ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 15c58fe0-70b6-11dc-9195-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 26 celkem · entity: place 54, person 52, org 11, work 5
1 masthead
Ročník XXXXIII.
2 masthead
V Praze, ve středu dne 15. dubna 1903.
Praha
3 masthead
Číslo 103.
4 article
Na ranut a odpol. listy předplácí ser v Pvaze v administrati a páěale ns čtvrt leta s dvojí čonáškou K 50 no prěsle nstrit leta . . . . 7 K e0 h ve flakách: 2 K 30n na ně-ko Teštos: a měníe na čtvrt lsia . . . . 9 k to s draji zisillou a mě ntní láts . . . 1I K d0
5 title
Cncšní čísle pra Praha le o 10 stranác .
Praha
6 article „Česká spořitelna“.
„Česká spořitelna“. K jubileu stého a prvního našeho článku o »nejmocnějším a nejsolidnějším německém úvěrním ústavě v Rakousku« překvapil nás včera páně Mercyův »Tagblatt« úvodníkem, po jednávajícím o témž ožebavém a choulostivém předmětu, takže i kdyby nebylo naznačené slav- nostně povznášející příčiny, byli bychom pou hými ohledy zdvořilosti nucení odpověděti na témž významném místě. Řečený článek »Prage Tagblattu« není jeho vlastním duševním ma jetkem a to činí jej — řečený článek — za jisté neskonale cennějším. Byl vystřižen z dub nového čísla »Bank-Archivu«, nového to ve Frankfurtě nad M. vycházejícího vznešeného (»vornehmen«) odborného časopisu a spisovate- lem jeho jest jakýsi pan dr. Gustav von Weisz Wellenstein. Recitáior článku v »Prag. Tag blattu« k tomuto výstřižku přidal ze svého jenom nový nadpis: »Trest na utrhačné útoky na úvěrní ústavy«; v originále má článek tilul poněkud již známý, ale stále svěží a sice »Ru na Českou spořitelnu«. Jest psán přímo na naši adresu a na svědectví, že společně s oběma kasiňáckými listy, s panem drem. Eppingrem, drem. Kargem, »Verbandem«, »Centralbankou »Českou spořitelnou« i v Germanii mnohé vzne- šené osobnosti sedí na vejcích pomsty za vybí- rání českých vkladů ze »staroslavného« domu na Ferdinandské třidě! Pan doktor z Wellen- steinů shledává totiž, že žádný ústav, který vklady přijímá, nepočítá s připadností, ž všechny vklady budou současně vybrány a že by sotva který jiný z těchto ústavů byl vydržel takový útok, že jest tudíž pochopitelno, naskýtá-li se otázka, kler ak režiséry tohoto runu trestně po- padnouti. Toliko prý jistota, že původcové takovýchto ničemností (achach !) jdou vstříe nad pochybu jistě těžkému trestu, může poskyt- nouti uklidnění v tom směru, že se podobné
doktor Weisz Verband Rakousko Ferdinandský Wellen Český spořitelna Tagblatt Praga Prag Tagblatt
7 article
události nebudou opakovati. Podle německého práva není pro autora pochybnosti o tom, podl rakouského jest mu pravděpodobnosti, že by to šlo. »Neskonale oblížnějším jest však případ, pakliže takový run obratným rozdmycháním ná- rodních vášní, řřídních protiv aneb nábožen- ských sporů zosnován«, shledává frankfurtský doktor dále, i dodává: »Tu by německý trestní zákon selhal tak dobře jako rakouský, tu se- lhává také zákon o nekalé soutěži; neboť jakkoli by tu mohla míti česká konkuren- ce prospěch, přece nelze zjistit tu trestni souvislost. Tu vykazuje zákon zcela zjevnou mezeru.« Marně snaží se dr. W.