Dnes véecko píše do novin, ano i na dráze ualyáíi od mladikA paaantfi: .co říkáš tomu feuilletonu?* — .To bnde pěkná lokálka“ I atd. — A co se píše, co se tiskne? Haldy novin a spisů na mnoze protináboženských, podrývajících víru akřestanský mrav. Nemáme se chopiti i my téže zbraně?! Dobře .Čech* v úvahách o novinářství na venkově pověděl: tiskárny novinářské jsou mlýny, kde, kdo dřív přijde, tendřív mele. A uvádí příklad jak má kněžstvo takové týdenníky venkovské konservativními nčiniti Budiž mi dovoleno podobného příkladu «vésti. V Litoměřicích vychází nej mladší časopis .Hlasy z Polabí“ zajisté neklerikální. V posledním čísle uvádí jeden z kaplanfi bezpochyby libereckých v článku : .Paměti Čechů Libereckých* též mezi jiným zásluhy knězi, zejména jednoho kaplana o „českou besedu“ na «držení menšiny Čechů ve většině Němců. Jest to malounko, ale přece něco lepšího než nic aa obhájení kněžstva oproti štváčům, kteří zapomínajíce, že první počátky svého vzdělání dlužni jsou kněžím a Církvi, do té studny, z níž se napili, nyní kamení házejí.

Podobně onen velebný pan kaplan pojednáním o .Spiritismu* více dokázal na obranu čisté víry naší proti šířícímu se bludu r Čechách, než by 12 kázáními spůsobil. Dále slyšíme, jak se vše spolčuje, jak spolky к poradám se scházejí atd ; ovšem že konec nebývá vždycky právě příkladem, jak o důležitých věcech se má rokovati. Však i my se máme držeti hesla : „Viribus unitis*. Konference, pastorální porady jsou u nás velmi vzácným zjevem, a přece jak mnoho měli bychom si sdíleli. S bolestí jsme pozorovali, že jen liknavostí mnohých mladších kollegů tak vzletně projektovaná schůze katechetů v Praze**) selhala Podívejme se na naše učitelé, na jejich Budče, ano i Sokolové, jakkoliv jich existence na nejvýš potřebná není — hledí se sjezdy, slavnostmi atd. sesíliti. Jak velkolepý jest pohled na sbor kněží v jedno shromážděných ! Protož pišme, spolčujme se, milujme se, nedejme se ! ***)

Od Nežárky, dne 24 dubna 1883 Nebaže hned гав věci, o nit by ве a nás tolik b)lo napsalo a namluvilo, jako o školní novelle. .Nirodnl Kačenka“ bouchala, tloukla na svůj velký buben takou silou, ie málem by si jej byla prorazila ; „Posel zBudče“ na meuil babes jt sekundoval, a liberální páni ■Čitelové až ochraptěli, )ak tu a tam na svých achfizlkh proti ní křičeli, protestovali a i jiné proti ní štvali. Bádá tomu, kdož z nich s novel- Ion touto souhlasil a ji za dobrou u vhodnou uznával. Zrádců a Jidášů mu přezděli. Ba, snad by takového kolegu, povážlivého a soudného, byli křižovali, kdyby totiž se to bylo dalo dělati. A proč taková vřava hurónská v liberálním čascpisectvu a učitelstvu proti novelle se rozléhá ? Zajisté ne tak proto, že úleva, v návštěvě školní se uděluje dětem 12 —141e- tým, že učitel má dělati nčitele i mime škola, t. j. nezadávali své důstojnosti ičitelské, ale hlavně, že škola má nabýti trocha ráza náboženského. To je naiim fakciosům a liberálním učitelům kamenem úrazu, to jedině je pálí a rmonti více než cokoliv jiného. A přec bez náboženského rázu, bez nábo- žensko-mravného vychování byla by ikola naše iilusornl a velmi zhoubné by pořád nesla ovoce, či není den ze dne stále slyšeti nářky a bědování na neposlušnost, vzdorovitost, rozpustilost, neabednoit, nemravnost a všelikou jinou rozpon tanost mládeže naši ? Jděte od míata к městu, od vesnice к vesnici, od dédiny к dědině, aneb veiměte jakýkoliv časopis do ruky, všude najdete četně pikatnich obrázků • příkladů, jak aládež naše hyne a pustne. Na nkásku a doklad toho, podáváme něco i a naši krajiay.

