3
masthead
8. února. 1904
5
article
5 létech soudcům v Čechách dostalo, vysvítá
z následujícího přehledu.
Dle Věstníku ministerstva práv pro rok
1898 (strana 158—159) a prok 1903 (strana
180—181) byl stav soudcovského úřadnictv
V. až IX. třídy 1. ledna 1898 pak 1. ledna
1903 následující:
V obvodu
1. Počet soudců
vrehního zemského jedna VI. VII. VIII. Ix.
e třídě
soudu
Vídeň . . . . . 1908 23 228 212 25e
Praha . . . . . 1903 34 348 215 434
1898 17 178 112 216
Čechy
Vídeň
Praha
6
title
Brno. . . . . . 1803 14 167 120 210
1898 16 138 96 180
Brno
7
article
Štyrský Hradec . . 1903 14 140 96 179
1898 10 74 53 94
Štyrský Hradec . . 1903 14 140 96 179
1898 10 74 53 94
Inšpruk. . . . . 1903 9 73 53 94
1898 9 51 38 68
Terst. . . . . . 1903 8 49 4
Krakov . . . . . 1808 18 140 108 21
1898 32 - 245 181 369
Lvov.
. . . 1903 30 347 231 473
Zader . . . . . 190 8 62
Tedy během pěti roků (záležela polnoc po-
skytnutá soudcům v Čechách v tom, že veškerá
v těchto pěti letech uprázdněná místa vrchních
radů byla zrušena, počet radů rozmnožen o 4,
za to ale počet soudců VIII. třídy zmenšeno
18. A v této pomoci zahrnuto jest již v r. 1902
nastalé rozmnožení třídy VII. o počet 20, tak
že bez této zvláštní pomoci byl by se ztenčil
počet soudců třídy VII. o 16. Oproti tomu za-
ehovalo se justiční správa přímo s bezpříklad-
nou blahovůli k soudcům obvodu Ivovského,
kde poměry postupní byly daleko příznivějši
než v Čechách a to jak před organisací tak
po organisaci. V uvedených pěti letech zvýšila
justiční správa v tomto obvodu počet soudeů
VII. třídy o 102, VIII. třídy o 50 a IX. třídy
o 104, tak že lvovský obvod, mající o 800.000
obyvatelů méně než pražský, má v uvedených
třidách více úřadníků než pražský.
179
Krakov
Čechy
Štyrský Hradec
Ivovský
8
article
Tyto neutěšené postupní poměry soudců
v Čechách jeví ovšem, jak samozřejmo, ohromné
účinky na materiální postavení jejich, jak tak
z následujíeího přehledu viděti.
Tak obnáší roční plat soudců koncem
roku 1903 s aktivním přídavkem nejnižší třídy
se službou:
V obvodu vrch. 5 le? 10 let 15 let 20 let 25 let 30 le
zem. soudu kor. kor. kor. kor. kor. kor.
Praha . . . 3200 3400 3600 4080 4480 5960
St. Hradec . 3200 3400 4080 4480 5360 596
Krakov . . 3200 3400 2080 4480 5960 596
Brno . . . 3200 3400 4080 4480 5360 5960
Terst . . . 3200 3400 4480 5960 5960 5960
Lvov . . . 3200 4080 4080 5360 5360 5960
Zader . . . 3200 4080 4080 5360 5960 5960
Inšpruk . . 3200 4080 4080 5360 5960 5960
Vídeň . . . 3200 3400 4080 4480 5360 5960
Dle uvedeného klíče činí průměrně služné
soudcovského úřadnika se službou:
Čechy
Praha
St . Hradec
Krakov
Brno
Vídeň
10
article
32222
32222
tzse
14
article
úbrnem soudců se služební dobou nejméně 5
nejvýše 30 roků = 836.