-W. vyplniti tuto mezeru nadbytkem svých právnických umů i do- chází k úsudku, že by se tu dala povaha trest- ního skutku velice těžko definovati, tak že by nepomohl ani »kaučukový paragraf« o činech kredít všeobecně ohrožujících, neboť by i v tom připadě musila býti »zajištěna beztrestnost há- jení oprávněných zájmů«. Jako jediné útočiště zbývá právnickému mstiteli České spo- řitelny — občanské soudnictví, kteréž by pů- vodce takového národního runu, zejmena národní tisk výdatně přidrželo k ná- hradé škod, kdyby runem takto nastrojeným byl úvěrní ústav poškozen. Avšak i tu platiti by musila zásada, že ten, kdo jen své právo vy- konává, nemůže býti vázán nikomu k náhradě škody — doznává prostosrdečně frankfurtský právník, stejně výtečný i jako kriminalista i jako civilista, ponechávaje si hubeňoučkou útěchu, že by mohlo býti zůstaveno civilnímu soudu roz- hodnouti, zdali národní anebo konfessionální štvanice jsou nezadatelným lidským právem, zbraněmi, jichž možno bez nebezpečí právních důsledků použivati. Abychom byli zkrátka hotov
doktor
8 article
s německým právním filosofem, podotýkáme ještě, že za oporu těchto svých omračujícíeh názorů obral si anglické zákonodárství proti od- borovým dělnickým organisacím a že na konee dospívá k závěrku, že i »v tomto vysoce- moderním případě národnostníh runu mohl by nález občanskéh soudu, který by nezodpovědné osno- vatele tohoto skandálu učinil podl práva občanského zodpovědnými, držeti ná- rodnostní ztřeštěnce poněkudo na u zdě.« Doufejme, že na základě této disertace bude pan dr. šl. W.-W. povolán na nejbližší uprázd něnou stolici trestního anebo občanského práva v Rakousku. Zejmena hodil by se na německou universitu v Praze, kdež by s panem baronem Wieserem i co do vznešenosti, ba urozenosti hloubky učenosti představovali důstojný pár dios- kurů strážců německé kolonie v Praze. K při- měřené změně statutu České spořitelny doplňkem trestních ustanovení pro vkladatele české národnosti, kteří by se opovážili své vklady v České spořitelně vyzvednouti a pro české no- vináře, kteří to nacházejí nejen v pořádku, al přímo to těmto českým vkladatelům doporučují. našel by tu — vzhledem k proslulému § 87. tr. zák. víe porozumění než podie svého článku očekává.
doktor Wieser Rakousko Praha Český spořitelna
9 article
Ostatně mýlí se pan dr. von Weiss-Wellen- stein. Čeští vkladatelé sice z valně části — byl to asi majitelé kolem 20 millionů vkladů, chtěl aby jim byly jich vklady všemožně »najednou« vyplaceny, ale bylo o to dvěma a půl selninot policejní stráže postaráno, aby byli připouštěni k pokladnám Č. spořitelny — v husím pochodu k usnadnění virtuosního výkonu všeobecně obdi vovaných pokladníků České spořitelny, kteří vy pláceli půldruha millionů korun denně průběhem dvanácti hodin, ačkoli pokladna vkladů v Měst ské spořitelně pražské týž obnos přijala a ulo- žila se všemi formalitami průběhem obvyklých úřadních hodin. Z toho vysvítá, že Česká spo- řitelna neměla tak honem na spěch, jakožse vůbec do dneška ukazuje, že nevyplácí vklady českým vkladatelům na jednou, neboť stále ješté vyplácí se za božské trpělivosti těchto vklada. telů velice abnormální suma aspoň třetiny mil- lionu — ne-li víc každodenně. Frankfurtský autor nazývá drahocennou nákladnou pozornost českých kapitalistů, jejímž středem Čoská spořitelna od 21. února jest, »vy- socemoderním nacionálním runem. « Je pravda, že by vůči němu selhalo nejen německé a ra kouské právo, ale i známé heslo Ben Akibovo. Neboť co by řekl a napsal dr. W. W., kdyby věděl, že »režiséři« tohoto vysoco moderního runu nejen starají se o stálé vybírání českých vkladů, ale i o to, aby Česká spořitelna byl penězi přímo zaplavována! Stá o by z to, aby napsal ještě jeden článek a sice o tom, kterak trestně či občansky stíháni býti mají hy poteční dlužníciCeské spořitel ny kteří ještě houfněji než vkladatelé převádějí své dluhy na zemské a české ústavy.