Před nějakým časem napomínala a varovala t« kdesi matka tvého 19Ktého syna před špatnostmi a darebnostmi. Ale bodný synáček, na matko se roskativ, svolal: „Vy.satr. mr, bude- te-li mi pořád krákat, já se vám sestřelím * A v tom také chopí v se na stěně visící bambitky, do tebe střelil, ale rána jej nesasáhla. — Jiný hoch, a sice ikolák 121etý, Fr. M., dne 16. t. m. ve Yel. B. se msty sapálil. Pan učitel jej s trestá nechal přes poledne ve škole. Ale chlapec, nechtěje rosuměti, ie „jejnnium vitia comprimit,* ntekl domů, kami okamžitě učitel pro něho došel a pomoci hospodáře opět do školy jej hnal. Než tu večer okolo ?. hodiny potrestaný chlapec do kůlny hospodářovy se vpllžil a Um sirkami sapálil Štěstí veliké bylo, že hesvětřl panovalo a že hojnost sbéhšlho se lidu oheh udusili, jiaak polovička vesnice byla by popelem lehla. Když žháře ehlapce jali a naá doléhali, proč že to ačinil, odpověděl : „ J á mil na toho aditale a hospodáře alost, že mas trestali, a proto jsem M jim chtěl pomstít.* Podobných koutků neveselých vlče bychom aděliti mohl, ale přestávajíce na těchto, Uiemo prací npraviti nám nebylo možno. Kéž by pp. dopisovatelé pokynu tohoto si povtimlit R **) Prosíme Vás, pižte v církevním ohledu rsdéji o Pekinku, Tymboktu s Ultimo Tkulae, tle jenom nic o Frate 1 R. ***) Pište častěji. Držte se apoštolského s spola těž nsleho hesla: vhod či nerhod, sie vždy ke cti s slávě Boží I R.

se, odkud tyto a jiné horšího srna pochodí? Naie nynější ikoiy pteudaliberály smastrované a sdělané největší vinu toho nesea ; nebo v nich se vyučuje tellka a tak rosmanitýa předmětům, ie až hlava jednomu jde kolem, a na vsděiánl citu a ušlechtění srdce sv. náboženstvím malá nebo žádná váha se neklade. Jako „martinské husy* se cpon, tak i mládež naie vis- likým učením a věděním se přespává, jenom ie husy po tom cpaní tlonstnou a ubohá mládež naie morálně hubení. Oviem, ono se náboteu- stvi vyučuje, ale eo spomohou výklady duchov- nfho su dvě hodiny týdně, jak vsdělá cit a ušlechti srdce, jestliže na sákladě náboženství ty četné a různé předměty a sástoje se nepřed- nášejl, nevitěpnjl ? My nenpirime, že ikoiy nynější prospívají co dověděni, ale hynou, patrně hyaou co do n áb o i e n s к o-mr a v ní h o vzdělání.

Ano, my áplně souhlasíme a milerádi uznáváme, ie ku př. historie, ebemie, matematiku, geometrie, fysika, anthtopologie, filosofie a pod. ku vsděiánl dueba velmi jsou užitečný, ale co jsou platný, když duchem a smyslem křeatsn- ským se nepřiodivsjí, když třeba liberál a ne- věrec učitel v každý předmět tento ledueos Traduje, oo se katolické víře protivuje, ji slehčuje, ji tupí ? Jak prospěje mládeži učitel nenáboiný a nevěřící, jestliže při dějepisn blahé pfisobenl víry Kristovy zastírá, umlčuje, pfisobenl však protivnlkfiv a bludařfiv, kn př. Husové, Žižkovo do nebes vynáší ? Jestliže, když katecheta božský původ zpovědi dětem vyložil, hned na to pončuje. ie papež Innocenc III. te- prv r. 1215. zpověď zavedl a přikázal? Co pro spěje učitel liberál a neznaboh mládeži, jestliže lučbě důkladně ji vyučí? Ona otráví kohokoliv, třeba otce i matku. Co prospěje mládeži týž liberál a neznaboh učitel, jestliže hbitě a rychle počítat! ji naučí ? Ona potom sestavuje falešné úěty. Co prospěje takový bezvěrec mládeži a společnosti lidské, jestliže řádné zeměměřictví a fysice ji naučí ? Mládež pak mnohé věci aa záhubu téeb, jež za nepřátele má, si vymýšlí a činí. Co dále prospěje liberální a nevěřící učitel mládeži, naučí-li ji dobře znáti tělo lidské a dobře, správně a hbitě mýsliti? Ona vášně a náruživosti na uzdě neudrží a bystrosti mysli к tomu použije, aby bližního svého klamala a šidila.. . (Dok.)

