Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXXXVII.

2

V Praze, v pátek 13. prosince 1907.

Praha

3

Číslo 344.

4 article

Na ranní a odpol. listy předrlácí se v Praze v aě-sinislrani za měsíe . . . . . . 2 zk čtvrt leta . . . . 6 K —h s dvojí donáškou atnt 1a.. . : . 7 R non va Slialkáck: na něsíc . . . . . . 9 K 30 Pošlout na čtrrt leie s dvojí zásilkou miěs ne vr . . . Ke

Praha

5 article Co znamená pro nás Košutovsko Beckovo vyroznání?

Co znamená pro nás Košutovsko Beckovo vyroznání? Divadlo nevídané věru v dějinách poli- tické mizerie poskytuje tou dobou parlament cislajtánský, an s lehkovážností a po- volností číro neuvěřitelnou ratifikuje ta kovou důležitost dalekosáhlou, jakou jest smlouva, uzavřená dne 8. října t.r. mezi oběma vládami říše habsburské o upra- vení vzájemných obchodních, finančních, do- pravních a berních poměrů pro deset let. Svatě ani sedm osmín P. T. poslanců, kteří na povel vládních popoháněčů zvedají ruce pro tento osudný traktát, nemá o je ho vlastním významu politickém poněti a potuchy. Sice by naprosto nemohli tak jednati, jak činí. Na příklad: křesťanšti sociálové Luegrovi, tato strana černožlutých vlastenců rakouských, která do nedávna tak vášnivě zuřila proti košutovcům a nepokrytě za hlavní cíl svých snah prohlašovala: boj proti odstředivým snahám Maďarstva, boj, jehož cílem konečným by bylo: stlačiti zpupné Uhry opět na pouhou provincii Ra kouska, podčiniti »Budapešť« opět. Vídni. jako bývalo po Világoši až do Hradce Krá- lové. A hle, nyní táž strana ze všech — první hlasuje pro vyrovnání Beckovo Košutovo a tleská okázale, když veliká vět- šina parlamentu pro ně se vyslovuje! Jak je to možno? Čím lze tento úžasný obrai přes noc vysvětlit?

Beckův Uher Beckův Košutův Budapešť Vídeň Hradec Maďarstva

6 article

Po luegrovcích druhý velkolepý přeme provádějí agrárníci. Když před měsícem seznali konkretní obsah Beckova-Košutova vyrovnání, zněl úsudek jejich: »Nepřija telné pro násl« Než jakmile dostali dva své předsedy Peschku a Práška do kabinetu Beckova ihned nasadili si jiné brejle a to nové vy rovnání jeví se jim tak dobrým, že jsou přes všechen repot rolnictva českého i něme- ckého, čeští i němečtí poslanci agrární šma- hem pro ně! Třeti přemet provedla ra- kouská sociální demokracie Adlerova. Do po- slední chvíle tvářila se jako tygřice, kteráje na skoku, aby tento pakt protilidových vlád. uvalující na lid náš pro dalších deset let tíhu hrozných břemen a drahoty všech po- travin, rozsápala a zničila. A pojednou, na- stojte, jeví se jí to beckovsko-košutovské vy- rovnání tak — nevinným, že až na několik čestných výminek zvedá pro ně ruce, z obavy prý o — parlament, aby ho vláda neroze- hnala. Za to vedení »Národního klubu« po stihlo do jisté míry povážli vý politický význam vyrovnání to- hoto pro českou věc, což dokázalo svým ohražením, ve kterém vzpomíná, jak důrazně národ český před čtyřiceti lety protestoval proti soustavě dualismu. poněvadž při vyrovnání rakousko-uherském roku 1867 »nebyl vzat zřetel na historická práva koruny české«; jak i po 12letém od- poru poslanci čeští, vstupujíce na faktickou půdu oněch zákonů, položili na stůl vídeň- ského parlamentu dne 9. října 1879 právní obražení, v němž pravili, »že přicházejí. jsouce mocnářem zváni, aniž by vš ak proto uznávali právní podklady duali stické ústavy, že přicházejí toliko v na

Beckův Košutův Peschek Prášek Adlerův

7 article

ději ve zlepšení nepřirozených poměrů.« Od těch dob minulo plných 28 let, avšak tehdejší naděje Palackého, Řiegra. Braunera, hr. Jindřicha Clama Martinice, K Schwarzenberga nejen že nejsou splněny po- dnes, nýbrž naopak: »Návrhy předložené nyní k úpravě oboustranných poměrů mezi Uhrami a královstvími a zeměmi na říšské radě zastoupenými umožňují další při- ostření a soustředění dualisti- cké soustavy a tím oddůlení takové úpravy celého mocnář- ství,« po němž toužil a touží historický národ český.

