Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXXXIX.

2

V Praze, v sobotu 27. listopadu 1909.

Praha

3

Číslo 327.

4 article

Na ranní avečerní listy předplácí se V Praze v administraci- na měsle. na čtvrt leta . . . . 6 K —k s dvojt donáškou na měsje. na čtvrt leta . . . . 7 K 99i ve fliálkách na měsle. . . . . . 2 K 30h na mái Poštoua na btvrt ietá: . . . Koi a Avojí zásilkou na měs na čtvrt leta : . . I K p

Avojit Praha Koi

5 article Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“.

Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“. V parlamentě prázdne. Z Vídně, 27. listopadu. Nastala zase v par lamentě dvoudenní přestávka. Jest tam dnes docela prázdno. Nezasedá žádný výbor, z klubů pak pouze ruský. Poslanci všech stran rozjeli se dnešním ranním vlakem do svých domovů. Předseda kola polského dr. Glombiňski odje včera večer do Lvova vykonávat tam dnes zejtra povinnosti, spojené s úřadem rektorským Jeho vyjednávání se stranami Slovanské jednoly. aby propustily první čtení zatímního rozpočtu. musí býti přerušeno na několik dní. Bude v něm však v úterý zase pokračováno. Toho dne pro- jednávati se budou ve sněmovně pilné návrhy posl. Düricha ve příčině zřízení vydržování škol menšinový ch. Vláda při návrhu tom učiní hr. Stürgkhem vy jádření.

doktor Glombiňski Dürich Stürgkh Vídeň Lvov

6 article

Národně-jazykový výbor. Z Vídně, 27. listopadu. Dosazení zvláštního 52členného výboru národně jazykového poklá- dají všechny dnešní listy za důkaz, že parla ment není tak zbědovaný, jak vyličují jej od- půrcové všeobecného práva hlasovacího. Kon slatováno budiž, že formule dra. Stölzla přijata byla bez jakékoliv intervence vlády a že se strany dohodly o volbě dotčeného výboru samy- V »N. Wr. Tgblttu« vykládá nejmenovaný vůdce Němců z království českého: »Dosah včerejšího hlasování spočívá v tom, že konečně dojde k rozkladům ve přičině národně-politických záležitosti také na říšské radě, že nebudou se díli jednostranně toliko na sněmě království če- ského a že takovým způsobem zabráně no bude zdánl, jakoby těžisko všech záležitostí česko-německých bylo v Praze. Při novém útvaru politických po měrů jest nyní všem Němcům rakouským umožněno, vziti zřelel na požadavky německého obyvatelstva v Čechách, po každé stránce jim vyhovět a zde ve sněmovně poslanecké najde se přiležilost, aby se uvedly poža- davky Němců v Čech ách na přetřes Parlament bude místem, kde se rokovat bude o českoněmeckých věce cb- Kdyby se nebyl našel kompromis, nebyla by s sehnala pro žádný pilný návrh většina, nebyl by se dosadil žádný výbor, který by se zabý val těmito věen Nyni však jest celý so ubo česko-némeckého sporu přeložen do říšské rady, do výboru sněmovný l dové a tam bude úkolem německých poslanců též, aby rozvinuli celý národně - politický program, pokud náleží do pravomoci řišské rady a pomohli mu k průchodu. Tím bude především zachován primát řlšské rady v těchto věcech, aniž by se poškodily zásady autonomi- stické.«

Stölzl Wr Němec Čo Vídeň Praha Čechy Kon sámV » N

7 article

Z užšího výboru pro sociální pojištění. Z Vídně, 27. listopadu. (K. k.) Subkomité výboru pro sociální pojištění pokračovalo dnes v anketě v dohodě s odborem I. živnostenského poradního sboru. 14 expertů podalo své dobra- zdání. Na konci porady shrnul zpravodaj dr. Drexel výsledek ankety takto: Anketa zabývala se pouze některými hlavními otázkami a ponechává na pozdější dobu rokování o dal- ších záležitostech, týkajících se zvláště živnost- níků. Všichní účastníci vyslovili se pro sociátní pojištění a uznali jeho zasady. Změna byla v tom smyslu prohlášena za žádnu- ci, že všichni živnostníci bez vý- jimky mají býti pojati do seciál- ního pojištění. Ukáže-li se však účelným stanovení hranice příjmů, pak budiž z 2400 K zvýšena na 3600 K, při čemž nepočítá se pro tento zvýšený příjmový stupeň státní přídavek ke starobní rentě. Zvláštní důraz kladli však všichni účastníci na rozšíření pojištěni pro případ ůplné invalidity v povo- lání. Otázka, zdali živnostníci mohou platiti příspěvky nutně zvýšené tímto rozšífením, byl většinou expertů zodpověděna záporně. Spolupomáhající členové rodiny byli pojati do starobního pojišťo- vání, používá-li se jich v hlavní věci v živno- stenském stavu. 65. rok věku jako rok, kdy při- padá starobní renta, byl shledán za vyhovujíeí

