ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 169c6c90-71e2-11dc-b676-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 27 celkem · entity: place 47, person 99, org 8, work 5
1 masthead
Ročník XXXXIV.
2 masthead
V Praze, v pátek dne 16. září 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 256.
4 article
še ramní a odpol. listy předplžcí se v Praze v administraei ta měsic . . . . . . 2 ma čtrrt leta . . . . 6 K — h s dvojí čonáškos za měsíe adtot leta . . . . 7 k 60h na měe . . . . . . 2 K 30 h Pošton: za mněse :: ko na čtvrt léla s dvojí zásilkou za měsíe na ětvrt leta . . . . 11 K d0 k
Praha
5 article Nenadálé svolání sněmu království českého.
Nenadálé svolání sněmu království českého. Právě tomu čtvrt roku, co si dovolil mini sterský předseda dr. Körber se sněmem králov- ství českého onu nezapomenutelnou i v Rakousku dosud neslýchanou svévoli, kterouž sama Adle rova »Arbeiter Zeitung« tehda poznamenala jako neomluvitelné a přehloupé dráždění a roztrpčo- vání národa českého. Ačkoliv byl od svých Němců předem dobře zpraven, že hodlají ve své nazkrze bezdůvodné a nevlastenecké ob- strukci proti ubohému sněmu našemu tak zarpu- tile pokračovat, že nepřipustí ani pro- jednání návrhů, čelicích k úlevě nou ze lidu živelní pohromou loňskou na jihu českém tak strašně navštíveného, dr. Körber tenkrát z čista jasna svolal sněm království českého na den 14. června 1904, aniž by byl i jen prstem hnul a zahrozil straně německých zpup- ných zeměškůdcův a — šplhaveův svou neli- bostí, nenechají-li sněm český pro dobro obou národů v zemi pracovat. Nikdo tudíž nechápal. proč a k čemu vlastně za takých nepřízni- vých, ba téměř beznadějných okolnosti svolává prostřed léta zrovna jediný sněm český. Však ve 48 hodinách bylo po záhadě. Jedva totiž hned v první schůzi Němei obnovili svou jalovou stávku, pan Körber ne- lenil a poslal sněm český horempádem opět domů, právě tak náhle, jak jej byl svolal. Ani místodržitel hr. Coudenhove, ani zemský maršá- lek kn. Jiří Lobkovic nepodnikli proti frivolní komedii německých obstrukčníků na obranu práva, významu a důstojnosti sněmu českého v zájmu země nejmenšího: — nebyl tedy za té jediné schůze ani nejslabším pokusem proveden důkaz, dá-li se německá obstrukce zdolat neb ne?
doktor Körber Němei Coudenhove Lobkovic Rakousko Arbeiter Zeitung
6 article
Po našem přesvědčení bylo při nále- žitě energii zemského maršálka a za poctivé vytrvalosti konservati vní šlechty zcela dobře možno překonat a zlomi německou obstrukci, operující jedva 69 hlasy proti 150 v několika málo dnech. Avšak na ten důkaz nechtěl patrně nechat dr. Körber dojíti, nýbrž přispíšil, aby honem zaštítil něme- ckou obstrukci před porážkou a přibouchl již po první schůzi, dnem 16. června, dvéře sně movny české, neudav opět ni slovem důvod svého jednání. Zahrál si tedy p. Körber tehda bez ohledu na pohoršení, jaké tím způsob v národě našem, se sněmem českým svůj ně- mecko-centralistický »football«- Chtěl si na nás schladit svou žáhu, čili jak »Neue Freie Presse« se podřekla, chtěl nás ztrestat žihadlem svojí »zlomyslné ironie« — podle hesla Němcův: »Za českou obstrukci v Vídni německá obstrukce v Praze.« Situaci po- stihl tehda zajisté nejsprávněji dr. Herold, když 14. června na sněmu pravil: »Poněvadž vláda mohla očekávat, že tento sněm český nebude dělný, svolala jej patrně za tím účelem, aby sobě i na tomto sněmu zjednala obraz rozrušení i parlamentního života na- šeho, který svou nepřátelskou nám polilikou na radě říšské již dávno podala.« — Nuže, čtvrt léta po oně ploské vídeňské frašce svolává dr. Körber všechny sněmy zemské, krom tyrolského a terstského, k del- šímu prý zasedání jesennímu, mezi nimi tedy také mimo vše očekávání sněm králo v stv českého ke dni 6. řijna. Co to znamená? Změnila se snad nálada v táboře německém? Postihlo letošní suchoi kraje převahou německé tak cifelně, že snad ohled na nouzi německých rolníků pohne ně- mecké poslance, aby zanechali svého ničemného
