ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 19126ff0-75a3-11dc-841e-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 26 celkem · entity: place 56, person 102, work 4, org 9
1 masthead
Ročník XXXXVIII.
2 masthead
ssni e
3 masthead
odisv s nmináa
4 masthead
Praze, v pondělí II. května 1909.
Praha
5 masthead
eog čisj jivslne
6 masthead
Číslo 130.
7 masthead
onte
8 article
Na ranní a odpol. Hista z3 předplkcí sei v Praze v adminfstrasi ns měsle,. . . . . . 8 K —t na čtvrt lota . . . . s drojí donášker a něisl a. . . . 7 k ook ve Blialkáchr . 2K 80 na měsíc Toštout erls . . . . 9 K enh s dvojí zásilkou n rt Telefanické a telegraf. zprávy Narodnen Llstu a Ve věcech poštovních. Z Vídně, 11. května. Německo-nacionální korrespondence vydala zprávu, která předstihuje a překonává všechny nehoráznosti, jaké jsme kdy z tábora německo-nacionálního slyšelia a viděli. Sděluje se tam, že Němci vyzvati hodlají ministerského předsedu sv. p. Becka, aby si zavolati dal ad verbum audiendum od- borného šéfa pro záležitosti poštov n a telegrafnli v ministerstvu obchodu dra. Wagnera za tím účelem, aby mu referoval o ja zykové otázce na poštách. Je-li zpráva ta pravdivou, pak jest odhodlání Němců jenom svědectvím hlubokého úpadku smyslu jejich pro ústavnost a pro ústavní in- stituce. Zodpověden jest parlamentu za celý resort ministerstva obchodu (a také koruně) jenom a jedině ministr obchodu sám. Pochy- bujeme, že baron Beck by vyhověl naléhání Němců, kdyby se stalo způsobem naznačeným. Očekáme však od ministra obchodu dra Fiedlera že, kdyby šéf vlády, jejimž jest členem, za jeho zády a přes jeho hlavu konal jakési šetření, které se ho týká, provede z toho nejbližší důsledky neprodleně, odebéře se totiž k panovnikovi a podá demisi, stejně jako učinil v případě daleko nevinnějším roku 1885 jeho předchůdce svob. p. Pino, když ministn financí dr. Dunajewski si vymohl rozhodnutí, které se příčilo jeho právomoci.
Němec svatý . p Beck Wagner Poch Fiedler Pina doktor Dunajewski Praha Vídeň Narodnen Llst
9 article
Prolhaný renegát. Z Vídně, 11. kvělna. V Badenu pobliže Vídně měl včera německý nacionál dr. Wei- denhofer, syn české rodiny, řeč, o ktere bychom se vůbec nezmiňovali, kdyby se tenio renegát nebyl dopustil nejtroufalejší ne pravdy o Praze. Pravil totiž na schůz té, že na banketu klerý pořádalo město Praha účastníkům vídeňským na pohrbu dra. Jos. He- rolda nejen proklamována slovanská solidarita proti Němcům, kterou křesťanšti socialové klidně vyslechli, ale že také s píláno a na- dáváno tam Němcům, aniž poslanci kře sťansko-sociální vyšli, naopak ještě poslaneo Kienzl Čechům za to děkoval. Obojí tvrzení jes nestoudná a drzá lež: na banketě žo finském nebylo proneseno ni jediné slovo prot Němcům, ještě méně pak jim spiláno a nadá- váno. Jak hnusnými zbraněmi se proti nám bojuje l Chystaná obecná stávka sludentská. Z Vídně, 11. května. »Sonn- u. Montags- Zlg « sděluje: Němečtí studenti svobodomyslní na vídeňské universitě jsou odhodláni na schůz delegálů, která se konati bude dnes nebo zejtra, učiniti závazná usnesení pro stávku.
