1
masthead
V Praze, ve středu dne 15. ledna.
Praha
2
masthead
K číslu 14.
Čislo v Praze za 2h
a na venkově za 4h
Praha
3
article
Na »Národní Listy«
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K — h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80 h
Praha
5
article
Předplacení
a inseräty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
am je též redakce
a expedice.
6
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
Delegáti v Terstu.
Z Vídně, 15. ledna. Z Terstu sděluje se.
že k delegátům, kteří tam přijeli, by zúčastnili
se výpravy pořádané vrchní správou mariny
do Pulje a Rěky, přibyl včera ještě po-
slanec dr. Kramář. Podle terstských zpráv
jsou vzájemné styky mezi delegáty
předlitavskými a zalitavský m
nadmíru studené. Předseda maďarské
delegace Barabáš vyslovil se k zpravodaji
»Frmdbttu.« takto: »Nemohu zatajiti, že při
pohledu na vše, co jsme tu viděli, vznikly
ihned určité myšlénky, že vše to jest velmi
nákladné. Stavěti tak veliké lodi, stavěti v arse-
nále tak velikém, ve kterém jest zaméstnáno
tolik lidí, tyto lidi potom vydržovati, praktické
provádění věcí, které jsme prohlédli — na vše
to jest třeba mnoho peněz. Nedivím se pak, že
takové práce, které se vykonávají v rozměrech
tak velikých, maji za následek také veliké po-
žadavky na oba státy a obě delegace. Shrnuji
své výklady takto: Všecko jest velmi hezké,
ale bude to státi mnoho peněz. Jsme proto.
aby zvýšení platů důstojnických
vyloučilo se ze souboru záleži-
tostí delegačních a letos se o něm
vůbec nejednalo«. Předseda předlitavské
delegace dr. Fuchs pravil: »Co se týče
vlastního úkolu našeho, totiž získání informací
o naší válečné marině, převládá dle mého
zdání mínění jedno, že totiž naše marina mladá
zasluhuje nejen vydatné podpory, ale že j
i potřebuje. Nepochybuji, že delegáti— podpo-
rovati budou, pokud možno a pokud stačí naše
prostředky, vybudování naší mariny «.
doktor
Fuchs
Terst
Vídeň
Pulje
7
article
Pro parlamentní odborové přednosty.
Z Vídně, 15. ledna. Předseda poslanecké
sněmovny dr. Weiskirchner měl včera
v IX. okresu vídeňském řeč, ve které žádal, aby
se dosadili parlamentní odborní che-
fové. Pravil po té stránce: „Perou-li se
ministři v parlamentě, mobou se
práti také jejich náěstkové. Já
sám mohu mluviti o tom velmi snadno. Jelikož
odmíti jsem portefeuille ministerský, myslím, že
nebudu podezříván, že chci se státi sekčním
chefem. Náměstek musí míti stejné smyšlení,
vždyť zastupuje tytéž zásady jako ministr. V této
příčině Maďaři mají dobře, protože tam každý
parlamentní ministr má svého parlamentního
státního podtajemníka.“ Po té pokračoval před-
seda: „Ministerskému předsedovi bar. Becko-
vi bylo přáno zkoncovati volební reformu a vy-
rovnání, budiž mu přáno dosíci v parla-
mentě také rozřešení jazykové
otázky (pan předseda sněmovny mýlí se,
myslí-li, že jde jen o jazykovou otázku a ta že
může býti vyřízena ve vídeňském parlamentě).
Budiž paramentu přáno vykonati letos ještě
hodně úrodné a plodné práce. To bude však
možno jenom, změní-li se náležitě jed-
nací řád. Jsme pro to, aby právo jednotlivého
poslance nebylo obmezováno. Menšiny musí býti
chráněny, vždyť poslanci jsou projev vůle voličů
a stran. Avšak jedné věci dlužno zabrániti: prá-
ce parlameutní nesmí býti mařena
výtržnostmi nejsprostšího rázu a
nesmí dojíti tak daleko, aby malá menšina brá-
nila, plodné práci většiny.
Weiskirchner
Maďar
Vídeň
poslanecký sněmovna
8
article
Změna jednacího řádu v říšském sněmu uher-
ském.
Změna jednacího řádu v říšském sněmu uher-
ském.
Z Pešti, 15. ledna. O změně jednacího řádu
pracuje se co nejhorlivěji. Za předsednictví pre-
sidenta Justha budou koncem tohoto týdne
porady zástupců všech str an. Jest
úmyslem sloučiti změnu jednacího
řádus volební reformou tak, že se sta-
noví junctim mezi nimi v ten způsob, že z mě-
na jednacího řádu zůstane trvalou.
