Načítám náhled…
Chunky — 30 celkem
· entity: place 61, person 100, org 13, work 4
1
masthead
Ročník XXXXIX.
2
masthead
V Praze, v úterý 21. prosince 1909.
Praha
3
masthead
Číslo 351.
4
article
Ha ranni a večerní listy
předplácí se
V Praze v administraci:
na měsle. . . . ..
na čtvrt leta . . . . 6 K —h
u dvojí donáškou
a měsie. . . . . .
na čtvrt leta . . . . 7 K e2h
ve filiálkách:
na měsio. . . . . . 2 K 80 h
Poštou:
aa měsle.
na čtvrt ieta : . . . 9 K onh
s dvojí zásilkou
na čtvrt iota: . . . k o
Praha
5
article
Večerní
Večerní
dání
V drobném prodejir
ranní čislo o sobě . . za 8h
večerni . . . . . . . za 4 h
Ve fliálkách na venkově
večerní . . . . . . . 1
. . . . . . . 5h
lnseráty
platí se hotově napřed.
Předplacení a insorty přijímá
administrace v Marianské ul., 3.
Tam nacházejí se táš
rodakce, tiskárna a expedine
„Národních Listů“
Rukopisy se novracsjl.
6
article
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národnich Listů“.
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národnich Listů“.
Schválená a vyhlášená změna jed
nacího řádu poslanecké sněmovny
Z Vídně, 21. prosince. (K. k.) »Wienen
Ztg.« uveřejňuje zákon ze dne 20. pro-
since 1909 o doplnéní zákona ze dn
12. května 1873 říšského zákonníka
čís. 94 o změně jednacího řádu po-
slanecké sněmovny říšské rady.
Sněm království českého. — Žádná parlamentní
Wienen Ztg
Vídeň
poslanecký sněmovna
8
article
Z Vídně, 21. prosince. Korespondenc
„Austria“ oznamuje: Sněm králo v s tv
českého svolán jest ke dni 10. ledna,
sněm dolnorakouský na 3. leden. Podle téže ko-
respondence jsou bezpodstatny zprá-
vy o zřízení parlamentní stráže.
Z polského klubu.
Z Vídně, 21. prosince. Ministr obchodu
dr. Weiskirchner přijde dnes odpoledne do
schůze kola polského v záležitosti předloh ob
chodně politických.
Kolo polské vystrojilo v neděli hostinu na
počest svého předsedy dra. Glombiníského. Do-
stavili se do ní také oba polšti členové kabi-
netu dr. Biliňski a dr. Dulemba. Bývalý minist
financí dr. Korytowski velebil neúnavnou a ne-
zištnou snahu dra. Glombiňského, nesouci s
k zabezpečení dělnosti sněmovny. Také jin
řečníci vynášeli zásluhy svého předsedy.
Německo-nacionální svaz.
Z Vídně, 21. prosince. (K. k.) Dle zprávy
»Deutschnationale Korrespondenz« jednal ně-
mecko nacionální svaz na své dnešní schůzi o
různých otázkách jednacího pořadu, zvláštěo
stanovisku k obchodně-politickému zákonu zmoe-
ňovacímu a k zatímnímu rozpočtu. Ve schůzi,
svolané na 4. hodinu odpolední, bude se v de-
batě o tom pokračovati.
Z Vídně, 21. prosince. V německo-nacio-
nální jednotě dostali poslanci dr. Steinwender
prof. dr. Skedl pardon. Po té vysloveny byly
díky poslanci dru. Werdenhoferovi za to, že na-
vrhl výhradně německé jednání sněmovní.
doktor
Weiskirchner
Biliňski
Dulemba
Korytowski
Steinwender
profesor
Skedl
Vídeň
Austria
Deutschnationale Korrespondenz
9
article
Ministerský předseda vyvrací
Z Vídně, 21. prosince. (K. k.) »Fremden-
blatt« píše: Jeden slovinský list sděluje, že mi-
nisterský předseda baron Bienerth, v úmyslu
získati Slovanskou jednotu, vyjednával s vůdc
jednotlivých stran, zejmena také o jmenování
jihoslovanského ministra-k rajana.
Dovídáme se, že se takové vyjednávání nevedlo
a je tudíž zpráva tato úplné bezpodstatnou.
Peníze z německé říše rakonským Němcům
Z Vídně, 21. prosince. Z Berlina telegra
fují: Magistrát zařadil do rozpočtu na r. 1910
2000 K pro známý fond Roseggrův. Položkata
jest zařaděna jako podpora pro německý Schul-
verein. Bez ostychu a docela ofici-
álné povoluji se tedy v Německu
peníze pro poněmčovací spolky
v Rakousku. Není to pro nás ani překva-
pením, ani novinkou. Víme, že ně meck
Schulverein má penlze z Něme-
eka stejně jako mají je jiné spolky. Jsou
často veřejně vykazovány, nehledě ovšem k pe
nězům, které tajnými kanály sem
plynou.