Každý z těchto soudců dle své doby slu-
žební ztrácí oproti kollegům v ostatních obvodech
každoročně na služném ony obnosy, o něž
služné v těchto obvodech více obnáší než
v Čechách a jež v přehledu předeházejícím
uvedeny jsou. Tedy uvedeno příkladem: každý
soudce v obvodu lvovském se služební dubou
nejméně 10 a nejvíce 15 roků, bere ročně na
služném o 580 korun více, než jeho kollega
v Čechách se stejnou dobou služební. Poněvadž
v Čechách je s touto služební dobou soudeů
124, bral by každý z nich — kdyby postupové
poměry byly stejné jako v obvodu lvovském
ročně o 580 K více, čili všichni brali by na
služném ročně o 71.920 K více. Jinými slovy
ztrácí uvedený počet soudců oproti kollegůu
v obvodu lvovském ročně na služném 71,920k
Nobo: služné každého soudce v obvodu terst
ském, který má nejméně 20 a nejvíce 25 slu
žebních let, obnáší ročně o 1680 korun více
než soudce s těmiže služebními léty v Čechách
Poněvadž s uvedenou dobou služební je v Čechách
soudců 90, ztrácejí tito oproti kollegům v obvodu
terstském na služném ročně 151.200 korun
Celková pak roční ztráta služného uvedených
836 soudců v Čechách obnáší:
Čechy
15
article
Ztráci tudíž uvedených 836 soudců v Če-
chách se služební dobou mezi 5 a 30 roky
následkem špatných postupových poměrů r očně
na služném oproti kollegům s touže dobou slu-
žební v obvodu vrchního soudu: Št. Hradce
přes 255 tisíc, Krakova přes 345 tisfe, Br
a Vídně přes 255 tisíc, Terstu, Zadru a Inš-
pruku takřka 600 tisíc a Lvova téměř půl mil-
lionu korun.
A to bere se u cizích obvodů za základ
většinou služné nejmírnější, jako na příkladv
obvodu lvovském, kde mnoho soudeů po 14leté
službě jest již ve třídě VII. s platem 5360K
a přece bere se za základ služby 15leté pouze
plat třídy VIII. per 4080 K nebo kde v témže
obvodu soudci s 25letou službou mají kvinkve-
nálku třídy VII. a přece bere se za základ
nižší plat 5360 K. Také v obvodu vídeňském
bere se při 10leté službě za základ plat třídy
IX. místo VIII.
Inš
Hradec
Krakov
Britain
Vídeň
Terst
Zadr
16
article
Průřez roční ztráty ze všech těchto osmi
obvodů činí 422.310 korun a obnáší tudíž prů-
měrná ztráta každého z uvedených 836 soudců
v poměru ke všem ostatním obvodům každý
rok přes 505 K. Poněvadž služné soudců slou-
žicích přes 30 roků jest v Čechách takové jak
v ostatních obvodech a všech soudců VII., VIII
a IX. třídy jest v Čechách 997 obnáší prů
měrná roční ztráta každého tohoto soudce ročnů
přes 423 K
Tyto nejhorší postupové poměry soudeů
v Čechách netrvají ovšem teprve snad od letoš-
ního roku, nýbrž trvaly již v době organisace
v roce 1897 a i celá desetiletí před tím, čímž
ztratili soudcové v Čechách milliony jmění
Kdyby jen nynější postupové p měry ve všech
obvodech trvaly ještě 10 let, ztratili by soud
cové v Čechách průměrně za těchto 10 let dala
4,220.000 korun.
Podotýká se, že ve všech obvodech vzat
pouze zřetel na pravidelný postup.
Tyto ztráty majetkové se v budoucnost
takřka zdvojnásobí, poněvadž nyní jsou v ostat-
ních obvodech postupní poměry nejpříznivějši
Tak na příklad bude soudce v obvodu Ivov-
ském za 10 let bráti plat VII. třídy s 2 kvin-
kvenálkami, tedy 6560 K, kdežto v Čechách
s touže dobou služební měl by soudce za dneš
ních poměrů postupových platu pouze 4480 K.
tedy o 2000 K ročně méně. Výše uvedené ma-
jetkové ztráty na služném následkem špatného
postupu jsou ještě zřejmějšími, vypočte-li se
skutečné služné, které soudci v Čechách
v ostatních obvodech obdrželi.
Tak na příklad soudcové, kteří koncem
roku 1903 měli 15 služebních let, obdrželi za
téchto 15 let celkové služné:
Čechy
17
article
Již zde po 15leté službě jest zřejma
značná diference ve služném od 3 do 6 tisíe
korun, při čemž dlužno uvážiti, že rozdíl mezi
platy jednotlivých nejnižších tříd není značný.