Körber Neue Frei Němcův doktor Herold Vídeň Praha
7 article
vzdoru a schválu proti sněmu vlasti naší. v němž jim nebylo ani vlasu zkřiveno? Nikde nelze pozorovati znamení podobného obratu na straně našich odpůrců německých. Nikde není stopy, že by za ten čtvrt roku Körber byl na německé »tigry« působi uměním Orfeovým. Naopak: jestliže před čtvrt- letím nebyla s německými zarputilci řeč, dnes tváří se býti možno-li ještě urputnějšími a zpupnějšími, »Smiřlivý« vůdce německých velko- statkářů dr. Baernreither, který před čtvrt rokem odjel do Ameriky na výstavu, vrátil sa sice z Kanady poučen, že lze provést rovnopráv- nost v úřadech dvojjazyčné země bez roztržen její jednoty, avšak posud nevěnoval ani nej slabšího kázaníčka zd jším Němcům, aby je přivedl k rozumu a naučil slušnosti vůči většině obyvalelstva Čech. Za to však pan dr. Körber, jakkoliv se opět v Haliči ponaučil, kterak by bylo Rakou- sku zdrávo, kdyby státní úřadníci jeho znal aspoň dva jazyky zemské, nicméně pozdvih hřebínky zdejším Němcům na novo svou Ivov skou kapucinádou proti nám Čechům, jako svým ubezpečením Němcův, že zůstane nejvěrnějším ochrancem jejich »německé državy« a nepovol- ným odpůrcem »jednostranných národních kon- cesí« nám Čechům. Takový paedagogický po- kyn věru naším německým furiantům stačí, aby věděli, jak se mají na příštím sněmu českém dále chovat. Jejich tisk již dnes pokládá prohlašuje drze za věc samozřejmou, dokud prý my nekapitulujeme a nezavážeme se pokorně, že upustíme ve Vídni od obstrukce své beze vší podmínky a náhrady, dotud že prý také
Körber Orfeův doktor Baernreither Němec Čecho Němcův Amerika Kanada Čechy Halič Vídeň
8 article
Němci neustanou ve své obstrukci proti sněmu českému, děj se co děj. — Co má tedy Körber za lubem, že ne- svolává sněmu tyrolského, poněvadž tam hrozí obstrukce italská, avšak svolává sněm český, ačkoliv zde hrozi obstrukce ně mecká? — Napadá nám tu pro výklad zajímavé sdě- lení, které podal hned po demonstračním svolání a odročení sněmu českého v červnu t. r. jistý vůdce německý ve vídeňském »Zeilu«. Dle toh dal dr. Körber již tehda v soukromých roz mluvách svým německým milcům na srozuměnou, že prý zamýšli »utvořit zcela novo situaci« — rozpuštěním sněm českého i říšské rady. Blíže prý se však o svých plánech nevy slovil. »K novému pokusu sbližova címu necítí prý v sobě síly.« S jiné strany se tehda tvrdilo, že prý dr. Körber hodlá doporučit panovníkovi krok, jenž bys týkal složení rady říšské. Pomýšli prý se na vládu »silné ruky« atp. Srovnáme li tyto letní pověsti s nejnovějs Ivovskou řečí Körbrovou, v níž hrozil na konec bankrotem ústavním a ministerskou kuratelou. dovoleno zajisté přisoudit Körbrovi i při nyněj ším svolání sněmu českého politický obmysl že chce si jen opatřit po druhé důkaz o nemožnosti klidného parlamentního spolužit Němců a Čechů jak v Praze tak v Vídni, aby měl záminku a důvod k »utvo- ření nové situace«, k níž by se asi připra voval pohodlné delším absolutistickým » kura- torstvím«.
Němec Körber Zeil doktor Čecho Praha Vídeň
9 article V zájmu svobody tiskové.
