2
masthead
„.Nový Jihočeský Délník.
4
article
setitisíců, kteří chápají povrch velkosti a slávy jeho
umělecky zrozené ideje, ale vlastní teplotu jeho duše
— díla, radostných zpěvů či zasmušilých zpovědí ne-
chápají.
Český umělec necítí se býti aristokratem, necítí se
býti domů zavěšen v mrtvých palácích v luxuriesním
zarámování.
On chce obdiv, soucit, pochopení, a toho tam nenalézá!
Svůj svět vidí na rozlehlých polích, zapadlých
lesích, hlučných městech, idyllických vsích! Ale všude
lid a tu bída s ním!
Nenajdete tedy na dělnické výstavě Sochorův velko-
obraz, který, ačkoliv se mu dostalo uznání nejvyššího,
zůstane přec jen těm malým lidem cizí.
Doby minuly, kdy lid těšil se obrazy 1ží-hrdin.
obrazy hodinných princů a bohatě dekorovaných velko-
hrdin.
To zůstaveno těm, kteří umírají nyní již na vlastní
slávě.
Dnes žijeme vlastním životem!
Chceme žít vážně, opravdově a poctivě, a ti tam
nahoře, když si hrají, ať si hrají! Snad je to konečně
také jednou omrzí.
Práte se tedy, koho uvidíme na vaší výstavě! Inu
bude tam ku př. Kupka! Znáte Kupku? Výtečný člověk!
Duše hluboká! Žije v Paříži a je chuďasem!
Ale slíbil, velice vřele slíbil, psal, celý sál, že je, ochoten
vyplnit a notabene, novinky nám zašle! »A Svaigr,
Holárek,« píše Kupka, »ti vám zajisté milerádi pomohou.«
A mnohých více!
O tom umění vám ještě něco příště povíme!
Jsme přesvědčeni, že mnoho jich, byť i s aristokratickými
gesty, přec jen s duší demokratickou, poctivou
pro právo a pravdu nadšenou!
A tudíž ve jménu těch sympatisujících duší našich
umělců voláme: »Zdar I. dělnické výstavě!«
Saturnin.
Sochorův
Prát
Kupka
Holárek
Saturnin
Paříž
5
article
Statistika nezaměstnanosti, práce a životních
poměrů na I. dělnické výstavě v Praze.
Poučně cenným a zajisté že i širším kruhům zajímavým
článkem na I. dělnické výstavě v Praze bude
statistické znázornění mzdových, pracovních a životních
poměrů dělnických vrstev,
Neuprosná, přísná statistika, alespoň zde neúprosná,
vždyť sbírána jest vědomě a poctivě, strhne asi mnohou
roušku z po-tavených lží, zašlape mnohou nadutou frázi,
odhalí mnohou snad i neuvěřitelnou pravdu.
Věříme milerádi, že kdo již odhodlá se ke studiu
těch na mnoze -mutných dar dělnických existencí, a.byť
by jim jen trochu pozornosti věnoval, dojde na mnoze
ku závěrům překvapujícím a neuvěřitelným.
Leží již v podstatě sobecké a pohodlné duše lidské,
pozornost věnovati libost vzbuzujícímu, co proto hnusu,
smutku a bolesti příjemně nervosně nalaďuje, než studiu
seriosních a snad i odstrašujících fakt.
Ach, ano jsou dělníci slušných existencí, přiměřeně
a snad i příjemné žijící, kterým netřeba žalovat nad
vlastním osudem; ale přece jsou tak úžasná procenta
lidí, o kterých možno říci, že zrodili se, žili a umřeli,
aniž by světa poznali, lidi přirostlé k té hroudě zemské,
plazící se a bídné, neznající slunce ani úsměvu lidské
tváře, individua resignovaná, bez přání již, pouze fysi-
cky vegutující.
Statisticky bude vám možno navštívit tu nevlídnou
říši, lidi v jich nevlídných příbytcích, v bídě, uzříte ty
smuteční průvody tisíců a tisíců, sténajících od ranních
hodin do pozdních nočních, galejníky otrocké v jich
žalářních kobkách, a přec někoho snad chladné, přece
jen žalující cifry přesvědčí, přinutí k přemýšlení, k seriosní
akci, neb vynutí aspoň uznání a sympatii těm
třídně vládnoucím snahám o vlastní existenční emancipaci
a zachránění tisíců živořivých individuí.
Praha
6
article
Vyzváni. Výbor I. dělnické výstavy vyzývá
všechny odbory, aby pečovaly o fotografie dílen,
skupin průmyslového dělnictva pokud možno při
práci nebo alespoň v pracovních šatech. Fotografie
ty buďtež pokud možno ve formátě 24 cm.