Paberky. „Berliner Tagbl.“ vystřihl s trutnovského fakciosnlho plátku zensaču! zprávu, že prý tam lid v massách vystoupili míní z Církve katolické, protože uejdůstojuějií biskup královéhra- deaký Konrád (1) Hais, kterýž a veškerým svým duchovenstvem od sebe začínaje až dolů к nej poslednějšímu kaplana fanatioky ai nočiná tak, že tamnějilm Němcům nic jiného neabývá než buďto se zříci své národnosti anebo kato lické víry. Skutečně (thatsáchlich) prý biskup neřídil, aby v děkanském chrámě přlitě se jen česky kázalo Y Trutnově žije 8/l0 Němců, jak pak prý asi vede se Němcům tam, kde naproti Čechům jeon v menšině 1 „Beri. Tagbl.* konečně ae nedivi, když Němci trntnavštl do tohoto „ukrutného* postavení vehnáni json, že volí ai bnď zříci se řeči své aneb víry, a že konečně raději zřekoon se této. Čtenáři oviem nesmyslu tomuto budou se smáti, avšak tentýž křiklavým je svědectvím, kterak fakciosové parlamentárnl dovedou lid až do nejblobšlch vrstev roseštvati. Dále z toho se pozná, jak snadno povstávají historické lže Že nejd. biskup královéhradecký dovolil časem v Trutnově i Čechům kázali, dělá „Beri. Tagbl.* z věci tak nepatrné fanatické pronásledováni Němců a za 100 let snad napiie některý německý básník nového dráhu „Nibelnn- gen-Lied*, v nčmžto líčili se bude ndp. biskup dr. Hais co okrotnik, který v čele českých Husitů vytáhl do Trotnova, jejž kolem dřívím obložil a šmabem všecky Němce upálil. Stejným apůsobem páchali češti vypovězeuci před dvěma sty lety lže o okratuém Ferdinandu II. a pověstné persekuci v Cechách.

Katolická „Germanie* nemálo se divi, kterak mohl prelát katolické Církve, opat Poaselt, hlasovali в fakciosy a se židy na říšské radě proti § 48. školní novelly, jenžto určuje, aby učitel stejného vyznáni a většinou svých šáhů byl. Nám v Rvkousku podobné věci jsou všední. Mnohý laik mívá více náboženské rozhodnosti, než li některý kněz a časem i hodnostář církevní; není diva, že katolické uvědomění mesi lidem čím dál více mře. To se nesmi déle mlčky snášet. Aut, aut — ! Kulturní boj v Prusku dosud kvete. Dvanácte duchovních konalo v Bú genbacba а okolí misie, t. j. udíleli svátosti kajících a kázali lidu, jelikož daleko široko katoličtí kuěží buď vymřeli ueb byli vyhnáni. Byli za to pohnáni před soud, kterýž však ua nevinny je uznal. К odvolání státního zástupce pohnáni jsou znovu к zemskému soudu v Cáchách, kdež dne 21. května přelíčení se povede. Y Hoře licích (v Pruském Saska) po- koniel se nedávno jedenáctilotý chlapec několikráte o samovražda. Byv o příčina Usán, proč si chtěl život všiti, odvětil drse, že se mu nu světě už nelibí. Ponejprv polknul osm pilulek opiových, potom požíral jedovaté barvy, konečné se chtěl oběsit. Chlapec je ie vsdělané rodiny. Berlínský dvorní kasatel Stöcker sbíral nedávno penise pro křestaaské misie hlavního města řtie a ačinil nentéioých skuěeaoetl. „Kře- •Unitr milionáři nehty prý by si akouaali, nežli by pět merků ka křestaoským účelům da* rovali. Y církevní obci sv. Marka, v kteréž ae čítá přes 80.000 duli, nesebral ani 800 marků ; i načež stížnost svoji končí slovy: „Kdo na kře