Palacký Řiegr Brauner Jindřich Martinic Schwarzenberg Uhry

8 article

Vyrovnáním Beckovsko-Košutovým udržuje se na další desítiletí tento nám úporný dualistický systém, »který dle našeho přesvědčení v dalším svém roz- voji jest nebezpečným i mocenskému postavení říše.« — Nuže, po takovém správ- ném rozpoznání velikého nebezpečí jež hrozí věci naší ze smlouvy Beckovy a Košutovy: každý by očekával logický zá věr, že žádný národu svému věrný český poslanec nemůže pro totc vyrovnání pozvednouti ruky. Avšak na místě toho udeří v českou veřejnost krkolomný závěr: Nicméně chceme a budeme hlasovat pro toto vyrovnání, »se zřetelem na hmotné zájmy národa, které jím docházejí ne sice uspokojení, ale přece přijatelného za daných poměrů upra vení.« — To jest po česku: »Zása dy, právo, ideu pod stůl a hmotne zájmy na stůl!« — Co by tomu řekl Palacký, Sladkovský Julius Grégr? Co znamená po tomto oběto- vání modle materialismu ještě slib, ž prý jsou poslanci čeští »odhodláni pracovat neústupně (l) pro takovou úpravu státopráv- ních poměrů, které by odpovídaly histori- ckým základům našeho soustátí.« Vždyť pro deset let je odzvoněno, přátelé milí, vždyť jste hlasováním svým sam umožnili »další přiostření dua- listické ústavy«, další soustře- dění sil hegemonů maďarských v Zalitavsku proti všem tamním Slovanům a další soustředěn sil hegemonů německo-centrali- stických zde v Předlitavsku prot nám Čechům i Slovanům, ba i snad Polákům a Rusům. Ano, ten jest dalekosáhlý a osudný vy- znam smlouvy Košutovy a Beckový pro Ra- kousko a pro nás!

Košutův Beckův Palacká Sladkovský Julius Grégr Čecho Polák Rus Becková Ra Beckovsko Zalitavsko Předlitavsko Slovan

9 article

Lapidárně vyznačuje jej právě v dů kladné a bystroduché kritice spis: »Rakou sko-uherské vyrovnání«, vyšlý v těchto dnech v Gorici z péra slovinského poslance dra. H Tumy, když připomenuv vítězosla vnou zprávu Košutovu ve valné schůzi ma- ďarské strany neodvislosti ze dne 17. října t. r. pravl: »Čeho tedy vskutku vymohli ra- kouští státníci uzavřením smlouvy vyrovnání ? Vymohli totoi »Smlouvou uzákoněnou státní a hospo dářskou rozluku, a odročení úplne formálně uskutečnitelné rozluky dnem 31. pro- since 1917. Zachránili pro tu ch v íli maďarské hospodářství od hrozle mu a nastávající krise agrární, ob- chodní a průmyslové. Údrželi ma- darskou oligarchii. Uvolnili jí ruce a dopřáli jí všech prostředků politického násilí proti Chorvatsku, proti nemaďarským národům a proti socialismů. Zjednali jí deset let času, aby mohla úsilovně (viz maďarský spo lek tulipánový) pracovat o umělém povzne- sení maďarského průmyslu a obchodu, o utu žení maďarské státní, politické a národní organisace. Pomohli Maďarům, aby jejich úvěr byl peněžním trhem rakouským dále udržován. Zmařili všeobecné rovné hlasovací právo v Uhrách. Podvázali rakouský průmysl a obchod u poměru k rozvoji téhož v Uhrách, které zaskočí našemu průmyšlu a obchodu vývoz do zemí pobalkánských. Dosáhli toho, že národní, politický a sociální rozvoj na- rodů rakouských bude tímto odročením ko- nečného vypořádání se s Maďarstvem po deset let dále zadržován a tlumen. A dovedli konečně toho, že po 10 letech vše budeu Maďarů připraveno k rozdělení říše na mocné, samostatné, politicky a hospodářsky nám ůporné Velkomaďarsko a na osla- benou část rakouskou, upadající v podružný poměr k Německu.« — Troufá si kdo hrozné této perspektivě upříti pravdě podobnosti? A pro tako ve vyrovnání mohlo hlasovati 67 poslanců národa českého?

Košutův Maďar Gorica H Tuma Chorvatsko Uhry Německo

10 article Říšská rada.

Říšská rada. Poslanecká sněmovna. (Schůze 44) Ve Vídni, 12. prosince. (Původní telef. zpráva »Nár. Listů«.) Dirigenti poslanecké sněmovny předepsal pro všeobecnou a podrobnou rozpravu o ra kousko-uherském vyrovnání tempo accellerando výkonní muzikanti hrají však tempo ritardando Debata dnes pokračovala nad míru pomalu Byla by zanikla úplně za všeobecné netečnosti, kdyby na některých místech nebylo došlo k srážkám. Tak za řeči německého agrárníka Luksche se sociálními demokraty a za řeči před- sedy polské strany lidové posl. Stapiňského s haličskými Rusy. Ministerský předseda bar. Beck měl k ve- likému posluchačstvu doslov k celé akci vyrov- nací. Byl. dnes poprvé, co jest minislerským předsedou, při hlase a mluvil, nikoliv jako dosud vždy z rukopisu, nýbrž volně a prostě. Po většině byly jeho výklady polemikou proti hrab. Auerspergovi, poslanci Vasilkovi a dalmatským Chorvatům. Taktika, ke které se bar. Beck od- hodlal vůči nim, nemůže býti nazvána místnou Ministerský předseda postavil se totiž mezi voliče království dalmatského a mezi poslance této ko- runní země a osobil si úkol rozhodčího — ne- povolaného. Role taková nepříslušela zodpověd- nému ministrovi. Jest mísením se do poměrua styku mandanta a mandantáře. Pochopujeme, že je nepříjemno vládě před litavské, ozve-li se v poslanecké sněmovné videň ské hlas ostřejší, ale spravedlivé a důvodné kritiky o národnostní politice zalilavské. Ale žádati, aby Uhry považovány byly nedotknutelnou cizinou a zahraničním státem, jakým je nazval již hrabě Taaífe, aby tady Čechové, Rumuni a Chorvat

