1
masthead
Ročník XXXXVIII.
2
masthead
V Praze, v sobotu 9. května 1909.
Praha
4
article
Na rauní a odpol. Histy
předelácí se
v Praze v adiinistraei
na měníc
na dtrrt ieta . . . . 6 K —h
s dvojí denáškou
na měsl
n vtta . . . . 7 k 50i
v Elislkách: 2 K n0
na měsíe .
Toštout
n čtrt iia . . . . 9 K o0h
s drojí zisilkon
n piret
ntvct l . . . . 11 K c0h
Praha
5
article
Po zájezdu.
Po zájezdu.
Hromadná blahopřejná návštěva něme-
ekých vládců ve Vídní k jubilejní oslavě še-
desátiletí vlády stařičkého panovníka soustátí
rakousko uherského náleží již minulosti, ale
oblas události této a účinek její na další
chod dějin, ne pouze středoevropských, bude
správně rozpoznán a oceněn teprve příštím
děje pisci.
Současníci nemohou dle vnějšího prů
běhů jejího postihnouti nejvlastnější pružiny
její, jim nezbývá leč spokojiti se více měně
pravděpodobnými domysly a výklady, kteréž
lze bezprostředně navázati na vnější okol
nosti a významné projevy současně učiněné.
Ke vnějším okolnostem náleží ovšem
sborové vystoupení vladců německých, již
sice všiekni se pokládají za souverenní pa-
novníky, ale v podstatě jimi přestali býti od
té doby, co značnou čásť svých práv pře-
nesli na spojenou říši německou, čímž ovšem
prospěli rozvoji německého národa, mou
archické idei Německa jako jednotného celku.
nikoliv však tétěž idei někdejších, namnoze
až drobnohledných svých státečků. A na tyto
okolnosti zapomínají oni nadšenci němečtí ve
vídeňském časopisectvu, kteří i bez tak do
statečný mocenský význam Německa počtem
knížecí družiny císaře Víléma se snaží multi
plikovati. Pro ostatní svět takového počtu
Reálnější podklad, než nanášení zveliče-
ného lesku na knížecí sbor vedený vlastním
a jediným representantem německé svrcho-
vanosti, císařem Vilémem, mají projevy
oběma panovníky učiněné při té příležitosti
ve smyslu principu monarchického, jehož
vzorným představitelem jest jubilár nejen dle
blahopřání německým císařem prosloveného,
ale i dle společného názoru současníků, což
potvrzují i došlé ohlasy v listech anglických
a francouzských.
Vilém
Vídeň
Německo
6
article
Dalším vážným mementem oslavy jest
nepochybně důležitě osvědčení ve prospěch
trvání trojspolku, jakožto záruky míru. V
směru tomto možno tentokráte až i vítat
vřelý pozdravný telegram italského krále
protože veřejnému, neněmeckému mínění po
skytl žádoucí rovnováhu vůči příliš jedno
stranně pojaté myšlence sborové knížecí na
vštěvy německé.
Mimo tyto dva momenty všecka důle
žitá politicka čásť projevů obsažena jest v od
povědi jubilára, panovníka našeho soustáti
na gratulační oslovení cisaře Víléma. V od-
povědí této panovník sešedivělý ve službách
monarchického principu, jehož povinnosti po
šedesáte let vykonává za dob plných proměn
a zkoušek osudu se silou opravdu pudivu-
hodnou, přímo vystižně vyzvedl zvláště jeho
význam pro současné Německo.
A na místo ono navazuje ve své od
povědí větu, kteráž se nám zdá býti nad jiné
cennou, byvši vyslovena před sborem knížat
německých. »I síla Rakousko-Uherska, « po-
kračoval císař. František Josef, »spočívá
v tomto principu, a z věrnosti a nezměnné
lásky mých národů čerpal jsem vždy
novou důvěru a bezpečnost, abych dostál
těžkým povinnostem svým.«
Zda se nám, jakoby slovy těmito sta-
řičký jubilár zvláště okázale byl vyznal své
přesvědčení jakožto ústavní panovník našeho
mnohonárodního soustátí. Všecky národy tu
stejně oceňuje, všecky na roveň uznává, na
všecky plně spolehů, žádnému nedává zvláštní
přednosti, žádný nestaví za druhořadný.
A ve smyslu panovnických povinnoste
a síly Rakousko-Uherska takto vystižené opě-
tuje ubezpečení o své věrnosti těsnému, ne-
ochvějnému spojenectví, protože spojenectví
to sleduje pouze cíle míru a vedle kteréhož
spojenectví stojí stejné snahy ostatních
mocnosti, neméně učinné. A těmto snahám
míru přeje v poměru spojeneckém, aby plnil
úkoly své dokonale až do budoucnosti nej
pozdější.
František Josef
Německo
Rakousko
Uhersko
7
article
Takovéto osvědčení po zkušenostec
šedesátiletého panování na prospěch míru,
za současného uznání týchž snah u mocnost
ostatních — jest spolu výronem přesvědčení
o vlastních silách, jež díla míru a práce na-
rodů spoluzabezpečují.