Císař do Wallsee.
Z Vídně, 20. prosince. (K. k.) Císař ziráv
vánoční svátky ve Wallsee. Mocnář odjede v pá-
tek 24. t. m. v 8 hod. ráno. Návrat Jeho Ve-
ličenstva cisaře do Vídně není ještě stanoven.
Prino Ferdinand Lobkovic ve Vídni.
Z Vídně, 20. prosince. (K. k.) Nejvyšs
zemský maršálek království českého prine Fer-
dinand Lobkovic přibyl sem z Prahy.
Bienerth
Němec
Wallsee
Lobkovic
Vídeň
Fremden
Berlín
Německo
Rakousko
Nout
Praha
Roseggrův
český prine Fery
10
article
Z úřadního věstníku.
Z Vídně, 21. prosince. (K k.) »Wiener Ztg.
oznamuje: Císař jmenoval vicepresidenta kraj
ského soudu v Chebu Hugona Jahnla dvor
ním radou nejvyššího a kasačního soudu. — Mi
nístr kultu a vyučování jmenoval suplenta n
divčím lyceu na Král. Vinohradech Alfréda Vá-
elavka hlavním učitelem na ústavě ke vzdě-
lání učitelů v Polské Ostravě. — Ve stavu lé-
kařů tabákových továren byl zástupce továrního
lékaře dr. Artur Winkler jmenován továrním
lékařem třetí kategorie u tabákové továrny v Lan-
škrouně.
Ze srbské skupštiny.
Z Bělehradu, 20. prosince. (K. k.) Ministe
financí předložil skupštiné osnovu zákona, týka-
jíci se reorganisace vedení státních pozemko-
vých knih.
Z ruské říšské dumy.
Z Petrohradu, 20. prosince. (K. k) P. t.a
sděluje: Po dnešní debatě o používán
řeči při nižšlch soudech schválila
duma všemi hlasy proti hlasům pravice návrh okta-
bristy Antonova, dle ktorého při soudech v ta-
kových krajinách, v nichž značná část obyva-
telstva nezná rusky, má býti dovoleno, a by
sporné strany při ústním jednán
používaly mistní řeči.
Wiener Ztg
Jahnl
Král
Alfréd
doktor
Winkler
Antonov
Vídeň
Cheb
Ostrava
Lana
Bělehrad
Petrohrad
11
article
Finsko na ruskou armádu.
Z Helsingsforsu, 20. prosince. (K. k.) F-
nančním výborem byla teprve vyplacena prvá
splátka na ruské vojenské výdaje za rok 1908/9
obnosem 10 milionů rublů ruské státní pokladně.
Nové radiotelegrafické námořní stanice ruské.
Z Petrohradu, 20. prosince. (K. k) V sou-
vislosti se zřízením radiotelegrafických přístrojů
na lodich dobrovolného loďstva budou v nej
bližší době mimo obě již existující zřízeny ještě
4 další radiotelegrafické stanice na pobřeži
Ochotského moře.
Nové ministerstvo v Portugalsku.
Z Lissabonu, 20 prosince. (K. k.) Nové
ministerstvo bude sestaveno tím způsobem, že
se bude opírati o parlamentní většinu, složenou
z progresistů a jiných stran. Venceslno de Lima,
Campos Henriques a progresista Beirao převzal
utvořiti kabinet.
Ministezská krise v Chili.
Ze Santiage de Chile, 20. prosince. (K.k.
Ministerstvo podalo demisi.
jít Lima
Beirao
Finsko
Helsingsfors
Petrohrad
ochotský moře
Portugalsko
Lissabon
Santiage jít Chile
Campos Henrique
12
article
Uherská krise.
Uherská krise.
Nová formule pro odstavení bankovní otázky
Z Vídně, 21. prosince. »N. Fr. Pr. « te
legrafují z Pešti, že jest o nové samostatné
uherské bance smluvena formule, dle které vy-
konány budou připravy pro takový ústav, pr
který však není stanoven žádný termin kalendá-
fový. Ovšem — dodává se ve formuli — že
napřed musí býti uskurečněna volební reforma.
Ministerstvo Lukaosovo.
Z Vídně, 21. prosince. Jest rozšířena zprá-
va, že Lukacs přijede do Vídně a zejtra bude
přijat císařem ve slyšení. „Pesti Naplo“ sděluje
že mezi Lukacsem a Justhem došlo
k dohodě o určitých věcech. Podle
„Pester Lloydu“ jest vyloučen zmar akee
Lukacsovy, poněvadž by potom nastoupil hr
Khuen-Iledérváry a dosadil se neprodleně jeho
kabinet.