V zájmu svobody tiskové. Delegáti spolku českých žurnalistův učinil či vlastně pokusili se na letošním sjezdu žurna- listickém ve Vídni podati návrb, aby tato mo hutná organisace o to se zasadila, by zrušen byl ve státech, jež k čistému, nezkalenému pojmu svobody dosud nebyly se propracovaly, nehodný moci státní nedůstojný způsob, mstiti se na ne- pohodlném tisku tím, že mu odnímají poštovní dopravu a že zástupce cizích žurnálů z obvodu svého vypovídají. Slavné předsednictvo sjezdu bylo ale ná vrhem tím nemile překvapeno. Lépe řečeno. nemile překvapeni byli návrhem tím pán videňští a maďaršti a poněvadž ve výboru sjezdovém mají, jak ostatně přirozeno, hlavní slovo vždy domácí jeho členové, pokusil se výbor použitím šikovné interprelace stanov a určitého prý usnesení zmíněný návrh z diskuse žurnalistického sjezdu vyloučiti. Návrh prý je politický a namířen hrotem svým proti jednotlivým státním správám a poněvadž prý žurnalistické světové sdružení je ryze stavovsko bez ohledu na národnost a politické přesvědčení svých účastníků, nemůže prý býti návrh ten připuštěn k rozpravě. Tak znělo původní usne- sení výboru. Kdyby bylo při něm zůstalo, byli bychom bývali nuceni prohlásiti, že slavný areopag pu- blicistů všeho světa, v němž je tolik zastoupeno bystrých a geniálních hlav, svého úkolu nepo chopil. Byli bychom nuceni prohlásiti, že sbor jehož úkolem má býti hájiti zájmy novinářstva naproti každému a všude z malicherných pří čin, z ohledů, jež diktuje v soukromí společen ská snad konvence, zhostil se povinnosti, které dostáti a sice plnou měrou kázal nejen interes stavovský, nýbrž v nemenší míře také publici stická čest.
Vídeň spolek český žurnalistův
10 article
Chce-li novinářský sjezd a světové novi nářské sdružení, jehož on každoročním výkvé- tem, aby bylo respektováno, chce-li ukázati se v plné své důležitosti a osvědčiti svůj význam i svou moc, potom v první řadě všl silou přede vším jiným zasazovati se musí o svobodu tištěného slova. Který stát nedovede odrazit novinářské útoky jinak než tím, že na hranieích nepohodlný žurnál vyhodí z poštovního balíčku. neb na opovážlivého dopisovalele pošle policii, je stát ubobý, politováníhodný, a tato inferiorita jeho, toto nízké stanovisko jeho správy nedá se odčiniti ani sebe líbeznějšími komplimenty. ani sebe bohatšími bankety a sebe zábavnějšími výlety. A jestli kdo, byli by právě pánové Singer z Vídně a Rakossi z Pešti povoláni říci na patřičném místě, jak chovají se naproti tisku orgány států skutečně svobodných.
Singer Rakossi Vídeň Pešť
11 article
Policejní sekatury a vyloučení z poštovní dopravy, jež se zvláštní oblibou se praktikuje zejmena »ve vlasti volnosti« v Uhrách, kde ovšem volným cítiti smí se jen ten, kdo zapře svůj původ, svůj jazyk, svou krev a jako Nemada stane se zvrhlým, mizerným odřezancem, pro- hlašovati za opatření politická, je ničím neodů- vodněná vyláčka, neboť potom by všechno bylo politické, co jakýmkoli způsobem dotýká se po- měru politického listu ke státní správě a veřej ným opatřením vůbec. Potom by žurnalistický sjezd směl se zabývati výhradně jen o sob ními poměry žurnálů, ba ani těmi ne, nebo páni ze sjezdového výboru měli dokonce chut za »politickou« prohlásiti i onu čásť návrhu če ských delegátů, jež jedná o vypovídání neobli- bených dopisovatelů žurnálů zahraničných. Jaký měl by pak účel tak veliký apparát, jakým je žurnalistický sjezd, k čemu daleké cesty dele gátů, kdyby účastníci jen se bavili a bankotovali, vlastní práci však obmezili na pouhé vyřizování věcí drobných a ne valně důležitých. Sjedou-li se zástupci z oboru jakéhokol k mezinárodnímu sjezdu, rokují a usnášejí se bezohledně o všem, o čem domnívají se, že je na prospěch stavu. Zdali ta která vláda se cil něčím nemile dolknuta, jest jim lhostejno, ba, právě z té příčiny o tom tluví, aby vyvodila ze sjezdových projevů náležité konkluse. Jer žurnalisté měli by činiti v ohledu tom vý- jimku
