1
article
Z Vídně, 24. června. (C.-B.) „Wiener
Zeitung“ oznamuje: Ministr financí jmenoval
revidenta Čeňka Riesa účetním radou při
účetním oddělení zemského finančního ředitelství
v Praze.
Z Vídně, 24. června. (C.-B.) „Wiener
Zeitung“ uveřejňuje koncessní listinu ze dne
113. června t. r. pro lokální dráhu, vedoucí ze
stanice Polné-Štěkně do města Polné.
Hr. Khuen-Hederváry a strana
neodvislosti.
Z Pešti, 24. června. (C.-B.) Uh. kor. kancelář
oznamuje: Strana neodvislosti konala
včera večer poradu, jíž se zúčastnilo hojně
členů, aniž však došlo k nějakému rozhodnutí.
Stane se tak asi dnes, jakmile bán dá určitou
odpověd.
Stanné právo v Chorvatsku.
Ze Záhřeba, 24. června. (C.-B.) Uh. korr.
Eanc. oznamuje, že nad okresem ludbreckým
vyhlášeno bylo včera stanné právo na zločiny
vzpoury, vraždy, loupeže, žhářstv
a zlomyslného poškození cizéh
majetku.
Z hranic bulharsko-tureckých.
Ze Sofie, 24. června. (C.-B.) „Agence te-
legraphique Bulgare“ oznamuje: Dne 21. t. m.
překročila turecká pohraniční stráž, čítající 100
mužů, hranice u Bataku, byla však bulharským
vojskem zapuzena. Na straně bulharské byl jeden
muž zraněn. Turci čítali 20 mrtvých a zraně-
ných.
Čeněk Riesa
Khuen
Hedervára
Batak
Turek
Vídeň
Praha
Polná
Štěkeň
Hradec
Pešť
Chorvatsko
Záhřeb
Sofie
Wiener Zeitung
2
article
Nová děla ve švýcarském vojště.
Z Bernu, 24. června. (C.-B.) Předloha zá-
Eona, přijatého národní radou ve příčině nového
vyzbrojení polního dělostřelectva 77.5 ctm. děly
o oslabeným zpětným nárazem dle Kruppova sy-
stému byla dnes také stavovskou radou schvá-
Poslanecká sněmovna anglickáo
ruském loďstvu a o uhelné otázce.
Z Londýna, 24. června. (C.-B.) Sekretář ad-
mirality Arnold Forster odpovídaje k dotazu
na něho vznešenému, uvádí, že admirální úřad
nemá o tom dosud žádných zpráv, že by ruská
vláda zamýšlela své loďstvo v dalekém východě
sesíliti a námořní vojsko na Černém moři do-
plniti. Jest však zvykem ruské vlády, že nově
zřízené lodi vysílá na východ, kděžto starší,
tímto způsobem vyměněné, že povolává zpět. Vy-
pravuje se, že Rusko zamýšlí zříditi dvě nové vá-
lečné lodi asi po 12.000 tunách v Nikolajevua
Sevastopoli. Pokud jest řečník zpraven, počalo
Rusko se stavbou šesti válečných lodíči
šesti křižáků I. třídy anebo teprve hodlá se stav-
bou tou započíti.
lena.
Kruppův
Forster
Bern
Londýn
Rusko
poslanecký sněmovna
3
article
„Platí! Když je sníte, jsou vaše! Když ne
zaplatíte mi za snědené!
Já byl při chuti; vyžádal jsem si ještě půl
bochníku chleba, povolím opasek a začnu je do
sebe soukat.
To se ví, že hned bylo dost svědků, celá
šenkovna se přišla podívat.
Dal jsem si záležet a jak tak se ztrácely,
Coukám na hospodského, jak se tváří. Nejdřív
se usmíval, ale čím dál, tím se víc kabonil. My-
slil on si:
„Počkejme, to budeme mít švandičku ze
Švehly,“ a zatím Švehla měl legraci z něho, jak
mu je — byl, vždyť jste ho znali — pořádný
skrblík.
A já jakoby nic. Na prkně je jich už jen asi
deset. Chci se opět jedné chopit, ale tu on vy-
lítne, chytne prkno se zbytkem a upaluje do
kuchyně.