Weiss ben Akibův W W Český spořitelna
10 article
Lze-li mluviti o »poškození« úvěrního ústavu pak zajisté úbytek výnosu jest mu nebezpečněj- ším než úbytek jeho vlastních dluhů, zvlášte děje-li se tak nenáhle jako v našem případě Run hypotečních dlužníků zalézá České spoři- telně daleko více za nehty než run vkladatelo a při padesáti millionech realisovaných kon- versí lze si lehko vypočisti úbytek výnosu. Ob- náší na vlas úbrn difference mezi úrokovou mírou vkladů a půjček. Ani konverse státního dluhu, kterouž »N. Fr. Presse« tak poplašila vkladatele, nestojí Českou spořitelnu tolik krve neboť úbytek této činí toliko 0.2 procenta při- slušného majetku. Nikoli své právo, ale svou proklatou — Němci proklínanou povinnost konal národní tiak český při runu na Českou spořitelnu ! Tak naléhavou a zodpovědnou, že onen »národníe tisk, ktorý při jejím vykonávání scházel, zle zapsal se do účtů české veřejnosti, která, to nezapomene a neodpustí těmto zpronevěřileům. kteří buď zjevně, aneb mlčky či konečně svou nedochůdností a vlažnosti přidali se k táboru. v němž vévodí »Tsgblelt« s »Bohemil«. Toto právo k bezohledněmu vykonávání své povinnosti vůči prospěchu národa jako celku nedáme si my, »Národní Listy«, nikdy zkrátiti, tím méně vzíti, a bylo-li odměněno tentokráte všeobecně patrným úspěchem, vdě- číme za to vroucně pocitěným díkem za vše obecné porozumění a konání povinnostise strany české veřejnosti. Boje ovšem daleko ještě konce neviděti a protož s chuti — v předl
Ob
11 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. Z Praze, 14. dubna. Parlamentn situace v Uhrách.) Návrh Košutovy strany aby vláda, chce-li, aby se projednal v čas za timný rozpočet, odvolala brannou předlohu, ne- bude přijat. Takový jest prý dle informaei »N. P. Journalu« výsledek vídeňské cesty mi- nistrů Kolom. Szella a bar. Féjervára. Výsledek ten souhlasí ovšem s nedávným Szellovým pro- hlášením ve finančním výboru, v němž před- seda ministerstva oznámil, že vyhovění požadav- kům Košutovým bylo by nejen pobřbem prvého řádu branné předlohy, nýbrž i pohřbem sněmov- ního principu majority. Povolností vlády uznala by se v Uhrách oprávněnost obstrukce. Odpon proti branné předloze dá se snad vysvětliti po vinnostmi opposiční strany, ale obstrukce proti zatímnému rozpočtu je neoprávněna, neodůvod- něna a nepřípustna. Boj s obstrukcí musí tedy dle názorů vládní strany býti dobojován, sic by si mohla jakákoliv opposice každý rok smysliti, že překazí projednání rozpočtu, čímž by vehnala zemi do mimozákonného stavu a žádný kabinet by se neudržel u vesla déle jednoho roku. Ta- kovou nejistotu politických poměrů většina však připustiti nesmí a proto musí býti jednou pro vždy vyzkoušena moc a sila většiny a rozhod- nuta olázka, zda má v Uhrách plaliti vůle zá konité většiny, či násilí terroristické menšiny Dokud tato olázka nebude rozhodnuta, kabine Szellův vytrvá v parlamentní bouři. O pravi- delně, zákonilé a nepřetržité vedení státní správy postará se prý náležitým způsobem; vše půjde i dále v pravidelných kolejich, vyjma pariament.
Košutův Praha Uhry
12 article
Ten však se vyšinuf ze kolejí už dávno. Druhý výsledek videňské cesty jest prý ten. že v branné předloze nestane se již žádná změna. Branná předloha jes prý přímý důsledek usnesení loňských delegne a oběti, jež se předlohou ukládají poplatníkům. jsou prý nepatrně (!) v porovnání s tím, co mu- sejí jiní národové platiti na své vojsko. Ostatně. kdyby branná předloha nebyla sněmu podána letos, musila by se podati nezbytně příšti rokem. Košutovci vystoupili se svými národním požadavky při branné předloze nevčas Jich požadavky dají se uskutečmiti je postupně. Z tuhého zápasu, který Szell ved s rakouskou vládou o vyrovnání a přli ně mž na konec dopomohl k vítězstv všem uherským požadavkům, mohl se prý košutovci naučiti, že by se témuž Szellovi podařilo vymoci postupně také všechny ony ná- rodní požadavky, s nimiž vystupuje nyní oppo sice. Ale parlamentní revolucí nedosáhnese ničeho. Vláda pokládá proto, dle » N. P. Jonrn.« za svou povinnost, parlamentní opposici zlomiti stůj co stůj. Rozhodující boj bud však sveden teprve v lěté a do té doby stane se opatření, aby také veřejné mínění v zemi, svedené opposiční agitací na nepravou cestu, uvedeno bylo do pravé koleje.