doktor Drexel Vídeň

8 article

okamžitým poměrům, bylo však opětovně proje- veno přání, aby k tomu stanoven byl 60. rok věku. Obmezení pojišťovací povin nosti na živnostníky, kteří zaměst návají pouze dva nebo méně děln ků, nenáležejících do rodiny, byle uznáno účel ným a má býti podrženo. Člen panské sněmovny baron Oppenheimer. Z Vídně, 27. listopadu. Člen panské sně movny Ludwig šv. p. Oppenheimer zemřel dnes po dlouhé nemoci, maje věku 60 let. Byl dlouhio členem poslanecké sněmovny, kde zastupoval li- bereckou skupinu velkostatkářskou. Roku 1895 povolán byl do sněmovny panské, odkud opětn vyslán do delegací. Byl tam členem strany ústa- vověrné Z úřadního věstniku.

Oppenheimer šv Vídeň panská sněmovna poslanecký sněmovna

9 article

Z Vídně, 27. listopadu. (K. k.) »Wiener Zig- uveřejňuje zákon z 6. srpna t. r. o och ran proti dobytčím nákazám a jich po- tírání; dále zákon ze 6. srpna t. r., jímž pozměňuji se některá ustanovení zákona z 29. února 1880 o ochraně proti dobytčím moru a jeho potírání a zrušuje se článek II zákona ze 24. května 1882, který pozmě- ňoval trestně právní ustanovení zákona o do- bytčím moru; zákon ze 6 srpna t. r., kterým pozměňují se některá ustanovení zákona ze 17. srpna 1892 o ochraně proti pliením nákszámdo- bytka a jich potírání zákon ze 6. srpna t. r., jíme pozměňují se některá ustanovení zákona z 9 července 1879 o povinné desinfskci při dopravé dobytka na železnicích a lodich. — Císař do- volil, aby řádnému profesoru na vysoké skole báňské v Přibrami s titulem a charakterem dvorn. rady Adolfu Hofmannovi, který z vlastní žádosti vstupuje do frvalé výslužby, bylo za jeho dlouholeté výborné služby vysloveno Nej vyšší uznání. — Ministr obchodu jmenoval vrehními poštovními správei po- štovní správce Antonína Stossa v Kamenném

Císař Hofmann Stossa Vídeň Wiener Big

10 article

Šenově, Josefa Krásného v Kladné a Ru- dolfa Juliše v Novém Bydžově tamže, po štovního kontrolora Tomase Dudu v Litomě- řicích prh Duchcov, poštovní správce Josefa Basela v Boru, Frantška Lichtenberga v Přibrami, Franuška Fanfulu v Roudnici, Václava Pechana v Josefově, Jindřicha T öp- pera v Lovosicích a Karla Veverku v Praze vrchnimi poštovními kontrolory postovní kontrolory Josefa Tomše v Praze tamže a Františka Sudu v Čáslaví pro Prabu, potom postovnhy správce Antoufna Pirbas s v Liberci a poštovní konirolory Norberia Le ch- nera v Praze, Karla Škodu v Nemeckém Brodě a Jana Libovického v Praze, poštovního správce Josefa Egera v Tanwaldě Šumburce pro Ústi, pak poštovní kontrolo ry Antonína Bareše v Praze, Eduarda F r' s ch e r v Ústí n. L., Josefa Dittrich a na Kr. Vino- hradech, Josefa Blažka, Vojtěcha Mü!lera.

