1
masthead
Ročník XXXXVIII.
3
masthead
odisv s nmináa
4
masthead
Praze, v pondělí II. května 1909.
Praha
5
masthead
eog čisj jivslne
8
article
Na ranní a odpol. Hista
z3 předplkcí sei
v Praze v adminfstrasi
ns měsle,. . . . . . 8 K —t
na čtvrt lota . . . .
s drojí donášker
a něisl
a. . . . 7 k ook
ve Blialkáchr
. 2K 80
na měsíc
Toštout
erls . . . . 9 K enh
s dvojí zásilkou
n rt
Telefanické a telegraf. zprávy
Narodnen Llstu a
Ve věcech poštovních.
Z Vídně, 11. května. Německo-nacionální
korrespondence vydala zprávu, která předstihuje
a překonává všechny nehoráznosti, jaké jsme
kdy z tábora německo-nacionálního slyšelia
a viděli. Sděluje se tam, že Němci vyzvati
hodlají ministerského předsedu sv. p. Becka,
aby si zavolati dal ad verbum audiendum od-
borného šéfa pro záležitosti poštov n
a telegrafnli v ministerstvu obchodu dra.
Wagnera za tím účelem, aby mu referoval
o ja zykové otázce na poštách.
Je-li zpráva ta pravdivou, pak jest odhodlání
Němců jenom svědectvím hlubokého úpadku
smyslu jejich pro ústavnost a pro ústavní in-
stituce. Zodpověden jest parlamentu za celý
resort ministerstva obchodu (a také koruně)
jenom a jedině ministr obchodu sám. Pochy-
bujeme, že baron Beck by vyhověl naléhání
Němců, kdyby se stalo způsobem naznačeným.
Očekáme však od ministra obchodu dra Fiedlera
že, kdyby šéf vlády, jejimž jest členem, za
jeho zády a přes jeho hlavu konal
jakési šetření, které se ho týká, provede z toho
nejbližší důsledky neprodleně, odebéře se totiž
k panovnikovi a podá demisi, stejně jako
učinil v případě daleko nevinnějším roku 1885
jeho předchůdce svob. p. Pino, když ministn
financí dr. Dunajewski si vymohl rozhodnutí,
které se příčilo jeho právomoci.
Němec
svatý . p
Beck
Wagner
Poch
Fiedler
Pina
doktor
Dunajewski
Praha
Vídeň
Narodnen Llst
9
article
Prolhaný renegát.
Z Vídně, 11. kvělna. V Badenu pobliže
Vídně měl včera německý nacionál dr. Wei-
denhofer, syn české rodiny, řeč, o ktere
bychom se vůbec nezmiňovali, kdyby se tenio
renegát nebyl dopustil nejtroufalejší ne
pravdy o Praze. Pravil totiž na schůz
té, že na banketu klerý pořádalo město Praha
účastníkům vídeňským na pohrbu dra. Jos. He-
rolda nejen proklamována slovanská solidarita
proti Němcům, kterou křesťanšti socialové
klidně vyslechli, ale že také s píláno a na-
dáváno tam Němcům, aniž poslanci kře
sťansko-sociální vyšli, naopak ještě poslaneo
Kienzl Čechům za to děkoval. Obojí tvrzení jes
nestoudná a drzá lež: na banketě žo
finském nebylo proneseno ni jediné slovo prot
Němcům, ještě méně pak jim spiláno a nadá-
váno. Jak hnusnými zbraněmi se proti nám
bojuje l
Chystaná obecná stávka sludentská.
Z Vídně, 11. května. »Sonn- u. Montags-
Zlg « sděluje: Němečtí studenti svobodomyslní
na vídeňské universitě jsou odhodláni na schůz
delegálů, která se konati bude dnes nebo zejtra,
učiniti závazná usnesení pro stávku.
doktor
Wei
Němec
Čecho
Vídeň
Baden
Praha
He
Sonn
10
article
Chtějí toliko vyčkati, a ž skončena bud
Připrava liberálních studentů in-
spruckých, kteři ještě nezískali vysoké
školy brněnské. Rektor univeršity vídeňské.
dvorní r. dr. Ebner chce ještě dnes na studenly
znova působiti, aby od stávky upustili.
Z Vídně, 11. května. V téže věci oznamuje
»Montagsrovue«: Ve velikých roz me-
rech roste hnuti pro stávku stu-
dentskou. Vídeňský komitét má již ujištění
Čechů v Praze a Brne, Poláků a Rus
ve Lvově a Krakově, že se přidají ke
stávce. Tolikéž technikově, kteří věc poklá-
dají za záležitost fundamentálně vědeckou, ne-
dostane-li se od vlády určitých záruk. Stávka
rahájí se ve středu nebo ve čtvrtek na všech
universitách.
