1
masthead
Ročník padesátý třetl.
2
masthead
V Praze, v pátek Il. července 1913.
Praha
4
article
Na ranní a večerní licty
předplácí se
V Praze v administraclu
na měsie, . . . . . K =
na čtvrt leta .
s dvojí donáškou
na měsíe. . . .
na čtvrt leta . . . . 7 K elsh
ve filiálkácht
na měsia . . . . . 2 K 80
Poštoui
na měsie, . . .
na čtvrt ieta . . . . 9 K 80
s dvojí zásllko
a měsle.
na vria : . . KBs
Praha
7
article
V drobném prodejii
ranní číslo o sobě . . za s
večorní . . . . . . . za 4 b
Ve flálkách na venkově
ranni čislo . . . . . . ..10
večerní. . . . . . . . 5t
Inseráty
plati se hotově napřed.
Předplacení a inserty
zdministruce v Marianské ul., s
Tam nacházeji se táž
rodakce, tiskárna a skpedice
„Národních Lilistů“
Rukoplay se nevrace
Tama
národní Lilistus
8
article
V Praze, 11. července.
Bulharsko je dnes na ústupu: strategicky
i diplomaticky. Prosba v Petrohradě, aby ru-
ská vláda aspoň vyjednala rychle příměří,
svědčí o tom, jak je Bulharsko, ještě před týd-
nem nesmiřitelně naladěné, dnes stísněno. Ve
Vídni nad tímto krokem bulharské vlády, který
byl jistě vynucen jen z nouze, ovšem zuřía
chtějí dokazovat, že všechna vína za bulharské
porážky spadá na Daneva, který se nechtěl
podříditi Savovu. Ale to jsme již slyšeli z au-
tentických úst berlínských: vídeňská zpráva
— nespolehlivá zpráva! Proč by měl teď Da-
nev všechnu vinu převzíti na sebe, když jeho
diplomatické výpočty se opíraly o strategické
důvody Savova, který chtěl horaciovskou tak-
tikou všechny tři odpůrce jednoho po druhém
postupně zníčit.
Strategicky bylo Bulharsko poraženo, di-
plomatická porážka — isolace — se k tomu
ještě připojuje. Proti sobě stály dva plány vá-
lečné: srbský a bulharský. Srbi snažili se vší
silou se opřít centru bulharského vojska, aby
tak Bulhary odřezali od vlastního Bulharskaa
od kystendílských vojsk a zatlačili na jihový.
chod, kde by jim připravili spolu s Řeky krva-
vou lázeň. Bulhaři naproti tomu se snažili pře-
rušiti spojení mezi Řeky a Srby, učinili několik
pokusů proraziti spojovací čáru Děvděli a Kri-
volaku, chtěli vtrhnout k Velesu a Skopljia
dostalí se až k ústí Bregalnice do Vardaru, ale
byli odtud, třeba s velkými ztrátami, přece jen
odraženi. Kolika mužů to stálo často v bulhar-
ských vítězných zprávách vzpomínanou srb-
skou timockou divisi, není dobře známo. Ale
patrně timocká dívise draho si dala zaplatit
svou porážku.
Savův
Srb
Bulhar
Řek
Srba
Praha
Bulharsko
Petrohrad
Vídeň
Bregalnica
Vardar
9
article
Bulharský plán přerušit spojení Řeků se
Srby a napadnout Srby s většími silami na
jich pravém jižním křídle a tak s boku do-
stati se do týla jádra srbské armády u Sko-
plje, třeba že byl velmi dobře promyšlen
s velkou úporností prováděn, odrazil se přece
o hrdinský odpor srbských vojsk, které i tu
dokázaly svou vysokou vojenskou zdatnost.
Bulhaři jsou zatlačení do defensivy, jsou
nuceni zříci se svého plánu a přizpůsobovati
se strategickým disposicím srbským. Dnes ji
šikují se na ústupu nad horním tokem Bregal-
nice; střed jich vojska jest odtržen Osogov-
skou planinou, osazenou Srby, od kystendilské
armády, která za všech těch bojů projevíla
nevysvětlitelnou pasivnost. V tom je velký
válečný úspěch srbského vedení, ale také
srbského vojáka. Srbská cvičební taktika
individuálného výcvíku zvítězila, zde nad
starší taktikou bulharskou, která rozhodují-
cích bojů dobývá uzavřenými formacemi s bo-
dáky a přímými frontálnými útoky, nečekajíc
na náležité uvolnění bojiště dělostřelbou. To-
to skvělé vysvědčení vojenských schopností
vysloužili si v bratrovražedné válce
srbští vojáci. Draho to zaplatili, ale jsou asi
šťastni, že se jim podařilo smazati skvrnu
slivnické porážky, která tížila jako můra
srbský národ a zničila na desítiletí jeho prestiž
v Makedonii. Jen aby Srbům jich válečné
Řek
Srba
Bulhar
Makedonie
10
article
úspěchy nestouply přílíš do hlavy a aby ne-
začali napodobiti vzor, jehož nevhodnost po-
znali na Bulharech! Ne ten, kdo do krajnosti
přehání své požadavky a nechce nikomu nic
ustoupit, jedná moudře, ale kdo se dovedev
pravé chvíli vyrovnati. Rádi na Balkáně na-
podobují Prusy a Bismarka, ať tedy aspoň
napodobují Bismarka i v jeho prozíravé zdrže-
livosti r. 1866, kdy proti rozválčeným generá-
lům a králi Vilémovi dovedl zastaviti vítězný
pochod na Vídeň, aby nepřítele nepokořil do
té míry, že by se nikdy nemohl státi přítelem.
