ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 17cd3c90-70ff-11dc-ab69-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 10 celkem · entity: person 31, place 35, work 1, org 6
1 article
Z Vídně, 24. června. (C.-B.) „Wiener Zeitung“ oznamuje: Ministr financí jmenoval revidenta Čeňka Riesa účetním radou při účetním oddělení zemského finančního ředitelství v Praze. Z Vídně, 24. června. (C.-B.) „Wiener Zeitung“ uveřejňuje koncessní listinu ze dne 113. června t. r. pro lokální dráhu, vedoucí ze stanice Polné-Štěkně do města Polné. Hr. Khuen-Hederváry a strana neodvislosti. Z Pešti, 24. června. (C.-B.) Uh. kor. kancelář oznamuje: Strana neodvislosti konala včera večer poradu, jíž se zúčastnilo hojně členů, aniž však došlo k nějakému rozhodnutí. Stane se tak asi dnes, jakmile bán dá určitou odpověd. Stanné právo v Chorvatsku. Ze Záhřeba, 24. června. (C.-B.) Uh. korr. Eanc. oznamuje, že nad okresem ludbreckým vyhlášeno bylo včera stanné právo na zločiny vzpoury, vraždy, loupeže, žhářstv a zlomyslného poškození cizéh majetku. Z hranic bulharsko-tureckých. Ze Sofie, 24. června. (C.-B.) „Agence te- legraphique Bulgare“ oznamuje: Dne 21. t. m. překročila turecká pohraniční stráž, čítající 100 mužů, hranice u Bataku, byla však bulharským vojskem zapuzena. Na straně bulharské byl jeden muž zraněn. Turci čítali 20 mrtvých a zraně- ných.
Čeněk Riesa Khuen Hedervára Batak Turek Vídeň Praha Polná Štěkeň Hradec Pešť Chorvatsko Záhřeb Sofie Wiener Zeitung
2 article
Nová děla ve švýcarském vojště. Z Bernu, 24. června. (C.-B.) Předloha zá- Eona, přijatého národní radou ve příčině nového vyzbrojení polního dělostřelectva 77.5 ctm. děly o oslabeným zpětným nárazem dle Kruppova sy- stému byla dnes také stavovskou radou schvá- Poslanecká sněmovna anglickáo ruském loďstvu a o uhelné otázce. Z Londýna, 24. června. (C.-B.) Sekretář ad- mirality Arnold Forster odpovídaje k dotazu na něho vznešenému, uvádí, že admirální úřad nemá o tom dosud žádných zpráv, že by ruská vláda zamýšlela své loďstvo v dalekém východě sesíliti a námořní vojsko na Černém moři do- plniti. Jest však zvykem ruské vlády, že nově zřízené lodi vysílá na východ, kděžto starší, tímto způsobem vyměněné, že povolává zpět. Vy- pravuje se, že Rusko zamýšlí zříditi dvě nové vá- lečné lodi asi po 12.000 tunách v Nikolajevua Sevastopoli. Pokud jest řečník zpraven, počalo Rusko se stavbou šesti válečných lodíči šesti křižáků I. třídy anebo teprve hodlá se stav- bou tou započíti. lena.
