ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 19f705b0-78e7-11dc-a846-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 29 celkem · entity: place 46, person 67, org 10, work 3
1 masthead
Ročník XXXXV.
2 masthead
V Praze, v pátek dne 7. dubna 1905.
Praha
3 masthead
Číslo 96.
4 article
Na ranní a odpol. Histy předplácí see v Praze v alministraei na měsíe . . . . . s K — na čvrt leta s dvojí čonáško K s na měsl n čint lata . . . . 7 K 50 ve flinlkách 2 K 50h Ba něsfe . . . P'oštout na nřste čtrrt leta . . . . 9 k ar s dvojí zásilkou na měsíe na čtvrt lota . . . . 11 K c0h
Praha
5 article Buďme na stráži!
Buďme na stráži! Císař opustiv hlavní město uherské navráti se do Vídně a situace za Litavou je dnes kriti- čtější, než byla než do Pešti si zajel, aby za- kročením osobním a nepopíratelným kouzlem majestátu odstranil příčiny mocného hnutí ve druhé polovině říše, jehož konečným cílemje hospodářská rozluka od Cislajtanie a samostatná uherská armáda s maďarským velením a s ná- rodně maďarskými emblemy. Starým a dost všedním rakouským pro- středkem, jenž srovnává se úplně s onou keca- lovskou filosofií, která nemůže-li prosaditi svou tedy vyhne se, měla býti krise zažehnána aspoň na dva roký, zatím mělo čekati se na to, jestl snad nějakým šťastným řízením božím a vůbe nějakým zakročením moci vyšších nedalo by se odvrátiti, co chefu generálního štábu řišského, Němci panu Beckoví, jehož slovo plati víc, než vůle všechněch parlamentů, co jich má v tomto směru požehnaná říše dohromady, tak velice leze za nehty. Však spekulace se nezdařila, strana nedd- vislosti nevlezla do pasti jí nalíčené, nebo ukázalo se, že bezcennou byla koncesse slibena jí za to, upustí-li na 24 měsíců od svých po- žadavků. Ukázalo se totiž, že ministerstvo války, jakkoli nebylo k tomu oprávněno, má již dnes více než ze dvou třetin vyčerpaný úvěr 400 millionů na řadu let k reorganisaci vojenské, zejmena k reorganisaci dělostřelectva povolený. že tedy Vídeň odstavení dalších výdajů vojen- ských vůbec provésti nemůže.
Němec Beckový Vídeň Litava Pešť
6 article
Ministerstvo parlamentní, sestavené z ny- nější většiny v uherském parlamentu, je ne- možné — na druhém břehu Litavy kývati může dvůr jak chce, tam bez pevného podkladu nikdo na titul Excellence nesedne. Nezbývá tedy jiná cesta než parlament nechati parlamentem a zříditi tak zvané ministerstvo administrující, jehož jediným úkolem je o to pečovati, aby státní ústrojí se nezastavilo. Leč ani toto minísterstvo nedá se v Uhrách tak snadno sestaviti, panují (am poněkud jiné poměry než u nás. Ostatně co počíti s odboj- nou vítěznou stranou, bez jejíhož spolupůsobení a její vůle nedá se ústavním způsobem vůbec nic prověsti, nedají se sehnati ani rekruti, ani aktivovati obchodní a celní smlouvy, tím méné pak sehnati nové milliony k účelům vojenským, které od let již prohlašují se za říšské nezbyt- nosti ? . .. Dnes teprve se ukazuje, čeho dopustil se Beust na této monarchii, a jak se vyplácí bu- dovati na vrtkávě přízni dočasně mocných stran a hříchů se dopouštěti na hístorické minulosti na přirozeném vývoji a na struktuře státníh útvaru, jenž obětován byl před třicetisedmi lely politickému úplatnému dobrodruhu z ciziny za předmět k odvážnému pokusu. Nařikat nyní je již pozdě, vrátit se ale z bludiště na starou pravou, přimou cestu, k tomu ovšem kruhové rozhodující nemají an- vůle, ani odvahy, ani síly. Bijí se sice v ústraní kajieně v prsa a po- koušejí se o to rozrušenou Cislajtanii mobiliso- vati do boje proti Maďarům, avšak marná všeck snaha dnes v jedno spojiti v imposantní tábor tuto polovinu říše a vésti ji v obranný boj s polovinou druhou.