Ohlas slov těchto v ostatní veřejnost
evropské působí nejen neobyčejně přesvěd-
čivě, ale připisuje se jim zároveň význam
vlastního odůvodnění — trojspolku.
Orgán ministerstva zahraničného o tomto
mírumilovném projevu praví, že zdůvodňuje
spolu solidárnost zájmů tohoto soustátí se
spřáteleným Ruskem a rovněž i s Anglií.
Dle ohlasů, jakéž se ozývají z Francie
a Anglie o jubileu panovníkově možno sou-
diti dále, že se všech stran se mu dostává
mravné posily v postavení nesnadném a tím
se i vysvětluje, že zahraničné časopisy ně
mecké jsou ve svých projevech mnohem opa-
trnější, než listy vídeňské, a že vyhýbaj
se všemu, což by při této příležitosti se
mohilo nemile dotknouti myšlenky monar-
chické souverenity — soustátí rakousko-
uherského.
Sem spadají i neméně opatrné projevy
listů pešťských. Ač všecky vzpomínají zásluh
hr. Andrásse o utvoření trojspolku jakožto
spolku míru, ač dále oplývají chválou tchoto
díla svého krajana a libují si, že ve čtvrtel
se vznášel duch tvůrce německé říše (Bis
marka) nad Dunajem, přece zdůrazňují, že
ve Vídni se sjeli jedině německá knížáta.
ač zatím v Rakousko-Uhersku nadešly změny.
kteréž nelze zahrnouti do rámce tradic sou
vislých s bývalým Německem. »Německé
Rusko
Anglie
Francie
Dunaj
Vídeň
Rakousko
Uhersko
Německo
9
article
císařství leží již mimo hranice soustátí; za-
tím se obnovilo plně a cele ulierské králov-
ství a také těžisko Rakousko-Uherska posu-
nulo se jednak na východ, jednak na jih.
Německo jest pouhým spojencem a kryje
»nám« záda co do očekávaných, velikých
změn, jež »nás« ještě v tomto století oče ká-
vají... Ale od několika let již se vznášejí
temné mraky mezi Vídní a Peští, a kdo by
se již nyní odhodlal rozhodnouti, kdo je —
seslal?«
Lze vycítiti z ohlasu tohoto, že část
uherského veřejného mínění octla se udá
lostmi poslední doby v největších rozpacích.
a že se chová jako ona stařenka, kteraž
dala rozsvítiti po svíčíčce i principu dobra
i zla.
U nás v Čechách tentokráte se projevila
uznáníhodná jednota názorů a přesvědčení;
nikdo se netajil doznáním skutečného dojmu
hromadné německé knížecí návštěvy, jež byla
snad jen ojediněle co do politického svého
dosahu podceňována. Vždyť již způsob, ja-
kým se ve Vídní zachovali k našemu národu
co do chystaných příprav oslavných, sám
o sobě s dostatek charakterisoval, v jakém
směru zdejší Němci hromadné návštěvy ně
meckých knížat hledí vykořistiti a tu bylo
nezbytno přihlásiti se i s pocity národů ne
německýcli, zejména pak nás Čechů.
Němec
Čecho
RakouskoUhersko
Německo
Vídeň
Pešť
Čechy
11
article
Poslanecká sněmovna.
(Schůze 63.)
Poslanecká sněmovna.
(Schůze 63.)
Ve Vídní, 8. května
(Původní zpráva telef. »Nár. Listů«.)
V poslanecké sněmovně začali dnes roko
vati o pilnosti návrhu br. Kolowrata, by vyko
nalo se první čtení dvou vládních předloh vojen
ských, z niehž jednou povoluje parlament vládě
zvýšený kontingent nováčků zeměbraneckých
druhou poskytují se státní podpory rodinám nuz-
ných záložníků ke cvičení povolaných. Schvá-
lení návrhu toho vyžaduje dvoutřelinové většiny
Hadalo se, zdali bar. Beck tuto většinu má, při
pusliv, aby začalo se rokování, které bylo ně
kelik neděl odkládáno. Byla šířena zpráva, ž
se mu podařilo příměti sociální demokraty, že
pošlou ze sněmovny ven tolik svých členů, kolik
bude třeba, by kvalifikovanou většinu vzpome-
nutou měl. Nevěříme prostě zprávám těm, poně-
vadž považujeme za naprosto vyloučeno, by
sociální demokraté zaujali stanovisko takové při
věci vojenské, klerá netýká se pouze zachován
statu quo, nýbrž rozhojnění branné moci. Za-
jisté měl právdu dnešní jejich mluvčí poslanee
Resel, když pravil, že zvýšení konlingentu no-
váčků zeměbraneckých je ve skutečnosti rozmno
žením vojska řadového, a že předlitavská sně
movna a tato polovina říše povolují, co povolit
se zdráhá dosud parlament uherský. IIr. Kolo
wrat ovšem mínil, že obyvatelstvo rolnické snáš
vojenská břemena rádo. Nevíme, odkud arislo
krat ten, o kterém se vypravuje, že vládne jmě
ním několika milionů, čerpá svoje vědomost
o tom, jakou radostí jest pro selský lid vykoná
vání služby vojenské, afsi aktivní v zeměbraně
aťsi záložnické, aťsi kontrolní. Kdo i jenom krátee
žil na venkově ví, jak těžce nese také zámožný
rolník, odvedou-li mu na tři léta ze statku syna.
