1
masthead
Ročník XXXXIII.
2
masthead
V Praze, ve středu dne 15. dubna 1903.
Praha
4
article
Na ranut a odpol. listy
předplácí ser
v Pvaze v administrati
a páěale
ns čtvrt leta
s dvojí čonáškou
K 50
no prěsle
nstrit leta . . . . 7 K e0 h
ve flakách: 2 K 30n
na ně-ko
Teštos:
a měníe
na čtvrt lsia . . . . 9 k to
s draji zisillou
a mě
ntní láts . . . 1I K d0
5
title
Cncšní čísle pra Praha le o 10 stranác .
Praha
6
article
„Česká spořitelna“.
„Česká spořitelna“.
K jubileu stého a prvního našeho článku
o »nejmocnějším a nejsolidnějším německém
úvěrním ústavě v Rakousku« překvapil nás
včera páně Mercyův »Tagblatt« úvodníkem, po
jednávajícím o témž ožebavém a choulostivém
předmětu, takže i kdyby nebylo naznačené slav-
nostně povznášející příčiny, byli bychom pou
hými ohledy zdvořilosti nucení odpověděti na
témž významném místě. Řečený článek »Prage
Tagblattu« není jeho vlastním duševním ma
jetkem a to činí jej — řečený článek — za
jisté neskonale cennějším. Byl vystřižen z dub
nového čísla »Bank-Archivu«, nového to ve
Frankfurtě nad M. vycházejícího vznešeného
(»vornehmen«) odborného časopisu a spisovate-
lem jeho jest jakýsi pan dr. Gustav von Weisz
Wellenstein. Recitáior článku v »Prag. Tag
blattu« k tomuto výstřižku přidal ze svého
jenom nový nadpis: »Trest na utrhačné útoky
na úvěrní ústavy«; v originále má článek tilul
poněkud již známý, ale stále svěží a sice »Ru
na Českou spořitelnu«. Jest psán přímo na naši
adresu a na svědectví, že společně s oběma
kasiňáckými listy, s panem drem. Eppingrem,
drem. Kargem, »Verbandem«, »Centralbankou
»Českou spořitelnou« i v Germanii mnohé vzne-
šené osobnosti sedí na vejcích pomsty za vybí-
rání českých vkladů ze »staroslavného« domu
na Ferdinandské třidě! Pan doktor z Wellen-
steinů shledává totiž, že žádný ústav, který
vklady přijímá, nepočítá s připadností, ž
všechny vklady budou současně
vybrány a že by sotva který jiný z těchto
ústavů byl vydržel takový útok, že jest tudíž
pochopitelno, naskýtá-li se otázka, kler ak
režiséry tohoto runu trestně po-
padnouti. Toliko prý jistota, že původcové
takovýchto ničemností (achach !) jdou vstříe nad
pochybu jistě těžkému trestu, může poskyt-
nouti uklidnění v tom směru, že se podobné
doktor
Weisz
Verband
Rakousko
Ferdinandský
Wellen
Český spořitelna
Tagblatt
Praga
Prag Tagblatt
7
article
události nebudou opakovati. Podle německého
práva není pro autora pochybnosti o tom, podl
rakouského jest mu pravděpodobnosti, že by to
šlo. »Neskonale oblížnějším jest však případ,
pakliže takový run obratným rozdmycháním ná-
rodních vášní, řřídních protiv aneb nábožen-
ských sporů zosnován«, shledává frankfurtský
doktor dále, i dodává: »Tu by německý trestní
zákon selhal tak dobře jako rakouský, tu se-
lhává také zákon o nekalé soutěži; neboť jakkoli
by tu mohla míti česká konkuren-
ce prospěch, přece nelze zjistit
tu trestni souvislost. Tu vykazuje
zákon zcela zjevnou mezeru.«
Marně snaží se dr. W.-W. vyplniti tuto
mezeru nadbytkem svých právnických umů i do-
chází k úsudku, že by se tu dala povaha trest-
ního skutku velice těžko definovati, tak že by
nepomohl ani »kaučukový paragraf« o činech
kredít všeobecně ohrožujících, neboť by i v tom
připadě musila býti »zajištěna beztrestnost há-
jení oprávněných zájmů«. Jako jediné
útočiště zbývá právnickému mstiteli České spo-
řitelny — občanské soudnictví, kteréž by pů-
vodce takového národního runu, zejmena
národní tisk výdatně přidrželo k ná-
hradé škod, kdyby runem takto nastrojeným byl
úvěrní ústav poškozen. Avšak i tu platiti by
musila zásada, že ten, kdo jen své právo vy-
konává, nemůže býti vázán nikomu k náhradě
škody — doznává prostosrdečně frankfurtský
právník, stejně výtečný i jako kriminalista i jako
civilista, ponechávaje si hubeňoučkou útěchu, že