Poslanecká sněmovna.
Z Pešti, 21. prosince. (K. k.) Místopředseda Ra-
kovszky zahajuje v 10 hod. 10 min. schůzi. Sně-
movna je skoro prazdna.
Posl. Ludvik Hollo odůvodňuje svůj návrh
aby poslanecká sněmovna zasla a Jeho Veličenstr
v zájmu zřízení samostalné banky dnem
1. ledna 1911 adresu a aby zvolila k zredigování tét
adresy 21členný výbor. Řečník dovozuje, že
se uplatňujt vlvy, aby tato neobyčejně dlouze s
vlekouci krise nebyla rozřešena.
Lukacs
Pest Napnout
Justh
Lloyd
Khuen
Iledérvára
Posl
Ludvik Hollo
Vídeň
Francie
Pešť
poslanecký sněmovna
13
article
Proto jest nutno, aby parlamení chopil se sám
iniciativy a stanovil způsob, jakým krise má býti
rozřešena. Jest proto také notno, aby parla-
ment obrátil se bezprostředně na ko-
runu.
Už program koaliční z r. 1905 přimlouval se za
neodvislost a samostatnost uherského úvěru. Když
bankovní výbor skončil své porady a schválil zná-
mou resoluci, bylo v ministerské radě usneseno za-
bránit projednání tohoto nävrhu v plenu za každou
cenu do té doby, až krise se rozřešt. Řešení krise
protahovalo se však tak dloubo, až návrh bankov-
ního výboru nebyl v plenu projednáván. (Hlučná po-
chvala na nejkrajnější levici.)
Kdyby vláda byla mohla udati nějaký positivn
termin, kdy bude samostatná banka zřízenu, dalo by-
se ještě o tom mluviti. Narod nesmí býtr ponechá-
ván v úplné nejistotě o tom, a čini- i se tak, jestto
frivolní hra a jeho právy. (Hlučná pochvala na le-
vic )
Na to se přikročilo k hlasování. Poslanecki
sněmovna se zatím trochu naplnila, nieméně levie-
středu a pravice jsou obsazeny velmi slabě, tak t
Justhova strana má většinu. Sně
movna se usnáší, aby návrh Holtů
byl dán na dennt pořádek a meritorn
projednán. (Na tevicí se volá: jednohlasně
Predseda nereaguje však na tyto výkřiky.
Posl. Justh navchuje, aby meritorní roko
vání o návrhu Hollově bylo dán
jako první předmět na denní pořá
dek zítřejší schůze.
Posl. Frant. Buzath (lidová strana) žádá na
proti tomu, aby se uejdřive jednalo o indemnit
(Bonřisvý odpor na levici.)
Poslanecká sněmovna schvaluj
návrh Justhův. (Hlučná pochvala na levici
výkřiky: Jednohlasně ! Odpor na pravici.)
Pokračuje se pak v rokování o přikázá n
indemnitní předlohy finančnímu vý-
boru,
Posl. Štěpán Pilisy (Justhova strana) cháp
se slova.
Justhův
Holta
Posl
Justh
Hollův
František
Štěpán Pilisa
Poslanecki sněmovna
poslanecký sněmovna
14
article
Francie a Německo.
(Původní dopis »Národních Listů-.)
Francie a Německo.
(Původní dopis »Národních Listů-.)
Z Paříže, 17. prosince.
„Gil Blas“ uveřejňuje od nějaké doby vý
sledky ankety, kterou uspořádal o olázce po-
měru mezi Franeií a Německem. Dotazník, za-
slaný „Gil Blasem“ osobnostem obou zemí, je
formulován takto: přátelství, nenávist nebo za
pomenutí, co má nabýti převahy?
Profesor literární fakulty pařižské univer
sity Henri Lichtenberger, jenž nedávno uveřej-
nil zajímavou knihu o vývoji současného Něme-
cka, zasílá „Gil Blasu“ pozoruhodnou odpověd
z níž tu podávám výtah.
Mezi kulturou kancouzskou a německou
je velký rozdil, jenž však nejde až do protivy.
Obě kultury se spíše navzájem doplňují. Mnozi
Němci dnes poznávají, jaký prospěch může míti
Germán, zasvětí-li se do tajemství „krásné for-
my“ francouzské. Mnozi soudí, je-li možna
„evropská“ kultura, že by musila míti základ
francouzsko-německý. S druhé strany soudi
Lichtenberger, že není pro Francouze lepší inte
lektuální gymnastiky, než studium německé civi
lisace.