Uhry
12 article
Právě ti, kteří v první řadě k tomu jsou povoláni, pronášeti kritiku a konati veřejný soud o veřejných věcech, chtěli by zalézt a chabě s vykrucovat z povinnosti té, na místě aby chrá nili nejvlastnější interessy své před násilím bez- ohledných vlád. A to by učiniti chtěli z pouhé »zdvořilosti« a z pouhého vděku za dobře na strojené a vypočtěné »pozornosti« se strany vládní. Na šlěstí byla většina účastníků sjezdových jiného náhledu, než pánové Singer, Rakossi e consortes. Nenahlíželi, proč by měl kongres zba viti se nejdůležitějšího práva svého a zapří nejpřednější povinnost svou a hoditi návrh český přes palubu z ohledu na Slováka kněze, jen koná v pešťském ministerstvu vnitra službu po chopa a tam modrou tužkou potírá hříchyče ských a jiných listů, jichž se dopustily na ve lebnosti Magyar-Orszagul Nechť pozná světová publicistika zblízka t velebenou maďarskou svobodomyslnost a necht pozná — nenabyla-li o ní názoru odjinud a již dříve — brutální bezohlednost německou a vše liké to právě tak nízké, malicherné týrání ve řejného tisku, v jakémž si libuje v jiných ještě státech ono předpotopní umění státnické, jež pravdu, právo i příval idel moderních domnívá se zameziti šavli policajtskou. Z příčiny té vítáme, jak se nám sděluje s energiekým úsilím podniknuté kroky, aby česk návrhy na jednaci pořad žurnalistického kon gressu vídeňského se dostaly.
Singer Rakossi Slovák Magyar
13 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 15. záři. (Dolnorakoušt učitelé proti českým školá m.) V krátké době má říšský soud vyněsti nález o stížnosti vídeňských Čechů, domáhajícíchse pro tisíce svých děti české školy. Snad proto zatáhl učitel měšťanské školy ve Vídni, Bruche, otázku českých škol také do jednání sjezdu dolnorakouských učitelů, jenž se koná právě ve Vídni. Tento vzorný paedagog vykládal svým soudruhům, že videňšti Čechové nemají práva dovolávati se čl. XIX. zákl. zák. stát., poněvadz prý tvrzení, že »v staré mateřské zemi této říše a ve Vídni jest obvyklým jazykem zemským také jiný jazyk, než němčina«, jest smělé musí býti rozhodně zamítnuto. Ale učitel Bruche má i jiné důvody proti povolení če- ských škol ve Vídni. Dolnorakouští učitel utrpěli by prý zřízením českých škol újmy. poněvadž by jim byl zabráněn přistup k témi slovanským ústavům a tím by se omezi obor jich oprávněnosti. Mimo to německým uči- telům nemůže prý býti lhostejno, činí-li se bez ohlednou rukou pokus, aby zemské školstv bylo zbaveno svého německého rázu. A proto prý se sjezd má vysloviti proti zřizování če ských škol v Dolních Rakousích. Vídeňský paedagog neuvedl, poněvadž nemůže uvěsti prot českému vyučování české mládeže v Dolnici
Čecho Praha Vídeň Dolní Rakousy
14 article
Rakousích ani jediného důvodu paedagogického Odbyl vážnou tuto otázku několika frazemi vyčtenými patrně z řečí pověstného posl. Ko liska a sjezd přijal navrženou jím resoluci čelící proti zřízení českých škol ve Vídni Mluví-li a píšou-li proti českým školám ve Vídn vídeňští němečtí novináři a nohsledové Luegrovi, nedivíme se jim; ti zlehčují a tupí vše, co je české, jsouce si vědomi hříchů, jichž se víden- ský germanisující centalism dopustil na národě českém. Jestliže však i vychovatelé německé mládeže poklesli mravně již tak hluboko, že ve XX. stoleti nemají potuchy o zásadě, že ditě může býti s úspěchem vychováváno a vy- učováno jen pomocí jazyka mateřského, pak sluší litovati ubohé mládeže, svěřené takovým vychovatelům.