by mohlo býti zůstaveno civilnímu soudu roz-
hodnouti, zdali národní anebo konfessionální
štvanice jsou nezadatelným lidským právem,
zbraněmi, jichž možno bez nebezpečí právních
důsledků použivati. Abychom byli zkrátka hotov
doktor
8
article
s německým právním filosofem, podotýkáme
ještě, že za oporu těchto svých omračujícíeh
názorů obral si anglické zákonodárství proti od-
borovým dělnickým organisacím a že na konee
dospívá k závěrku, že i »v tomto vysoce-
moderním případě národnostníh
runu mohl by nález občanskéh
soudu, který by nezodpovědné osno-
vatele tohoto skandálu učinil podl
práva občanského zodpovědnými, držeti ná-
rodnostní ztřeštěnce poněkudo na
u zdě.«
Doufejme, že na základě této disertace bude
pan dr. šl. W.-W. povolán na nejbližší uprázd
něnou stolici trestního anebo občanského práva
v Rakousku. Zejmena hodil by se na německou
universitu v Praze, kdež by s panem baronem
Wieserem i co do vznešenosti, ba urozenosti
hloubky učenosti představovali důstojný pár dios-
kurů strážců německé kolonie v Praze. K při-
měřené změně statutu České spořitelny doplňkem
trestních ustanovení pro vkladatele
české národnosti, kteří by se opovážili své vklady
v České spořitelně vyzvednouti a pro české no-
vináře, kteří to nacházejí nejen v pořádku, al
přímo to těmto českým vkladatelům doporučují.
našel by tu — vzhledem k proslulému § 87.
tr. zák. víe porozumění než podie svého článku
očekává.
doktor
Wieser
Rakousko
Praha
Český spořitelna
9
article
Ostatně mýlí se pan dr. von Weiss-Wellen-
stein. Čeští vkladatelé sice z valně části — byl
to asi majitelé kolem 20 millionů vkladů, chtěl
aby jim byly jich vklady všemožně »najednou«
vyplaceny, ale bylo o to dvěma a půl selninot
policejní stráže postaráno, aby byli připouštěni
k pokladnám Č. spořitelny — v husím pochodu
k usnadnění virtuosního výkonu všeobecně obdi
vovaných pokladníků České spořitelny, kteří vy
pláceli půldruha millionů korun denně průběhem
dvanácti hodin, ačkoli pokladna vkladů v Měst
ské spořitelně pražské týž obnos přijala a ulo-
žila se všemi formalitami průběhem obvyklých
úřadních hodin. Z toho vysvítá, že Česká spo-
řitelna neměla tak honem na spěch, jakožse
vůbec do dneška ukazuje, že nevyplácí vklady
českým vkladatelům na jednou, neboť stále ješté
vyplácí se za božské trpělivosti těchto vklada.
telů velice abnormální suma aspoň třetiny mil-
lionu — ne-li víc každodenně.
Frankfurtský autor nazývá drahocennou
nákladnou pozornost českých kapitalistů, jejímž
středem Čoská spořitelna od 21. února jest, »vy-
socemoderním nacionálním runem. « Je pravda,
že by vůči němu selhalo nejen německé a ra
kouské právo, ale i známé heslo Ben Akibovo.
Neboť co by řekl a napsal dr. W. W., kdyby
věděl, že »režiséři« tohoto vysoco moderního
runu nejen starají se o stálé vybírání českých
vkladů, ale i o to, aby Česká spořitelna byl
penězi přímo zaplavována! Stá o by z
to, aby napsal ještě jeden článek a sice o tom,
kterak trestně či občansky stíháni býti mají hy
poteční dlužníciCeské spořitel ny
kteří ještě houfněji než vkladatelé převádějí své
dluhy na zemské a české ústavy.
Weiss
ben Akibův
W W
Český spořitelna
10
article
Lze-li mluviti o »poškození« úvěrního ústavu
pak zajisté úbytek výnosu jest mu nebezpečněj-
ším než úbytek jeho vlastních dluhů, zvlášte
děje-li se tak nenáhle jako v našem případě
Run hypotečních dlužníků zalézá České spoři-
telně daleko více za nehty než run vkladatelo
a při padesáti millionech realisovaných kon-
versí lze si lehko vypočisti úbytek výnosu. Ob-
náší na vlas úbrn difference mezi úrokovou
mírou vkladů a půjček. Ani konverse státního
dluhu, kterouž »N. Fr. Presse« tak poplašila
vkladatele, nestojí Českou spořitelnu tolik krve
neboť úbytek této činí toliko 0.2 procenta při-
slušného majetku.