Beust Maďar Uhry
7 article
Nejzpozdilejší jest ale domněnka, že k této protimaďarské výpravě dá se zneužiti národ náš a jeho zástupci. Ne, ne, pánové, po zkušeno- stech, jichž zažili jsme v dusné almosféře dualismu, po té bídě, kterou jsme prodělali, když dělili se Němci o panství v této monarchi s těmitéž Maďary, proti nimž by dnes nás rádi poštvali, nejmenší nemáme chuti dáti se za- přáhnout do polámané káry dělaného, nepravdi- vého cislajtánského protimadarského nadšení pomáhati těm, kteří by se po dobytém vítězství klidně obrátili opět proti nám a svůj vděk nám zaplatili novými brutálnostmi a novým násilim. Klub poslanecký náš odmítl proto zcela ve smyslu moudré vyčkávací politiky podpis na frasovitém návrhu dra. Grossa a klub posla- necký — doufáme tak pevně — zůstane věren i na dále zásadě hájit všemi možnými pro- středky skutečné ne pouze domnělé a nijak ne- prokázané hospodářské zájmy české, jinak ale s ledovým klidem pohlížeti na odpor dvoraa odpor Němců proti maďarským snahám odpou tati vojensky země svatoštěpánské od ostatní říše Máme snad za to, co dělo se v této řlsi lidem našim za nevinné slovo »Zde« na kon- trolních shromážděních, pomáhati nyní panu Beckovi a ostatním proti snaze po zavedení maďarského velení? Již tehdy jsme zvolali na fanatiky »jednolné« němčiny v armádě, že u Fi- lipi sejdeme se opět. A Filipi se dostavilo dříve než jsme se nadáli.
Němec Maďar Beck
8 article
Byli bychom ne politiky, ale politickým břidili nejmizernějšího druhu, kdybychom dnes kdy dualismus je na hromadě, kdy všechno to, co bylo vždy proti nám, od shora počinaje a dolů, svijí se bolestmi, pomáhali poetivou českou rukou těm, kteří ji v pouto sevřeli! Náro náš by kletbou stíhati musil ty kteří by nevykořistivše okamžiku již opět se skrěili a ve chvíli roz- hodné opět se ukázali důvěřivými abypotom, až by nebezpečí minulo, opět byli zklamáni, jako stalo se již tolikrát. Což skutečně jsme věšeli známé reskripty na stěny jen k vůli problematické dekoraci při- bytků svých, aneb proto, aby nám byly výstra- hou, čeho se máme naditi v této říší za nej- lepší, nejoddanější služby? Na jednací pořad sněmovny dána byla celní předloha. Poslancům českým nemůže býti tajno, co lo znamená. Jde tu o obtěžkaci zkoušku če- ského vzdoru, jde tu o pokus zvěděti, zda-l
9 article
skutečně delegace česká ve Vídni na dobro již kapitulovala. V tu dobu, kdy v Uhrách jest obecný zmatek, kdy nikdo neví, co se za Li- tavou díti bude, nikdo nedovede dnes aniv silhouettě nakresliti, jak v nejbližších dnech již utváři se tam poměry, přistupuje vláda k nám s odvážným návrhem, abychom pustili se do jednání o věci, která jest integrující částí oně akce, jež potud z parlamentního jednání musí býti vyloučena, pokud nebude v rukou našich pevných záruk, že vláda má vůli a je odhodlán za každé okolnosti vyhověti národním našim po- žadavkům. Je možno, abychom sklonili se po- korně před usnesením předsedů stran a abychom pokořili se před německou zpupností, jež dnes ještě hlásá, že bez závazných slibů z naší strany vyhověti Němcům ve všem co nám diktují, tito od sněmovní obstrukce neupustí Nikoli. Dnes není situace dle toho, abychom si o Funků, Pradů a Wolfů nařizovati dali. Domní- vají-li se vláda a Němci, že lépe bude odmi- nouti skrovné a spravedlivé požadavky naše, nuže ať zavládne chaos také v této polovině říše Ti ale, kteří jako ředitelově této říše před dějinam mají zodpovědnost za kroky a skutky své, necho dobře uváží, mají-li právo říci: po nás ať přijde potopa! Na poslancích českých je, aby v tomto okamžiku, více než kdy jindy, bděli a byli na stráži.