Kruppův Forster Bern Londýn Rusko poslanecký sněmovna
3 article
„Platí! Když je sníte, jsou vaše! Když ne zaplatíte mi za snědené! Já byl při chuti; vyžádal jsem si ještě půl bochníku chleba, povolím opasek a začnu je do sebe soukat. To se ví, že hned bylo dost svědků, celá šenkovna se přišla podívat. Dal jsem si záležet a jak tak se ztrácely, Coukám na hospodského, jak se tváří. Nejdřív se usmíval, ale čím dál, tím se víc kabonil. My- slil on si: „Počkejme, to budeme mít švandičku ze Švehly,“ a zatím Švehla měl legraci z něho, jak mu je — byl, vždyť jste ho znali — pořádný skrblík. A já jakoby nic. Na prkně je jich už jen asi deset. Chci se opět jedné chopit, ale tu on vy- lítne, chytne prkno se zbytkem a upaluje do kuchyně. „Na mou duši, on by, chlap milionská. všechny sněd' a já bych ani svou jaternici ne- okusil.“ Že nedodržel, zaplatil ještě ňáké pivo a o té doby teprve nemohl mi přijíti na jméno.“ Staříci se znova rozesmáli a byl by jistě ještě někdo z nich dal něco k lepšímu, ale za- znělo aviso: „Pan ředitel jde sem!“ a hned všichni naklonili hlav ku práci, jakoby ještě dnes chtěli být se vším hotovi. Přehlídka odbyta a za chvíli tovární zvonee oznamuje konec roboty. „To jsme se zase dnes nadřeli“ a natahují údy, jakoby byli, kdo ví, co práce porazili. Tovární vrata se otvírají, dělníci tovární spěchají domů a naposled zvolna „pensisté“, spo- kojeni s vykonanou prací a přemýšlejíce, co zas budou povídat zejtra, aby jim čas hezky pří- jemně uběhl. Šťastní lidé, jimž dopřáno takového stáří
Švehla
4 article
Průběhem debaty o finančním záko- ně navrhuje liberál Jos. Walton odstranění cla na vývoz uhlí. Většina členů, kteří se návrhu zastávají, prohlašuje, že německý vývoz uhlí do Francie, Hollandska a Belgie stoupá, kdežto vývoz anglický právě následkem cla že hyne. Kancléř státního pokladu Ritchie dovo- zuje, že jak dobývání uhlí, tak i jeho vývoz za rek loňský u porovnání s dřívějšími léty z načně se zvýšil. Množství dobytého uhlí v Německu že obnášelo v r. 1900 celkem 109 millionů tun. V roce 1902 pak že obnášelo již jen 107 mill. tun. Kdyby tedy pravdou bylo, že vývoz ně- meckého uhlí tak stoupl, jak se udává, musilo by to býti přece znáti na množství produkce. Řečník odporuje tudíž návrhu učiněnému, do- kládá však s důrazem, že kdyby se v příštích do- bách ukázalo clo na vývoz uhlí škodlivým, bude se vždy vláda touto otázkou zabývati. Na to byl dotyčný návrh Waltonův zamítnut.
Jos Ritchie Waltonův Francie Belgie Německo
5 article
Události v Srbsku. Král PetrI. Z Vídně, 24. června. Král Petr I. včera v pro- slovu k srbským studentům pravil: „Děkuji za projevy vaší lásky a věrnosti. Doufám, že nadšení, se kterým uvítala mládež mé nastolen na trůn, potrvá také, až nadejde doba, kdy z va- šeho středu mi bude voliti spolupracovníky na zvelebení blahobytu a štěstí našeho národa.“ Malá dceruška majitele dolů Schneidra přistou pila k vagonu z podala králi kytici. Král Petrj přijal a poceloval dívku. Srbští studenti zazpíval pak srbskou hymnu, chorvatskou hymnu a „Hej Slované!“ Z Paříže, 24. června. Bratr krále srbského dal zde zhotoviti novou korunu. Táž bude míti znak rodiny Karaďorděvičů a nápis „Eluctabor“. Z Bělehradu, 24. června. (C.-B.) Turecký vyslanec odjel do Cařihradu, americký do Sofie. Vyslanci němečtí a italský sice v Bělehradě me- škají, nicméně však se slavností ne- zúčastní. Z Kolina nad Rýnem, 24. června. (C.-B.) „Köln. Ztg.“ dává si telegrafovati z Berlína: Jak se ujišťuje, nezúčastní se německý vyslanec v Srbsku slavností uvítacích. Jeho ověření za- tím přestává a protože se král Petr do té doby vlády neujal, nemohlo býti ještě obnoveno. Ná- sledovati příkladu amerického a francouzského vyslance, kteří z Bělehradu odcestovali, čímž se uvítání vyhnuli, neměl německý vyslanec zapo- třebí neboť právě v době příjezdu králova byl vůbec bez hodnosti úřadní.