Nikoli své právo, ale svou proklatou —
Němci proklínanou povinnost konal národní tiak
český při runu na Českou spořitelnu ! Tak
naléhavou a zodpovědnou, že onen »národníe
tisk, ktorý při jejím vykonávání scházel, zle
zapsal se do účtů české veřejnosti, která, to
nezapomene a neodpustí těmto zpronevěřileům.
kteří buď zjevně, aneb mlčky či konečně svou
nedochůdností a vlažnosti přidali se k táboru.
v němž vévodí »Tsgblelt« s »Bohemil«.
Toto právo k bezohledněmu vykonávání
své povinnosti vůči prospěchu národa jako
celku nedáme si my, »Národní Listy«, nikdy
zkrátiti, tím méně vzíti, a bylo-li odměněno
tentokráte všeobecně patrným úspěchem, vdě-
číme za to vroucně pocitěným díkem za vše
obecné porozumění a konání povinnostise
strany české veřejnosti. Boje ovšem daleko
ještě konce neviděti a protož s chuti —
v předl
Ob
11
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
Z Praze, 14. dubna. Parlamentn
situace v Uhrách.) Návrh Košutovy strany
aby vláda, chce-li, aby se projednal v čas za
timný rozpočet, odvolala brannou předlohu, ne-
bude přijat. Takový jest prý dle informaei
»N. P. Journalu« výsledek vídeňské cesty mi-
nistrů Kolom. Szella a bar. Féjervára. Výsledek
ten souhlasí ovšem s nedávným Szellovým pro-
hlášením ve finančním výboru, v němž před-
seda ministerstva oznámil, že vyhovění požadav-
kům Košutovým bylo by nejen pobřbem prvého
řádu branné předlohy, nýbrž i pohřbem sněmov-
ního principu majority. Povolností vlády uznala
by se v Uhrách oprávněnost obstrukce. Odpon
proti branné předloze dá se snad vysvětliti po
vinnostmi opposiční strany, ale obstrukce proti
zatímnému rozpočtu je neoprávněna, neodůvod-
něna a nepřípustna. Boj s obstrukcí musí tedy
dle názorů vládní strany býti dobojován, sic by
si mohla jakákoliv opposice každý rok smysliti,
že překazí projednání rozpočtu, čímž by vehnala
zemi do mimozákonného stavu a žádný kabinet
by se neudržel u vesla déle jednoho roku. Ta-
kovou nejistotu politických poměrů většina však
připustiti nesmí a proto musí býti jednou pro
vždy vyzkoušena moc a sila většiny a rozhod-
nuta olázka, zda má v Uhrách plaliti vůle zá
konité většiny, či násilí terroristické menšiny
Dokud tato olázka nebude rozhodnuta, kabine
Szellův vytrvá v parlamentní bouři. O pravi-
delně, zákonilé a nepřetržité vedení státní správy
postará se prý náležitým způsobem; vše půjde
i dále v pravidelných kolejich, vyjma pariament.
Košutův
Praha
Uhry
12
article
Ten však se vyšinuf ze kolejí už dávno.
Druhý výsledek videňské cesty jest prý ten.
že v branné předloze nestane se
již žádná změna. Branná předloha jes
prý přímý důsledek usnesení loňských delegne
a oběti, jež se předlohou ukládají poplatníkům.
jsou prý nepatrně (!) v porovnání s tím, co mu-
sejí jiní národové platiti na své vojsko. Ostatně.
kdyby branná předloha nebyla sněmu podána
letos, musila by se podati nezbytně příšti
rokem. Košutovci vystoupili se svými národním
požadavky při branné předloze nevčas Jich
požadavky dají se uskutečmiti je
postupně. Z tuhého zápasu, který Szell ved
s rakouskou vládou o vyrovnání a přli ně mž
na konec dopomohl k vítězstv
všem uherským požadavkům, mohl
se prý košutovci naučiti, že by se témuž Szellovi
podařilo vymoci postupně také všechny ony ná-
rodní požadavky, s nimiž vystupuje nyní oppo
sice. Ale parlamentní revolucí nedosáhnese
ničeho. Vláda pokládá proto, dle » N. P. Jonrn.«
za svou povinnost, parlamentní opposici zlomiti
stůj co stůj. Rozhodující boj bud
však sveden teprve v lěté a do té
doby stane se opatření, aby také veřejné mínění
v zemi, svedené opposiční agitací na nepravou
cestu, uvedeno bylo do pravé koleje.
