Ročník XXXXIX.

cstsi n

V Praze, ve středu 22. prosince 1909.

Číslo 352.

Ha ranni a večerní listy předplácí se V Praze v administracit na měsic. . . . . . 2 K — na čtvrt lota . . . . 6 K — h s dvojí donáškou na měsio. . . . . na čtvrt leta . . . . 7 K 62h ve fliálkách na měslo. . . . . . 2 K 60h Poštoui na měsle, na čtvrt ieta . . . . 9 k e0h s dvojí zásílkou na čtvrt iota . . . . 1l k soe

ecern daní. V drobném prodejin ranní čislo o sobě . . za sk večerni . . . . za 4h Ve fliálkách na venkově ranni čislo . . . . .. večerní . . . . . . . sk lnserátv platí se hotově napřed Předpl ceni a inserty přijímá administrace v Marianské ul., Tam nacházeji se tái redakos. tiskárna a szpediee „Národních Llstů Rukopisy se nevracojl.

Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“. Sněmovna poslanců na prázdniny. Z Vídně, 22. prosince. Na praesídiu chtějí dnes zasedání předvánoční ukončiti docela, třeba 8e tak stalo v pozdní hodině noční, aby mohl poslanci ráno jeti domů Prázdniny, které nyní nastanou, byly původně určeny do prvního týdne lednového, nyní budou prodlouženy nejméně na 7 neděl. Než sněmovna je nastoupí, předsed- nictvo její rozmnoženo bu de dvěma členy: ruským a vlašský m, takže vedle předsedy seděti bude 7 místapředsedů! Jakkoli předseda dr. Pattai jest Němec a mezi místopředsedy jsou dva Němci: dr. Steinwender a Pernerstorfer, jakkoli mezi 8 členy předsednictva Němci maj 3, jest jim to málo. Chtěji miti ještě jed noho místopředsedu! Myslime však že zůstane jenom při chuti. Český klub proti zatímnímu rozpočtu. Z Vídně, 22. prosince. „Český klub konal dnes schůzi, ve které vysloveny předse- dovi dru. Kramářovi díky a důvěra za akci jím vedenou pro změnu jednacího řádu. Křub usnesl se pak hlasovati závazně proti za- tímnímu rozpočtu, ale pro před lohy, které souvisí s obchodním smlouvami. Ve smyslu tohoto usnesení hla- sovali proti rozpočtu ve sněmovně tajní ra- dové dr. Pacák, dr. Fořt, dr. Fiedler, dr. Ža- ček a hlasoval také pátý český tajný radla a po- slanec Prášek. Smuteční slavnost za hraběte Jana Harracha. Z Vídně, 22. prosince. (K. k.) Správní rada obchodní akciové společnosti „Dalmatia“ uspo- řádala dnes smuteční projev za zemřelého spolu- zakladatele společnosti hraběte Jana Harracha Místopředseda císařský rada Hickel věnoval mu vřelou vzpomínku, v níž velebil zásluhy hraběte o společnost a podporování dalmatského ob- chodu. Potom byla schůze na znamení smutka skončena.

Obce jako abonenti. Z Vídně, 22. prosince. U správního soudu konalo se dnes líčení o žalobě, kterou podal velkostatek v Klášterci n. J. proti usnesení obec. zastupitelstva, aby na náklad o bee předplacen by! »Venkov«. Velkostatek podal námitky proti sbonementu napřed k okres- nímu výboru, pak k zemskému výboru. Správ- ní soud stížnost zamítl. Důvod nálezu toho bude uveřejněn teprve později. Rakouský následník trůnu do Petrohradu. Z Vídně, 22. prosince Listy sdéluji, že následnik trůnu arcivévoda František Ferdinand odebéře se do Petrohradu ku pobřbu velkokní- žete Michaela. Hr. Berchtold v Petrohradě zůstane. Z Vídně, 22. prosince. »N. Fr Pr « vy- vrací svoji vlastní zprávu, že rakouský velvy- slanec v Petrohradě hr. Berchtold- v březnu s odebéře na trvalý odpočinek. List dodává, že hr. Berchtold zůstane ve svém důležitém diplo- matickém postavení také nadále a že změna na vyslanectvu petrohradském nestane se žádná. Dardanelly stále uzavřeny. Z Caříhradu, 22. prosince. »N. Fr. Pr Porta zamítla žádost ruského vyslanectva, aby

