2
masthead
V Praze, v pátek dne 7. dubna 1905.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. Histy
předplácí see
v Praze v alministraei
na měsíe . . . . .
s K —
na čvrt leta
s dvojí čonáško
K s
na měsl
n čint lata . . . . 7 K 50
ve flinlkách
2 K 50h
Ba něsfe . . .
P'oštout
na nřste
čtrrt leta . . . . 9 k ar
s dvojí zásilkou
na měsíe
na čtvrt lota . . . . 11 K c0h
Praha
5
article
Buďme na stráži!
Buďme na stráži!
Císař opustiv hlavní město uherské navráti
se do Vídně a situace za Litavou je dnes kriti-
čtější, než byla než do Pešti si zajel, aby za-
kročením osobním a nepopíratelným kouzlem
majestátu odstranil příčiny mocného hnutí ve
druhé polovině říše, jehož konečným cílemje
hospodářská rozluka od Cislajtanie a samostatná
uherská armáda s maďarským velením a s ná-
rodně maďarskými emblemy.
Starým a dost všedním rakouským pro-
středkem, jenž srovnává se úplně s onou keca-
lovskou filosofií, která nemůže-li prosaditi svou
tedy vyhne se, měla býti krise zažehnána aspoň
na dva roký, zatím mělo čekati se na to, jestl
snad nějakým šťastným řízením božím a vůbe
nějakým zakročením moci vyšších nedalo by se
odvrátiti, co chefu generálního štábu řišského,
Němci panu Beckoví, jehož slovo plati víc, než
vůle všechněch parlamentů, co jich má v tomto
směru požehnaná říše dohromady, tak velice
leze za nehty.
Však spekulace se nezdařila, strana nedd-
vislosti nevlezla do pasti jí nalíčené, nebo
ukázalo se, že bezcennou byla koncesse slibena
jí za to, upustí-li na 24 měsíců od svých po-
žadavků. Ukázalo se totiž, že ministerstvo války,
jakkoli nebylo k tomu oprávněno, má již dnes
více než ze dvou třetin vyčerpaný úvěr 400
millionů na řadu let k reorganisaci vojenské,
zejmena k reorganisaci dělostřelectva povolený.
že tedy Vídeň odstavení dalších výdajů vojen-
ských vůbec provésti nemůže.
Němec
Beckový
Vídeň
Litava
Pešť
6
article
Ministerstvo parlamentní, sestavené z ny-
nější většiny v uherském parlamentu, je ne-
možné — na druhém břehu Litavy kývati může
dvůr jak chce, tam bez pevného podkladu
nikdo na titul Excellence nesedne. Nezbývá tedy
jiná cesta než parlament nechati parlamentem
a zříditi tak zvané ministerstvo administrující,
jehož jediným úkolem je o to pečovati, aby
státní ústrojí se nezastavilo.
Leč ani toto minísterstvo nedá se v Uhrách
tak snadno sestaviti, panují (am poněkud jiné
poměry než u nás. Ostatně co počíti s odboj-
nou vítěznou stranou, bez jejíhož spolupůsobení
a její vůle nedá se ústavním způsobem vůbec
nic prověsti, nedají se sehnati ani rekruti, ani
aktivovati obchodní a celní smlouvy, tím méné
pak sehnati nové milliony k účelům vojenským,
které od let již prohlašují se za říšské nezbyt-
nosti ? . ..
Dnes teprve se ukazuje, čeho dopustil se
Beust na této monarchii, a jak se vyplácí bu-
dovati na vrtkávě přízni dočasně mocných stran
a hříchů se dopouštěti na hístorické minulosti
na přirozeném vývoji a na struktuře státníh
útvaru, jenž obětován byl před třicetisedmi lely
politickému úplatnému dobrodruhu z ciziny za
předmět k odvážnému pokusu.
Nařikat nyní je již pozdě, vrátit se ale
z bludiště na starou pravou, přimou cestu,
k tomu ovšem kruhové rozhodující nemají an-
vůle, ani odvahy, ani síly.
Bijí se sice v ústraní kajieně v prsa a po-
koušejí se o to rozrušenou Cislajtanii mobiliso-
vati do boje proti Maďarům, avšak marná všeck
snaha dnes v jedno spojiti v imposantní tábor
tuto polovinu říše a vésti ji v obranný boj
s polovinou druhou.
Beust
Maďar
Uhry
7
article
Nejzpozdilejší jest ale domněnka, že k této
protimaďarské výpravě dá se zneužiti národ náš
a jeho zástupci. Ne, ne, pánové, po zkušeno-
stech, jichž zažili jsme v dusné almosféře
dualismu, po té bídě, kterou jsme prodělali,
když dělili se Němci o panství v této monarchi
s těmitéž Maďary, proti nimž by dnes nás rádi
poštvali, nejmenší nemáme chuti dáti se za-
přáhnout do polámané káry dělaného, nepravdi-
vého cislajtánského protimadarského nadšení
pomáhati těm, kteří by se po dobytém vítězství
klidně obrátili opět proti nám a svůj vděk nám
zaplatili novými brutálnostmi a novým násilim.
