ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 17475f30-7109-11dc-90fa-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 32 celkem · entity: place 75, org 8, person 35
1 masthead
Strana2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
8. února. 1904
4 masthead
Číslo 39.
5 article
5 létech soudcům v Čechách dostalo, vysvítá z následujícího přehledu. Dle Věstníku ministerstva práv pro rok 1898 (strana 158—159) a prok 1903 (strana 180—181) byl stav soudcovského úřadnictv V. až IX. třídy 1. ledna 1898 pak 1. ledna 1903 následující: V obvodu 1. Počet soudců vrehního zemského jedna VI. VII. VIII. Ix. e třídě soudu Vídeň . . . . . 1908 23 228 212 25e Praha . . . . . 1903 34 348 215 434 1898 17 178 112 216
Čechy Vídeň Praha
6 title
Brno. . . . . . 1803 14 167 120 210 1898 16 138 96 180
Brno
7 article Štyrský Hradec . . 1903 14 140 96 179 1898 10 74 53 94
Štyrský Hradec . . 1903 14 140 96 179 1898 10 74 53 94 Inšpruk. . . . . 1903 9 73 53 94 1898 9 51 38 68 Terst. . . . . . 1903 8 49 4 Krakov . . . . . 1808 18 140 108 21 1898 32 - 245 181 369 Lvov. . . . 1903 30 347 231 473 Zader . . . . . 190 8 62 Tedy během pěti roků (záležela polnoc po- skytnutá soudcům v Čechách v tom, že veškerá v těchto pěti letech uprázdněná místa vrchních radů byla zrušena, počet radů rozmnožen o 4, za to ale počet soudců VIII. třídy zmenšeno 18. A v této pomoci zahrnuto jest již v r. 1902 nastalé rozmnožení třídy VII. o počet 20, tak že bez této zvláštní pomoci byl by se ztenčil počet soudců třídy VII. o 16. Oproti tomu za- ehovalo se justiční správa přímo s bezpříklad- nou blahovůli k soudcům obvodu Ivovského, kde poměry postupní byly daleko příznivějši než v Čechách a to jak před organisací tak po organisaci. V uvedených pěti letech zvýšila justiční správa v tomto obvodu počet soudeů VII. třídy o 102, VIII. třídy o 50 a IX. třídy o 104, tak že lvovský obvod, mající o 800.000 obyvatelů méně než pražský, má v uvedených třidách více úřadníků než pražský.
179 Krakov Čechy Štyrský Hradec Ivovský
8 article
Tyto neutěšené postupní poměry soudců v Čechách jeví ovšem, jak samozřejmo, ohromné účinky na materiální postavení jejich, jak tak z následujíeího přehledu viděti. Tak obnáší roční plat soudců koncem roku 1903 s aktivním přídavkem nejnižší třídy se službou: V obvodu vrch. 5 le? 10 let 15 let 20 let 25 let 30 le zem. soudu kor. kor. kor. kor. kor. kor. Praha . . . 3200 3400 3600 4080 4480 5960 St. Hradec . 3200 3400 4080 4480 5360 596 Krakov . . 3200 3400 2080 4480 5960 596 Brno . . . 3200 3400 4080 4480 5360 5960 Terst . . . 3200 3400 4480 5960 5960 5960 Lvov . . . 3200 4080 4080 5360 5360 5960 Zader . . . 3200 4080 4080 5360 5960 5960 Inšpruk . . 3200 4080 4080 5360 5960 5960 Vídeň . . . 3200 3400 4080 4480 5360 5960 Dle uvedeného klíče činí průměrně služné soudcovského úřadnika se službou:
Čechy Praha St . Hradec Krakov Brno Vídeň
10 article 32222
32222 tzse
11 title
29232239
13 title
ITII
14 article