Luksch Rus Beck Auersperg Vasilko Chorvat Uher Taaífe Čecho Rumun Vídeň poslanecký sněmovna

11 article

potlačovali pocity bratrské solidarity a mlčeli když ve východní polovici této říše jejich sou- kmenovci jsou národnostně utlačováni a hmotně vydíráni, žádati, jak činí dnes baron Beck, o Slovanů zdejších šetrnost vůči maďarským ná- silníkům — jest tolik, jako žádati véc nepřiro zenou a nemožnou. Čechové a Slováci, Chorvat v Přímoří a Dalmacii na straně jedné a Chorvati uherští na straně druhé nejsou přece osamoce nými ostrovy, mezi nimiž není žádného mostu žádné lodi a vůbec žádného »pojení. Schůze trvala přes 10. hodinu noční. Gene- rální debata o vyrovnání nebyla však skončena; dospěla až k řečníku poslednímu. Po něm bude mluviti šest zpravodajů o minoritních votech, zpravodaj vělšiny výborové dr. Pergelt, potom budou proneseny tak zv. věcné opravy a pak se bude hlasovati o přechodu k debatě podrobné.

Beck Čecho Slovák Chorvat doktor Pergelt Dalmacie Genus

12 article

z Vídně. 12. prosince. (K. l) Předseda dr. Weiskirchner zahájil schůz v 11.15 hod. Mezi došlými spisy je návrh posl. Choc a sp na reformu domovní činžovní daně. Dotazy podali poslanci: dr. Herold (Mos a sp. po mostě přes Ohři v Postoloprtech: — dr Čelakovský a sp. po šetření rovnoprávnosti české řeči u všech soudů v království českém; — dr. Nitsche a sp. po převzelí smluvních cejch- mistrů do stavu stát. úřadníků: — dr. Herol (Most) a sp. po porušení zákona, spáchaném rozsud- kem c. k. okr. soudu v Litoměřicích ze dne 2. října t. r.; — šl. Stransky a sp. po dodatečném zapla- cení služného, příslusícího praktikantům dle roz- hodnutí říš. soudu ze dne 17. dubna t. r.: — dr. He- rold (Král. Vinohrady) a sp. po nepříslušném na- tlaku, vykonávaném německou národní radou na soudy v Čechách ve příčině užívání jazyků. Sněmovna rokovala dále povšechně o vyrovnávacíchi předlohách.

doktor Weiskirchner Choc Herold Mos Čelakovský Nitsche Herol Král Vídeň Ohře Postoloprty Most Litoměřice Čechy Herold

13 article

Posl. Luksch zamítá vyrovnání, poněvadž poža- davky rolnictva nebyly v něm splněny. Vyjednávání mělo se vésti mezi oběma parlamenty. Ztráta země- dělců ze svobodného dovozu uherských produktů je neobyčejně velká. Vyrovnáním, jim.. nemaďarské ná- rodnosti jsou vydány v šanc Maďarům, nezavádí se na rok 1917 žádná jasnost ani mír. Jsme ještě ve větší závislosti na Uhrách, jež, až budou finančně mocny, nás v r. 1917 prostě odstrčí. V přištích de- seti letech musí býti vše připraveno pro hospodářskou rozluku, která je hlavním požadavkem agrárníků. Jest úkolem zástupců všech stavů, usilovali o celní ochra- nu, aby se spotřeba povznezla. Sedláci v Rakousku žádají jen, co Německo poskytuje svým. Zvýšení cen je důsledkem libovolného zvyšování cen u pře- kupníků. Tito jsou však bližší vociálním demokra- tům, než sedlákům. (Hlučný odpor mezi sociálním demokraty. Výkřiky: Lež! Pomluva! Pochvala mez agrárníky a křesť. sociály.)