dovolila průjezd ruského křižáku Darlanellami, který veze mrtvolu velkého knížete Michaela do Ruska. Prohlásila, že může dovoliti projezd to- liko ruské lodi staniční. Z úřadního věstníku. Z Vídně, 22. prosince. (K. k.) »Wiener Zlg. oznamuje: Císat vydal tento nejvyšší vlastní list Milý ryliři S ch i e s slel Deset let již je tomu, co s věrnou odda- nosti a neúnavnou péčí pro službu stojíte m po boku jako ředitel Mého kabmetu. Vyslovaje Vám za to Svůj nejvřelejší dík a spolu naději, že ještě dlouho mohu počitati na Vaše výborné služby, propůjčují Vám jako na znamení. Své trvalé blahovůle bez poplatků s tav rak o us kého svobodněho pána. Ve Vídni, 18. prosince 1909. e František Josef v. r. Císař udělil na základě návrhu ministra cisařského a královského domu a zahraničních záležiosti rozhodnutím ze 4. prosince t. r. exe- quatur ustanovovacímu diplomu konsula I. tř Pavla Louisa Charlesa Claudela, u sita- noveného v Praze francouzs kiým konsulem Ministr kultu a vyučování sprostil okres- ního školního inspektura pro české školy škol- ních okresů lanškrounského a žambereckého cvičného učitele na ústavé ke vzdélání učitel v Soběslavi, Josefa Peška, funkce v těchte školních okresech a jmenoval jej o kres- ním školním inspektorem českých škol ve skolním okresu třebon ském. Ministr veřejných praci jmenoval profe sora na státní průmyslové škole ve Štyrském Hradet Františka Retmosera ředitelem státní prů myslové školy v Ústi n. L. — Ministr kultu vyučování jmenoval profesora starokřesťanského a středověkého stavitelství na české vy sok škole technlcké v Praze Jloset Fantu členem komise pro II. státní zkoušku z pozemního stavitelství na české vysoké škole technické v Praze. Ministr spravedlnosti jmenoval kahdidáta notářství v Lounech dra. Jaroslava Hetnitze notářem v Neveklov ě.

Finanční smlouva rusko-bulharská. Z Petrohradu, 21. prosince. (K. k.) Dne byla ministrem zahraničních záležitostí a zmoe něncem bulharské vlády podepsána snilouva, jíž určují se peněžní závazky, které má Bulharsko vůči Rusku následkem prohlášení své neodvis- losti a v nouhlase s rusko-tureckým protokolem z 20. dubna 1909, jímž ruská vláda vzdává se části válečné náhrady, stanovené konvencí ze 14. května 1882. Současně podepsal ministr za- hraničních záležitostí a zvlášť k tomu zmocněný turecký velvyslanec v Petrohradě prohlášení. jímž potvrzuje se protokol z 20. dubna 1909. Pařiřský arcibiskup proli noční práci pekařské. Z Paříže, 22. prosince. (K. k.) Včera večer konala se za předsednictví arcibiskupa pařížského Amell velká schůze francouzské katolické mládeže pro od stranění noční práce v pekařské živnosti. Arcibiskup připomněl nezbytnost této reformy, o níž dlužno usi lovati z rodinných, sociálních, hospodářských a nábo ženských důvodů. Řeč arcibiskupovu vyslechlo shro- máždění s pochvalcu a usneslo se v tom smyslu n resoluci.