Společná ministerská konference.
Z Vídně, 11. května. Na včerejšek polo-
žoná společná ministerská konference, na které
se rokovati mělo o společném rozpočtu na rk
zenro ni
doktor
Ebner
Čecho
Polák
Rus
Vídeň
Praha
Lvov
Krakov
Iry
Brne
11
article
1909 vůbec a o zvýšení platů důstojnických
zvláště, byla odložena na neděli 17. t. m. Z
tou příčinou přibudou sem jako zástupcové vlády
uberské ministerský předseda dr. Wekerle, mi
nistr honvědů Jekelfalussy a státní tajemník
ministerstva financí dr. Popovics v sobotu večer.
Státní dráha.
Z Vídně, 11. května. »Montagsrevne« ozna
muje na svůj vrub, že o postát něn
všech trati rakousko-uherské spo-
lečnosti státní dráhy jest rozhodnuto,
poněvadž mezi ministrem železnic a presiden-
tem společnosti Tanssigem dosažena již
úpiná dohoda. Podslalně části smiouvy ne-
jsou sice známy, ale lze se domnivati, že vý-
sledek jednání z loňského roku jest základem.
Akcionářům poskytnou se výhody finanční, po-
kud jde o trati doplňovaci. Určitě prý se pro-
slýchá, že Taussig stane se guverně-
rem Bodenkreditky a bude povolán do
panské sněmovny. Zdá se, že tato zpráva jest
předčasnou a po stránce osobní smýšlenou kom-
binací
doktor
Wekerle
Jekelfalussy
Popovics
Montagsrevne
Taussig
Vídeň
ministerstvo finance
Tanssig
panská sněmovna
12
article
Telegramy korresp. kanceláře
Telegramy korresp. kanceláře
b vso
Cisařovo jubileum.
Z Vídně, 10. května. (K. k.) Za příčinou
jubilea šedesátiletého panování císaře konala se
dnes v Zemském domě 31. valná hromad
spolku zvěrolékařů rakouských,
která nabyla rázu slavnostní schůze. Zúčastnili
se ji: ministři dr. Ebenhoch, dr. Marcheta
Prade, říšští poslanci Kotlář a List, rektor,
četní profesoři a deputace studujících vysoké
školy zvěrolékařské ve Vídni, jakož i delegáti
zemských skupin místních téměř ze všech zeml
korunních. Předseda spolku zahájil schůzi pro-
slovem, vzpomněl pak panovnického jubilea eisa-
řova a na konec provolal cisaři třikráte »Sláva l«,
což přítomni hlučně opakovali. Slavnostní schůze
usnesla se pak zaslati mocnáři holdovae
telegram, načež pronesl zvěrolékar Stampfl slav-
nostní řeč.
Z Lublaně, 10. kvělna. (K. k.) Filharmo-
nická společnost uspořádala za příčinou eísařova
panovnického jubilea za protektorátu choti zem-
ského presidenta Schwarze v hudební sln
slavnostni večer, jehož výnos jest vě-
nován jubilejnímu dílu »Pro ditě«. Koncert měl
průběh skvělý. Obecenstvo, dostavivší se v slav-
nostním úboru a náležejicí k nejlepším kruhům
společnosti, jímž byla slavnostní siň do posled-
ního místa naplněna, odměnilo umělecké vý-
kony, řízené osvědčeným ředitefem hudby Zosh
rerem, největší pochvalou. Program zakončen by
Weberovou »Jubilejní předebrou«, jež byla s mo-
butným účinkem přednesena orchestrem společ
nosti, vojenskou hudbou, mužským, ženským
dělským sborem a jež vyzněla v národní hymnu
Konec »Jubilejní předebry« vyslechlo obecenstvo
za nadšené pochvaly stojíc. Zdejší slovinský
spolek hudební »Glasbena Matica« uspořádá bě-
hem roku jubilejního rovněž slavnostní koncer
za tímže účelem.
Ebenhoch
doktor
Marchet
List
Sláva l
Schwarz
Weberův
Vídeň
Lublaň
Glasben Matica
13
article
Orpán německého kancléře o návštěvě německých
panovníků ve Vidní.