Szell Jonrn
13 article
Tolik jeden víádní list. Druhý, » Pesten Lloyd«, vystupuje s dosti choulostivým vyzváním k opposičním stranám. Znemožní-li prý projed- nání rozpočtu a nastane v zemi stav ex-lex, pak se opposice nesmí spokojiti jen věčným mlu- vením, nýbrž, uzná-li vedení státní správy bez předchozího sněmovního schválení za zločin prot ústavě, musí provésti důsledky z toho, a žá- dati, aby sněmovna ministerstvo obžalovala. Sněmovna pak rozhodne, byla-li ústava porušena neb ne. Takové rozhodnutí mus prý opposice vymoci, nechce li, aby každému bylo jasno, že všechno její mluvení jsou holé fráse a všechno její jednání pouhá komedie, že ji neběží o zájmy národa, nýbrž jen o vlastn ubohé zájmy strannické. Z těchto vládních projevů je jasno, že po kusy o smír se v. Uhrách rozbily a ve čtvrtek, kdy se sejde opět sněmovna, rozzuři se znova boj mezi většinou a menšinou. Ze Zadru, 8. dubna. (Kn. Borelli. — Ministři v Dalmacii.) Manfred kn. Bo relli, jenž byl před Vánocemi jmenován členem panské sněmovny, účastnil se jednání sněmov ního poprvé v sobotu dne 4. t. m. Svůj sli vykonal v jazyku chorvatském, čímž se veřejně přihlásil za zástupce — až dosud jedi ného — rakouských Chorvatů v panské sně movně. — V Dalmacii tráví velkonoční prázdniny dva rakouští ministří: baron Giovanelli a Böhm- Bawerk. O ministru orby bar. Giovanellovi se psalo, že přijíždí do Dalmacie, aby se seznámi se zdejšími zemědělskými poměry. Ale takových vznešených návštěv měla Dalmacie v minulýeh létech již několik a žádná neměla ani takový vý sledek, aby se ve Vídni porozumělo, ne jaké má Dalmacie potřeby, nýbrž jaký má význam pro celou říší. Proto neslibujeme si ničeho ani z ny nější návštěvy dvou ministrů najednou.
Lloyd Borelli Manfréd Bo Chorvat Giovanelli Böhm Bawerk Uhry Kněžná Dalmacie Vídeň panská sněmovna Zadr
14 article
Z Ostravska. V Mor. Ostravě, 8. dubna.
Ostravsko Ostrava
15 article
(Příčiny naší slabosti: roztří štěnost, opozdilost. — Soustre dění sil v Ostravě a jeho úči nky — Matice ostravská. Národní je- dnota pro vých. Moravu a Slezsko Německé denunciace a štv an proti Čechů m.) Pn.— Národní život na Ostravsku trpí roz- tříštěností. Pro nedostatek naší organisace uspěl němectví zapustit všude tak silné kořeny. Mu síme si již uvědomit, že Němci vládnou Ostravsku nejen tam, kde drži správu obcl ve svých rukou, nýbrž i tam, kde my Češi jsm dle jména pány, avšak žijeme pod vlivem ně- meckým, služebni a poplatní Němcům, jaks to na přiklad tak křiklavě ukázalo v Přiboře zadáním čtvrtmillionové stavby české reálky ně meckému staviteli Karlsedrovi. To není připad jediný, aniž výjimečný, sie jak jinak bylo by možno, aby po městech zdej šího kraje uprostřed výhradně českého lidu, mohlo se obživi i a hmotně i nacionálně pro- spívati tolik německých lékařů, advokátů, ob chodníků a jiných cizorodých živlů. Lid český v národním vědomí opozdilý, jak v městech tak v obeích venkovských dává jim mízu a sílu V tom pak právě jest Achilova pata če ského Ostravska, příčina naší slabosti v Mor. Ostravě, že z venkova příliv nedodává sem ná- rodně pevných, ucelených lidí, jak to vidíme na přiklad na Olomoucku a Hranicku, a jak bylo dříve na Prostějovsku, Kroměřiížsku a jind po Moravě. Sily naše na Ostravsku nestačovaly na práci v Mor. Ostravě i po kraji, Soustředovale se proto snažení všecko na Mor. Ostravu. Mor Ostrava sama na sebe a do sebe obracela vše Mělo to své dobré stránky — pro Mor. Ostravu. ale také zlé, čehož důkaz vede se zvláště n
Čecho Němec Čech Kroměřiížsko Sila Mor Ostrava Morava Slezsko Ostravsko Olomoucko Hranicko Prostějovsko
16 article
