Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 2.

2

NARODNÍ LISTY

3

3 září 903. Císlo 243

4 article

Dik samovolně nabídnuté pomoci malého, 250 mužů čítajícího eskymáckého kmene mohl jsme vystavěti dům ze starých beden. Náš zrale uvážený plán záležel v tom, proniknouti po zá- padním pobřeží Gronska zemi Grinellovou ž k točně. Brzy na to jsme vyrazili. Dne 19 února 1908 vydala se hlavní část výpravy k polu. Sestávala z 11 mužů a 103 psů, kteří táhli 13 saní. Opustili jsme pobřeží Gronska, abychom pronikli ku předu po nerovném ledě Smilhova zálivu. Temnota arktické noci byla přerušována jen několika hodinami denního světla. Zima byla krutá a eitelná, zvláště když jsme přecházeli výšiny, které ohraničují záliv Ellesmerův. Temperatura klesla na — 83 stupně Fahrenheita, několik psů zmrzlo a také lidé velmi trpěli. Brz však nalezli jsme široké stopy zvěře, ktaré nám dovalily nalézti poměrně snadno cestu Mausero- vým zálivem až na konsc pevné země. Na tomto pochodu usmrůli jsme 101 pižmoně,z medvědů a 335 polárních zajíců, Dne 18. března vstoupili jsme do polár ního moře od jižního výběžku ostrova Heibergu Odtud vrátilo se šest Eskymáků se čtyřmi na- šimi lidmi a 46 psy i potravinami na 80 dni V polovici března 1908 opustili nás posledn Eskymáci, měli jsme však k severní točně ješte 460 mil.

Diké Ellesmerův Fahrenheit Heiberg Eskymák Smilhov záliv

5 article

Dne 30. března zlepšil se posud nepříznivý vítr. Opustili jsme své sněhově chýše, ale, po něvadž jsme musili rychle využiti příznivé po- větrnosti, nemohli jsme činiti žádná jiná pozo- rování než zjistiti, že se nalezáme na 84° 47 šiřky a 86° 36' délky. Zde byly poslední stopy pevné země, odtud dále bylo vše pod námi nejisté, žádná stopa ži- vota, ani inikroskopem nebylo lze zjistiti nic ži- vého. Dne 7. dubna obdivovali jsme se sever- nímu slunci nad hroznou bilou pustinou. Dne 8. dubna nalézali jsme se na 86° 66° šířky, 94° 2 délky. Urazili jsme v deviti dnech sto mořských mil, na neštěstí však jsme ztratil mnoho ze svého pozorovacího materiálu. Nyní dělilo nás od severní točny již jen 200 moř- ských mil.

6 article

jei Na točně. 21. dubna určovalo naše první přesné mě- ření slunečních výsek, že se nalézáme na 89 59 46“ severní štřky, tedy jen 14“ odl točny Postoupili jsme ještě o 14 vteřin výše, doplni ještě jednou svá měření a chystali se ztráviti tu delší dobu, abychom mobli prověstí dvojité měření. Konečně, když nebyl již možný žádný omyl, prorazili jsme v točnovém bodu led upevnili na tyči prapor, jenž vlál v polarním větru na místě, k němuž tolik lidí marně se snažilo dospěti. Bylo to 21. dubna. Slunce stálo zde v poledni, pojem časn byl však na fomto místě negstivním problémem, poněvadž se zde všechny poledníky sbíhají. Z půlnoci do pole- dne. Severní šířka činila přesné 90 slupňů. Te- plota měřila — 38 stupňů Celsia, barometr slál na 29 83. Sever, východ a západ zmizely. Všude, kam se hledělo, byl jih. Ačkoli jsme byli plni radosti nad svým úspěchem, klesla naše mysl opět druhého dne, když jsme provedli veškerá měfení a bedlive prostudovali místní poměry. Osamělost a pustá scenerie působily tisnivě a severní točna zdála se nám trochu příliš neutěšeným mistem, aby mohla býti po tolik věků eilem ctižádosli lidstva Pokud se mohlo dohlédnouti, prostiraly se ne- konečné, půlnočním sluncem purpurově zbar- vené sněhové pláně, bez života, bez země, ber jediného místa, které by přerušovalo jednotvár- nost mrazu. Uprostřed mrtvého ledového svět byli jsme jedinými živými bytostmi. Zpáteční cesta.

východ západ stupeň Celsius

7 article

Dne 23. dubna obrátili jsme se od točny a nastoupili dlouhou zpáteční cestu. Poněvadž jsme počitali s trvalým východním bnutím ledu. dali jsme se dále na západ. Za krásného po časí a dobrého stavu ledu, majíce domov pře očima, urazili jsme v prvních několika dnech velkou dráhu. Pod 87. stupněm šitky zboršila se však velice povaha ledu a bylo patrno, že roční čas rychle postupuje. S úzkostí pozorovai jsme, jak se naše zásoby potravín denné menšt a stále určitěji jsme poznávali, že nyní musíme veškeré úsili vynaložiti na nastávající konečný boj o život proti hladu a mrazu. Jasné modré nebe dostávalo stále více nepříjemně šedou barvu a občas musili jsme přestáti prudké bouře.