Z Berlína, 10. května. (K. k.) „Norddeutsche Alla-
Zeitung píše v týdenním přehlédu: Projev úctya
přáteiství, který náš císař a náčelníci německých
spokových států uchystali úctyhodnému císaři a králi
Frantisku Josefovi k jeho blízkému vládnímu jubileu.
ulkví v paměti národů obou spojených a úzce spřáte-
lených cisařatví jako památná, šťastná událost.
Schönbrunnský projev byl úxonem osob-
ní úcty ke stařičkému, moudrému a u vykonávání
povinností nikdy neochabujícímu vládci rakou-
skosuherského mocnářství, úkonem prová-
tým nejvřelejšími pocity, byl však také současne
opětným potvrzením spolkového po-
měru, k'erý těměř po lidský věk víže Ne-
Josef
Berlín
Norddeutsche dellaZeitung
14
article
mecko a Rakousko-Uhersko jako zášti-
ta míru a který svou blahodárnou činnost rozšířil
na všechny národy našeho dílu světa Ku proslovům
vyměněným Jejich Veličenstvy německým císařem
císařem: a králem Františkem Josefem druží se te-
legram J. V. krále Viktora Emanuela v krásný, h ar
monický trojzvuk. V odpovědí císaře a krále
Františka Josefa vysloveno je srdečné potěšení nad
pozorností krále italského, která svědčí o tom,že
král duchem dlel na místě, kde se shromáždila ně-
mecká spolková knížata s cisařem Vilémem, aby ba-
hopřála vznešenému oslavenci.
Byl tudíž slavnostní den v Schönbrunnu o ká za
lou manifestací neoslabeněho trván
mírového spolku mezi Německem, Ra-
kousko-Uherskem a Italií, jehož požehnaní
činnost přetrvá ještě mnohá desítileti do budouc
nosti.
Uherský ministr orby ve Vídni.
Z Pešti, 10. května. (K. k.) Uh. tel. kor
kancelář sděluje z Vídně: Ministr orby D
ranyi a oba státní tajemníci minislerstva orby.
Mezössy a Otlik, přibyli večer do Vidně.
Nový biskup.
Z Říma, 10. května. (K. k) Kardinál
Rampolla vysvětil dnes za asistence čelných
prelátů v dómě svatopetrském na biskupa apo-
štolského delegáta v Cařihradě msgra. Sardi-
nova. Slavnostního úkonu zůčastnili se četní
hodnostově dvora papežského, biskupové a čelné
osobnosti katolické.
Hr. Robilant v Cařihradě.
Z Cařihradu, 10. května. (K. k.) Generá
hr. Robilant sem přibyl a odjel ihned
s prvním dragomanem velevyslanectví italského
do Yildizu, aby se ohlásil.
Dánský král ve Vídni.
Z Vídně, 10. kvělna. (K. k.) Král dánský
přibyl sem večer na zapřenou.
František Josef
král Viktor Emanuel
Vilém
Rampoll
RakouskoUhersko
Schönbrunn
Německo
Ra
kouskoUhersko
Vídeň
Pešť
Řím
Cařihrad
Sardi
Hradec
Italia
15
article
Nový pomník Bismarkův.
Nový pomník Bismarkův.
Z Frankfurtu, 10. května. (K. k.) Dnes ve
výročí podepsání míru frankfurtského byl slav-
nostně odhalen pomník Bismarkův, stojící na-
proti činohernímu divadlu.
Řeč čerňohorského knížete.
Z Celyně. 10. května. (K. k) Včera Bylo v př
tomnesti knížele Nikoly, princezen, diplomalického
sboru, členů vlády, hodnostů a neobyčejně četného
obecenstva slavnostní kladeni základní-
ho kamene k nové residenci ve Hvaru
Kntže pronesl řeč, v níž připomněl velký vý-
znam toho, aby se Hvar vyvinul a stal se
střediskem obchodu a průmyslu a zdů-
raznil, že všechny jeho snahy nesou se
k tomuto cili. Prohlásil, že Rusko, odkudž teprve
nedávno vrátil se velmi uspokojen, bude potěšeno
rozkvěten. Černě Hory. Jest přesvědčen, ž e c ar
Mikuláš a Rusko nikdy Černé Hory ne-
zapomenou. Vyslovil dále přesvědčení, že Černá
Iora . v budoucnosti bude se těšiti blahovůli svě
mocně vouední říše Rakousko-Uhorska, kter
vždycky podporovalo hospodářský rozmách její
Vzpomněl vděčně Italie, odkud přišli kapilalistě,
aby povznesli černohorskou podníkavost a podporo-
vali hospodářský rozvoj tohoto pobřeží Jaderského
moře a prohlásil konečně, že všechny státy, zastou
peně p.i těto oslavě, budou podporovati nové prů
myslové středisko, které vzniká ve Hivaru.