V drobném prodejlt ranní čéslo o sobě. na zh sdpoladní ve Glialkšch na venkove ranní čislo. . . . . odpolední Inserá t, platí se hotově ropře Fředplacení a šntevty pěřjímná vdninl- stzace v Mlarlansté u lici č. Tam nacházejí se též rrdskee tlskársa a ezpodics „ řlárodnich Lista- Lakogisy se nevraeei
Lakogisa Mlarlansta
17 article
ztrátě Frýdku a na ztrácející se nám zpod ru- kou — Slezské tak zv. Polské Ostravě, jakož i na Marianských Horách, jež tvrdě se staví na vlastní nohy, aby se zachránily jako česká obee a brzy české město, z čehož dobývati se jmeme sousední Mor. Ostravu s Přivozem a Vílkovi- K dobrým stránkám svádění živných zdravých šťáv kraje do Mor. Ostravy připočíst jest nepopíratelný náš vzrůst v Mor. Ostravé, skutečný základ, z něhož rozrůstati budeme, aniž nepřitel bude míti prostředků a moci brá- niti v tom našim kořenům a větvím Jsme zde. A kdyby jiného měřítka nebylo pro naši existenci, pro naše vzmáhání, vztek nepřátel a jejich čím dál drzejší a nestoudnější útoky poučily by nás o tom s dostatek. Vidí cítí v nás povyrůstajícího obra. Bylo již v č. 82. t. 1. pouk ázáno na útoky žurnalistiky německé proti našim peněžním ústa vům. Český akciový pivovar v Mor. Ostravě také jich nezůstal ušetřen. »Matice ostravská«, spo- lek nejčistších a nejvznešenějších snah, vydržu- jící české vyšší gymnasium a českou vyšší re- álku v Mor. Ostravě, napadena neméně zběsil a nízce. V dnech právě minulých vydala » Matice ostravská« výzvu k přátelům, k členám a k všemu lidu českému na Ostravsku, aby nedali jí padnouti a s ní českým středním školám zdejším, které v nejbližších letech dojdou tříd závěrečných a pak budou postátněny Němci ostravští — nesmíme jich pardono- vati sváděním veškeré viny na německou žur nalistiku ostravskou, opavskou a těšínskou, je za ně láme kopí — denuncují veřejně » Matici ostravskou« za spolek tendencí politických vrcholu své nestoudnosti dokročili vyhlašováním Mor. Ostravy za druhou Celji a tudíž postá nění české reálky a českého gymnasia ostrav ského za vpád do svě državy a casus bell.
Mor Němec Frýdek Ostrava Přivoz Morava Ostravsko Český akciový pivovar Morava
18 article
Od kdy jest němectví na Ostravsku domovem Ne déle čtvrt století a to ještě příčiněním — židů, bez nichž i dnes a nadále, až pokud právě židé k rozumu nepřijdou a nezaujmou stanoviska slušnosti a spravedlnosti odpovída- jícího, budou suchou větví. Ježto pak apetit roste s jídlem, podnikají ostravští Němci boj i proti věcem neexistent- ním, embryonálním mlhovinám možných příštich organisací českých. Sprostou, pravou německou denunciací zahájili boj proti »Národní Jednotě pro východní Moravu a Slezsko«. Jest sprostou tato denunciace zvláště proto, že myšlenku přípravy k založení N. J. s průzračnou tendenl připisují známému pracovníku knězi P. Svobo- dovi, »jehož národní činnosť ve Slezsku sa mým církevním úřadům, které, jak známo, ni kterak nejsou Čechům nepřátelské, dala podně k zakročení.« V Olomouci tento německý poky z Ostravy dojde zajisté na příslušnou známo — Čechům nikterak ne přátelskou — adresu Ale také Poláky štvou pro zakládanou N. J. proti Čechům. »Ale také v polskýeh kruzích proniká proti novému českému sochran- nému« spolku hnutí, poněvadž se nikoli neprá- vem tuší, že jeho počešťovací snahy budou na- mířeny také na četné, ve východním Slezsku a v moravsko-ostravském okresu usedlé Po- láky.« Nám bude lhostejno, jakých úspěchů s štvavé denunciace německé dodělají v tom nb onom směru. Nás tu nic již nepřekvapí a jsme na krajní důsledky připraveni. V tom mohli by se Němci zklamati: lány, na nichž společně radikálním »Glosem« fryštátským rozsévají proti český koukol, se již nerozšíří. Naopak : při- chází čas, abychom požadovali zpět, co nám nepřátelským cizáctvím urváno. Proto koncen- trujeme slly. A útoky a štvanice Němců jen nás poučují, že na dobré jsme cestě a pobízejí k vytrvání.