Krásný Juliš Tomas Duda Basel Frantška Lichtenberg Pechan Veverka Josef Tomš Sud Škoda Jan Eger Bareš Eduard Dittrich Kristus Blažek Vojtěch Mü Šenov Nový Bydžov Litoma Duchcov Přibry Roudnice Josefov Lovosice Praha Čáslav Liberec mecký Brod Tanwalda Šumburk Franuška Fanful Antoufn Pirbas s Vinohrad

11 article

Čeňka Sirůčka a Jaroslava Pšeničku vesmě« v Praze, dále Josefa Suchánka v Be- nešově pro Plzeň, Karla Jirsika v Karlových Varech pro Podmokly, Františka Situ v Kar- lině, Jana Žaluda v Praze, Josefa Rö- linga v Děčíně a Bedřicha Zörnera v Praze. — Ministerstvo vnitra schválilo změnu stano »Severočeské uhelné těžařské společnosti«, usnesenou na valné hromadě akcionářů v Mostě v roce. 1907. — Ministn spravedlnosti jmenoval notářského kandidáta Adolfa Stiněho notářem ve Vyšším Brodě. Ministr dr. Schreiner. Z Vídně, 27. listopadu. (K. k.) Ministr dr Schreiner odjel večer do Prahy. Ze sjezdu ruských zástupců průmyslu a obchodu. Z Petrohradu, 26 listopadu. (K. k.) Dnes v poslední den 4 sjezdu zástupců průmyslua obchodu byla schválena talo resoluce: Přes stisněnou situaci v zemědělství, průmyslu a ob- chodu jsou říšské finance uspokojivé. Dospěl tudíž sjezd k důsledku, že nastala chvíle učiniti základem říšské politiky především rozvoj ho- spodářských sil země a že je nutno ujati se všech prostředků k rychlému zvelebení země- dělství a k vyvinutí průmyslové činnosti. Aféra dvou francouzských poslanců. Z Paříže, 26. listopadu. (K. k.) Za dnešní sněmovní schůze nazval poslanec Leroy- Beaulieu

Sirůček Pšenička Suchánek Jirsik František Sita Žalud Josef Rö Zörner Stině Schreiner Leroy Praha Be Plzeň Karlová Vary Podmokly Kara Děčín Most vysoký Brod Vídeň Petrohrad 26 listopad Paříž

12 title

Večern

13 article

poslance Kerguezeca renegátem. Následkem toho poslali si oba poslanci svědky. Z Paříže, 26. listopadu. (K. k.) V čestn záležitosti poslanců Leroy-Besulieua a Kerguezece rozhodli svědci obou stran, že není příčiny k souboji. Spojené stály a Chile Z Paříže, 26. listopadu. (K k.) »Agence Havas« se dovídá, že sporná záležilost mez Spojenými státy a Chile bude dána k rozhod nutí králi Eduardovi. Španělové v Marokku. Z Madridu, 27. listopadu. (K. k.) Ministn vojenství prohlásil, že vláda považuje tažen v Melille za skončené se zřetelem k tomu, že nepřitel nekladl odporu při obsazení hory

Kerguezeca Leroy Besulieu Havas Eduard Španěl Paříž Chile spojený stát Maroko Madrid Melilla

14 article Atlaten.

Atlaten. Z Turocka. Z Cařihradu, 27. listopadu. (K. k.) Podl zpráv časopisů došlo ke krvavé srážce mez mladotureckým vojskem a povstaleckými kmeny z Muntefiku. Povstalci ztratili prý přes 200 mužů, turecké vojske 60 mužů.

Cařihrad

15 article Uherská krise.

Uherská krise. Hrabě Štěpán Tisza u oísaře. Z Pošti, 26. listopadu. (K. k.) Hrabě Šlěpán Tisza, který dnes v národním kasině měl delsí rozhovor s ministrem vnitra hr. Andrassým během večera po delší dobu konferoval s tajným radou Ladislavem Lukacsem, odjede zítra ráno. jak se proslýchá z jeho okolí, do Vídně a bude patrně ještě během zitřejšího dne přijat císařem ve slyše ní. Z Vidně, 27. listopadu. Hrabě Štěpán Tisza sem přijel a bude dnes odpoledne přija cisařem ve zvláštním slyšení. Z maďarskýeh krnhů jemu blízkých ujišťuje se, že toto slyšen jeho má toliko růz informační a že hr. Štěpán Tisza tou dobou žadného aktivního úkolu ne- přovzal

Štěpán Tisza Šlěpán Lukacs Vídeň

16 article Zprávy z Paříže.

Zprávy z Paříže. (Původní dopis »Národních Listů«.) V Paříži, 25. listopadu.

Paříž

17 article Marocká otázka.