Němec Funk Prad Wolf Vídeň Uhry
10 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 6. dubna. (Uherská krise. Kachna, vypuštěná krakovským „Czasem“ jakoby Fr. Košut byl původcem známého kom promisního návrhu a v rozhodný okamžik je opustil, byla hned za tepla v Pešti náležitě od- pravena. Zprává ta vznikla na základě pověst o domnělém výroku Lukacsově. Ale poloúřadní „Budap. Korr.“ píše o té věci: „Můžeme dle nejlepších informací prohlásiti, že ministr fi- nancí nikdy se nevyslovil, jakoby se Fr. Košut byl zaručil za rozřešení krise na základě zná- mých kompromisních návrhů. Košut přál sice o samého začátku myšlence kompromisní, ale když se seznámil s podrobnostmi ná- vrhu, vyslovil se přímo, že provedení takového návrhu narazí na veliké obtíže.“ O těchto „podrobnostech“ Košut se roz- pisuje ve zvláštním listě, jejž uveřejňují všechny pešťské časopisy. Praví v něm, že vítal z počátku návrh, aby opposice upustila na dvě leta od svých vojenských požadavků, když vojenská správa odloží na tutéž dobu zvýšení braneckého kontingentů » mimořádné výdaje na vojenské potřeby. Slo jen o to, které výdaje vojenská správa se odhodlá na tak dlouho odložiti. Ministn vojenství referoval o tom dvakrát panovníku.
Košut Praha Francie Pešť
11 article
„Já — píše Košut — jsem předpokládal, že bu- dou skutečně odročeny některé veliké vojen- ské požadavky. V neděli o polednách jsem však zvěděl, že o odročení velikých požadavků není řeči. Ze 450 millionů bylo by odpadlo pouze 85,600.000 K, kdežto 311 mill. K by se zadalo; při tom oněch odročených 85.6 mill. K týkalo se hlavně honvédského dělostřelectvaa dvouleté vojenské služby. Zvýšení vojenského kontingentu mělo při tom zůstati v platnosti. Nezměnil jsem tedy své názory já, nýbrž vojen- ská správa nedostála slovu, poněvadž neodročila žádný velký požadavek; jedině 19 millionů na výzbroj dělostřelectva mělo se odročiti za rok 1907. Rozřešení krise zmařila tedy vojenská správa . .. Z Pošti, 6. dubna. (Schůze uherske sněmovny.) Předseda Justh zahájil dnešn schůzi uherské poslanecké sněmovny v 101 hod. Když byly přečteny došlé věci, obdržel slovo Fr. Košut, aby odůvodnil svůj návrh o ne- platnosti usnesení zedne 18. listo- padu 1904. Fr. Košut: Ve večerní schůzi dne 18 listopadu m. r. tehdejší předseda sněmovny, za- pomenuv se nad svou povinností, že má jedna- cího řádu užívati přesně a nestranně (Hlas na lovici: a poctivě!), učinil výrok a dopustil se skutku, jež těžce porušily platný jednaci řád.
Košut Justh František Francie poslanecký sněmovna
12 article
Veliká většina národa vynesla již nad tím svůj rozsudek. K rozsudku tomu nemám, co bych připojil. Poněvadž však sněmovna, jak předpo- kládám, musí se přizpůsobiti tomuto rozsudku národa, jsem přesvědčen, že výše zmině ný skutek prohlásí za neplatný a v ni jej obrátí, jakoby se nebyl stal (Po- chvala a potlesk na levici a ve středu), a to proto poněvadž nemohu předpokládati, že by uherská sněmovna mohla schváliti, když předseda se stolce předsednického nešetří platného jedna- cího řádu přesně, věrně a nestranně. Proto jsem si dovolil podati sněmovně návrh, aby výše zmí- něný skutek a výrok byl prohlášen za neplatný a v nic byl obrácen a týkající se jich záznamy v zápisniku a denníku byly vymazány jako skvrny, jež do nich nenáležejí. Ve spojení s tím připomínám jménem spojených stran na levici všem těm, kdo by v Uhrách chtěli vládnouti s porušováním práva a zákonů, že se v Uhrách tak vládnouti nedá a že veliká většina uherského národa pokládá práva a jednací řád poslanecké sněmovny za svaté a nedotknutelné. (Hlučný potlesk a eljenování na levici a ve středu sně- movny.) O přípustnosti návrhu jednací řád uherské sněmovny nedopouští debaty. Levice a dissidenti prohlašují se povstáním pro projednání návranu a zároveň usneseno, aby návrh Košutův byl dán na pořad zejtřejší schůze. Slovo má opět Košut, aby odůvodnil svůj druhý návrh stran volby adresního vý- boru. Řečník praví: Minuly více než dva mě- síer od té doby, co národ vyslovil svůj rozsudek ve veliké při mezi spojenými stranami levicea bývalou vládní stranou. Rozsudek vypadl ve prospěch spojených stran levice. Bývalá většina stala se menšinou a v důsledku toho nynější
Košutův Košut Uhry uherský sněmovna poslanecký sněmovna
13 article
většina sněmovny měla by převziti vládu. Každý. komu jsou jesny zásady ústavnosti, shledá při- rozeným, že většina sněmovny mohla by převzíti vládu jen na základě svého vlastního programu. Kdyby toho neučinila, nýbrž dala si vnutiti cizi program, dopustila by se jednání nemravného a tím by otřásla pojem ústavnosti v samých zá- kladech. Minuly již dva měsíce, co se země na- chází v nejistém stavu ex-lex, na velikou škodu země i veřejných věcí. Nadešel tedy čas, aby chom se vynasnažili odpomoci tomuto nezákon nému a nejistému stavu. Jedině ústavný způsoh jak bychom ten pokus učinili, jest ten, že sdě- líme panovníku, na jakém základě za nynějších poměrů a v nynější sněmovně bylo by možno vládu sestaviti a vládnouti. Jediný způsob dle ústavných zvyků jest pak sestaven adrosy, v níž většina sněmovny rozvine s po- vinnou úctou před panovníkem program, na jehož základě by byla ochotna podporovati příšt vládu. Proto navrhuji, aby sněmovna zvolila 21členný výbor, jehož úkolem bude sepsati ná- vrh adresy a sněmovně jej předložiti. (Pochval a potlesk.) Sněmovna připouští opět bez debaty návrh Košutův ku projednání. Hlasují proň le- vice a dissidenti. Spolu usneseno, aby jednáni také o tomto návrhu položeno byle na program zejtřejší schůze, jež se koná v 10 hod. dopol.