Kdyby tyto postupové poměry, jaké byly
v roku 1903 stejně potrvaly ve všech 9 obvodech
dalších 10 roků, takže v Čechách adj. B by
dosáhnul třídy VIII, po 16 a třídy VII. po 25
služebních letech, sekretáři pak v obvodu Zadru,
Inšpruku a Terstu třídy VII. po 19, v obvodu
Krakova a Št. Hradce třídy VII. po 21 a v ob
vodu Brna a Vídně po 22 služebních létech
téže třídy, obdrželi by výše uvedení úřadníe
po 40leté službě úhrnem na služném za celou
tuto dobu služební:
adj. B. v Čechách: 163.428 Korun, sekretář D
v obvodu vrch. soudu v Zadru: 181.482 korun
sekr. P. v obvodu vrch. s. v Inšpruku: 179.159
korun, sekr. N. v obvodu vrch. s. Krakova:
177.770 K, soudce N. v obvodu vrch. s. Lvova:
191.354 K, sekr. L. v obvodu vrch. s. Terstu:
182.674 K, sekr. K. v obvodu vrch. s. Št
Hradce: 178.636 K, sekr. S. v obvodu vrch.s.
Brna: 178.610 K a sekr. dr. W. v obvodu vrch.
s. Vídně: 177.172 K. Obdrží tedy po 40leté
službě oproti soudci v Čechách kollegové jeho
ostatních všech obvodech o 14—28 tisíc korun
na služném více. To již značí u úřadníka cele
jmění.
Že špatně postupní poměry soudců v Če-
chách netrvají snad teprve od roku 1903 nebo
snad od organisace soudní, a že statisícov
ztráty, které ročně soudce v Čechách trpí, da-
tují se již od dávných let oproti všem obvodům
bez výminky, vysvítá ještě z následujíeího pře-
hledu:
Soudcové, kteří koncem roku 1903 měli 25
služebních let, obdrželi za tu dobu na služném
doktor
Čechy
Terst
Krakov
Hradec
Brno
Vídeň
Inšpruk
177.770 K
štátný Hradec
Brno
18
article
iliil
3388 s
lll
slr
19
article
lllll
žlI2Il 1 l
llli
Ilo 1
21
article
Předpokládaje, že sekretář L. v obvodu
pražském by se stal ihned radou a již od 1. ledna
1904 bral plat VII. třídy (což již je nemožné)
obdržel by za 40 roků na služném obno
152.778 K, tedy o 8 až 24 tisíc korun méně než
jeho kollegové v ostatních obvodech, kteří s ním
současně do soudní služby vstoupili. Kdyby
sekretář L. v obvodu pražském byl ihned jmeno-
ván vrchním radou s platem VI. třídy ročně
6360 K a tento plat (bez kvinkvenálek) bral ce-
lých dalších 15 roků, obdržel by za 40 let služ-
ného 173.778 K, tak že by ani v tomto připadě
nedosáhnul platu kollegů v obvodu Terstu
Inšpruku.
Poněvadž nelze ovšem zjistiti, kdy který
soudce obdržel adjutum a v jaké výši, tedyu
všech soudců při vypočítávání služného až do
jmenování adjunkty po všechna léta čítáno roční
adjutum 1000 K.
Z uvedeného přehledu vidno, že tyto špatne
postupové poměry soudců v království českém
zaviněny byly správou justiční, která o nich vě-
domosti musila míti a má, zvláště i proto, že
soudeovstvo z Čech po celá léta správě justičn
na tyto poměry poukazovalo a nápravy se do
máhalo, ale až dosud marně.
Zvláštností také jest, že právě země pas
sivní, na něž království české přispívá, mají úřad
nictvo nejlépe situovaně.
Poněvadž pak milliony, o něž soudeovstvo
v království českém následkem špatných postu
pových poměrů přichází, ztrácí vlastně země,
jest povinnosti zemské správy a zastupitelstva
království českého, aby poměrům těmto nápravy
u vlády zjednaly.
Terst
Čechy
22
article
1 1 1
1 1 1
Politické zprávy zahraničné.
Alliance francouzsko-ruská a olázka makedonsko
a japonská.
Osvědčený přítel náš pan René Henry
zabývá se v duchaplném článku, otištěném ve
známé revui »Questions diplomati-
ques et colonieles« otázkou, pokud zále-
žitost makedonská i japonská jsou s to ohrozit
a zviklati starý spolek francouzsko-ruský, který
byl Ribotem již v r. 1892 podepsán. Připouští
že pouze záležitost druhá mohla by za jistých
okolnosti míti neblahý vliv na spolek ten, ale
odmítá myšlenku, francouzskými nepřáteli allianee
té šířenou, jako by právě spolek ten bránil
Francii zaujmouti v otázce makedonské stanovi
sko, odpovídající vlastním zájmům jejím a jako
by mohl strhnouti politiku francouzskou v koleje,
kdež by sloužila jen a jen zájmům ruským.