Petri Schneidr Slovan Köln Petr Srbsko Vídeň Paříž Bělehrad Cařihrad Sofie Kolina nad Rýn Berlín
6 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — »Marné namáhání, my svým lidem nikdy nevštípíme obětavost, kterou vynikají Če- chové« — lamentují zase již německé krajin- ské listy. »Vizmež co tropí s dětmi z kraje smíšeného! Nejen že v jejich prospěch pořádají slavnosti, nýbrž dopraví si je k takové slavno- sti in natura do Prahy a tam je zasypávají dárky a příjemnostmi. Tři dny se tam děti ty baví. Spí zadarmo, jedí zadarmo a ještě domu přivezou plnou náruč dárků. Kde kdo je na- máhá se v Praze děti ty uetíti i spekulují při tom Čechové výborně. Taková návštěva větší revoluci způsobí v duši dítěte, než sebe krás- něji a dojemněji pronesené slovo. Na takovou ná- vštěvu dítě nezapomene. A jakou si dá odpověd, táže-li se samo sebe: proč že tě tam tak častovali? »Proto že jsi české dítě a Čechem že máš zů- stati. A kde kdo je, každý něco přináší: bud peníze, buď hračky, buď viktualie. I chudé pro- davačky z trhů obětují pro děti ty — ovoce. A čím dá se vysvětliti takováto dobročinnost a obětavost? Jenom silným národním vědomím če- ským, ale zvláště tou okolnosti, že obecenstvo české domnívá se skutečně, jak bídně se Če- chům v německém kraji daří. Zatím jsou Če- chové největší nevděčníci — dle liberecké »Volks- zeitung« totiž. Co by v té české žebrotě, v tom chudém kraji měli, čím by se živili, kdyby německých Čechách stačilo ku pracím nutným obyvatelstvo domácí. Ani bramborů by se nena- jedli. A vidíte toho nadutce českého, jenž před málo léty přišel do německé obce s několika krejcary a dnes je člověkem zámožným. Na ti- síce je takových, kteří mezi Němci založili si dobrou existenci a nyní svým dobrodincům od- placejí tím, že je počeštiti chtějí.« — Ne tak!
Čecho Němec Praha Čechy
7 article
Jestli Čech mezi Němci zámožným se stal, je to jeho zásluhou a ne tamějšího obyvatelstva německého, jež mu k zámožnosti věru praničím nepřispělo. Má se to jako s Němcem, jenž zbohatl v českém kraji. Použil okolností, byí snaživým a pilným a šetřil. A proto že byl takým, domnívá se míti pan Pergelt, pan Prade či pan Wolf právo, poškoditi jej v národních jeho právech? Z jakých důvodů. My Němcům, již mezi námi žijí, také nebráníme, nechť jen si národnost svou pěstují dle libosti, ale také my se nedáme národně olupovat. Toho necht jsou si Němci vědomi. — Vídeňské listy rozepisují se s velikým uspokojením o skvělém výsledku sjezdu »ně- mecké strany pokrokové v Čechách«, ze- jmena o nepodajnosti, jež provívá všemi řečmi, na tomto sjezdu pronesenými. Tato ze všech německých stran — nepočítaje v to velkostat- káře — nejumírněnější skutečně jest dnes ve svých projevech nejrozhodnější. V radikálnosti je po každé aspoň o dvě koňské délky i před stranou páně Schönererovou. Tak změníla se na venek druhdy strana hofrátů a nejoddanějších sluhů těch, kteří jako Němci měli ve Vídni moc v rukou. A to všechno ze strachu. Pro nás schůze ta a posudky vídenských listů o ní jsou jen potud zajímavy, pokud se týkají poměrů, jež panují mezi námi a Němci. Do vnitřních je- jich záležitostí, jakkoliv by to bylo dosti lákavé, plésti se nechceme. Toť se ví, že o zřízení české university na Moravě ani slyšeti nechtějí, ve příčině té že jsou úplně ve vleku čtyř morav- ských veličin, jež mají té doby ne pouze všechny Němce v parlamentu, nýbrž i pana dra. Körbra v hrsti. Však také prý nikdy nesvoli k zavedení vnitřního jazyka českého v úřadech a přes je- jich vzdor prý všechna námaha česká, povýšiti češtinu na stupeň jazyka státního, je marnou.
