ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 183aa4f0-8f13-11dd-b397-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 34 celkem · entity: place 105, org 14, person 98, work 6
1 masthead
Ročník padesátý třetl.
2 masthead
V Praze, v pátek Il. července 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 188.
4 article
Na ranní a večerní licty předplácí se V Praze v administraclu na měsie, . . . . . K = na čtvrt leta . s dvojí donáškou na měsíe. . . . na čtvrt leta . . . . 7 K elsh ve filiálkácht na měsia . . . . . 2 K 80 Poštoui na měsie, . . . na čtvrt ieta . . . . 9 K 80 s dvojí zásllko a měsle. na vria : . . KBs
Praha
5 title
NILI
6 article
ecerní ání.
7 article
V drobném prodejii ranní číslo o sobě . . za s večorní . . . . . . . za 4 b Ve flálkách na venkově ranni čislo . . . . . . ..10 večerní. . . . . . . . 5t Inseráty plati se hotově napřed. Předplacení a inserty zdministruce v Marianské ul., s Tam nacházeji se táž rodakce, tiskárna a skpedice „Národních Lilistů“ Rukoplay se nevrace
Tama národní Lilistus
8 article
V Praze, 11. července. Bulharsko je dnes na ústupu: strategicky i diplomaticky. Prosba v Petrohradě, aby ru- ská vláda aspoň vyjednala rychle příměří, svědčí o tom, jak je Bulharsko, ještě před týd- nem nesmiřitelně naladěné, dnes stísněno. Ve Vídni nad tímto krokem bulharské vlády, který byl jistě vynucen jen z nouze, ovšem zuřía chtějí dokazovat, že všechna vína za bulharské porážky spadá na Daneva, který se nechtěl podříditi Savovu. Ale to jsme již slyšeli z au- tentických úst berlínských: vídeňská zpráva — nespolehlivá zpráva! Proč by měl teď Da- nev všechnu vinu převzíti na sebe, když jeho diplomatické výpočty se opíraly o strategické důvody Savova, který chtěl horaciovskou tak- tikou všechny tři odpůrce jednoho po druhém postupně zníčit. Strategicky bylo Bulharsko poraženo, di- plomatická porážka — isolace — se k tomu ještě připojuje. Proti sobě stály dva plány vá- lečné: srbský a bulharský. Srbi snažili se vší silou se opřít centru bulharského vojska, aby tak Bulhary odřezali od vlastního Bulharskaa od kystendílských vojsk a zatlačili na jihový. chod, kde by jim připravili spolu s Řeky krva- vou lázeň. Bulhaři naproti tomu se snažili pře- rušiti spojení mezi Řeky a Srby, učinili několik pokusů proraziti spojovací čáru Děvděli a Kri- volaku, chtěli vtrhnout k Velesu a Skopljia dostalí se až k ústí Bregalnice do Vardaru, ale byli odtud, třeba s velkými ztrátami, přece jen odraženi. Kolika mužů to stálo často v bulhar- ských vítězných zprávách vzpomínanou srb- skou timockou divisi, není dobře známo. Ale patrně timocká dívise draho si dala zaplatit svou porážku.
Savův Srb Bulhar Řek Srba Praha Bulharsko Petrohrad Vídeň Bregalnica Vardar
9 article
Bulharský plán přerušit spojení Řeků se Srby a napadnout Srby s většími silami na jich pravém jižním křídle a tak s boku do- stati se do týla jádra srbské armády u Sko- plje, třeba že byl velmi dobře promyšlen s velkou úporností prováděn, odrazil se přece o hrdinský odpor srbských vojsk, které i tu dokázaly svou vysokou vojenskou zdatnost. Bulhaři jsou zatlačení do defensivy, jsou nuceni zříci se svého plánu a přizpůsobovati se strategickým disposicím srbským. Dnes ji šikují se na ústupu nad horním tokem Bregal- nice; střed jich vojska jest odtržen Osogov- skou planinou, osazenou Srby, od kystendilské armády, která za všech těch bojů projevíla nevysvětlitelnou pasivnost. V tom je velký válečný úspěch srbského vedení, ale také srbského vojáka. Srbská cvičební taktika individuálného výcvíku zvítězila, zde nad starší taktikou bulharskou, která rozhodují- cích bojů dobývá uzavřenými formacemi s bo- dáky a přímými frontálnými útoky, nečekajíc na náležité uvolnění bojiště dělostřelbou. To- to skvělé vysvědčení vojenských schopností vysloužili si v bratrovražedné válce srbští vojáci. Draho to zaplatili, ale jsou asi šťastni, že se jim podařilo smazati skvrnu slivnické porážky, která tížila jako můra srbský národ a zničila na desítiletí jeho prestiž v Makedonii. Jen aby Srbům jich válečné