itenstv! ani „pfenigu* nedá, tohoft křestanstvf ani aa „pfsolg* nestojí.* „Kurýr Poznsáiký* stěžeje si : Y Prasku lispektory nud polskými ditksmi jsou Němci a nad katolickými ikolami *protestanté a staro- latollci. A ■ nás v Cechách mohli bychom dò- dati v zemské školní radè uad katolickými školami spolu zasedá darvinista. Ye Yratialavi konala se schůze katolických kněžl jakož i učitelů, v nižto usneseno, aby nejd. arcibiskup byl požádán o vydáni nového iratšího a srozumitelnějšího katechismu jakož i dějepravy, jelikož dosavadní katechismy dětem příliš objemný jsou a nesrozumitelný. U nás čecbáeh děje se opáčné. Starý, kratší a srozumitelnější katechismus Kanisiův, kromě discése litoměřické, se odstranil, a objemnější a nesrosumitelnějil katechismy se zavádějí bez ohledu na to, že dnebovenatva ubývá a škol tudíž i práce katechetům stále přibývá. Zdaž pak jednou dospěje se a nás к náhledu, že době naší katechismus čím kratší a jednodušší, tím i praktičnějšl jest? Bavorská „Ruhrstg.* uveřejňuje z jedné obce inserát nu uprásnéné místo učitelské těmito slovy: „Hledá se učitel bez dobytka a bez diti.“ К tomu dokládá beri. „Germanie“: „Kdo ten konkurs vypsat, tomu by neškodilo, aby si ve školních lavicích ještě několik let poseděl.

Politický přehled domácí.

Z říšské rady. (Sněmovna poslanců. — Schůze 306.) Sněmovna pokračnje v podrobné debatě o ikolní novelle Generálni řečník posi. P 1 e n e r doznává, že jednotlivým rakonským zemím musí ae poskytnonti v rozličných otázkách vjminečné postavení. Ale smi se to státí jen tebdáž, jest-li výminečné postavení zemím prospívá a jest-li ho země sobě žádají, nikoliv viak tenkráte, když se zemím příčí. Dle doslovného znění haličské resolnce, musejí se zdrželi Poláci hlasováni při školských otázkách. Jest-li že se ústavověrná strana požadavkům Poláků vzpírala, nečinila tak z nenávisti, nýbrž z tradicí к zachování starého Rakouska. Resolnce haličského sněmu byla zmařena finančními překážkami. Naproti čechfim, pravi řečník, jisté zásady nesmějí se zanedbali, nemá-li vzniknonti obava, ie děje se tak z fri- volnosti Uvědomění a národní vzdělání nesmi se odbývali opovržliví. Y otázce ikolské bylo smířeni možné; ale nikoliv menšina, nýbrž Cechové byli povinni podali roka kn smířeni, neb Čechové mobon dávali. Nyní potřebují část německých poslanců, ale němečtí klerikálové kdysi odpadnou. Němečtí voliči bndon voliti sedláky, kteří nebndon blaaovati se Slovany, a pak také nadejde den áčtováni. Yláda jest lhostejná к nebezpečí, jaké z novelly vzejde. Neb nový ikolní

jest marná práce. At jen uváží, jak malého za- ■tenpeni požívají venkovské obce. Není znamením šlechetnosti, vytýká li se stále Polákům, ie země jejich jest pasivní. Novella neruší žádné svobody. Řečník táže se ústaváků, co očinili za svého dlouhého panováni pro sedláky ? Předseda odmítl již výčitka namířenou proti vládé, ale řečník připomíná, ie ústaváci nestarali se svého času ani o Poláky, Čecby a Slovinee, ani o sedláky a dělníky. Posi. Tomasčnk navrhuje, aby hlasovalo o odst 2 dle jmen Návrh jeho schválen, a odst. 2 přijat pak 173 Ы. proti 160 — Při ČI. IL (přechodní ustanoveni) berli posi. M a g g proti nstanovenl, kterým vyhraii je se ministra vyačováoi právo, vydati přechodof nstanovenl v cestě nařisenl. Po odpovědi spravodaje Lien- fa a e h e r a byl článek II. jsket i titnl a úvod Třetí čteol školní novelly odbývali se bade dnes. V Prase, dne 88. dubna ikolní novelle přijetím posledního článkn 76., jenž ani : Hledíc ke ivláitntm okolnostem a potřebám království dalmatakého, haličského avla- dimiřskébo s velkovévodstvlm krakovským, vojvodství krajinského a bukovinského, mark rab- stvt istriao-káho a knížecího hrabství goriekého a gradiéf<kébo, sůstavnje se tamnéjálmn sákono- dárstvl samuhémn, aby dopustilo výminky s pravidel daných v článku 21. odst. I, III., IY, Y v článku miřském v článku odst. П.