doktor Wei Němec Čecho Vídeň Baden Praha He Sonn
10 article
Chtějí toliko vyčkati, a ž skončena bud Připrava liberálních studentů in- spruckých, kteři ještě nezískali vysoké školy brněnské. Rektor univeršity vídeňské. dvorní r. dr. Ebner chce ještě dnes na studenly znova působiti, aby od stávky upustili. Z Vídně, 11. května. V téže věci oznamuje »Montagsrovue«: Ve velikých roz me- rech roste hnuti pro stávku stu- dentskou. Vídeňský komitét má již ujištění Čechů v Praze a Brne, Poláků a Rus ve Lvově a Krakově, že se přidají ke stávce. Tolikéž technikově, kteří věc poklá- dají za záležitost fundamentálně vědeckou, ne- dostane-li se od vlády určitých záruk. Stávka rahájí se ve středu nebo ve čtvrtek na všech universitách. Společná ministerská konference. Z Vídně, 11. května. Na včerejšek polo- žoná společná ministerská konference, na které se rokovati mělo o společném rozpočtu na rk zenro ni
doktor Ebner Čecho Polák Rus Vídeň Praha Lvov Krakov Iry Brne
11 article
1909 vůbec a o zvýšení platů důstojnických zvláště, byla odložena na neděli 17. t. m. Z tou příčinou přibudou sem jako zástupcové vlády uberské ministerský předseda dr. Wekerle, mi nistr honvědů Jekelfalussy a státní tajemník ministerstva financí dr. Popovics v sobotu večer. Státní dráha. Z Vídně, 11. května. »Montagsrevne« ozna muje na svůj vrub, že o postát něn všech trati rakousko-uherské spo- lečnosti státní dráhy jest rozhodnuto, poněvadž mezi ministrem železnic a presiden- tem společnosti Tanssigem dosažena již úpiná dohoda. Podslalně části smiouvy ne- jsou sice známy, ale lze se domnivati, že vý- sledek jednání z loňského roku jest základem. Akcionářům poskytnou se výhody finanční, po- kud jde o trati doplňovaci. Určitě prý se pro- slýchá, že Taussig stane se guverně- rem Bodenkreditky a bude povolán do panské sněmovny. Zdá se, že tato zpráva jest předčasnou a po stránce osobní smýšlenou kom- binací
doktor Wekerle Jekelfalussy Popovics Montagsrevne Taussig Vídeň ministerstvo finance Tanssig panská sněmovna
12 article Telegramy korresp. kanceláře
Telegramy korresp. kanceláře b vso Cisařovo jubileum. Z Vídně, 10. května. (K. k.) Za příčinou jubilea šedesátiletého panování císaře konala se dnes v Zemském domě 31. valná hromad spolku zvěrolékařů rakouských, která nabyla rázu slavnostní schůze. Zúčastnili se ji: ministři dr. Ebenhoch, dr. Marcheta Prade, říšští poslanci Kotlář a List, rektor, četní profesoři a deputace studujících vysoké školy zvěrolékařské ve Vídni, jakož i delegáti zemských skupin místních téměř ze všech zeml korunních. Předseda spolku zahájil schůzi pro- slovem, vzpomněl pak panovnického jubilea eisa- řova a na konec provolal cisaři třikráte »Sláva l«, což přítomni hlučně opakovali. Slavnostní schůze usnesla se pak zaslati mocnáři holdovae telegram, načež pronesl zvěrolékar Stampfl slav- nostní řeč. Z Lublaně, 10. kvělna. (K. k.) Filharmo- nická společnost uspořádala za příčinou eísařova panovnického jubilea za protektorátu choti zem- ského presidenta Schwarze v hudební sln slavnostni večer, jehož výnos jest vě- nován jubilejnímu dílu »Pro ditě«. Koncert měl průběh skvělý. Obecenstvo, dostavivší se v slav- nostním úboru a náležejicí k nejlepším kruhům společnosti, jímž byla slavnostní siň do posled- ního místa naplněna, odměnilo umělecké vý- kony, řízené osvědčeným ředitefem hudby Zosh rerem, největší pochvalou. Program zakončen by Weberovou »Jubilejní předebrou«, jež byla s mo- butným účinkem přednesena orchestrem společ nosti, vojenskou hudbou, mužským, ženským dělským sborem a jež vyzněla v národní hymnu Konec »Jubilejní předebry« vyslechlo obecenstvo za nadšené pochvaly stojíc. Zdejší slovinský spolek hudební »Glasbena Matica« uspořádá bě- hem roku jubilejního rovněž slavnostní koncer za tímže účelem.