Marocká otázka. Ministr zahraničních záležitostí Pichon do kázal ve své odecsědi Jaurěsovi naprostou ne- správnost toho, co tvrdil vůdce socialistů evropské politice v Marokku. Pichon prohlásil že španělská vláda, zahájivši opurace na Riffu sdělila, že odvolá své vojsko ihned, jakmile do- sáhne svého účelu. Ostatně, pravil Pichon. Francie nehodlá, pokud se jí týče, překročiti meze, vytčené v Algecirasu, ale očekává, že tato smlouva zavazuje stejně sultána, jako ji Co se týče vyjednávání, je stanovisko fran- couzské vlády toto: Přislupuje v zásadě na vy- klizení Šauje, ale s podminkou, že do Šauje bude vyslán dostatečný počet vojska maghzenu, aby udrželo pořádek v této provincii; nemá také v úmyslu definitivně obsaditi Casablanku, ale neodvolává odtud své vojsko dříve, dokud organisace, chystaná pro Šauju, nebude s to. udržeti pořádek a dokud se ji nedostane zadost- učinění v určitých bodech, zejména v majetko- vém právu cizinců. Aby maghzenu umožnila zaplatiti dluhy, je Francie ochotna poskytnouti mu půjčku osm- desáti milionů na úrok francouzský, mnohem nižší, než úrok marocký. Neuspokojí-li sultán Francii, ačkoli je zpra- ven o jejích úmyslech, užije Francie veškerýeh mírných prostředků, jež má po ruce, aby docí- lila řádně provádění úmluv a oděkodnění obět zvůle. Jak viděti, neuznal Pichon za dobré sdě- liti, jaká opatření francouzská vláda učiní, ne- dá-li maghzen Francii zadostučinění. Vzhledem k poměru mezi Franeif a Něme- ekem učinil Piehon ve své řeči velmi významné prohlášení: musím vzdáti uznání lovalitě, s jakou se provádí naše shoda se strany vlády berlin- ské, z toho nastalo v poměru Francie a Něme- cka a následkem toho ve stycích evropských uvolnění, k němuž si můžeme jednomyslně blahopřáti.

Pichon Piehon Maroko Francie Algeciras Casablanca

18 article

dání. Jednací pořad, navržený Jaurésem prol vládě, byl zamítnut 436 hlasy proti 71 hlasům jeho »Maročanů« a dodatečné úvěry pro Ma- rokko byly povoleny velkou většinou Tisk, vyjímaje ovšem »Humanité«, schva luje prohlášení Pichonova, »Figaro« však přece lituje, že neurčil prostředky, jichž použije v případě nepovolnosti sultánovy.

Maročan Pichonův Figaro Ma

19 article

Anglická krise.

20 article

»Matin«, uveřejnil interview svého londýn ského dopisovatele se sirem. Charlesem Dilkem, liberálním členem sněmovny poslanců. Sir Charles Dilke soudí, že dle všeho do- jde ke všeobecným volbám; liberálové v nieh ztrati několik míst, zejmena v Londýně, ale ko- nečný výsledek bude v jejich prospěch. Je pře svědčen, i kdyby se konservativci domohli slabé většiny, že by nebyli s to provésti celní re formu. Pokud se týče sněmovny lordů, nepřejí si liberálové žádně reformy, pro liberály je lépe. zachová-li své dědičné chyby. Pro zřízení se nátu sir Charles Dilke také není, obává se, že by se stal stejně konservativním jako sená francouzský l Liberálové, zvítězí-li při volbách, přijmou tuto resoluci: návrh zákona, přijatý sněmovnou poslanců, nabude moci zákona přes odpor sně- movny lordů s podminkou, že byl této sně movné několikráte předložen a že uplynulo určité mezidobí. Aby se tato změna provedla, bude třebe zakročení koruny. V případě, že by se toho nemohlo dosáhnouti, vzdá se liberální vláda vy- konávání moci.

Dilk Dilke Londýn Matin

21 article

Reč Paula Deschanela. Alliance démocratique, jejíž členové jsou rozhodnými republikány, uspořádala včera svůj výroční banket za předsednictví bývalého presi denta republiky Emíla Loubeta. Včerejší banket, jehož se zúčastnili tři mi- nistři, Pichon, Jean Depuy a Trouillot, nalezi zvláštního významu vzhledem k poměrně bliz kým všecbecným volbám. Se zájmem očekávala se také politická řeč Paula Deschanela. Tent vynikající poslanec a člen Akademie měl včera neobyčejný úspěch. Paul Deschanel probral veškeré otázky d.e dělnický úvěr, podíl na výtěžku, kolektivn smlouvu pracovní, reformy správní a soudní, re- formu volební a vývoj stran. S povděkem byl přijato, že odvážně dotknul se velkých probl mů, které se ukládají Francii a jeho velký ta- lent oděl pronesene myslenky bezvadnou fo Prvním úkolem republiky, pravil, jest po- moci nemajetnému dělníku, aby se stal majite lem. Společnost musí uplatniti nástroj nástrojů. lidskou vůli.