šířka, 17 cm. výška obrazu, 32 cm. šířka, 24 cm.
výška kartonu a buďtež zasílány s popsáním
poměrů továrních, mzdy, doby pracovní, případně
s opisem pracovního řádu atd. na adresu soudr.
Ant. Reiss, Praha, 1959—II., Dělnická knihtiskárna.
Reiss
Praha
centimetr
7
article
Z českého jihu.
Z českého jihu.
— Pravé rakouské. Kdo by nám as mohl
říci, jak dlouho ještě bude trvat, než i v Rakousku
ujme se užitečnější sociální názor, aby na
dělníka, ten základní pilíř společnosti, bylo pamatováno
a on trochu oceněn? Co již výtek
činěno rakouským vládám, že ony jsou největšími
utlačovateli mezdních poměrů dělnictva,
jak v dílnách státních anebo dolech tak i ve
všech podnicích, které soukromým podnikatelům
zadávají. Nejvíce snad vládě Koerbrově bylo
našimi poslanci předváděno Švýcarsko, Anglie
a Francie, kde nejen stár, ale i obce ustanoví
v konkurzních podmínkách minimum mzdy atd.,
á my očekávali jsme, že již letos alespoň něco
také naše vláda provede a sice že na stavbách,
které podniká, když již ne slušnější mzdy, tedy
alespoň takové nařídí, které získalo si dělnictvo
svým bojem před krisí. Co je to 1 zl. 40 kr.
pro zedníka neb tesaře denně? Nejen pan
Koerber, ale ani ten stavitel nepostavil by se
jiště za tento bagatel na celý den na lešení,
kdyby tam ani pracovat nemusel. A slyš to,
světe: Tito lidé nestydí se za to, že ani
tu skrovnou mzdu neplatí, ale odbývají
dělnictvo jak psa, jemuž podává
se k vylízání talíř: Stavitelově Musil
a Toufar platili některým zedníkům
jen 85 kr. denně na stavbě státní — na budově
c. k. vyššího českého gymnasia. (Zda podá
o tom referát vládě okresní hejtmanství? . . .)
A nejen to: Stavitelově tito se nestydí, žádali,
aby dělníci donesli si své náčiní, kopáče, motyky
a lopaty, krompáče atd. a zedníci snad si budou
muset donést i vlastní kalfas maltu. Tito
populární Čechové v mešťácké společnosti
nestydí se za to, že dřou
český lid z Pošumaví hůře než všichni
zaměstnavatelé židovští nebo němečtí.
Koerbrův
Musil
Toufar
Čecho
Rakousko
Švýcarsko
Anglie
Francie
Pošumaví
8
article
Dělníka, který lopatu vlastní
nemá, do práce nepřijmou, kdyby
hladem plakal, a ty, kdož lopaty mají,
nechávají dělat přes čas a to jen
proto, aby hanebnou mzdu zastřeli
několika těmi hodinami. České měšťá-
cké listy pláčou, že nedostali tito dva společníci
i německé gymnasium, ale ubohé dělnictvo, to
by se bylo mělo...! Toufar a Musil sko-
rumpovali je tak, že aby něco vydělalo, prosí,
by smělo pracovat od 5 hodin ráno do 8 hodin
večer. Kde jste, nežistní vlastenci! Sem po-
hleďte, kdo bratry Vaše,ten ubohý lid z českého
jihu, o nějž tolik strachu máte, aby se neodrodil,
hubí, kdo ničí jej tělesně i duševně. Zde, slavná
národní rado, lze provést kus vděčné práce,
která by nesla ovoce. Kdo ji provede a kdo se
jí vyhne? — — — —
+ Naše nemocenské pokladny. Situace mezi
nem. pokladnami v Č. Budějovicích stále se více
přiostřuje. Není tajno, že „Svépomoc“ i „Selbst-
hilfe" zamýšlí získati co možno nejvíce dělnictva
stavebního, v zimě však je stavitelově odhlásí a při
hláší je k pokladně okresní, která bude tím trpět.
Zejména „Svépomoc“ nezapírá, že bude se mstít
okr. nem. pokladně jak bude moci, za to, že
nepoctivě ve „Stráži Lidu“ napaden byl výbor
této pokladny, když získal členy divadelní společnosti
p. Trnky, a sesněšňován, že líbal řidi-
telce i řiditeli za to ruku. Okr. nem. pokladna
(resp. její úředníci) v malomocném zas vzteku
provádí věci nezákonné. Minule psali jsme již
o plakátech, nyní zase vylučuje členstvo, jednak
dobrovolně pojištěné, jednak ze závodů, z nichž
většina dělníků přihlášena jest u „Selbsthilfe“.