Henry dokazuje, že Francie nemá na Bal
káně zájmů politických a národních, nýbrž
toliko hospodářských a že tudiž tam klidně
mohla přenechati vůdčí roli Rusku a Rakousku,
jichž shoda, míní autor, brání invasi Německa
na Balkán. Tak právě diplomacie francouzská
nejlépe prospěla národním zájmům země své
Kdož ví, zdaž dokonce z nynějšího postupu na
Balkáně nevyklíčí zárodky, jež dodají politice
evropské nových tvarů? Krom toho byla klid
ným tímto postupem zamezena všeobecná válka
Anglie i Německo byly by však dohnaly Rusko
aby se upoutalo tam a aby nemohlo věnovati
pozornost jiným věcem v Evropě.
Kdyby byla Francie sledovala v té příčině
Anglii a byla Makedoncům smělých dodávala
nadějí, jichž byli by mohli dosáhnouti jen ne
opatrným upoutáním sil Ruska na jedné straně
nebyla by tak posloužila zájmům svým a Make
René Henry
Ribot
Henry
Makedonec
Francie
Bala
Rusko
Rakousko
Německo
Balkán
Anglie
Evropa
23
article
ili1 i
l1l
donci ni Slované nemohou Francii zazlívati, že př
všech sympatiich svých k nim, nedává přednost
jejich interesům před těmi zájmy, jež má ona
na řešení otázky elsasko lotrinské. Francie m
zájem svůj na tom, aby Rusko nebylo upoutáno
celou silou svou na jedné straně a Rusko samo
jež má interes nejen v Evropě moře dosáhnouti
nýbrž také dosíci Oceánu indického (Bender
Abas nebo Cober) a zabezpečiti si svůj styl
s Oceánem tichomořským, nesmí rovněž anga
žovati se ukvapeně na jedné straně, by nepo
zbylo všeho na druhé straně.
Tento opatrný postup poslouží na kone
zájmům všech Slovanův i bulharských a prospívá
i zájmům Francie, jež neměla nijaké příčiny
pod záminkou tradiční své ochrany východníeh
křesťanů na Balkáně Rusko předháněti. Vlastn
zájmy Francie jsou v Syrii a v Palestině, ale
tu bohužel byli to právě ti politikové francouzšti
kteří si přejí allianci s Ruskem, kteři odlou-
čivše se od ruské politiky zvláště podporou
dráhy bagdadské proti Rusku uskutečněnou, po-
mohli vzrůsti tam vlivu Anglie a Německa na
úkor starých nárokův francouzských, jimž zrovna
tu byl by hověl spíše společný postup s Ru
skem.
Slovan
Bender Abas
Slovanův
Francie
Rusko
Evropa
Balkán
Sýrie
Palestina
Anglie
Německo
24
article
Za to v otázce východoasijské René Henr
soudí ze známého prohlášení Hanotauxova, před-
chůdce Delcasseova, učiněného v srpnu roku
minulého, že Francie přejala na oporu tamn
politiky ruské — snad právě proto, aby zahla
dila stopy a dojmy svého nešťastného odštěpen-
ství v otázce dráhy bagdadské — závazky nové
a určitější, jimiž svou allianci s Ruskem z roku
1892 doplnila.
Tak evropské meze alliance franko-ruské
rozšířily se snad v allianci světovou. René Henry
není tu prost obav, že touto politikou ruskou
na dálném Východé a takou její oporou ze
strany francouzské mohl by utrpěti soustředění
branných sil ruských na západní jeho hraniei.
od Kyjeva do Polska díky Skobelevu, uskuteč-
něné a že by tím těžiště politiky ruské zcela
jinam se přesunulo. Autor článku přál by si.
již proto, aby neposkytovalo se zbraně a záminek
odpůrcům alliance rusko f ancouzské a především
proto, aby zabezpečena zůstala v bok Francie.
aby uskutečněn byl nejúplněji návrat k »původ
nímu duchu alliance« a k politice evropské.-
Henr
Hanotauxův
René Henry
Ruska
Francie
Rusko
Kyjev
Polsko
Skobelev
26
article
Český rolnik o kandida tuře hraběte
Sternberka.