Z balkánských zmatků.
Z Cařihradu, 9. května. (K. k.) Porta smižila po
ložku „nepředvídané výdaje“ v makedonském
rozpoctu ze 26.000 na 6000 liber. Na zakročení
finanční komise snížení to zase zrušila,
Z Cařihradu, 9. května. (K. k.) Šemri paša, v-
litel 18. divise nizamů v Mitrovici, byl jmenován
vrchním divisijním generálem v odměnu za pollačení
mohamedánského hnutí proti katolíkům v Prizrenu
a Dakové.
Bismarkův
Kntž
Mikuláš
Mitrovic
Frankfurt
Celyně
Hvar
Rusko
Rakousko
Cařihrad
Prizren
e c ar
16
article
Z Calihradu, 9. května. (K. k.) Ekumenický
patriarchát odevzdal velevyslancům smluvníc
velmocí zprávu náměsíka dramského metropolity, ž
v Dračevu, okrese zyhenském, byli Bu
hary zavraždění čtyři Řekové, 25letý, dva
13lelí a Sletý. V dopise patriarchátu se praví, že
simto terroristickým skutkem chtějí Bulhaři donutiti
obyvatelstvo, aby přestoupilo k exarchátu.
Z Cařihradu, 9. května. (K. k.) K rozkazu gene-
rálního inspektora rozšiří nově zřízený sbor
na zničení čet svou působnost také na ture
cké lupiče. V tomto týdnu byli v okresích avr-
tisarském a kajalarském chyceni čtyři ozbrojení tu-
rečtí lupiči a v okrese kočanském v boji s pěličlen-
nou tureckou rolcu dva muži zabiti a tři zajati.
Z Cařihradu, 9. května. (K. k) Řeckých úto-
ků na Bulhary v Makedonii přibývá. Včera
byl prý podniknut úlok na tlumočníka bulharského
obchedního jednatelství ve Sěru.
Z Paříže, 9. května. (K. k) „Azence Havas“ do
vídá se ze Soluně, že do Mitrovic vy táhly
tři škadrony jízdy vykonávat bezpeč-
nostní službu. Odjeli tam také inženýři, jim
svěřena byla studia ku předběžným pracínu pr
sandžackou dráhu.
Řek
Bulhar
Havas
Calihrad
Dračev
Cařihrad
Makedonie
Paříž
Soluň
Mitrovice
17
article
Volební řež v Bulharsku.
Ze Sofije, 10. května. (K. k.) Za agilačn
cesty, kterou podnikl bývalý ministr a vůdce
strany Stambulovy, Genaděv, u příležitosti
vořeb do národního sobrání, došlo
ve Varně ke srážce mezi Stambulove
a zástupem, vedeným socialil sty.
při níž byl Genaděv raněn. Včasným
zakročením vojska předešlo se dalším výtrž-
nostem.
Události v Marokku.
Z Monadoru, 10. května. (K. k.) Násled-
kem prohlášení vlády anglické, oznámeného
zdejším konsulátem anglickým, že na příste
vláda nebude již s to, posky-
nouti anglickým příslušníkům
státním výkupné, padnou-li do
rukou loupežníků, po případě je
z nebezpečné situace vyprostiti, v níž se poby-
tem v Marokku oetli, předložili Angličané zde
žijící anglickému vyslancí v Tangeru podání, ve
kterém se praví: Déle než sto let mohli Angli-
čané v zemi těto pod ochranou své domácl
vlády na základě smluv s Marokkem uzavře-
ných bez překážky žiti a obchod provozovati
a podařilo se jim pomoci kapitalistů ve vlasti
postaviti anglický obchod na první místo. Z
těchto okolností a vzhledem na prohlášení vlády
anglické ve příčině bezpečnosti jejich přísluš-
níků státních v Marokku, tážeme se Vašl- Excel-
lence, z da-li si vláda přeje, a by-
chom zemi tuto opustili a upu-
stili od svého obchodu v Ma-
rokku, a bude-li otázka ta zodpověděna
kladně, jaká opatřeni máme doporučiti obchod-
ním závodům v Anglii, s nimiž jsme ve spo-
jení, za účelem zabezpečení jejich dovozu do
Marokka? Mimo to bychom rádi zvěděli, kdyby
některému Angličanu nebylo možno z různých
důvodů Marokko opustiti, koho má na základě
smluv, uzavřených mezi Marokkem a Anglil
požádali za ochranu?