Volební zápas v Anglii. Z Londýna, 21. prosince. (K. k.) V řeči, kterou pronesl předseda ministerstva Asquith v Liver- poolu, pravil, že obloha je plna dobrýcl znamení pro liberály. Mluva peerů a jicl stoupenců uvádí v pochybnost rozumnost jejich tak tiky. Svými legendami o loďstvu chtějí patrně ol- vrátiti pozornost od rozpočtové otázky a otázky horni sněmovny. Po nejsvědomitéjším zkoumání prohlási jedrou pro vždy, že lodstvo nyní 1 po léta ještě může zachovati anglickou nadvládu na moři a hájiti inte- gritu pobřeží, jakož i zájmy obchodu a říše. Z Londýna, 22. prosince. (K. k.) Včera večer byl opět proneseno několik voličských řečí. V Bradfordu mluvil ministr vyučování Runcimann, který potí- ral výrok lorda Cawdora, že po schválení předlohy homerule za nedlouho vpluje cizí loďstvo do přístavu belfastského. Ministr řekl ironicky, že bude-li mít lord Cawdor pravdu, půjde buď o návštěvu cizího loďstva ze dvořilostí anebo o ukořistěné nepřátel- ské loďstvo. Lord Cawdor promluvil v Rochdalé vo ličskou řeč, v níž prohlásil, že hlavní věci je vlastně otázka obrany na moři. Mezitím co Německo slav válečné lodi rychleji než má ve svém lodním zá koně, pohlíži na to Arglie se založenýma rukam a neděla nic Řečník vyzývá všechny, ktoří chtějí hájiti rí a zemi, aby se probudili, než bude pozdě. Míísty by- la řeč Cawdorova přerušena bouřlivým odporem. Ve Worthingu promluvil ministr pošt Buxto Nazval lodní agilací unionistů přímo směšnou. Lor dové začali s ni jen proto, poněvadž jejich věc stoi špatně. Vláda učinila vše možné a učiní ještě, aby země byla zanezpečena před úfokem.

Revoluce v Nicaragui Z Washingtonu, 22. prosince. (K. k O včerejší srážee mezi stoupenci Ze laya a revolucionáři jsou dvě zprávy. Z revo lučního pramene se aděluje, že Estrada úplně potřel vojsko Z-alayovo u Ramy. Amerieký kon- sul v Bluefisldsu referuje, že stoupenci Zelayovi byli u Reerso Tatumbly po zoufalém boji s velkými ztrátam zahnáni na útěk. Revoluci- onáři jsou prý odhodláni ve středu pokračovati v úloku. V telegramu z Managuy se pravi, že Madriz byl provolán v úlerý presidentem Ze laya vyzval krajany, aby podporovali. Madrize. Madriz prohlásil ve své odpovědi, že chee všechny Niearaguany spojiti v jedmný národ. Nový president vydal amnestii a nařidil pro- pustiti všechny pohitické vézně, Z Managny, 21. prosince (K k.) Obyvs- telstvo Granady požádalo zdejšího amerického konaula o námořní vojáky, aby tam chránil ohrožené zájmy cizineů. Spor Theotokisa s ministrem vojenství. Z Athen, 21. prosince. (K k.) K demis ministra vojenství ještě nedošlo, poněvadž v- jenská liga důkladně mu domluvila, aby demise nepodaval. Z Athen, 21. prosince (K. k) Ministr vo- jenství podal demisi, aby umožnil urovnání pří hody ve sněmovné. Vojenská liga se zdráhá propusliti takového spolupracovnika, jakým je ministr vojenství Lapathiotis. Atentát na rumunského minister- ského předsedu- Z Bukurešti, 21. prosince. (K. k.) 1 ho- dina v noci.) Vyšetřuje se dále vražedný útok na ministerského předsedu Bratiana. Stav mm sterského předsedy je trvale uspokojivý.