Včerejší projev Pašičův, který prohlašuje,
že Srbi po válce nebudou žádati nic více než
před válkou, svědčil by o moudré a prozíravé
umírněnosti tohoto velikého srbského státní-
ka. Ať již jakkoli dnes to stojí s balkánským
spolkem, jedno ať zůstane vůdčí zásadou bal-
kánským politikům, že balkánské státy mohou
mítí skvělou budoucnost, budou-li si vzájemně
zaručovati bezpečnost a nedotknutelnosta
nebudou-li se opájeti megalomanskými snyo
panbulgarismu, panhellenismu, panserbismu
nebo dokonce dakoromanismu. Balkán rovno-
právným, svobodným balkánským národůmí
Bulhar
Vilém
Pašičův
Srb
Balkán
Vídeň
11
title
Válka mezi spojenci.
12
article
Rumunská armáda do Bulharska.
Rumunská armáda do Bulharska.
Z Londýna, 10. července. (K. k.) „Reu-
terova kancelář“ sděluje: Ve zdejších balkán-
ských kruzích se prohlašuje, že armád
rumunská dostala rozkaz vtrh-
nouti do Bulharska a že vláda ru-
munská to sdělila Bulharsku.
Z Bukureští, 11. července. Z technických
důvodů upustila rumunská vojenská správa
od úmyslu, sestrojiti most a přejíti pře
Dunaj naproti bulharskému bře-
hu. Vojenská akce rumunská bude
tedy nepochybně zahájena z Do-
brudže.
Z Bukureští, 11. července. (K. k.) Rozho-
dující krok, který byl včera učiněn, spočívá
v tom, že se rumunská vláda usnesla oznámiti
bulharské vládě, že rumunská armáda vtrhne
do bulharského území a že Rumunsko bude
spolurozhodovati pří konečném rozdělení t-
zemí evropského Turecka.
Z Říma, 11. července. (K. k.) Stefanov
agence oznamuje ze Sofje: Rumunský vyslanec
oznámil bulharské vládě, že rumunská
armáda překročuje hranice a že
on i s vyslaneckým personále
opouští Sofiji. Vyslanecký archiv a ru-
munské státní příslušníky dává pod ochranu
italského vyslanectví.
Z Bukurešti, 11. července. (K. k.) „Epoca“
oznamuje, že rumunské vojsko vtrhlo na bul
harské území.
Stefanov
Bulharsko
Londýn
Bukurešť
Dunaj
Rumunsko
Turecko
Řím
13
article
Čeho žádá nyní Rumunsko.
Z Vídně, 11. července. „Politische Corre-
spondenz“ oznamuje z Bukurešti, že byla
dosavadním požadavkem Rumunska no vá
úprava hranice dobrudžské, tedy
rozšíření Dobrudže o známý pás země o
Turtukaje k Balčíku, ale to že už nyní Ru-
munsku nestačí. Rumunsko chce defi-
nitivní úpravou sporných otázek
na Balkáně nabýti vlivu na bal-
kánské záležitosti, kterýž by za-
dost činil jeho politické a vojen-
ské síle.
Rumunský parlament svolán.
Z Bukurešti, 10. července. (K. k.) Parla-
ment jest svolán na 16. července.
Z Bukureští, 10. července. (K. k.) Z
směrodatné rumunské strany sděluje se zá-
stupci c. k. telegrafní korespondenční kan-
celáře, že svolání parlamentu se stalo, poně-
vadž bezprostředně dojde k obsla-
zení cizího území rumunskou ar-
mádou.
Národní vláda v Rumunsku pro případ války.
Z Bukurešti, 10. července. (K. k.) Část
oficiosního tisku považuje za nutno utvořiti
pro případ války národní vládu. Podnět k to-
muto názoru vyšel od ministra vnitra Take
Jonesca. Při tom šlo by především o vstup
vůdce liberálů Bratiana do kabinetu.
Zakázaný vývoz z Rumunska.
Z Brajilova, 11. července. („N. Fr. Pr.“)
Rumunská vláda zakázala včera vývoz obil
všech druhů, jakož i veškerých průmyslových
výrobků, kterých by se mohlo použíti k vý-
zbroji a výžívě armády.
Balčík
Take Jonesca
Rumunsko
Vídeň
Bukurešť
Balkán
Francie
Politische Corre
14
article
Úřadní srbská zpráva o srbských úspěších.
docílených včerejšího dne.