Klub poslanecký náš odmítl proto zcela ve
smyslu moudré vyčkávací politiky podpis na
frasovitém návrhu dra. Grossa a klub posla-
necký — doufáme tak pevně — zůstane věren
i na dále zásadě hájit všemi možnými pro-
středky skutečné ne pouze domnělé a nijak ne-
prokázané hospodářské zájmy české, jinak ale
s ledovým klidem pohlížeti na odpor dvoraa
odpor Němců proti maďarským snahám odpou
tati vojensky země svatoštěpánské od ostatní říše
Máme snad za to, co dělo se v této řlsi
lidem našim za nevinné slovo »Zde« na kon-
trolních shromážděních, pomáhati nyní panu
Beckovi a ostatním proti snaze po zavedení
maďarského velení? Již tehdy jsme zvolali na
fanatiky »jednolné« němčiny v armádě, že u Fi-
lipi sejdeme se opět. A Filipi se dostavilo
dříve než jsme se nadáli.
Němec
Maďar
Beck
8
article
Byli bychom ne politiky, ale politickým
břidili nejmizernějšího druhu, kdybychom dnes
kdy dualismus je na hromadě, kdy všechno to,
co bylo vždy proti nám, od shora počinaje a
dolů, svijí se bolestmi, pomáhali poetivou českou
rukou těm, kteří ji v pouto sevřeli! Náro
náš by kletbou stíhati musil ty
kteří by nevykořistivše okamžiku
již opět se skrěili a ve chvíli roz-
hodné opět se ukázali důvěřivými
abypotom, až by nebezpečí minulo,
opět byli zklamáni, jako stalo se
již tolikrát.
Což skutečně jsme věšeli známé reskripty
na stěny jen k vůli problematické dekoraci při-
bytků svých, aneb proto, aby nám byly výstra-
hou, čeho se máme naditi v této říší za nej-
lepší, nejoddanější služby?
Na jednací pořad sněmovny dána byla celní
předloha.
Poslancům českým nemůže býti tajno, co
lo znamená. Jde tu o obtěžkaci zkoušku če-
ského vzdoru, jde tu o pokus zvěděti, zda-l
9
article
skutečně delegace česká ve Vídni na dobro již
kapitulovala. V tu dobu, kdy v Uhrách jest
obecný zmatek, kdy nikdo neví, co se za Li-
tavou díti bude, nikdo nedovede dnes aniv
silhouettě nakresliti, jak v nejbližších dnech již
utváři se tam poměry, přistupuje vláda k nám
s odvážným návrhem, abychom pustili se do
jednání o věci, která jest integrující částí oně
akce, jež potud z parlamentního jednání musí
býti vyloučena, pokud nebude v rukou našich
pevných záruk, že vláda má vůli a je odhodlán
za každé okolnosti vyhověti národním našim po-
žadavkům. Je možno, abychom sklonili se po-
korně před usnesením předsedů stran a abychom
pokořili se před německou zpupností, jež dnes
ještě hlásá, že bez závazných slibů z naší strany
vyhověti Němcům ve všem co nám diktují, tito
od sněmovní obstrukce neupustí
Nikoli.
Dnes není situace dle toho, abychom si o
Funků, Pradů a Wolfů nařizovati dali. Domní-
vají-li se vláda a Němci, že lépe bude odmi-
nouti skrovné a spravedlivé požadavky naše,
nuže ať zavládne chaos také v této polovině říše
Ti ale, kteří jako ředitelově této říše před dějinam
mají zodpovědnost za kroky a skutky své, necho
dobře uváží, mají-li právo říci: po nás ať přijde
potopa!
Na poslancích českých je, aby v tomto
okamžiku, více než kdy jindy, bděli a byli na
stráži.
Němec
Funk
Prad
Wolf
Vídeň
Uhry
10
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 6. dubna. (Uherská krise.
Kachna, vypuštěná krakovským „Czasem“
jakoby Fr. Košut byl původcem známého kom
promisního návrhu a v rozhodný okamžik je
opustil, byla hned za tepla v Pešti náležitě od-
pravena. Zprává ta vznikla na základě pověst
o domnělém výroku Lukacsově. Ale poloúřadní
„Budap. Korr.“ píše o té věci: „Můžeme dle
nejlepších informací prohlásiti, že ministr fi-
nancí nikdy se nevyslovil, jakoby se Fr. Košut
byl zaručil za rozřešení krise na základě zná-
mých kompromisních návrhů. Košut přál sice o
samého začátku myšlence kompromisní, ale
když se seznámil s podrobnostmi ná-
vrhu, vyslovil se přímo, že provedení takového
návrhu narazí na veliké obtíže.“
O těchto „podrobnostech“ Košut se roz-
pisuje ve zvláštním listě, jejž uveřejňují všechny
pešťské časopisy. Praví v něm, že vítal z počátku
návrh, aby opposice upustila na dvě leta od
svých vojenských požadavků, když vojenská
správa odloží na tutéž dobu zvýšení braneckého
kontingentů » mimořádné výdaje na vojenské
potřeby. Slo jen o to, které výdaje vojenská
správa se odhodlá na tak dlouho odložiti. Ministn
vojenství referoval o tom dvakrát panovníku.