Rakousy Vídeň
15 article
V drobném prodeji: ranní číle o sobě . . . za S odpoladní . . . . za 2 k Ve mllalkích na veskovš- ranní číslo. . . . . . . . 10h věpolední . . . . . . . . 3h Inserá t platí se hotově nnpřei Přečplsconí a imserty přijimá sdmini- strnce v Murlanské ulici č. s. Tam nacházají se též redakce tiskárna a sapedice ,Národnšch Lista- Rukopiay se novracsji.
Inserý Murlanský ulice Národnš List
16 article
Z Vídně, 15. září. (Bukovinská samo- správa.) Ohlášená změna v úřadě zemského hejtmana bukovinského stala se skutkem. Úřadní noviny současně s patentem, jímž se svolávají zemské sněmy ku podzimnímu zasedání, uveřej- ňují vlastnoruční list panovníkův, jímž se bý- valému zemskému hejímanu Janu Lupulo vi, jenž při posledních sněmovních volbách nedostal vůbec mandátu, vyslovuje nejvyšší uznání; no- vým zemským hejtmanem pak se jmenuje Rumu bar. Jiří Vasilko a jeho náměstkem na sněmu Malorus prof. Stěpán Smal- Stocký Z Krakova, 14. září. (Sjezd panov- níků ve Skerněvicích?) »Czas« má dopis z Petrohradu, v němž se sděluje, že ca Mikuláš přijede v krátké době do Skerněvic a že za jeho pobytu na půdě polské může se konati opět sjezd panovníků, jako za Alex- andra III. Dopisovatel však sám pochybuje, že by se císař František Josef odhodlal nyní k cestě do Skerněvie, když byl nedávno teprve svým pokročilým věkem omluvil návštěvu v Londýně. Za to však o příjezdu císaře Viléma II. do Sker- něvic nepochybuje, poněvadž sám prý nedávno projevil přání, aby se mohl setkati s panovníkem ruským. Dopisovatel vidí v této touze eísaře Viléma po sblížení s ruským panovníkem nový šachový tah, jehož účelem jest rozbiti spolek ruskofrancouzský, bezloho prý nyní již dosti chladný, a nahradili jej opělným spolkem rusko- německým, jenž pojíval obě říše za Alexandra II. a VilémaI Z Inšpruku, 15. září. (Vlašská fa- kulta.) Vládě podařilo se po dlouhér« hledání nalézti přistřeší pro pobočné vlašské právnické kursy, jež mají býti otevřeny již počátkem školního roku. V předměstí Wiltenu nalezen vhodný k tomu dům a dnes vládou zakoupen.
Bukovinský Jan Lupula Rumo Vasilko profesor Stěpán Smal Stocký Mikuláš Alex František Josef Vilém II Vilém Alexandr Inšpruka Vídeň Krakov Petrohrad Skerněvie Londýn Sker Wilten
17 article
Z Lublaně, 14. září. (Výtržnosti n nádraží.) Včera udály se zde na nádraží vý- tržnosti, zaviněné vyzývavým chováním několika buršáků ze spolku „Carniola“. Mladí páni uspo- řádali si výlet do Bílé Peci a při tom vystavovali na odiv velkoněmecké odznaky, jimiž pobouřili slovinské obyvatelstvo, které ve Štyrsku a Ko- rutanech nesm při svých slavnostech vyvěsiti ani slovinský národní prapor. Večer, když se buršáci měli vrátit z výletu, shromáždilo se na 300 osob na nádraží, aby vyzývavé hochy uví- tali dle zásluhy. Buršáci však nepřijeli a zástup by se byl klidně rozešel, kdyby se nebyl vy- skytl neprošený advokát buršáků, kadet Raul Mallitsch, jenž svým hrubým, vyzývavým cho- váním pobouřil proti sobě slovinské obecenstvo. Kadet, jehož si ze Slovinců nikdo nevšímal, zvolal hlasitě německy: „Jsou zde ještě ti vin- dičtí všiváci?“ Je zde ještě vindická holota?“ Kdosi ze Slovinců drzého kadeta okřikl; ten však se osopil na něho slovem „Flegel!“ Do- stal za to slovo zasloužený políček. Kade“ vy- tasil šavli, ale několika ranami holí byl sražen k zemi. V tu chvíli přichvátalo z restaurace ně- kolik důstojníků se šavlemi a Mallitsche odvedli do restaurace, odkudž byl dopraver domů. Zdejší úřadní list, podávaje zprávu o této udá- losti, zamlčuje úmyslně, že Mallitsch se choval hrubě a vyzývavě (Totéž činí úřadní tisková kan- celář ve zprávě v dnešním odpoledníku. Pozn. red.) a nazývá jeho zranění těžkým. Ve skuteč- nosti odnesl si od slovinských pěstí jen několik modřin. Tvrdí-li se, že byl poraněn šavlí, zraníl se při pádu sám neobratným zacházením s zbraní.