Řek Srba Bulhar Makedonie
10 article
úspěchy nestouply přílíš do hlavy a aby ne- začali napodobiti vzor, jehož nevhodnost po- znali na Bulharech! Ne ten, kdo do krajnosti přehání své požadavky a nechce nikomu nic ustoupit, jedná moudře, ale kdo se dovedev pravé chvíli vyrovnati. Rádi na Balkáně na- podobují Prusy a Bismarka, ať tedy aspoň napodobují Bismarka i v jeho prozíravé zdrže- livosti r. 1866, kdy proti rozválčeným generá- lům a králi Vilémovi dovedl zastaviti vítězný pochod na Vídeň, aby nepřítele nepokořil do té míry, že by se nikdy nemohl státi přítelem. Včerejší projev Pašičův, který prohlašuje, že Srbi po válce nebudou žádati nic více než před válkou, svědčil by o moudré a prozíravé umírněnosti tohoto velikého srbského státní- ka. Ať již jakkoli dnes to stojí s balkánským spolkem, jedno ať zůstane vůdčí zásadou bal- kánským politikům, že balkánské státy mohou mítí skvělou budoucnost, budou-li si vzájemně zaručovati bezpečnost a nedotknutelnosta nebudou-li se opájeti megalomanskými snyo panbulgarismu, panhellenismu, panserbismu nebo dokonce dakoromanismu. Balkán rovno- právným, svobodným balkánským národůmí
Bulhar Vilém Pašičův Srb Balkán Vídeň
11 title
Válka mezi spojenci.
12 article Rumunská armáda do Bulharska.
Rumunská armáda do Bulharska. Z Londýna, 10. července. (K. k.) „Reu- terova kancelář“ sděluje: Ve zdejších balkán- ských kruzích se prohlašuje, že armád rumunská dostala rozkaz vtrh- nouti do Bulharska a že vláda ru- munská to sdělila Bulharsku. Z Bukureští, 11. července. Z technických důvodů upustila rumunská vojenská správa od úmyslu, sestrojiti most a přejíti pře Dunaj naproti bulharskému bře- hu. Vojenská akce rumunská bude tedy nepochybně zahájena z Do- brudže. Z Bukureští, 11. července. (K. k.) Rozho- dující krok, který byl včera učiněn, spočívá v tom, že se rumunská vláda usnesla oznámiti bulharské vládě, že rumunská armáda vtrhne do bulharského území a že Rumunsko bude spolurozhodovati pří konečném rozdělení t- zemí evropského Turecka. Z Říma, 11. července. (K. k.) Stefanov agence oznamuje ze Sofje: Rumunský vyslanec oznámil bulharské vládě, že rumunská armáda překročuje hranice a že on i s vyslaneckým personále opouští Sofiji. Vyslanecký archiv a ru- munské státní příslušníky dává pod ochranu italského vyslanectví. Z Bukurešti, 11. července. (K. k.) „Epoca“ oznamuje, že rumunské vojsko vtrhlo na bul harské území.
Stefanov Bulharsko Londýn Bukurešť Dunaj Rumunsko Turecko Řím
13 article
Čeho žádá nyní Rumunsko. Z Vídně, 11. července. „Politische Corre- spondenz“ oznamuje z Bukurešti, že byla dosavadním požadavkem Rumunska no vá úprava hranice dobrudžské, tedy rozšíření Dobrudže o známý pás země o Turtukaje k Balčíku, ale to že už nyní Ru- munsku nestačí. Rumunsko chce defi- nitivní úpravou sporných otázek na Balkáně nabýti vlivu na bal- kánské záležitosti, kterýž by za- dost činil jeho politické a vojen- ské síle. Rumunský parlament svolán. Z Bukurešti, 10. července. (K. k.) Parla- ment jest svolán na 16. července. Z Bukureští, 10. července. (K. k.) Z směrodatné rumunské strany sděluje se zá- stupci c. k. telegrafní korespondenční kan- celáře, že svolání parlamentu se stalo, poně- vadž bezprostředně dojde k obsla- zení cizího území rumunskou ar- mádou. Národní vláda v Rumunsku pro případ války. Z Bukurešti, 10. července. (K. k.) Část oficiosního tisku považuje za nutno utvořiti pro případ války národní vládu. Podnět k to- muto názoru vyšel od ministra vnitra Take Jonesca. Při tom šlo by především o vstup vůdce liberálů Bratiana do kabinetu. Zakázaný vývoz z Rumunska. Z Brajilova, 11. července. („N. Fr. Pr.“) Rumunská vláda zakázala včera vývoz obil všech druhů, jakož i veškerých průmyslových výrobků, kterých by se mohlo použíti k vý- zbroji a výžívě armády.