Stambulov
Genaděv
Angličan
Angl
Bulharsko
Sofijá
Maroko
Monador
Tanger
Ma
Anglie
18
article
Jazyková otázka na drahách.
Spolek českých úřadníků železničních po
řádal včera dopoledne v divadelním sále Národ-
ního domu vinohradského členskou schůzi, vě-
novanou hořejšímu thematu, politicky i sociálně
zvláště v nynější době úporných zápasů jazyko-
vých akutnímu a vysoce palčivému. Odtud i ve
lice četná účast z kruhů členstva železničníeh
úřadníků, i z kruhů politiekých. Z poslanců při-
tomni byli pp. dr. Václav Škarda, inž. Neu-
mann, prof. dr. Drlina, Lad. Čech, prof. dr.
Velich, Buřival, za ředitelství státních drah vl.
rada dr. Brejcha. Omluvili se pp. ministr kra-
V drobném proucjií
ranní číslo o sobě . . . za 8h
odpolešní
na zh
Ve flialkách na venkově:
ranní číslo. . . . . . . . 10h
včpolední . . . . . . . . 44
Inseráty
plati se hotově zapřed.
Předplacení a Jnserty přijímá zdmini-
straos v Marianské ulini č. 3.
Tam nachásejí se tež redakoe
Eiskirna n eapedice „Národaich Lista“
Lukopisy se nevracsjí.
doktor
Škarda
Ing
profesor
Drlin
Velich
Buřival
Brejcha
Národaich List
Lukopisa
Čechy
19
article
jan Prášek, býv. ministři dři. Fořt a Pacák,
poslanci dři. Groš, Baxa, Winter, Zahradník,
Choc a Fresl.
Schůzi zahájil a předsedal jí starosta
spolku, adjunkt st. drah p. G. Navrátil. Dožá-
dán za referát o úpravě jazykové otázky na že-
leznicích, ujal se nejdříve slova předseda akč-
ního výboru nár. strany svobodomyslné dr.
Václav Škarda. Uvítán potleskem, vzpomněl
v úvodě svém nejdříve neočskávané a bolestné
smrti vzáeného pracovníka v otázkách jazyko-
vých posl. dra. Herolda (shromáždění vstává),
jeho neumdlévajících a úspěšných snah v tom
směru, jeho zásluh o českou otázku úřadnickou
všech kategorií, jejiž jedné části dotud nejvíce
zanedbávané, věnována dnešní schůze.
Vraceje se k vlastnímu předmětu svých
výkladů, zdůrazňuje řečník, že jazykovou otázku
úřadnictva i zřízenectva železničního je třeba ře-
šiti nikoli jen jako otázku nějakého mechanismu
jazykového, nýbrž jako vážnou otázku politickou
důležité hospodářské a sociální váhy. České
úřadnictvo železniční, které se nápravy v tom
směru domáhá, zaslouží vřelé a silné podpory
všech vrstev veřejnosti české, zvláště těch kruhů,
které obchodně přicházejí s drahami do styku;
a tyto styky se stále šíři, stávají se stále vše-
obecnějšími. Otázka českého úřadování na dra-
hách jest jen součástí celého problému jazyko-
vého u všech úřadů. Právě nedávno v tomto
Národním domě vinohradském zesnulý dr. Herold
odbyl ve dvou skvělých furnajích plitké námitky
německé, které chtěly dokazovati, že úřadní řeči
výhradnou v Rakousku jest a může býti jenom
němčina. Jako všude jinde, tak i zde — v úřa-
dování na železnicích — zákonné prá vo
naprosté rovnopránosti jazykove
je nesporné.
Pacák
Groš
Baxa
Winter
Zahradník
Choc
Fresl
G Navrátil
doktor
Škarda
Herold
Rakousko
20
article
Ale celý vývoj jazykové prakse ukazuje,
jak od roku 78. jenom poznenáhla dalo se na
poštách a teprve později zase na drahách do-
bývati to, nač máme nepoplratelné právo. Starší
pamětníci dobře vědí, jak dlouho to trvalo, než
podařilo se v letech 60tých a 70tých vymoci
přijímání českých telegramů, české nápisy na
peněžních dopisech a jiné drobnosti. Každý
drobet respektu těžce musil být vymáhán. Až
dosud kus velké viny spočívá na če-
ském obecenstvu samotném. (Sou-
blas.) Česká veřejnost dávno již všímá sí jazy-
kových zápasů na př. v soudnictví a ve všech
oborech stální správy, ale ve styku s poštou a
zvláště se železnicí silou staré tradice pořád
ještě mysli, že musi jednati jenom německy.