Szell
Jonrn
13
article
Tolik jeden víádní list. Druhý, » Pesten
Lloyd«, vystupuje s dosti choulostivým vyzváním
k opposičním stranám. Znemožní-li prý projed-
nání rozpočtu a nastane v zemi stav ex-lex, pak
se opposice nesmí spokojiti jen věčným mlu-
vením, nýbrž, uzná-li vedení státní správy bez
předchozího sněmovního schválení za zločin prot
ústavě, musí provésti důsledky z toho, a žá-
dati, aby sněmovna ministerstvo
obžalovala. Sněmovna pak rozhodne, byla-li
ústava porušena neb ne. Takové rozhodnutí mus
prý opposice vymoci, nechce li, aby každému
bylo jasno, že všechno její mluvení jsou holé
fráse a všechno její jednání pouhá komedie, že
ji neběží o zájmy národa, nýbrž jen o vlastn
ubohé zájmy strannické.
Z těchto vládních projevů je jasno, že po
kusy o smír se v. Uhrách rozbily a ve čtvrtek,
kdy se sejde opět sněmovna, rozzuři se znova
boj mezi většinou a menšinou.
Ze Zadru, 8. dubna. (Kn. Borelli. —
Ministři v Dalmacii.) Manfred kn. Bo
relli, jenž byl před Vánocemi jmenován členem
panské sněmovny, účastnil se jednání sněmov
ního poprvé v sobotu dne 4. t. m. Svůj sli
vykonal v jazyku chorvatském, čímž se
veřejně přihlásil za zástupce — až dosud jedi
ného — rakouských Chorvatů v panské sně
movně. — V Dalmacii tráví velkonoční prázdniny
dva rakouští ministří: baron Giovanelli a Böhm-
Bawerk. O ministru orby bar. Giovanellovi se
psalo, že přijíždí do Dalmacie, aby se seznámi
se zdejšími zemědělskými poměry. Ale takových
vznešených návštěv měla Dalmacie v minulýeh
létech již několik a žádná neměla ani takový vý
sledek, aby se ve Vídni porozumělo, ne jaké má
Dalmacie potřeby, nýbrž jaký má význam pro
celou říší. Proto neslibujeme si ničeho ani z ny
nější návštěvy dvou ministrů najednou.
Lloyd
Borelli
Manfréd
Bo
Chorvat
Giovanelli
Böhm
Bawerk
Uhry
Kněžná
Dalmacie
Vídeň
panská sněmovna
Zadr
14
article
Z Ostravska.
V Mor. Ostravě, 8. dubna.
Ostravsko
Ostrava
15
article
(Příčiny naší slabosti: roztří
štěnost, opozdilost. — Soustre
dění sil v Ostravě a jeho úči nky
— Matice ostravská. Národní je-
dnota pro vých. Moravu a Slezsko
Německé denunciace a štv an
proti Čechů m.)
Pn.— Národní život na Ostravsku trpí roz-
tříštěností. Pro nedostatek naší organisace uspěl
němectví zapustit všude tak silné kořeny. Mu
síme si již uvědomit, že Němci vládnou
Ostravsku nejen tam, kde drži správu obcl ve
svých rukou, nýbrž i tam, kde my Češi jsm
dle jména pány, avšak žijeme pod vlivem ně-
meckým, služebni a poplatní Němcům, jaks
to na přiklad tak křiklavě ukázalo v Přiboře
zadáním čtvrtmillionové stavby české reálky ně
meckému staviteli Karlsedrovi.
To není připad jediný, aniž výjimečný, sie
jak jinak bylo by možno, aby po městech zdej
šího kraje uprostřed výhradně českého lidu,
mohlo se obživi i a hmotně i nacionálně pro-
spívati tolik německých lékařů, advokátů, ob
chodníků a jiných cizorodých živlů. Lid český
v národním vědomí opozdilý, jak v městech tak
v obeích venkovských dává jim mízu a sílu
V tom pak právě jest Achilova pata če
ského Ostravska, příčina naší slabosti v Mor.
Ostravě, že z venkova příliv nedodává sem ná-
rodně pevných, ucelených lidí, jak to vidíme
na přiklad na Olomoucku a Hranicku, a jak
bylo dříve na Prostějovsku, Kroměřiížsku a jind
po Moravě.