Němec P d Čecho Polák Glos Ostravsko Slezsko Olomouc Ostrava národní Jednota pro východní Morava
20 article FEUILLETON.
FEUILLETON. ZPrahy do Benátek. Cestovní záznamy venkovského umělce. S pražskými dojmy rovnou do Italie je pro turistu věru zajímavý skok. V Praze bylo by sice telik prohlížeti a ohledávati, že bys potřeboval nejméně 8 dnů pro dost povrchní informaci. Krátký pobyt jednodenní nedovoloval mi, než o jediný předmět se zajímati. Dopoledne navští- vil jsem král. Vyšehrad, kde mne překvapily ukázky velmi šablonovitého polychromování jisté firmy. Blízký hrbitov s pěknými svými náhrobky, poučil mne, že zalíbení Čechů pro renaissanci i zde se jeví. Jednotlivé, velmi pěkné kopiea varianty se tu vyskytují. Nejvíce mne zarážely zdejší erární magaciny a vojenská opevnění, jak se zdá, dosud užívané. Doufám, že tu nejsou sklady prachu, jež by byly velikým nebezpečím pro památky umělecké Prahy, právě tak jako depa ve Vídni naproti centrálnímu hřbitovu. Zpá teční cesta vedla mne k návštěvě Emauz. Mohl jsem polychromování malby v kostele bez pře- kážky a v pokoji studovati. Jemným, hlubokým a vážným souladem barev byl jsem okouzlen.
Čecho Benátky Praha Vídeň Emauzy Vyšehrad
21 article
Tu je vskutku správné poznání a pochopení sta- rých škol osvědčeno, dnes, bohužel, namnoze nepochopované a ost nedostatečně oceněné. Kdyby dnes někdo tak ponuré návrhy zhotovil, nedostal by zakázek. A přece účinek jich více ke zbožnosti povzbuzuje, nežli dojem světlých kostelů. Vážnosti tónů nemálo přispívá jemný, zlatý ornament, jejž mimo klášter, který sám pro sobe pracuje, by sotva kdo zaplatil. Třpyt a lesk jemných ornamentů spolu s vážnými, ztrnulými barvami přivádí něco slavnostního do nálady chrámového vnitřku, jež člověka hluboko pro- chvívá. Emauzy zůstanou vzorným příkladem uměleckého souladu. Dle mého přesvědčení jest to jedině správný způsob polychromování ko- stela. Sám jsem svého času mnoho v tom směru komponoval, ale zanechal jsem toho. Zdálo se mi vše tuze ponurým a nikdo by nebyl chtěl hraditi náklad na zlatý ornament, jímž by včc teprve prosvitla a harmonického vyznění došla.