Košutův
14 article
Tím dnešní schůze skončena v 111/4 hod. Ze Zadru, 3. dubna. (Pověsti o m í sto- držiteli. — Stavba středních škol. Ze Sarajeva dochází zpráva, že tamní gener. Varešanin je vyhlédnut pro úřad místo- držitele dalmatského a že by byl ochoten v úřad ten se uvázati, poskytnesli mu vláda dosti hmot- ných prostředků, aby mohl vyhověti aspoň nej- nalehavějším potřebám dalmatským. — Po dlouhém vyjednávání a po četných resolucíeh sněmovních vláda se konečně rozhodla, že dá vystavěti nové budovy pro splitskou chorvat- skou reálku a dubrovnické gymnasium. Zároveň bude v druhé pelovině tohoto roku zřízena ve Splitu dávno potřebná zemědělská škola, neb správněji zkušebná stanice zemědělská. Ústav má býti zřízen tak, aby mohl čas občas pořádati několikanedělní kursy z různých odvětví země- dělství, přístupné rolníkům i dělníkům, mládeži i lidem vzroslým. O Velikonocích očekává se zde návštěva ministra orby hr. Buquoye a mi- nistra vyučování Hartla; obě návštěvy uvádějí se ve spojení s otevřením zemědělské stanice stavbou výše zmíněných školních budov.
Buquoy Hartl Sarajevo Split
15 title
Politické zprávy zahraničné.
16 title
V Praze, 6. dubna.
Praha
17 article Ze Srbska.
Ze Srbska. Z Bělehradu, 4. dubna. (Dopis » Nárol níe Listů«) Včera napsal jsem, co dělají někteří lidé z okolí krále Petra a jak je obviňuje srbská ve- řejnost, že navázali spojení s vídeň- skými diplomaty, aby lépe pracovati mohl pro sebe a na škodu zájmů Srbska. To ale není všecko. Kdo čte některé bělehradské listy, tvár se mu sludem zardívá nad tím, co píšou proti knížeti černohorské m a Černé Hoře a to právě nyní, kdy je n trůnu srbském zeť knížete Nikoly. Proti knížeti Nikolovi a Černé Hoře píše se nyní v Bělehradě ohavněji a nestydatěji, nežli za posledních Obre- novičů. Ale co bylo pochopitelno se strany bývalé a nyní vymřelě dynastie, tomu nikdo dnes ne rozumí. Obrenoviči žili u věčném strachu, aby černohorské kníže neodňal jim trůn. Co se ale děje dnes, když je každý přesvědčen, kdo má trochu zdravého rozumu, že kníže Nikola ani ne- může pomysliti na to, aby urval trůn svému zet a svým vnukům, kteří jsou synové jeho milé. prvorozeně dcery Zorky? Jak nazvati a ospra- vedlniti nynější bělehradské útoky na knížet Nikolu? Kde je pramen nestydatých urážek, kte- rými ho soustavně zasypávají? Odpověď je, že i nyní intrikuje mezi Srbskem a Černou Horou ten, kdo dřive, aby mezi srbskými státy nebylo svornosti a jednoty ve chvili důležitých a velkých událostí na Balkáně, které připravují některé státy. Srbským a slovanským vrahům podařilo se získati pro své intriky ve včerejším mém do- pisu jmenované osoby z okolí králova. Tyto osoby svým postavením a vlivem nařizují, co píše v bělehradských listech »Šlampa« a »Slovenski Jug« proti knížeti Nikolovi a Černé Hoře a kromě toho každý ve svém kruhu rozšiřuje, že předáci radikálné strany jsou nepřáteli krále Petra a přáteli knížete Nikoly, pro nějž prý pracují tajně!