8 article

Poněvadž se stále zvyšovalo nebezpečí vyhlado- vění, neměli jama jiné možnosti, než pronikati ustavičně dále k jihu. Nebylo možno čekati na lepší počasí. Denně postupovali jsme o malý kus ku předu, ale se zoufalou námahou, Sily naše byly téměř vyčerpány. 24. května konečně se nebe na krátko vy jasnilo, přece však na dosti dlouho, abychom mohli opět provésti měření. Zjistilí jsme, že jsme dospěli k 84° šířky nedaleko 97 délko- vého poledníku. Led byl nyní velmi křehký pohyboval se na východ, takže v něm byly četné vodou vyplněně mezery.. Na našich sa- ních bylo právě ještě tolik potravy, abychom mohli dospěli ke svým zásobám, které jsme za- nechali ve skladišti u Nansenova zálivu. To by bývalo možno jen, kdybychom mohli urazit denně průměrně 15 mil, jak jsme byli vysíleni. byli jsme však sotva s to uraziti denně dese mil. Proto snažili jsme se pokud možno oddati se svému trudnému osudu a vzdali jsmes veškeré naděje, že se ke skladišti dostaneme Pustili jsme se tedy přímo k území, kde byli pižmoni. Když jsme překročili 83. stupen šířky, seznali jsme, že se nalézáme na dlouhém k jihu se táhnoucím plovoucím ledo- vém poli. Led byl zde rozdělen v same malé obvody a teplota stoupla na nulu. Při tom stálá mlha zatemňovala oblohu. Události násle- dujicích dnů nutily nás k zoufalému postupu.

Nansenův

9 article

Strádání a nedostatek potravy, která musila hýt obmezena na tři čtvrtiny denní dávky, a obulže cesty po ledě účinkovaly na nás nanejvýš de- pressivné. Po dvaceti dnech usilovného postupu v hustě míze vyjasnila se obloha a víděli jsme že se nalézáme daleko pod mořem korunního prince Rudolfa před otevřenou vodou, od nii nás dělila jen malá ledová prostora, kterou ne- bylo možno překročiti, abychom se dostali n ostrov Helberg. V následujících dnech přišli k nám med- vědi, které jsme uvitali jako své zachránce, po- něvadž nás opět opatřili potravou. Na nějakou dobu se také obloha opět vyjasnila. Návrat k východišti Annootoku stával se stále obtížnější, poně- vadž na neštěstí se led hnul na západ. Snažili jsme se nyní dospěti na jih k průlivu Lanca- sterskému, kdež jsme doufali počátkem července nalézti skotské velrybáře. Postup byl však prostě nemožným. Jen abychom si opatřili potravu, vy- dali jsme se k průlivu Johnsovu. Zde dali jsmo svým psům svobodu, zůstavivše je jejich vlčím náklonnostem. Se skládacím člunem a saněmí snažili jsme se dostati se k průlivu Baffinovu. Živíce se jediným ptákem, kterého jsme zastře- lili, když náhodou letěl kolem, vydali jsme se na Východ, až počátkem záři mráz znemožnil pro niknouti dále. Nyní neměli jsme ani potravu, ani munie a byli jsme nuceni opatřit si výživu přes zimu v pustině bez života. Trápeni hladem, zhotovili jsme si nové náčiní, abychom měli náhradu za střelné zbraně, které bez nábojů neměly vý- znamu. U mysu Sparba jsme nalezli místo, němž jsme věděli, že je tam zvěř.

Rudolf Annootok Johnsův Baffinův východ

10 article

Se šípem a lukem, kopimi a noži jsme šli na pižmoně, vlky a medvědy a skolili je. Opa- iřili nás masem, kožemi a tukem. Na to vybra bali jsme si podzemní jeskyni a zůstali v ní až do 18. února 1909, kdy opět vyšlo půlnočn slunce. Se skoro úplně novou výzbrojí postu- povali jsme pak přímo k Annootoku a dospěl konečně 15. dubna na gronské pobřeží. Z Berlína, 3. září. »Lokalanz.« oznamuje z Kodaně: Námořní ministerstvo vyslalo tor- pédový člun za vedení kapitána A m dru pa, který jest sám polárním badatelem vynikajícího jména, aby se spojil s lodi »Hana Egede«, jejíe příjezd se očekává v Kodani již zejtra. Minist obchodu dal podnět ke slavnostní m u vítání dra Cooka. Politický proces v Záhřebě. (Od zvláštního zpravodaje »Národníchi Lisiůh «. ) V Záhřebě, 31. srpna 1909. Výslech posledních svědků Oficiál Budimir Medvedič vzal účastenstv na zemědělském kongresu v Topusku in skupštině r. 1907. Ani jedna řeč mu neušla. Mluvili tehda posl. B. Budisavljevič i Sv. Pribi- čevič. Obžalovaný Petrovič nemluvil. (Lhali tedy námezdní svědkové.) Obž. Borojevič měl jen uvítací řeč. Nikola Ivoševič také dokszuje, že obžal Petrovič na zmíněných schůzich nemluvil. Vy pověď se nelibí předsedovi. Dotiravě chce svědka přiměti k doznáni, že snad se mýlí v osobě Ten však rozhodně trvá na svém a prohlašuje že Petroviče dobře zná a že každý omyl je vy- loučen. Předseda projevuje podrážděnost a ne- dovoluje dru Hinkovičovi, aby svědkovi kladl dotazy. Obhájce proto oznamuje zmateční stížnost.