Deschanel Emíla Loubet Pichon Depuy Trouillot Francie

22 article

Nutno přikročiti k reformě zákonů, ktero dusí malý majetek, nutno přeměniti fiskální s stém Francie, při tom však se uvarovati zbyteč ného dráždění. Nutno také reformovati systén správní, který je z doby konsulátu a císařství „Stroj, který má zdrtiti vše, co odporuje, vytvo řený pro všemocnost vítězného vojáka a daný do rukou politické strany, toť paradex, v němž žije Francie. Konečně nutno provésti volební reformu zavésti poměrné zastoupení, které hlásal Loui Blanc, Edgard Quinet a Emile Deschanel, olee řečníkův. Velkým úkolem republikánů je ochrane neutrální školy, kde se vychovává člověk, občan vlastenec a voják. Laický duch je svobodou my šlení a to respektuje svobodu věřiti nebo nevě řiti. Pokládá za stejně oprávněné racionalismu Littréův, pochybování Renanovo i víru Pasteu rovu. Kdo to nedovede, ať se nemíchá do vyu čováníl Deschanel skončil svou řeč přípitkem fran couzské myšlence, která probouzí spravedlno a naději u všech lidí, i v hlubinách temnéh. moře chudiny. Pierre Rocheverre. mou.

Loui Blanc Edgard Quinet Deschanel Littréův Renanův Pasteu rov Rocheverre Francie

23 article Různé záležitosti král. hl. města Prahy.

Různé záležitosti král. hl. města Prahy. Z obecního rozpočtu na rok 1910. Finanční komise ukončila v dnešní dopoledn své schůzi rokování o rozpočtu obečním na r. 1910 Při projednávání jednotlivých položek učiněn byl ná

Praha

24 article

V drobném prodejir ranní číhlo o nobě . . za sh večerní . . . . za 4h Ve flialkách na venkovš ranní čislo . . . . . . . 10h večerni . . . . . . 5h lnseráty platí se hotově napřed. Předplaceni a inserty přijímá administrace v Marisnské ul., 3. Tam nacházejí se táž rodakce, liskárna a skpedice „Národních Listů“

Marisnský ulice

25 article

tonl i

26 article

Rukopísy se nevracsjl

27 article

vrh, aby započato bylo s rozprodejem stavebních pozemků v PodskalI. K tomu vysvětlil p. starosta dr. Groš, že návrh nelze uškutečnit dříve, dokud regu- lační plán této části města nebude proveden. Pan dr. Funk utgoval podepsání smlouvy ve přičině zakou- pení erárních hradeb a pozemků. Ve vysvětlení uve- deno, že v tom směru činí se potíže, ježto vo jen- ské a vládníkruhy trvaji na pož- davku, aby na Letné bylo reservováno rozsáhlé hřiště pro německý spolek pro pěstováni her české mládeže Na průkop letenský povolena první splátka 100. 000 K Na zřízení hřbitova u Hostivaře místo návrho- vaných 400.000 K povoleno pouze 50.0 00 K. Oddíl investiční výpůjčky snížen o 650.000 K na celkový obnos 6,288.919 K. Na stavbu kamenného mostu u Rudolfína povo- len obnos 1,200.000 K, na most ze Štvanice do Bu- ben 900.000 K, na most z Holešovic do Troje 100.000 K (vesměs na účel státní subvence). Návrh na povolení subvence 50.000 K na stavbu kostela v Holešovicích- B u- bnech byl zamítnu! 5 hlasy proti .

doktor Groš Funk Letná Hostivař Holešovice Trója

28 article

Dozorstvo pro stavbu obecního domu konalo dhes dopoledne na staroměstské radnicí schůzi za předsednictví p. dra. J. Víčka. Administrá- tor stavby p. vrch. inž. Zlatník předložil svoji studi na úpravu místností pro kuchyů restaurační a pro ostatní manipulační místnosti, jež bude třeba pro velkorestauraci upraviti. Studie tato byla dozorstvem schválena a předložena pp. oferentům, kteří se uchá- zejí o pronájem restauračních a kavárenských míst- ností, pp. Pelcovi a Filipovi. Oferenti na změny na- vrhované přistoupili. Při stejném podkladě činí nyní nabídka p. Pelce 110.000 K a p. Filipa 90.000 ročně. V pondělí bude se konati nová schůze dozor- stva, v níž stane se roznodnuti o zadání restaurac v representačním domě. Návrh bude předložen úterní schůzi městské rady. Po tomta »oferlním« řízení při dnešním ústním jednání p. Filip svojí původní na- bídku z 85.000 K zvýšil o 5000 K a p. Pele ze 100.000 o 10.000 K Pan Pele od původalho svého požadavku, vlastní prádelny, upustil