„Na mou duši, on by, chlap milionská.
všechny sněd' a já bych ani svou jaternici ne-
okusil.“
Že nedodržel, zaplatil ještě ňáké pivo a o
té doby teprve nemohl mi přijíti na jméno.“
Staříci se znova rozesmáli a byl by jistě
ještě někdo z nich dal něco k lepšímu, ale za-
znělo aviso: „Pan ředitel jde sem!“ a hned
všichni naklonili hlav ku práci, jakoby ještě dnes
chtěli být se vším hotovi.
Přehlídka odbyta a za chvíli tovární zvonee
oznamuje konec roboty.
„To jsme se zase dnes nadřeli“ a natahují
údy, jakoby byli, kdo ví, co práce porazili.
Tovární vrata se otvírají, dělníci tovární
spěchají domů a naposled zvolna „pensisté“, spo-
kojeni s vykonanou prací a přemýšlejíce, co zas
budou povídat zejtra, aby jim čas hezky pří-
jemně uběhl.
Šťastní lidé, jimž dopřáno takového stáří
Švehla
4
article
Průběhem debaty o finančním záko-
ně navrhuje liberál Jos. Walton odstranění
cla na vývoz uhlí. Většina členů, kteří se
návrhu zastávají, prohlašuje, že německý vývoz
uhlí do Francie, Hollandska a Belgie stoupá,
kdežto vývoz anglický právě následkem cla že
hyne. Kancléř státního pokladu Ritchie dovo-
zuje, že jak dobývání uhlí, tak i jeho vývoz za
rek loňský u porovnání s dřívějšími léty z načně
se zvýšil. Množství dobytého uhlí v Německu
že obnášelo v r. 1900 celkem 109 millionů tun.
V roce 1902 pak že obnášelo již jen 107 mill.
tun. Kdyby tedy pravdou bylo, že vývoz ně-
meckého uhlí tak stoupl, jak se udává, musilo
by to býti přece znáti na množství produkce.
Řečník odporuje tudíž návrhu učiněnému, do-
kládá však s důrazem, že kdyby se v příštích do-
bách ukázalo clo na vývoz uhlí škodlivým, bude
se vždy vláda touto otázkou zabývati. Na to byl
dotyčný návrh Waltonův zamítnut.
Jos
Ritchie
Waltonův
Francie
Belgie
Německo
5
article
Události v Srbsku.
Král PetrI.
Z Vídně, 24. června. Král Petr I. včera v pro-
slovu k srbským studentům pravil: „Děkuji za
projevy vaší lásky a věrnosti. Doufám, že
nadšení, se kterým uvítala mládež mé nastolen
na trůn, potrvá také, až nadejde doba, kdy z va-
šeho středu mi bude voliti spolupracovníky na
zvelebení blahobytu a štěstí našeho národa.“
Malá dceruška majitele dolů Schneidra přistou
pila k vagonu z podala králi kytici. Král Petrj
přijal a poceloval dívku. Srbští studenti zazpíval
pak srbskou hymnu, chorvatskou hymnu a „Hej
Slované!“
Z Paříže, 24. června. Bratr krále srbského
dal zde zhotoviti novou korunu. Táž bude míti
znak rodiny Karaďorděvičů a nápis „Eluctabor“.
Z Bělehradu, 24. června. (C.-B.) Turecký
vyslanec odjel do Cařihradu, americký do Sofie.
Vyslanci němečtí a italský sice v Bělehradě me-
škají, nicméně však se slavností ne-
zúčastní.
Z Kolina nad Rýnem, 24. června. (C.-B.)
„Köln. Ztg.“ dává si telegrafovati z Berlína: Jak
se ujišťuje, nezúčastní se německý vyslanec
v Srbsku slavností uvítacích. Jeho ověření za-
tím přestává a protože se král Petr do té doby
vlády neujal, nemohlo býti ještě obnoveno. Ná-
sledovati příkladu amerického a francouzského
vyslance, kteří z Bělehradu odcestovali, čímž se
uvítání vyhnuli, neměl německý vyslanec zapo-
třebí neboť právě v době příjezdu králova byl
vůbec bez hodnosti úřadní.