Bylo by křivdou na poslaneích a vůbec
na veřejných korporacích, kdyby se . na
dávala jenom jim; dokud obecenstvo
samo nebude tak uvědomělé a nebude se reso-
lutně na železnicích domáhati svého práva na
češtinu, těžko to půjde s nápravou.
21
article
Železniční úřadnictvo samo má značný kus
zásluhy, že i tady se poměry pomalu vyvíjejí
příznivěji. Zavádlli úřadnictvo samo úřadování
české ve styku s českými stranami, má na to
plné právo, zaručené kabinetním listem Ferdi-
nandovým z r. 1848 a § 19. zákl. státních zá-
konů. Nesxistuje žádného předpisu zákonného,
který by odporoval úplné jazykové rovno-
právnosti. Ale ovšem je tu pověstný § 20.
organisačního statutu c. k. státních drah, jenž
ustanovuje výlučnou platnost něm-
činy jako řeči služební.
Statut tento, vydaný 19. ledna 1896 právě
tenkráte (přede dvěma dny, 17. ledna téhož roku)
ustaveným ministerstvem železnic, je naprosto
nezákonný, poněvadž odporuje státním zá-
kladním zákonům o rovnoprávnosti. Proti tomuto
organisačnímu statutu protestovali již v únoru
roku 1896 zesnulý poslanec dr. Kaizl a soudr.
v dotazu parlamentním, avšak nedostalo se jim
vůbec odpovědi. Dr. Škarda slibuje, že poslanci
svobodomyslní učiní znovu nejroz ho dnější
doktor
Kaizl
Ferdi
22
article
FEUILLEION.
FEUILLEION.
Mlčssa
vaold se
Režisér Alois Sedláček.
(Třicet let u zemského českého divadla.)
ns pasisár Národního divadla pan Alois Sedl
ček slaví zejtra tiché a vzácné jubileum! Nad
hlavou jeho přeletělo plných třicet let od chvíle
kdy v episodce barona, v kuse »Dcery pana
Zajíčka«, poprvé vystoupil na scéně pozdějšího
Národního divadla a byl angažován a to jak
během celé jeho dlouhé a výborné činnosti se
ukázalo, jen ku prospěchu a ozdobě tohoto umě-
leckého ústavu.
Ku podivu nebyl tak šťastným, jako jin
jeho kolegové, kteří po desitileté a dvacitileté
činnosti jubilovali; také toto jeho jubileum zů-
stává tichým a takřka soukromým. Aspoň nikde
nedočetli jsme se o něm oficiálních zpráv a také
není dosud na programu ani obvyklý čestný, jubi-
lejní večer! Pan Sedláček zasloužil by si této
pozornosti tím spiše, že bylo by to vůbec prvni
jeho umělecké jubileum ...
Než — není účelem těchto řádků aranžo-
vati vzácnému herci přiležitostné nějaké oslavy,
slet blahopřejných dopisů a telegramů, nebo šum
a vzruch jubilejního večera! Skromnou snahou
jich je, hrstkou retrospektivy a vzpomínek po-
ukázati k zajímavé osobě Sedláčkově a k jeho
nespornému významu v činoherním ensemblu
Národního divadla, kde vedle pánů Mošny
Seiferta a Řady, patří k oné, často vzpomínané,
»staré, elitní gardě«. Tím arci není řečeno, že
snad svými padesáti pěti léty, které
ostatně by v přímé, statné jeho poslavě nikdo
ani nehledal, nýbrž právě jen třicetiletou čin-
nosti uměleckou, která znamená současník
obou Kolárů, Šimanovského, Frankovského, Bil-
nera, Slukova, Šamberka, i žijících, Mošny.
Soiferta, Šmahy, Sklenářové a jiných. Spadalyt
Sedláček
Alois
Zajíček
Sedláčkův
Mošna Seifert
Kolár
Šimanovský
Bil
Slukův
Šamberk
Mošna
Soifert
Šmaha
Sklenář
národní divadlo
23
article
počátky herectví Sedláčkova hezky daleko do
let sedmdesálých.