Posl Luksch Maďar Sedlák Uhry Rakousko Německo

14 article

Řečník poukazuje za hlučného odporu sociálních demekratů na vysoké mzdy, jež jsou rovníž příči- nou zvýšení cen. Strádajícím malorolníkům pomohlo by se zrušením pozemkové daně. Vláda je povinna podporovati stav rolnický a pomáhali mu. Vyrovnání není scuborným, a proto nelze mluvit o míru K vůli Maďarům nedostaneme nový branný zákon, dvoulelou vojenskou službu, ani nový vojenský trestní řád a laké v rešení sociálních otázek budou nám na zá- vadu velká břemena vyrovnání. Dobře prováděná re- ciprocita by prospěla více, než toto vyrovnání. Zvý- šení kvoty je nedostalečné. O zachování pospolitost usiluje se, aby Rakousko mohlo hráti si na velmoc Zem.ědělci nejsou s to, za takové vyrovnání něsti nesmírné oběti (Hlučná pochvala.) Posl. svob. pán Baliaglia poukazuje na velik úspěchy, jichž bylo dosaženo v Uhrách politikou prováděnou zvelebením průmyslu a dovozuje nulnost podobného organisačního a iniciativního zasáhnul slálu do hospodářského života rakouského. Dosavadní hospodářská politika zdejší nechává se vésti jen ná- hodou a bázní. Táž mdloba jako ve vnitřní politice hospodářské jeví se též v politice zahraniční. Řečník poukazuje na veliký zájem Maďarů na zachování pospolitosti a upozorňuje na černobilě ne- bezpečí, čihající na Správě. Toto je známo všem ra- kouským národům, i Maďarům. kleží nahlížejí, ž dosavadní koketování s Německem by jim nic ne-

Maďar Posl Baliaglius Rakousko Uhry Německo

15 article

V drobném pronejit ranní číslo o polě . . . za z odpoladni Ve flialkách na veskověi ranní číslo. . . . . . . . 10h odpolodní . . . . . . . . 4 a Inserálv plati ze hotové napřei. Předplasení a lnserty přijímá sd ninh strace v Murianské ulini č. s. Tam nachásejí se těž rešakee Ulskárna a ezpadice „Nárednich Listů“ Rukopiny se novranaji.

16 article

prospělo, kdyby říše zanikla. Bude hlasovati pro vy- rovnání. (Hlučná pochvala mezi Poláky.) Posl. Wolf prohlašuje, že německým radiká lům je zamítavé poslavení k jakémukoli vyjednávání pře- dem dáno. Dle jejich programu je pospolitost s Uhra- mi národohespodářsky zkázonosná. Kdyby byla vlá- da, vyhovujíc přání lidu, řekla, že jde pouze o formu, jíž má se uplatniti pospolitost hospodářského živola nutná obchodními smluvami, měly by se věci zcela jinak. Takto je toto vyrovnání pokračováním starých vyrovnávacích nehorázností. Varuje všechny rakou- ské spořitelny a pojišťovny, aby nerozmnožovaly svou zásobu uherských papírů; naopak měly by se jich zbavovati. Dodatečná smlouva, jsouc zalužena na chybném podkladu, je největším poškozením Pied- litavska. Pochybuje, že Maďaři pospíší si s placením ho- tovými. Vyslovuje se proti jednacímu řádu smírčiho soudu. Zvýšení kvoty je bezvýznamné. On a včišina jeho strany budou hlasovati proti vyrovnání. (Po- chvala.) Posl. Hormuzaki praví, že příčina odporu proti vyrovnání je v dějinách vzniku zákona z r. 1867. který je vyrovnáním mezi Němci a Maďary, a při něma byly opomenuty všechny ostatní národy. — Odpor proti vyrovnání záleží pak hlavně také v tom, že dualistická soustava nesrovnává se již s dnešními poměry. Oposice agrárníků je neodůvod- něna. Rumuni hájí vždy jednotu riše, zájmy armády a velmocenské postavení mocnářství, a z tohoto sta- noviska posuzují také vyrovnání. Pochybuje, že v r. 1917 dojde k rozluce. Rumuní vyrovnání schvalují. doufajíce, že vláda splní východní části říše a zvláště zemím, ležícím na krajním východě, jich spravedlivé požadavky. (Pochvala.)

Polák Posl Wolf Maďar Němec Rumun

17 article

Min. předseda svob. pán Beck chce obmeziti se jen na několik poznámek, neboť veškeré prý oby- vatelstvo přeje skoncování vyrovnání. Je to vyrov- nání první, jež nemá v zápěti nové finanční zalížení Rakotska. Dosud každá vyrovnávací kampaň pri- nesla jen další posunutí v r. 1867 mezi Rakouskem a Uhrami vylvořené a pro Rakousko nijak proepěšné finnční situace k naší škodě. Náhrady, jež byly do- sud placeny ze společného celního důchodu, budou příště haženy dle poměru hrubých příjmů obou států z příslušných spolřebních daní. Závazky, převzaté v úmluvě o bloku, nesmíme považovali za zatížení, nýbrž za čin, jímž vykoupili jsme si rozřešení na- prosto nezdravého státně finančního poměru. Ve sni- žení naší kvoty jest úleva při skrovném vý- počtu ročních 5 mil. Snížení cukerní daně jest v nej- těsnější příčinné souvislosti s vyrovnáním, a byla jím umožněna. Ani pro Uhry neobsahuje vyrovnání žádných ustanovení, jež by těžce pociťovaly. Nyní několik slov k zástupcům agrárních zájmů. Povšechná