úbrnem soudců se služební dobou nejméně 5 nejvýše 30 roků = 836. Každý z těchto soudců dle své doby slu- žební ztrácí oproti kollegům v ostatních obvodech každoročně na služném ony obnosy, o něž služné v těchto obvodech více obnáší než v Čechách a jež v přehledu předeházejícím uvedeny jsou. Tedy uvedeno příkladem: každý soudce v obvodu lvovském se služební dubou nejméně 10 a nejvíce 15 roků, bere ročně na služném o 580 korun více, než jeho kollega v Čechách se stejnou dobou služební. Poněvadž v Čechách je s touto služební dobou soudeů 124, bral by každý z nich — kdyby postupové poměry byly stejné jako v obvodu lvovském ročně o 580 K více, čili všichni brali by na služném ročně o 71.920 K více. Jinými slovy ztrácí uvedený počet soudců oproti kollegůu v obvodu lvovském ročně na služném 71,920k Nobo: služné každého soudce v obvodu terst ském, který má nejméně 20 a nejvíce 25 slu žebních let, obnáší ročně o 1680 korun více než soudce s těmiže služebními léty v Čechách Poněvadž s uvedenou dobou služební je v Čechách soudců 90, ztrácejí tito oproti kollegům v obvodu terstském na služném ročně 151.200 korun Celková pak roční ztráta služného uvedených 836 soudců v Čechách obnáší:
Čechy
15 article
Ztráci tudíž uvedených 836 soudců v Če- chách se služební dobou mezi 5 a 30 roky následkem špatných postupových poměrů r očně na služném oproti kollegům s touže dobou slu- žební v obvodu vrchního soudu: Št. Hradce přes 255 tisíc, Krakova přes 345 tisfe, Br a Vídně přes 255 tisíc, Terstu, Zadru a Inš- pruku takřka 600 tisíc a Lvova téměř půl mil- lionu korun. A to bere se u cizích obvodů za základ většinou služné nejmírnější, jako na příkladv obvodu lvovském, kde mnoho soudeů po 14leté službě jest již ve třídě VII. s platem 5360K a přece bere se za základ služby 15leté pouze plat třídy VIII. per 4080 K nebo kde v témže obvodu soudci s 25letou službou mají kvinkve- nálku třídy VII. a přece bere se za základ nižší plat 5360 K. Také v obvodu vídeňském bere se při 10leté službě za základ plat třídy IX. místo VIII.
Inš Hradec Krakov Britain Vídeň Terst Zadr
16 article
Průřez roční ztráty ze všech těchto osmi obvodů činí 422.310 korun a obnáší tudíž prů- měrná ztráta každého z uvedených 836 soudců v poměru ke všem ostatním obvodům každý rok přes 505 K. Poněvadž služné soudců slou- žicích přes 30 roků jest v Čechách takové jak v ostatních obvodech a všech soudců VII., VIII a IX. třídy jest v Čechách 997 obnáší prů měrná roční ztráta každého tohoto soudce ročnů přes 423 K Tyto nejhorší postupové poměry soudeů v Čechách netrvají ovšem teprve snad od letoš- ního roku, nýbrž trvaly již v době organisace v roce 1897 a i celá desetiletí před tím, čímž ztratili soudcové v Čechách milliony jmění Kdyby jen nynější postupové p měry ve všech obvodech trvaly ještě 10 let, ztratili by soud cové v Čechách průměrně za těchto 10 let dala 4,220.000 korun. Podotýká se, že ve všech obvodech vzat pouze zřetel na pravidelný postup. Tyto ztráty majetkové se v budoucnost takřka zdvojnásobí, poněvadž nyní jsou v ostat- ních obvodech postupní poměry nejpříznivějši Tak na příklad bude soudce v obvodu Ivov- ském za 10 let bráti plat VII. třídy s 2 kvin- kvenálkami, tedy 6560 K, kdežto v Čechách s touže dobou služební měl by soudce za dneš ních poměrů postupových platu pouze 4480 K. tedy o 2000 K ročně méně. Výše uvedené ma- jetkové ztráty na služném následkem špatného postupu jsou ještě zřejmějšími, vypočte-li se skutečné služné, které soudci v Čechách v ostatních obvodech obdrželi. Tak na příklad soudcové, kteří koncem roku 1903 měli 15 služebních let, obdrželi za téchto 15 let celkové služné:
Čechy
17 article
Již zde po 15leté službě jest zřejma značná diference ve služném od 3 do 6 tisíe korun, při čemž dlužno uvážiti, že rozdíl mezi platy jednotlivých nejnižších tříd není značný. Kdyby tyto postupové poměry, jaké byly v roku 1903 stejně potrvaly ve všech 9 obvodech dalších 10 roků, takže v Čechách adj. B by dosáhnul třídy VIII, po 16 a třídy VII. po 25 služebních letech, sekretáři pak v obvodu Zadru, Inšpruku a Terstu třídy VII. po 19, v obvodu Krakova a Št. Hradce třídy VII. po 21 a v ob vodu Brna a Vídně po 22 služebních létech téže třídy, obdrželi by výše uvedení úřadníe po 40leté službě úhrnem na služném za celou tuto dobu služební: adj. B. v Čechách: 163.428 Korun, sekretář D v obvodu vrch. soudu v Zadru: 181.482 korun sekr. P. v obvodu vrch. s. v Inšpruku: 179.159 korun, sekr. N. v obvodu vrch. s. Krakova: 177.770 K, soudce N. v obvodu vrch. s. Lvova: 191.354 K, sekr. L. v obvodu vrch. s. Terstu: 182.674 K, sekr. K. v obvodu vrch. s. Št Hradce: 178.636 K, sekr. S. v obvodu vrch.s. Brna: 178.610 K a sekr. dr. W. v obvodu vrch. s. Vídně: 177.172 K. Obdrží tedy po 40leté službě oproti soudci v Čechách kollegové jeho ostatních všech obvodech o 14—28 tisíc korun na služném více. To již značí u úřadníka cele jmění. Že špatně postupní poměry soudců v Če- chách netrvají snad teprve od roku 1903 nebo snad od organisace soudní, a že statisícov ztráty, které ročně soudce v Čechách trpí, da- tují se již od dávných let oproti všem obvodům bez výminky, vysvítá ještě z následujíeího pře- hledu: Soudcové, kteří koncem roku 1903 měli 25 služebních let, obdrželi za tu dobu na služném
doktor Čechy Terst Krakov Hradec Brno Vídeň Inšpruk 177.770 K štátný Hradec Brno
18 article
iliil 3388 s lll slr
19 article
lllll žlI2Il 1 l llli
Ilo 1
21 article
Předpokládaje, že sekretář L. v obvodu pražském by se stal ihned radou a již od 1. ledna 1904 bral plat VII. třídy (což již je nemožné) obdržel by za 40 roků na služném obno 152.778 K, tedy o 8 až 24 tisíc korun méně než jeho kollegové v ostatních obvodech, kteří s ním současně do soudní služby vstoupili. Kdyby sekretář L. v obvodu pražském byl ihned jmeno- ván vrchním radou s platem VI. třídy ročně 6360 K a tento plat (bez kvinkvenálek) bral ce- lých dalších 15 roků, obdržel by za 40 let služ- ného 173.778 K, tak že by ani v tomto připadě nedosáhnul platu kollegů v obvodu Terstu Inšpruku. Poněvadž nelze ovšem zjistiti, kdy který soudce obdržel adjutum a v jaké výši, tedyu všech soudců při vypočítávání služného až do jmenování adjunkty po všechna léta čítáno roční adjutum 1000 K. Z uvedeného přehledu vidno, že tyto špatne postupové poměry soudců v království českém zaviněny byly správou justiční, která o nich vě- domosti musila míti a má, zvláště i proto, že soudeovstvo z Čech po celá léta správě justičn na tyto poměry poukazovalo a nápravy se do máhalo, ale až dosud marně. Zvláštností také jest, že právě země pas sivní, na něž království české přispívá, mají úřad nictvo nejlépe situovaně. Poněvadž pak milliony, o něž soudeovstvo v království českém následkem špatných postu pových poměrů přichází, ztrácí vlastně země, jest povinnosti zemské správy a zastupitelstva království českého, aby poměrům těmto nápravy u vlády zjednaly.