Košut
Praha
Francie
Pešť
11
article
„Já — píše Košut — jsem předpokládal, že bu-
dou skutečně odročeny některé veliké vojen-
ské požadavky. V neděli o polednách jsem však
zvěděl, že o odročení velikých požadavků
není řeči. Ze 450 millionů bylo by odpadlo
pouze 85,600.000 K, kdežto 311 mill. K by se
zadalo; při tom oněch odročených 85.6 mill. K
týkalo se hlavně honvédského dělostřelectvaa
dvouleté vojenské služby. Zvýšení vojenského
kontingentu mělo při tom zůstati v platnosti.
Nezměnil jsem tedy své názory já, nýbrž vojen-
ská správa nedostála slovu, poněvadž neodročila
žádný velký požadavek; jedině 19 millionů na
výzbroj dělostřelectva mělo se odročiti za rok
1907. Rozřešení krise zmařila tedy vojenská
správa . ..
Z Pošti, 6. dubna. (Schůze uherske
sněmovny.) Předseda Justh zahájil dnešn
schůzi uherské poslanecké sněmovny v 101
hod. Když byly přečteny došlé věci, obdržel
slovo Fr. Košut, aby odůvodnil svůj návrh o ne-
platnosti usnesení zedne 18. listo-
padu 1904.
Fr. Košut: Ve večerní schůzi dne 18
listopadu m. r. tehdejší předseda sněmovny, za-
pomenuv se nad svou povinností, že má jedna-
cího řádu užívati přesně a nestranně (Hlas na
lovici: a poctivě!), učinil výrok a dopustil se
skutku, jež těžce porušily platný jednaci řád.
Košut
Justh
František
Francie
poslanecký sněmovna
12
article
Veliká většina národa vynesla již nad tím svůj
rozsudek. K rozsudku tomu nemám, co bych
připojil. Poněvadž však sněmovna, jak předpo-
kládám, musí se přizpůsobiti tomuto rozsudku
národa, jsem přesvědčen, že výše zmině ný
skutek prohlásí za neplatný a v ni
jej obrátí, jakoby se nebyl stal (Po-
chvala a potlesk na levici a ve středu), a to proto
poněvadž nemohu předpokládati, že by uherská
sněmovna mohla schváliti, když předseda se
stolce předsednického nešetří platného jedna-
cího řádu přesně, věrně a nestranně. Proto jsem
si dovolil podati sněmovně návrh, aby výše zmí-
něný skutek a výrok byl prohlášen za neplatný
a v nic byl obrácen a týkající se jich záznamy
v zápisniku a denníku byly vymazány jako
skvrny, jež do nich nenáležejí. Ve spojení s tím
připomínám jménem spojených stran na levici
všem těm, kdo by v Uhrách chtěli vládnouti
s porušováním práva a zákonů, že se v Uhrách
tak vládnouti nedá a že veliká většina uherského
národa pokládá práva a jednací řád poslanecké
sněmovny za svaté a nedotknutelné. (Hlučný
potlesk a eljenování na levici a ve středu sně-
movny.)
O přípustnosti návrhu jednací řád uherské
sněmovny nedopouští debaty. Levice a dissidenti
prohlašují se povstáním pro projednání návranu
a zároveň usneseno, aby návrh Košutův byl dán
na pořad zejtřejší schůze.
Slovo má opět Košut, aby odůvodnil svůj
druhý návrh stran volby adresního vý-
boru. Řečník praví: Minuly více než dva mě-
síer od té doby, co národ vyslovil svůj rozsudek
ve veliké při mezi spojenými stranami levicea
bývalou vládní stranou. Rozsudek vypadl ve
prospěch spojených stran levice. Bývalá většina
stala se menšinou a v důsledku toho nynější
Košutův
Košut
Uhry
uherský sněmovna
poslanecký sněmovna
13
article
většina sněmovny měla by převziti vládu. Každý.
komu jsou jesny zásady ústavnosti, shledá při-
rozeným, že většina sněmovny mohla by převzíti
vládu jen na základě svého vlastního programu.