Kolovrat
Beck
Resel
Vídeň
poslanecký sněmovna
12
article
Jakkoli nejde o meritum, t. j. o povolení
obou předloh, nýbrž jen o jejich první čtenía
jejich přikázání výboru vojenskému, debata
přece stala se a jest velice vážnou, tak vážnou.
že hned na počátku zasáhl do ní minister-
ský předseda baron Beck sám, nikoli, jakse
mohlo očekávati, resortní ministr, t. j. ministr
zeměbrany podmaršálek Georgi. Předpokládáme
a tušíme, že nemýlíme se, mínice, že militari-
stickou čásť jeho výkladů napsal mu společný
ministr vojenství, zbrojmistr Schönaich. Baron
Beck není mužem silného slova, a myslíme, že
z jeho pěr nevyplynula taková nadsázka, jakou
jest výrok: „Povolení zvýšeného kontingentu
jest pro zeměbranu fakticky otázkou životní.“
Ovšem bar. Beck na jedné straně dokazoval ne
odkladnou nezbytnost rozmnožení vojska země
braneckého, na druhé straně pak zevrubně uka
zoval, jakých se dostane polev a výhod předlo
hou druhou, která jest povahou také finanční
poněvadž způsobí státu výdaj 6 mil. K ročně
Beck
George
Baron Beck
13
article
Chef vlády uznal potřebným, zmíniti se též
o jazykových poměrech v králov
ství českém. Jakkoli tak učinil jen vše
obecně a vyhnul se jakémukoli konkretnímu sdě-
lení o tom, jakým duchem proniknuta a jakým
obsahem vyplněna bude jeho osnova jazykori
pro naše království, přece dlužno na některé po-
drobnosti jeho reagovati, zvláště na přímluvu
nebo domluvu — nevíme, čím tento oddíl jeh
řeči měl býti — že jedná se dosud jenom o při
pady ojedinělé a že celá věc se zveličuje
škarohledně posuzuje. Víme: bar. Bock jest ne
polepšitelným optímistou. Nechceme mu brát
jeho sanguinismus. Stalo se však již častokráte
že pod vládním svícnem byla největší tma. Při
pomínáme mu však událost, která sběhla se roku
1884. Tehdáž vláda zaváděla vyminečný stav
pro Vídeň a okoli. Proti němu mluvil ve sne-
movně člen předsednietva spojené německé le-
vice, nyní už nebožtík dr. Josef Kopp. Ukazoval
k tomu, že ve Vídni a v okolí udály se jenom
ojedinělé případy násilí anarchistického. Co m
odpověděl hr. Taatfe? Odpověděl mu otázkou,
kolik by se musilo státi ojedinělých případů, by
dr. Kopp uznal důvodnost výminečného stavu?
A tutéž olázku klademe my dnes bar. Beckovi
kolik musilo by se státi případů nešetření plat-
ných předpisů jazykových německými soude
v království našem, aby bar. Beck uznal, že my
Čechové máme právo mluviti důvodně o stavu
výminečném, o chaosu, o anarchii v justičníel
úřadech naší vlasti?
Bock
doktor
Kopp
Beck
Čecho
Vídeň
14
article
S jedním odstavcem v řeči bar. Becka s
dnes úplně snášíme: vytýká se nepořádek, že
jest právě věcí vlády, obnoviti rychle a pevnou
rukou zase pořádek a zabrániti vnikání národ-
ního ducha strannického do státní správy. Ano
to je pravda. Že by však byla výkonná moe
státní učinila, co bar. Beek uznal její povin-
ností — na tuto olázku národ český přisvědčiti
nemůže.
Ministerský předseda zakončil svoji řeč pro-
hlášením, že vláda považuje povolení pilnost
návrhu hr. Kolowrata za zkušební kámen smyslu
sněmovny pro stát. Podoba se, že ve vládě maj
slabou paměť. Nezapomněli jsme, že bar. Beck
to byl, který vyřízení vyrovnacích osnov rakou-
sko-uherských uznal patrným a velikým důka-
zem smyslu sněmovny pro stát a jeho potřeby
To byla podle našeho soudu akce mnohem větší
a dalekosáhlejší, nežli jest povolení několik
tisle zeměbraneckých neváčků, a nepochopuje
me věru, proč bar. Beek žádá po velíkém důknzu
ještě malý.