Terst Čechy
22 article 1 1 1
1 1 1 Politické zprávy zahraničné. Alliance francouzsko-ruská a olázka makedonsko a japonská. Osvědčený přítel náš pan René Henry zabývá se v duchaplném článku, otištěném ve známé revui »Questions diplomati- ques et colonieles« otázkou, pokud zále- žitost makedonská i japonská jsou s to ohrozit a zviklati starý spolek francouzsko-ruský, který byl Ribotem již v r. 1892 podepsán. Připouští že pouze záležitost druhá mohla by za jistých okolnosti míti neblahý vliv na spolek ten, ale odmítá myšlenku, francouzskými nepřáteli allianee té šířenou, jako by právě spolek ten bránil Francii zaujmouti v otázce makedonské stanovi sko, odpovídající vlastním zájmům jejím a jako by mohl strhnouti politiku francouzskou v koleje, kdež by sloužila jen a jen zájmům ruským. Henry dokazuje, že Francie nemá na Bal káně zájmů politických a národních, nýbrž toliko hospodářských a že tudiž tam klidně mohla přenechati vůdčí roli Rusku a Rakousku, jichž shoda, míní autor, brání invasi Německa na Balkán. Tak právě diplomacie francouzská nejlépe prospěla národním zájmům země své Kdož ví, zdaž dokonce z nynějšího postupu na Balkáně nevyklíčí zárodky, jež dodají politice evropské nových tvarů? Krom toho byla klid ným tímto postupem zamezena všeobecná válka Anglie i Německo byly by však dohnaly Rusko aby se upoutalo tam a aby nemohlo věnovati pozornost jiným věcem v Evropě. Kdyby byla Francie sledovala v té příčině Anglii a byla Makedoncům smělých dodávala nadějí, jichž byli by mohli dosáhnouti jen ne opatrným upoutáním sil Ruska na jedné straně nebyla by tak posloužila zájmům svým a Make
René Henry Ribot Henry Makedonec Francie Bala Rusko Rakousko Německo Balkán Anglie Evropa
23 article
ili1 i l1l donci ni Slované nemohou Francii zazlívati, že př všech sympatiich svých k nim, nedává přednost jejich interesům před těmi zájmy, jež má ona na řešení otázky elsasko lotrinské. Francie m zájem svůj na tom, aby Rusko nebylo upoutáno celou silou svou na jedné straně a Rusko samo jež má interes nejen v Evropě moře dosáhnouti nýbrž také dosíci Oceánu indického (Bender Abas nebo Cober) a zabezpečiti si svůj styl s Oceánem tichomořským, nesmí rovněž anga žovati se ukvapeně na jedné straně, by nepo zbylo všeho na druhé straně. Tento opatrný postup poslouží na kone zájmům všech Slovanův i bulharských a prospívá i zájmům Francie, jež neměla nijaké příčiny pod záminkou tradiční své ochrany východníeh křesťanů na Balkáně Rusko předháněti. Vlastn zájmy Francie jsou v Syrii a v Palestině, ale tu bohužel byli to právě ti politikové francouzšti kteří si přejí allianci s Ruskem, kteři odlou- čivše se od ruské politiky zvláště podporou dráhy bagdadské proti Rusku uskutečněnou, po- mohli vzrůsti tam vlivu Anglie a Německa na úkor starých nárokův francouzských, jimž zrovna tu byl by hověl spíše společný postup s Ru skem.
Slovan Bender Abas Slovanův Francie Rusko Evropa Balkán Sýrie Palestina Anglie Německo
24 article
Za to v otázce východoasijské René Henr soudí ze známého prohlášení Hanotauxova, před- chůdce Delcasseova, učiněného v srpnu roku minulého, že Francie přejala na oporu tamn politiky ruské — snad právě proto, aby zahla dila stopy a dojmy svého nešťastného odštěpen- ství v otázce dráhy bagdadské — závazky nové a určitější, jimiž svou allianci s Ruskem z roku 1892 doplnila. Tak evropské meze alliance franko-ruské rozšířily se snad v allianci světovou. René Henry není tu prost obav, že touto politikou ruskou na dálném Východé a takou její oporou ze strany francouzské mohl by utrpěti soustředění branných sil ruských na západní jeho hraniei. od Kyjeva do Polska díky Skobelevu, uskuteč- něné a že by tím těžiště politiky ruské zcela jinam se přesunulo. Autor článku přál by si. již proto, aby neposkytovalo se zbraně a záminek odpůrcům alliance rusko f ancouzské a především proto, aby zabezpečena zůstala v bok Francie. aby uskutečněn byl nejúplněji návrat k »původ nímu duchu alliance« a k politice evropské.-