Z Bukurešti, 22. prosince. (K. k.) V 9h dopoledne. Stav předsedy ministerstva Bratiana je uspokojivý. Komplikace se nedostavily. V no byl pacient trochu neklidný. Objevené velké spiknutí a nová politická vražda v Petrohradé. Z Petrohradu, 22. prosince. (K. k.) Mi nulé noci vybuchla v bytě na H ratovské ulici (výborská čtvr puma, při čemž byly 3 osoby za- bity. Dvě poschodí domu byl pobořena. Byl zatčen podezřelý muž, několika jiným podařilo s prchnouti. Z Petrohradu, 22. prosince. (K. k). Ke zprávě o výbuchu pumy v byté na Haratovské ulici dovidá se »Novoje Vremé«, že současně byl v Haratovské ulici zavraždě plukovník politické policie Karpov Na útěku dopadený majitel býtu Vozněsen- ský odpírá vysvětlení. Policie se domnivá, že je na stopě velkému spiknutí a pátrá po dalších skladištích pum. Z Petrohradu, 22. prosiuce. V noci n dnešek proveden tu nový krvavý aten- tát, jehož obělí se stal náčelník trestní policie plukovník Char kov. V ulici Haratovské ve Výborské části mě ve čtyřpatrovém domě najatý byt ml a dý slechtic Voskreseňskij. Včera p k přistéhoval se k němu jeho strýc, 50letý plu- kovník Charkov se svým sluhou Tu asi o půl noci udál se v tomto bytu strašný výbuch, nejspíše dynamitové pumy. Výbuch byl tak mocný, že by ly stěny všech pokojů tohoto, jako i sousedního bytu pobořeny a stropy porouchány. Policie, jež pak přikvapila, aby udá lost zjistila, našla strašně zohaveneu mrtvolu náčelníka trestní policie, j a kož i mrtvolu jeho sluhy. Šlechti Woskreseňskij v bytě nale zen ne byl. Policie lapila ho později kdesi na ulici Když ho zatýkala, chtěl Woskreseňs k i na strážníky střílet z revolveru Ale zbraň selhala a Woskreseňskij odevzdán po- litické polici

Ke skonu krále Belgů. Zabavené bankovní vklady. Z Borlina, 22. prosince. Z Brusselu telegra- fují: Advokát princezny Lo utsy Jasper za- bavil u 14 velkých bank belg ckých vk ady krále Leopolda a baronky Vaughanové- Sňatek platný, ale bezcenný. Z Brasselu, 22. prosince. » N. Wr. Tgblit. oznamuje: Manželský sňatek kral Leopolda s bar. Vaughanovou jest vůči církvi a vůči katolíkům platný m. B ronka Vaughanová jest oprávnéna zváti se vdo vou po krali Leopoldovi sasko-koburském, avšak se stanoviska právního manželský sňatek jak v přičině pozůstalosti, tak ve přičmně legit mity dětí jest ůplně bezcenný. Princezna Louisa má se usaditi v Belgii. Z Berlína, 22. prosince. »Morgenpostue telegrafují z Brusselu: Královské rodině poda- řilo se princeznu Louisu přiměti, aby trvale se usadila v Belgii. Chtějí ji přiměti, aby přerušila úplně své styky s Matiasičem a sou- druhy. Bývalému nadporučikovi bylo pohroženo, že bude vypovězen, kdyby přišel do Belgie Fi- nanční poměry chtěji princezně upraviti s dáti jí kromě toho velkou apanáž. Hrozicí nové skandály M. Z Kolina nad Rýnem. (Zvl. telegr. „N. L.“) „Kolnische Zeitung“ obdržela tento telegram z Brusselu: Ve družině zesnulého krále Le opolda vypravuje se, že baronka Vaugha- nová následkem nepřátelského postupu členů králevské rodiny odhodlána je, práv dětí svých všemi prostředky hájiti. Za- stupovánijejich zájmů svěřeno ně- kolika vynikajícím belgiekým ad- vokátům. Jest obava, že z toho vzejdou nové skandály a to tím více, ježto na jevo vychází, že král Leopold chtěl cběma synům svým a baronky Vaughanové zaji- stiti přednost pro následnictví na trůn a že tento svůj záměr za posledních dvou let několika ministrům písemně ku posouzení předložil. V poslanecké sněmovně bude prý v te příčině podána interpelace.

Řišská rada.