Emauzy
22 article
Ačkoliv jsem před tím Emauz nikdy nespatřil, připadal jsem si tu jako mezi dávnými známými. Odpůldne věnoval jsem kostelu sv. Víta. Ce- stou pobavil mne pohled na pěkné paláce, jako Thunův atd. Také Schwarzenberský mi ukazo- vali. Mohutná budova hradu doplnila obraz doby stavebně mohutné, na výši representace stojící. Škoda, že část hradu proti postrannímu vehodu do kostela pod královským oratořem s gotickými formami, obkličena jest zdí! Nejspíše se ta starší, zajímavá část restauruje. Kostel sv. Víta patří bez odporu k nejkrásnějším památkám, které jsem kdy víděl. Velkolepá stavba, úplným dostavěním arci teprve náležitě v jev vystoupí. Okna vysoko umístěná skýtají sice výhodu, že na- vštěvovatelé vnikáním tolika světla vytrhováni nejsou ze své pobožnosti, ale za to detaily vzácné práce na skle unikají pozornosti, jaké by zasluho- valy. Velkolepé je královské oratorium. Podobně štihlou gotiku máme v Novém Městě za Vídní a v Eisenerzu, ale pro tak krásnou, úplně za- vřenou komposici neznám příkladu u nás. Ač světlo bylo nedostatečné, pokusil jsem se přece dvakrát, oratorium fotografovati; jsem zvědav. podařilo-li se mi to. V postranních kaplích na- lozeny byly zbytky starých maleb. Zachovati je jak se zdá, nemají v Praze zájmu ani poroz- umění. I nápisy, s malbami nalezené, ponechány jsou, aby vybledly a nechráněny zanikly. Nové práce Sequensovy mne vlastně zklamaly; jsout to reminiscence z jeho vlašské studijní cesty Hodí-liž se právě pro kostel sv. Víta? Měl jsem sice málo času a špatné osvětlení ke studiu, ale pochybuji, že ukazují zbytky maleb vlašskou renaissanci aneb že by sem vlašské vlivy byly zabloudily. Můj podobný náhled o nesprávném pochopování starých maleb byl ještě sesílen,
svatý . Vít Thunův Sequensův Vídeň Eisenerz Praha svatý . Vít
23 article
když mi po prohlédnutí kostela sv. Víta po skon čení nešpor otevřeli kapli sv. Václava. Polychro mie stropu upomínala mne jak v komposici, tal svým stavem na známou „udírnu“ s ptačím sou dem v zámku jindřichohradeckém. Hořejší cy klus, ač lépe zachován, jest tak zaprášen a za špiněn, že ani blíže ohledán býti nemůže. Po hříchu je jisto, že tak jen úplné zkáze vstří hledí. Opravdu nevíš, co si přáti! Nebude-li s ním správně naloženo, utrpí ještě více a bude-li mu s pietou všechna píle věnována, neubráníme se zase útokům, jež, bohužel, vždy jsou na snadě. zvlášť u takové památky, jakou je kaple sv Václava. Čistění fresek pouhým oprašováním, ne povolanou rukou a za okolností, kdy se vlastně ani neví, co prach dlouho uleželý již zničil, ni kterak se nedoporučuje. Snad pro tu chvíli jest dokonce i nejlépe, nechati vše, jak jest. Svatý patron nechť ve své svatyni sám se postaráo pravé vnuknutí. Lépe vypadají velice pozoru hodné fresky v dolejším vlysu mezi drahokamy
svatý . Vít svatý . Václav svatý Václav
24 article
Ač jsou starší, netrpěly tolik prachem, jsou pří- stupnější práci očisťovací a jenom pro nebezpeč oprašků měly by pro budoucnost býti opatřeny ochranným voskovým praeparátem. Průvodee ukázal mi za oltářem přílbu sv. Václava a jiné částě odění. Potom na straně tabulový obraz s vy- obrazením, jak sv. Václav, drže se za kruhu dveří, zavražděn byl. Kruh prý nyní na dveřích kaple se nachází. Již dříve za prohlídky kostela zpozoroval jsem, že lidé často za kruh brali, zkoušejíce, je-li kaple otevřena. Přikročil jsem také ke dveřím a otevřel, bych lépe na kruh uviděl. Zdánlivě měl tutéž podobu jako na tabu lovém obrazu (nevím, zda od Dürera či kterého mistra staroněmecké školy), také vypadal jak pravý a hodně upotřebený; přece však bych po kládal přenesení na dvéře kaple za legendu. Snad stará kopie? Kruh byl by nejcennější relikvií u níž vypustil sv. Václav duší, a měl by proto ve skříni za oltářem chován býti a ne sloužiti za předmět ohmatu každého zvědavce, jako mně byl posloužil. S jakousi zbožnou bázní prohliže jzem potom Černínskou kapli, s ostatky sv. Sig munda. V Třeboni máme jeho legendu v cyklu tří obrazů vyobrazených, krásnou památku tak ranní úcty tohoto světce u nás. Z Prahy jel jsem dle programu zcela osobit sobě položeného přes Tatenice u Zábřeha n Moravě — kde jsem poznal Suppra, znamenitého freskanta z 18. věku, rodem z Moravské Třebove — a přes Moravskou Třebovou, kde Supper též byl činným, do Vídně. A odtud po třídenním po bytu do Terstu. V dómu terstském všecko je roz vikláno. „Paprsky“ letošního zemětřesení za sáhly ne právě solidné, jak se zdá, budovy ital- ského pásma až k našim hranicím. Není tomu ještě rok, co jsem navštívil zdejší dóm. Dnes j strop zapeřen, pilíře podepřeny. Též v Muggii jest strop zničen.