schváleni. — Yolby do delegac odbývali se ba- zákon bude jen státu na ibodu. (Pochvala v levo.) ' don dle doslechu v úterý. Němečtí poslanci Generální řečník posi. Klaič dokazuje, že z Cech kandidqjí к volbám do delegavi Bá- levice svůj nynější stav sama zavinila. Lichotila ' reuthra, Kliera, Nitscbe, Pienera, Rosera, StOhra, Polákům, když je potřebovala, ale jakmile jieh Streernwitze, Oppenheimra, Schiera a Schar- nepotřebovala, vyčítala jim, že Halič jest zemí ! schmida, za náhradníky Müliera a Tausche, pasivní. Školní debaty nebylo by bývalo třeba, členové levice, zasedající v právním výborn, kdyby zákonodárství školské bylo se ponechalooznámili své vystoupení z výboru, v němž ne- zemlm. Kdyby novella byla skutečně špatná a bylo dosud ani nejmenšl nedorozuměni a všecky zábnbná, Poláci a Dalmatinci zajisté by pro ni strany ponechávaly svým zástupcům úplnou vol- nehlasovali. Novello přeji si konservativci, kteří nost Krokem tím oznamují fakciósové jaksi sa* byli od jakživa a Poláky a Dalmatinci spřáteleni, čátek své parlamentárnl stávky. Jest to v akutka

blížíce se jim i svými zásadami, a novella obsa- ; chytáni ae stébla tononciho, avšak tím již neboje skutečné opravy. Skládá-li se pravice z ně- zachrání se politicky již úplně skrachovaná kolika skapin, není to pro ni výčitkou, neb strana Herbstova a Sturmova; čím výstředněji pravice jest svorná. (Pochvala v pravo.) ! si budou počínali, tím méně budou miti naděje, Předseda volá posi. Pienera к pořádku, ' že se kdy ještě dostanou к veslu. — Ohledné poněvadž pravil ve své řeči, oviem nepřímo, církevních poměrů v Bosnč přináší obyčejně dole ministři prohřeiiii se vědomě proti své přísaze, bře zpravovaný list „Katolicaá Dalmaeija* tato Když viak poslanec Plener prohlásil, že při svém potěšitelnou zprávu z Říma: „Neshody meči výroku v celém jeho dosahu trvá, volá jej před- arcibiskupem bosenským a tamními Františkány seda po drubé к pořádku. : jsou již urovnány. Rozhodnutí čteno bylo před Zpravodaj posi. Lienbacher dokazuje, sv. Otcem a kardináli. Řád Františkánský pole článek o výminkách b)l pojat v novella toliko drží 39 fsr a ostatních 34 postoupí arcibisktt- a důvodů náboženských, ale nikoliv z důvodů povi, jakmile bade miti doitatečný počet da- národních. Z té příčiny není možno, aby směřo i chovnlch к jich obsazeni; tito však budou miti val к potlačení Rusínů. Ghtěl-li posi. Plener povinnost, ročaě jakýsi poplatek dotýčným klá- dokázali, že vitšina jest vlastně menšinou, pak šterům odváděli, což úplně vyhovuje cirkevnima práva.“

a YI, v článku 22. odst II., v článkn 28. a^rály nejvíce mni — vyilo na jevo, v kterýž 38. • v království haličském a viadi- s velkovévodstvlm krakovským také 1T., 18. • 19. Ustanoveni článku 48. nemají v královstvích : dalmatakém. haličském a vladimlřském ■ velkovévodstvfi krakovským žádné platnosti. — Debatta o článkn tomto byla velice bouřlivá a sejmeaa le- vičák Plener dopustil se tak hrubých átoků proti vládé, že byl předseda nucen, aděliti ma dvakráte důtku, když totiž dvakráte sa sebou tvrdil, že se ministři spronevěřili své přtsuse. Jet věro в podivem, co vže dovolají ei řeěnlei в levice vůči vládě, jak neparlamentáraě, ba přímo neslušně sneuilvsjl přílišnou svoboda slova, jež v poslanecké sněmovně stále u větit s větší míře se sabnizďuje. Předevčírem teprv strhla se brubá potyčka mezi poslancem Heils- bergem a ministrem Conradem a včera již troufal si drahý poslanec z tábora fskciézův, Plener, „rozený ministr finanční.* podnikuouti útok proti celému ministerstvu. Také čechfi se dotknul a pravil, ie prý měli nabídneuti dorozumění v otázce ikolní, totiž ie měli pomosi ústavákům, aby se většina rozbila, začeš by prý byli obdrželi odměnu. Jaká to ělechstnoit! Jaká by to asi byla odměna z ruky ůatavákfiv? Na každé takovéto slibováni mohou si páni fakci ó so vé přečisti naši odpověď v starém přísloví :