Balčík Take Jonesca Rumunsko Vídeň Bukurešť Balkán Francie Politische Corre
14 article
Úřadní srbská zpráva o srbských úspěších. docílených včerejšího dne. Z Bělehradu, 10. července. (K. k.) Srbská ti- sková kancelář sděluje: Dostali jsme tuto úřadní úhranou zprávu o vojenských operacích dnešního dne: U Zaječaru byl nepřítel naším vojskem napa- den na čáře Nikin-Grobgolaše-Košučivis-Bačije ustoupil. Útoky nepřítele na čáře Zatvorenica-Pla- nína byly odraženy. Rovněž útok nepřítele na čáře Vrščka-Čuka. Při té příležitosti obsadili Srbové bulharskou celnici. Naše ztráty v těchto bojích jsou nepatrné. U Kadí-Bogace a Sv. Mikuláše ustoupil nepřítel k hranicím. Naše vojsko ho pronásleduje Naše Jízda stíhla do Boltaberilevice. V Pirotě mi- nul celý den klidně. U Tumby utrpěl nepřítel po- rážku a byl s velkými ztrátami zahnán na útěk. Při tom bylo ukořistěno velké množství p- šek, bodáků, mnoho střeliva a jiného válečného materiálu. U Vlašíny byl obklíčen a zajat malý oddíl nepřátelské jízdy, který postupoval směrem k Predejanu. Nepřítel ustoupíl k Crnotravské Karaule a nechal k obraně slabý oddíl. Oddíl ku- lometů byl zajat. U Krivé Palanky byl nepřítel prudce napaden naším levým křídlem. Jinak je sl- tuace nezměněna. Ze štipu pokračovalo se v pro- následování nepřítele. Naše jízda vtrhla do Rado- víště. Náš prílepský oddíl vtrhl do Negotinu a Ka- vadaru, u kterýchžto obeí stíhá 500člennou bul- harskou četu. Obyvatelstvo vrátilo se do svých domů. Bulhaři zapálili několik vst. Také Kavadar je částečně zpustošen ohněm.
Čuk Srba Mikuláš Vlašín Bulhar Bělehrad Zaječar Crnotravský Karaul Krivoj Palanka Ka NikinGrobgolašKošučivis ZatvorenicaPla
15 article
Srbský stesk na řádění Bulharů. Z Bělehradu, 10. července. (K. k.) Z úřad- ního srbského pramene se sděluje: Za zády rozptýlené bulharské armády ustupuje také řada menších bul- harských čet, které současně s pravidel- nou armádou vnikly do četných vesnic strašně tam řádily. V mnohých vsích bylí vši- chni, které považovaly za přátele Srbů, po- rubáni, mezi nimi předsedové a členové obec- ních rad srbskými úřady dosazených. Sedláci vypravují, že takové čety vnikly do různých míst na řece Zletové a Bregalnici skoro vždy- cky v počtu 300 mužů. Mnoho vesnic bylo vy- pleněno a pole spálena. Armády řecká a srbská se spojíly. Z Athén, 11. července. U Radkovice, kam pronásledovali Srbové bulharské vojsko po zabrání Štipu, spojila se včera odpoledne srbská a řecká armáda.
Bulhar Srba Bělehrad Zletová Bregalnica Atény Radkovice
16 article
Řecká úřadní zpráva o operacích na Strumnici Z Athén, 10. července. (Agence d'Athénes.) Ministerstvo vojenství uveřejňuje tuto zprávu operacích na Strumnici: Po celý den byl nepřítel včera nepřetržitě stíhán. V horských prů- smycích, zejména na velké silnici z Dojranu do Strumnice sveden rozhořčený boj, který skončil pronikavým vítězstvím řeckého vojska a úplnou porážkou Bulharů. Včerejší boje možno považo- vati za důsledek bítev o Kilkiž a Dojran. Defen- siva Bulharů v průsmycích kolem Belisi měla pro Bulhary velký význam, neboť postup Řeků přen Belisi ke Strumnici a Radovišti znamenal velké nebezpečí pro čtvrtý bulharský sbor. Opevněná bulharská posice na frontě proti Srbům byla by mohla býti napadena ze zadu postupujícím řeckým vojskem. Bulhaři rychle vyklidili opevněné posíce u Štípu. Vše drtíci nadšení řeckého vojska kvapem poráží Bulhary. Řekové dobyli několika opevněni bodákem a při tom ukořistili 9 děl. V pronásledo- vání nepřítele pokračovalo se bež přerušení až do Strumnice, U Rabrova padly nám do rukou dva sklady, plné stejnokrojních součástí. Řecké divise na krajním levém křídle stály dnes v boji u želez- níčního mostu u Hanidermení nedaleko Demir Hi- saru, kde zachovávají ofensivu proti Bulharům. Z Athén, 11. července. (K. k.) „Hestia“ píše dále: Po bitvě u Kočan byla bulharská armáda rozdělena na dvě částí a ustoupil
Athénes Bulhar Belis Řek Strumnice Radovišť Srba Demir Hestia Kočan Atény Defen Štípa Strumnice
17 article