Z Bělehradu, 10. července. (K. k.) Srbská ti-
sková kancelář sděluje: Dostali jsme tuto úřadní
úhranou zprávu o vojenských operacích dnešního
dne: U Zaječaru byl nepřítel naším vojskem napa-
den na čáře Nikin-Grobgolaše-Košučivis-Bačije
ustoupil. Útoky nepřítele na čáře Zatvorenica-Pla-
nína byly odraženy. Rovněž útok nepřítele na čáře
Vrščka-Čuka. Při té příležitosti obsadili Srbové
bulharskou celnici. Naše ztráty v těchto bojích jsou
nepatrné. U Kadí-Bogace a Sv. Mikuláše ustoupil
nepřítel k hranicím. Naše vojsko ho pronásleduje
Naše Jízda stíhla do Boltaberilevice. V Pirotě mi-
nul celý den klidně. U Tumby utrpěl nepřítel po-
rážku a byl s velkými ztrátami zahnán na útěk.
Při tom bylo ukořistěno velké množství p-
šek, bodáků, mnoho střeliva a jiného válečného
materiálu. U Vlašíny byl obklíčen a zajat malý
oddíl nepřátelské jízdy, který postupoval směrem
k Predejanu. Nepřítel ustoupíl k Crnotravské
Karaule a nechal k obraně slabý oddíl. Oddíl ku-
lometů byl zajat. U Krivé Palanky byl nepřítel
prudce napaden naším levým křídlem. Jinak je sl-
tuace nezměněna. Ze štipu pokračovalo se v pro-
následování nepřítele. Naše jízda vtrhla do Rado-
víště. Náš prílepský oddíl vtrhl do Negotinu a Ka-
vadaru, u kterýchžto obeí stíhá 500člennou bul-
harskou četu. Obyvatelstvo vrátilo se do svých
domů. Bulhaři zapálili několik vst. Také Kavadar
je částečně zpustošen ohněm.
Čuk
Srba
Mikuláš
Vlašín
Bulhar
Bělehrad
Zaječar
Crnotravský Karaul
Krivoj Palanka
Ka
NikinGrobgolašKošučivis
ZatvorenicaPla
15
article
Srbský stesk na řádění Bulharů.
Z Bělehradu, 10. července. (K. k.) Z úřad-
ního srbského pramene se sděluje: Za zády
rozptýlené bulharské armády
ustupuje také řada menších bul-
harských čet, které současně s pravidel-
nou armádou vnikly do četných vesnic
strašně tam řádily. V mnohých vsích bylí vši-
chni, které považovaly za přátele Srbů, po-
rubáni, mezi nimi předsedové a členové obec-
ních rad srbskými úřady dosazených. Sedláci
vypravují, že takové čety vnikly do různých
míst na řece Zletové a Bregalnici skoro vždy-
cky v počtu 300 mužů. Mnoho vesnic bylo vy-
pleněno a pole spálena.
Armády řecká a srbská se spojíly.
Z Athén, 11. července. U Radkovice,
kam pronásledovali Srbové bulharské vojsko
po zabrání Štipu, spojila se včera odpoledne
srbská a řecká armáda.
Bulhar
Srba
Bělehrad
Zletová
Bregalnica
Atény
Radkovice
16
article
Řecká úřadní zpráva o operacích na Strumnici
Z Athén, 10. července. (Agence d'Athénes.)
Ministerstvo vojenství uveřejňuje tuto zprávu
operacích na Strumnici: Po celý den byl
nepřítel včera nepřetržitě stíhán. V horských prů-
smycích, zejména na velké silnici z Dojranu do
Strumnice sveden rozhořčený boj, který skončil
pronikavým vítězstvím řeckého vojska a úplnou
porážkou Bulharů. Včerejší boje možno považo-
vati za důsledek bítev o Kilkiž a Dojran. Defen-
siva Bulharů v průsmycích kolem Belisi měla pro
Bulhary velký význam, neboť postup Řeků přen
Belisi ke Strumnici a Radovišti znamenal velké
nebezpečí pro čtvrtý bulharský sbor. Opevněná
bulharská posice na frontě proti Srbům byla by
mohla býti napadena ze zadu postupujícím řeckým
vojskem. Bulhaři rychle vyklidili opevněné posíce
u Štípu. Vše drtíci nadšení řeckého vojska kvapem
poráží Bulhary. Řekové dobyli několika opevněni
bodákem a při tom ukořistili 9 děl. V pronásledo-
vání nepřítele pokračovalo se bež přerušení až do
Strumnice, U Rabrova padly nám do rukou dva
sklady, plné stejnokrojních součástí. Řecké divise
na krajním levém křídle stály dnes v boji u želez-
níčního mostu u Hanidermení nedaleko Demir Hi-
saru, kde zachovávají ofensivu proti Bulharům.
