimě. Bujná vege- tace působí však cestovateli největší obtíže. Vedle hrozných lijáků, krupobití a sněhových vánic činí les, skaliny a močály jižní Ohnivou Zemi nepronik- nutelnou pustinou. Zvláště močály táhnou se přes hory i údolí, hustými lesy i širokými pruhy lučln lákajíce cestovatele, aby vstoupil na klamavými kvě- ty zdobenou plochu, kdež pak klesá do značné hloub- ky. Toto stálé zapadání do vlhkého bahna je skoro ještě nebezpečnější zvířatům než lidem a jezdec by tu zlomil vaz po několika krocích. Proniknutí touto zemí bylo tedy pro Furlonge spojeno s největšími obtížemi, ale podařilo se mu přece po nesmírných námahách za pomoci vytrva- lých Onaů, kteří jej provázeli a přineslo mu bohaty poklad nových poznatků a výzkumů.

28 article Jindy a nyní.

Jindy a nyní. X Slaročeský jablečník a keštraňk 1535. Knih tiskař Jan Kantor, nazývaný také Had pudle domu u hada na Móstku v Starém Městě Pražském, vdal po r. 1535 knížku: Vinice, v jakém položení má býti a tam podává návod, jak se připravoval po staročesku ve století XVI. jablečník: Víno z jablek z sliv, z lrnek, z hrušek, takto uděláš. Nabeř kte- rého chceš z tuho ovoce, rozkrájejíc je na kusy, vlož je v nádobu, ať jest toho ovoce půl nádoby, nalíž na né vody říčné a nech ho státi, až zakyše, i bude jako mest a potom v chuti jako víno, toliko žet stře a nadejmá. Než pamatuj, aby nelil vody dešťově, jináč by se bnuto a zkazilo. Někteří pak prosolují jablka a samy buz vody vytlačují, ale toho ja nápoje nechvalím. Muož býti napoj dobrý, kdo jej rád pije, ale já nic, neb jest nápoj velmi silný. Protož ho mnoho nepožível, když lepší míti muožeé, toho užívej. — Keštraňk délati. Chceš-li udělati dobrý kaštraňk, vezmi véně, když jsou nejzralejší a vlož je do pytle a zavaž ten pytel velmi dobře a vlož jej na prkno, sť má na zad dvě noze a napřed žádné a vezmi dřevo v obě ruce a ztluc ty víšně v tom pytli, at břečka doluov po prknu teče. Potom vezma tu bře- čku, i vlíž ji do soudku a když bude nové víno, tebdy vezmi dobré břečky jeden džber nebo dva, aneb kolik chceš a nech toho třetinu nože a potom vlí to víno na káď a neche, státi sedm dní, potom vezmi toho vína a třetí díl keštraňku a sli to voboje

Jan Vinica

29 article

spolu a nechť zakyše a když se učistí, tehdy jej načni. A jestli že chceš, vlož do něho tlučené skořice do pytlíka, udělaje napřed díru a pověs to koření do Č. Zíbrt něho! X Není koláč jako koláč. Národní kalendář pro Čechy a Moravu 1817 otiskuje pro poučení a obve- selení od J. Hýbla tuto rozprávku: Léta 1730 rozbil polský král a volenec saský, Fridrich August Silný u Milberku při Labi vojenské ležení pro obveselení. Mezi jinými velkými byl tam také pruský král Frid- rich Vilém I. s svým dědičným princem a polský král všecko na to vynaložil, aby své vznešeně hosty co nejmožněji obveselil. Vojenské proháňvy střídaly se s houbami a obnivými stroji. Dne 26. června bylo celé vojsko ve dvou řadách před ležením vyčasto- váno, na ktarouž hostinu 30 volů a mnoho jiného dobyika pošlo. K tomu kvasu byl také koláč přive- zen, ne přinesen, jemuž mezi všemi koláči podob- ného nebylo a také nikdy nebude. Neboť vůz. na němž do ležení do zvláštního k tomu rozbitého stanu přivezen byl, byl přes 10 loket široký a od 8 koní tažen. Koláč sám byl 14 loket dloubý, G loket široký a v prostředku půl lokte tiustý. Na něj vyšlo 2628 vídeňských měřic mouky, 82 kop vajec. 3 tůně mléka, tůně droždí a tuně másla. Pec a zvláštní stroj, nímt by tu náramnou hrudu těsta do ní vpravili, musili teprv velkou prací sehválně k lomu postaviti. Ten obrovský koláč byl u přítomnosti nejvyšších vrchno- stí nařezán a to sice následujícím způsobem: Jeden tesař, pod zprávou stavitele, udělal nejdřív nožem tři lokte dlouhým, jehož střenku na rameno položiti si musil, do něho díru, do níž pak vstoupiv. kus po kuse usekával, tak jakž k tomu poručení dostal. Nejdřív dostali nejvyšší vrchnosti svůj podil, pozůsta- tek dostali vojáci. Č. Zlbrt.

J Hýbl Fridrich August Silná Milberk rich Č . Zíbrt Čechy Morava Č . Zlbrt