k jihu, snažíc se uniknouti nebezpečí, jež hrozilo jí z postupu Řeků. Bulhaří se poku- sili ustoupiti na bulharské území, jednak údo- lím Strumice za Belešským pohořím směrem na Petrič, jednak směrem k Pečevu. Tak jest tato bulharská armáda zatlačena mezí Řeky a Srby. Obě opevněná místa, Pečevo a Petrič. leží na cestě k Sofiji. Slova řeckého krále před bítvou. Z Athén, 11. července. („N. Fr. Pr.“) Král Konstantin oslovil důstojníky v před- večer bitvy u Kilkiše takto: „Vím, že od dol Kodra až do Konstantina Palaeologa žádný řecký vládce, který byl zároveň vojevůdcem, nezemřel na svém lůžku. Boj, který zítra vy- bojujeme, je nanejvýše důležitý. S bolestí před- vídám, že četných z vás již více nespatřím Nemohu každému zvlášť stisknouti ruku pravím vám toliko: Moji páni důstojníci, splňte v čele vojska svou povinnost a (obrátiv se ke korunnímu princi), vy, korunní princi, v čele své setniny. Řekové v Kavale. Z Athén, 10. července. (K. k.) „Agence d'Athénes.“) Admirál Kunduriotis zaslal tento telegram: Obsadili jsme dnes v ofici- ální formě Kavalu. Lodní kapitán Crie- zis byl jmenován guvernérem města. Dosazuje úřady. Vyčistili jsme okolí od ko- mitů a bulharských vojáků. Nadšení mezi obyvatelstvem města je veliké. Účastní se ho také Mohamedáni.
Řek Srba Konstantin Kodr Konstantinos Palaeolog Kavale Athénes Kunduriotis Petrič Pečev Atény Francie Crie
18 article
Radost v Athénách. Z Athén, 11. července. („N. Fr. Pr.“) Úřa- ní zpráva o dobytí Kavaly způsobila zde obrovskou radost. Zvony v městě zvonily, v ulicích vlály prapory a davy lidu procházely městem za zpěvu a provolávání „slávy“. Bulharský generál Ivanov s vojskem obklíčen Z Londýna, 11. července. Z Athén ozna- mují „Daily Telegraphu“: Ve středu svedena byla velká bitva o železniční most, vedoucí přes řeku Strumu. Řekové porazili Bulhary na hlavu. Generál Ivanov jest se svým vojskem, čítajícím 50.000 mužů, obklíčen a nemůže se osvobodití. Generál Ivanov kapituloval. Dvě jeho divise zajaty. Z Paříže, 11. července. Následkem sboření mostu přes řeku Strumu. který byl jedinou cestou pro ustupující armádu generála Ivanova, byl tento včera o 2. hodině odpolední donucen kapitulovati. II. a III. bul- harská divíse, kterým generál Ivanov velel složily zbraně a byly řeckým vojskem zajaty Bulhaři z makedonského území vytlačení. Z Athén, 10. července. (Ag. d'Athénes. „Hestia“ píše, že možno míti bezpečně za to že makedonské území mezi Vardarem a Stry- monem je úplně očištěno od nepřátelských vojsk, která ustoupila za Strumici. Pokud jde o bulharské území za Strymonem, jsou jisté informace, že je bulharské vojsko opustí ná- sledkem prudkého postupu Řeků, kteří je zba- vují prostředků k zásobování.
Ivanov Řek Bulhar Hestia Atény Francie Londýn Paříž Vardar Daily Telegraph Aga . d ' Athéne
19 article
Zastavení bojů se ohlašuje. Z Vídně, 11. července. „Südslav. Korr. oznamuje z Bělehradu V informovaných kru- zích čekají, že dnes bude úřadně vyhlášeno zastavení bojů. Včera byl již na bojištích tua tam klid zbraní, jehož všechny strany použíly ku pohřbení svých mrtvých a k ošetření raně- ných. Mysli se, že obnovení bojů ve velkých rozměrech jest vyloučeno, poněvadž nejen bulharská, ale i srbská armáda jest úplně vy- čerpána. Všude by s radostí přivítali mír. Ze Sofije, 11. července. V diplomatických kruzích se myslí, že všechny boje budou dneš- ního dne zastaveny. V mezinárodní konfervn- ci se nevěří, naopak se soudí, že ruská vláda vrátí se ke svému plánu, obsaženém ve zná- mém telegramu carovu, a že ministerští před- sedové balkánských států budou povoláni d Petrohradu, by tam řešili balkánské záleži- tosti. Z Petrohradu, 11. července. Ruští vyslanci v hlavních městech států balkánských podnikli včera večer u jednotlivých vlád důtklivé roz- klady v ten rozum, aby příměří byl neprodleně uzavřeno. Srbsko, Řecko a Černá Hora prohlásily k tomu ochotu, vy- hoví-li Bulharsko neprodlenětěm- to podmínká m: 1. Celé území západně od Var- daru až ke Gevgheli připadne Srbsku.