Lokalanz Egede Cook Národníchi B Budisavljevič Petrovič Borojevič Ivoševič Hinkovič Berlín Kodaň Záhřeb Topusko Budimir Medvedič

11 article

Nestor Petakovič ani na jedně skupštině neby a proto nic o řečech, na schůzích pronesenýcn, nevi Aecurtův obličej září jako májové sluníčko. Ale ne dlouho. Dr. Hinkovič tu už uvádí, že svědek k vůli jiné záležitosti k soudu je předvolán. Zmatek u členo senátu. Po rychlém prohlížení spisů jde na jevo, ž svědek má vypovídat v příčině řeči, již C. Živkovi měl o Srbaku. Do dvorany proto předveden je Živ- kovič. Povolán je i Petrovič. Potom vychází na jevo že svědek obžaloby Kapac tehdy, kdy Živkovič mlu- vil, byl na mol opilý a že Živkovič nikdy neřekl. že by Chorvatsko mělo připadnouti králi Petrovi že je třeba zahnati Šokce (Chorvaty) za řeku Kupu. Accurti i Tarrabochio o překot usilují o zmatení svěd- ka, ale ten neochvějně trvá na své výpovědi. Viktor Lončárek, katol. farář v Topusku, dobř zná obž. Petroviče. Vypráví, že Potrovič nepřipustil aby mu farář obydlí svěcenou vodou (na Tři krále vysvětil. Farář i jindy do obydlí Potrovičova vešel ale nikdy a nikde v něm obraz krále Petra nespatřil Zase násilníkům sklaplo! Dobře věděli, proč všech 360 svědků obrany zamítli! Byli by s celou svou ko- medií smutně pohořeli.

Aecurtův doktor Hinkovič C Živko Petrovič Živkovič Petro Chorvat Lončárek Potrovič Chorvatsko Topusko

12 article

Ivan Chabl zná byt Petrovičův jako svůj vlastní Nikdy v něm obraz krále Petra neuzřel.. Předseda hned pronáší domněnku, že snad svědek ani nezná ohraz krále Petra. Svědok prohlašuje však, že portré srbského vladaře v kalendářích bezpočtukráte viděl A už Tarrabochio se dovolává výpovědi svědka ob žaloby Mušiče, který tvrdil opak, ale Chabl povni dí, ze stokrát byl u Petroviče a že nikdy u něho onen obraz neviděl. Mikola Mrkonič i desetkrát za sebou je hoto se zapřísáhnonti, že u Petroviče portrét srhského kra- le neviděl. Popisuje podrobně celé zařízení bytu Pe troviče. Mušič je Mrkovičovi kmotrem. Oha na vá- noce u Petroviče popijeli. A už povídá Mrkonič, jaký obraz Mušič u Petroviče viděl: Byl to obraz sv Ignácel Stjepan Šepetanc zná dobře Petroviče. Častc k němu docházíval. Nikdy u něho obraz krále Petra neviděl.

Ivan Petrovičův Petro Mušič Petrovič Mikola Mrkonič Mrkovič Ignácel Stjepan Šepetanc

13 article

Milka Vojnovičeva do zbla zná dům Petrovičův Srbského majora Simiče v Topusku poznala. Ví, ze major i paní Vodogaženová jednoho večera společně s jinými u Petroviče byli návštěvou. O králi Petrov se vůbec nemluvilo. O Srbsku jen to se povídalo, ž tam okolo Kruševce se mluví stejným jazykem jako v Topusku. Ani na krok ze světnice nevyšla a pevni dí, že udání Vodogažecovy, jakoby major Simič byl zvolal: „Toto všechno bude Srbska!“, je vymyšlenou nepravdou. Stejně je nepravdou, že by byl major u Petroviče srbské kolo tančil. To vše sl. Vojnovi- čova do očí tvrdi falešné svědkyni a jmenuje něko- lik svědků, kteří byli přítomni oné schůzce a pravdu mohou dokázat. Na konec vysvítá, že falešná svěd- kyně ani neví, jsk major Smič (oblečen byl v civil- ních šatech) vypadal Rajmund Vodoga žec první se zaplétá. Je vidět že mluví z návodu své matky. Lže nestoudně. Vy- práví, že všichni přitomní kolo tančili a usvědčen ze lži, běle svá slova zpět. Potvrzuje udání své mat ky v příčině domnělého zvolání majora Simiče, al dí. že nikdo z přítomných na ta slova ani jazykem nehnul. Tvrdí, že hosté v 10 hodin se rozešli. (A mat- ka jeho tvrdila, že hodovali daleko přes půlnoc.) Předseda obž. Petroviče ke slovu nepřipoušti. Na konec násilníci se utíkají ku posledním prostředku: táží se Milky Kopřovičovy, není-li hlu- ie d chou. I to se povedlol I geometra Živko Radojeviče předseda na jine věei se vyplává. Stále zmatků se dopouští. Potom geometr pevně tvrdí, že u obž. Rebrača obraz král Petra noviděl. Obráz, který u obž. svědek Bižal vi- děl a za obraz krále Petra prohlásil, byl obraz sv

Milka Petrovičův Simič Vodogaženová Petrovič Vojna Smič Rajmund Vodog Milka Kopřovičův Obráz Topusko Petrov Srbsko