Mallitsch Slovinec Flegel Lublaň Štyrsko ko Kade spolek „ Carniola
18 article Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně. V Praze, 15. září. Francouzské državy na Východě a válka. Úspěchy ctižádostivých Japonců vzbuzují obavy Francouzů ohledně jejich kolonií v Indo- číně, na něž mají Japonci — jak se zdá — též
Japonec Francouz Praha východ
19 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Návštěvou u básnířky. Z bavorského výlelu.
20 article
Na samém břehu Tegernského jezera, věn- čeno horstvem bavorského lesa, leží stejnojmen- né město. S úpravností jesliček obráží svoji po- dobu v průhledných vodách smaragdové hla- diny, oživeno stafáží bodrých horalů okolních. jichž barvitý kroj jako čerstvý květ se pestří pozadí zelených strání a travnatých lučin hor- ských. Procházkou městem stanuli jsme na silnie u pěkného letohrádku. „Villa Kleinschrod“, hlásá ápis. Za villou velká zahrada, až k je- zeru dolů sestupuje. Kráčíme po stezičce mezi javory a lipami, až náhle jako v pohádce ob- jevil se zrakům přilepený na výstupku horském malý domek, zastíněný hustými korunami ja- vorů a šumných lip. Jsme u eíle! Zde bydlí ně- mecká básnířka, tlumočnice českého poety Julia Zeyera, paní Otilie Kleinsehrod-Stielerová. Svoje jméno symbolicky přečeštíla formou „Malybroková“.
Villa Kleinschrod Zeyer Kleinsehrod Stielerová Tegernský jezero
21 article
Paní Otilie jest dcerou král. bav. dvorního malíře, Josefa Stielora, který ze dob krále Lud- víka I. své jméno proslavil. Stieler zanechal znamenité portraity, z nichž nejvíce jmenovány jsou Becthovenův a Goethův. Tak malou dce- rušku svou Otilii otec umělec zachytil originál- ním štětcem. Otilie záhy ztratila matku. Z dru- hého manželství otcova měla tři bratry. K nej- slaršímu z nich, Karlu Stielerovi, rovněž básníku, Inula Otilie nejněžnější láskou sester- Provdavši se za p. W. Kleinschroda, král. bav. státního úřadníka, na cestách s ním roku 1870 zavítala prvně do Prahy. Kouzlo české národní písně cele získalo jemnou, vzněllivou skou. duši do té míry, že si určila svým životním úkolem všecku sílu ducha a nadšení srdce věno- vati těžce zkoušenému národu. S obdivuhodnou pílí a energií ponořila se paní Malybroková do studia české literatury. V r. 1885 vyšly u Kaul- fusa v Lehnici první její překlady českých ná- rodních písní, které pro čtyři hlasy zpracoval Eduard von Welz. Mimo tyto písně přeložila tak texty „Völkerstimmen“, sbírky písní anglických italských, francouzských, ruských a českých. kterou sestavil Jar. Procházka, a vydali Simroel a Erler v Berlíně. Sbírka přeložena do angli- činy, přešla Oceán, kdež došla značného roz šíření.