Vídeň Bělehrad Petrohrad Srbsko Řecko Bulharsko Vara
20 article
2. Celé území jihozápadně o řeky Karasu až ke Kavale, tedy i města Drama a Sěr, připadnou Řecku. 3. Bulharsku zůstane území vý- chodně a severovýchodně od Var- daru a kromě toho musí Bulharsko 4. postoupiti Rumunsku územ mezi Turtukaji a Balčikem. Nepřistoupí-li Bulharsko na tyto podmín- ky, nemůže býti příměří uzavřeno a Srbsko, Řecko a Černá Hora vedly by vál- ku až do úplného zničení bulhar- ských armád. Z Bělehradu, 11. července. Jest domněn- ka, že k bojům ve větším rozsahu již nedojde. Radikální srbský tisk stále ještě štve k re- vanchi za Slivnici. Vládní kruhy jeví však neobyčejně mírné stano- visko a projevují naději, že nálada v Bulhar- sku bude pro obnovu balkánského svazu. Posice dra. Daneva považo- vána jest za neudržitelnou.
Kavale Turtukaja Balčik Bulhar Drama Řecko Bulharsko Vara Rumunsko Srbsko Bělehrad obnova balkánský svaz
21 article
Drobné zprávy.
22 article
Z Petrohradu, 11. července. „Novoje Vremja“ obdrželo od svého cařihradského do- pisovatele tuto depeši: Turecká armáda u Čataldže obdržela rozkaz, aby se připravila na pochod. Cařihradští pekaři byli vyzváni, aby připravili větší do- dávky chleba pro armádu. Loďstvo ture- cké pak dostalo rozkaz, aby bylo při- praveno k odplutí. To všechno nasvěd- čuje, že se Turecko chystá na novou válku. Z Cařihradu, 10. července. (K. k.) Bulhar- ský delegát Načevič sem přijel a byl uvítán zástupcem Porty. Proslýchá se, že odpověd Bulharska vychází Turecku vstříe a umožní úpravu záležitosti, o níž bude Na- čevič vyjednávati. Z Athén, 10. července. (Agence d' Athénes.) Dojranský mufti obrátil se na krále Konstantina s prosbou, aby vzal do ochrany 5000 mohamedán- ských sirotků, jimž byli rodiče povražděni Bulhary. Král Konstantin odpověděl, že se ujme těchto si- rotků. Z Athén, 10. července. (Agence d' Athénes.) Úřadní list uveřejňuje královský dekret, jímž se schvaluje smlouva, uzavřená s národní bankou dne 28. června, o půjčce 40 milionů. Emise bude provedena al pari, komisionářský poplatek činí 29. zrokování 6%. Druhý královský dekret dává svo- lení k zahraniční půjčce v částce 40 milionů, již národní banka vyložila k úpisu. Tato půjčka je 69 a umořitelná v pětí letech. Z Athén, 10. července. (K. k.) (Agence d'Athé- nes.) Vlastenecké dary docházejí v neobyčejně hojné míře. Mimo jiné dal Řek Zacharov, ži- jící v Paříži, ministerskému předse- dovi Venizelovik disposici 1 milio n. Z Bělehradu, 11. července. Ruský vyslanec Hartwig měl včera odpoledne a večer několik konferencís Pašiče m.
Bulhar Načevič Athénes Konstantinos Konstantin Athé Řek Zacharov Hartwig Pašič Petrohrad Turecko Cařihrad Bulharsko Atény Paříž Bělehrad Novoj Vremja národní banka
23 article
Dobrodružný slech.
24 article
Z Berlína, 11. července. „Morgenpost“ ozna- muje v sofijském prý telegramu (?), že král Fer- dinand následkem svých válečných neúspěchů těžce onemocněl a že, jak prý se proslýchá, jeví se na něm příznaky pomatenosti. V Šofiji je prý z to- ho velký zmatek. Hrozí prý také nebezpečí, že po-
Berlín král Fery
25 article TÝDENNÍ REVUE.