Kandidatura hraběte ze Stern
berka na Hradecku a zjevy s ní spojené pře
divny jsou nejen normálním intelligentům če
ským, ale tím více i vzdělanějším kruhům rol
nickým. Poctivému sedláku českému naprosto
nejde do hlavy, jak může ještě dnes značná
čásť rolnietva poblázniti se kandidátem hrabě
eím jakosti takové a manýrů, jakým není rolník
zvyklý ani u svého čeledína. Kde je, probůh
ta »agrární výchova«, ta »hrdost stavovská«
tak přečasto pyšně světu hlásané, jakou se naši
páni agrárníci honosi? Kde jsou oni řečníci
z agrárního tábora, aby slovem svým uvedl
zbloudilé aspoň zpět k čisté víře agrárnické?
Zlatý pruh polabský odmitl ovšem hrabě
cího tatrmana, ale rozsáhlé jihovýchodní kra-
jiny Hradecka, jako Novoměstsko a Opočensko.
zdají se býti převážně pro mladého pána ze
Sternbergu nadšeny ..
A jsou to právě krajiny, které nejvíce za
koušívaly panské »přízně«, kde sedláci i životy
své nasazovali, aby lásky té se zbavili . ..
Když r. 1898 slaveno padesátileté výročí
zrušení roboty, vylíčil všechny dávné útrapy
lidu na Hradecku zevrubně tehdejším voličům
svým ve zvláštním spisku dr. Dvořák a hle
jak si to vzali svobodní potomci dávných trpi-
telů k srdci ! . ..
Již v roce po bitvě bělohorské vzniklo na
Hradecku, zejmena na Opočensku, Novoměstsku
a Náchodsku veliké povstání selské oproti ná-
tiskům »zlé kardy« Trčkové a pionérů kaloli-
ctví, které teprve po děsném krveprolití o
vojska markr. Krňovského a Valdštejnova po-
tlačeno bylo; přes 500 zajatých sedláků pově
seno, přes 600 jiných uvězněno a pak vypále-
ním cejchů a uřezáním nosů potrestáno!
Sternberka
Stern
doktor
Dvořák
Trčka
Valdštejnův
Hradecko
Novoměstsko
Opočensko
Sternberg
Náchodsko
jin Hradecko
27
article
Vzdor tomu, když r. 1627 bylo nábožen
ství katolické za jediné v Čechách oprávněné
prohlášeno, zůstal lid selský na Hradecku »
tvrdošíjném odporu«; působením vrátivších se
exulantů a predikantů způsobeno opět veliké
povstání 7. března 1628. Není příkladu, aby
odboj lidu tak byl zorganisován a tak úsilovný.
jako zde; tehdy dobyto Opočno, Nové Město.
obležen Náchod. Teprve Huerta povstalce roz
prášil, načež následovalo stíhání, tresty hrozné
a ohavné jako r. 1621; nebylo tu muže, který
by nebyl zmučen a zmrzačen.
Od r. 1636, kdy panství opočenské, Trč
kou zabrané, dáno Colloredovi, zkoušela krajina
nejen válkou, ale i novými útisky.
Ještě v I. 1650—60 lid zbylý hrozným
dragonádami donucován ke katolictví a tak r.
1680 došlo k novému velikému povstání, které
ovšem opět krutě vojskem potlačeno; vůdcové
podle cest zvěšeni. Ač jezovité s vojáky nelidsky
doléhali na lid, zůstalo přece mnoho pevných,
ovšem, že mnoho lidu prchlo také do Slezska.
Roku 1732 opět se lid organisoval, roboty
odepřel, což trestáno opět způsobem více zví-
řecím nežli lidským; to se opakovalo pak ještě
několikráte (viz obraz „Jan Výrava“). R. 1775
opět lid se vzbouřil a posledně stalo se to roku
1845. Z doby osvobození pomětihodna je po-
známka v pamětní knize obce Čánky: — „tedy
na vyvazení robot mohou býti paměti potomkům,
by sobě vážili svobody té, předky vydobyté a z
nižádnou věe ji nezaprodali a nezradili.“ —
A dnes?