Ebenhoch doktor Marchet List Sláva l Schwarz Weberův Vídeň Lublaň Glasben Matica
13 article
Orpán německého kancléře o návštěvě německých panovníků ve Vidní. Z Berlína, 10. května. (K. k.) „Norddeutsche Alla- Zeitung píše v týdenním přehlédu: Projev úctya přáteiství, který náš císař a náčelníci německých spokových států uchystali úctyhodnému císaři a králi Frantisku Josefovi k jeho blízkému vládnímu jubileu. ulkví v paměti národů obou spojených a úzce spřáte- lených cisařatví jako památná, šťastná událost. Schönbrunnský projev byl úxonem osob- ní úcty ke stařičkému, moudrému a u vykonávání povinností nikdy neochabujícímu vládci rakou- skosuherského mocnářství, úkonem prová- tým nejvřelejšími pocity, byl však také současne opětným potvrzením spolkového po- měru, k'erý těměř po lidský věk víže Ne-
Josef Berlín Norddeutsche dellaZeitung
14 article
mecko a Rakousko-Uhersko jako zášti- ta míru a který svou blahodárnou činnost rozšířil na všechny národy našeho dílu světa Ku proslovům vyměněným Jejich Veličenstvy německým císařem císařem: a králem Františkem Josefem druží se te- legram J. V. krále Viktora Emanuela v krásný, h ar monický trojzvuk. V odpovědí císaře a krále Františka Josefa vysloveno je srdečné potěšení nad pozorností krále italského, která svědčí o tom,že král duchem dlel na místě, kde se shromáždila ně- mecká spolková knížata s cisařem Vilémem, aby ba- hopřála vznešenému oslavenci. Byl tudíž slavnostní den v Schönbrunnu o ká za lou manifestací neoslabeněho trván mírového spolku mezi Německem, Ra- kousko-Uherskem a Italií, jehož požehnaní činnost přetrvá ještě mnohá desítileti do budouc nosti. Uherský ministr orby ve Vídni. Z Pešti, 10. května. (K. k.) Uh. tel. kor kancelář sděluje z Vídně: Ministr orby D ranyi a oba státní tajemníci minislerstva orby. Mezössy a Otlik, přibyli večer do Vidně. Nový biskup. Z Říma, 10. května. (K. k) Kardinál Rampolla vysvětil dnes za asistence čelných prelátů v dómě svatopetrském na biskupa apo- štolského delegáta v Cařihradě msgra. Sardi- nova. Slavnostního úkonu zůčastnili se četní hodnostově dvora papežského, biskupové a čelné osobnosti katolické. Hr. Robilant v Cařihradě. Z Cařihradu, 10. května. (K. k.) Generá hr. Robilant sem přibyl a odjel ihned s prvním dragomanem velevyslanectví italského do Yildizu, aby se ohlásil. Dánský král ve Vídni. Z Vídně, 10. kvělna. (K. k.) Král dánský přibyl sem večer na zapřenou.
František Josef král Viktor Emanuel Vilém Rampoll RakouskoUhersko Schönbrunn Německo Ra kouskoUhersko Vídeň Pešť Řím Cařihrad Sardi Hradec Italia
15 article Nový pomník Bismarkův.
Nový pomník Bismarkův. Z Frankfurtu, 10. května. (K. k.) Dnes ve výročí podepsání míru frankfurtského byl slav- nostně odhalen pomník Bismarkův, stojící na- proti činohernímu divadlu. Řeč čerňohorského knížete. Z Celyně. 10. května. (K. k) Včera Bylo v př tomnesti knížele Nikoly, princezen, diplomalického sboru, členů vlády, hodnostů a neobyčejně četného obecenstva slavnostní kladeni základní- ho kamene k nové residenci ve Hvaru Kntže pronesl řeč, v níž připomněl velký vý- znam toho, aby se Hvar vyvinul a stal se střediskem obchodu a průmyslu a zdů- raznil, že všechny jeho snahy nesou se k tomuto cili. Prohlásil, že Rusko, odkudž teprve nedávno vrátil se velmi uspokojen, bude potěšeno rozkvěten. Černě Hory. Jest přesvědčen, ž e c ar Mikuláš a Rusko nikdy Černé Hory ne- zapomenou. Vyslovil dále přesvědčení, že Černá Iora . v budoucnosti bude se těšiti blahovůli svě mocně vouední říše Rakousko-Uhorska, kter vždycky podporovalo hospodářský rozmách její Vzpomněl vděčně Italie, odkud přišli kapilalistě, aby povznesli černohorskou podníkavost a podporo- vali hospodářský rozvoj tohoto pobřeží Jaderského moře a prohlásil konečně, že všechny státy, zastou peně p.i těto oslavě, budou podporovati nové prů myslové středisko, které vzniká ve Hivaru. Z balkánských zmatků. Z Cařihradu, 9. května. (K. k.) Porta smižila po ložku „nepředvídané výdaje“ v makedonském rozpoctu ze 26.000 na 6000 liber. Na zakročení finanční komise snížení to zase zrušila, Z Cařihradu, 9. května. (K. k.) Šemri paša, v- litel 18. divise nizamů v Mitrovici, byl jmenován vrchním divisijním generálem v odměnu za pollačení mohamedánského hnutí proti katolíkům v Prizrenu a Dakové.