Sily naše na Ostravsku nestačovaly na
práci v Mor. Ostravě i po kraji, Soustředovale
se proto snažení všecko na Mor. Ostravu. Mor
Ostrava sama na sebe a do sebe obracela vše
Mělo to své dobré stránky — pro Mor. Ostravu.
ale také zlé, čehož důkaz vede se zvláště n
Čecho
Němec
Čech
Kroměřiížsko
Sila
Mor
Ostrava
Morava
Slezsko
Ostravsko
Olomoucko
Hranicko
Prostějovsko
16
article
V drobném prodejlt
ranní čéslo o sobě.
na zh
sdpoladní
ve Glialkšch na venkove
ranní čislo. . . . .
odpolední
Inserá t,
platí se hotově ropře
Fředplacení a šntevty pěřjímná vdninl-
stzace v Mlarlansté u lici č.
Tam nacházejí se též rrdskee
tlskársa a ezpodics „ řlárodnich Lista-
Lakogisy se nevraeei
Lakogisa
Mlarlansta
17
article
ztrátě Frýdku a na ztrácející se nám zpod ru-
kou — Slezské tak zv. Polské Ostravě, jakož
i na Marianských Horách, jež tvrdě se staví na
vlastní nohy, aby se zachránily jako česká obee
a brzy české město, z čehož dobývati se jmeme
sousední Mor. Ostravu s Přivozem a Vílkovi-
K dobrým stránkám svádění živných
zdravých šťáv kraje do Mor. Ostravy připočíst
jest nepopíratelný náš vzrůst v Mor. Ostravé,
skutečný základ, z něhož rozrůstati budeme,
aniž nepřitel bude míti prostředků a moci brá-
niti v tom našim kořenům a větvím
Jsme zde. A kdyby jiného měřítka nebylo
pro naši existenci, pro naše vzmáhání, vztek
nepřátel a jejich čím dál drzejší a nestoudnější
útoky poučily by nás o tom s dostatek. Vidí
cítí v nás povyrůstajícího obra.
Bylo již v č. 82. t. 1. pouk ázáno na útoky
žurnalistiky německé proti našim peněžním ústa
vům. Český akciový pivovar v Mor. Ostravě také
jich nezůstal ušetřen. »Matice ostravská«, spo-
lek nejčistších a nejvznešenějších snah, vydržu-
jící české vyšší gymnasium a českou vyšší re-
álku v Mor. Ostravě, napadena neméně zběsil
a nízce.
V dnech právě minulých vydala » Matice
ostravská« výzvu k přátelům, k členám a k
všemu lidu českému na Ostravsku, aby nedali
jí padnouti a s ní českým středním školám
zdejším, které v nejbližších letech dojdou tříd
závěrečných a pak budou postátněny
Němci ostravští — nesmíme jich pardono-
vati sváděním veškeré viny na německou žur
nalistiku ostravskou, opavskou a těšínskou, je
za ně láme kopí — denuncují veřejně » Matici
ostravskou« za spolek tendencí politických
vrcholu své nestoudnosti dokročili vyhlašováním
Mor. Ostravy za druhou Celji a tudíž postá
nění české reálky a českého gymnasia ostrav
ského za vpád do svě državy a casus bell.
Mor
Němec
Frýdek
Ostrava
Přivoz
Morava
Ostravsko
Český akciový pivovar
Morava
18
article
Od kdy jest němectví na Ostravsku domovem
Ne déle čtvrt století a to ještě příčiněním —
židů, bez nichž i dnes a nadále, až pokud
právě židé k rozumu nepřijdou a nezaujmou
stanoviska slušnosti a spravedlnosti odpovída-
jícího, budou suchou větví.
Ježto pak apetit roste s jídlem, podnikají
ostravští Němci boj i proti věcem neexistent-
ním, embryonálním mlhovinám možných příštich
organisací českých. Sprostou, pravou německou
denunciací zahájili boj proti »Národní Jednotě
pro východní Moravu a Slezsko«. Jest sprostou
tato denunciace zvláště proto, že myšlenku
přípravy k založení N. J. s průzračnou tendenl
připisují známému pracovníku knězi P. Svobo-
dovi, »jehož národní činnosť ve Slezsku sa
mým církevním úřadům, které, jak známo, ni
kterak nejsou Čechům nepřátelské, dala podně
k zakročení.« V Olomouci tento německý poky
z Ostravy dojde zajisté na příslušnou známo
— Čechům nikterak ne přátelskou — adresu
Ale také Poláky štvou pro zakládanou
N. J. proti Čechům. »Ale také v polskýeh
kruzích proniká proti novému českému sochran-
nému« spolku hnutí, poněvadž se nikoli neprá-
vem tuší, že jeho počešťovací snahy budou na-
mířeny také na četné, ve východním Slezsku
a v moravsko-ostravském okresu usedlé Po-
láky.«
Nám bude lhostejno, jakých úspěchů s
štvavé denunciace německé dodělají v tom nb
onom směru. Nás tu nic již nepřekvapí a jsme
na krajní důsledky připraveni. V tom mohli by
se Němci zklamati: lány, na nichž společně
radikálním »Glosem« fryštátským rozsévají proti
český koukol, se již nerozšíří. Naopak : při-
chází čas, abychom požadovali zpět, co nám
nepřátelským cizáctvím urváno. Proto koncen-
trujeme slly. A útoky a štvanice Němců jen
nás poučují, že na dobré jsme cestě a pobízejí
k vytrvání.