Poslanecká sněmovna. Ve Vídni, 22. prosince. (Zvláštní telef. zpráva » Nár. Listůe.) Rozpočet byl vládě povolen značnou většinou: 246 hlasy proti 202. Vel- mi mnoho poslanců při hlasování scházelo. Vyšli zvláště před hlasováním Dalmatinci. Proti rozpočtu hlasovala celá Slovan- ská jednota, Rusové a sociální de- mokraté. Sněmovna jest dnes plná nejen dole, nýbr také v ložích a galeriích. Posl. dr. Šviha si dnes odbyl debut v sněmovně. Mluvil německy a schvalujeme do- cela, že jako soudce mluvil o záležitostech svého stavu. Nevíme skutečně žádný rozhodující dů- vod, proč by sobě český soudce jako poslanec ukládal reservu, když němečtí soudcové jako baron d'Rlvert a Marekl o soudcovské otázc mluvili se stanoviska německého vždy krajně nesmiřitelného a výstředně národně německého. Odchod Poláků ze sněmovny. Při hlasování o předloze, kte- rou se pro llužaje kontingent li- hový, opustili polští poslanci všichní do muže, vyjímaje ministry dra. Biliňského, dra. Dulebu a zpravodaje barona Battagliu, poslaneckou sně- movnu. Tento jejich exodus způsobil pochopi- telný ohromný rozruch. Příčina jeho jest tato; Hlasovalo se o resoluci posl. dra. Stein- wendra, aby napjetí mezi lihem kontingento- vaným a lihem mimo kontingent jsoucí bylo sní- ženo podle škály sestupné. Tato resoluce byla zamitnuta. Pojednou však dal před seda dr. Pattaí hlasovati o ní ještě jed- nou, zdvihnuv ruce, zazvoniv a vyzvav kře- stanské sociály, aby podruhé hlasovali pro reso- luci, která pak byla přija-ta. Tot jednání dra. Pattaie razlobilo Po- lákydokrajnímíry a oni jako na po- vel opustili zasedací síň. Provedli se- cessí do kuloárů, kde hlasitě reptali n předsedu dra. Pattaie. V zasedací sini šel dr. Bilinski k dru. Patlaiovi a sotvas

FEUILLETON. Štědrý večer (Vzpomínka ze zlatých dolů na Sibiří.) Napsal Jindřich Smolík.*) Na své dlouholeté pouti asijským Ruskem byl jsem zavát osudem do města Jenisejska na Sibiři. Město toto rozložilo se při řece Jeniseji a jest zvláště karakteristické množstvím cerkv (kostelů) a klášterů mužských i ženských . Příčina tohoto zvláštního zjevu byla mi vylo- žena. V Jenisejsku sídli mnoho boháčů, bývalých majitelů zlatých dolů. Ti zakládají a bohatým nadáními obmyšlují kostely i kláštery, aby upo- kojili své neklidné svědomi, jež jim připomín mnohou křivdu, mnohý zlý čin, jehož se n zlatých dolech dopustili. Krvavými penězi mnohý tak emlouvá se s Pánem Bohem o spásu duše svojí . .. I já jsem přijal místo na zlatých dolech na řece Kaně. Cesta trvala několik dní a byla zlá, zvláště tajgou (hlubokými hvozdy). Zimou prokřehlí, nepohodlnosti cest rozbití, roztřesení, dorazili jsme konečně na zlaté doly. Ale upřímné. v pravdě slovanské přivítání, jímž nás přijali správce zlatých dolů Zachar Averjanovič Šalonín i sličná jeho žena Anna Grigorjevna, zaplašilo v brzku chmury s čela i mysli Dobře žilo se mi na zlatých dolech, lidé byli dobří, srdeční, ale blížily se vánoce — počal jsem tesknit — vzpomínal jsem toužebne vzdálené vlasti, rodičů svých, sourozenců, jichž tolik roků jsem již nespatřil . .. Při obědě tázal jsem se správce, jakým způsobem oslavuje se Štědrý večer na dolech »Odpočinkem«, zněla krátká odpověď. »Po skon- čené práci vykoupáme se, převlékneme a časněji se uložíme spat. Za to však na Boží Hod ! Co však předem povidat ! Sám uvidíš !« (Zde dlužno se zmíniti o zvyku Sibirjaků Sibirjak, dokud jest cizinci nakloněn, tyká mu jedná s ním jako se svým — jako se Sibirja