Henr Hanotauxův René Henry Ruska Francie Rusko Kyjev Polsko Skobelev
25 article
g g
26 article
Český rolnik o kandida tuře hraběte Sternberka. Kandidatura hraběte ze Stern berka na Hradecku a zjevy s ní spojené pře divny jsou nejen normálním intelligentům če ským, ale tím více i vzdělanějším kruhům rol nickým. Poctivému sedláku českému naprosto nejde do hlavy, jak může ještě dnes značná čásť rolnietva poblázniti se kandidátem hrabě eím jakosti takové a manýrů, jakým není rolník zvyklý ani u svého čeledína. Kde je, probůh ta »agrární výchova«, ta »hrdost stavovská« tak přečasto pyšně světu hlásané, jakou se naši páni agrárníci honosi? Kde jsou oni řečníci z agrárního tábora, aby slovem svým uvedl zbloudilé aspoň zpět k čisté víře agrárnické? Zlatý pruh polabský odmitl ovšem hrabě cího tatrmana, ale rozsáhlé jihovýchodní kra- jiny Hradecka, jako Novoměstsko a Opočensko. zdají se býti převážně pro mladého pána ze Sternbergu nadšeny .. A jsou to právě krajiny, které nejvíce za koušívaly panské »přízně«, kde sedláci i životy své nasazovali, aby lásky té se zbavili . .. Když r. 1898 slaveno padesátileté výročí zrušení roboty, vylíčil všechny dávné útrapy lidu na Hradecku zevrubně tehdejším voličům svým ve zvláštním spisku dr. Dvořák a hle jak si to vzali svobodní potomci dávných trpi- telů k srdci ! . .. Již v roce po bitvě bělohorské vzniklo na Hradecku, zejmena na Opočensku, Novoměstsku a Náchodsku veliké povstání selské oproti ná- tiskům »zlé kardy« Trčkové a pionérů kaloli- ctví, které teprve po děsném krveprolití o vojska markr. Krňovského a Valdštejnova po- tlačeno bylo; přes 500 zajatých sedláků pově seno, přes 600 jiných uvězněno a pak vypále- ním cejchů a uřezáním nosů potrestáno!
Sternberka Stern doktor Dvořák Trčka Valdštejnův Hradecko Novoměstsko Opočensko Sternberg Náchodsko jin Hradecko
27 article
Vzdor tomu, když r. 1627 bylo nábožen ství katolické za jediné v Čechách oprávněné prohlášeno, zůstal lid selský na Hradecku » tvrdošíjném odporu«; působením vrátivších se exulantů a predikantů způsobeno opět veliké povstání 7. března 1628. Není příkladu, aby odboj lidu tak byl zorganisován a tak úsilovný. jako zde; tehdy dobyto Opočno, Nové Město. obležen Náchod. Teprve Huerta povstalce roz prášil, načež následovalo stíhání, tresty hrozné a ohavné jako r. 1621; nebylo tu muže, který by nebyl zmučen a zmrzačen. Od r. 1636, kdy panství opočenské, Trč kou zabrané, dáno Colloredovi, zkoušela krajina nejen válkou, ale i novými útisky. Ještě v I. 1650—60 lid zbylý hrozným dragonádami donucován ke katolictví a tak r. 1680 došlo k novému velikému povstání, které ovšem opět krutě vojskem potlačeno; vůdcové podle cest zvěšeni. Ač jezovité s vojáky nelidsky doléhali na lid, zůstalo přece mnoho pevných, ovšem, že mnoho lidu prchlo také do Slezska. Roku 1732 opět se lid organisoval, roboty odepřel, což trestáno opět způsobem více zví- řecím nežli lidským; to se opakovalo pak ještě několikráte (viz obraz „Jan Výrava“). R. 1775 opět lid se vzbouřil a posledně stalo se to roku 1845. Z doby osvobození pomětihodna je po- známka v pamětní knize obce Čánky: — „tedy na vyvazení robot mohou býti paměti potomkům, by sobě vážili svobody té, předky vydobyté a z nižádnou věe ji nezaprodali a nezradili.“ — A dnes?