Ing Zlatník Pelc Filipov Filip 90.000 Filip Pele

29 article Pachatel travičských atentátů na důstojníky zatčen.

Pachatel travičských atentátů na důstojníky zatčen. Z Vídně, 27. listopadu. Strůjcem cvanka- liových atentátů jest nadporučík 14 pěšího pluku Adolf Hofrichter. Nad- poručík Hofrichter dlel tou dobou na dovolené v Linci. Jest nade všipochybnost zjištěno, že v kri- tické době byl ve Vídni, kde soudruh jeho viděl v bytě u něho osudné kra- bičky s cyankalim. Po celou noc byl v Lincl smíšenou komisí vyslýchán. V komisi byli členové vídeňské policie a generálního štábu. Za výslechu vykonána prohlídka v jeho bytě, při které n aleze přitěžující materiál, který mu byl předložen. Nadporučik Hofrichter rozhodně popírá, že by byl spáchal zločin, ze kterého jest obviňován, ale v Linci byla vypátrána již lékárns, ve které kupoval dotyčný nadporučík oplatky. Jest také přidělen generálnímu štábu. Z Vídně, 27. listopadu. Nadporučí k H of- richter byl dopraven do Vídně do gar- nisonního vězení. Císař, který se o celou věe velmi zajímal, dal si referovat o celé věci a každo nové příhodé, s ní souvisící a nařídil, aby Hofrichter byl dopraven do Vídně, kde bude postaven před vo- jenský soud.

Hofrichter Nadporučik Hofrichter Vídeň Linec

30 article

Z Vídně, 27. listopadu. Policejně sdělují se tyto podrobnosti: Nadporučík Holrichter byl dříve v 2 pěším pluku cara Mikuláše, nyní však jest při- dělen 14. pěšímu pluku. Tři důstojníci jej přivedli z jeho bytu. Vystupoval velmi sebevědomě, takže komise zdráhala s na veřejnost dáti jeho jméno, dokud se nepřizná, což se dosud nestalo. V jeho bytě nalezeny kra- bicky s oplatkami. Vymlouval se, že si chtěltolikoudělati žertz několika sou- druhů. Když však byl konfrontován s papírníkem, který mu krabičky dodal, pravil, že krabičky ty spá- lil. Bylo také doké záno, že meškal ve Vídni v noci ze soboty na neděli, nemaje dovolenou a že již o 8. hodině ranní dal všechny dopisy na poštu. Nadpo- ručík Hofrichter oženil se loňského ro- ku s dcerou váženě rodiny. Jeho paní jest ve stavu požehnaném. Byl také výborným důstojní- kem, později, zejména letošního roku, pozorována by- la na něm nervosní podrážděnost. Policie očekává, že vzhledem na fakta, proti němu svědčící, se záhy přizná ke všemu. Nadporučík Hofrichter absolvoval roku 1898 kadetní školu, r. 1903 školu válečnou r. 1904 stal se již nadporučíkem. Byl posádkou dří- ve v Mostaru, potom přeložen do Rábu. Z Vídně, 27. listopadu. (K. k.) V travičské atéře nastalo vyjasnění. Nadporučík linecké posádky byl

Holrichter Hofrichter Vídeň Mikuláš Mostar Rába

31 title

Z kulturní ciziny.

