Strana 2.

„Nový Jihočeský Dělník.

Číslo 42.

VALKA SE ŠIRI. Bulharsko, Srbsko a Re- cko po příkladu Černé Hory poslaly Turecku ul- timata, která jsou vlastně vyhlášením války. ČERNOHORCI dobyl ve svých ogeracích ně- kterých úspěchů. Podporováni jsou značně Ma- lisory. RUMUNSKÁ SOCIALNÍ DEMOKRACIE vy- slovila se proti válce. Vyjednává se o svolání balkánské konference, která má se konati co nejdříve v Bukurešti a na které delegáti všech balkánských národů budou proti válce prote- stovati. Pochod Rakouska do sandžaku? Rakousko-Uhersko činí přípravy, aby eventuelně mohlo vtrhnouti do sandžaku novopazarského. Ve vojenských kruzích se očekává, že se tak stane ihned po zahájení války. Rakouská balkánská po- litika dle výroku Berchtoldova nestrpí teritoriální změnu Srbska a Černé Hory zvláště v sandžaku. Tento „životní zá- jem“ Rakouska může proto snadno při- voditi světovou válku, ježto, zakročí-li ve válce Rakousko, nebude mlčeti také Rusko.

Doporučujeme našim rodinám

Kolínskou cikorku.

POLITICKÝ PŘEHLED SOCIALNÍ DEMOKRATE, VLADA A VOL- BNÍ REFORMA NA ČESKÉM SNĚMU. Poslanci soudr. Němec a Tusar konferovali v posledních dnech s ministerským předsedou hr. Stürgkhem ohledně volební reformy na zemském sněmu če- ském. Poslanci naši vyložili ministerskému před- sedovi stanovisko strany, jakož i pevné jej odhoalání postupovati ve snahách za dobytí vo- lební reformy ve smyslu tohoto stanoviska. Mi- nisterský předseda sdělil, že vláda trvá na vo- lební reformě, jak byla předložena a že je jejím přáním, a by byla pojata do vyrovnávací akce- BÍDNÝ STAV ZEMSKÝCH FINANCI KRA- LOVSTVI ČESKEHO. V jedné z posledních schů- zí zemského výboru království Českého konsta- toval finanční referent dr. Urban. že i za nej- úspornějšího zemského hospodářství schodek na příští rok 1913 bude obnášeti 291/2 milionů ko- run, což je zase téměř o celý milion více, než činil zemský schodek loňský. Zemský výbor proti hlasům německým — opětně se usnesl po- žádati vládu, aby dala souhlas ku vybírání 65 proc. zemské přirážky místo dosavadní 55pro- centní. Vláda ovšem zase toto usnesení nepřed- loží k sankci, poněvadž chce tímto rozvratem zemského hospodářství vynutit urychlení če- sko-německých smiřovaček. Měšťáčtí poslanci čeští i němečtí však s vyrovnáním příliš po- s íchati nebudou, jelikož by byli nuceni současně provésti opravu volebního řádu, aby dělnictvo,z volebního práva vyloučené, dostalo řádného za- stoupení. A než by toho dopustili, raději při- vedou zem k úplnému bankrotu.

SOCIALISTICKA INTERNACIONALA PRO- TI VALCE. Do Bruselu svolána je schůze mezi- národního socialistického výboru, v níž Inter- nacionála zaujme své stanovisko proti válce. K UŽŠÍ VOLBĚ POSLANCE NA OPAVSKU která se koná ve středu, spojí se všechny mě- šťácké strany k poražení protivné kandidatury českoslovanské soclální demokracie. Je ovšem o- tázka, jestli se toto přání pánů z vlasteneckého tábora vyplní

SOCIÁLNÍ HLÍDKA. PERLETARSKÉMU DELNICTVU! V továr nách na perleťářské zboží (knoflíky) Jos. Ku- chynky v Pardubicích, Karla Macouna v Hradci Králové, Jana Valenty, Frant. Čiháka, Jos. No- hejla, Alexandra Svobody a Václ. Diviše v Pře- louči stávkují již o týdnů knofiíkáři. Firma Ku- Největší svépomocný peněžní ústav celého českého venkova