Trč Collored Jan Výrava Čechy Hradecko Opočno Nová město Náchod Slezsko obec Čánek
28 article
Dnes potomci lidí, kteří životy své a vše dá- vali za víru a osvobození ode jha nesnesitelného jsou nadšeni, když potomek někdejších tryznitel lidu selského ráčí ucházet se u nich o mandát poslanecký, třebas ani neuměl řeči lidu, jemuž se vtírá, třebas měl schopnosti a způsoby spíše komedianta nežli „šlechtice“. Je to divadlo které v poctivém sedláku frivolností svojí vzbu zuje jen ošklivost. Po ideálním Dvořákovi, po horečně činném, nejúčinlivějším sedláku Jaro- šovi — hodí se jim jen obzvláštní výkvět osmi- hranné hvězdy pánů na Častolovicích, kde do dnes úpí rolníci pod nesnesitelnými nátisky ho nebními, lidí, jimž zajíc je milejší nežli člověk Ovšem, je to pan hrabě ze Šternberka, po tomek vítěze nad Tatary ... dovede urozeně ne jen „předků“, ale i zadku vlastního ušlechtil v boji použiti; při tom ovšem nepochlubí s „předkem“, nad jiné slavným, arcizrádcem úpírem Jiřího, Zdenkem, Konopištským ze Štern- berka, kterýž ohava bezměrných běd lidu sel- skému způsobil. A potom nám přijďte ještě s epithety „o uvě- domělém a stavovsky zorganisovaném i hrdém rolnictvu“, které ve velkostatku vidí oprávněně jen nepřítele svých zájmů! Styděti se musí každý cti stavu svého dbalý sedlák za toto divadlo žalostné, které odehrává se na Hradecku.. Ejhle, ovoce agrárnického zdemoralisování lidu selského, ovoce jeho odtržení od veliké po- litické, společné organisace národní!
Dvořák Tatar Jiří Zdenko Konopištský Štern Častolovice Šternberk Hradecko
29 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Svoboda svědomí v Rakousku. Velmi často již zaměstnávala rakouské soudy afféra v niž úkol hrál domnělý rušitel nábo ženství, jenž zdráhal se učiniti reverenci tomu či onomu náboženskému symbolu, jehož vý- znam dle svého přesvědčení a dle svého vy- znání neuznával. Podobný případ stal se opětně ve Vídeňském Novém Městě. Dělník O. Bend smekl sice před křížkem, jenž ve průvodu ne- sen byl, ne ale před procesím samým. Tím vzbudil nevoli účastníků průvodu, kteři na »de- monstranta« upozornili faráře, jenž vystoupiv z řady, zasadil dělníku dva políčky a dal ho se- brat. Byv pohnán před soud, omluvil se mladý muž tím, že před Kristem prý smekl před procesím prý ovšem ne, domníval prý se to že jsou lidé jako on. Byl obžaloby pro rušení náboženství zproštěn, však kdo mu dá satisfakei za pohanění, jež se mu stalo? V trestním zá- koně stojí ovšem, dopusti se rušení náboženství kdo oproti náboženskému obřadu chová se tak, že pohoršení to vzbudí. Však »pohoršení« takové dá se skonstruovat tím nejjednoduš- ším způsobem, když totiž třeba jediný jen spekulující na to účastník obřadu tomu, kdo se nepokloní před nějakou soškou neb
Svoboda monstrant Rakousko Nový město
30 article
obrazem, hned na místě vynadá. Způ- sobí tím scénu, jak přirozeno, a pohoršení je hotovo. Nezbývá než zakročení policie a po- tom soud, aby člověk nejslušnější připraven byl o zachovalost a uvržen v nejednom případě do neštěsti. Definice ta je naskrze nešťastná a ne- bezpečná, neboť příčí se svobodě, jež má být v každém moderním, civilisovaném státě, opřena garanciemi nejpevnějšími, příčí se — svobodě svědomí. Nejednou bylproto, že nevzdal poctu nějaké sošce, jež je zpravidla uměleckou karikaturou, ové- šenou ke všemu ještě hadříky a plíšky, jino- věrec pronásledován i do vyšetřovací vazby uvr- žen a odsouzen — jakkoli mu nejen přesvěd- čení, nýbrž i náboženství samo zapovídalo poctu tu vzdáli. Do takového dilemna nemá člověka uváděti zákon, tím méně trestný zákon, buďs vydat v nebezpečí býti odsouzen a uvězněn aneb dopustiti se sacrilegia na intelektu. Zákono- dárce měl asi cos jiného na mysli. Chtěl chrá- niti náboženské výkony veřejné před rouhači před lidmi nesnášelivými a surovými. Pouhé ne- vzdání pocty nějakému symbolu není ruše n náboženství ani urážka zákonem uznané církve.