14 article Nikoly, Bižal důkladně se zmátl. Nic mu nevadilo

Nikoly, Bižal důkladně se zmátl. Nic mu nevadilo že obraz světce měl dlouhou bradu a že král Petr je oholn. O. těch omylo! Stefan, bratr obžalovaného Rebrača, dokazuje, z o vánocích obžalovaný Ristovič nebyl v banderiu ale že s okna domu svědkova na průvod se díval Zná dobře zařízení bytu svého Bratra. Obraz krále Petra to obydli nekrášlí. V něm je umístěn jen por trét císaře a krále Krémář Pavel Ratušič vypráví, že obžalovan Rebrača a Končar se svědkem obžaloby Bižalem často u něho vínko popíjeli, ale nikdy Končara mlu- vit neslyšel, že bánovina králi Petrovi případne. Lží je, že u krčmáře tajné schůze se konaly. „Toho u ka- tolíků (roz. Chorvatů) není“, pyšně dí svědek. Josif Jovič na tvrzení předsedy, že Končar (dl výpovědí Bižala) řekl, že jeden Šokec musí zahynout udiveně volá: „Sačuvaj (chraň) Bože! Nije!“ An Končar a ani Bižal nic podobného se svědkem ne- mluvili! Ilija Gregurič ukazuje na lživost svědků Matije viče a Bukovace. Franjo Brijiě tvrdí, že na vánočním banderiu ni velezrádného se nemluvilo. Viděl Dižala státi pře krámem. Lže tedy Bížal, tvrdí-li, že byl v ban- deriu.

Petr Stefan Pavel Ratušič Petro Chorvat Jovič Gregurič Bukovac Franjo Briji Nijá Bížal Končar

15 article

Jelka Brkič také dokazuje, že Bižal v banderiu nebyl. Dobře ho viděla, jak stál před svým krámem Lhal ten povedený svědek, že byl v banderiu v pře- strojení sedláka. Džuro Vukič je dobrým přítolem Turajliče. Vza pod přísahu, svědek vypráví, jak Turajlič se chvástal že pět lidí z Crkveného Boku přivede do vězení, jak byl u bána a jak na obžalované žaloval a jak si bán vše znamenal. I to svědek uvádí, jak Turajlič na ob- žalované se chystal slovy: „Mater (matko) . . . on mne vystrčili z obocní rady; pomstím se jim.“ Na do- taz předsedy svědek potvrzuje, že je dobrým příte- lem Turajliče. „A což mohl by Turajlič ze msty l- lešně svědčiti?“ ptá se svědka předseda a ten dí- „Hoj! Simo (Turajlič) je mazán.“ Vujič Turajličov domlouval, že se těžkého hříchu dopustil, ale ničem mu řekl: „Ach co, pomstil jsem se.“ „Ale snad ne- řekl, že falešně svědčil?“ tázal se Vukiče předseda. „I ba řekl. Přiznal se mi, že mluvil ze msty až za tc jeho syn dostal školní stipendium.“ Pěkné věci. Ilustrují poměry v hánovině. Tam vše je možno!. Pero Braneševič stejně dokazuje, že Bížal banderiu nebyl. Ami Rebrača v banderiu nebyl a mluvit tam nemohl.

Jelk Brkič Bižal Turajlič Bok Mater Vujič Turajličov Sima y Rebrača Turajlič

17 article

če Ze Záhřeba, 2. září. (Uh. tel. kor. kanc) Po přestávce oznámil předseda usnesení senátu, kterým se uděluje přísná důtka obhájej dru Medakovičovi za to, že před přestávkou pro- hlásil, že státní zástupce si vyrábí důkazy. Co se týče návrhů, které učinil státní zástupee. usnesl se senát, nepřipustiti čtení článků z ně- kterých bělehradských časopisů, naproti tomu však připustiti čtení poznámek obhájce dra. Bu- disavljeviče a některých článků z časopisů »Sla- venski Jug« a »Mali Journal« a z kalendáře »Vardar«. Státní zástupce ohlásil zmateční stíž- nost proti první části usnesení senátu. Na to byly čteny poznámky obhájee dra. Budisavlje- viče, z nichž vychází na jevo, že Milan Pribi- čevič doznal obhájcovi, že revoluční statut sám psal a že ve »Slovenském Jugu« viděl pumy které Nastič přivezl z Kragujevace. Na to se pokračovalo ve čtení aktového materiálu. Ve 2h odpoledne bylo ličení odročeno na zejířek.

Medakovič Pribi Juga Nastič Záhřeb Jugoslávie Vardar Kragujevac senát

18 article Denní zprávy.

Denní zprávy. — O Němcích v české službě zemské uve- řejnil dnes v „Bohemii“ německo-nacionální statistik německo-agrární poslanec Zuleger vý- slovně jako příspěvek pro nastávající německo- česká vyrovnávací vyjednávání ve sněmě, „při nichž se má jednati též o klíči pro zastoupeni obou národností ve službě zemské“. Jak zná- mo, českého úřadnictva zemského je značně více než německého, Němci statistiku o národ nosti zemského úřadnictva uveřejníli již několi- kráte, a pan poslanec Zuleger ji dnes opakuje Neminime se obírati otázkou, pokud dnešní sta- tistický článek posl. Zulegra by mohl býti v kládán jako příznak německého vědomí, že sněm český dělným bude — avšak musíme bez me- škání poznamenati, že článek p. Zulegrův nie nedokazuje a positivního nic nedokáže, třeb nyní bude kolovati vším předlitavským tiskem a bude občany věci a pravdy i skutečnosti ne- znalé uváděti v omyl. Výkladu posl. Zulegra chybí vůbec životnost, jeho číslice jsou mrtvé, pokud posl. Zuleger nedokáže, že se o místa v zemském výboru ucházeli řádně kvalifikovan uchazeči národnosti německé, ale že byli od- mítnuti jen pro svou německou národnost. At