Jako většina našich mimů, ani mladý Se-
dláček, když rozhodl se tlačiti káru Thespidinu,
nepřišel rovnou k zemskému divadlu, nýbrž tři
léta krásného svého mládí prožil dobrodružně.
okoušeje strastí kočovného herce. Že vůbee
k divadlu se dostal, o to bezděčnou zásluhu
vedle nepokojného temperamentu jeho měl
známý starší generaci herec Lapil,
Sedláček, když se 11. prosince 1852 zro
dil na Karlově nám č. 20, neměl ve hvězdách
psáno, že se slane učencem a také vysvědčení
jeho nikterak nenasvědčovala, že by měl ob-
zvláštní sklon k studiu. Rozšafní rodičové na-
prosto ho k tomu také nenutili a tak ve čtrnácti
letech dán do učení k sedlářskému mistra Vo
kurkovi. Sedláček měl se státi tedy sedlářem.
Shodou okolnosti se ale stalo, že řečený už
herec Lapil, jenž vedle holdování Thalii byl
velmi dobrým uzenářem — měl v rodněm domě
Sedláčkově v sklepních místnostech svou uze-
nářskou dilnu. Sem v prázdných chvílích mladý
Sedláček častějí zapadal, zde slýchal tovaryše
mluviti s nadšením o divadelních výkonech
mistrových a zde konečně s ostalními enlhusia-
sty poprvé sám zkusil svůj herecký talent.
Budiž dnes prozrazeno, že v dilně Lapi-
lově v den nedělní a sváteční pořádána byla
zeela bez koncese divadelní představení. Konala
se ovšem jenom pro domácí a nejbližší okoli,
bez nádherných kulis a světelných effektů
při značně mirném vstupném, které, ač bez
omezení dobročinnosti, nepřesahovalo nikdy
krejearu. Ale hrálo se pilně, rozumí se zvláště
rylířské historie byly na tapstě — a mladý
Sedláček klidil v divadelním sklepě při svých
pohostinských hrách více pochvaly, nežli dostal
za celý týden od svého mistra Vokurky. A na-
opak prý — čím více úspěchů měl na jevišti,
tím častěji a častějí dostávala se kučeravá
Sedláčkův
Sedláček
Vokurka
Karlov
Lapi
24
article
hlava Sedláčkova do nepříjemného styku s pravie
mistrovou... Až jednobo dne, po nějakém vý
prasku, nadešla katastrofa. Mladý Sedláček ne
dodělal tenkráte chomout, nýbrž složil si potaj
svůj skromný tlumok a s větším ranečkem sno
vydal se na cestu do světa — »Sběhl ke ko
mediantům« — řekl za ním počestný mistr
jemuž nebylo dopřáno dáti Sedláčkovi za vy
učenou.
Ke komedisntům direklně to ovšem nebylo,
ale tehdá — jako dodnes namnoze blahoslavení
chudí duchem — řikali tak počestní šosáei
všem hercům. Až kdesi v Nové Kdýni vynoři
se mladý Sedláček poprvé u kočovné společ-
nosti. Zapamatoval si dokonce i datum prvního
vystoupení — 29. května 1869. A už se odté
doby z plátěného ovzduší nedostal, ač zakusií
veselé bidy více než dosti.
Po všelikých venkovských štacích a prohnání
rolemi všech tehdejších oblíbených milovníků,
zatoužil po městě, jehož prach jako sedlářský učen
byl vyrazil ze své obuvi. Kramuele tehdy hrál
v Kravíně a jeho aréna měla dobrý zvuk u
obecenstva i u herců, neboť platil. Sem se do-
stati bylo cílem venkovských herců a tudiži
Sedláčkovým. Podatito se mu a tak oetl se
opětně v Praze, kde do dnes jsou pamětníci
tehdejší jebo činnosti. Všichni ve vzpominkách
svých chovají pana Sedláčka arci poněkud
štihlejšího a méné ramenatého. Ale dle všeho
přece byl statný, neboť když po krátkém půso-
bení u Kramuele a pak u Švandy postaven byí
pod vojenskou míru, hned na poprvé byl uznán
schopným a odsouzen k třileté službě.
Libila prý se mu vojna, asi jako sedlařina.
ale přec to předržel a dokonce prý nejednou
pobavil »spolukasárníky« jadrným svým hu-
morem, který tenkráte už se u něho prozra-
zoval. Svléknuv posléz vojenský mundur, rozběhl
se zase na venek a velmi vážně zabral se do
hereckého povolání. V skoupých jinak zprávách
Sedláčkův
Sedláček
Kramuele
Švanda
Nová Kdýně
Praha
25
article
venkovského časopisectva tu tam se objevila
o něm noticka a zmínka pochvalná si našla
cestu do Prahy. Kolár prý ho vyzval k poho-
stinským hrám na zemské scéně.