Nárol Petro Nikola Obrenovič Zorka Srbsko Bělehrad Černá hoře Balkán Jugoslávie
18 article
Dříve, za Obrenovičů, radikálové byli oso čováni a obviňováni z přívrženství Karaďorděvičů a knížete Nikoly. Co se chce touto intrikou do- cíliti, je pochopitelno. Srbsku se nesmí dopřáti chvíle oddechu a času k mírnému rozvoji, mez panovníkem a radikály, kteří mají nejmohutnějš stranu, třeba vyvolati podezření a boj a mez srbskými panovníky, tak blízko přibuznými, mus býti vyvoláno soupeřství a eíle je dosaženo. Přátelé Karaďorděvičů, dobří Srbové a Slo- vané, jsou přesvědčeni, že král Petr odsuzuje intrikány a zdá se, že brzo přijde den, kdy vy- žene ze svého okoli tyto nehodné lidi. Ještě několik slov o včerejší krisi ministerské. Vláda setrvala na svém stanovisku, co nej- dříve uzavřiti půjčku a vyzbrojiti armádu rychlo- palnými děly francouzskými, o nichž se ví, že jsou toho času nejlepší. Není času, čekati na skončení zkoušek, poněvadž velmi vážné události chystají se na Balkán a nebudou čekati, až se Srbsko ozbrojí, nýbrž ozbrojené Srbsko musí čekati je. Souboj mezi vládou a kli- kou, která intrikuje proti vládě, skončen včera večer vítězstvím vlády a král schválil její roz- umné důvody. Následkem toho ministr financí dr. Paču odebere se do Frankfurtu za účelem ujednati půjčku a podepsati smlouvu se zástupe věřitelských ústavů francouzských, německých Staros rb. a rakouských.
Obrenovič Nikola Karadjordjevič Srba Petr doktor Pač Srbsko Balkán Frankfurt
19 article
Vojenské »spiknuti« ve Francii. Tajuplnou afférou zabývá se nyní policie pařížská. V míře mnohem větší nežli všímá si ji sama veřejnost francouzská. Jak čtenář již z telegramů, zabaveno před několika dny v obydlí neaktivního setníka Tamburinia 500 uniforem pěchoty. Dále nalezeno v předměstské obci pařížské Puteaux u jakéhosi Meyera 8000 ostrých patron Lebelových. Meyer byl zatčen. Některé listy tvrdí, ze policie ví prý též, kde se nalezají pušky k nábojům těm náležející. Také Tamburini byl vzat do vazby a bude tak jeho tchán, bývalý poddůstojník a nynější ho- stinský Vrinot. Meyer a Tamburini budou kon- frontováni. Není ovšem vyloučeno, že mezi oběma nebylo žádného spojení a že Meyer opatřilsi patrony, jichž výroba jest vojenským tajemstvím Francie, pro — cizí některou vládu. V každém případě jest dosti pochybno, že muže takového. jakým jest Meyer, důstojnictvo, kdyby skutečně bylo chystalo, nespokojeno jsouc s režimem nynějším, spiknutí k jeho násilnému zvrácení bylo by do svého spiknutí zasvětilo, Listy drey- fusardské, rozmrzelé nad tím, že odporná de- nunciantská afféra armádní silně oslabila vliv jejich, ovšem líčí věc již tak, jakoby skutečně běželo o širo- a dalece rozvětvené spiknutí proti státní formě. Vítáno bylo by jim ovšem, nebo poskytlo by »liberálním« skupinám jejich zá- minku k novým — výminečným opatřením Dnes ale samy již musí listy ty dementovat jednu z »nejsensačnějších« podrobností svých totiž, že byla v souvislosti s touto afférou u po- pulárního hrdiny fašodského Marchanda vyko- nána domovní prohlídka. V každém případě třeba vyčkati dalšího vývoje afféry té s velikou opatrností a nedůvěrou vůči jistým novinkám pařížským.