Beck Rakousko Uhry Rakotsko

18 article

povaha vyrovnání zrovna v agrárním táboře musila vyvolati sympatie. Celá řada zvláštních ustanovení byla pojata přímo ve prospěch našich hospodářských peměrů. Avšak vyrovnání bylo učiněno netoliko předmětem protiargumentace, nýbrž i protiagilace se strany agrárníků. S agrárního slanoviska nemůže vytýkali se, že vyrovnání nepřináší žádné mezicelní čáry a neomezuje svobodný obchod se zbožím, nebot obchodní smlouvy v tomto ohledu způsobily defini- tivní rozhodnutí. Také rozřešeni, nebo — chcele-li — nerozřešení bankovní otázky a projednání obtižné otázky placení holovými mělo vyvolati právě na agrární straně uspokojení. S velerinářskými konven- cemi, jež uzavřeli jsme v poslední době, neměli jsme špatných zkušenosti. Každý odborník must připuslili. že při zvláštním způsobu obchodu s dobylkem mezi Rakouskem a Uhrami naše zájmy nemohou býli lak vydatně chráněny, chráníme-li je pouze samosprávně a nejsme-li jisti spolupůsobením Uher, jež bude umožněno vhodnou dohodou.

Rakousko Uhry

19 article

Prakticky poskytuje uzavřená dohoda úplně do- statečnou ochranu. Procil bych agrární členy télo sněmovny, dopo- sud se odkloňující, by při posuzování vyrovnání za- ujali vyšší stanovisko, jež připouští všeobecnější roz- Hospodářský program sociálně demokratické stra- ny zdá se mi tvořili premisu, z které by tenlo zá- věrek měl býti možným. At vyrovnání může coko- liv poskytnouti agrárníkům, tedy produkujícímua konsumujícímu obyvalelstvu zabezpečuje bez překá- žek výměnu zboží mezi Rakouskem a Uherskem. Mělo by býti proto považováno a víláno jako nepo- strédalelný a naléhavý prostředek proti draholě po- travin zde už tolikrát veplilované. Proto mělo by s povazovati vyrovnání ono za nezbytné, naléhavé opalření proti drahotě polravin a přece sociálně de- mokratická strana chice hlasovali proti němu. hled.

mokratická Rakousko Uhersko tét sněmovna

20 title

FEUILLETON.

21 article Dramatické umění

Dramatické umění + V Národním znovu obsadili Štolbovu »Mořskou pannu«. Je-li nouze o domácí hry vážné, jakž teprv o veselé! A není-li nabídky čerstvé, třeba si pomáhat zbožím starším, od- leželým. Nedostatek domácí tvorby souvisí se druhými poměry národního života. Náš život společenský je pořád tak kusý, protože všechen organism je kusý, nehotový. Celé vrstvy, slavy třídy scházejí, jsou odcizeny životu národnímu Co znamená moc, váhu, hodnost, vyšší drah práce v administrativě nebo v průmyslu, statek nebo rod, kapitál nebo obchod, co znamená velký život, středisko sil, slát, finance, vojsko, dvůr, diplomacii, aristokracii, všecko jiným du- chem a jazykem se nese než národním ! Jak tu nemá trpět národní život? Cokoli podněcuje velký zájem, budí velkou snahu, cližádost, vá- šeň, spadá mimo jeho kruhy. Národní život zůstává obmezen na úzký obor malosvělský.

Štolbův

22 article

A úzký život vznítí leda úzkou — tvorbu. C máme dosud nejlepšího ve své spisbě, značí pořád jen malý svět, venkovské ovzduší, selský život, maloměstský genre a velkoměstské prole- tářství Dá-li to dohromady jaký národně- kulturní — celek? Liierát nsunášen proudem života, trávt mezi čtyřmi stěnami, robí knihy podle knih divadla podle divadel. Domácí podle — cizích Není pravé vzájemnosti mezi tvorbou a životem A nebude, dokud organism tělesa národního ne bude dobudován a v něm souhra živých sil po zákoně přirozeném nebude umožněna. A to je úkol národní — politiky. A tak mají na poli tice národa svůj nalehavý zájem i — litera tura a umění národal Však už k naší »Mořské panně«! s Štolba, jako dramatický autor je muž perio dické působnosti. Najednou je ho všude plno n veřejnosti, látka se mu hrne, jeho jméno pořád na ceduli, je takřka v módě. Potom zase — přestávka. Zapadl. Třeba několik let po něm nikde ni vidu ni slechu. Prohání se někde stranou ve světě. Sna studuje, sbírá látku. Snad jenom odpočívá na vavřínech. Až zase nadejde jeho »čase ! Tako vých období od let sedmdesátých dalo by se na počítat několik. Té chvile jsme s autorem »Vod ního družstva« a »Letního bytu« zase v obdob odpočinkovém. Doufáme, ne na dlouho! A tk se dostala znovu na pořad »Mořská panna« Veselý večer, rozumí se. Chtěli byste srovnávat dojmy, jak bylo před deseti lety. Ah, jakž bylo Cedule uvádí jiná jména, snad byly jiné postavy jiné hlasy. Ale, celkem, dnes — jako tehdy Naše česká veselost a komika je tuze přimočará čtverhraná, bez záhybů a křivek, bez stupink a kliček. Poslechnete jednou, po čase znovu, složky snad jsou nové, ale dojmy — se kryjí

Štolba Veselá kniha divadlo

23 article Hudba.