Petri
Schneidr
Slovan
Köln
Petr
Srbsko
Vídeň
Paříž
Bělehrad
Cařihrad
Sofie
Kolina nad Rýn
Berlín
6
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— »Marné namáhání, my svým lidem
nikdy nevštípíme obětavost, kterou vynikají Če-
chové« — lamentují zase již německé krajin-
ské listy. »Vizmež co tropí s dětmi z kraje
smíšeného! Nejen že v jejich prospěch pořádají
slavnosti, nýbrž dopraví si je k takové slavno-
sti in natura do Prahy a tam je zasypávají
dárky a příjemnostmi. Tři dny se tam děti ty
baví. Spí zadarmo, jedí zadarmo a ještě domu
přivezou plnou náruč dárků. Kde kdo je na-
máhá se v Praze děti ty uetíti i spekulují při
tom Čechové výborně. Taková návštěva větší
revoluci způsobí v duši dítěte, než sebe krás-
něji a dojemněji pronesené slovo. Na takovou ná-
vštěvu dítě nezapomene. A jakou si dá odpověd,
táže-li se samo sebe: proč že tě tam tak častovali?
»Proto že jsi české dítě a Čechem že máš zů-
stati. A kde kdo je, každý něco přináší: bud
peníze, buď hračky, buď viktualie. I chudé pro-
davačky z trhů obětují pro děti ty — ovoce.
A čím dá se vysvětliti takováto dobročinnost a
obětavost? Jenom silným národním vědomím če-
ským, ale zvláště tou okolnosti, že obecenstvo
české domnívá se skutečně, jak bídně se Če-
chům v německém kraji daří. Zatím jsou Če-
chové největší nevděčníci — dle liberecké »Volks-
zeitung« totiž. Co by v té české žebrotě, v tom
chudém kraji měli, čím by se živili, kdyby
německých Čechách stačilo ku pracím nutným
obyvatelstvo domácí. Ani bramborů by se nena-
jedli. A vidíte toho nadutce českého, jenž před
málo léty přišel do německé obce s několika
krejcary a dnes je člověkem zámožným. Na ti-
síce je takových, kteří mezi Němci založili si
dobrou existenci a nyní svým dobrodincům od-
placejí tím, že je počeštiti chtějí.« — Ne tak!
Čecho
Němec
Praha
Čechy
7
article
Jestli Čech mezi Němci zámožným se stal, je
to jeho zásluhou a ne tamějšího obyvatelstva
německého, jež mu k zámožnosti věru praničím
nepřispělo. Má se to jako s Němcem, jenž
zbohatl v českém kraji. Použil okolností, byí
snaživým a pilným a šetřil. A proto že byl
takým, domnívá se míti pan Pergelt, pan Prade
či pan Wolf právo, poškoditi jej v národních
jeho právech? Z jakých důvodů. My Němcům,
již mezi námi žijí, také nebráníme, nechť jen
si národnost svou pěstují dle libosti, ale také
my se nedáme národně olupovat. Toho necht
jsou si Němci vědomi.
— Vídeňské listy rozepisují se s velikým
uspokojením o skvělém výsledku sjezdu »ně-
mecké strany pokrokové v Čechách«, ze-
jmena o nepodajnosti, jež provívá všemi řečmi,
na tomto sjezdu pronesenými. Tato ze všech
německých stran — nepočítaje v to velkostat-
káře — nejumírněnější skutečně jest dnes ve
svých projevech nejrozhodnější. V radikálnosti
je po každé aspoň o dvě koňské délky i před
stranou páně Schönererovou. Tak změníla se na
venek druhdy strana hofrátů a nejoddanějších
sluhů těch, kteří jako Němci měli ve Vídni
moc v rukou. A to všechno ze strachu. Pro
nás schůze ta a posudky vídenských listů o ní
jsou jen potud zajímavy, pokud se týkají poměrů,
jež panují mezi námi a Němci. Do vnitřních je-
jich záležitostí, jakkoliv by to bylo dosti lákavé,
plésti se nechceme. Toť se ví, že o zřízení české
university na Moravě ani slyšeti nechtějí, ve
příčině té že jsou úplně ve vleku čtyř morav-
ských veličin, jež mají té doby ne pouze všechny
Němce v parlamentu, nýbrž i pana dra. Körbra
v hrsti. Však také prý nikdy nesvoli k zavedení
vnitřního jazyka českého v úřadech a přes je-
jich vzdor prý všechna námaha česká, povýšiti
češtinu na stupeň jazyka státního, je marnou.