Meyer Lebelův Tamburini Marchand Francie pařížský Puteaux
20 article
Francouzsko-německé napjetí. K velkému sporu německo-francouzskému není dnes valně nových zpráv. Tisk anglický dokonce zakončuje rozpravu o něm ujišťováním. asi dost optimistickým, že německá výprava jes již zakončena — německým úspěchem. Ovšem snad zklamali se v Berlíně v jedné věci. Doufal asi, že po prvém okřiknutí Francie nastoup pokorně a ponížené ústup. Ale proti nadání do- stalo se jim nyní, kdy na Sekvaně nevane již tak silně jako dříve vítr dreyfusovské smířli- vosti a malomyslnosti, odezvy rozhodnější, nežli na jakou připraveni byli. Francouzský zástupce Taillandier však dnes rozhodně popírá tvrzení německých officiosů, jakoby byl vůči sultánu marockému sebe nebo svou vládu vydávalz mandatara celé Evropy, kteréžto »nekorrektnostie še nyní tisk německý křečovitě drží, aby ne- zvyklé v mezinárodním bon tonu vystoupení Vils- movo omluvil. Pařížské »Informaci« sdělila prý jistá josob- nost německá, že vláda berlínská chce nynějš politikou svou v Marokku pohnouti Franci k tomu, aby jí nechala v Malé Asii vol nou ruku. Tamní politika německá jest prý neustále křižována vládou francouzskou. Ně- mecko chce nabýti prý supremacie v Malé Asii jakožto kompensace za francouzskou supremacii v Ma- rokku. Věc, jež nezní pravdě nepodobně! Bude-li míti dnešní schůzka Edvarda VI s Loubetem na francouzské stanovisko vliv po- silující aneb — při nevypočitatelnosti Anglie — oslabující a zdreující — musí se ovšem při ny- nějším stupni napjetí záhy ukázati. Pozoruhodno ještě jest zvláště, že roz- pínavost Německa budí nedůvěru již i v kruzích spojeneckých. Tak píše »Giornale d'Italie«, orgán erispovee Sonina, tedy skupiny, jež byla vždy hlavní oporou trojspolku v Italii, že Vilém počiná si osvojovat roli již a vliv v Středozemním moři a že třeba tudíž bedlivě bdíti nad jeho záměry.
Franek Italia Sonin Vilém Berlín Francie Sekvana Evropa Maroko Asie Ma Anglie Německo Kurier Edvard VI
21 article
Německé »úspěchy« v Africe. Ze 60.000 povstalých Hererův zajali Němei dosud 4000 hlav. Z nich bylo 938 mužů, ž er však 1413 a dětí dokonce 1546 Útok na Roosevella? Několik hodin před úterním příjezdem Roosevelta do Fort Missouri — v noci — nalezeno na kolejích, po nichž měl jeti zvláštní vlak presidentův, jisté množství dynamitu. Bdě- lostí úřadníků železničních byly třaskaviny ještě v čas odstraněny. Poněvadž americký tisk ne připusti, že by atentáty na hlavy státu byly možny dnes někde jinde než na Rusi, třeba že byli už tři presidenti republiky ranám útočníkův podlehli, tvrdí tisk ten ovšem, že dynamit z- nechán byl na kolejích z pouhé jen — ne- dbalos ti.
Hererův Němei Roosevelt Afrika Fort Missouri
22 article
Sachalin očekává nepřítele. „Syn Otečestva“ píše: V lednu vyvezeny z jižního Sachalinu ženy a děti na parníku do Vladivostoku. Ze severního Sachalinu mnozí ujeli po ledu do Nikolajevska. Cukru, krup, petroleje je tam málo, lihu, slaniny a chleba jsou dostatečne zásoby. Z vyhoštěnců a trestaneů utvořeny ozbrojené družiny. Na Korsakovské stráži je 9 děl. Ale při nepřátelském vpádu bude nutno ustoupiti v hloub ostrova, 30 verst na sever (ves Vladimirovka). Pro Japonce je důle- žito, aby ostrov obsadili již koncem března dle starého počtu. Dne 1. dubna začíná tažení sledi jichž Japonci loni nemohli lovit. Z parlamentních výborů. Z Vídně, 6. dubna. (C. B.) Rozpočtový výbor rokoval za ministrovy přítomnosti o rozpočtu ministerstva orby p kap. Státní potřeba, tit. Ústřední správa — Stáln učebna a zkušebné ústavy — Podporování země dělství (ref. ryt. Starzy ús ki). V drobném prodejit ranní čísle o sobě . . . za 8h odpolední . . . . . . . za 2h Ve flialkách na venkověi ranní číslo. . . . . . . . 10 odpolední Inserát platí se hotově napřel. Přečplacení a inserty přijímá zdmini- strace v Marianské ulici č. z Tam nacházejí se téš redake tiskárna a ezpedice „Nárudnich Liistá- Eukepisy se nevracsjl.