Z Athén, 11. července. (K. k.) „Hestia“
píše dále: Po bitvě u Kočan byla bulharská
armáda rozdělena na dvě částí a ustoupil
Athénes
Bulhar
Belis
Řek
Strumnice
Radovišť
Srba
Demir
Hestia
Kočan
Atény
Defen
Štípa
Strumnice
17
article
k jihu, snažíc se uniknouti nebezpečí, jež
hrozilo jí z postupu Řeků. Bulhaří se poku-
sili ustoupiti na bulharské území, jednak údo-
lím Strumice za Belešským pohořím směrem
na Petrič, jednak směrem k Pečevu. Tak jest
tato bulharská armáda zatlačena mezí Řeky
a Srby. Obě opevněná místa, Pečevo a Petrič.
leží na cestě k Sofiji.
Slova řeckého krále před bítvou.
Z Athén, 11. července. („N. Fr. Pr.“) Král
Konstantin oslovil důstojníky v před-
večer bitvy u Kilkiše takto: „Vím, že od dol
Kodra až do Konstantina Palaeologa žádný
řecký vládce, který byl zároveň vojevůdcem,
nezemřel na svém lůžku. Boj, který zítra vy-
bojujeme, je nanejvýše důležitý. S bolestí před-
vídám, že četných z vás již více nespatřím
Nemohu každému zvlášť stisknouti ruku
pravím vám toliko: Moji páni důstojníci, splňte
v čele vojska svou povinnost a (obrátiv se ke
korunnímu princi), vy, korunní princi, v čele
své setniny.
Řekové v Kavale.
Z Athén, 10. července. (K. k.) „Agence
d'Athénes.“) Admirál Kunduriotis zaslal tento
telegram: Obsadili jsme dnes v ofici-
ální formě Kavalu. Lodní kapitán Crie-
zis byl jmenován guvernérem města. Dosazuje
úřady. Vyčistili jsme okolí od ko-
mitů a bulharských vojáků. Nadšení
mezi obyvatelstvem města je veliké. Účastní
se ho také Mohamedáni.
Řek
Srba
Konstantin
Kodr
Konstantinos Palaeolog
Kavale
Athénes
Kunduriotis
Petrič
Pečev
Atény
Francie
Crie
18
article
Radost v Athénách.
Z Athén, 11. července. („N. Fr. Pr.“) Úřa-
ní zpráva o dobytí Kavaly způsobila zde
obrovskou radost. Zvony v městě zvonily, v
ulicích vlály prapory a davy lidu procházely
městem za zpěvu a provolávání „slávy“.
Bulharský generál Ivanov s vojskem obklíčen
Z Londýna, 11. července. Z Athén ozna-
mují „Daily Telegraphu“: Ve středu svedena
byla velká bitva o železniční most, vedoucí přes
řeku Strumu. Řekové porazili Bulhary na
hlavu. Generál Ivanov jest se svým vojskem,
čítajícím 50.000 mužů, obklíčen a nemůže se
osvobodití.
Generál Ivanov kapituloval. Dvě jeho divise
zajaty.
Z Paříže, 11. července. Následkem
sboření mostu přes řeku Strumu.
který byl jedinou cestou pro ustupující armádu
generála Ivanova, byl tento včera o 2. hodině
odpolední donucen kapitulovati. II. a III. bul-
harská divíse, kterým generál Ivanov velel
složily zbraně a byly řeckým vojskem zajaty
Bulhaři z makedonského území vytlačení.
Z Athén, 10. července. (Ag. d'Athénes.
„Hestia“ píše, že možno míti bezpečně za to
že makedonské území mezi Vardarem a Stry-
monem je úplně očištěno od nepřátelských
vojsk, která ustoupila za Strumici. Pokud jde
o bulharské území za Strymonem, jsou jisté
informace, že je bulharské vojsko opustí ná-
sledkem prudkého postupu Řeků, kteří je zba-
vují prostředků k zásobování.
Ivanov
Řek
Bulhar
Hestia
Atény
Francie
Londýn
Paříž
Vardar
Daily Telegraph
Aga . d ' Athéne
19
article
Zastavení bojů se ohlašuje.
Z Vídně, 11. července. „Südslav. Korr.
oznamuje z Bělehradu V informovaných kru-
zích čekají, že dnes bude úřadně vyhlášeno
zastavení bojů. Včera byl již na bojištích tua
tam klid zbraní, jehož všechny strany použíly
ku pohřbení svých mrtvých a k ošetření raně-
ných. Mysli se, že obnovení bojů ve velkých
rozměrech jest vyloučeno, poněvadž nejen
bulharská, ale i srbská armáda jest úplně vy-
čerpána. Všude by s radostí přivítali mír.
Ze Sofije, 11. července. V diplomatických
kruzích se myslí, že všechny boje budou dneš-
ního dne zastaveny. V mezinárodní konfervn-
ci se nevěří, naopak se soudí, že ruská vláda
vrátí se ke svému plánu, obsaženém ve zná-
mém telegramu carovu, a že ministerští před-
sedové balkánských států budou povoláni d
Petrohradu, by tam řešili balkánské záleži-
tosti.