Gil Blas
Lichtenberger
Gil
Němec
Germán
Francouz
Francie
Německo
Paříž
profesor literární
krásný fórum
15
article
Může intelektuální sblížení způsobiti sbli
žení politické? V zásadě jest si toho přáti.
ale Lichtenberger nemysli, že by dohoda mez
oběma zeměmi byla nyni možna.
Otázka Elsaska je posud nepřekročitelnou
překážkou, která brání veškerému spojenectvi
mezi oběma zeměmi. Skutečnost, že Němci za
čtyřicet let nedovedli zdolati odpor Elsaska proti
germanisaci, připomíná nám ustavičně násilí, jež
bylo učinéno mravnímu vědomi francouzskému.
V Německu je velmi dobře známo, že Francie
nepomýšlí na odvetnou válku, píše Lichten-
berger. Ve Francii se také připouští, že Něme-
cko je mírumilovné, ale nelze tajiti, že trvá vzá-
jemná nedůvěra.
Jak viděti, vyjadřuje se Lichtenberger velm
umírněně a proto jest příznačno, že přece do-
spívá k výsledku, jenž vylučuje veškerou důvěr
nost mezi Francií a Německem. Můžeme litovati
situace, praví, kterou jsme nezpůsobili a za nin
nejsme zodpovědní, ale nezávisí na nás, ji zmé-
niti. Musíme jí přizpůsobiti své chování a zacho
vati zdrželivost, kterou nám ukládá.
Pierre Rocheverre.
Lichtenberger
Němec
Rocheverre
Německo
Francie
16
article
Říšská rada.
Říšská rada.
Poslanecká sněmovna.
Ve Vídni, 21. prosince.
(Zvláštní telef. zpráva »Nár. Listůd.)
Nová éra počala v poslanecké
sněmovně za naprostého klidu. Zahájeno
první čteni předloh obchodně-poli-
tických, jakož i předlohy, kterou se posky-
tuje na chov dobytka pro dobu 9 let 6 mil. K
ročně. Opětně jako často již srazily so
zájmy zemědělské se zájmy pru-
myslovými. Schůze plenární podle disposic
předsednictva potrvá do 5—6 hodín večer. Po
tom sejde se výbor národohospodá
ský a zemědělský. Jest pravděpodobno
ba skoro jisto, že poslanecká sněmovna neskon-
cuje zejtra svoje pensum předvánoční a že bude
zasedat ještě ve čtvrtek.
Vídeň
poslanecký sněmovna
17
article
Z Vídně, 21. prosince. (K. k.)
Vídeň
18
article
Předseda dr. Paltaí zahajuje schůzi v 11 hod
15 min.
Mezi došlými spisy nalézá se přípis, kterým
ministr vnitra sděluje, že císař udělil sanke
zákonu c změně jednacího řádu.
Ministr financí předkládá osnovu zákona
o změnách zákona ze dne 23. května 1883 ř. z. č. 83
o evidenci katastru pozemkové daně
Předseda prohlašuje, že podané pilné ná
vrhy a to především návrh poslance Holého, který
týká se odpisu pozemkové daně při škodách, způso-
bených mrazem, dá projednati během schůze, poně-
vadž jinak bylo by porušeno projednávání jedna-
cího pořadu. První dva body jednacího poradu, toliž
prvni člení obchodně-politického zákona zmocňova-
cího a první čtení vládní předlohy o podporováni
chovu dobytka, projednávají se společně.
Posl. Zach prohlašuje, že agrárníci mohli by s
smířiti s rumunskou smlouvou »bchodní
Obtížnější jest však jejich stanovisko vůči obchodně-
politickému zákonu zmocňovacímu. Řečník má sice
důvěru k nynějšímu ministru obchodu, ale nelze vě-
děti, zdali po něm nepřijde ministr, zaujatý prot
agrárníkům. (Pochvala.)
Posl. Günther praví, že nelze dopustiti, aby jed-
na výrobní skupina, totiž zemědělství, vzepřela s
takovým způsobem, jak se to děje, proti druhé vý
robní skupině, totiž průmyslu. Při každé příležitost
jedná stát vůči rolnictvu s největší blahovůlí. (Hluě-
ný odpor a volání u agrárníků: Naopak!) Při každé
příležitosti se uvalují na průmysl nové daně. Ve
chvíli, kdy stát jest ve výslovné tísni, poskytuje
malodomkářům sleva 7 milionů, kdežto stát nemůž
postrádati 21/2 milionu, jež musí se platiti z továr-
ních budov a nyní dává se zemědělství opět 54 m-
lionů za připuštění zákona zmocňovacího. (Odpo
u agrárníků.)