Trč
Collored
Jan
Výrava
Čechy
Hradecko
Opočno
Nová město
Náchod
Slezsko
obec Čánek
28
article
Dnes potomci lidí, kteří životy své a vše dá-
vali za víru a osvobození ode jha nesnesitelného
jsou nadšeni, když potomek někdejších tryznitel
lidu selského ráčí ucházet se u nich o mandát
poslanecký, třebas ani neuměl řeči lidu, jemuž
se vtírá, třebas měl schopnosti a způsoby spíše
komedianta nežli „šlechtice“. Je to divadlo
které v poctivém sedláku frivolností svojí vzbu
zuje jen ošklivost. Po ideálním Dvořákovi, po
horečně činném, nejúčinlivějším sedláku Jaro-
šovi — hodí se jim jen obzvláštní výkvět osmi-
hranné hvězdy pánů na Častolovicích, kde do
dnes úpí rolníci pod nesnesitelnými nátisky ho
nebními, lidí, jimž zajíc je milejší nežli člověk
Ovšem, je to pan hrabě ze Šternberka, po
tomek vítěze nad Tatary ... dovede urozeně ne
jen „předků“, ale i zadku vlastního ušlechtil
v boji použiti; při tom ovšem nepochlubí s
„předkem“, nad jiné slavným, arcizrádcem
úpírem Jiřího, Zdenkem, Konopištským ze Štern-
berka, kterýž ohava bezměrných běd lidu sel-
skému způsobil.
A potom nám přijďte ještě s epithety „o uvě-
domělém a stavovsky zorganisovaném i hrdém
rolnictvu“, které ve velkostatku vidí oprávněně
jen nepřítele svých zájmů!
Styděti se musí každý cti stavu svého dbalý
sedlák za toto divadlo žalostné, které odehrává
se na Hradecku..
Ejhle, ovoce agrárnického zdemoralisování
lidu selského, ovoce jeho odtržení od veliké po-
litické, společné organisace národní!
Dvořák
Tatar
Jiří
Zdenko
Konopištský
Štern
Častolovice
Šternberk
Hradecko
29
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Svoboda svědomí v Rakousku. Velmi
často již zaměstnávala rakouské soudy afféra
v niž úkol hrál domnělý rušitel nábo
ženství, jenž zdráhal se učiniti reverenci tomu
či onomu náboženskému symbolu, jehož vý-
znam dle svého přesvědčení a dle svého vy-
znání neuznával. Podobný případ stal se opětně
ve Vídeňském Novém Městě. Dělník O. Bend
smekl sice před křížkem, jenž ve průvodu ne-
sen byl, ne ale před procesím samým. Tím
vzbudil nevoli účastníků průvodu, kteři na »de-
monstranta« upozornili faráře, jenž vystoupiv z
řady, zasadil dělníku dva políčky a dal ho se-
brat. Byv pohnán před soud, omluvil se
mladý muž tím, že před Kristem prý smekl
před procesím prý ovšem ne, domníval prý se
to že jsou lidé jako on. Byl obžaloby pro rušení
náboženství zproštěn, však kdo mu dá satisfakei
za pohanění, jež se mu stalo? V trestním zá-
koně stojí ovšem, dopusti se rušení náboženství
kdo oproti náboženskému obřadu chová se
tak, že pohoršení to vzbudí. Však »pohoršení«
takové dá se skonstruovat tím nejjednoduš-
ším způsobem, když totiž třeba jediný jen
spekulující na to účastník obřadu tomu, kdo
se nepokloní před nějakou soškou neb
Svoboda
monstrant
Rakousko
Nový město
30
article
obrazem, hned na místě vynadá. Způ-
sobí tím scénu, jak přirozeno, a pohoršení
je hotovo. Nezbývá než zakročení policie a po-
tom soud, aby člověk nejslušnější připraven byl
o zachovalost a uvržen v nejednom případě do
neštěsti. Definice ta je naskrze nešťastná a ne-
bezpečná, neboť příčí se svobodě, jež má být
v každém moderním, civilisovaném státě, opřena
garanciemi nejpevnějšími, příčí se — svobodě
svědomí. Nejednou bylproto, že nevzdal poctu nějaké
sošce, jež je zpravidla uměleckou karikaturou, ové-
šenou ke všemu ještě hadříky a plíšky, jino-
věrec pronásledován i do vyšetřovací vazby uvr-
žen a odsouzen — jakkoli mu nejen přesvěd-
čení, nýbrž i náboženství samo zapovídalo poctu
tu vzdáli. Do takového dilemna nemá člověka
uváděti zákon, tím méně trestný zákon, buďs
vydat v nebezpečí býti odsouzen a uvězněn
aneb dopustiti se sacrilegia na intelektu. Zákono-
dárce měl asi cos jiného na mysli. Chtěl chrá-
niti náboženské výkony veřejné před rouhači
před lidmi nesnášelivými a surovými. Pouhé ne-
vzdání pocty nějakému symbolu není ruše n
náboženství ani urážka zákonem uznané církve.