Hudba. Takové jsou všechny. (Cosl fan tutte.) Ko- mická opera o dvou jedná ních. Složil W. A. Mo- zart. llalský text Lorenza da Ponte podle Devrientova zpracování přeložil Zdeněk Polen- ský. Na městském divadle Král. Vinohradů poprve 11. prosince. Dílo z posledních let Mozarlových. Kompono- vaně v prosinci 1789 a v lednu 1790, tedy před „Ti- tem“, s nímž sdílí osud opomíjeni, a pokul se slobu týče, návrat do prvních dob tvoření. Jenom že „C v s) fan tutte“ vracejí se k „Ú nosu“ a nemchou zapřiti, že jejich autor mezi tim napsal „Figarovu svatbu“, kdežto korunovační oper „La clemen- za di Tito“, třeba speciálně nám Čechům drahá vzpomínkou historickou, vrací se k „Idomer e- ovi“, nedávajíc tušiti, že její autor je skladalelem

molybden Pont Devrientův Zdeněk poleno Mozarlový Figarův Tito Čecho ko Idomer e divadlo Královský Cosl fan Le clemen

24 article

„Juana“ a že již měl také začátky „Kouzelně flštny“ hotovy Stojí tedy „Cosl fan tutte“ jž svým východiskem výše, pojetím dkolu komické ope- ry, kdyby ani nebylo toho mistrovství ve zpraco vání, jež jeví skladutele na vrcholu rozkvětu. Čvšem je tu ovzduší jiné, nežli v obou arcidllech Mozarto vých i nežli v pozdějším třelím a posledním, v „Kou- zelné flětně“, Ovzduší doby tehkokrevné a poživačné žanoucí se za měkkou zábavou a morálku neberouci vážněji, nežli starost o pěkně napudrovanou paruku, o graciosní pohyby a uhlazeně střižený vlip. Žádné hlubší výhledy do budoucnosti umění, do srůci lid- ských, do otázek svědomí a záhad svělových. Žádn Figarové, hlásající jitřenku svobody třelího stavu žádní svou vášní zžíraní nadličtí Juanové ani veleb- ní Sarnstrové; žádný úhelný kámen k příštímu vý- voji dramalickému. Ale tolik rozkošné, veselé hudby na výsost půvabné, že stačila k napodobení a dal- šimu pozvíjení zde uděšených tónů celým generacím od Rossinia až k Auberovi a dále. Nevděčný osud potkal Mozartovu komickou ope- ru (doslovně žerlovnou — opera giocosa), „Cosi fan tulte“. Jest ji dodnee — přese vše uznání poslednlel dob — zápasiti o zakořenění se v repertokr. Hlavi příčina hledá se v librelu, jemuž vyčítána vždy nej vice (rivolnost. Ale mnoho zavinily i její vnější osu

Juan Žádn Figar Juanová Auber Mozartův Kou Cosl fan

25 article

dy. Dílo povstalo v dobách trpkých zápasů Mozari s bídou. Vzniklo na přímý popud císafe Josefa Il. i text Lorenza da Ponle, ač Mozartovi nevalně sym patický, byl mu výslovně určen. Objednávka nové zpěvohry byla jaksi odměnou za to, že Mozart setrva věren Vídni a odmíll skvělou nabídku krále pruského do Berlína. Avšak zůstala také odměnou jedinou, očekávaného místa druhébo kapelníka dvorního Mo- zart nedosáhl. Nová opera, jejíž promiéra byla 26. ledna 1790, měla z prvu ohromný úspěch. Sesilila prý jej sensace dne: libreto ukrojeno, jak se povidá, dle skutečně události, jež přihodila se v kruzích vídeňské společnosti. Úspěch byl však záhy zaražen hned v prvním rozmachu. Císař Josef II. vážně one- morněl, a po jeho smrti nastaly Mozartovi poměry ještě nepříznivější. V změněných okolnestech za- podlo dílo Mozartovo, nemohouc ani v soulěži s vlast- ní jeho tvorbou, s populárním úspěchom „Kcuzele flétny“ obsláti. Zalím však přikvačily velké událost dějinně, změnila se doba i lidé, přišly jiné ideálya názory. „Cosl fan tutte“ nepředbíhaly svou dohu a odvrženy s ní. Velká reakce proli rokoku pochopitel- ně nemohla nelézati zalibení v jeho nippech. Pravda, děly se slále pokusy přepracováním Bbrela udrželi dílo dvadelnímu živolu. Takových úprav je habaděj. Již r. 179ž upravil je Gieseké pro« Vídeň,