„Timeo Danaos et dona ferentes!* Koma by zde nenapadl příběh o ďábla, joai Krista pokoušel ? A pan Plener vystrčil vskatka v dali! své řeči čertovské rflžky. Výhro*oval Čechům, že prý němečtí sedláci příště voliti badon opět sedláky a ti že nepůjdou s pravicí. Pak prý badon s Čechy účtovali. Nože, jsme připraveni, naše účty jsou v pořádku a nebojíme и následků jalových výhrůžek rytířů a nepovolaných proroků á Is pan Plener. Generální řečník pravice, dr. Klaič, ukázal ústavákům, jak ai sami připravili svůj stav a bájil s důrazem ao- lidárnost pravice, což jest nejlepšim důkazem proti tvrzení, jako by Dalmatínci zaujímali nějakého výminečného postavení. Na nadýmáni ústaváků, že jsou vždy ještě v tak velikém počta zastoupeni, odpověděl Lienbacher poukázáním к torna, jak velice venkovské obce co do zastoupeni jsou zkráceny. Ústaváci, dokud byli při moci, nestarali se ani o rolníky, ani o dělníky, ani o Poláky, Čecby a Slovinee, a nyní od nich žádají, aby jim dopomohli к opětném« dosaženi panství. Hlavní ustanoveni článku 76. přijato 173 proti 160 hlasům, tedy větiinoa 18 hlasů. Pravice měla o jeden, levice o čtyři hlasy méně, nežli když hlasovalo ее o přikročeni ka podrobné debatě. Na to přijata ostatní astano- veni předlohy a třetí čtení netanoveno na dne- | šek. Dnes bade tedy školní novella na ěiste vy- ! řízena, načež přijde ještě jednou do panské sněmovny, odkudi odevzdána bnde cisaH k«

Politický přehled zahraniční. Y Praze, dne 38. dubna IVémeolto. Veškeré listy berlínská zaměstnávají se nyní skoro výhradně výsledkem posledního zasedání sněmn, v němž rokováno bylo o návrhn Windhorstově. „Kreozzeitong* ve I svém článkn, věnovaném cirkevná politické situaci, píše mezi jiným takto: „Okolnost, ie výsledek debaty přivoděn byl hlasy konservativců a středa se spřízněnými jemn skupinami, dává výsledka torna zvláštního významn. — Jest jisto a posi. Windhorst mohl to konstatovali drive ještě než promluvil řečník německých konservativců, ia panovalo v poslanecké sněmovně úplné srosaměal o tom, jak to nyní jest, Ie to dlouho ostat sákona schválen, načež schů/e skončena. — nemůže a ie i sám poslanec Bennigsen nsnal ie se masl stáli něco positivního. A přec, jal se dalo předvídali, byl návrh Windborstův aa mltnnt. Nyní nesbývá, než vložití veškeré naděj' na diplomatické vyjedaávžnl mesi německou Hil(7 a sv. Stolici. Avlak možnost netdara vyjedná Z Vidně. Včera konečné po dloahém par-j vání toho nutno stále na paměti miti; anú, jeda* boji skončena byla podrobaá debetta a j s liberálních řečníků, jenž sa' vyslovil pr< návrh Wtodhontův, pravil dokonce, ie vi scali jistě, ie se vyjednáváni nesdařt. — Avšak ně«' positivního ae must státi t Německými kont* vativci navržená a přijatá resolnce srovnává casti к dli tomu a protož jsme důvodně nazvali vf sledek hlasováni sa velký úspěeb. Okolnost, ů byl návrh pomoci středa a sejmeaa pr** hlasům liberálů přijat, nemůže úspěch teat< smeaiiti. Při hlasováni tom — a to právě lib*