Toufar
Musil
Trnka
Č . Budějovice
9
article
Nepozorují ve svém zoufalém postavení, že místo
pomoci mohou pokladně hodně uškodit. Každý
vyloučený dělník, který nyní onemocní, může
vybrati sobě kteréhokoliv lékaře, tento mu před-
pisovati nejdražší léky a okr. nem. pokladna
bude muset vše zaplalit, po případě i vzniklé
útraty soudní, neboť bláhovým by byl, kdo by
se domáhal svých práv u ní nějakou cestou pro
sební, když má právo a zákon na své straně:
dle stávajícího zákona o nem. pojišťování nemusí
žádný dělník býti členem pokladny okresní,
je-li pojištěn v jiné, která, zákonem předepsané
podmínky zachovává. V Č. Budějovicích těmito
pokladnami jsou: 1. Pokladny závodní. 1.„Selbsthilfe.“
Selbsthilfe
Č . Budějovice
10
article
3. „Svépomoc.“ Ten pak dělník, který v
žádné z těchto pokladen pojištěn není, musí býti
přihlášen svým zaměstnavatelem k pokladně
okresní a tato jej musí přijat, žádné lékařské
vysvědčení nesmí žádat a
byl-li včera přihlášen a dnes one-
mdcněl, aneb byl-li přihlášen o 9té
hod. ráno a onemocnělještě před desátou,
musí mu vyplácet podporu, poskytnout
lékaře a léky. Tak nařizuje zákon. Kde má na
to brát, když se všech stran se jí škodí, na to
se nikdo neptá, ani né vláda, která bez ohledu
na tento zákon kokurenční ty pokladny dovolila,
aniž by si byla vyžádala dobrozdání od okr.
nem. pokladny a od okr. hejtmanství, jak zákon
nařizuje. Ona vyhověla prostě jednou Josefu
Taschkovi, podruhé poslanci Holanskému „a
nyní se perte.“ Že tím trpí jen dělnictvo, toho
nedbá. Ovšem, ten dělník, který je organiso-
vaný, ten si již poradí s okr. nem. pokladnou a
své dostane, musí však o to svádět boj. Ale
kolik jich zde bude, kteří práv svých neznají
a nechají se tímto nezákonným spůsobem o podporu
okrást? Proto nám nesmí býti tento chaos
lhostejný. Nebudeme prostě okr. nem. pokladně
tyto nezákonnitosti trpět, ale na druhé straně
zase budeme hájit její právo a zájem dělnictva.
Taschk
11
article
A dle práva nemají a nemohou zde obě ved-
lejší pokladny, jak „Selbsthilfe" tak „Svépomoc“-
stávat, obě jsou zřízeny proti ustanovením zákona
o nem. pojišťování a my domáhati se-
budeme jejich zrušení, budeme se domáhati také
zrušení všech závodních pokladen a vydání nového
zákona o nem.. pojišťování a nedáme se
upokojit jen nějakým ministerským výnosem
— Konstatujeme: loyálně. Pan koncipista
Stinný dotčen byl nemile výtkou naší v minulém
Čísle, že radil staviteli p. Teslíkovi, že dělnictvo,
které nově přijme, může- pojistit u »Svépomoci«;
chová prý názor opáčný, a sice,, že-
musí pojistit p. Teslík své dělnictvo, kde ono
samo, bude chtít. Učinil-Ii o tom výrok,, mělo-
mu býti rozuměno ve smyslu tom,, že u- »Svépomoci«
jen toho může pojistit,—kdo výslovně
o to by žádal.
— Kamnáři a hrnčíři! V neděli, dne 20.
července o půl 10i hod. dop. koná se v hostinci-
obě. Švece v Dlouhé ulici ustavující schůze
skupiny pro kamnáře a hrnčíře, při které ani
jediný kamnářský neb hrnčířský dělník chybětii
nemá. Referent z Prahy..
H Nestojí o dělnické peníze. Paní hostinská
Kapuletá ve Čt. Dvorech odřekla časopis »Jihočeský
Dělník«, její muž prý jej nečte. Pro dělnictvo
tedy, které Do leta již jak z továrny
Sattlerovy tak i v9 Čt. Dvorech v hostinci tomto
ji udržuje, necítí potřebu li-t dělnický odebírat?-’
Nebo o dělnictvo nestojí? Patrno, že asi již
ne a proto nechť dle toho se soudruzi naši řídí..
Teslík
Švec
Sattlerův
Praha
hostinský Kapuletý
12
article
— Jak to nazvat? Ze zákulisí venkovské elity (? ..)
vyjde často na veřejnost něco, čemu prostý lid, lid bez
»inteligence«, říká surovost anebo sprosťáctví, darebáctví
a tak podobně. Co však událo se v Táboře, přesahuje
již veškeré meze- a není proto názvu, shora uvedené bylo
by z-i tento křovácký čin. jon lehkou, poklonou. Občan.