Z Petrohradu, 11. července. Ruští vyslanci
v hlavních městech států balkánských podnikli
včera večer u jednotlivých vlád důtklivé roz-
klady v ten rozum, aby příměří byl
neprodleně uzavřeno. Srbsko, Řecko
a Černá Hora prohlásily k tomu ochotu, vy-
hoví-li Bulharsko neprodlenětěm-
to podmínká m:
1. Celé území západně od Var-
daru až ke Gevgheli připadne
Srbsku.
Vídeň
Bělehrad
Petrohrad
Srbsko
Řecko
Bulharsko
Vara
20
article
2. Celé území jihozápadně o
řeky Karasu až ke Kavale, tedy i
města Drama a Sěr, připadnou Řecku.
3. Bulharsku zůstane území vý-
chodně a severovýchodně od Var-
daru a kromě toho musí Bulharsko
4. postoupiti Rumunsku územ
mezi Turtukaji a Balčikem.
Nepřistoupí-li Bulharsko na tyto podmín-
ky, nemůže býti příměří uzavřeno a Srbsko,
Řecko a Černá Hora vedly by vál-
ku až do úplného zničení bulhar-
ských armád.
Z Bělehradu, 11. července. Jest domněn-
ka, že k bojům ve větším rozsahu již nedojde.
Radikální srbský tisk stále ještě štve k re-
vanchi za Slivnici. Vládní kruhy jeví
však neobyčejně mírné stano-
visko a projevují naději, že nálada v Bulhar-
sku bude pro obnovu balkánského
svazu. Posice dra. Daneva považo-
vána jest za neudržitelnou.
Kavale
Turtukaja
Balčik
Bulhar
Drama
Řecko
Bulharsko
Vara
Rumunsko
Srbsko
Bělehrad
obnova balkánský svaz
21
article
Drobné zprávy.
22
article
Z Petrohradu, 11. července. „Novoje
Vremja“ obdrželo od svého cařihradského do-
pisovatele tuto depeši: Turecká armáda
u Čataldže obdržela rozkaz, aby
se připravila na pochod. Cařihradští
pekaři byli vyzváni, aby připravili větší do-
dávky chleba pro armádu. Loďstvo ture-
cké pak dostalo rozkaz, aby bylo při-
praveno k odplutí. To všechno nasvěd-
čuje, že se Turecko chystá na novou válku.
Z Cařihradu, 10. července. (K. k.) Bulhar-
ský delegát Načevič sem přijel a byl uvítán
zástupcem Porty. Proslýchá se, že odpověd
Bulharska vychází Turecku vstříe
a umožní úpravu záležitosti, o níž bude Na-
čevič vyjednávati.
Z Athén, 10. července. (Agence d' Athénes.)
Dojranský mufti obrátil se na krále Konstantina
s prosbou, aby vzal do ochrany 5000 mohamedán-
ských sirotků, jimž byli rodiče povražděni Bulhary.
Král Konstantin odpověděl, že se ujme těchto si-
rotků.
Z Athén, 10. července. (Agence d' Athénes.)
Úřadní list uveřejňuje královský dekret, jímž se
schvaluje smlouva, uzavřená s národní bankou dne
28. června, o půjčce 40 milionů. Emise bude
provedena al pari, komisionářský poplatek činí 29.
zrokování 6%. Druhý královský dekret dává svo-
lení k zahraniční půjčce v částce 40 milionů, již
národní banka vyložila k úpisu. Tato půjčka je 69
a umořitelná v pětí letech.
Z Athén, 10. července. (K. k.) (Agence d'Athé-
nes.) Vlastenecké dary docházejí v neobyčejně
hojné míře. Mimo jiné dal Řek Zacharov, ži-
jící v Paříži, ministerskému předse-
dovi Venizelovik disposici 1 milio n.
Z Bělehradu, 11. července. Ruský vyslanec
Hartwig měl včera odpoledne a večer několik
konferencís Pašiče m.
Bulhar
Načevič
Athénes
Konstantinos
Konstantin
Athé
Řek
Zacharov
Hartwig
Pašič
Petrohrad
Turecko
Cařihrad
Bulharsko
Atény
Paříž
Bělehrad
Novoj Vremja
národní banka
23
article
Dobrodružný slech.
24
article
Z Berlína, 11. července. „Morgenpost“ ozna-
muje v sofijském prý telegramu (?), že král Fer-
dinand následkem svých válečných neúspěchů
těžce onemocněl a že, jak prý se proslýchá, jeví se
na něm příznaky pomatenosti. V Šofiji je prý z to-
ho velký zmatek. Hrozí prý také nebezpečí, že po-
Berlín
král Fery
25
article
TÝDENNÍ REVUE.
TÝDENNÍ REVUE.