TÝDENNÍ REVUE. V „Časopise pro moderní iilologii“ (III., č. 3) otiskuje Jeronym Holeček pod titulem „Několik básní od Boženy Němcové zprávu o sešitku básní — ovšem vesměs známých — slavné autorky „Babičky, zapsaných její vlastní rukou a doprovozených poznámkami o vzniku jed- notlivých básní. Poznámky ty, jež jsou cenným do- kumentem literárně historickým, p. Holeček repro- dukuje a oceňuje spolu význam svého nálezu: „Po dlouhá léta skrýval se sešitek před očima literárně historickýma mezi rodinnými památkami Podlip- ských. Objevením jeho dostává se nám dokladu cenného dvojím směrem: předně autentického textu básní Boženy Němcové, neboť jiný rukopis je ne- znám, a dále několika vítaných dat k výkladua osvětlení těch básní, neboť Božena Němcová při- činila k nim nejednu poznámku. Tyto poznámky pak jsou neocenitelné pro kritiku zpráv, které po- dává Žofie Podlipská v „Životopisu Boženy Němco- vé a které od některých literárních historiků byly přijímány s jistou nedůvěrou.“ Vlastní poznámky
Holeček Němcová Žofie Němco
26 article
Němcové v celku ověřují zprávy její biografky jako správné. Poznámky zachycují předem náladu. za které básně Němcové vznikaly, a jsou v tom směru dobrým příspěvkem ku psychologii umělecké tvorby vůbec. Pokud jde o samu Němcovou, „jeví se nám v nich stejně talentem neexperimentujícím s náladami, dojmy a motivy, nehledajícím usilovně opory u básníků silnějších, nýbrž talentem, dáva- jícím jednoduše výraz svým prostým, skutečným. upřímným náladá a opravdovým dojmům, nijak bouřlivým, talentem někdy spíš intelektuálně od- hodlaným, takovým, jak zakřikautá, těsná atmo- sféra doby a prostředí právě je umožňovala.“ — V ostatním obsahu „Časopisu pro moderní filologil“ je: Ferd. Strejček. „Robert Dábel“ a Zeyerův poku o tuto látku. — Ant. Frinta, Česká fonetika. — J. Máchal. Nové výklady ruských bylin. II. — Dr Drag. Prohaska, Mistra Jana Husi spis „O svato- kupectví“. — Jos. Janko. Nová bádání o hlavních zjevech starší literatury německé. — B. Vyskočil.
Němcová Strejček Dábel Zeyerův Frinta J Máchal Prohaska Jan Hus Janko Vyskočil Jos O svatýkupectví
27 article
Třicítky Wolframovy. — VI. Helfert, Censura fran- couzské komedie ve Vídni v r. 1770. — Ant. Ry- niewicz, Jazyk básníka Jana Lemaire de Belges. III. — Archiv pramenů. — Úvahy. — Zprávy. „České Revuí“ (1913, č. 10) dokončuje Vladimír Novák svoje poutavé ličení „Z dějin objevů antarktických“, v němž spolu oceňuje vědecký význam výprav, které v po- sledních letech vzbudily tolik zájmu a rozruchu. V závěru své stati odhaduje i praktický význam snah o dosažení obou točen: Je patrno, že zvláště léta 1911—1913 znamenají velký pokrok v ant- arktických objevech, podobně jako období 1901 az 1904, kdy na základě vzájemné dohody pracovaly v různých částecn Antarktidy čtvry výpravy. Zá- jem vědeckých kruhů o tyto objevy nejen neklesá, nýbrž vzrůstá a objevné činnosti jistě nebude konec, dokud Antarktis nebude ve všech směrech důkladně prozkoumána. Při značných obětech ma- teriálních a někdy též ztrátách lidských, s nimiž antarktické výpravy jsou spojeny, jistě leckomu namane se otázka, mohou-li přinésti praktický získ? Na to třeba odpověděti, že dosud ovšem se nejeví téměř žádný. Nalezena sice v mořích při březích antarktickýen spousta mořských ssavců.
Wolframův Helfert Lemaire Belges Novák Vídeň Antarktida Český revue
28 article
avšak přístup do těch končin je tak nesnadný, že při nynějším stavu námořní plavby nelze pomýšleti na pravidelný lov v nich. Další bohatství Ant- arktidy, schopné zužitkování, by mohlo záležeti v ložiskách užitečných nerostů. Na Zemi Viktoriině byly již učiněny některé nálezy kamenného uhlí,a třeba dosud byly nepatrné, není vyloučeno, že jsou ukazateli mnohem vydatnějších flecí. Je též velmi možno, že duch lidský objeví v budoucnosti i v le- dových pouštích Antarktiky nové prameny bohat- ství, o nichž se nám dosud ani nesní. Již nyní však třeba přikládati zvláštní praktický význam me- teorologickým pozorováním v Antarktidě, neboť na základě jich bude pravděpodobně možno s bez- pečností napřed souditi, jak se v následujících do- bách ročních vyvine proudění vzduchu a s tím souvisící počasí, a hospodářský užitek takových bezpečných předpovědí by byl ovšem nesmírný. — „Česká Revne“ dále podává: Josef Penížek, Švojí cestou. [Stať situační.] — Dr. Ant. Boháč, Slezsko. — Karel Adámek. Obnovení Karlštejna. — Hlídky: politická — středostavovská — ženská — tech- nická. — O knihách. — Divadlo. — Drobnosti. V „Ženském Světu“ (XVII., 12.) napsala pí. Eliška z Purkyňů několik včasných a do- brých slov o veřejné činnosti naší ženské mládeže.