Němec
P d
Čecho
Polák
Glos
Ostravsko
Slezsko
Olomouc
Ostrava
národní Jednota pro východní Morava
20
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
ZPrahy do Benátek.
Cestovní záznamy venkovského umělce.
S pražskými dojmy rovnou do Italie je pro
turistu věru zajímavý skok. V Praze bylo by sice
telik prohlížeti a ohledávati, že bys potřeboval
nejméně 8 dnů pro dost povrchní informaci.
Krátký pobyt jednodenní nedovoloval mi, než
o jediný předmět se zajímati. Dopoledne navští-
vil jsem král. Vyšehrad, kde mne překvapily
ukázky velmi šablonovitého polychromování jisté
firmy. Blízký hrbitov s pěknými svými náhrobky,
poučil mne, že zalíbení Čechů pro renaissanci
i zde se jeví. Jednotlivé, velmi pěkné kopiea
varianty se tu vyskytují. Nejvíce mne zarážely
zdejší erární magaciny a vojenská opevnění, jak
se zdá, dosud užívané. Doufám, že tu nejsou
sklady prachu, jež by byly velikým nebezpečím
pro památky umělecké Prahy, právě tak jako
depa ve Vídni naproti centrálnímu hřbitovu. Zpá
teční cesta vedla mne k návštěvě Emauz. Mohl
jsem polychromování malby v kostele bez pře-
kážky a v pokoji studovati. Jemným, hlubokým
a vážným souladem barev byl jsem okouzlen.
Čecho
Benátky
Praha
Vídeň
Emauzy
Vyšehrad
21
article
Tu je vskutku správné poznání a pochopení sta-
rých škol osvědčeno, dnes, bohužel, namnoze
nepochopované a ost nedostatečně oceněné.
Kdyby dnes někdo tak ponuré návrhy zhotovil,
nedostal by zakázek. A přece účinek jich více
ke zbožnosti povzbuzuje, nežli dojem světlých
kostelů. Vážnosti tónů nemálo přispívá jemný,
zlatý ornament, jejž mimo klášter, který sám pro
sobe pracuje, by sotva kdo zaplatil. Třpyt a lesk
jemných ornamentů spolu s vážnými, ztrnulými
barvami přivádí něco slavnostního do nálady
chrámového vnitřku, jež člověka hluboko pro-
chvívá. Emauzy zůstanou vzorným příkladem
uměleckého souladu. Dle mého přesvědčení jest
to jedině správný způsob polychromování ko-
stela. Sám jsem svého času mnoho v tom směru
komponoval, ale zanechal jsem toho. Zdálo se
mi vše tuze ponurým a nikdo by nebyl chtěl
hraditi náklad na zlatý ornament, jímž by včc
teprve prosvitla a harmonického vyznění došla.
Emauzy
22
article
Ačkoliv jsem před tím Emauz nikdy nespatřil,
připadal jsem si tu jako mezi dávnými známými.
Odpůldne věnoval jsem kostelu sv. Víta. Ce-
stou pobavil mne pohled na pěkné paláce, jako
Thunův atd. Také Schwarzenberský mi ukazo-
vali. Mohutná budova hradu doplnila obraz doby
stavebně mohutné, na výši representace stojící.
Škoda, že část hradu proti postrannímu vehodu
do kostela pod královským oratořem s gotickými
formami, obkličena jest zdí! Nejspíše se ta
starší, zajímavá část restauruje. Kostel sv. Víta
patří bez odporu k nejkrásnějším památkám,
které jsem kdy víděl. Velkolepá stavba, úplným
dostavěním arci teprve náležitě v jev vystoupí.