V „Časopise pro moderní iilologii“
(III., č. 3) otiskuje Jeronym Holeček pod titulem
„Několik básní od Boženy Němcové
zprávu o sešitku básní — ovšem vesměs známých
— slavné autorky „Babičky, zapsaných její vlastní
rukou a doprovozených poznámkami o vzniku jed-
notlivých básní. Poznámky ty, jež jsou cenným do-
kumentem literárně historickým, p. Holeček repro-
dukuje a oceňuje spolu význam svého nálezu: „Po
dlouhá léta skrýval se sešitek před očima literárně
historickýma mezi rodinnými památkami Podlip-
ských. Objevením jeho dostává se nám dokladu
cenného dvojím směrem: předně autentického textu
básní Boženy Němcové, neboť jiný rukopis je ne-
znám, a dále několika vítaných dat k výkladua
osvětlení těch básní, neboť Božena Němcová při-
činila k nim nejednu poznámku. Tyto poznámky
pak jsou neocenitelné pro kritiku zpráv, které po-
dává Žofie Podlipská v „Životopisu Boženy Němco-
vé a které od některých literárních historiků byly
přijímány s jistou nedůvěrou.“ Vlastní poznámky
Holeček
Němcová
Žofie
Němco
26
article
Němcové v celku ověřují zprávy její biografky
jako správné. Poznámky zachycují předem náladu.
za které básně Němcové vznikaly, a jsou v tom
směru dobrým příspěvkem ku psychologii umělecké
tvorby vůbec. Pokud jde o samu Němcovou, „jeví
se nám v nich stejně talentem neexperimentujícím
s náladami, dojmy a motivy, nehledajícím usilovně
opory u básníků silnějších, nýbrž talentem, dáva-
jícím jednoduše výraz svým prostým, skutečným.
upřímným náladá a opravdovým dojmům, nijak
bouřlivým, talentem někdy spíš intelektuálně od-
hodlaným, takovým, jak zakřikautá, těsná atmo-
sféra doby a prostředí právě je umožňovala.“ —
V ostatním obsahu „Časopisu pro moderní filologil“
je: Ferd. Strejček. „Robert Dábel“ a Zeyerův poku
o tuto látku. — Ant. Frinta, Česká fonetika. —
J. Máchal. Nové výklady ruských bylin. II. — Dr
Drag. Prohaska, Mistra Jana Husi spis „O svato-
kupectví“. — Jos. Janko. Nová bádání o hlavních
zjevech starší literatury německé. — B. Vyskočil.
Němcová
Strejček
Dábel
Zeyerův
Frinta
J Máchal
Prohaska
Jan Hus
Janko
Vyskočil
Jos
O svatýkupectví
27
article
Třicítky Wolframovy. — VI. Helfert, Censura fran-
couzské komedie ve Vídni v r. 1770. — Ant. Ry-
niewicz, Jazyk básníka Jana Lemaire de Belges.
III. — Archiv pramenů. — Úvahy. — Zprávy.
„České Revuí“ (1913, č. 10) dokončuje
Vladimír Novák svoje poutavé ličení
„Z dějin objevů antarktických“, v němž
spolu oceňuje vědecký význam výprav, které v po-
sledních letech vzbudily tolik zájmu a rozruchu.
V závěru své stati odhaduje i praktický význam
snah o dosažení obou točen: Je patrno, že zvláště
léta 1911—1913 znamenají velký pokrok v ant-
arktických objevech, podobně jako období 1901 az
1904, kdy na základě vzájemné dohody pracovaly
v různých částecn Antarktidy čtvry výpravy. Zá-
jem vědeckých kruhů o tyto objevy nejen neklesá,
nýbrž vzrůstá a objevné činnosti jistě nebude
konec, dokud Antarktis nebude ve všech směrech
důkladně prozkoumána. Při značných obětech ma-
teriálních a někdy též ztrátách lidských, s nimiž
antarktické výpravy jsou spojeny, jistě leckomu
namane se otázka, mohou-li přinésti praktický
získ? Na to třeba odpověděti, že dosud ovšem se
nejeví téměř žádný. Nalezena sice v mořích při
březích antarktickýen spousta mořských ssavců.
Wolframův
Helfert
Lemaire Belges
Novák
Vídeň
Antarktida
Český revue
28
article
avšak přístup do těch končin je tak nesnadný, že
při nynějším stavu námořní plavby nelze pomýšleti
na pravidelný lov v nich. Další bohatství Ant-
arktidy, schopné zužitkování, by mohlo záležeti
v ložiskách užitečných nerostů. Na Zemi Viktoriině
byly již učiněny některé nálezy kamenného uhlí,a
třeba dosud byly nepatrné, není vyloučeno, že jsou
ukazateli mnohem vydatnějších flecí. Je též velmi
možno, že duch lidský objeví v budoucnosti i v le-
dových pouštích Antarktiky nové prameny bohat-
ství, o nichž se nám dosud ani nesní. Již nyní však
třeba přikládati zvláštní praktický význam me-
teorologickým pozorováním v Antarktidě, neboť na
základě jich bude pravděpodobně možno s bez-
pečností napřed souditi, jak se v následujících do-
bách ročních vyvine proudění vzduchu a s tím
souvisící počasí, a hospodářský užitek takových
bezpečných předpovědí by byl ovšem nesmírný. —
„Česká Revne“ dále podává: Josef Penížek, Švojí
cestou. [Stať situační.] — Dr. Ant. Boháč, Slezsko.