Slovanští poslanci podali dnes dotaz o poli
tických výkladech, které přičiňují se na nepro
spěch slovanských obyvatel (éte říše ke včerej-
šimu holdovacímu aklu němockých spolkovýel
panovníků. Interpelaca ta jest toliko reakci na
zdivočilost a nezřízenost, s jakou německý tisk
zvláště vládní, událost tuto vyhlašoval přímoz
obnovu starého poměru spolkového. Zajisté n
kdo neupře, že tento náčinek na velkoněmeckou
horečku jest chladně střlzlivý.
Beck
Kolovrat
15
article
Z Vídně, 8. května. (K. k.)
Předseda dr. Weiskirchner zahájil schůz
v 1.15 hod
Mezi došlými spisy jsou: včera oznámený
dolaz posl. Biankina po Chorvalsku: — Neu
manna a sp. po úpravě platů inspektorů a vrchníc
inspektorů st. dnh, po změně titulu a po zevodení
IV. služ. třídy u úřadnictva st. drah: —. Fresla
a sp. po úpravě poměrů zalímních skladištních
staničních dělníků u ředitelslev st. drah v Plzni a
Budějovicích, a po poškozování obuvnické živnost
cizinou, konkurencí továren a karielem v kožích; —
Čecha a sp. po vydání německo české vyhlášky pr
obec nelolickou mislodržitelstvim: — Choce a s
po návralu presidenia ryt. Wessellého: — Žeml-
čky a sp. po přelížení žáků měšt. škol v Čechácl
zamýšleným rozmnožením učebních hodin.
Po doplňovacích volbách výborových sněmovna
rokovala o pilném návrhu Kolowretově na
zvýšení kontingentu zeměbraneckých nováčků.
Posl. hr. Kolowrat připomíná, že v zemské obr-
ně vysyluje se nepřirozená věc: povolená děla
nemaji obsluhy. Oběti uložené obyvafelstvu toute
předichou oděiněny jsou částečně zákonem o zálož
nících. Prosi, by schvátením pilnosti umožnilo
přikázali předlohu brannému výboru.
Posl. Rosel pochybuje, lze-li rozmnežiti brane-
cký kontingent, zalěžující jen Rakousko a smí li na-
býti předloha platnosti před zavedením 2leté služby
Rozmnožení zeměbrny je rozmnöžením společné
armády a není proč posilovati ji na naše útráty
Zemědělské požadavky navrhovafelovy neshodují se
s požadavky lidu.
doktor
Weiskirchner
Fresl
Čecho
Choc
Posl
Kolovrat
Pros
Vídeň
Plzeň
Budějovice
Rakousko
16
article
Ministrovu ubezpečování nelze důvěřovati; země-
branšti nováčkové rozmnožují se jen pro Uhry. Na
splnění oprávněných požadavků st. zřizenců nen
peněz, ale na milifarismus dost. Brojí proti panu-
jícím slranám, zvláště straně křestansko-sociální, jež
povoluje předlohu lidu tak škodlivou bez záruky
že budou provedeny požalavky lidu. (Hlučná pochva-
la mezi sociálními demokraty.)
Posl. Fr. Fuchs (z Hor. Rakouc) dokazuje nut-
nost militarismu a rozmnožení zeměbrany jižs
zřetelem na Uhry. Dalším důvodem pro pledlohu
jsou úlevy, jež vojenská správa slibuje.
M.-p. bar. Beck snažil se dokázati nulnosl před-
lohy. Domněnka, jasoby zvýšení kontingentu mělo
býti provedeno jen proto, aby se z toho dolovala
společná armáda, je bezdůvodna. Zeměbrana polře-
buje zvýšeného kontingenlu, aby ve svém rozvoj
nebyla poškozena. Nejdůležitějším úslupkem, který
chce vláda učiniti, bude-li zvýšen konlingent, je, že
odpadne cvičení ve zbráni v 11. a 12. služebnín
roce již přištím rokem. Zalížení obyvatelsiva zvýše-
ním zeměbraneckého kontingentu bude úplně vyrov-
náno současnými úlevnmi.