Bismarkův Kntž Mikuláš Mitrovic Frankfurt Celyně Hvar Rusko Rakousko Cařihrad Prizren e c ar
16 article
Z Calihradu, 9. května. (K. k.) Ekumenický patriarchát odevzdal velevyslancům smluvníc velmocí zprávu náměsíka dramského metropolity, ž v Dračevu, okrese zyhenském, byli Bu hary zavraždění čtyři Řekové, 25letý, dva 13lelí a Sletý. V dopise patriarchátu se praví, že simto terroristickým skutkem chtějí Bulhaři donutiti obyvatelstvo, aby přestoupilo k exarchátu. Z Cařihradu, 9. května. (K. k.) K rozkazu gene- rálního inspektora rozšiří nově zřízený sbor na zničení čet svou působnost také na ture cké lupiče. V tomto týdnu byli v okresích avr- tisarském a kajalarském chyceni čtyři ozbrojení tu- rečtí lupiči a v okrese kočanském v boji s pěličlen- nou tureckou rolcu dva muži zabiti a tři zajati. Z Cařihradu, 9. května. (K. k) Řeckých úto- ků na Bulhary v Makedonii přibývá. Včera byl prý podniknut úlok na tlumočníka bulharského obchedního jednatelství ve Sěru. Z Paříže, 9. května. (K. k) „Azence Havas“ do vídá se ze Soluně, že do Mitrovic vy táhly tři škadrony jízdy vykonávat bezpeč- nostní službu. Odjeli tam také inženýři, jim svěřena byla studia ku předběžným pracínu pr sandžackou dráhu.
Řek Bulhar Havas Calihrad Dračev Cařihrad Makedonie Paříž Soluň Mitrovice
17 article
Volební řež v Bulharsku. Ze Sofije, 10. května. (K. k.) Za agilačn cesty, kterou podnikl bývalý ministr a vůdce strany Stambulovy, Genaděv, u příležitosti vořeb do národního sobrání, došlo ve Varně ke srážce mezi Stambulove a zástupem, vedeným socialil sty. při níž byl Genaděv raněn. Včasným zakročením vojska předešlo se dalším výtrž- nostem. Události v Marokku. Z Monadoru, 10. května. (K. k.) Násled- kem prohlášení vlády anglické, oznámeného zdejším konsulátem anglickým, že na příste vláda nebude již s to, posky- nouti anglickým příslušníkům státním výkupné, padnou-li do rukou loupežníků, po případě je z nebezpečné situace vyprostiti, v níž se poby- tem v Marokku oetli, předložili Angličané zde žijící anglickému vyslancí v Tangeru podání, ve kterém se praví: Déle než sto let mohli Angli- čané v zemi těto pod ochranou své domácl vlády na základě smluv s Marokkem uzavře- ných bez překážky žiti a obchod provozovati a podařilo se jim pomoci kapitalistů ve vlasti postaviti anglický obchod na první místo. Z těchto okolností a vzhledem na prohlášení vlády anglické ve příčině bezpečnosti jejich přísluš- níků státních v Marokku, tážeme se Vašl- Excel- lence, z da-li si vláda přeje, a by- chom zemi tuto opustili a upu- stili od svého obchodu v Ma- rokku, a bude-li otázka ta zodpověděna kladně, jaká opatřeni máme doporučiti obchod- ním závodům v Anglii, s nimiž jsme ve spo- jení, za účelem zabezpečení jejich dovozu do Marokka? Mimo to bychom rádi zvěděli, kdyby některému Angličanu nebylo možno z různých důvodů Marokko opustiti, koho má na základě smluv, uzavřených mezi Marokkem a Anglil požádali za ochranu?