Kdyby toho neučinila, nýbrž dala si vnutiti cizi
program, dopustila by se jednání nemravného
a tím by otřásla pojem ústavnosti v samých zá-
kladech. Minuly již dva měsíce, co se země na-
chází v nejistém stavu ex-lex, na velikou škodu
země i veřejných věcí. Nadešel tedy čas, aby
chom se vynasnažili odpomoci tomuto nezákon
nému a nejistému stavu. Jedině ústavný způsoh
jak bychom ten pokus učinili, jest ten, že sdě-
líme panovníku, na jakém základě za nynějších
poměrů a v nynější sněmovně bylo by možno
vládu sestaviti a vládnouti. Jediný způsob dle
ústavných zvyků jest pak sestaven
adrosy, v níž většina sněmovny rozvine s po-
vinnou úctou před panovníkem program, na
jehož základě by byla ochotna podporovati příšt
vládu. Proto navrhuji, aby sněmovna zvolila
21členný výbor, jehož úkolem bude sepsati ná-
vrh adresy a sněmovně jej předložiti. (Pochval
a potlesk.)
Sněmovna připouští opět bez debaty návrh
Košutův ku projednání. Hlasují proň le-
vice a dissidenti. Spolu usneseno, aby jednáni
také o tomto návrhu položeno byle na program
zejtřejší schůze, jež se koná v 10 hod. dopol.
Košutův
14
article
Tím dnešní schůze skončena v 111/4 hod.
Ze Zadru, 3. dubna. (Pověsti o m í sto-
držiteli. — Stavba středních škol.
Ze Sarajeva dochází zpráva, že tamní gener.
Varešanin je vyhlédnut pro úřad místo-
držitele dalmatského a že by byl ochoten v úřad
ten se uvázati, poskytnesli mu vláda dosti hmot-
ných prostředků, aby mohl vyhověti aspoň nej-
nalehavějším potřebám dalmatským. — Po
dlouhém vyjednávání a po četných resolucíeh
sněmovních vláda se konečně rozhodla, že dá
vystavěti nové budovy pro splitskou chorvat-
skou reálku a dubrovnické gymnasium. Zároveň
bude v druhé pelovině tohoto roku zřízena ve
Splitu dávno potřebná zemědělská škola, neb
správněji zkušebná stanice zemědělská. Ústav
má býti zřízen tak, aby mohl čas občas pořádati
několikanedělní kursy z různých odvětví země-
dělství, přístupné rolníkům i dělníkům, mládeži
i lidem vzroslým. O Velikonocích očekává se
zde návštěva ministra orby hr. Buquoye a mi-
nistra vyučování Hartla; obě návštěvy uvádějí se
ve spojení s otevřením zemědělské stanice
stavbou výše zmíněných školních budov.
Buquoy
Hartl
Sarajevo
Split
15
title
Politické zprávy zahraničné.
16
title
V Praze, 6. dubna.
Praha
17
article
Ze Srbska.
Ze Srbska.
Z Bělehradu, 4. dubna. (Dopis » Nárol níe
Listů«) Včera napsal jsem, co dělají někteří lidé
z okolí krále Petra a jak je obviňuje srbská ve-
řejnost, že navázali spojení s vídeň-
skými diplomaty, aby lépe pracovati mohl
pro sebe a na škodu zájmů Srbska. To ale není
všecko. Kdo čte některé bělehradské listy, tvár
se mu sludem zardívá nad tím, co píšou
proti knížeti černohorské m
a Černé Hoře a to právě nyní, kdy je n
trůnu srbském zeť knížete Nikoly. Proti knížeti
Nikolovi a Černé Hoře píše se nyní v Bělehradě
ohavněji a nestydatěji, nežli za posledních Obre-
novičů. Ale co bylo pochopitelno se strany bývalé
a nyní vymřelě dynastie, tomu nikdo dnes ne
rozumí. Obrenoviči žili u věčném strachu, aby
černohorské kníže neodňal jim trůn. Co se ale
děje dnes, když je každý přesvědčen, kdo má
trochu zdravého rozumu, že kníže Nikola ani ne-
může pomysliti na to, aby urval trůn svému zet
a svým vnukům, kteří jsou synové jeho milé.
prvorozeně dcery Zorky? Jak nazvati a ospra-
vedlniti nynější bělehradské útoky na knížet
Nikolu? Kde je pramen nestydatých urážek, kte-
rými ho soustavně zasypávají? Odpověď je, že
i nyní intrikuje mezi Srbskem a Černou Horou
ten, kdo dřive, aby mezi srbskými státy nebylo
svornosti a jednoty ve chvili důležitých a velkých
událostí na Balkáně, které připravují některé
státy. Srbským a slovanským vrahům podařilo
se získati pro své intriky ve včerejším mém do-
pisu jmenované osoby z okolí králova. Tyto
osoby svým postavením a vlivem nařizují, co píše
v bělehradských listech »Šlampa« a »Slovenski
Jug« proti knížeti Nikolovi a Černé Hoře a kromě
toho každý ve svém kruhu rozšiřuje, že předáci
radikálné strany jsou nepřáteli krále Petra a přáteli
knížete Nikoly, pro nějž prý pracují tajně!