Posl. Luksch: Sebereme 54 milionů a dám
vám je, abychom nedostali zmocňovací zákon.
doktor
Paltaí
Holý
Posl
Zach
Günther
19
article
Posl. Günther prohlašuje, že není zauja
proti zemědělství, nýbrž že jest přesvědčen, že země-
dělství jest pro stát zrovna tak nutným, jako prů-
mysl. Naříká se neustále, že zemědělství se zle dali
Jisto jest, že velkostatku se špatně nedaří. Rolník
se snad dobře novede, ale jednu přednost vždy ještě
má, může totiž vždy ukojiti svůj hlad, kdežto celé
tisíce dělníků nejsou dnes s to chrániti se před nej-
těžšími starostmi. (Četné výkřiky a odpor u agrár-
níků. Velký povyk.)
Posl. Pacher: Nový jednací řád! Budet
všichni vyloučeni. (Veselost.)
Posl. Günther: Pane předsedo, pro
sím, mohl byste se již postarati na zá
kladě velké moci, vám dnes příslušíc
aby nebyl takový hluk. (Veselost.)
Předseda napomíná ke klidu.
Posl. Günther praví, že při živelních pchro-
mách, stíhajících rolnictvo, podávají se ihned v
sněmovně pilné návrhy, kdežto sta a tisíce řemesl-
níků jsou těžkými ranami osudu přiváděny na mi-
zinu, aniž by byl kdy podán pilný návrh.
Posl. Kirchmayer volá: Co se jim má dáti?
Práce? Nechť přijdou k nám, dáme jim práci a chlén
Posl. Günther praví dále: Nedáte jim žádnou
práci, chcete jim dokonce zamítnutím zmocňovacíh
zákona odníti práci, již mají. (Odpor u agrárníků.
Posl
Günther
Pacher
Kirchmayer
20
article
Patří k tomu jistá odvaha, mluví-li se v této sně
movně ve prospěch průmyslu. S druhé strany pouka
zuje se vždy na Pražskou železářskou společnost
To má býti měřítkem pro zdar průmyslu. Řečník pro
mlouvá na to o pronikavém povznesení zájmů, jich
by mohle rolnictvo dosáhnouti sdružováním. Pro-
mlouvá dále o kartelech, jichž není v žádném státě
tak třeba. jako v Rakousku a nez nichž by největš
část průmyslu vzala za své. Cla jsou a nás velmí
vysoká a nesrovnávají se velmi často s cenou zboží
Avšak cla nebyla stanovena k tomu, aby jednotli-
vým výrobním skupinám byly zabezpečeny přemrště-
ně vysoké zisky, nýbrž proto, že veřejná břemena
jsou u nás vůči státům, s námi soutěžícím, neobvykle
vysoká. Velkoprůmysl, jenž jest obyčejně spojen se
společností, platí v Rakousku i s přirážkami 25 až
40% čistého výnesu, průmysl v Německu 8—10
To se musí přece nějak projeviti. Rakouský průmysl.
jenž jest mnohem silněji zatížen než průmysl ně-
mecký, potřebuje naléhavě ochrany, nemá-li býti ci-
zinou udušen. Za dnešních poměrů a za nepřátelství,
projevujícího se tak často vůči průmyslu, obchodua
živnostem, spějeme vstříc špatným časům. Dnes ode-
šlo již mnoho německého kapitálu z Rakouska, pro-
tože kapitál tento pozbyl důvěry ve stálost našich
poměrů. V budoucnosti půjde však mimo to se zřete-
lem na naše poměry rakouský kapitál do ciziny.
Rakousko
Německo
21
article
Agrárníci chtějí se zřetelem na smutný stav průmy-
slu stížiti ještě možnost odbytu v cizině, nechtělí
dovoliti, aby průmysl mohl do našeho přirtkeného
odbytiště, na východ a na Balkán vyvážetí své výrob-
ky s vyhlídkou aspoň na skrovný užitek.
Nechť agrárníci vyjdou průmyslu tak vstříc, jak
průmysl vycházel vždycky jim vstříc. Řečník pouka-
zuje na to, že samosprávné úřady kryjí často svoji
potřebu v cizině. Vše, co se doma vyrábí, má býti
také doma kupováno. Rečník zpeluje na ministra
veřejných prací, aby při takových objednávkách ne-
povolova! aspoň státní subvenci.