Penížek Švojit doktor Antonín Adámek Eliška Antarktida Slezsko Karlštejn Viktoriin Český Revne divadlo
29 article
Ve stati „Dívčí mládež a sociální o táz- ky konstatuje, jak dosud všechna činnost dível mímo rodinu a dům je jednostranná. „Tam, kde dosud dívky přidružují se k práci veřejné, děje se tak u nás jen ve formě zábavy. — býť i účel, jemuž jest výsledek zábav věnován, byl humanitní nebo národní. A přece je nejvyšší čas, aby česká mlá- dež divčí byla s otázkami sociálními blíže sezna- mována. Než docílíme toho, aby školy systemati- cké, theoretické vzdělání v tomto směru poskyto- valy, mohou ženské spolky vykonati velký kus práce výchovné. Voláme po politických právech. poněvadž máme a chceme míti zodpovědnost za vytváření se spravedlivého života sociálního ve státě. Ale i bez těchto práv lze již prostým živo- tem vlastním vykonati mnoho pro vyrovnání so- ciálních protiv.“ Jak tu postupovatí, naznačuje autorka poukazem na příklad z ciziny: „V Něme- cku existuje celá litera tura, která se zabývá vypě- stěním sociálního cítění, od kterého se očekává nesmírně mnoho. Pokud nebude zodpovědnostv nás, zodpovědnost každého jednotlivce k celkua velkých celků k jednotlivci, nedosáhne se pořádku a spravedlnosti, leda kuse. A toto vědomí zodpo- vědnosti je dosud tak málo pěstováno v ženách, v dívkách především. V Německu ve 152 městech jsou při ženských spolcích zřízeny dívčí odbory.
Německo
30 article
které zabývají se pomocnou prací sociální. Prakti- cké vykonávání humanitních prací čelí k tomu, aby dívky získaly pravé poněti o životě a ne- chodily mlčky kolem bídy a křivdy, protože jich neznají. Učí se znáti, jakou cenu má práce jed- notlivce pro celek. Není třeba obávatí se, že dívky se zkazí, zvědí-li něco o bídě a hříchu. Znáti ne- bezpečí a vyhnouti se mu, je zajisté lepší, než jíti mu vstříc se zavázanýma očima.“ Proto požaduje pisatelka, aby i dívky z t. zv. společnosti věnovaly se aspoň na čas službě humanitní, osobnímu ko- nání skutků milosrdenství na dně společnosti, že požadavek její je správný, dokládá nejlépe činnost církevní: práce charitativní více podpoří mo církve, než všechny její snahy politické. A kruhy svobodomyslné, pokrokové, mají-li plně čeliti vli- vu církví v životě společenském, musí se starati nejen o ducha lidu, nýbrž i o jeho tělo, sytiui nejen jeho duševní hlad, nýbrž i tělesný. A to by byl další zisk divčí práce sociální, jejž autorka ve stati své sice neuvádí, ale který by se jistě do- stavil sám. — Číslo mimo to obsahuje: A. Schnitz- ler, Mrtví mlčí. — Berta ze Suttnerů, Barbarisace vzduchu. — Hlídka mírová - sociální. — Literatura a umění. — Zájezd delegátek Mezinárodní Alliance pro volební právo žen do Prahy. — Politická prá- va žen. — Z činnosti spolkové.
A Schnitz Bert Suttner Hlídek Praha mezinárodní Alliance
31 article
„Beseda Učitelská“ (XLV., č. 5.) při- mlouvá se: „Opatřme i chudým dětem pohyb na volném vzduchu!“ Připomíná. jak málo z chudých dětí a jen pro krátký čas z léta může dojíti opatření na feriálních osadách. Pro massu ostatních — mimo volné vstupenky do říč- ních lázní — neděje se vlastně nic. A tu „Beseda Učitelská“ se přimlouvá: „Nebylo by výhodnější (než rozdávati listky do lázní), kdyby pro děti zří- zeno bylo několik koupelišť po způsobu, jaké bý- valo a snad i dále bude na Štvanici? Ideálním pobytem pro tuto drobotinu bylo by, kdybyu řeky najata byla větší travnatá louka, tak asi po- dobně, jako učinili podnikatelé písečných lázní na hořejší Vltavě a při ní zřízeno bylo bezpečné koupeliště, na louce pak kolna pro odkládání šatu. A což, kdyby tu také za 4—6 hal. mohlo takové dítě dostati sklenici mléka a kus chleba, chudší dítě na poukázku i zdarma? Děti by se tu vyrejdily do syta a snad by zařízení takové nestálo i více. než ony vstupenky do lázní říčních. Snad by našli se i dobrodinci, kteří by rádi na toto zařízení při- spěli nějakou korunkou nebo aspoň pecnem chleba. A naše elektrické podniky jistě by také přinesly tu malou obět chudé mládeži, že by ji vozily zdar- ma za periferii města. Způsob, jak by se to činilo, již by se nějak našel, na př. na legitimací a pod.