*) S panem Smolíkem, Pražanem, seznámil jsem se před léty na cestě své Asil ve Vladivostoku. Byi lam váženým členem banky rusko-činské. Po delší návštěvě ve vlasti odejel nedavno zase na ruský Východ a před odjezdem rozdělil se se mnou o brst upomínek na Sibiř. Z těch vybral jsem pro veřejnost erlu, do vánoční doby nejvhodnějsí. E. St. V. kem. Ale »přeleti-li moucha« mezi ním a cizin- cem a Sibirjak zpozoruje nějakou neupřímnost, nedůvěru, stane se chladným a počne cizinei vykati. Tenkráte střez se, hochu! Sibirjak jes chytřejší čerta a za každou neupřímnost ode- msti se několikrát.) Po chvíli správce Zachar Averjanovič znov řekl: »Vypravuj radějí, jak u vás je o váno- eích. Vypravoval jsem nadšeně o kouzlu našich vánoc, vzpomněl jsem živě rodného svého mě- sta mátušky Prahy, všech rušných příprav k svátkům vánočním, Sumného prodeje ryb, stromků vánočních, líčil jsem nejkrasší z těchto dnů Štědrý večer, jásot drobotiny rozradostněné dárky štědrého Ježíška . . . Zachar Averjano- vič pozorně naslouchal, Anna Grigorjevna za- myšleně hleděla oknem do dáli. Když skončil jsem vypravování, Zachar Averjanovič vstal pravíl: »Jak toržestvenij (slavný) u vás Štědrý večer! A zde tesklivě budeš vzpomínati svéhu rodného kraje i svých milých ! Dal jsi se však na vojnu, tož bojuj! Večer posedíme a popo- vídáme si. A nyní do dolů !- Odešel.

Přiblížil se Štědrý večer. Odpoledne praco- val jsem jako obyčejné v kanceláři. Práce mné radostně ubihala Bylať z míry zajímavou. Za- pisoval jsem do »razčetních knižek« priiskatělo zálohy vydaně jim v Krasnojarsku a na ceslě. Při jménech známých mně zlatokopů tanuly mně na mysli scény, jimž jsem byl přítomen každá taková vzpomínka vzbudila úsměv na mé tváři. Pracoval jsem — bavil jsem se. Z práce vyrušen jsem byl služkou Anny Grigorjevny: »Račte jíti čaj píti. Anna Grigor jevna očekává.« Šel jsem. Anna Grigorjevna se smetákem v ruce chodila sálem, čistila a stěžo- vala si: »Pracuj od rána do večera a přece nepřivedeš vše do pořádku. Prosím, sednětesi Genrich Vjačeslavoviči a pijte čaj. Sám si na- lijte. Odpusťte, já musím zase do kuchyně po práci. Po čase jdéle ihned do báni (lázně). Ve- čer byste se sotva dostal. Dnes půjde každý. kdo je na priiskě (na dolech) do báni, která bude dnes otevřena přes půlnoc. K večeři, která hude dnes později, pro vás pošlu,« Rád- se koupám v ruské báni, tělo mrskám březovými metlami, polévám se chladnou vodou- Ach, jaký to byl požitek na Štědrý večer, kdy venku bylo 30 stupňů R pod nulou. Doma iíž