A tak z jara 1878 přišel pan Sedláček
do Prahy, zkusit svoje štěstí, dobýti si prvníeh
ostrub. Rozhodně je zajímavo, že ač vždyeky
bylo jeho snem, přijít k prvnímu českému di-
vadlu, že málem by jeho vlasiní vinou byl
z engagementu sešlo.
Smělý mladik ztratil totiž najednou všechnu
kuráž k vystoupení. Přišel k panu Kolárov
velmi skroušen, děkoval mu za všechnu jeho
ochotu a že prý radš půjde — —
»Kam půjde, co půjde? Tady zůstane !«
řekl Kolár a dodal hned jednu jadrnou titula-
turu, ve které zarachotilo jeho »r«. K této po-
bídce Sedláček tedy zůstal, zahrál si dne
12. května 1878 úložku barona v »Dcerách
páně Zajíčkových«, a byl engažován. Bohužel
poněkud předčasnými byly jeho sny o egypt
ských hrneích ! Divadlu se valně tehdy nevedlo.
gáže znamenitých herců byly malé, jak pak
teprv gáže adeplů.
Osm měsíců se pan Sedláček škudlil, pak
to ale nemoh' vydržet a šel. Jeho odskočenl
k některé z venkovských společností nebylo
však dlouhé a zůstalo také jedinou, několika-
měsiční jeho dovolenou v trvalém a nepřeruše-
ném už potom svazku s Národním divadlem.
Vyniknutí páně Sedláčkovo a probuzení
pravých stránek jeho talentu nestalo se ovšem
přes noc. Zas to byli milovnici, jimiž začal
u zemského divadla svoji kariéru, milovníci plnl
ohně a perutných slov i milovníci zaražení, ko
mičti, přihlouplí. Tento druhý obor zvlášť vý-
borně Sedláčkovi slušel, jak Neruda v jednom
svém divadelním feuilietonu poznamenal slovy.
»že pan Sedláček si vytvořil typ neodolatelné
komických milovníků, libicích se zvláště panim
matkám jako vzor nastávajících zeťů«.
Kolár
Sedláček
Kolárovo
Zajíčkův
Sedláčkův
Neruda
Praha
národní divadlo
26
article
Při repertoiru tehdejším, kdy fraška fran-
couzská třikráte v týdnu otřásala hledištěm,
našel pan Sedláček pro svůj genre celou řadu
velmi vděčných postav, jimiž dovedl se vlichotit
ve přízeň obecenstva i v pozornost kritiky. Než
později, kdy z Prozatímního se vešlo do vel-
kého Národního s vážnými snahami umělecký-
mi a bylo třeba odložiti arénové zvyklostia
lehkou kresbu, osvědčil se v Sedláčkovi seriosní,
pilný umělec, jenž zcela pochopil, na jakém
místě stojí, a jakou mu velká scéna vykazuje
úlohu.
Od šarží k rolím charakterním znamenitě
se propracoval, dosahuje při tom vzácné vše-
strannosti. K obsažení celého rejstříku nejrůz-
nějších jeho výkonů stačí z té spousty večerů,
jimiž za třicet let se vepsal v paměť obecen-
stva, uvésti jen jeho role ve »Vodním družstvu«,
»Maloměstských tradicích«, chudého králev
»Pampelišce«, Adhemara v »Cyprieně«, Dači-
ckého z Heslova v »Paní minemistrové«, maliře
Marésa v »Slečně šafářové«, v »Medvědu ná-
mluvčím«, v »Příteli Nekluževu«, Vogelsanga ve
»Flachsmannu vychovateli« . . . a snad poslední
jeho, výborně provedené role profesora v Jirá-
skové »Samotě«.
Vedle herecké činnosti, která řadl pana Se-
dláčka mezi nejlepší dramalické umělce české,
zaslouží si čestné zminky i svědomitá činnost
jeho režisérská, kterou ovšem nelze sledovati
diváku tak jako výkon hercův na jevišti, ale jež
má nesporne svůj velký význam a dožaduje
ruky pevné a oka zkuseného,
Je-li vhodno přáti panu Sedláčkovi k zej-
třejšímu dni bez opakování samozřejmých dlou-
hých let a pevného zdraví vskutku něco vzáe-
ného, pak budiž to přání, aby ho vůbac neo-
pustil zdravý jeho humor, to nejlepší kořenií pro
každého v různých paotách a trampotáchí ži
votal
Sedláček
Dač
Heslův
Nekluževo
Flachsmann
Jirat