Chlumecký ze St. Tábora přivezl do táborské nemocnice
svého otce, ubožáka již polomrtvého. Zazvonil a žádal
by byl přijat. Poslali jej nejdříve pro lístek k městskému
fysikovi dru Jehličkoví: Od lékaře má právo
očekávati každý trochu způsobnosti i citu, ne li již
k příbuzným nemocného, alespoň k nemocnému samému,,
který pomoci jeho potřebuje.. Dr. Jehlička dal si však
vysvědčení, že hodil by se asi za hlídače do některého
zvěřince, ale ne za šéfa, nemocnice pro lid, penězi téhož
lidu vydržované. Sotva že uslyšel, že vydati má lístek,
počal řvát (snad byl ožralý, nebo co mu bylo?) a vyhnal
obč. Chlumeckého ven. Tento šel stěžovat si k okres,
lékaři p. dr. Burianovi,, ale tento nechtěl mít s tím co.
dělat (asi pohodlný pán), poslal syna s nemocným otcem
p. dr. Procházkovi Syn musel vzít nemocného na záda
a nésti jej po schodech nahoru. Pán dr. Procházka dal
mu vysvědčení, by předložil je dr. Jehličkoví, že mu
jej vzít do nemocnice musí, poněvadž-domů by jej již
živého nedovezl. Jehlička praštil s vysvědčením o zem.
Chlumecký
doktor
Jehlička
Burian
Procházka
Tábor
St . Tábor
13
article
nadával dr. Procházkoví volů (vzdělaný chlapík; není-liž.
škoda peněz, které táta věnoval na jeho studie?), dr. P:
prý ničemu nerozumí, jemu nemá co poroučet a vyhnal,
je zas. Chlumecký obrátil se k okr. hejtmanství, hejtmanství
poslalo jej k okr lékaři dr Burianovi podruhé,,
tento zase (jak by byl stižen nemocí, malomocných) poslal
- místo aby vydal rozkaz -- Chlumeckého k Jehličkoví,
aby si na něm přijmutí otce do nemocnice sám
vynutil. Jehlička snad do té doby vystřízlivěl, po polodenním
běhání vzkázal do- nemocnice, by přijali jej bez
lístku. Stařec byl již jen málo živ. O dr. Jehličkoví
sděluje se nám ještě mnoho jiných věcí kompromitujících,
lékaře, ponecháme si je v záloze a tážeme se veřejnosti:,
nedostačuje-li již toto,, aby zbaven byl místa městského
fysika? Co stalo by se, dejme tomu — železničnímu
zřízenci, který by takto zanedbal, svou povinnost, anebo,
strojvůdci, který by nedbale . jedenkrát- svůj stroj namazal?
A zde lékař, cituprázdný a bezohledný, smí.
týra ti ještě člověka před smrtí a zneužívali své moci,,
nemluvě ani o zanedbání, o neomluvitelném zanedbání
své povinnosti. A ti, kteří mají nad ním. dozor (okr.,
hejtmanství s okr. lékařem),, vše mu trpí a bojí se mu.
něco rozkazovat. Jak to nazvat?. Snad v »Bidnících«
Viktora Huga způsobné jméno čtenář najde.
doktor
Burian
Jehlička
Hug
14
article
— Nedostatek pitné vody v Táboře. Co
děje se s vodou v Táboře, jest již hotovým skandálem.
Každý ten nejchudší nájemník musí na.
vodu platit, ale nemá kde, by ji nabral. Stojánky
sice stojí po ulicích,, ale spíše pro svědectví o
moudrosti našich obecních tatíků — vody ani
nekápnou! Na mnoha místech neteče voda po
14 dnů i déle. Zde se musí učinit rozhodně-
rychlá náprava! Neboť, brát někomu z kapsy
poplatek na něco, co v pravdě není — děje-li se
jednotlivcem - nazývá se podvodem, a jest
trestáno — jak to však nazvat, činí-li tak
obec? — —
+ Konsumní spolek dělnictva z. c. k. tabákové
továrny v Tábore stal se úplně rejdištěm několika
vyděračů nenasytných, kteří by jej pomalu
v nivec obrátili. Na počátku roku letošního
podaný návrh na provedení důkladné revise-
přivedl všecky ty »svědomité« správce konsumu.
do zoufalého postavení a proto napjali všecky
síly, aby revisi oddálili, což se jim podařilo do
půlletní hromady. Čas ubíhal — doba valné
hromady a strach z revise opět se přiblížily,
avšak páni v konsumu kápli na nápad-: nechat
provést revisi sami. Zjednali revidenta, kterýž
pouze jim pověděl, co za jeden měsíc ve zkou-
Tábor