Nárol
Petro
Nikola
Obrenovič
Zorka
Srbsko
Bělehrad
Černá hoře
Balkán
Jugoslávie
18
article
Dříve, za Obrenovičů, radikálové byli oso
čováni a obviňováni z přívrženství Karaďorděvičů
a knížete Nikoly. Co se chce touto intrikou do-
cíliti, je pochopitelno. Srbsku se nesmí dopřáti
chvíle oddechu a času k mírnému rozvoji, mez
panovníkem a radikály, kteří mají nejmohutnějš
stranu, třeba vyvolati podezření a boj a mez
srbskými panovníky, tak blízko přibuznými, mus
býti vyvoláno soupeřství a eíle je dosaženo.
Přátelé Karaďorděvičů, dobří Srbové a Slo-
vané, jsou přesvědčeni, že král Petr odsuzuje
intrikány a zdá se, že brzo přijde den, kdy vy-
žene ze svého okoli tyto nehodné lidi.
Ještě několik slov o včerejší krisi ministerské.
Vláda setrvala na svém stanovisku, co nej-
dříve uzavřiti půjčku a vyzbrojiti armádu rychlo-
palnými děly francouzskými, o nichž se ví, že
jsou toho času nejlepší. Není času, čekati na
skončení zkoušek, poněvadž velmi vážné
události chystají se na Balkán
a nebudou čekati, až se Srbsko
ozbrojí, nýbrž ozbrojené Srbsko
musí čekati je. Souboj mezi vládou a kli-
kou, která intrikuje proti vládě, skončen včera
večer vítězstvím vlády a král schválil její roz-
umné důvody. Následkem toho ministr financí
dr. Paču odebere se do Frankfurtu za účelem
ujednati půjčku a podepsati smlouvu se zástupe
věřitelských ústavů francouzských, německých
Staros rb.
a rakouských.
Obrenovič
Nikola
Karadjordjevič
Srba
Petr
doktor
Pač
Srbsko
Balkán
Frankfurt
19
article
Vojenské »spiknuti« ve Francii.
Tajuplnou afférou zabývá se nyní policie
pařížská. V míře mnohem větší nežli všímá si
ji sama veřejnost francouzská. Jak čtenář
již z telegramů, zabaveno před několika dny
v obydlí neaktivního setníka Tamburinia 500
uniforem pěchoty. Dále nalezeno v předměstské
obci pařížské Puteaux u jakéhosi Meyera
8000 ostrých patron Lebelových. Meyer byl
zatčen. Některé listy tvrdí, ze policie ví prý též,
kde se nalezají pušky k nábojům těm náležející.
Také Tamburini byl vzat do vazby a bude tak
jeho tchán, bývalý poddůstojník a nynější ho-
stinský Vrinot. Meyer a Tamburini budou kon-
frontováni. Není ovšem vyloučeno, že mezi oběma
nebylo žádného spojení a že Meyer opatřilsi
patrony, jichž výroba jest vojenským tajemstvím
Francie, pro — cizí některou vládu. V každém
případě jest dosti pochybno, že muže takového.
jakým jest Meyer, důstojnictvo, kdyby skutečně
bylo chystalo, nespokojeno jsouc s režimem
nynějším, spiknutí k jeho násilnému zvrácení
bylo by do svého spiknutí zasvětilo, Listy drey-
fusardské, rozmrzelé nad tím, že odporná de-
nunciantská afféra armádní silně oslabila vliv
jejich, ovšem líčí věc již tak, jakoby skutečně
běželo o širo- a dalece rozvětvené spiknutí proti
státní formě. Vítáno bylo by jim ovšem, nebo
poskytlo by »liberálním« skupinám jejich zá-
minku k novým — výminečným opatřením
Dnes ale samy již musí listy ty dementovat
jednu z »nejsensačnějších« podrobností svých
totiž, že byla v souvislosti s touto afférou u po-
pulárního hrdiny fašodského Marchanda vyko-
nána domovní prohlídka. V každém případě
třeba vyčkati dalšího vývoje afféry té s velikou
opatrností a nedůvěrou vůči jistým novinkám
pařížským.
Meyer
Lebelův
Tamburini
Marchand
Francie
pařížský Puteaux
20
article
Francouzsko-německé napjetí.