svatý . Václav Dürer Václav duše Třeboň Praha Tatenice Zábřeh můj Morava moravský Třebová Vídeň Terst Muggia
25 article
V Benátkách hledal jsem zotavení svéh zdraví. Bohužel, marně. Benátky jsou drsnějši než Opatije. Tu se ještě koupali, tam bylo již po saisoně. Viděl jsem Benátky opět po 18 lé- tech. Spěchal jsem znova pozdraviti všecka pa- mátnější místa. A tak jsem i za počasí méně pří znivého, jež mne letos všudy pronásledovalo, by celý den na nohou až do únavy. V Benátkách vy padá to vlastně smutně; všecko je roztřeseno Mnohé známé zvonice hrozivě se naklonily krásný palác Dario z ranní renaissance hned na počátku Canal Grande nadmul se jako těhotn žena; budou spony pro ztažení miti sílu šněro- vačky? Torcello*) byl již 14 dní zavřen, má cesta tam byla marna. Též před Fusinou byl jsem va rován. „Periculoso“ 1 atd. Mnoho se mstí. Věčně žíti a sklízeti, nikdy nehnojiti a neopravovati, ne snese nejtučnější louka. Také tak má se to s vět šinou obrazů v kostelích. Záclony vynesly pěkn 1) Muggia se starým hradem a velkolepými lode nicemi v Terslu. ) Někdy znamenité obchodní místo, nyní ve s dómem z r. 671 na ostrově sev.-vých. od Benátek zpropitné, ale nechránily před prachem a špínou. Mnohý obraz jest tak znešvařen a černý, že jsem jenom z vlastní upominky a pomocí svých starých fctografií někdejší svěžest barev si představoval.
Dario Benátky Opatije Muggia canal Grand
26 article
Ještě více byl jsem překvapen v akademii delle Belle Arti. Místnosti, jak jsem je jako student ještě znal, byly dílem upraveny, dílem byly nove místnosti k rozšíření galerie přibrány — a tak nevisí již Tizianova perla „Assunta“*) v malém pokojíku, kdež přemocně působila, nýbrž v no- vém sále se znamenitým osvětlením ve společ- nosti Tintoreltových divů sv. Marka!), Verone- sovy Madonny se svatými, Giov. Bellini?) atd. Jest tedy ve společnosti vybraných skvostů. Ale umělecké uspořádání dostalo vrch nad úvahamí starých odborníků. Každý obraz nemožno uml- sťovati dle potřeby jeho předmětu. Až do této návštěvy jsem nevěděl, že Assunta jest tabulový obraz; nyní jsem shledal, kterak se jeho vodo- rovna kdysi prkna zbortila, kterak u andělů, kde prkna jsou spojena, barva odpadává a všecek obraz je ohrožen. Totéž pozoroval jsem u tabu- lového obrazu Giovanna Bellinia Carpaccio“). o způsobu restaurace těch a jiných starých pa- mátek nechci se ani zmiňovati. My seveřané po- čínáme si při tom vážněji, s větší pietou. Kdy- bych měl času, napsal bych kapitolu o pěstováni starého umění v Italii, t. j. v Benátkách, Padově atd. Krásný Jiří Mantegnův v akademii jest sice pod sklem, ale od zadu není chráněn, a tak kazí se základ malby zvolna, ale tím jistěji. Jsem rád, že jsem poznal mnohý z těch obrazů v době šťastnějších pro něj okolností a lituji budoucí návštěvníky, kterým nebude již dopřáno uzříti T. M. je ve stavu tak zachovalém. 3) Nanebevzelí P. Marie z r. 1516 z nejlepší doby Tizianovy. ) Sv. Marek střemhlav dolů letě vysvobozuje otroka z rukou pohanů. ) Madonna s 6 svatými, kanon benátského umění. ) Hostina v Emauzu
Tizianův Assunta Marek Bellini Giovanna Bellinio Mantegnův Madonna Benátky Padova Verone delle Bell Art