Okna vysoko umístěná skýtají sice výhodu, že na-
vštěvovatelé vnikáním tolika světla vytrhováni
nejsou ze své pobožnosti, ale za to detaily vzácné
práce na skle unikají pozornosti, jaké by zasluho-
valy. Velkolepé je královské oratorium. Podobně
štihlou gotiku máme v Novém Městě za Vídní
a v Eisenerzu, ale pro tak krásnou, úplně za-
vřenou komposici neznám příkladu u nás. Ač
světlo bylo nedostatečné, pokusil jsem se přece
dvakrát, oratorium fotografovati; jsem zvědav.
podařilo-li se mi to. V postranních kaplích na-
lozeny byly zbytky starých maleb. Zachovati je
jak se zdá, nemají v Praze zájmu ani poroz-
umění. I nápisy, s malbami nalezené, ponechány
jsou, aby vybledly a nechráněny zanikly. Nové
práce Sequensovy mne vlastně zklamaly; jsout
to reminiscence z jeho vlašské studijní cesty
Hodí-liž se právě pro kostel sv. Víta? Měl jsem
sice málo času a špatné osvětlení ke studiu, ale
pochybuji, že ukazují zbytky maleb vlašskou
renaissanci aneb že by sem vlašské vlivy byly
zabloudily. Můj podobný náhled o nesprávném
pochopování starých maleb byl ještě sesílen,
svatý . Vít
Thunův
Sequensův
Vídeň
Eisenerz
Praha
svatý . Vít
23
article
když mi po prohlédnutí kostela sv. Víta po skon
čení nešpor otevřeli kapli sv. Václava. Polychro
mie stropu upomínala mne jak v komposici, tal
svým stavem na známou „udírnu“ s ptačím sou
dem v zámku jindřichohradeckém. Hořejší cy
klus, ač lépe zachován, jest tak zaprášen a za
špiněn, že ani blíže ohledán býti nemůže. Po
hříchu je jisto, že tak jen úplné zkáze vstří
hledí. Opravdu nevíš, co si přáti! Nebude-li s ním
správně naloženo, utrpí ještě více a bude-li mu
s pietou všechna píle věnována, neubráníme se
zase útokům, jež, bohužel, vždy jsou na snadě.
zvlášť u takové památky, jakou je kaple sv
Václava. Čistění fresek pouhým oprašováním, ne
povolanou rukou a za okolností, kdy se vlastně
ani neví, co prach dlouho uleželý již zničil, ni
kterak se nedoporučuje. Snad pro tu chvíli jest
dokonce i nejlépe, nechati vše, jak jest. Svatý
patron nechť ve své svatyni sám se postaráo
pravé vnuknutí. Lépe vypadají velice pozoru
hodné fresky v dolejším vlysu mezi drahokamy
svatý . Vít
svatý . Václav
svatý Václav
24
article
Ač jsou starší, netrpěly tolik prachem, jsou pří-
stupnější práci očisťovací a jenom pro nebezpeč
oprašků měly by pro budoucnost býti opatřeny
ochranným voskovým praeparátem. Průvodee
ukázal mi za oltářem přílbu sv. Václava a jiné
částě odění. Potom na straně tabulový obraz s vy-
obrazením, jak sv. Václav, drže se za kruhu
dveří, zavražděn byl. Kruh prý nyní na dveřích
kaple se nachází. Již dříve za prohlídky kostela
zpozoroval jsem, že lidé často za kruh brali,
zkoušejíce, je-li kaple otevřena. Přikročil jsem
také ke dveřím a otevřel, bych lépe na kruh
uviděl. Zdánlivě měl tutéž podobu jako na tabu
lovém obrazu (nevím, zda od Dürera či kterého
mistra staroněmecké školy), také vypadal jak
pravý a hodně upotřebený; přece však bych po
kládal přenesení na dvéře kaple za legendu. Snad
stará kopie? Kruh byl by nejcennější relikvií
u níž vypustil sv. Václav duší, a měl by proto
ve skříni za oltářem chován býti a ne sloužiti za
předmět ohmatu každého zvědavce, jako mně
byl posloužil. S jakousi zbožnou bázní prohliže
jzem potom Černínskou kapli, s ostatky sv. Sig
munda. V Třeboni máme jeho legendu v cyklu
tří obrazů vyobrazených, krásnou památku tak
ranní úcty tohoto světce u nás.