opět čekal na mě samovar, který přinesla služka s pozdravem: »S horkou párou !« (ruský po zdrav každému vracejícímu se z horké lázné.) Samovar pěl své zádumčivé písničky a já mysl svou zaletél do dálné otčiny a vzpominsl, vzpo- mínal. V 8 hodin poslali pro mne k večeři. Vyše jsem. Sněžilo. Z báni zaznival veselý smich. žertovné lání a silné šplouchání vody. Mládež koupající se polívala se vodou. Přeběhl jsem bystře dvůr a vyběhl nahoru do salonu. Stanu jsem radostně překvapen. V rohu pod svatým ikonami, na nízkém stolku stál vánoční stromek ozářený množstvím hořících svěc. Misto obyčej ných papirových řetězů otočen byl stromovým. vřesovým mechem. Na stromku pyšně se hou- paly výtečné ruské cukrovinky a ořechyl pod stromkem na mechu dárky pro mne: be dnička pravých havanských doutníků, 2 lahve koňaku a skvostné vázaná kniha »Kobzar« Šev- čenkův. Doutníky i koňak byly dárkem Zach. A. »Kobzar« Anny Grigorjevny. S nadšením hleděl jsem na stromek. Chtě jsem poděkovati, ale hrdlo jako sevřeno, neby jsem s to slova proněsti. S levé strany stromku stál Zach. A. ve hed- vábné černé rubášce, nádherně vyšívaný. Pravý ruský bohatýr. S pravé strany Anna Gr gorjevna oblečena v národní maloruský kroj. Skutečná krasavice!

Zach A. s úsměvem pozoroval mé překva pení. Popošel a pravil: »Z upřímně duše přej k svátkům veškerého blahobytu« a Anna . dodala: »stálého zdraví a štěstí !« Vzpamatoval jsem se. »Spasibo, tysjaču ráz spasibo« (díky, tisiceré díky) zvolal jsem a vděčně tiskl jsem oběma ruce. »Ale, stromek, jak stromek, vždyť u vás není zvykem stromek vánoční?« láži se zvědavě. »Povldek slavik se nenají«, žertovně pravi Zach. A. »Sedni a v brzce se doviš vše«. Anna Gr. poručila nositi na stůl. Do nesli polévku — ej, věru, rybí polévku. Přinesli rybu vařenou (na modro), rybu smaženou; divi jsem se nesmírně, neboť jsem věděl, že touto dobou na dolech nebývá ryba, alespoň ne čer- stvá. Usmivali se, neodpověděli. Na konec do- nesli »aladi« (na způsob našich lívanců) s ma- linovou zavařeninou. Konečně Zach. Av. pro- mluvil: »Když jsi o polednách tak nadšeno vzpomínal vašeho štědrého večera, připomné jsem si, že blizko odlud, všeho všudy nějakých 7 verst, na Kanu žije »Feďka« rybář, kterého mám v podezření, že jest vlastně » sprrtonoseme aneb společníkem spirtonosů (podloudně dopra- vuje lih na zlaté doly). Myslím si, podiváš se k Feďkovi, pod záminkou, že potřebuji ryh k večeři a zároveň se přesvědělm, nemá-li při- chystaný spirt pro naše dělníky. Zitra a pozltr bude odpočmnek na dolech. Zshálka plodí hřích Povedení chlapci mohli by ucftiti zápach »do stupného spirtu« třebas na 7 verst. Potom ne- jen že by propili vše, ale také po sváteleh nikdo by nešel do práce. Jel jsem k Feďkovi.