Otilie Stielora Becthovenův Goethův Stieler Inula Otilie něžný W Kleinschroda Malybroková Kaul Welz Procházka Simroel Erler Praha Lehnice Berlín sbírka píseň anglický italský
22 article
V tuto dobu, kdy nadšená duše tonulav kouzle zpěvných nálad, osud tvrdě se dotkl za- nícené mysli. Stihla zpráva o smrti drahého bratra-básníka, Karla Stielera. Bolest nad velkou ztrátou vyjádřena je v básních, vydaných roku 1887 u J. Otty v Praze pod názvem „Lyrische Gedichte“, k nimž připojila některé své překlady českých básní. Básně dýchají hlubokým citem plny jemné oddanosti, teplé, čisté lásky. R. 1890 ovdověla paní Malybrokové a od té doby cele se ponořila v poesii spisů Zeyero- vých, jež neodolatelně vábily příbuznou jeji duši. Sbírka původních básní „Seerosen“ vyšla r. 1891 ve Štuttgartě u Adolfa Bonze. Překlady Zeyerových prací, „Igor“, „Ghismonda“ „Buhlerin“ jsou obsaženy v „Neueste Poesi aus Böhmen“, která r. 1895 ve Vídni vyšla u Höldera. Zeyer čítal překlady svých dělv rukopisech dříve než vydány byly veřejnosti. Za jak výstižné je považoval, svědčí dopis, který zaslal překladatelce po přečtení rukopisu „ Igora“ :
Stieler J Ott Malybroková Seerosen Bonz Zeyerův Igor Ghismonda Zeyer Praha Štuttgarta Vídeň Lyrische Gedichte Zeyerovýchod Neueste Poes aus Böhmen
23 article
„— — Četl jsem Váš překlad dvakráte, poprvé zkoumaje bedlivě, dle Vašeho přání, pak volne, a mohu říci s pravým nadšením, tak krásně a šťastně jste svůj těžký úkol vykonala. Přijmětež můj dík a můj obdiv. Jak se Vám po- dařilo, podati věc německy a zároveň zachovati její slovanský ráz! To jste zrovna čarovala a mne jste očarovala. Na vlastní báseň svou jsem už dávno zapomněl a tak jsem měl jen Vaši bá- seň před očima a tak se mně tedy směla líbit. aniž bych se stal příliš neskromným. Podávám a tisknu Vám ruku a mám jen ten jaksi kárající pccit, že jsem ničím nezasloužil, co jste pro mne učinila. Včera četl jsem celý, celý večer prožil jsem ve své samotě vzácně krásné chvíle. Je to tak podivné, když člověk, cítící se osa- motnělým i mezi svými, pojednou najde duši spřízněnou, když o člověku zví, jenž daleko za horami, za řekami s ním cítí, s ním myslí, tlu- kotu jeho srdce rozumí. Je v tom něco mysti ekého.“
24 article
Povzbuzena tak lichotivým uznáním, pu- stila se paní Malybroková do nových prací. Sva- zek původních básní pod názvem „Minne“ vyda r. 1898 Regenhardt v Berlíně, kde též vyšel překlad Zeyerových „Aus den Annalen der Liebe“. Rok byl požehnaný pro tichou pra- covnici na roli, jež má sbližovati duchy národů. Také „Vyšehrad“ vydán v překladu téhož roku v Praze nákladem Řivnáčovým. Práci podivu- hodné věrným zachováním rozměru verše i všeho půvabu a kouzla Zeyerovy poesie dostalo se uznání kritiky i samého autora. Roku 1896 byl Zeyer v Tegernsee u paní Malybrokové návště vou. Básnířka předčítala tenkráte vzácnému hosti ukázky svého překladu. Chtěla věděti. není-li něco rušivého ve způsobě, jakým se sna- žila tlumočiti. „Ani nejmenšího,“ odpovídal básník šta sten, „jen mnohem krásnější shledávám Vaš. práci než vlastní originál.“ Věru, slova nej lichotivější kritiky. Roku 1900 jako vánoční dar podala pan Malybroková zbožňovanému poetovi překlad jeho „Griseldy“. Netušila, že je to poslední z je- jích překladů, který autora živého zastihne. A plynul dál tichem zimy život v horách. O jezera led, od hor sníh dívá se do oken básníř- činých. Jsou uvnitř hody práce. Nikým neru- šena, oddává se nadšená pěstitelka Mus zimn
Malybroková Zeyerův Řivnáčův Zeyer Věra Griselda Berlín Vyšehrad Praha Tegernsee Aus den Annalen der Lieb Musa Minne
25 article
dobou po celý den svým pracem. Nazývá zimu svou „dobou žní“. V létě leda za pozdní noci bývá jí dopřáno vyhledati svoji tichou rozkoš Nebo v tu dobu sjíždějí se hosté k tichému je zeru a básnířka musí ustoupiti domácí paní Kdo poznal blíže roztomilou povahu šlechotn paní domu, zatouží rád znovu a znovu k útul nému koutku na jezeře. Je zde tolik krásy shr nuto v úzký rámec malé domácnosti, tolik pů vabu, který neodolatelně si podmaňuje návštěv níka! Hned v první chvíli cítíš, že's přestoupi práh příbytku, jejž upravila mysl básnická. I nejdrobnější předmět podává svědectví důvěr ného styku s duší majitele. Stěny a kouty úprav ného vnitřku jeho jsou cele vystlány předměty důvěrné významnosti, obrazy, podobkami, umě- leckými výrobky a výzdobami. Tváře osob z ro- dinného okruhu, matka i otec básnířky i řada jiných tichých obyvatelů vítají nás z portraitů. Společnost svědků tichých hodin práce, plne roznícení. Nad psacím stolem velký portraio Zeyerův, na stole kabinetní jeho podobizna s vlastnoručním podpisem, vedle rukopis pře- kladu „Příchod Čechův“. Nad klavírem portraie Beethovenův, na klavíru otevřeny „České ná- rodní písně“, které domácí paní tak pěkně ráda zpívá. Cítíme se hned jako doma. Zde ještě sídlí duch přízně a lásky k národu. A paní Otilie miluje vskutku vše, co je české. A s ja- kým ohněm a přesvědčením zná hájiti národní práva česká, udá-li se kdy, ujati se slova v té věci. A jak by se neudálo v našich rozbrojených časech. O vlastní zisk a prospěch se připravila neprozřetelná horlitelka, odkázaná na svoje péro a literární pověst.