Zp
31
article
Bylo by tedy na čase, aby buď zákon trestní
v této věci byl buď opraven aneb aby mu pří-
slušnou instancí byla dána interpretace, kterou
by se svoboda třetího, svoboda svědomi nezná-
silňovala.
— Josefn Jiřímu Strossmayerovi, biskupu
v Dakově, zaslal předseda klubu českých po-
slanců tento blahopřejný projev: Vaše biskupská
Milosti! Jménem poslanců českých lidové
strany svobodomyslné na sněmu království če-
ského a na radě říšské dovoluji si Vaší biskup-
ské Milosti vysloviti vřelé hlahopřání a hold
k 90. narozeninám. Český národ a s ním zá-
stupcové českého národa pohlížejí k V. B. N.
jako ke vzoru vlastence, věrnému synu národa
chorvatského, jenž pro svůj národ tolik skvě-
lých činů vykonal, jako věrnému příteli národa
českého a upřímnému Slovanu. Bůh žehnej,
zachovej a opatruj V. B. M. ke blahu a dobr
chorvatského národa a veškerého Slovanstva.
S hlubokou úctou oddaný dr. Bedřich P-
cák, t. č. předseda.
— Válka Japonska s Ruskem. Je to da-
leko, velmi daleko, až tam ke břehům Tichého
oceánu, přes celou široce rozloženou Asii. Však
pára sbližuje a elektřina ještě více. Za oka
kmit vráti se elektrická jiskra z pouti kolem
světa a než mine půl hodiny zvěděti mohou
všechna tak zvaná politická centra o tom, ž
tam daleko na východě utkají se voje ruské
s armádou japonskou. Svět bílý že krvavý
souboj podstoupí se světem žlutým. Když
včera došla zpráva o vypovězení válkytu
zástupové lidu hromadili se před plakáty,
jimiž veřejné listy obecenstvu kolem jdoucímu
oznámily, co jim nemožno bylo k vůli neděl-
nímu klidu a technickým obtížím oznámiti svým
Strossmayer
bůh
doktor
Japonsko
Rusko
Asie
32
article
čtenářům zvláštním vydáním. Bleskurychle roz-
nesla se zpráva po celém městě a zbytek dne
všude věnován byl téměř výhradně sporu japon-
sko-ruskému. Nemálo bylo těch, již došlým
zprávám vůbec nevěřili. »Však se opět ukáže,
že nebylo to pravda« — tvrdili jedni, dodá-
vajíce, že na druhý den dojista bude poplašná
zpráva odvolána neb opravena. Japonsko prý by tak
šílené nebylo, aby se pustilo s Ruskem v boj
a nynější mírumilovný car prý rovněž všechno
učiní, aby se předešlo válce. Jiní poukazovali
na autentičnost zprávy, pocházející z vládního
pramene, kdežto třelí s vyvinutým kombinačním
talentem, jali se uvažovati následky této
války, do níž — jak tvrdili — i jiné velmoci
dojista zapleteny budou, tak že požár na dale-
kém Východě velmi snadno zasáhnouti může
nás zde na západě. Zejmena se kalkulovalo
s Anglií a se Spojenými státy, jež prý
zjevně straní Japonsku. Kdyby prý se pustila
v zápas jen jedna ještě evropská moc kromě
Ruska, byly prý by následky toho nedozírné.
Celkem převládalo mínění, že válka povedese
tentokráte po většině na vodě a že v prvním
jejím počátku budou míti asi Japonci úspěchy.
Konec bude prý ovšem jiný. Takový jako v Tu-
recku. Jisto jest, že pokořené Japonsko stane
se pak oběti hnutí revolučního, které bude miti
za následek reakci a národ uvržen bude do sta-
rých poměrů. Porážka Japonska skončí restau-
rací starých řádů a rozvrat nepřispěje rychlé
reformaci japonské. Neboť k tomu, nač jinde
zapotřebí bylo věků, stačilo u Japonců ne plných
35 let.
Japonec
Japonsko
Rusko
Anglie
spojený stát