Otečestva Japonec Nárudnich Sachalin Vladivostok Nikolajevsk Vladimirovka Vídeň versta na sever
23 article
Posl. Robič nalehal na podporování země- dělství ve všech oborech vzhledem ke škodám, jež utrpí obchodní smlouvou německou; rovněž Kaiser, přimlouvaje se za ochranu před uherskou soutěžía dovozem masa i dobytka z Ruska a balkánských států. Nalehá na opravu vodního práva, brzké pro- vedení říčních úprav a zahražení bystřin a na poji- šťování proti živelním pohromám. Dovozuje nutnost zemědělské organisace a dovolává se předloh k pro- vedení společenstevní organisace. Zmíniv se o nedo- statku pracovních sil na venkově, přimlouvá se z starobní a invalidní pojišťování zemědělských pra- covníkův a služebníků, za podporování svazu raif- eisenek a zemědělského vyučování. Posl. dr. Sylvester přimlouval se za podpo- vání průmyslu při přenechávání erárních vodních sil a zadání vodní síly alpské. Posl. Steinwender nabádal k počinu vyvá- zení selských dluhů pozemkových a přednesl různá přání v oboru vodního práva a veřejných staveb Kliemann žádal, by se záhy zřídila mlynářská škol.
Posl Kaiser doktor Sylvester Rusko
24 article
Posl. Staněk, pojednávaje o situaci zeměděl- ství, nabádá ministra, by věnoval větsí pozornost některým jeho odborům. Poukazuje na souvislost zemědělství s obchodem, dovozuje nutnost soustav- ných pokračovacích kursů, většího zřetete na země- dělská společenstva při vojenských dodávkách, pod- pory lihovarnické školy pražské a státní dohlídky na prodej umělého hnojiva. Konečně pojednal zevrubně o melioracích a rád by, aby záhy vyřídily se všecky žádosti a projekty na povznešení obecné hospodář- ské situace Posl. Dobernigg poukazoval na bosenskou soutěž s vývozem alpského dříví do Levantu a Afriky a doporučoval opatření k ochraně alpského dřevařství. Posí. hr. Palfiy dovozoval, že zemědělský průmysl v organisaci ministerstva orby je skutečným pastorkem, protože se s ním zacházelo doposud více nebo méně s fiskálního stanoviska. Rád by, aby tento odbor byl lépe zastupován a opatřen buď zří- zením zvláštního oddělení nebo průmyslového úřadu. Nečiní žádného návrhu, spokojuje se tímto podně- tem, doporučuje jej ministrově blahovůli. Konečně žádal ministra za zprávu o nynějším stavu skládání pozemkův v Čechách. Po dalších řečech poslanců Vukoviče, Gla biňského, Romančuka, Morseye a dr Derschatty bylo rokování přerušeno a bude s v něm pokračovati zejtra.
Posl Staněk Vukovič Gl biňský Romančuk Morsey Derschatta Afrika Čechy
25 article Hlaholský dům.
Hlaholský dům. Čeští pěvci až dodnes právem záviděli všemí těm českým „Sokolům“ jejich vlastní speciálním potřebám účelně zařízené místnosti a budovy spolkové; cou každého „Sokola“ rozumělo se samo sebou, o tom naše četné spolky pěvecké nesměly si nechat an zdáti! Kdež pak vlastní spolková místnost, neb do- konce vlasiní spolkový důml Pro české pěvce a pro jejich četná, v kulturním našem žití přec neobyčejně významná střediska, bohu- žel, stačiti musila dosavad sem tam ochotně (někdy dost neocholně) propůjčená učebna v některé školní budově neb místnost spolků jiných, ve většině pří- padů ale jen hospoda s nezbytným kouřem a s vý- pary píva a vína! Jaký to mělo vliv ne rozvoja na umělecké rozpjetí těch kterých spolků pěveckých, jest zjevno: na jedné straně nedůstojné, odvislé po- druží, na druhé faklická nemožnost samostatného a skutečnému chtění odpovídajícího snažení a v ka- ždém případě aspoň tíseň r nevolnostl I velké spolky pěvecké, jako na př. pražský
Sokol
26 article
„Hlahol“, trpěly již od počátku své umělecké a ná- rodní činnosti neklidem a nestabilnosti cvičebných místností, mnohdy i při značném nájemném přec ne- vyhovujících ani početnosti ani důstojnosti spolku — a zdálo se, že neblahý ten stav nezmění se snad nikdy a že naši pěvci se z nedůstojného podruží ne- vymaní nikdy! Leč osud se i na ly dosud odstrko- vané spolky pěvecké poněkud usmál, a učinil v těch nesnázích první průlom: Pražský „Hlahol“, tento při- rozený a uznávaný vůdce ostatních českých spolků pěveckých, za jehož národním a uměleckým praporem spolky naše posud vždy kráčely, dal ostatním pěve- ckým spolkům heslo k jedině dnes možnému upraven těchto poměrů, ke svépomocí totiž: „Hlahol“ pražský staví si svůj vlastní dům, v němž bude míti pro svá cvičení (i pro zkoušky ensemblové a generální) i pro své velké schůze zcela vyhovující, ač nikterakž zby- tečně snad rozsáhlou dvoranu, kterou si upravía vyzdobí zcela dle svého vkusu a dle svých speciálních přání.