Němec
Pergelt
Prade
Wolf
Schönererová
Čechy
Vídeň
český univerzita na Morava
8
article
»N. Fr. Presse« prohlašuje, že Němci nikdy
k tomu nesvolí, aby mezníky jazykového práva
bylo hnuto a poněvadž prý Němci k tomu nikdy
pohnouti se nedají, je prý z příčiny té způso-
bená česká obstrukce frivolností. V tom shoduje
se »N Fr. Presse« úplně s »Deutsche Ztg.«
Jak by ne. Němci za výdatné podpory vládya
německé Vídně vzpírají se vydati nám, co národu
našemu bylo v nejsmutnějších dobách vyrváno a
nikdo nesmí se odvážiti bezpráví toto odčiniti, jinak
bezohledně opakovati budou to, čím tak smutně
se proslavili za Badena. A titéž lidé, kteří od-
hodláni jsou každým okamžikem obětovati pokoj
a klid státu, parlament a ústavu i princip, na
němž ústavnost jest zbudována, za nadvládu
svou, založenou na nejkřiklavějším bezpráví,
titéž lidé nám vyčítají, že k vůli umíněnosti,
k vůli nemožnosti, prý vrháme stát v zá
— Kluby občanské. Občanský klub na
král. Hradčanech koná ve čtvrtek dne
25. června 1903 svou členskou schůzi v ho-
stinských místnostech p. Františka Plašila čp.
109—IV. o 8. hodině večerní. Program:
1. Hospodářské záležitosti. 2. Otázka elektrické
dráhy hradčanské. 3. Volné návrhy.
Němec
Baden
Plašil
Vídeň
Hradčany
N Francie
Presse
Deutsche Ztg
9
article
— Úmrtí. Včera dne 23. t. m. zemřel p. Kare
Záruba, ředitel král. české zemské polepšovnyv
Opatovicích n. L. Pohřeb koná se ve čtvrtek odpo-
ledne.
— Mezinárodní beztaktnost, které dopustil se vý-
bor německé výstavy v Ústí n. L. vyloučením češtiny
jako obcovacího jazyka z výstavy, zdá se, že přenesla
se i na německé obyvatelstvo, které považuje za svoji
povinnost, vylučovati českou řeč z místností veřej-
ných. Nasvědčuje tomu případ, který udál se dne 21.
t. m. na výšině Ferdinandově v Ústí n. L. Na verandě
tamější restaurace seděla česká společnost, bavíc se
klidně českým jazykem, aniž by to bylo vzbuzovalo
pozornost. Pojednou vstoupil starší pán, vyzdobený
kyticí chrpovou a usedl u vedlejšího stolu. Za krátko
počínal jeviti známky rozčilení, obracel se ke společ-
nosti zády, chrchlal významně, pobrukoval, vrtěl se-
bou, patrně ho mírným tonem vedený český hovor
rozčiloval. Pojednou vstal, přistoupil ke společnosti
a s rozrušenou tváří, pozvednuv hrozivě prst, kate-
goricky oznamoval, že se tam jinak mluviti nesmí
než německy a žádal, aby společnost jen německy
mluvila. Potom odešel ven, proto snad, aby svoje plíce
na čerstvém německém vzduchu očistil od atmosféry,
českým hovorem nakažené. Společnost ovšem ignoro-
vala neslušné jeho vystoupení a hovořila klidně dáie
i po jeho návratu, načež odešla informovavší se pře-
dem o jméně a charakteru dotyčného rytíře, kterýmž
byl pan Kroitzsche, vinárník z Teplické třídy.
č. 3. Byl to tedy živnostník, k němuž bezpochyby dosti
často Čech zavítá, i možno si představiti, co by oče-
kávalo nešťastníka, který by česky hovořil v závodě
tohoto gentlemana, který ve výparu svých vín pozbyí
veškerého smyslu pro šlušnost a zdvořilost. Českou
Kare Záruba
Kroitzsch
polepšovnyv Opatovice
Ústí
Ferdinandov
Čechy
10
article
Prahu vyličují naší rozmilí sousedé jako místo, kde
žádný Němec není takřka svým životem jist, zatím
však Čech, který musí za peníze vyhledávati německou
pohostinnost, je nucen dobře se opatřiti proti tak po-
hostinné zdvořilosti.
— Národní dům v Trutnově, středisko Čechů
trutnovských, jest v t. zv. české čtvrti (Widmuth). Má
krásné hostinské pokoje, zahradu s verandou, kde
zvláště v této době je pobyt velice příjemný. Kuchyni
v každém ohledu vzornou a lacinější než kdekoliv
jinde. Též znamenité vyleželé pivo trutnovské, par-
dubický portér a pivo plzeňské. Společnost česká
schází se tam denně. V neděli pak často koncertuje
ve velikém sále, za příznivého počasí v zahradě, hu-
hubu.
Němec
Čo
Čecho
Praha
Trutnov
národní dům