K velkému sporu německo-francouzskému
není dnes valně nových zpráv. Tisk anglický
dokonce zakončuje rozpravu o něm ujišťováním.
asi dost optimistickým, že německá výprava jes
již zakončena — německým úspěchem. Ovšem
snad zklamali se v Berlíně v jedné věci. Doufal
asi, že po prvém okřiknutí Francie nastoup
pokorně a ponížené ústup. Ale proti nadání do-
stalo se jim nyní, kdy na Sekvaně nevane již
tak silně jako dříve vítr dreyfusovské smířli-
vosti a malomyslnosti, odezvy rozhodnější, nežli
na jakou připraveni byli. Francouzský zástupce
Taillandier však dnes rozhodně popírá tvrzení
německých officiosů, jakoby byl vůči sultánu
marockému sebe nebo svou vládu vydávalz
mandatara celé Evropy, kteréžto »nekorrektnostie
še nyní tisk německý křečovitě drží, aby ne-
zvyklé v mezinárodním bon tonu vystoupení Vils-
movo omluvil.
Pařížské »Informaci« sdělila prý jistá josob-
nost německá, že vláda berlínská chce nynějš
politikou svou v Marokku pohnouti Franci
k tomu, aby jí nechala v Malé Asii vol
nou ruku. Tamní politika německá jest prý
neustále křižována vládou francouzskou. Ně-
mecko chce nabýti prý supremacie
v Malé Asii jakožto kompensace
za francouzskou supremacii v Ma-
rokku. Věc, jež nezní pravdě nepodobně!
Bude-li míti dnešní schůzka Edvarda VI
s Loubetem na francouzské stanovisko vliv po-
silující aneb — při nevypočitatelnosti Anglie —
oslabující a zdreující — musí se ovšem při ny-
nějším stupni napjetí záhy ukázati.
Pozoruhodno ještě jest zvláště, že roz-
pínavost Německa budí nedůvěru
již i v kruzích spojeneckých. Tak
píše »Giornale d'Italie«, orgán erispovee
Sonina, tedy skupiny, jež byla vždy hlavní oporou
trojspolku v Italii, že Vilém počiná si osvojovat
roli již a vliv v Středozemním moři a že třeba
tudíž bedlivě bdíti nad jeho záměry.
Franek
Italia
Sonin
Vilém
Berlín
Francie
Sekvana
Evropa
Maroko
Asie
Ma
Anglie
Německo
Kurier
Edvard VI
21
article
Německé »úspěchy« v Africe.
Ze 60.000 povstalých Hererův zajali Němei
dosud 4000 hlav. Z nich bylo 938 mužů, ž er
však 1413 a dětí dokonce 1546
Útok na Roosevella?
Několik hodin před úterním příjezdem
Roosevelta do Fort Missouri — v noci —
nalezeno na kolejích, po nichž měl jeti zvláštní
vlak presidentův, jisté množství dynamitu. Bdě-
lostí úřadníků železničních byly třaskaviny ještě
v čas odstraněny. Poněvadž americký tisk ne
připusti, že by atentáty na hlavy státu byly
možny dnes někde jinde než na Rusi, třeba že
byli už tři presidenti republiky ranám útočníkův
podlehli, tvrdí tisk ten ovšem, že dynamit z-
nechán byl na kolejích z pouhé jen — ne-
dbalos ti.
Hererův
Němei
Roosevelt
Afrika
Fort Missouri
22
article
Sachalin očekává nepřítele.
„Syn Otečestva“ píše: V lednu vyvezeny
z jižního Sachalinu ženy a děti na parníku do
Vladivostoku. Ze severního Sachalinu mnozí
ujeli po ledu do Nikolajevska. Cukru, krup,
petroleje je tam málo, lihu, slaniny a chleba
jsou dostatečne zásoby. Z vyhoštěnců a trestaneů
utvořeny ozbrojené družiny. Na Korsakovské
stráži je 9 děl. Ale při nepřátelském vpádu bude
nutno ustoupiti v hloub ostrova, 30 verst na
sever (ves Vladimirovka). Pro Japonce je důle-
žito, aby ostrov obsadili již koncem března dle
starého počtu. Dne 1. dubna začíná tažení sledi
jichž Japonci loni nemohli lovit.
Z parlamentních výborů.
Z Vídně, 6. dubna. (C. B.)
Rozpočtový výbor rokoval za ministrovy
přítomnosti o rozpočtu ministerstva orby p
kap. Státní potřeba, tit. Ústřední správa — Stáln
učebna a zkušebné ústavy — Podporování země
dělství (ref. ryt. Starzy ús ki).
V drobném prodejit
ranní čísle o sobě . . . za 8h
odpolední . . . . . . . za 2h
Ve flialkách na venkověi
ranní číslo. . . . . . . . 10
odpolední
Inserát
platí se hotově napřel.
Přečplacení a inserty přijímá zdmini-
strace v Marianské ulici č. z
Tam nacházejí se téš redake
tiskárna a ezpedice „Nárudnich Liistá-
Eukepisy se nevracsjl.