Němec Zuleger Neminime Zulegrův Zulegr Bohemia

19 article

všichni Němci rozumějí: uchazeči jak školsky tak i jazykově kvalifikovaní! A ať Němci neza- pomenou, že zemský výbor neobsazuje místa úřadnictva zemského dle národnosti, nýbrž dle kvalifikace. Faktum je, že do služeb zemskýeh hlásí se češti žadatelé nejlépe kvalifikovaní, a že německý dorost stejné kvalifikace se do zem ských služeb vůbec nehlásil — což němečtí po slanci sami několikráte veřejně i tiskem do znali — prostě proto, že jinde, zejména pi státních úřadech, dostával místa lepší, s rychlej ším postupem a s vyhlídkou na vyšší hodnost úřadnickou, než jakou může úřadníkovi poskyt- nouti samospráva zemská. A vedle toho něme- cký dorost zpravidla nemá kvalifikace jazykové, což je na snadě, když Němci po celé desetiletí provádějí heslo: Němei, neučte se česky! Dbáti jazykové kvalifikace tak, jako ostatní, je přímou povinností zemského výboru při obsazování míst úřadnických a tak se také děje, jsouť i z nej- novější i z dřívější doby známy případy, že z řady uchazečů českých a německých dostal vypsané místo Němec, měl-li lepší kvalifikaci.

Němec

20 article

nežli žadatelé čeští, a zrovna onehdy místo kon- cipisty statistického úřadu zemského bylo dán žadatelovi německému, který dle úsudku úřadu toho měl kvalifikaci stejnou, jako žadatelo čeští, dle úsudku českých přísedících však měl čeští žadatelé kvalifikaci lepší. Čeští poslane- zajisté napnou všecky síly, by osvědčené zá- sady zemského výboru pro obsazování mí úřadnických měněny nebyly. Pro německý po- žadavek národnostního kliče, ve skutečnost- opravdového nebezpečí pro úřadní zdatnost zem- ského úřadnictva, dovolává se dnes posl. Zu leger Gladstonova výroku: „Učinili jsme Burůn křivdu, budiž nám tedy přáno uzavřiti mír.“ Stejně ať prý Čechové řeknou: „Učinili jsme Němcům křivdu, budiž nám tedy přáno uzavřío mír.“ Gladstonův výrok je v pravdě skvělý tal skvělý, že si zaslouží, aby Němci, do nesmírně výše proti všemu českému se vypinající, byl první, kdož se podle Gladstonova výroku zacho- vají. Ať tedy jde pan Zuleger ke svému spolu- stranníkovi ministru Schreinerovi a řekne: „Uči nili jsme Čechům křivdu — od vnucení prosi- covky až do Poštorné — budiž nám přáno uza- vříti mír.“ Ať Němci zkusí tento postup; vždyí mohou býti jisti, že Čechové jich budou násle dovat.

Gladstonův Čecho Němec Zuleger Schreiner Poštorná

21 article

— C. k. korrespondenční kancelář sou- slavně a patrně úmyslně dodává denně českým listům zprávy o demonstracích vídeňských az mezi nejposlednějši zásilkou po 1 hodině v noci ačkoliv sama ve zprávách těch udává, že demon strace protičeské počínaji o 7. hodině a konč o 410. hod. večer. Za půlčtvrté hodiny tedy nezmůže se korrespondenční kancslář na vy- hotovení čtyřřádkové, zprávy z Vídně! Za t má ale tu troufalost, že chce zavésti si privátn obehod s dodáváním rychlých (!) zpráv hotelům a pensionátům — — — Z Břeclavy. (Do Břeclavy a vůkol. Český politický spolek v Breclaví pořádá dne 5. záři 1909 o 3. hod. odpol. veřej no schůzi »u Korunys, aby bylo pojednán o otázkách školských. Dne 12 září bude po- řádán tábor lidu buď na náměstí nebo n pastvisku u Staré Břeelavy. Na něm bude pro- testováno proti násili, páchaněmu na českém školství vůbec a dolnorakouském zvláště o událostech poštorenských. — Severoamerická národní komise na radni staroměstské. Dnešního dne o 11. hodině dopolední poctili členové severoamerické National Waterways Comision se svými damami v průvodu americkéh konsula p. Britaina a p. mag. rady dra. J. Mn- lého návštěvou starostu měst pražských dra. K

Korunys Vídeň Břeclava Mn National Waterway Comision

22 article

Groše na radnici staroměstské a prohlédli sob při té příležitosti její památnosti, při čemž výklad poskytl pan mag. rada dr. Malý. Starosta dr. Gir za přítomnosti pana náměsíka Jirouska přivítal vzáe- né hosty tyto těmito slovy: „Vzácné dámy! Slovutní pánové! Jost mi opravdu vzácnou ctí pozdraviti vás co nejvřeleji při příchodu vašem ve zdech památné naší radnice staroměstské. Zavítali jste k nám z dál- né ciziny, shlédli jste již mnolié země i města i jest nám potěšením, že na studijní své cestě vzácnou pozornost věnujete i zemí naší a našemu městu. Vi- díte zde město s velkou slavnou historií, jež hledí i v době naší dle sil svých zaujati čestné místo jako hlavní město země, jsoucí na stejné výši pokroku s jinými kulurními zeměmi přes všechny útokya útisky četných i mocných našich nepřátel. Nevítáme vás zde pouze jako vzáené a milé cizince, ale vítáme vás zde zároveň jako spoluobčany tisíců našich sou- rodáků, kteří mezi vámi našli svoji druhou vlast