Stambulov Genaděv Angličan Angl Bulharsko Sofijá Maroko Monador Tanger Ma Anglie
18 article
Jazyková otázka na drahách. Spolek českých úřadníků železničních po řádal včera dopoledne v divadelním sále Národ- ního domu vinohradského členskou schůzi, vě- novanou hořejšímu thematu, politicky i sociálně zvláště v nynější době úporných zápasů jazyko- vých akutnímu a vysoce palčivému. Odtud i ve lice četná účast z kruhů členstva železničníeh úřadníků, i z kruhů politiekých. Z poslanců při- tomni byli pp. dr. Václav Škarda, inž. Neu- mann, prof. dr. Drlina, Lad. Čech, prof. dr. Velich, Buřival, za ředitelství státních drah vl. rada dr. Brejcha. Omluvili se pp. ministr kra- V drobném proucjií ranní číslo o sobě . . . za 8h odpolešní na zh Ve flialkách na venkově: ranní číslo. . . . . . . . 10h včpolední . . . . . . . . 44 Inseráty plati se hotově zapřed. Předplacení a Jnserty přijímá zdmini- straos v Marianské ulini č. 3. Tam nachásejí se tež redakoe Eiskirna n eapedice „Národaich Lista“ Lukopisy se nevracsjí.
doktor Škarda Ing profesor Drlin Velich Buřival Brejcha Národaich List Lukopisa Čechy
19 article
jan Prášek, býv. ministři dři. Fořt a Pacák, poslanci dři. Groš, Baxa, Winter, Zahradník, Choc a Fresl. Schůzi zahájil a předsedal jí starosta spolku, adjunkt st. drah p. G. Navrátil. Dožá- dán za referát o úpravě jazykové otázky na že- leznicích, ujal se nejdříve slova předseda akč- ního výboru nár. strany svobodomyslné dr. Václav Škarda. Uvítán potleskem, vzpomněl v úvodě svém nejdříve neočskávané a bolestné smrti vzáeného pracovníka v otázkách jazyko- vých posl. dra. Herolda (shromáždění vstává), jeho neumdlévajících a úspěšných snah v tom směru, jeho zásluh o českou otázku úřadnickou všech kategorií, jejiž jedné části dotud nejvíce zanedbávané, věnována dnešní schůze. Vraceje se k vlastnímu předmětu svých výkladů, zdůrazňuje řečník, že jazykovou otázku úřadnictva i zřízenectva železničního je třeba ře- šiti nikoli jen jako otázku nějakého mechanismu jazykového, nýbrž jako vážnou otázku politickou důležité hospodářské a sociální váhy. České úřadnictvo železniční, které se nápravy v tom směru domáhá, zaslouží vřelé a silné podpory všech vrstev veřejnosti české, zvláště těch kruhů, které obchodně přicházejí s drahami do styku; a tyto styky se stále šíři, stávají se stále vše- obecnějšími. Otázka českého úřadování na dra- hách jest jen součástí celého problému jazyko- vého u všech úřadů. Právě nedávno v tomto Národním domě vinohradském zesnulý dr. Herold odbyl ve dvou skvělých furnajích plitké námitky německé, které chtěly dokazovati, že úřadní řeči výhradnou v Rakousku jest a může býti jenom němčina. Jako všude jinde, tak i zde — v úřa- dování na železnicích — zákonné prá vo naprosté rovnopránosti jazykove je nesporné.
Pacák Groš Baxa Winter Zahradník Choc Fresl G Navrátil doktor Škarda Herold Rakousko
20 article
Ale celý vývoj jazykové prakse ukazuje, jak od roku 78. jenom poznenáhla dalo se na poštách a teprve později zase na drahách do- bývati to, nač máme nepoplratelné právo. Starší pamětníci dobře vědí, jak dlouho to trvalo, než podařilo se v letech 60tých a 70tých vymoci přijímání českých telegramů, české nápisy na peněžních dopisech a jiné drobnosti. Každý drobet respektu těžce musil být vymáhán. Až dosud kus velké viny spočívá na če- ském obecenstvu samotném. (Sou- blas.) Česká veřejnost dávno již všímá sí jazy- kových zápasů na př. v soudnictví a ve všech oborech stální správy, ale ve styku s poštou a zvláště se železnicí silou staré tradice pořád ještě mysli, že musi jednati jenom německy. Bylo by křivdou na poslaneích a vůbec na veřejných korporacích, kdyby se . na dávala jenom jim; dokud obecenstvo samo nebude tak uvědomělé a nebude se reso- lutně na železnicích domáhati svého práva na češtinu, těžko to půjde s nápravou.