Jest pro nás do jisté míry povinností, abychom
dali zmocnění k uzavření obchodní smlouvy, ze-
jména se Srbskem. Ministr zahraničních záležitostí
prohlásil v delegacích, že Srbům, jestliže vrátí se
k normálním poměrům, poskytneme největší výhody
obchodně-politické. Obchodní smlouva s Rumunskem
má také veliký význam politický
Posl. Kirchmayer: Neděláme proti ní opo-
sici
Posl. Günther: Jsem přesvědčen, že právě
s toboto stanovisk budou všichni agrárníci hlasovati
pro smlouvu, poněvadž je to pro ně vlasteneckou
povinností. Řečník váží si zemědělství jako důle-
žitého činitele, potřebného k udržování státu a po-
volí vše, co prosoívá zemědělství. Agrárníci nechť se
povznesou nad malé zájmy svého stavů a necht
vezmou zřetel na veliké zájmy státu. Necht odhla-
sují tuto předlohu, bude to dojista jak v zájmu prů-
myslu, tak také v jejich vlastním zájmu. (Hlučná
pochvala.)
Schůze trva dále.
Srba
Posl
Günther
Balkán
Srbsko
Rumunsko
22
article
Z parlamentnich výborů.
Z parlamentnich výborů.
Výbor pro drahotní poměry.
Z Vídně, 21. prosince. (K. k) Výbor pro draholní
poměry konal dnes schůzi za předsednictví poslance
Hribara. Byla především zahajena generalní debata
o otazce drahoty.
Posl. dr. Drexel si přeje, aby předem bylo
zjištěno, pokud dopravní poměry nebo mezinárodní
s tuace mají vliv na útvar cen. Soudi, že pro každý
jednotlivý druh bude ustanoven zvláštní referent Pro
konsumní drohy buďiež ustanovani po dvou referen-
tech a to vždy jeden agrárník a jeden zásťupce měst.
Kartely buďtež rovněž předmětem referátu. Rečník
doporučuje zříditi v ministerstvu obchodu stálou ko-
misi, která by statisticky a publicisticky vypracovala
útvary a kolisání cen. K této komisi budiž přibrán
poradní sbor z kruhu konsumentů.
Posl. dr. Renner nepřeje si, aby byl uveden
na přetřes celý komplex rakouského hospodářství.
Nechť se výbor obmezí pouze na stanovisko nou-
zové akce.
Zejtra bude se pokračovati v povšechném ro-
kování.
Hribar
Posl
doktor
Drexel
Renner
Vídeň
23
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
Na Štědrý den, v pátek dne
24. prosince nevyjde obvyklé večerní
vydání „Nár. Lista“.
Pro ranní číslo sobotní přijímají
se inserty v pátek jen do 2. hodin
odpoledne.
V neděli 26. prosince denní ča-
sopisy pražské nevyjdou. „Národní
Listy« na první svátek vánoční v sa-
botu dne 25 t. m. vydány budou
jako číslo nedělní s bobatým ob-
sahem se zábavnou přílohou Násle-
dující pak číslo vyjde v pondělí
dne 27 prosince v obvyklou ho-
dinu polední.
— Poslanec Jan Stapiňski poslal dne 19.
m. redakci agrárního denniku přípis význač-
ného obsahu politického. Oznamuje, že v lednu
příštího roku promluvi v naší zemi v některých
schůzích a nyní již rýsuje z hruba zásady
List
Stapiňski
24
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Za španělským konsulem.
(Památce A. Pikharta.)
A Pikhart
25
article
Že Praha měla svého španělského konsula, mno
hý Pražan ani nevěděl, ač znal jeho typickou postav
z pražských ulic. Byl to právě zesnulý spisovatel
překladatel, soudní rada Ant. Pikhart. Mohlo se o
něm směle říci, že byl španělským konsulem, ovšen
dobrovolným, necficiálním. Maje rozsáhlé styky s
španělskými literáty, zejména v Madridě a Barce-
loně, znaje do detailu krásnou řeč španělskou aj
příbuznou katalonštinu a seznav z vlastních cest
slunnou zemi Pyrenejského poloostrova, byl hledán
jako rádce všemi, kdož měli styky se Španělskem,
kdož chtěli podniknouti cestu do této země, kdož
chtěli lacino, t. j. zadarmo poříditi si překlad špa-
nělské objednávky, nebo psáti do Španělska dopis
u něho scházeli se všichni Španělové, Prahou cestu-
jící, ano i jihoamerický Indián Mendoza páně Fri-
čův patřil mezi jeho chráněnce. Vždy roztomilýa
ochotný „pan rada“ každému vyhověl, výletníkům
i plán cesty do Španěl dával, detailní rozpočty s nim
prováděl, na památnosti toho neb onoho místa upo-
zorňoval, dával doporučující listy na své španělsk
známé atd. Pamatují se na jednu dojemnou scénu
z jeho konsulátního úřadovánít
Do kanceláře jeho vstoupili kdysi ostýchavě dva
venkovští staří chudí manželé. Po dlouhém vyptá-
vání dověděl se Pikhart, že mají syna v Brasilii
ten že jim poslal list s výzvou, aby za ním přijeli.