Vltava
32 article
Takové venkovské hřiště doporučovalo by se vů- bec pro děti městské více, než hřiště ve zdech města.“ Letos dobrý podnět zapadl a již se sotva uskuteční. Ale bylo by škoda, aby zapadl vůbec. Nemohl by Spolek pro feriální osady pojmouti ve svůj program péči i o podobný letní útulek měst- ské mládeže? — „Beseda“ v dalším přináší: K vý- zkumu vývoje dětí. — A. Sluvse, Tělesná výchova dětí obecných škol velkých měst. — Fr. Mik, Kre- slení podle předmětův. — O indiánské škole u města Phoeníx v Jižní Arizoně. — Jak vyšetřovati inteligenci osmiletého ditěte. — Alkohologie ve škole. — Umělecká výchova. — Rozhledy. — Roz- manitosti. — Rozhledy a písemnictví. „Pražské Lidové Revui“ (IX., č. 6.) pojednává dr. O. Ševčík o Bagdadské drá- ze, na níž se dnes po pádu evropského Turecka velmi akutně střetají zájmy Anglie a Německa. Neboť ovládnutím přední Asie německým vlivem ohrožen by byl i Egypt, pojítko mezi anglickým mozkem v Anglii a anglickou michou v koloniích.
A Sluvs Roza doktor Ševčík Francie . Mik Phoeníx Arizona Turecko Anglie Německo Asie Egypt Kre
33 article
Proto šlo Anglii, jakmile se vyskytl před 25 lety projekt německé dráhy bagdadské, o to, německé- mu vlivu čeliti: Původně chtěla vystavěti svoji bagdadskou dráhu, která by — vedouc z Bagdadu přes Damašek do Beirutu nákladem as 40 milioná marek a v délce jen 800 km — měla konec i za- čátek ve sféře anglického vlivu a zeela v intencích anglické politiky, by Syrii, Mesopotamii i s Arabií od Turecka odřízla a doplnila zároveň ceštu angli- ckého imperialismu přes Suez-Akaba-Koweit nebo Suez-Maan-Bagdad do Bombaye. Když tento plán nebyl proveden, stavěla se Anglie — nikdy ovšem přímo — proti německému projektu bagdad- ské dráhy. Anglický kapitál zamitl nabídku „Deutsche Bank“, aby účastnil se na mezinárodní bagdadské dráze, a nedal se zlákat ani nabídkou osmi míst v ředitelství dráhy pro Angličany. Také jiným způsobem pracoval anglický vliv proti ně- meckým plánům. Anglie postavila se proti zvýšení tureckých cel, žádanému Německem, poněvadž vláda turecká zastavila celní příjmy společnosti bagdadské dráhy. Tak i jiným způsobem podařilo se Anglil stavbu i konečné projekty zdržetí, až podařilo se politice Anglie za konečný bod dráhy bagdadské prosaditi Basru, která již leží ve sféře vlivu anglického. Rovněž Rusko docílilo prodloužení bagdadské dráhy až do Persie k Chanikinu, čímž nabylo možnosti připojiti se na ni od Teheranu.
Angličan Anglie Bagdád Sýrie Mesopotamia Arabia Turecko Suez Akaba Koweit Maan Bombay Německo Basra Rusko Persie Deutsche Bank km
34 article
Ovšem Anglie nespokojí se asi s dosavadními vý- sledky své politiky, poněvadž dokonalé paralyso- vání všeho německého vlivu v přední Asii je té- měř životní otázkou pro klidný rozvoj koloniálního panství anglického v Asii. — V ostatním obsahu čísla je: Dr. J. Thomayer. Předtucha smrti. — V. Červinka. K událostem na Balkáně. — Dr. K. Franzl. Třídní loterie. — Zdravotnictví. — Litera- tura. — Divadlo. — Hudba. — M. Brod. Svatební cesta. — Arkadij Averčenko, Plavec na velkou vzdálenost. — Pražská kronika.
doktor J Thomayer V Červinka K Franzl M Brod Averčenko Plavec Anglie Asie Balkán divadlo