Předloha nemá nic společného s povahou denní
politíky. Nikdo z nás nepopírá, že jazyko v
otázka vysloupila poslední dobou opěl do popřet
a mnozi polilikové minili, že mohou z toho odvozo-
vati neblahé důsledky. Nepřikládá m-li nejnovějším
událostem v obaru jazykové olázky žádného kala
strofálního významu, není tu důvodem ani lehiko
myslný oplimism, ani pohodlná filosolie nevšímali
si ničeho. Položil jsem si prostě olázku, zda se v zá
kladních a rozhodných skutečnoslech národnostního
Posl
Fuchs
Beck
Uhry
17
article
problému stala základní změna a na tuto olázku ne-
mohl jsem přisvědčiti. Je věcí vlády, aby tam, kde
se zahostí nepoládek, rychle a povnou rukou obno
vila pořádek (Souhlas.), aby zamezeno bylo vnikán
národnostního slranniciví do správy. Vznikly-li v obo
ru spravedlnosti od nějaké doby zvýšené cbtíže, po
kud jde o jazykovou olázku, byla a je si vláda i lu
vědoma své povinnosti a očekávajic podporu polili
ckých stran snaží se v zákonných mezích, aby váž
nost justice, která vlivem politických názorů byla
ohrožena, byla zachována
Vláda smýšlela by špalně o své zo dpovědnosli
o zákonné kompolenci a své moci, kdyby pro ojedi
nělé skutky svých podíízených orgánů chlěla hne
zahoditi flintu do žila. Vůbec nás nenapadá pochy
bovat o proveditelnosti našich velkých úkolů, kter
záležejí v tom, aby do zmatku v olázce jazykové by
vnesen snesitelný zákonný poládek. Vláda předloži
vhodný podklad vyjednávání pro zákonný pořádek
a doufá, že její snahy dojdou u sněmovních strar
vlasteneckého ocenění a podlpory
Je nám úkolem posiarati se o dvě nezbytnonli
jednu v zájmu slátní branné moci a diuhou v zájmu
nejširších vrstev obyvatelstva. Parlamentní prostře-
dek pilných návrhů je určen pro mimořádně případy
a má sloužili pro naléhavou tíseň. Nemohli jsm
jnak postupovati. Všechny námitky jsou tudíž na-
nejvýše novým a velmi závažným důkazem pro ne
odkladnost reformy jednacího řádu. Nojsbu však žád
ným důkazem proli těmto předlohám a způsobu, ja
kým se vyřizují. Vláda spatluje v odhlasování pil
nosli, která má býti osttně především pouze mož
ností pro zovrubně nestranné porady o obou před
lohách ve výboru, zkušební kámen jak státního siny
slu télo sněmovny, lak i vlastního souhlasu s vůl
slran a přáním obyvatelstva. Doporučuji sněmovně
aby odhlasovala pilnost. (Pochvala.)
18
article
Ministr dr. Marchet odpověděl na dolaz po vys
zvěrolékanké škole vídeňské, že nebylo by lze beze
všeho převésti ji do vyučovací správy. Přes to obnov
jednání s ministerslvem vojenství, aby byly objns
něny příslušné modality. Provedení tohoto zásadno
kýženého opatření bylo by ovšem spojene se zna
ným nákladem a proto delinitivní rozřešení těto oláz
ky nedá se zajisté docíliti v krátké lhůtě
V souvislosti s revisí učební osnovy bude úpre
va provedena také tak. aby bral se v ní vělší ohle
na předměty důležilé pro zemědělské odborné kruhy
zejména na vyučování dobylčím nemocem. Poněvadž
zavedení zvěrolékařského doktorálů je v zása
usneseno a rigorosní řád, který bude záhy vydán
nabude platnosti příštím studijním rokem, bude vys
škola zvěrolékařská poslavena na roveň jiným a není
tudíž ani na straně min. vojenství, ani na strani
vyučovací správy zásadní námitky svolil, aby úřa
rektora obsazoval se volbou vžly na tři roky a vy
moci zvolenému rektorovi česlný titul Magnificence
jaký má na jiných vysokých školách
Posl. dr. Markov, Klofáč, dr. Treslč
Marchet
doktor
Markov
Klofáč
Treslč
19
article
Pavičič, prof. Mandič. Bjeladinovič a sp
podali dnes na ministerského píedsedu bar. Beck
tenta dolaz: -Bývalé příslušensíví našeho rakouskéh
slátu k německému „Bundu“ vypovězeno bylo 1
června 1868 přuským vyslancem jménem pruského
krále, zároveň pak uznáno Rakouskem, že bývalý
německý „Bund byl rozpušlěn, a jeho souhilas k no-
vému útvaru německému byl přes účaslenství r-
kouského císífe vzat na vědomí v preliminárním smí
ru mikulovském ze dne 15. července 1866 a v praž
ském míru ze dne 23. sipna 1866. Tento dějinný ak
poněvadž německý „Bund“ byl útvarem povahy me
zinárodní, uznán byl netoliko buntovním slezden
augsburským a jednollivými spolkovými sláty ně
meckými, nýbrž podle čl VI. mezinárodní smlouvy
londýnské ze dne 11. května 1867 všemí cvropskými
velmocemi. Prolo byl německý „Bund“ nejen formál-
ně, nýbrž také skulečně na všechny časy prohlášen
rozpuštěným.