připojiv poukázku na 10.000. Více totiž z listu, špa-
nělštinou tištěného, nevyrozuměli, než onu pro ně
Pražan
Antonín
Pikhart
Španěl
Indián
Mendoza
rada
Praha
Maja
Madrid
Barka
Španělsko
26
article
závratnou cifru 10.000. Rozradostněni z nenadálého
bohatství, žádali „pana radu“, aby jim list přeložit
a pověděl, kde peníze mají vyzdvihnouti. Pan radu
tušil čerlovinu. Přeletěl zrakem listínu, podívalse
soucitně na oba starochy a řekl: „Dědečku, jděle
s panímámou zase klidně domů, z těch 10.000 ne-
bude ničeho! To je poukázka na 10.000 cihel, kterou
dala vašemu synu nějaká brasilská kolonisační spo-
lečnost..
Pikhartovy styky se Španělskem nebyly však
pouze čistě literární. Jako člen „Národní rady“ infor-
moval Spaněly o našem národě a co chvili přinášel
do kunceláře španělský časopis s nadšeným článken
o Češích. Jména našich spisovatelů, města atd. byla
v něm sice zkomolena k nepoznání, ale jádro článku
půsol ilo. Zejména zajímal Pikharta národ Katalon
ců, který ve Španělsku jest na indexu politické per
sekuce „Ti jsou na tom ještě hůře než my: nesměj
ani telegramy ve své řeči u španělských pošt podá-
vati“ litoval jich.
U tohoto národa získal také největších sympati
pro nás, čehož výsledkem byly nadšené články bar-
celorských listů o našich politických bojích, kultur-
ních poměrech atd. Ještě loni dostal od národa kata-
lonského pozvání, aby se zúčastnil jako čestný host
za český národ jarní národní poetické slavnosti
„her květů“. Vázán jsa úřadem, odřekl, věnovav slav-
nostem těm kytici svých přeložených básní „Staro-
španělský zpěvník“
Píle jeho v oboru literárním byla neutuchající
Nevynechal dne, aby nezasedl mezi své španělské
knihy, za něž vydal tisíce; četl, překládal, píloval bá-
sně celé odpůldne po tři až čtyry hodiny. Jeho
knihovna španělských knih co do rozsahu a výběru
jest snad unikum v celém Rakousku. Zejména sbírka
tisků „Dona Quijota“ byla jeho pýchou. „Těmis
rada
Dědeček
Pikhartův
Čech
Pikhart
Katalon
Quijot
Španělsko
Rakousko
národní rada
27
article
nemůže pochlubiti ani jeden španělský spisovatelt
řikával.
Za svůj překlad dona Quijota, který byl přija
králem do soukromé bibliotěky královské v Madride
(snad je tam jedinou českou knihou) a nejenom při-
jat, alo i čten — četla prý ho královna matka, která
hyvši jako rakouská arcikněžna abatyší ústavu šlech
tičen na Hradčanech, naučila se v Praze plynně če
sky — a za celou svou práci literární byl Pikhar
španělským králem jmenován rytířem španělského
řádu Alfonsa XII. pro literaturu a umění; dále byl
jmenován akademil krásné literatury v Barceloně
dopisujícím členem. Při slavnosmích příležitostech
bývalo Pikharta viděli s řádem tím na fialové stužce
budící svou zvláštní barvou pozornost. K tomu obdr
žel jmenovací diplom s vlastnoručním podpisem
krále („vo el re“, to jest: já, král; nepodepisujíts
králové španělstí křestním jménem, ale hrdým „a
král“).
Quijot
Alfonso XII
Pikhart
Madrid
Hradčany
Praha
Barcelona
Pikhar španělský král
28
article
Na své cestě po Španělsku byl všude zvándo
předních kruhů španělské inteligence. U slavné spi-
sovatelky Pardo Bazanově na jeho počest sešelse
všechen literární svět hlavního města a Pikhart, kre
mě literárního uznání, těšil se mezi nimi obdivu pre
svou vysokou, martiální postavu a pro svoji výraz
nou hlavu, pokrytou hastým vlnivým vlasem. Náro
český representeval i v tomto směru znamenitě. Vy-
pravoval často o bumorem, s jakým zájmem Španě-
lové, lid celkem drobné postavy, se divili jeho vzrů-
stu. Kdesi « Barceloně obklopil ho houfec španěl-
ských děvčat a pokřikoval po něm „velikáne! veli-
káne!“ Z jich kruhu osvobodil se vlipně volenou
poklonou (na niž si Španělky obzvláště potrpí): „Quě
Cluvia de flores!“ Gjaká to prška květů !). Děvča ta se
rozstoupila a „velikán“ kráčel jako v triumfu jich
řadou. Podobně divili se důstojníci španělští otuži-
losti českého národa, když jim vypravoval, že se kou
pá ve Vltavě ve vodě 15° Celsia studeně. Ve Šp
nělích i otužilí nejdou prý do vody, pokud není přes
Jako španělský grand kráčíval Pikhart po na-
šich ulicích, v létě pravidelně s kloboukem na šňůrce
prostovlasý, známý všem chodcům. Zasluhoval pl
nou měrou titulu španělského konsula. Kdo vyslov
iméno Pikhart, vyslovil též jméno Španěl. Španělsko
u nás srostlo s jeho osobou v jediný celek.