21 article
Železniční úřadnictvo samo má značný kus zásluhy, že i tady se poměry pomalu vyvíjejí příznivěji. Zavádlli úřadnictvo samo úřadování české ve styku s českými stranami, má na to plné právo, zaručené kabinetním listem Ferdi- nandovým z r. 1848 a § 19. zákl. státních zá- konů. Nesxistuje žádného předpisu zákonného, který by odporoval úplné jazykové rovno- právnosti. Ale ovšem je tu pověstný § 20. organisačního statutu c. k. státních drah, jenž ustanovuje výlučnou platnost něm- činy jako řeči služební. Statut tento, vydaný 19. ledna 1896 právě tenkráte (přede dvěma dny, 17. ledna téhož roku) ustaveným ministerstvem železnic, je naprosto nezákonný, poněvadž odporuje státním zá- kladním zákonům o rovnoprávnosti. Proti tomuto organisačnímu statutu protestovali již v únoru roku 1896 zesnulý poslanec dr. Kaizl a soudr. v dotazu parlamentním, avšak nedostalo se jim vůbec odpovědi. Dr. Škarda slibuje, že poslanci svobodomyslní učiní znovu nejroz ho dnější
doktor Kaizl Ferdi
22 article FEUILLEION.
FEUILLEION. Mlčssa vaold se Režisér Alois Sedláček. (Třicet let u zemského českého divadla.) ns pasisár Národního divadla pan Alois Sedl ček slaví zejtra tiché a vzácné jubileum! Nad hlavou jeho přeletělo plných třicet let od chvíle kdy v episodce barona, v kuse »Dcery pana Zajíčka«, poprvé vystoupil na scéně pozdějšího Národního divadla a byl angažován a to jak během celé jeho dlouhé a výborné činnosti se ukázalo, jen ku prospěchu a ozdobě tohoto umě- leckého ústavu. Ku podivu nebyl tak šťastným, jako jin jeho kolegové, kteří po desitileté a dvacitileté činnosti jubilovali; také toto jeho jubileum zů- stává tichým a takřka soukromým. Aspoň nikde nedočetli jsme se o něm oficiálních zpráv a také není dosud na programu ani obvyklý čestný, jubi- lejní večer! Pan Sedláček zasloužil by si této pozornosti tím spiše, že bylo by to vůbec prvni jeho umělecké jubileum ... Než — není účelem těchto řádků aranžo- vati vzácnému herci přiležitostné nějaké oslavy, slet blahopřejných dopisů a telegramů, nebo šum a vzruch jubilejního večera! Skromnou snahou jich je, hrstkou retrospektivy a vzpomínek po- ukázati k zajímavé osobě Sedláčkově a k jeho nespornému významu v činoherním ensemblu Národního divadla, kde vedle pánů Mošny Seiferta a Řady, patří k oné, často vzpomínané, »staré, elitní gardě«. Tím arci není řečeno, že snad svými padesáti pěti léty, které ostatně by v přímé, statné jeho poslavě nikdo ani nehledal, nýbrž právě jen třicetiletou čin- nosti uměleckou, která znamená současník obou Kolárů, Šimanovského, Frankovského, Bil- nera, Slukova, Šamberka, i žijících, Mošny. Soiferta, Šmahy, Sklenářové a jiných. Spadalyt
Sedláček Alois Zajíček Sedláčkův Mošna Seifert Kolár Šimanovský Bil Slukův Šamberk Mošna Soifert Šmaha Sklenář národní divadlo
23 article
počátky herectví Sedláčkova hezky daleko do let sedmdesálých. Jako většina našich mimů, ani mladý Se- dláček, když rozhodl se tlačiti káru Thespidinu, nepřišel rovnou k zemskému divadlu, nýbrž tři léta krásného svého mládí prožil dobrodružně. okoušeje strastí kočovného herce. Že vůbee k divadlu se dostal, o to bezděčnou zásluhu vedle nepokojného temperamentu jeho měl známý starší generaci herec Lapil, Sedláček, když se 11. prosince 1852 zro dil na Karlově nám č. 20, neměl ve hvězdách psáno, že se slane učencem a také vysvědčení jeho nikterak