Dle čl. XI. německé úslavy říšské jest německý
císař jediným mezinárodním zástupcem německé říše
kteréžto pronikavé právo přísluší králi pruskému, ja-
ko německému císaři samojedinému, podle presidišl
ního práva, které mu nálezí v německém státě spol
kovém. Pres uvedená tato státoprávní a mezinárodní
fakla jsme právě svědky aklu, který polslatně je
snad velice šlechielný, klerý však se uvádí v souvislos
s hořejšími dějinnými událosími a s reminiscencem
na ně a jest dějinně slejně důležitý, jako významný
Pavičič
profesor
Mandič
Beck
Rakousko
bund
20
article
Dne 7. kvělna 1908 dojel do Valně toliž netolike
německý císar Vilém II. jako vlastní zástupee ně
meckých států spolkových, nýbrž ke slavnému jubi
lejnímu holdování na počest našeho starého císale
Františka Josefa dostavili se také všichni němečti
spolkovi panovníci in corpore.
Tento zjov, který má zřejmý politický dosal
byl různě vykládán jž pted 7. květnem 1908, dostav
se na veřejnost. Na drubě straně však měl v zápěti
léž určitě následky. Nehledě k rozechvění, které
vzniklo v cizině, naslalo u nás v Přeälilavsku v po-
sledních dnech opět napjeti mezi Němci a Slovany
a to velice silné. Podobá se vůbec, že nadějná
bezpečná siťuace slovanských národů, kteří svými
slatky, svou krví zachovávají rakouský slát, kteř
jeho slavnou dynastii několikráte uchránili s největší
obělovností proti nepřátelům vnějším, mizí v po-
slední době. Za to však roste vyzývavost odpůrco
soustavného a svobodného vývoje slovanských ná-
rodů každým dnem. Talo politická podrážděnost, je-
jížlo podklad dlužno hledati v. zahraničních událostech
Vilém II
František Josef
Němec
Slovan
21
article
poslední doby, zejměna pak v nejistém, nebezpečném
a bezohledném absolutismu mimulosti a v protichůd-
né tuktice některých evropských činitetů mocenských
bude zajislě ještě slupňována zjevně politickým
demionstračním rázem korporativních holdovacíeh
slavnosli veškerých panovníků „Bundu“ a to tíi
vice, ježlo německý tisk zahraniní, ba dukonce polo-
úřadní jisk domácí vidí v holdovacím aktu tom toliko
zjev a ukázku „Bundu“ „něinecko ratkousko uuher-
ského svazu státového“, fakticky obnoveného. Toie
vyzývavé chování tisku v německé řiši ješt přímou
provokací nejhoršího druhu naproti většině klidných
rakouských občanů. Tato provokace může však plo-
diti, poněvedž předlilavšti slovanšti občané násled-
kem napjatých a připomenulými politickými udlálost-
mi způsebených poměrů odmíláni jsou na své domác
půdě stální, jejich krví a jejich znojem prosyceně, také
chtčli pořádali umělecké předslavení na počest svěho
císaře, všeobeenou nevoli a hromadné rozholčen
veškerých slovanských národů.
22
article
Jaka členové lidového parlamenlu, jaké zástup
cové pollačených slovanských národů, kteří po slalel
zápašili a dnes opět jsou nebezpečně ohroženi, vzná-
šejí podepsaní poslanci, prolože delegace tou dobot
nezasedají a protože by všeobecné znepokojení mysl
mohlo býti ještě zvyšováno, na V. E. tyto dota zy
1. Jest V. E. povědomo, že poloúřadní noviny v ně
mecké ríši přisuzují holdovačnímu aklu německých
panovníků spolkových ze dne 7. května 1908 politi
cký a demonstrační dosah, což naplniti může neně
mecké obyvatelstvo, zvláště pak slovanské, velikým
znepokojením? 2. Jest V. E. ochotna dáti vyjádření
které by mohlo znepokojení to zaplašiti?
Ve Vídni, 8. kvělna 1908
Tím bylo jednání skončeno.
Posl. Jäger stěžoval si v dolazu na předsedu
do konfiskace mista, v interpelaci obsaženého, cheb
ským st. zástupcem.
Předseda odpověděl, že obsah dolazu sdělí mi
nistru spravedlnosti, aby s dolyčným st. zástupcen
zavedlo se příslušné řízení.
Přišti schůze bude v úterý dopoledne.
Posl
Jäger
Vídeň
23
article
Z parlamentních výborů.
Z parlamentních výborů.
Z Vídně, 8. května (K. k
Berní výbor rokaval dále o zdanění a uto
mobilů a schválil §8 8.—15. s mnobými změ
nami.
Na začátku schůze rozpočtového výboru sděli
předséďa, že hodlá svolati schůze zejtra i v ponděl
lopoledne i odpoledne, aby umožnilo se rychlé skon-
cování porad.