Groš doktor giro Jirousek

23 article

Pronáším jen přání, by pobyt váš mezi námi zůsta- vil vám vzpomínky vždy nejpříjemnější a používám této příležitosti, bych slovutnému panu předsedovi komise jménem král. hlavního města Prahy vzdal upřímný dík za nadšená a lichotivá slova obdivu jimiž již včerejšího dne krásy její velebil.“ Na t jménem komise i jménem svým pan přodseda Bur- ton tlumočil panu starostovi vřelý dík za vlídné a milé pozomosti jak se strany obyvatelstva, tak zastupitelstva král. hlav, města Prahy, komisi pro- kazované a opětně nadšeně vyslovil se o krásách a památkách města Prahy a s plným uznáním zmínil s o pokrocích, jež ve všech směrech jak v král. hlav městě Praze, tak i v krásné naší vlasti komise bě- hem třebas krátkého svého pobytu přece tak hojně byla seznala. Posláze ujistil starostu dra. Groše, že u všech členů pobyt zdejší zůstaví jim vzpomínky nejpříjemnější. V upomínku věnováno bylo hostem album Prahy a při jich příjezdu zaslán průvodce po Praze v řeči anglické. — Vyznamenaná šlechtična. Z Vídně, 3. záři (K. k.) „W. Z.“ sděluje: Areivévodkyně Marie Joseí propůjčila řád hvězdového kříže Marii hr. Ledebur- Wichelnové, roz. kněžně Monlenuovové.

Marie Joseum Marie Ledebur Wichelnová Praha Bura Vídeň

24 article

— Úmrtí. V sobotu dne 28. srpna 1909 o 2. hod odpoledne zesnula v Dašicích u Pardubic paní Augusta Maric Kaprová, choť c. k. kontro- lora technické finanční kontroly, srdeční vadou. Dr- hé ostatky tělesné zesnulé byly dne 31. srpna 190 z domu smutku a po zádušních bohoslužbách na ta- mějším hřbitově do lůna matky země uloženy. — — České zápalky v Německu. Po zvýšení daně na zápalky odhadnut je v Německu výtěžek její n 10 mil. mk. Cena zápalek stoupla v míře úl né. takže rozšířilo se z počátku z nové jich ceny oprav dové zděšení. Ilný státní měšec vrhl svůj ní- lostný pohled i na zápalky a z tohoto nepatrněho jinak nepostrádatelného předmětu chce vykouzlit da- ní na miliony. Cíle svého zajista dosáhne. Cena ma- lých balíčků byla v Německu 10 fen za jeden, tři za 25 fen., nyní stoupla cena na 15 a později prý stoupne na 25 fen. za jeden. A konečně snad bud zaveden monopol a zápalky budou ještě dražší. Pra- vá panika ovládala Berlín na začátku zvýšení ceny sirek, když se prohlásilo, zač se budou zápalky pro- dávat. Obchodníci měli veliký odl t, zboží bylo má- lo. Kde vzit zápalky? Jednotlivci skoupili, kde co bylo. Velké bazary berlínské (Jandorí, Wertheim

Dašice Pardubice August Marica Německo Berlín Wertheim Jandorí

25 article

Tietz) koupily prý i českých zápalek několik vagonů Bylo to nemalé překvapení, když se objevily po Ber- líně české matičné zápalky. Vlastenecký ci nejednoho krajana se probudil, tak že si nakoupil celou zásobu českých zápalek. Časopisy psaly, jak český výrobek je hledán, jak je dobrý a výtečný. avšak v tomto případě nejednalo se o hodnotu zboží nýbrž toliko o obchodní prospěch. Ten jedině rozhodoval. Vždyť zboží německé bylo všecko skou- peno. Nyní nastala dohra. Teprve nyní Němci vidí. co koupili. Koupili matičné zápalky. První střelba přichází ze Slezska. Obchody doutníkářské ve Vratislavi mají vyloženy české zápalky s nápi- sem: „České školy“ a světe žasní — oznamuj vratislavské noviny — tyto zápalky dává hotovit český „Schulverein“ a výtěžek věnuje na zll- zení a udržování českých škol. Rozum se, že věci všimnou si i jinde v Německu. Bertín již také začíná a jako lavina rozšíří se pověst o če- ských zápalkách. Co se stane? Budou český výrobek boy kotovat nebo zaplatí jeho vysokou cenu?

Tietz Němec Slezsko Vratislav Německo Český škola

26 article

Nebudou-li české zápalky kupovat Němci, skoupí je Češi v Německu. Jedná se o nenáviděnou Matici jedná se o české školy, proto lze očekávati příkaz „Žádný Němec nesmí kupovati tento cizí výrobek, z jehož výtěžku se pod- porují Německu nopřátelské snahy.“ Ostatně výroha zápalek v Německu velice poklesla. Obchodníci mají zásoby, neobjednávají, jsou na léta zaopatření. Dá se očekávat, že i konsum velice kles- na. V hostincích, kavárnách atd. jsou již zařízeny hořáky různých druhů: plynových, benzinových atd. Na tolik však jest jisto: „zápalky jsou zdra- ženy a budou zdraženy ještě více — Z českých feriálních osad. Kolonisté strážov- ští vrátí se do Prahy v úterý dne 7. t. m. o šesté hodině večerní na nádraží císaře Frant. Josela. Spolku „Komenský“ ve Víchni posllá úřadnictvo Českomoravské strojírny přebytek sbírky na věnec vrchnímu inženýru p. Hrdličkovi 28 K. — Dary. Ve prospěch utlačovaného školství če- sého v Dolních Rakousích sebráno mezi hosty plzeňské restaurace p. Heřmanovy (dř. Procházkovy v Belcrediově tř. v Praze VII. K 15.—, jež složeny jsou v naší administraci.