Hlahol
27 article
Finanční plán, na jehož základě uskutečnění my- šlenky mohlo býti prováděno, předpokládá ovšem. že soukromé byty v „Hlaholském domě“ (jedna fronta na krásné nové Řicgrovo nábřeží, druhá do ulice Voj- těšské) budou také obsazeny; a to při poměrně níz- kém nájemném, jaké stavební komitét byl rozpočítal, nebude s obtížemi spojeno, neboť byty ty jsou zaří- zeny nejen komfortně, ale i praktický Soudím pak, že pražský „Hlahol“ v budoucnu vděčně bude vzpomínati původce myšlenky dnes prot Žofinu se již pnoucího Hlaholského domu, že vzpo- mínati bude muže, jehož odborným znalostem, ne- obyčejné prozíravosti, naprosté příchylnosti k věcem Hlaholským a neobyčejné obětivosti podařilo se pouhý návrh převésti přes různá úskalí ke stadiu provedení mužem tím byl architekt F. Schlaffei, náměstek sta- rosty Pražského „Hlaholu“ samého a náměstek sla- rosty „Komitétu pro zřízení místností Hlaholu“; o byl nejen duší celé akce počálečné, ale i tvůrcem pů- vodníhe projektu stavebního a energií svou umožnil čin v pravou chvíli.
Žofina F Schlaffei Hlahol hlaholský dům
28 article
Však i jiní přátelé vyslovené již myšlenky Hl- holského domu zasluhují toho největšího uznání ne- jen Hlaholistů, ale i českých pěvců vůbec; a v první řadě tu jemný umělec, tichý pracovník, nadšený přítel „Hlaholu“, až do krajnosti obětavý, architekt J. Fanta, který na svá bedra umělecká dobrovolně, ba s láskou a nadšením složil veškeru starost o vkusné a umělecké vypravení vnějšku i vnitřku budovy, účelné využitkování všech složek, z místa stavebního vyplývajících, a který nešetřil a nešetří času, práce ni obětí, aby „Iilaholský dům“ v řadě nádherně vypra- vených budov Riegrova nábřeží tu stál v jasnéa prostě kráse, však umělecky důstojné a zcela slohové. Tak jako projektant Schlaffer dovedl na strunu udeřili v pravou chvili, tak zas projekt ten v pravou chvíli našel svého umělce, svého starostlivého uměleckého ochránce, svého Fantul
J Fanta Riegrův Schlaffer Iilaholský dům
29 article
Leč i ostatní činovníci „Komitětu“ zasluhuj plného uznání těch, pro něž stánek na Vltavě se bu- duje. Tak starosta „Komitétu“, prof. A. Adámek, příme ideálně starostlivý hospodář, který bdělým okem a pevnou vůlí dovedl celou akci udržovati v stálém proudění a na cestách úsporných. Také právní rádce, vzorný a oddaný, advokát dr. K. Motejl, jehož bystrosti mnohý oříšek tu byl dán k rozlousknutí, za- slouží si vděků úplných, rovněž jako i spolehlivýa nad pomyšlení správný pokladník „Komitétu“, F. Ha- velka st. a ještě mnozí jiní. Myšlenka „Ilaholského domu“ měla štěstí již při volbě těch osob, jež starali se měly o uskutečnění: každý, kdo zde nějakou funkci převzal, také ji svě- domitě a se stanoviska zájmů celkových zastával s ochotou úplnou. To zasluhuje povšimnutí uznání a ocenění nejen se strany kruhů Hlaholských, alei celé naší veřejnosti; neníť podnik Hlaholský podníkem jen čistě spolkovým, nýbrž takým, že týče se ve- škerého našeho života. Kéž pak česká veřejnost tenta význam „Hlaholského domu“ i dále uzná a „Hlaholu““ zůstane přítelkou věrnou i na dále! Stavbou domu přirostla „Hlaholu“ nová starost — a „Hlaho!“ bohdá ani teď nezůstane ve snahách svých opuštěnýma Alois Rublič. nepovšimnutý ml
profesor A Adámek K Motejl Rublič Vltava Ilaholský dom Hlahol