— Karel Adámek. Obnovení Karlštejna. — Hlídky:
politická — středostavovská — ženská — tech-
nická. — O knihách. — Divadlo. — Drobnosti.
V „Ženském Světu“ (XVII., 12.) napsala
pí. Eliška z Purkyňů několik včasných a do-
brých slov o veřejné činnosti naší ženské mládeže.
Penížek
Švojit
doktor
Antonín
Adámek
Eliška
Antarktida
Slezsko
Karlštejn
Viktoriin
Český Revne
divadlo
29
article
Ve stati „Dívčí mládež a sociální o táz-
ky konstatuje, jak dosud všechna činnost dível
mímo rodinu a dům je jednostranná. „Tam, kde
dosud dívky přidružují se k práci veřejné, děje se
tak u nás jen ve formě zábavy. — býť i účel, jemuž
jest výsledek zábav věnován, byl humanitní nebo
národní. A přece je nejvyšší čas, aby česká mlá-
dež divčí byla s otázkami sociálními blíže sezna-
mována. Než docílíme toho, aby školy systemati-
cké, theoretické vzdělání v tomto směru poskyto-
valy, mohou ženské spolky vykonati velký kus
práce výchovné. Voláme po politických právech.
poněvadž máme a chceme míti zodpovědnost za
vytváření se spravedlivého života sociálního ve
státě. Ale i bez těchto práv lze již prostým živo-
tem vlastním vykonati mnoho pro vyrovnání so-
ciálních protiv.“ Jak tu postupovatí, naznačuje
autorka poukazem na příklad z ciziny: „V Něme-
cku existuje celá litera tura, která se zabývá vypě-
stěním sociálního cítění, od kterého se očekává
nesmírně mnoho. Pokud nebude zodpovědnostv
nás, zodpovědnost každého jednotlivce k celkua
velkých celků k jednotlivci, nedosáhne se pořádku
a spravedlnosti, leda kuse. A toto vědomí zodpo-
vědnosti je dosud tak málo pěstováno v ženách,
v dívkách především. V Německu ve 152 městech
jsou při ženských spolcích zřízeny dívčí odbory.
Německo
30
article
které zabývají se pomocnou prací sociální. Prakti-
cké vykonávání humanitních prací čelí k tomu,
aby dívky získaly pravé poněti o životě a ne-
chodily mlčky kolem bídy a křivdy, protože jich
neznají. Učí se znáti, jakou cenu má práce jed-
notlivce pro celek. Není třeba obávatí se, že dívky
se zkazí, zvědí-li něco o bídě a hříchu. Znáti ne-
bezpečí a vyhnouti se mu, je zajisté lepší, než jíti
mu vstříc se zavázanýma očima.“ Proto požaduje
pisatelka, aby i dívky z t. zv. společnosti věnovaly
se aspoň na čas službě humanitní, osobnímu ko-
nání skutků milosrdenství na dně společnosti, že
požadavek její je správný, dokládá nejlépe činnost
církevní: práce charitativní více podpoří mo
církve, než všechny její snahy politické. A kruhy
svobodomyslné, pokrokové, mají-li plně čeliti vli-
vu církví v životě společenském, musí se starati
nejen o ducha lidu, nýbrž i o jeho tělo, sytiui
nejen jeho duševní hlad, nýbrž i tělesný. A to by
byl další zisk divčí práce sociální, jejž autorka
ve stati své sice neuvádí, ale který by se jistě do-
stavil sám. — Číslo mimo to obsahuje: A. Schnitz-
ler, Mrtví mlčí. — Berta ze Suttnerů, Barbarisace
vzduchu. — Hlídka mírová - sociální. — Literatura
a umění. — Zájezd delegátek Mezinárodní Alliance
pro volební právo žen do Prahy. — Politická prá-
va žen. — Z činnosti spolkové.
A Schnitz
Bert
Suttner
Hlídek
Praha
mezinárodní Alliance
31
article
„Beseda Učitelská“ (XLV., č. 5.) při-
mlouvá se: „Opatřme i chudým dětem
pohyb na volném vzduchu!“ Připomíná.
jak málo z chudých dětí a jen pro krátký čas z léta
může dojíti opatření na feriálních osadách. Pro
massu ostatních — mimo volné vstupenky do říč-
ních lázní — neděje se vlastně nic. A tu „Beseda
Učitelská“ se přimlouvá: „Nebylo by výhodnější
(než rozdávati listky do lázní), kdyby pro děti zří-
zeno bylo několik koupelišť po způsobu, jaké bý-
valo a snad i dále bude na Štvanici? Ideálním
pobytem pro tuto drobotinu bylo by, kdybyu
řeky najata byla větší travnatá louka, tak asi po-
dobně, jako učinili podnikatelé písečných lázní
na hořejší Vltavě a při ní zřízeno bylo bezpečné
koupeliště, na louce pak kolna pro odkládání šatu.