Otečestva
Japonec
Nárudnich
Sachalin
Vladivostok
Nikolajevsk
Vladimirovka
Vídeň
versta na sever
23
article
Posl. Robič nalehal na podporování země-
dělství ve všech oborech vzhledem ke škodám, jež
utrpí obchodní smlouvou německou; rovněž Kaiser,
přimlouvaje se za ochranu před uherskou soutěžía
dovozem masa i dobytka z Ruska a balkánských
států. Nalehá na opravu vodního práva, brzké pro-
vedení říčních úprav a zahražení bystřin a na poji-
šťování proti živelním pohromám. Dovozuje nutnost
zemědělské organisace a dovolává se předloh k pro-
vedení společenstevní organisace. Zmíniv se o nedo-
statku pracovních sil na venkově, přimlouvá se z
starobní a invalidní pojišťování zemědělských pra-
covníkův a služebníků, za podporování svazu raif-
eisenek a zemědělského vyučování.
Posl. dr. Sylvester přimlouval se za podpo-
vání průmyslu při přenechávání erárních vodních
sil a zadání vodní síly alpské.
Posl. Steinwender nabádal k počinu vyvá-
zení selských dluhů pozemkových a přednesl různá
přání v oboru vodního práva a veřejných staveb
Kliemann žádal, by se záhy zřídila mlynářská
škol.
Posl
Kaiser
doktor
Sylvester
Rusko
24
article
Posl. Staněk, pojednávaje o situaci zeměděl-
ství, nabádá ministra, by věnoval větsí pozornost
některým jeho odborům. Poukazuje na souvislost
zemědělství s obchodem, dovozuje nutnost soustav-
ných pokračovacích kursů, většího zřetete na země-
dělská společenstva při vojenských dodávkách, pod-
pory lihovarnické školy pražské a státní dohlídky na
prodej umělého hnojiva. Konečně pojednal zevrubně
o melioracích a rád by, aby záhy vyřídily se všecky
žádosti a projekty na povznešení obecné hospodář-
ské situace
Posl. Dobernigg poukazoval na bosenskou
soutěž s vývozem alpského dříví do Levantu a
Afriky a doporučoval opatření k ochraně alpského
dřevařství.
Posí. hr. Palfiy dovozoval, že zemědělský
průmysl v organisaci ministerstva orby je skutečným
pastorkem, protože se s ním zacházelo doposud více
nebo méně s fiskálního stanoviska. Rád by, aby
tento odbor byl lépe zastupován a opatřen buď zří-
zením zvláštního oddělení nebo průmyslového úřadu.
Nečiní žádného návrhu, spokojuje se tímto podně-
tem, doporučuje jej ministrově blahovůli. Konečně
žádal ministra za zprávu o nynějším stavu skládání
pozemkův v Čechách.
Po dalších řečech poslanců Vukoviče, Gla
biňského, Romančuka, Morseye a dr
Derschatty bylo rokování přerušeno a bude s
v něm pokračovati zejtra.
Posl
Staněk
Vukovič
Gl
biňský
Romančuk
Morsey
Derschatta
Afrika
Čechy
25
article
Hlaholský dům.
Hlaholský dům.
Čeští pěvci až dodnes právem záviděli všemí těm
českým „Sokolům“ jejich vlastní speciálním potřebám
účelně zařízené místnosti a budovy spolkové; cou
každého „Sokola“ rozumělo se samo sebou, o tom
naše četné spolky pěvecké nesměly si nechat an
zdáti! Kdež pak vlastní spolková místnost, neb do-
konce vlasiní spolkový důml
Pro české pěvce a pro jejich četná, v kulturním
našem žití přec neobyčejně významná střediska, bohu-
žel, stačiti musila dosavad sem tam ochotně (někdy
dost neocholně) propůjčená učebna v některé školní
budově neb místnost spolků jiných, ve většině pří-
padů ale jen hospoda s nezbytným kouřem a s vý-
pary píva a vína! Jaký to mělo vliv ne rozvoja
na umělecké rozpjetí těch kterých spolků pěveckých,
jest zjevno: na jedné straně nedůstojné, odvislé po-
druží, na druhé faklická nemožnost samostatného
a skutečnému chtění odpovídajícího snažení a v ka-
ždém případě aspoň tíseň r nevolnostl
I velké spolky pěvecké, jako na př. pražský
Sokol
26
article
„Hlahol“, trpěly již od počátku své umělecké a ná-
rodní činnosti neklidem a nestabilnosti cvičebných
místností, mnohdy i při značném nájemném přec ne-
vyhovujících ani početnosti ani důstojnosti spolku —
a zdálo se, že neblahý ten stav nezmění se snad
nikdy a že naši pěvci se z nedůstojného podruží ne-
vymaní nikdy! Leč osud se i na ly dosud odstrko-
vané spolky pěvecké poněkud usmál, a učinil v těch
nesnázích první průlom: Pražský „Hlahol“, tento při-
rozený a uznávaný vůdce ostatních českých spolků
pěveckých, za jehož národním a uměleckým praporem
spolky naše posud vždy kráčely, dal ostatním pěve-
ckým spolkům heslo k jedině dnes možnému upraven
těchto poměrů, ke svépomocí totiž: „Hlahol“ pražský
staví si svůj vlastní dům, v němž bude míti pro svá
cvičení (i pro zkoušky ensemblové a generální) i pro
své velké schůze zcela vyhovující, ač nikterakž zby-
tečně snad rozsáhlou dvoranu, kterou si upravía
vyzdobí zcela dle svého vkusu a dle svých speciálních
přání.