Ref. Stöcklen podal zprávu o pol. „Stáln
ehcv koní“. Navrhl resoluce, aby zvýšeny byly
subvence pro stální hřebce u soukromníků, i pro l-
centované hřebce soukromé, dále aby zvýšeny byly
státní příspěvky na chov koní a brán byl ohled n
donácí materiál při nákupu cbadnokrevných koní
Při pol. „Zvěrolékařská služba“ navrh
aby vlada zvýšila náhradu za poražený dobylek p
dobytěích nákazách, aby vys zvěrolékařská škol
ve Vídni byla podřízena min orby a pridělena kn
klinika pro dobytčí nemoci
Posl. Kotlář soudí, že nynější správa chov
koní jest jednostranna a prolo nedoslatečná. Snad
nový poradní sbor zjedná nápravu. Navrhuje reso-
luci, by vláda hospodářským i chlapeckým školám
obecným a měšťanským poskylla subvence, aby
krajinách, kde si foho cbyvafelsívo přéje, mohli zvě
rolěkaři poskýlovali zvěrolékařské vyučování. Dále
třeba zákonu na ochranu zvěrolékařské praxe. Žád
náležité zvýšení cestovních paušálů, zlepšení postu-
povýcli poměrů ve službě velerinární a aby bylo na-
ležitě dbáno české národnosti při obsazování míst.
Posl
Vídeň
24
article
Ministr dr. Ebenhoch poukazuje k tomu,ž
min. orby zvýšilo požadavek na rok 1908 proti lon
sku o 1/2 mil. K. Podřízení zvěrolékařské školy min
orby bylo by nejvhodnějším prostředkem ku pod-
poře zájmů, jimž tato škola slouzí.
Min. orby bude povolováním vyšších slipendi
a opstřeními ku povznášení zvěrolékafského slav
pečoval, aby zvěrolékařská škola byla lépe navště
vována. O odsírkování určilé národnosti ve slátě
nebo určitých osobnosti nelze mluvili. Ministr žádí
výbor, aby důvěřoval úplně v nestrannost jeho úřa
lování.
Posl. Staněk navrhl resoluci o konš
dobytěch trhů v menších míslech a posl. Kotlá
se jí opřel
V drobném prouejit
ranní číslá o sobe
zn
odpolední ..
. . . za 2b
Ve flislkách na venkově:
zanní čisla, . . . . .
10h
vdpolední . . . . . . . . 4k
Inserál
plati se hetově nopřed.
Fředplaceni a laserty plijimá s duslnk-
strace v Marinnské ulicl č. s.
Tam nacházejí ne. též redakce
Uiskárs a ezpodicu , Narodnich Listě-
Rukoplsy se nevracsjí.
Ebenhoch
Posl
Staněk
25
article
Projednávané položky schváleny i s resolucem
mimo II. část resoluce Kollářovy(zákon na ochranu
zvěrolkařské praxe) a resoluci Rennerovu (podřizení
vysuké školy zvěrolékařské ministerstvu vyučování)
Posl. dr. Renner ohlásil svoji resoluci jako minc-
ritní votum.
Rel. dr. Steinwender podal potom zprávu
o pol. „Státní báňské podniky
Posl. Beer vytkl, že těžba uhlí ze slát. dolův
Čechách byla postoupena gen, agenluře fy. Wein-
mannovy. Za vlády Körbrovy byla prý s touto fir
mou uzavlena smlouva, kterou stanoveny byly nej-
vyšší tuzomeké ceny uhlí a omezen také vývoz. Děl-
níci v Mostě stěžují si, že pracovní doba, která svo
doby byla stanovena na 8 hodin za šichtu, často se
svévolně překročuje na rozkaz správ dolů a lidé vy-
jíždlějí n dolu a čtvrt hodiny a často také o půl ho-
diny později. Mzdy nejsou v žádněm poměru ke
zvýšeným cenám, zejména mosteckého uhlí. Navr-
huje resoluci vyzývající min, ořby, aby k odstraněni
citelných vad důlní inspekce přidala až do zavedení
všeobečného zákona o inspekci dolů noprodleně in-
spekčním dozorem nad stát doly pověřeným úřad-
níkům aspoň podinspektory z řad horníků a zvala
je na každou inspekci státního dolu. Tito dělniču
inspektoři buďte přimřeným způsobem placenia
buď jim přikázáno, aby o svých zkušenostech poda-
vali zvlášiní zprávy, které uveřejňovaly by se se
zprávami úřadními.
Položka „Státní doly“ schválena i s Beerovou
resolucí.
Dále schválena pol. „Příspěvek na spo-
lečné zálezitosti“ a položky min. financí
„Všeohecná pokladní správa“, „Minco
nictví“, „Výtěžky z prode je nemovi-é
ho státního majetku“ a „Státní dluh“.
Piíští schůze bude zejtra.
Rennerův
Posl
doktor
Renner
Steinwender
Beer
Beerův
Čechy
Most
26
article
Jusliční výbor schválil s několika změnami před
loliu e vkládání peněz poručenců a osob nesvépráv-
ných u spořitelen a pošt spořilelny.
Zpravodajem pro sněmovnu byl zvolen dr. s
p. Pražák.