32 article Almanach »Smrte

Almanach »Smrte V ruské literatuře každý měsíc se objevuje nej- méně jedna edice knižní ve formě „almanachu“ nebo „sborníku“. Konkurenční snaha v tom směru vede často ku publikacím vynuceným, zbytečným, kurios- ním. Rekord v této kuriosnosti znamená prozatim almanach, vydaný minulý měsíc v Petrohradě s titu- lem Smrt, jenž sloužil zároveň i motivu a heslu pro veškeré jeho příspěvky rázu belletristického i fi- losotického, vzpomínkového, aforistického. Sborník. vydaný nákladem rozšířeného časopisu „Novyi 2urnalj dlja vsěch“, dostal mnoho příspěvků z širokého kruhu spolupracovníků časopisu. Ze zná- mých literátův a filosofů přispěli sem V. Ivanov V. Rozanov, S. Juškevič, V. Bazarov,B. Stolpner. Někteří publicisté, literáti, herci, výtvar níci vypsali tu svoje silné nebo i všední dojmy, ja- kými na ně působila smrt známých, blízkých osob nosti za různých okolností životních. Někteří z přispívatelův odbyli věc aforismem vtipným obratem, paradoxem. Jiní na žádost pořa- datelstva dali odpověď v ten smysl, že je jim nepří- jemno na smrt i jenom mysliti, natož o ní psáti. Tak se střídají v kuriosním almanachu vážná i nevážná zpracusání téhcž fhiematu, Slavný malíř I1ja Rěpin napsal: „Člověk s bojí smrti a zvláště proto asi tajně blouzní o ne- smrtelnosti. Jaká to nemohoucnost! O, smrtelníče blahoslav raději Stvořitele za poslední dar, kterýt uděluje na zemi: za smrt... Vlasy mi vstávají hrů- zou při pouhé myšlence na to, že by mohla existo- vati nesmrtelnost na zemi. Jaké to štěstí, že je člo- věk tvor smrtelnýí

Smrt V Ivanov V Rozanov S Juškevič V Bazarov Stolpner Petrohrad Novyi 2 I 1

33 article

Ve Varšavě zemřel minulý týden přední pol- ský psychiatr prof. dr. Edward Kornilowicz ve věku 60 let. Byl redaktorem a spolumajitelem „Gazety Lekarskiej“ a profesorem na univer sitě varšavské, kteréžto funkce se vzdal, když pře- měněna v ruskou. Jeho vědecké práce, vydané ti- skem jednak polsky, jednak francouzsky, se v odbor ných kruzích těšily všeobecnému respektu. Svobodná universita v Brusselu koná v těch- to dnech jubilejní slavnost 75. výročí svého založení Na radnici brusselské byli přijati cizí hosté. Filoso- fická fakulta university jmenovala belgické básníky Maurice Maatarlincka a Emila Verhaeren čestnými doktory, fakulta medicinská mimo jine slavného ruského bakteriologa Mečnikova z Pa- steurova ústavu pařížského. Operetní skladatel Pr. Lekár teprve od té do- by, co se stal zásluhou „Veselé vdovy“ boháčem, mi- lionářem, je neúravně pilným. Ale zdá se, že se žád- nou z nových pperet nebude už mít takové štěst Letos již měl dvě, vlastně tři premiéry nových praci o nichž jsme příležitostně zmínky přinesli. A uji- šťuje s5m, že pro lelošní saisonu není hotov se svý- mi novinkami. Ještě koncem prosince ve vídeňském Karlově divadle bude premiéra nové operety Lehá- rovy „Cikánská láska“ (text od Bodanského Willnera): berlínská premiéra bude začátkem ledna v tamní Komické opeře, která po marných po kusech se vzdala uměleckého programu. A současně pracuje na nové operetě, která bude míti titul „Š le chetný Polák“ a hodlá ji nejen dokončiti, nýbri i provozovati ještě před jarem příštího roku.

profesor doktor Kornilowicz Lekarskiej Mauric Maatarlinck Verhaeren Mečnikov Bodanský Willner Polák Varšava Brusel svobodný univerzita fická fakulta univerzita Karlův divadlo

34 article Různé zprávy.

Různé zprávy. = Milionový podvod. Z Aradu se sděluje: Vý konný výbor aradsko-kikindské dráhy zabýval se v čtvrtek velikými nesprávnostmi, jež při dráze byly objeveny. Výsledek se tají, do veřejnosti však proni- kají zprávy, že jde o podvod ve výši asi 10 milionů který spáchal bývalý podnikatel stavby Armin Pal. los. Před dvěma lety interpeloval o této záležitost hrabě Teleky ministra obchodu ve sněmovně mag nátů, načež bylo zahájeno vyšetřování. Zjistilo se že Pallos nerespektoval vůbec usnesení valné hro- mady, dle něhož smělo ředitelství poukazovati peníz jen z rozhodnutí nového výkonného výboru a pra- coval se starým výkonným výborem, který sestával výhradně z jeho lidí. Takto poškodil společnost o 10 Výkonný výhor učiní na něj oznámení milienů. u soudu.