Němec Čech František Komenský Hrdlička Procházkův Německo Praha Dolní Rakousy Belcrediov třída

27 article

— Výluka uhlftských dělníků zahájena. Vyzván velkoobchodniků s uhlím v Praze a předměstích, aby se stávkující dělníci dnes ráno dostavili do práce jinak že bude provedena výluka ostatního dělnictva zaměstnaného, stávkující nouposlechli a do práce nepřišli. V uhlířských skladištích zavládlo dnes ráno ticho. Na Florenci jest nahromaděno mnoho náklad- ních povozů uhliřských. S vagonů skládají uhlí že lezniční zřízenci, nby nenastala zácpa kolejí. V Bu- bonči na nádraží bylo dnes již 36 dělníků vyloučene u firem Reimann, Klemperer a Kolva. Poněvadž jsou skladiště uhlí chráněna policií, nedošlo k žádným výtržnostem. — Jak se nám dále sděluje, bylo na Smíchově vylouřeno 55 dělníků a v uhelném skla- dišti na Františkově nádraží 31 dělníko. — Kající defraudant. K policisloví, konajícímu službu v hlavní budové policejního ředitelství, přišel 25letý holičský pomocník Frant. Blecha a udal na sebe, že svému zaměstnavateli Fr. Jaklovi ve Mše- ném zpronevěřil 130 K a uprchl. Blecha byl zatčen. — Zatčený kupliř. Na nádraží v Hybernské ulici byl zatčen 33letý obchodní pomocník Ludvík Rč- misch, který chtěl do Karlových Varů zavléci mladou dívku. — Osudná hračka. V obci Vlkosovicích u Tábor hrálo si několik dětí s bambitkou. Osmiletý Franí Kubů namířil zbraň proti svému mladšímu bratru Václavovi, stiskl spoušť, rána vyšla a střela vletěl Václavovi do oka. Zraněný hošík byl dnes přivezen do pražské všeobecné nemocnice.

Reimann Klemperer Kolvo František Blech Jakl Rč Kuba Václav Praha Florenc Smíchov Františkov nádraží Francie hybernský ulice Karlová Vary Vlkosovice u Tábor všeobecný nemocnice

28 article

— Nehody a úrazy. Osmiletý školák Boh. Dusil z Dáblic vylezl na povoz, spadl však a zlomil si le- vou nohu. Hošík byl odvezen do nemocnice. — Tam- též byla dopravena 36letá domkářka Josefa Rákosová z Veltrus, která pli česání ovoce spádla se stromu a zlomila si levou nohu — Vylovené mrtvola. Z Plzně se nám sděluje- Včera vytažena byla z řeky Radbuzy nedaleko to- várny Pietiovy mrtvola mladé dívky, v níž zjištěna 21letá Božena Bradova, dcera železničního zřízence která odešla již minulou sobotu z bytu svých rodičů. zanechavši jim dopis v němž se s nimi loučila,a zároveň udávala, že skončí sebevraždou ze zármutku nad matkou, stížnou nezhojifelnou nemocí. Zoufalý svůj čin provedla patrně ještě týž den, neboť pátrání po ní bylo až do včerejška bezvýsledné — Drobné míslní zprávy. V pískovně nedaleko Záběhlic byl sesutou vrstvou písku zasypán 32letý dělník Frant. Kašker z Michle a utrpěl četná po- hmoždění. Spoludělníci pomohli zasypanému z ne- bezpečně situace, načež byl po lékařském přispěne zraněný ponechán vedomácím léčení. — Kočí povoz- níka Ant. Štočka z čís. 419—II. nechal na Karlov náměsti blíže české techniky bez dohledu stáli po- voz, jehož koně pojednou se splašiti a uháněli k Vy- šehradu. U Moráně byli koně několika dělníky za- drženi a tím nehodě zabráněno. — Učeň Joscí Ko- páč nesl železnou tyč na Staré město. U Žetezné ulici upadl učeň a tyč přerazila mu palec rukya rozmačkala dva prsty. — Obchodní příručí Frant.

Nehoda Dusil Dáblic Josef rákosový Bradův František Kašker Michl Štoček Moráň Učeň ko Veltrusy Plzeň Radbuza Záběhlice Karlov Stará město Žetezný ulice

29 article

Křivohlavý z čís. 529—II. klopýtl v Mikulášské třídě a nárazem na železné záhradlí značně se poranil na hlavě. V židovské nemocníci dostalo se mu lékařské pomoci. Cirkus Henry tvoří i v tomto měsíci dostave- níčko mnoha lisíe navštěvovatelů, kteří se vskulku výtečně pobaví, neb zábava pestrých vodních her est čím dále tím bujnější. Dnes již zaznamenáváme že v sobotu i v neděli jsou vždy 2 předalaven! vždy s vodními hrami. Též na zejtřejší benefici velice oblí- bené jezdkyně slečny Mile Hortenzie timio upozor- ňujeme.