Jubilejní výbor rokoval dnes o pelici rak ústřed-
ny pro refurmu bylovou. V ní žádá se, aby 100 mil.,
určených na starobní a invalidní pojišťování, bylo
věnováno na stavbu příbytků pro státní úřadníky,
úřadníky samosprávných obcí a jich rodiny. Po del-
ším rokevání bylo usneseno doporučiti vládě, aby
uvažovala, měl-li by se zmíněný kapitál k tomu vě-
novali a jakým způsobem
27
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 8. května. (Federace v Ra-
kousku.) Stesky na nedělnost nového rakou-
ského parlamentu ozývají se stále častěji. Také
„Slowo pol.“ nýní konšlatuje, že naděje, sklá-
dané centrální vládou na lidový parlament, úplně
zklamaly. Čekalo se, že nový parlament posune
do popředí otázky sociálně-hospodhářské a že
jim podřídí otázky národnostní, nepřejde-li přes
ně docola k jednacímu pořadu. A zatím nový
parlament zabývá se stejně jako jeho před-
chůdce stále týmiž národnostními spory, které
se v poslední době stávají dokonce ostřejšími
noodbytnějšími, než kdy dříve. Ale i čistě soci-
álné a hospodářské otázky mají v Rakousku
svůj zvláštní ráz, závislý od růzností zemí a ná-
redů, takže se nedají řešiti vesměs na jedne
brdo, což se opět osvědčilo v novém parlamentě.
Praha
Ra
Rakousko
28
article
Čím dále, tím více proniká přésvědčení, že v Ra-
kousku všechny hlubší otázky společenské mo-
hou se platně rozřešiti jedině v mezích určitých
historických útvarů. „Tak — píše dále „Slovo
pol.“ — parlament i v oboru sociálných otázek
uvázl v mrtvém bodě. Společenský život však
nemůže státi na jednom místě a jestliže zákono-
dárstvo nevyhovuje hospodářským potřebám oby-
vatelstva, nabývají podvratné směry vrehu nad
snalami tvůrčími a místo hospodářského po-
kroku vzniká bezohledná válka sobeckých zá-
jmů. Tak sama natnost musí zatlačiti stát do
směru zřízení federativného. Parlament dříve neb
později musí otázky, které sám náležitě roz-
řešiti nomůže a které se nezbytně rozřešiti mu-
sejí, přikázati sněmům zemiským. Čím dřive se
to stane, tím lépel . ..
Z Lublaně, 7. května. (Slo vi nske
střední školy.) Ve schůzi zemské“ školní
rudy posl. Šusteršiě podal dotaz, kdy budouí po-
slovinštěna vyšší gymnasia v Lublani, Novém
Městě a Krani. Dovolával se při té příležitosti
úmluvy s vládou, dle níž současně se zřízenín
nového německého gynmasi v Lublani má se
postupně zaváděti slovinský vyučovací jazyk ve
vyšších třídách výše zminěných gymnasiř, tak
aby se během číyř lei stala úplně slovinskými.
Lublaň
Nový město
Kran
29
article
Počátek měl se státi již nastávajícím školním
rokem. Zem. škol. inspektor IIubad odvětil
zprávou, v jakém stadiu se naelrází nezbytné
opatření slovinských školních, knih. Vše závisí
od profesorů, kteří se zavázali slovinské učeb-
nice v čas sepsati. Jakmile budou po ruce knihy.
vláda prý ilmed splní daný slib.
V Praze, 7. května. (Volební oprava
v Uhrách.) „Pesti Naplé“ přinesl překvapu-
jící zprávu, že Andrássova osnova volební
opravy pro Uhry jest už úplně vypracována
ještě tento měsíc bude předložena panovníku
ke schválení. Volební oprava založena prý na
zásadě množného hlasování, stanoví opět hlaso-
vání ústní a ne tajné a volební právo poskytuje
se jen osobám, jež umějí maďarsky čisti a psáti.
Zdá se, že zpráva „P. N.“ je úmyslně vymysle-
na, aby opětně podráždila sociálné demokraly
uherské, kteří už nejednou veřejně ohlásili, že
množné hlasování budou pokládati za casus
belli a odpovědí na ně ihned všeobecnou stáv-
kou. Tvrzení, že se volební právo poskytne pou-
ze osobám, umějícím maďarsky čísti a psšti,
bylo také už několikrát vyvráceno s dodatkem,
že postačí znalost čtení a psaní v jazyku mateř-
ském. Věrohodných zpráv o reformě Andrássově
však dosud není, poněvadž v ministerstvě vnitru
návrh reformy se chová v tajnosti a sám An-
drássy, kdykoli o něm mluvil, vyslovoval se
vždy jen všeobecnými frasemi.
Ze Záhřeba, 5. května. (Prof. Šurmin
chorvatskému studertstvu.) Večer,
uspořádan, záhřebským měšťanstvem na rozlou-
čenou s chorvatskými a srbskými akademiky,
opouštějícími záhřebskou universitu, aby pokra-
čovali ve studiích na universitách cizích, byl
velice pohnutlivý. Nejdojemnější byl okamžik,
IIubad
Naplá
Andrássův
P N
profesor
Šurmin
Praha
Uhry
Záhřeb