Armin Telek Pallos Arad

35 article

Loupežný vral zatčen. Z Berlína, 26. l. stopadu. Dlouho hledaný loupežný vrah Sternickel jenž se svými zločiny a lstí vůči policii stal skore romanticku osobou, byl v Hannoversku vypátrán a zatčen. = Objevitel „druhé Alhambry“ šílencem?z Londýna, 26. listopadu. Americký milionář Perin jenž prý v Rondě objevil maurskou klenotnici s ne- smírnými poklady a nabídl nález madridské vládě stal se dle nejnovějších zpráv ze Španělska asi oběti šílenství. Již za jeho pobytu v Madridě vznikly po- chybnosti o jeho údajích, které se ještě sesílily, kdy náhle odjel zvláštním vlakem. Z nádraží v Rond pak utíkal přímo přes pole a házel každému, koho potkal, plné hrstě stříbrňáků. Na to přišel ke špa- nělskému notáři a žádal o sepsání darovací listiny kterou se měl král Alfons státi majitelem zámku. Potom odjel do Marokka, nevyčkav příchodu z Ma- dridu vyslaného znalce, jenž měl nález prozkoumati V celém Španělsku očekává se s napětím zjištění zdali maurský poklad byl skutečně nalezen nebo existuje pouze ve fantasii Perinově. = Ministr a zpěvačka. Z Londýna, 26. listo- padu. Bývalý finanční ministr Spojených států Lymans Gage oženil se v San Diegu v Kaliforni s choristkou, která je o 37 let mladší než on. Jméno Gageovo objevilo se v tisku před rokem, kdy jeho poručenka, krásná mladá dáma, byla na pobřež Rhode Islandu zavražděna novoyorským makléřem = Vzduchoplavci zahynuli. Ze Rěky, 26. listo- padu. (K. k.) U vesnice Koritně byly na cestě, ve- doucí přes horu Ostrovicu, nalezeny dvě mrtvoly a trochu dále rozbitá loďka balonu s mapami s přístroji. — Z Berlína, 26. listopadu. (K. k) Dle zpráv, došlých z informovaného místa, jde při porguchaném halgnu, nalezeném u Rěky, o vzducho- plavce dra. Brinckmanna z Berlína a architekt

Alfons Perinův Gage Gageův Brinckmann Berlín Londýn Ronda Španělsko Madrid Maroko Ma Rhodos Island Sana Diego

36 article

Francka z Kolmaru v Poznaňsku, kteří vznesli s v pondělí večer ve Schmargendorfu balonem „Kol- mar“ o 2300 krychlových metrech a patřícím kol- marskému vzduchoplaveckému spolku. Oba vzducho- plavci chtěli podniknouti velkou plavbu = Obrovské náklady na panamský průplav. Z Nového Yorku se sděluje: Velké vzrušení budí oznámení vládního inženýra Gerthala, že úvěry, po- volené na panamský průplav, ani z daleka nestačí. Dle nejnovějších výpočtů a změněné situace bude v nejbližší době zapotřebí dalších 600 milionů K. takže celkový náklad vzroste okrouhle na 1800 mi- lionů, tedy skoro dvojnásobný obnos, než bylo pů- vodně rozpočteno. Nové překročení rozpočtu odůvod- ňuje se nepředvídanými oblížemi a stoupající cenou materiálu i mzdy. Původní projekt obsahuje pod- mínku, že veškerý materiál musí býti amerického původu, což znamená značné zdražení, poněvadž mnohé materialie lze dostati z ciziny levněji. Zku- šení odborníci soudí, že toto překvapení, pokud se týče finanční stránky, není ještě poslední. Když Lesseps před lety vyslovil mínění, že panamský prů- plav pohltí 2 miliardy, budil tento pessimistický úsu- dek úsměv, dnes však se poznává, že Lesseps měl pravdu. Američané rozhodli se proti úsudku nejvá- ženějších inženýrů světa pro systém stavidlovýa odmítli průplav v rovině jako příliš drahý. Náklady na průplav v rovině byly rozpočteny na 1270 mi- lionů a »lacinější« stavidlový průplav pohltil dnes již 1800 milionů. Množí se hlasy, jež žádají, aby sa ještě nyní stavidlový systém přeměnil v průplav v rovíně, což jest dosud možno a znamenalo by značné snížení tak špatně rozpočtených nákladů.

Franck Lesseps Američan Poznaňsko Nový York Kolmar