A což, kdyby tu také za 4—6 hal. mohlo takové
dítě dostati sklenici mléka a kus chleba, chudší
dítě na poukázku i zdarma? Děti by se tu vyrejdily
do syta a snad by zařízení takové nestálo i více.
než ony vstupenky do lázní říčních. Snad by našli
se i dobrodinci, kteří by rádi na toto zařízení při-
spěli nějakou korunkou nebo aspoň pecnem chleba.
A naše elektrické podniky jistě by také přinesly
tu malou obět chudé mládeži, že by ji vozily zdar-
ma za periferii města. Způsob, jak by se to činilo,
již by se nějak našel, na př. na legitimací a pod.
Vltava
32
article
Takové venkovské hřiště doporučovalo by se vů-
bec pro děti městské více, než hřiště ve zdech
města.“ Letos dobrý podnět zapadl a již se sotva
uskuteční. Ale bylo by škoda, aby zapadl vůbec.
Nemohl by Spolek pro feriální osady pojmouti ve
svůj program péči i o podobný letní útulek měst-
ské mládeže? — „Beseda“ v dalším přináší: K vý-
zkumu vývoje dětí. — A. Sluvse, Tělesná výchova
dětí obecných škol velkých měst. — Fr. Mik, Kre-
slení podle předmětův. — O indiánské škole u
města Phoeníx v Jižní Arizoně. — Jak vyšetřovati
inteligenci osmiletého ditěte. — Alkohologie ve
škole. — Umělecká výchova. — Rozhledy. — Roz-
manitosti. — Rozhledy a písemnictví.
„Pražské Lidové Revui“ (IX., č. 6.)
pojednává dr. O. Ševčík o Bagdadské drá-
ze, na níž se dnes po pádu evropského Turecka
velmi akutně střetají zájmy Anglie a Německa.
Neboť ovládnutím přední Asie německým vlivem
ohrožen by byl i Egypt, pojítko mezi anglickým
mozkem v Anglii a anglickou michou v koloniích.
A Sluvs
Roza
doktor
Ševčík
Francie . Mik
Phoeníx
Arizona
Turecko
Anglie
Německo
Asie
Egypt
Kre
33
article
Proto šlo Anglii, jakmile se vyskytl před 25 lety
projekt německé dráhy bagdadské, o to, německé-
mu vlivu čeliti: Původně chtěla vystavěti svoji
bagdadskou dráhu, která by — vedouc z Bagdadu
přes Damašek do Beirutu nákladem as 40 milioná
marek a v délce jen 800 km — měla konec i za-
čátek ve sféře anglického vlivu a zeela v intencích
anglické politiky, by Syrii, Mesopotamii i s Arabií
od Turecka odřízla a doplnila zároveň ceštu angli-
ckého imperialismu přes Suez-Akaba-Koweit nebo
Suez-Maan-Bagdad do Bombaye. Když tento plán
nebyl proveden, stavěla se Anglie — nikdy ovšem
přímo — proti německému projektu bagdad-
ské dráhy. Anglický kapitál zamitl nabídku
„Deutsche Bank“, aby účastnil se na mezinárodní
bagdadské dráze, a nedal se zlákat ani nabídkou
osmi míst v ředitelství dráhy pro Angličany. Také
jiným způsobem pracoval anglický vliv proti ně-
meckým plánům. Anglie postavila se proti zvýšení
tureckých cel, žádanému Německem, poněvadž
vláda turecká zastavila celní příjmy společnosti
bagdadské dráhy. Tak i jiným způsobem podařilo
se Anglil stavbu i konečné projekty zdržetí, až
podařilo se politice Anglie za konečný bod dráhy
bagdadské prosaditi Basru, která již leží ve sféře
vlivu anglického. Rovněž Rusko docílilo prodloužení
bagdadské dráhy až do Persie k Chanikinu, čímž
nabylo možnosti připojiti se na ni od Teheranu.
Angličan
Anglie
Bagdád
Sýrie
Mesopotamia
Arabia
Turecko
Suez
Akaba
Koweit
Maan
Bombay
Německo
Basra
Rusko
Persie
Deutsche Bank
km
34
article
Ovšem Anglie nespokojí se asi s dosavadními vý-
sledky své politiky, poněvadž dokonalé paralyso-
vání všeho německého vlivu v přední Asii je té-
měř životní otázkou pro klidný rozvoj koloniálního
panství anglického v Asii. — V ostatním obsahu
čísla je: Dr. J. Thomayer. Předtucha smrti. — V.
Červinka. K událostem na Balkáně. — Dr. K.
Franzl. Třídní loterie. — Zdravotnictví. — Litera-
tura. — Divadlo. — Hudba. — M. Brod. Svatební
cesta. — Arkadij Averčenko, Plavec na velkou
vzdálenost. — Pražská kronika.
doktor
J Thomayer
V Červinka
K Franzl
M Brod
Averčenko
Plavec
Anglie
Asie
Balkán
divadlo