nenasvědčovala, že by měl ob- zvláštní sklon k studiu. Rozšafní rodičové na- prosto ho k tomu také nenutili a tak ve čtrnácti letech dán do učení k sedlářskému mistra Vo kurkovi. Sedláček měl se státi tedy sedlářem. Shodou okolnosti se ale stalo, že řečený už herec Lapil, jenž vedle holdování Thalii byl velmi dobrým uzenářem — měl v rodněm domě Sedláčkově v sklepních místnostech svou uze- nářskou dilnu. Sem v prázdných chvílích mladý Sedláček častějí zapadal, zde slýchal tovaryše mluviti s nadšením o divadelních výkonech mistrových a zde konečně s ostalními enlhusia- sty poprvé sám zkusil svůj herecký talent. Budiž dnes prozrazeno, že v dilně Lapi- lově v den nedělní a sváteční pořádána byla zeela bez koncese divadelní představení. Konala se ovšem jenom pro domácí a nejbližší okoli, bez nádherných kulis a světelných effektů při značně mirném vstupném, které, ač bez omezení dobročinnosti, nepřesahovalo nikdy krejearu. Ale hrálo se pilně, rozumí se zvláště rylířské historie byly na tapstě — a mladý Sedláček klidil v divadelním sklepě při svých pohostinských hrách více pochvaly, nežli dostal za celý týden od svého mistra Vokurky. A na- opak prý — čím více úspěchů měl na jevišti, tím častěji a častějí dostávala se kučeravá
Sedláčkův Sedláček Vokurka Karlov Lapi
24 article
hlava Sedláčkova do nepříjemného styku s pravie mistrovou... Až jednobo dne, po nějakém vý prasku, nadešla katastrofa. Mladý Sedláček ne dodělal tenkráte chomout, nýbrž složil si potaj svůj skromný tlumok a s větším ranečkem sno vydal se na cestu do světa — »Sběhl ke ko mediantům« — řekl za ním počestný mistr jemuž nebylo dopřáno dáti Sedláčkovi za vy učenou. Ke komedisntům direklně to ovšem nebylo, ale tehdá — jako dodnes namnoze blahoslavení chudí duchem — řikali tak počestní šosáei všem hercům. Až kdesi v Nové Kdýni vynoři se mladý Sedláček poprvé u kočovné společ- nosti. Zapamatoval si dokonce i datum prvního vystoupení — 29. května 1869. A už se odté doby z plátěného ovzduší nedostal, ač zakusií veselé bidy více než dosti. Po všelikých venkovských štacích a prohnání rolemi všech tehdejších oblíbených milovníků, zatoužil po městě, jehož prach jako sedlářský učen byl vyrazil ze své obuvi. Kramuele tehdy hrál v Kravíně a jeho aréna měla dobrý zvuk u obecenstva i u herců, neboť platil. Sem se do- stati bylo cílem venkovských herců a tudiži Sedláčkovým. Podatito se mu a tak oetl se opětně v Praze, kde do dnes jsou pamětníci tehdejší jebo činnosti. Všichni ve vzpominkách svých chovají pana Sedláčka arci poněkud štihlejšího a méné ramenatého. Ale dle všeho přece byl statný, neboť když po krátkém půso- bení u Kramuele a pak u Švandy postaven byí pod vojenskou míru, hned na poprvé byl uznán schopným a odsouzen k třileté službě. Libila prý se mu vojna, asi jako sedlařina. ale přec to předržel a dokonce prý nejednou pobavil »spolukasárníky« jadrným svým hu- morem, který tenkráte už se u něho prozra- zoval. Svléknuv posléz vojenský mundur, rozběhl se zase na venek a velmi vážně zabral se do hereckého povolání. V skoupých jinak zprávách
Sedláčkův Sedláček Kramuele Švanda Nová Kdýně Praha
25 article