Feďka ochotně opatřil ryby. »Faďka«, jal jsem se mu domlouvati. »Nešuti so mnoj !« (Nehre- si se mnou !) Dovim-li, že's prodal láhev, třeba jen 1/2 litru vodky mým lidem, dopravím tě k záky k ispravniku (policejní úřadník) a s isprav nikem, vlš, žerty jsou špatně. Potřebuješ-li bot šaravary neb co jiného, přijď do skladiště a po zději vše odsloužiš. Nezapominej, co jsem řek i pamatuj, že šldla v pytli neutajíš. « Fedke slavně se zaříkal, zapřisahal. Na cestě k do movu srubl jsem »jelku« (jedličku), natrhal me- chu, naložil a přivezl. Dárky máme na skladé jsouť nám potřebny, když nás navštiví »načal stvo« horpích inženýrů, ispravník a j. »Kob zara« má Anna Grigorjevna v několika exemplá řích, však je »Chochluškou« (Maloruskou). A tak tu máš celý ten zázrak! „ Vše nestojí za řeč Rádi jsme, že jsme tě trochu překvapili, ale spoň nebudeš dnes tesknit.« Seděli jsme, vesele se bavíce, do 11 hodin kdy Anna Grigorjevna rozloučila se a odešla de své ložnice. Dřive stále veselý Zachar Av. po jednou zvážněl. »Slušaj, Geňa ! (Jindřichu Musím ti něco říci. Más se o tom dověděti po zději od někoho jiného, povím ti raději sám Slušaj i sudi !« Narodil jsem se na zlatých dolech v jení sejské tajgě. Zde jsem také vyrostl i chodil do školy. Mnoho jsem se tam nenaučil, ba an pravopisně psáti. Píšu ještě dnes »sobaka čeren Dilo však mne těšilo. Od 14 let byl jsem v dolech. Nebylo mně úplných 25 let, kdy byí jsem jmenován správcem ovšem nevelikého, ale přece zlatého dolu. Tenkráte oženil jsem se. Pracoval jsem s chotí. Dělníků bylo u mne jat.e

okolo padesáti, mezi nimi jeden »Griša« zvaný; také mu říkali »krivoj«. Nebyl vzhledný. Po- stavou malý, zavalitý, silný však jako medvěd. Na levé oko šilhal Byl náruživým »ochotníkem« (myslivcem), výborným střelcem, který neznal »promachu« (chyby), při tom odvážným, že ne- váhal se vrhnouti na medvěda s »jedním nožem«. Zli jazykové o něm vyprávěli — roz- umí se po strané — že »za glaza i cara ru- gajute — že Griša v tajgě uložil (zastřelil) ne- jednoho domorodce, honíeího se za soboly ubitého oloupil o kůže i pušku, které v nej- bližší vesnici propil. Dělníkem byl Griša dobrým, zkušeným zabojsčíkem. První vždy končil svou úlohu. Obdržev peníze za dilo, pospišil ke svým rodičům do vesnice, kde ihned »prepil sae (propil vše) i »podral sa« (popral se), kde s kým bylo. »Tovaryšči« (druhové) jeho, zna- jící jeho bujnou povahu, častovali jej ochotné, to však ničeho nespomohlo. Napil se a potom stloukl hostitele, vyčítaje mu: »Začem, sukin syn, otravlaješ luděj?« (»Proč, psí synu, otra vujes lidi ?«) Nabaživ se vodky, pranie, chopil svou ruě- nici a odešel do tajgy »na ochotu« (na lov).

Zde toulal se tak dlouho, až mu došlo jídlo, pak se vracel do vesnice vždy s kořistí, kterou proda! — propil. Takový byl Griša. Po vánočních sváteích doplňuje se počet dělníků na zlatých dolech. Tentokráte počítali jsme již na jisto s Grišou. Obdržel závdavkem peníze, poclivě je propil pak hajdy na priisk (na zlatý důl). Zřel jsem v Grišovi ne tuctového dělníka i proto jsem mu prokazoval různé »poblažky«, na př. čaj pi vždy v naší kuchyni a to »čaj bojchovyj« ne »kirpičnyj« jako ostatní dělníci. Od Anny Grigorjevny dostával vždy domáci pečivo. »Na tok« bral jsem Grišu s sebou, čehož jsem ni- kdy nelitoval. Znal upraviti výlečné lůžko a na druhý den vraceli jsme se vždy s hojnou ko- řistí. Po návratu z toku šel ihned pracovati mezi ostatní dělníky. Ve svobodné dni pousta se s puškou do tajgy a nejednou ubil na »so- loncach« zubra, pro kterého jsem pak vždy po- slal a velmi chutné jeho maso štědře Grišovi zaplatil. Tak žil Griša u nás a přece nebyl spokojen. V tom roce bylo na »priiskě« zlato bohatě, ale drobné, což bylo velmi výhodné pre majitele dolů, ale nevýhodné pro dělníky.