Bazanův
Pikhart
Španělka
flores
Gjaká
Španěl
Španělsko
Barcelona
Vltava
šicha ulice
° Celsius
29
article
Ale Pikhart nebyl jen mistrným překladatelem
nýbrž i dobrým spisovatelem původním a sice humo-
ristickým. Ke své padesátce chystal se vydati sbírku
svých původních humoresek, z nichž mnohé rozplý-
leny byly po časopisech (.Švanda Dudák“, „Hlla
Národa“ atd.) a humoristických básmí (známé jsot
jeho básně ve „Švandu Dudákovi“ „Co snesou pohled-
nice“). Kromě toho zanechal v rukopise několik svaz
ků básní vážných, psaných v mladších letech a teh
dy nevydaných. Tyto básně byly by ho jistě v letec
osmdesátých postavily do řady předních českýeh
básníků. Stálo by za to, vydati z nich výbor. Že tyte
básně mají literární cenu ještě dnes, je viděti z jeho
nadání básnického v překladech básní. Stačí uvést
jeho překlad Heineovy „Knihy písní“, kterou nepře
ložil, nýbrž přebásnil.
Na tomto místě upozorňuji ještě na dvě Pikhan
tovy práce, dosud netištěně, Jest to rozsáhlá, po
vodní epická báseň humoristická „Amerika“, psaná
asi před 20 lety, líčící výpravu české zpěvačky de
Ameriky na tourněe se svým zamilovaným impres
sariem. V této básni jest bezpočet lyrických vložek
z nichž mnohé písně, uveřejněné ve „Švandovi Du
dákovi“, dostatečne dokazují cenu celku. Jest lito-
vati, že háseň- ta zůstala rukopisem.
To snad nebude osudom druhého jeho díla,zi
Pikhart
Švanda Dudák
Hll
národ
Heineův
jít Amerika
Švanda
Amerika
kniha píseň
30
article
votního kamene jeho překladatelské tvorby, na němž
Pikhart pracoval, dle vlastních jeho slov, skoro 15
let. Je to sbírka španělských lidových písní, vlastně
48řádkových popěvků, plných svěžes jižní krve,
ať jde o lásku, žárlivost, smutek. Přeložil jich na 15
tisíc a výbor z nich jest zadán ve „Výboru světové
pocsic“. Doufejme, že smrt překladatele nezadrží vy-
dání těchto písní. Ukázky tohoto díla vyšly v časo-
pisech „Máji“ a „Damských Besedách“ a již z nich
jest zřejmo, že jest to dílo vážné práce a trvalé hite
rární ceny.
Abych doplnil duševní obraz Pikhartův, připo-
mínám, že byl výborný znalec archeologie. Procesto-
vav Evropu od Ruska až do Španěl (resp. až do Afri-
ky kdež nedaleko Tangeru ocll se mezi divokými
domorodci v nebezpečí života), vytříbil v museích
svůj vkus umělecký a nabyl pilným studiem znač-
ných vědomostí starožitnických. Městské museum
pražské, Národopisné museum a tuším i zemské mu-
seum má po něm památku v různých starožitno-
stech, jež tam daroval.
Jako zvláštnost sběratelskou u něho uvádím ne-
unavné spírání uměleckých předmětů, majíci za před-
mět ryby V jeho pracovně odovšad plovaly ryby
různých tvarů a věků, od čínských kakemonů s obra-
zy ryb, od japonských bronzových kaprů, až k jemné
kodanské porculánové práci, od starořímského talíř
s neumělým tvarem ryby, až do uměle tepané mo-
derní fayence na mědi
Zemřel předčasně, po dlouhém utrpení, v květu
života muž ryzí, upřímné a veselé povahy, vzorn
úřadník, dbající ve svém úřadě na správnou češtinu
a noderníhe ducha.
Zemrel španělský konsul v Praze. — Kdo na-
stoupí na jeho místo?
K. V.
Pikhart
Pikhartův
Španěl
Evropa
Rusko
Afri
Tanger
Praha
národopisný muzeum