Křivohlavá Henry Mil Hortenzie

30 article Různé zprávy.

Různé zprávy. = Plavha řiditelné vzducholodi „République“. Z Paříže. 3. září. (K. k.) Řiditelná vzducholoď „Ré- publique“ vznesla se v 7 hod. 5 min, ku plavbě do Lapalissa, kam hodiá doletěti bez zastávky — Lože nahoty v Berlíně. V Berlině je nyníe tak zv. loží nahoty. Členově jejich jsou z měšťan- ských rodin a scházejí se pravidelně v soukromných bytech. Za krásných dnů konají se společné výletr, v uzavřených zahradách provádí se pak prakticky kult nahoty a členové provozují nazí sportovní hry Jednu tuto loži přijal také na krátký čas berlínský dům umělců pohostinně do svých místností. Počee členů jednotlivých loží kolisá mezi 30—40; více než členů jsou muži. Úřadů nemusí se tyto lože báti. dokud účastenství na schůzích jest obmezeno jen na členy a nestane se nic, co by bylo možno trestně stíhati. = Oheň na parníku. Z Londýna, 1. září. Ce- stující amerického parníku „Minneapolis“, jenž včera připlul z Nového Yorku do Tilbury, zažili nebezpočné dobrodružství, aniž o tom věděli. Divili se jem, že náhle německý parník „Vaterland“ připlul k „Min- neapoli“ a vyměňoval s ní různé signály. Po ce- lých dvanáct hodin zůstal pak „Vaterland“ u „Min- neapole“, načež plu! dále. Teprve potom bylo cestu- jícím sděleno, že po celou tu dobu se nalézali nad plameny. „Minneapolis“ povolala „Vaterlani“ jiskro- vou telegrafií na pomoc, poněvadž se obávala, že ne- zdola oheň, který vypukl ve skladišti zboží a „Vater- land“ byl připraven převzíti cestující na palubu. Po dvanáctihodinném namáhání podařilo se však přece oheň zdolati.

Ré Členův Paříž Lapalissa Berlín Londýn Minneapolis Nový York Tilbury Vaterland

31 article

= Ke srážce podmořského člunu s obrněncem. Ze Sevastopole, 2. září. (P. t. a.) Námožní vo- jenský soud projednával dnes srážku podmožského člunu „Kambala“ s obrněnou lodí „Rostislavem“, ke které došlo 12. června ve zdejším přístavě a za které utonuli náčelník oddělení podmořských člunů kapitán Bělikov, dva palubní důstojníci a 17 námořníků. Soud osvobodil Sapsaje, velitel obrněné lodi „Bosti- slav“ a odsoudil velitele podmořského člunu Aqui- lonova do pevnostní vazby na 6 měsíců. = Kancléř německého vyslanectví vrahem. Z Santiaga de Chille, 2. září. (K. k.) Bývalý kaneléř zdejšího německého vyslanectví Vilém Be- ckert byl uznán vinným, že dopustil se vra ždy. žhářství, falšování směnek a lalšová- ní účtů vyslanectví, jakož i vyzvědačství a byl od- souzen k trestu smrti Poslední zprávy. Dr. Urban o německých podminkách pro děl- nost sněmu.

Rostislav Bělikov Sapsaj Vilém Be doktor Urban Sevastopol Santiago jít Chille Aqui

32 article

Z Vídně, 3. záři. V »Zeitu« uveřejnil ná- městek nejvyššího maršálka království českého posl. dr. Karel Urban svůj úsudek o nastá vajících poradách o obnovení dělnosti českého sněmu. Chová velmi malé naděje ve zdar to- hoto podniku Za určitých podmínek, kdyby se Němcům vyšlo vstříc, nebylo prý by vyloučeno zajištění podzimního zasedání. Požadavky Němeů jsou z části takové, že jejich uskuteč- nění vyžadovalo by mnoho let Nežádáme, aby Češi tyto požadavky nám p ře- dem splnili. Trváme však na tom, aby ta část požadavků, které mohou býti ihned prove- deny, byla vy ňata z celého kom- plexu a ve sněmu vyřízena. Dr. Urban praví, že mezi Němci v Če- chách panuje smýšlení, které nelze nazrati jinak nežli desperátní. Stále více uplatůuje se přesvědčení, že vyjasnění situsce nen! vů- bec možno cestou parlamentn ani v zemském sněmu sni na říš- ské radě. Jest také velmi málo mužů, kteří by dovedli přehlédnouti celý komplex otázek česko-německých, jež jsou nejen národního, nýbrž také právně-politického rázu a kteři by měli jasný obraz o mo- žnostoch rozřešenl. Jest tedy pochopi- telno, že mezi Němci desperace po kročila tak daleko, že se čeká zle- pšení nynější situace jen cesto oktroírkY ene o ne Biliňski a Stapinski. Z Vídně, 3. září. Z polského pramene sdě- luje se nám o zprávě »Polnische Korrespondenz«, jakoby se byl posl. Stapiúski smíril s mi- nistrem Ginanci ryt. Bilinským: Došlo-i k nějakému smíru, pak možno mluvití jen o smiření čistě společenském. Mezi posl. Stapiňským a polským mínisírem financi byl totiž poslední dobou poměr tak na- pjatý, že i společenskě styky mezi nimí úplně přestaly. Jen tak lzu vy- kládali zprávu, že poměr mezi oběma polský mi politiky se zmičnil.

doktor Urban Němec Něme Čech Vídeň Polnische Korrespondenz