Ceskohudějovická záložne pro peníze u ní uložené skytá těchto velm významných a důležitých dvanáct výhod. 1. Při plné bezpečnosti vkladu Česko- budějovická záložna zúrokuje peníze u ní uložené zvláště výnosnou úrokovou sazbou 4/2 /o 2. Česko-budějovická záložna za pe- níze u ní uložené ručí v plné výši: úhrnem jmění vlastního a záruk K 2,079.335.17 úhrnem pohledávek a záruk K 27,841.438.48 3. Česko-budějovická záložna podléhá trojí stálé a spolehlivé kontrole. Řada úředníků, v níž úřední výkon jednoho úřed- níka přesně spadá do úředního výkonu dru- hého úředníka jak ozubí hodinových kol, jest vzájemnou a spolehlivou kontrolou jed- nou. — Každodenní revise stálých přehlí- žitelů účtů mimo úřednictvo jest podrobnou a stálou kontrolou druhou. — Pravidelný stálý a odborný úřední dohled jest přísnou kontrolou třetí. 4. Česko-budějovická záložna jest peněžním ústavem ryze českým, který každoročně obrací svůj výtěžek na další sesílení ústavu a na velké podpory účelům lidumilným, školským a spolkovým. Tímto způsobem každý vkladatel Česko-budějo- vické záložny kromě úroku ze vkladu přímo, béře z něho nepřímo zisk ještě další, totiž na velké podpoře všech lidumilných, škol- ských a spolkových účelů, které rovněž po- všechně prospívají vkladateli. Kromě toho pak české peníze tomuto velikému peněžnímu ústavu českému k ulo- žení svěřené se českému vkladateli nestá- vají nepřítelem, jak se stává u českých pe- něz, jsou-li svěřeny peněžním ústavům ne- českým 5. Česko-budějovická záložna posky- tuje svým vkladatelům tu důležitou výhodu že jim čítá úrok hned ode dne vložení a až do dne vybrání. Na základě toho dostává se vkladateli Česko-Budějovické záložny na úrocích částky daleko vyšší nežli u mnohých ústavů jiných.

6. Česko-budějovická záložna aby za- bezpečila úspory vkladatelů před ztrátou nebo odcizením, zařídila zajištění vkladů buď určitou výhradou nebo jich vázáním na heslo, takže i v případě ztráty vkladní knížky, nebo jejího odcizení vkladatel o pe- níze nepřijde, použil-li těchto opatření. 7. Česko-budějovická záložna o vkla- dech jí svěřených zachovává úplné ta- jemství jak ve příčině výše vkladu tak i ve příčině jejího majitele. 8. Česko-budějovická záložna má účet u poštovní spořitelny, takže i ze vzdále- ných míst jí lze vklady poukazovati slož- ními listy poštovní spořitelny bezplatně. 9. Česko-budějovická záložna za úče- lem výchovy spořivosti a k usnadnění střá- dání vydává domácí pokladničky. 10. Česko-budějovická záložna na vklady menších vkladatelů, aby jim při- spěla ku rychlejšímu vzrůstu jich úspora tvoření jich jmění, povoluje odměny vyš- ším zúročením. 11. Česko-budějovická záložna posky- tuje zápůjčky na směnky, nemovitosti, cenné papíry za podmínek jako svépo- mocný peněžní ústav zvláště mírných. 12. Česko-budějovická záložna posky- tuje zápůjčky především do česko-budě- jovického hospodářského obvodu, takže peněz u ní uložených jest opět používáno ku dalšímu hospodářskému povznesení kraje. Tím způsobem získává vkladatel česko- budějovické záložny větší hospodářské vý- hody nepopíratelně i pro sebe.

chynkova z Pardubic verbuje stávkokaze av Pardublcích pak zverbovaným nechce slíbené platiti. Stalo se, že za stávkokaze získaný kno- flíkář s pláčem pak žádal v Dělnickém domě podporu a musel se souditi s firmou. Varujeme před přijímáním práce v těchto továrnácha místech! BOJ A STAVKA BRUSIČ KAMENE A KAMENÍK u fy. Herzan v Táboře po třítýd- ním boji skončena ve prospěch stávkujícícha dnem 14. října opět započata práce. BALKANSKÉ ZEMĚ na světovém trhu ho- spodářském. Poslední události na balkánském poloostrově obrací pozornost opět k těmto ze- mím, nepokoji po desetiletí zmítaným. Pohříchu státy, které tam chtějí zjednat pořádek, tyto ne- pokoje vlastně sesilují, ježto pochopitelně tamní národy obávají se západoevropské „kultury“.