Zeyerův Čechův Beethovenův Otilie svědek tichý
26 article
„A já bych volat chtěla do celého světa. jak velká děje se křivda Čechům!“ říkává. „Já bych tak ráda všemu svému národu vyložiti chtěla bezpráví, které se děje národu české- mu...“ Důstojně odpovídá tomu smýšlení zá- služná práce její překladatelská. Krásné letní odpolodne v altánu ve vyššíc sférách zahrady, před námi jezero s nádher- ným panoramatem, do dálky malebně se prostí rajícím. Chvíle rozkošné důvěrnosti. Paní Otilie se rozhovořila o nejnovějším svén. překladu: „Chtěla jsem věnovati „Přichod Čechův“ velikému Čechu Riegrovi,“ vypravuje pohnuta. „Přede mnou na stole ležela obálka s adresou dra. Riegra. V listu žádala jsem za dovolení, abych jemu směla věnovati svoji práci. Tu náhle došla zvěst, dr. Rieger je — mrtev! Ohromena, skrušena, ztratila jsem chuť i sílu k další práci. Téměř po celý rok nedotknut ležel „Příchod Čechův“ na mém stole.“ — — „Dnes však,“ pokračovala básnířka, „je práce hotova a do tisku připravena. Vyjedná- vám jen s nakladatelem . ..“ Bylo mi dovoleno nahlédnouti do rukopisu.
Čecho Otilie Čechův Čech Riegr doktor Rieger
27 article
Vskutku dílo, jakého je schopen jen veliký, opravdový talent, vedený ideou a láskou. Jako věrný stín za kahancem, jde básnířka za Musou Zeyerovou, nesouc cizině ozvěnu jeho čist poesie. Přísně zachovávajíc architektoniku ori- ginálu, nechává svou mateřštinou prostupovati tvary a postavy Zeyerovy poesie, provanuté ovzduším mythu, bílé, etherické zjevy žen, chmurné postavy rekovných mužů, obestřené mlhou mystických nálad. I dnes, pročitaje se dílem vykonaným s ta- kým nákladem piety a lásky, jistě by básník znovu prožival „vzácně krásné chvílo“. Rozkoš mne prochvívala, noříci se hlubin díla, v němž jako v křišťálovém zreadle obráží se tvary vel- kého, těžkého originálu. Přála bych hojného rozšíření překladu „Příchod Čechův“. Jak se liší ta práce od běž- ných výrobků překladatelské dovednosti. Je zvláštní požitek, s originálem Zeyerovým v ruce, čísti ty vskutku pabásnící rytmy Malybrokovél Tu nachází čtenář původce celého, jemuž ani vlásku neskřiveno výrazem řeči cizí. Tu věru Pcesie sloučila v lásce nadpozemské dvě duše v jedinou! L. B. *) Mimo „Přichod Čechův“ má paní Malybroková úplně do tisku již uchystaná díla: „Olgert Gejštor“a „Gabriel de Espinoza“; jedná se jen — o nakla- datele
Zeyerův Čechův L B Malybroková Gejštor Espinoza Musa Zeyerův