Z Prahy jel jsem dle programu zcela osobit
sobě položeného přes Tatenice u Zábřeha n
Moravě — kde jsem poznal Suppra, znamenitého
freskanta z 18. věku, rodem z Moravské Třebove
— a přes Moravskou Třebovou, kde Supper též
byl činným, do Vídně. A odtud po třídenním po
bytu do Terstu. V dómu terstském všecko je roz
vikláno. „Paprsky“ letošního zemětřesení za
sáhly ne právě solidné, jak se zdá, budovy ital-
ského pásma až k našim hranicím. Není tomu
ještě rok, co jsem navštívil zdejší dóm. Dnes j
strop zapeřen, pilíře podepřeny. Též v Muggii
jest strop zničen.
svatý . Václav
Dürer
Václav duše
Třeboň
Praha
Tatenice
Zábřeh můj Morava
moravský Třebová
Vídeň
Terst
Muggia
25
article
V Benátkách hledal jsem zotavení svéh
zdraví. Bohužel, marně. Benátky jsou drsnějši
než Opatije. Tu se ještě koupali, tam bylo již
po saisoně. Viděl jsem Benátky opět po 18 lé-
tech. Spěchal jsem znova pozdraviti všecka pa-
mátnější místa. A tak jsem i za počasí méně pří
znivého, jež mne letos všudy pronásledovalo, by
celý den na nohou až do únavy. V Benátkách vy
padá to vlastně smutně; všecko je roztřeseno
Mnohé známé zvonice hrozivě se naklonily
krásný palác Dario z ranní renaissance hned na
počátku Canal Grande nadmul se jako těhotn
žena; budou spony pro ztažení miti sílu šněro-
vačky? Torcello*) byl již 14 dní zavřen, má cesta
tam byla marna. Též před Fusinou byl jsem va
rován. „Periculoso“ 1 atd. Mnoho se mstí. Věčně
žíti a sklízeti, nikdy nehnojiti a neopravovati, ne
snese nejtučnější louka. Také tak má se to s vět
šinou obrazů v kostelích. Záclony vynesly pěkn
1) Muggia se starým hradem a velkolepými lode
nicemi v Terslu.
) Někdy znamenité obchodní místo, nyní ve
s dómem z r. 671 na ostrově sev.-vých. od Benátek
zpropitné, ale nechránily před prachem a špínou.
Mnohý obraz jest tak znešvařen a černý, že jsem
jenom z vlastní upominky a pomocí svých starých
fctografií někdejší svěžest barev si představoval.
Dario
Benátky
Opatije
Muggia
canal Grand
26
article
Ještě více byl jsem překvapen v akademii delle
Belle Arti. Místnosti, jak jsem je jako student
ještě znal, byly dílem upraveny, dílem byly nove
místnosti k rozšíření galerie přibrány — a tak
nevisí již Tizianova perla „Assunta“*) v malém
pokojíku, kdež přemocně působila, nýbrž v no-
vém sále se znamenitým osvětlením ve společ-
nosti Tintoreltových divů sv. Marka!), Verone-
sovy Madonny se svatými, Giov. Bellini?) atd.
Jest tedy ve společnosti vybraných skvostů. Ale
umělecké uspořádání dostalo vrch nad úvahamí
starých odborníků. Každý obraz nemožno uml-
sťovati dle potřeby jeho předmětu. Až do této
návštěvy jsem nevěděl, že Assunta jest tabulový
obraz; nyní jsem shledal, kterak se jeho vodo-
rovna kdysi prkna zbortila, kterak u andělů, kde
prkna jsou spojena, barva odpadává a všecek
obraz je ohrožen. Totéž pozoroval jsem u tabu-
lového obrazu Giovanna Bellinia Carpaccio“). o
způsobu restaurace těch a jiných starých pa-
mátek nechci se ani zmiňovati. My seveřané po-
čínáme si při tom vážněji, s větší pietou. Kdy-
bych měl času, napsal bych kapitolu o pěstováni
starého umění v Italii, t. j. v Benátkách, Padově
atd. Krásný Jiří Mantegnův v akademii jest sice
pod sklem, ale od zadu není chráněn, a tak kazí
se základ malby zvolna, ale tím jistěji. Jsem rád,
že jsem poznal mnohý z těch obrazů v době
šťastnějších pro něj okolností a lituji budoucí
návštěvníky, kterým nebude již dopřáno uzříti
T. M.
je ve stavu tak zachovalém.
3) Nanebevzelí P. Marie z r. 1516 z nejlepší doby
Tizianovy.
) Sv. Marek střemhlav dolů letě vysvobozuje
otroka z rukou pohanů.
) Madonna s 6 svatými, kanon benátského umění.
) Hostina v Emauzu
Tizianův
Assunta
Marek
Bellini
Giovanna Bellinio
Mantegnův
Madonna
Benátky
Padova
Verone
delle Bell Art