Josef Ponle Mozart Josef II Mozartův Vídeň Berlín Nová opera Cosl fan

26 article

1805 Bretzner pro Berlin, 1814 Treitschke zase pro Vídeň a jiní a jiní pod nejrozmanitějšími tituly. V Pa- říži podožili opeře jednou slátainu „Le labouceur chi- nois“ (1813), do níž pojal výrobce pasticcia Berten i něco z hudby llaydnovy, po druhé (1863) Carré a Boubier dokonce Shakespearova „Marná lásky sna- ženi“. Arciže bez úspěchu, neboť hudba dramatická, sebe krásnější, může krásná býti právě jen s celým okolím, z něhož a k němuž jako iluslrace vzešla. Ze všech úpra nejšťastnější, poněvadž nejpietnější a zvláště jen s dramaturgicky-režisérského stano- viska podniknutá, bez násilných změn, jest Devrien- tova, již se těž přidrželo Městské divadlo vinohradské, pro Karlsruhe — Behávbevetova pro Lávako

Bretzner Carré Boubier Shakespearův Berlín Vídeň Karlsruhe

27 article

My dnes jsme ve své vždálenosti opět bližší tomu, jako chápeme barok a jeho vlnité linie, la- bužnicky vdechovati vůni rokoka, obdivovali se jeho graciosní hřehkosti. Také kult Mozartův máme tak historicky ztráven, že přizvykuji Neitzlovi, jenž ve svém rozboru díla radí návrat k originálu, poněvadt různé úpravy nepřenášejí se přes závažné námilky hudba nejlépe přiléhá k svému půvadnímu texlu. Jeho chyby však nespatřujeme dnes již toliko v jeho frivolnosti. To jsme věru časem na silnější věci zvykli. Celý příběh: sázka o věrnost snoubenek, kterou zviklati usilují v přestrojení sami jejich mi- lenci, aby poraženi jejich věrností, vybráli sázku zvílězili v při nad pochybovačem o cinosti ženské, co zalím slane se opak, že totiž zvílězí a tím dva- kráte prohrávají, sázku i lásku: — ten příběh je nám již krolký. Devrientovo zpracování odstraňuje ovšem z něho i poslední závadu mravnosti: u něho dívky zvědí v nejdůležitější chvili o přestrojení a sázce dělají sí ze svých snoubenců blázny samy, takže vše dobře skončí jako pouhý žert, a lanobce věr- nosti ženské důkladně ostrouhává. Trn je tedy vy- tržen, mravnost nemá se oč pop'chati. Ale nám dne

Mozartův Devrientův Neitzl

28 article

více, než vše, vadí mělkost povah, stínovitost všec těch postav, jež jsou pohybovány ne vášněmi a city jen drátky siluační komiky, požadavky starého gu pro quo. Také jest nám celá zápletka na tolik pro- měn dvou dlouhých aktů příliš tenounká, nitkovitá, třeba na tu nit navlečen byl celý nádherný koncer arií a ensemblů. Takovému ději, takovým postavám nemohl ani Mozart vdechnouti ten život, jimž jeho Zuzankya Figarově, donny Anny a Joanové, Taminové a Pa- miny žijí. Ale dobře vědom toho nedostatku, dal jim v náhradu zase dva jině, neměně cenné poklady plnou rokokovou gracii, vůni své doby, jejíž bazsta- rostnost nikdy již se nevráti, a velké, přímo hýřivé bobalství hudby. Tvořivost jeho čerpá tu z plného, vynálezu nikdy nedochází dech, forma je co nejskvě- lejší. Ba Mozart překonal tu v jistém směru sama sebe. Miním v ensemblech, které v díle neobyčejně četně se objevují a skulečný pokrok umění v tom oboru znamenají. Jak Mozart při veškeré virluositě absolutního hudebníka, rozhazujícího parly melodil a vybrušujícího myšlenky své do nejdrobnější for mální hlati, dovede zároveň charakterisovati a ve spleti hlasů, uprostřed vzácného umění polyfonníhio každé jednotlivé osobě vystupovati dává v celé pla stice, jest do těch dob jediné svého druhu a zůslalo podivuhodným až na naše časy. V partituře »Co i fan tutle« je vůbec tolik půvabu, tolik čístě mozar tovského, krásného, smavého, že již proto zasluhuje opera, aby žila přes překážky — celkem přece jen druhotného rázu — jež ji do cesty položilo librelte.

Mozart Figarův Anna Joanová Tamin

29 article

Svěží ouvertura, v níž jako vůdčí motiv vystupuje již heslo A fonsovo: cosi fan tutte, lakové jsou všechny: z aril Despinina G-dur v rozkošném hou- pavém rythmu šestiosminovém, téže předchozí arie v čiperném allegrettu Fdur, slavná arie Ferrandova »Ten sladký dech lásky«, Dorabellina o věrnosti; z ensemblů terzellino »Již větry se zlište«, finale prvého jednání a jiné a jiné, zvláště však kvintet »Ža denně budeš psáti« — to vše jsou perly hudební lleratury. A zavazony jsou do ssehssteu stea tak průhledného, ale kde jedné noty není zbytečné, tak krajkovitě jemného, kde co chvíli vás okouzií libezný protizpěv houslí, tam vzdušné, jako vánek šelestic terce fléten, onde tápavé, komické figurace fagolů, že nořite se do požitku z tuhoto usměvavého, zpíva- jícího souladu nástrojových hlasů, vždy výborně vy stibujících sítuaci a náladu, jako do teplé lazně, plne lahody. Vinohradští vykonali nastudováním Mozartova díla pěkný kus práce. Naznačili, že správně chápou svůj program. Po lidové zpěvohře — komická oper klasická, toť správné trasování cesty, na níž se opera vinohradská může specialisovali a vyniknouti. Diri gent pan Lad. Čslanský překvapil nás, nejen jak na- studoval orchestr, jemně a přesně, což přes všechnu jednoduchost nebo právě pro ni a pro tu křišťalovou průhlednost i koncertní skoro virtuositu jednollivých figurací nejen v nástrojích smyčcových, ale i v de- chových není snadné, ale překvapil mne především. jak vzorně nastudoval ensembly, jak měl v moci mladý a křehký materiál svých pěvců. Tu a tam. jako ve finale prvého dějství, scéna, klerá již má