Hlahol
27
article
Finanční plán, na jehož základě uskutečnění my-
šlenky mohlo býti prováděno, předpokládá ovšem.
že soukromé byty v „Hlaholském domě“ (jedna fronta
na krásné nové Řicgrovo nábřeží, druhá do ulice Voj-
těšské) budou také obsazeny; a to při poměrně níz-
kém nájemném, jaké stavební komitét byl rozpočítal,
nebude s obtížemi spojeno, neboť byty ty jsou zaří-
zeny nejen komfortně, ale i praktický
Soudím pak, že pražský „Hlahol“ v budoucnu
vděčně bude vzpomínati původce myšlenky dnes prot
Žofinu se již pnoucího Hlaholského domu, že vzpo-
mínati bude muže, jehož odborným znalostem, ne-
obyčejné prozíravosti, naprosté příchylnosti k věcem
Hlaholským a neobyčejné obětivosti podařilo se pouhý
návrh převésti přes různá úskalí ke stadiu provedení
mužem tím byl architekt F. Schlaffei, náměstek sta-
rosty Pražského „Hlaholu“ samého a náměstek sla-
rosty „Komitétu pro zřízení místností Hlaholu“; o
byl nejen duší celé akce počálečné, ale i tvůrcem pů-
vodníhe projektu stavebního a energií svou umožnil
čin v pravou chvíli.
Žofina
F Schlaffei
Hlahol
hlaholský dům
28
article
Však i jiní přátelé vyslovené již myšlenky Hl-
holského domu zasluhují toho největšího uznání ne-
jen Hlaholistů, ale i českých pěvců vůbec; a v první
řadě tu jemný umělec, tichý pracovník, nadšený přítel
„Hlaholu“, až do krajnosti obětavý, architekt J.
Fanta, který na svá bedra umělecká dobrovolně, ba
s láskou a nadšením složil veškeru starost o vkusné
a umělecké vypravení vnějšku i vnitřku budovy,
účelné využitkování všech složek, z místa stavebního
vyplývajících, a který nešetřil a nešetří času, práce ni
obětí, aby „Iilaholský dům“ v řadě nádherně vypra-
vených budov Riegrova nábřeží tu stál v jasnéa
prostě kráse, však umělecky důstojné a zcela slohové.
Tak jako projektant Schlaffer dovedl na strunu udeřili
v pravou chvili, tak zas projekt ten v pravou chvíli
našel svého umělce, svého starostlivého uměleckého
ochránce, svého Fantul
J Fanta
Riegrův
Schlaffer
Iilaholský dům
29
article
Leč i ostatní činovníci „Komitětu“ zasluhuj
plného uznání těch, pro něž stánek na Vltavě se bu-
duje. Tak starosta „Komitétu“, prof. A. Adámek,
příme ideálně starostlivý hospodář, který bdělým
okem a pevnou vůlí dovedl celou akci udržovati v
stálém proudění a na cestách úsporných. Také právní
rádce, vzorný a oddaný, advokát dr. K. Motejl, jehož
bystrosti mnohý oříšek tu byl dán k rozlousknutí, za-
slouží si vděků úplných, rovněž jako i spolehlivýa
nad pomyšlení správný pokladník „Komitétu“, F. Ha-
velka st. a ještě mnozí jiní.
Myšlenka „Ilaholského domu“ měla štěstí již
při volbě těch osob, jež starali se měly o uskutečnění:
každý, kdo zde nějakou funkci převzal, také ji svě-
domitě a se stanoviska zájmů celkových zastával
s ochotou úplnou. To zasluhuje povšimnutí uznání
a ocenění nejen se strany kruhů Hlaholských, alei
celé naší veřejnosti; neníť podnik Hlaholský podníkem
jen čistě spolkovým, nýbrž takým, že týče se ve-
škerého našeho života. Kéž pak česká veřejnost tenta
význam „Hlaholského domu“ i dále uzná a „Hlaholu““
zůstane přítelkou věrnou i na dále! Stavbou domu
přirostla „Hlaholu“ nová starost — a „Hlaho!“ bohdá
ani teď nezůstane ve snahách svých opuštěnýma
Alois Rublič.
nepovšimnutý ml
profesor
A Adámek
K Motejl
Rublič
Vltava
Ilaholský dom
Hlahol