Němec Pergelt Prade Wolf Schönererová Čechy Vídeň český univerzita na Morava
8 article
»N. Fr. Presse« prohlašuje, že Němci nikdy k tomu nesvolí, aby mezníky jazykového práva bylo hnuto a poněvadž prý Němci k tomu nikdy pohnouti se nedají, je prý z příčiny té způso- bená česká obstrukce frivolností. V tom shoduje se »N Fr. Presse« úplně s »Deutsche Ztg.« Jak by ne. Němci za výdatné podpory vládya německé Vídně vzpírají se vydati nám, co národu našemu bylo v nejsmutnějších dobách vyrváno a nikdo nesmí se odvážiti bezpráví toto odčiniti, jinak bezohledně opakovati budou to, čím tak smutně se proslavili za Badena. A titéž lidé, kteří od- hodláni jsou každým okamžikem obětovati pokoj a klid státu, parlament a ústavu i princip, na němž ústavnost jest zbudována, za nadvládu svou, založenou na nejkřiklavějším bezpráví, titéž lidé nám vyčítají, že k vůli umíněnosti, k vůli nemožnosti, prý vrháme stát v zá — Kluby občanské. Občanský klub na král. Hradčanech koná ve čtvrtek dne 25. června 1903 svou členskou schůzi v ho- stinských místnostech p. Františka Plašila čp. 109—IV. o 8. hodině večerní. Program: 1. Hospodářské záležitosti. 2. Otázka elektrické dráhy hradčanské. 3. Volné návrhy.
Němec Baden Plašil Vídeň Hradčany N Francie Presse Deutsche Ztg
9 article
— Úmrtí. Včera dne 23. t. m. zemřel p. Kare Záruba, ředitel král. české zemské polepšovnyv Opatovicích n. L. Pohřeb koná se ve čtvrtek odpo- ledne. — Mezinárodní beztaktnost, které dopustil se vý- bor německé výstavy v Ústí n. L. vyloučením češtiny jako obcovacího jazyka z výstavy, zdá se, že přenesla se i na německé obyvatelstvo, které považuje za svoji povinnost, vylučovati českou řeč z místností veřej- ných. Nasvědčuje tomu případ, který udál se dne 21. t. m. na výšině Ferdinandově v Ústí n. L. Na verandě tamější restaurace seděla česká společnost, bavíc se klidně českým jazykem, aniž by to bylo vzbuzovalo pozornost. Pojednou vstoupil starší pán, vyzdobený kyticí chrpovou a usedl u vedlejšího stolu. Za krátko počínal jeviti známky rozčilení, obracel se ke společ- nosti zády, chrchlal významně, pobrukoval, vrtěl se- bou, patrně ho mírným tonem vedený český hovor rozčiloval. Pojednou vstal, přistoupil ke společnosti a s rozrušenou tváří, pozvednuv hrozivě prst, kate- goricky oznamoval, že se tam jinak mluviti nesmí než německy a žádal, aby společnost jen německy mluvila. Potom odešel ven, proto snad, aby svoje plíce na čerstvém německém vzduchu očistil od atmosféry, českým hovorem nakažené. Společnost ovšem ignoro- vala neslušné jeho vystoupení a hovořila klidně dáie i po jeho návratu, načež odešla informovavší se pře- dem o jméně a charakteru dotyčného rytíře, kterýmž byl pan Kroitzsche, vinárník z Teplické třídy. č. 3. Byl to tedy živnostník, k němuž bezpochyby dosti často Čech zavítá, i možno si představiti, co by oče- kávalo nešťastníka, který by česky hovořil v závodě tohoto gentlemana, který ve výparu svých vín pozbyí veškerého smyslu pro šlušnost a zdvořilost. Českou
Kare Záruba Kroitzsch polepšovnyv Opatovice Ústí Ferdinandov Čechy
10 article
Prahu vyličují naší rozmilí sousedé jako místo, kde žádný Němec není takřka svým životem jist, zatím však Čech, který musí za peníze vyhledávati německou pohostinnost, je nucen dobře se opatřiti proti tak po- hostinné zdvořilosti. — Národní dům v Trutnově, středisko Čechů trutnovských, jest v t. zv. české čtvrti (Widmuth). Má krásné hostinské pokoje, zahradu s verandou, kde zvláště v této době je pobyt velice příjemný. Kuchyni v každém ohledu vzornou a lacinější než kdekoliv jinde. Též znamenité vyleželé pivo trutnovské, par- dubický portér a pivo plzeňské. Společnost česká schází se tam denně. V neděli pak často koncertuje ve velikém sále, za příznivého počasí v zahradě, hu- hubu.
Němec Čo Čecho Praha Trutnov národní dům