Ferrandův Mozartův Lada

30 article

svou tradici a k disposici největší umělce, jako di- vada dvotní, vytěžila by ovšem ještě větších finess. Ale tak mladému souboru je k plné eti, co v tom směru podává. Zvláště zmíněný svrehu kvintat šel znamenitě a byl by si zasloužil pollssku při otevřené scěně. Tu hráz zdrželivosli podařilo se prolomili už předslavitelce Despiry, stč. Boubslově. Je to výborný subretní lalent, živá a čilá, čiperného si počinání. pravá divadelní krev, co pohyb. to případná cha- rakteristika i gracie. Jsme oprávněně zvědavi na další vývoj télo rozené vlohy. Podobně případně vedl si herecky pan Lanhaus v úfoze dona Alfonsa, po- vadž pak i nevelkým hlasem svým velmi deceniněa opatrně umí zachazet, byl to zdarně ucelený výkon. Jich příklada měli by si všimati ostatní, co do hry zvláště, která mnoho a mnoho scházela jak oběma sestrám, Fiordiligi a Dorabele, tak pře devším Fer- randovi. Illas s'č. Esenbutovy jest na úlohu Dora- pellinu poněkud hutný, ale provedla vše jako routi- novaná pěvkyně. V dramalickém oboru můžeme od ní čekati více Sl. Drozenova (Frordilig) okouzluje zjevem, má vy- školenou koloraturu a zpívala, jako její partnerka, hudebně přesně Uspekojivě zhosťil se role Guglisl- movy p. Beníško, ač talent jeho zdá se tihnauti spíše k charakter stice, nežli k rozmaru, jímž má býti prosycena figurka tohoto důstojníka, který teprve v posledním okamžiku chápe siluaci vážně.

Lanhaus Fiordiligi Dorabele Dora Drozenův Frordilig Beníško Fery

31 article

Pan Jelinek mnoho nás upomlná na začáky p Ma- řákovy: táž nesmělost zjevu, rozpačilost počinání, nachylování hlavy a zkrucování postavy, kteron pa- matujeme z prvých vystoupení tohoto pěvce, právě herecky poslední dobou tak se vyvinuvšího. H' as p. Jelínkův je dosud mlad stvě křehký a slabý, ale velmi příjemný. Zpěvák je inteligentní a musikální, jemuž ani srdce a cit na pravém místě neschází. Výprava je slohová, kostymy i dekorace roztom ilé, zvláště v závěreční scéně, která dělá vinohir dskému divadlu všechnu čest. Tuží se naše nová opera při všem svém mládí a obllžich prvých kroků. Můžeme z ní mšti radost +Pani Maruse Dslanska, jek úevskovvst vke v koncertu Spolku českých žurnalistu v Praze 3. ledna večer v Rudolfinu, obrátila na se pozornost kriliky polsvé poprvé r. 1904 při svém samostatném koncertu za účasti Lvovské Filharmonie Úspěch byl tak veliký, že byla hned pozvána k vy- stovpení v divadle krakovském s nejlepšimi umělci polskými a vlašskými. Zvlášté vyníkla v rollch, v nichž kladeny velké požadavky na výkon herecký. zejmena jako Mimi v »Bohemě«, Carmen, Santuzza a Nedda. »Gazetta Narodowa« chválila zvlaště veliký temperament umělkyně, »Dzennik Pol- ski« předpovídal jí velkou divadelní kariéru, »Nowy wiek« obdivoval se hudebnímu nadání pěvkyně a vystižení každé hudební fráse co do tonu i textu,a »Reforma« uvedla, že jako Santuzza překvapila neobyčejně svou hereckou rulinou, vyrovnaným hla- sem a krásným tvořením tonů. — Umělkyně zdoko- nalila se ještě pilným studiem u Bellicioni a Bel Sorel v době, kdy choť její odešel od divadel pol- ských k Varšavské Filharmonii a pak odjel na stu- dijní cestu do Vlach. — Vstu penky na sedadl

Jelinek Jelínkův Pan Marus Dslanska Carmen Santuzza Nedda Gazett Narodowa Sorel Vlach Vst Ma Praha spolek český žurnalista Rudolfinum Dzennik Pola Bellicioň H ' as