Zájem její o balkánské země osvětlí trochu tyto čísl ce. Nejsevernější stát balkánský Rumunsko, súčastněn byl v r. 1909 na světovém obchodu zbožím v ceně 660.69 mil. M. Z toho připadlo na dovoz Rumunska 294.64 mil., na vývoz jeho 372.05 mil. M. Na dovozu súčastněno bylo Ně- mecko 33.84 proc., pak Rakousko-Uherskos 23.27 proc., a Anglie s 15.69 proc. Nejdůležitější odbytiště svých výrobků nalezlo Rumunskov Belgii, kam dodalo 26.08 proc. a v Rakousko- Uhersku, kam dodalo 24.74 proc. svého vývozu. Do Holandska vyvezlo 10.65 proc., úhrnného své- ho vývozu. Zahraniční obchod Buiharska činil r. 1908 194.01 mil. M. Z dovozu připadá na Rakousko-Uhersko 23.43 mil. M., na Anglii 18.56 mil. a na Německo 16.68 mil. M. Z vývozu bul- harského přišlo do Turecka zboží za 26.79 tmnil. M., do Belgie za 17.68 mil. M., do Německa za 9.30 mil. M. Srbsko podává nejnovější data, to- tiž z r. 1911, kdy jeho zahraniční obchod do- sáhl 146.47 mil. M. A sice doveženo zboží za 67.76 mil., vyveženo za 78.71 mil. M. Největším dodavatelem je Německo, které v r. 1909 do- vezlo do Srbska zboží za 23.08 mil., v r. 1910 za 27.91 mil. M. Rakousko-Uhersko vyvezlo do Srbska v r. 1910 pouze za 12.92 mil., Anglie ka 9.14 mil. M. Srbsko pak vyvezlo v r. 1910 ddo Turecka za 18.78 a do Německa za 17.53 mil. M. Turecko v jeho roce účetním 1908—1909 dovezlo za 581.50 mil., vyvezlo za 341.12 mil. M. Z těchto čísel je zřejmo, jak je důležito, aby mír na Balkáně byl zachován.

TÁBORSKÝ KRHJ. DEGRADHCE nár. sociálního generála br R. Málka. Právě v době, kdy vypukla válka n Balkáně, kdy bratři Slovani s takovým nadšením se zbraní v ruce spěchají proti sveřepému Tur- čínovi a kdy bratři národně sociální jsou celí nadšeni dohodou čtyř slovanských států na Bal- káně, což by mohlo pro nár. sociální myšienku mít úspěch přímo epochální, kdyby je v Táboře, historickém to městě, jež požívá pověst i u bratrů Slovanů, nestihla taková morová rána, jíž utrpěli nucenou ztrátou hlavního vůdce, br. Málka. Vád- ce tento byl hlavním velitelem nár. soc. posádky v Táboře, a současně byl oprávněn vybírat „vá- lečnou“ daň osobní, při čemž horlivě rozšiřoval válečnou munici, „Str. Lidu“ a „Č. Slovo“, snaže se tak plniti příkaz br. Klofáče, do roka vyhubit sociální demokraty a nadělat z nich samé nár- dělníky (tenkrát ještě se jmenovali nár. dělníci), což se jim však nijak nepodařilo. Letos u příle- žitosti svého patnáctiletého trvání, učinili pro- hlídku svého arsenálu, a tu shledali samou „prázdnotu“, jako se stalo Rusům ve skladištích Sevastopolských v době vypuknutí války rusko- japonské. — U příležitosti této nutno vzpome- nouti činnosti br. Málka, čímž se dá jenom po- chopit, jak to bylo možné, že takové individuum vystupovalo veřejně a representovalo politickou stranu, která si říká také socialistická. Br. Mál- ka mohli potřebovat nár. sociálisté proto, že u- měl nadávat a štvát proti nám. Jak věrně a „po- ctivě“ sloužil své straně, stačí, když list téže strany nucen jest veřejně se domáhat zaplacení dluhů za časopisy a nyní veřejně zbaven práva vybírat daň strany. Jest pravdou, že strana ne- může za jednotlivce, ale v tomto případě vě-