Zp
31 article
Bylo by tedy na čase, aby buď zákon trestní v této věci byl buď opraven aneb aby mu pří- slušnou instancí byla dána interpretace, kterou by se svoboda třetího, svoboda svědomi nezná- silňovala. — Josefn Jiřímu Strossmayerovi, biskupu v Dakově, zaslal předseda klubu českých po- slanců tento blahopřejný projev: Vaše biskupská Milosti! Jménem poslanců českých lidové strany svobodomyslné na sněmu království če- ského a na radě říšské dovoluji si Vaší biskup- ské Milosti vysloviti vřelé hlahopřání a hold k 90. narozeninám. Český národ a s ním zá- stupcové českého národa pohlížejí k V. B. N. jako ke vzoru vlastence, věrnému synu národa chorvatského, jenž pro svůj národ tolik skvě- lých činů vykonal, jako věrnému příteli národa českého a upřímnému Slovanu. Bůh žehnej, zachovej a opatruj V. B. M. ke blahu a dobr chorvatského národa a veškerého Slovanstva. S hlubokou úctou oddaný dr. Bedřich P- cák, t. č. předseda. — Válka Japonska s Ruskem. Je to da- leko, velmi daleko, až tam ke břehům Tichého oceánu, přes celou široce rozloženou Asii. Však pára sbližuje a elektřina ještě více. Za oka kmit vráti se elektrická jiskra z pouti kolem světa a než mine půl hodiny zvěděti mohou všechna tak zvaná politická centra o tom, ž tam daleko na východě utkají se voje ruské s armádou japonskou. Svět bílý že krvavý souboj podstoupí se světem žlutým. Když včera došla zpráva o vypovězení válkytu zástupové lidu hromadili se před plakáty, jimiž veřejné listy obecenstvu kolem jdoucímu oznámily, co jim nemožno bylo k vůli neděl- nímu klidu a technickým obtížím oznámiti svým
Strossmayer bůh doktor Japonsko Rusko Asie
32 article
čtenářům zvláštním vydáním. Bleskurychle roz- nesla se zpráva po celém městě a zbytek dne všude věnován byl téměř výhradně sporu japon- sko-ruskému. Nemálo bylo těch, již došlým zprávám vůbec nevěřili. »Však se opět ukáže, že nebylo to pravda« — tvrdili jedni, dodá- vajíce, že na druhý den dojista bude poplašná zpráva odvolána neb opravena. Japonsko prý by tak šílené nebylo, aby se pustilo s Ruskem v boj a nynější mírumilovný car prý rovněž všechno učiní, aby se předešlo válce. Jiní poukazovali na autentičnost zprávy, pocházející z vládního pramene, kdežto třelí s vyvinutým kombinačním talentem, jali se uvažovati následky této války, do níž — jak tvrdili — i jiné velmoci dojista zapleteny budou, tak že požár na dale- kém Východě velmi snadno zasáhnouti může nás zde na západě. Zejmena se kalkulovalo s Anglií a se Spojenými státy, jež prý zjevně straní Japonsku. Kdyby prý se pustila v zápas jen jedna ještě evropská moc kromě Ruska, byly prý by následky toho nedozírné. Celkem převládalo mínění, že válka povedese tentokráte po většině na vodě a že v prvním jejím počátku budou míti asi Japonci úspěchy. Konec bude prý ovšem jiný. Takový jako v Tu- recku. Jisto jest, že pokořené Japonsko stane se pak oběti hnutí revolučního, které bude miti za následek reakci a národ uvržen bude do sta- rých poměrů. Porážka Japonska skončí restau- rací starých řádů a rozvrat nepřispěje rychlé reformaci japonské. Neboť k tomu, nač jinde zapotřebí bylo věků, stačilo u Japonců ne plných 35 let.
Japonec Japonsko Rusko Anglie spojený stát