venkovského časopisectva tu tam se objevila o něm noticka a zmínka pochvalná si našla cestu do Prahy. Kolár prý ho vyzval k poho- stinským hrám na zemské scéně. A tak z jara 1878 přišel pan Sedláček do Prahy, zkusit svoje štěstí, dobýti si prvníeh ostrub. Rozhodně je zajímavo, že ač vždyeky bylo jeho snem, přijít k prvnímu českému di- vadlu, že málem by jeho vlasiní vinou byl z engagementu sešlo. Smělý mladik ztratil totiž najednou všechnu kuráž k vystoupení. Přišel k panu Kolárov velmi skroušen, děkoval mu za všechnu jeho ochotu a že prý radš půjde — — »Kam půjde, co půjde? Tady zůstane !« řekl Kolár a dodal hned jednu jadrnou titula- turu, ve které zarachotilo jeho »r«. K této po- bídce Sedláček tedy zůstal, zahrál si dne 12. května 1878 úložku barona v »Dcerách páně Zajíčkových«, a byl engažován. Bohužel poněkud předčasnými byly jeho sny o egypt ských hrneích ! Divadlu se valně tehdy nevedlo. gáže znamenitých herců byly malé, jak pak teprv gáže adeplů. Osm měsíců se pan Sedláček škudlil, pak to ale nemoh' vydržet a šel. Jeho odskočenl k některé z venkovských společností nebylo však dlouhé a zůstalo také jedinou, několika- měsiční jeho dovolenou v trvalém a nepřeruše- ném už potom svazku s Národním divadlem. Vyniknutí páně Sedláčkovo a probuzení pravých stránek jeho talentu nestalo se ovšem přes noc. Zas to byli milovnici, jimiž začal u zemského divadla svoji kariéru, milovníci plnl ohně a perutných slov i milovníci zaražení, ko mičti, přihlouplí. Tento druhý obor zvlášť vý- borně Sedláčkovi slušel, jak Neruda v jednom svém divadelním feuilietonu poznamenal slovy. »že pan Sedláček si vytvořil typ neodolatelné komických milovníků, libicích se zvláště panim matkám jako vzor nastávajících zeťů«.
Kolár Sedláček Kolárovo Zajíčkův Sedláčkův Neruda Praha národní divadlo
26 article
Při repertoiru tehdejším, kdy fraška fran- couzská třikráte v týdnu otřásala hledištěm, našel pan Sedláček pro svůj genre celou řadu velmi vděčných postav, jimiž dovedl se vlichotit ve přízeň obecenstva i v pozornost kritiky. Než později, kdy z Prozatímního se vešlo do vel- kého Národního s vážnými snahami umělecký- mi a bylo třeba odložiti arénové zvyklostia lehkou kresbu, osvědčil se v Sedláčkovi seriosní, pilný umělec, jenž zcela pochopil, na jakém místě stojí, a jakou mu velká scéna vykazuje úlohu. Od šarží k rolím charakterním znamenitě se propracoval, dosahuje při tom vzácné vše- strannosti. K obsažení celého rejstříku nejrůz- nějších jeho výkonů stačí z té spousty večerů, jimiž za třicet let se vepsal v paměť obecen- stva, uvésti jen jeho role ve »Vodním družstvu«, »Maloměstských tradicích«, chudého králev »Pampelišce«, Adhemara v »Cyprieně«, Dači- ckého z Heslova v »Paní minemistrové«, maliře Marésa v »Slečně šafářové«, v »Medvědu ná- mluvčím«, v »Příteli Nekluževu«, Vogelsanga ve »Flachsmannu vychovateli« . . . a snad poslední jeho, výborně provedené role profesora v Jirá- skové »Samotě«. Vedle herecké činnosti, která řadl pana Se- dláčka mezi nejlepší dramalické umělce české, zaslouží si čestné zminky i svědomitá činnost jeho režisérská, kterou ovšem nelze sledovati diváku tak jako výkon hercův na jevišti, ale jež má nesporne svůj velký význam a dožaduje ruky pevné a oka zkuseného, Je-li vhodno přáti panu Sedláčkovi k zej- třejšímu dni bez opakování samozřejmých dlou- hých let a pevného zdraví vskutku něco vzáe- ného, pak budiž to přání, aby ho vůbac neo- pustil zdravý jeho humor, to nejlepší kořenií pro každého v různých paotách a trampotáchí ži votal
Sedláček Dač Heslův Nekluževo Flachsmann Jirat