Jednání o volnost Baltického moře.
Z Londýna, 15. ledna. (Pův. tel. »Nár.
Listů«.) Mohu vám přesně sděliti, v jakém sta-
diu se nalézá výjednávání mezi velmocemi o za-
ručení volnosti Baltického moře. Rusko, totiž
I zvolský, jedná o této záležitosti s Něme-
ckem. Paříž a Londýn byly oficiálně uvědoměny
o vyjednávání, ale podrobnostil i základní rysy
jeho se posud chovají přísně v tajnosti a ne-
byly sděleny Anglii, ani, jak myslím, Francii.
Jakmile se Rusko a Německo dohodnou, musí
býti zahraničnímu úřadu anglickému sdělen
výsledek.
Vyčkávajíc zatím není Anglie nikterak
znepokojena. Neví, jaká kombinace se ji na-
vrhne, ale ví dobře, že přijme toliko zacho-
vání statu quo, v čemž je nutně zahrnuta
neutralita smluvních stran dle formule nedáv-
ných dohod o moři Středozemním a ne pouze
neutralita, která by dle mínění některých
smluvních stran dovolovala opevňovati jisté
strategické body Baltického moře.
Anglie a zajisté i Dánsko a Švédsko budou
na stráži.
Coudurier.
Pešť
Londýn
baltický moře
Rusko
Paříž
Anglie
Francie
Německo
Dánsko
Švédsko
9
article
Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy.
Z úřadního věstníku.
Z Vídně, 15. ledna. (K. k.) („,Wiener Zeiťung“.)
Císař propůjčil městskému stavebnímu radovi v Che-
bu, Josefu Pascherovi rytířský kříž řádu Fran-
tiška Josefa.
Císař propůjčil s prominutím poplatků ředitel
tabákové továrny v Jáchymově Aloisu Jung-
wirthovi u příležitosti jeho odchodu do trvalé
výslužby titul císařského rady
Z Vídně, 15. ledna. (K. k.) „Wiener Zeitung
oznamuje: Ministr kultu a vyučování jmenoval od-
borného učitele v Bohdanči, Františka Bažanta
okresním školním inspektorem pro české škoty ve
školním okresu jilemnické m.
Ministr kultu a vyučování jmenoval suplujícího
učitele náboženství na státním gymnasiu v Liberci,
Reinholda Eiselta, skutečným učitelem nábožen-
ství na tomto ústavě.
Delegáti v Terstu.
Z Terstu, 14. ledna. (K. k.) Na počest delegátů
uspořádán byl večer u místodržitele prince Hohenlcha
v nádherných místnostech místodržitelského paláce
večírek, jenž měl velmi skvělý průběh.
Do dverany, bohatě květinami vyzdobené, do-
stavili se zástupcové úřadů, finančního světa, umění,
vědy, jakož i zástupcové tisku. Členové delegací do-
stavili se všichni. Mezi přítomnými byli pozorováni
především velitel námořnictva hr. Montecuccoli, dů-
stojníci válečného loďstva, okresní námořní velitei,
velitel brigády, starosta, president vrchního zemské-
ho soudu, biskup dr. Nagel, většina terstských, gori-
ckých a istrijských říšských poslanců, president
Lloydu, president obchodní komory, president „Sta-
bilimento tecnico Triestino“ a j. Místodržitel bavil se
velmi vlídně s hosty, kteří setrvali v paláci v družné
zábavě až do půlnoci.
Wiener Zeiťung
Pascher
Fran
Josef
Jung
Bažant
Eiselt
Hohenlch
Montecuccoli
doktor
Nagel
Lloyd
Vídeň
Chebu
Jáchymov
Bohdaneč
Liberec
Terst
Wiener Zeitung
10
article
Události v Marokkr.
11
article
Z Paříže, 14. ledna. (K. k.) Marocký mi
nistr El Mokri měl dnes v ministerstvu zahra-
ničních záležitostí delší rozmluvu s ředitelem kan-
celáře pro marocké záležitosti, Marcil-
lym. Sdělil jistému žurnalistovi tento telegram z Tan-
geru ze dne 13. t. m.: „Jest klid. El Mrani byl jme-
nován kalifem, Abdesadek pašou. Město Meknes zů-
stalo věrným.“ El Mokri byl zprávami těmito velmi
uspokojen a projevil přesvědčení, že El Mrani a Ab-
desadek ustoupili jenom násilí a že při první příleži-
tosti připojí se cpět k Abdulu Azizovi. Poselství Mu-
leje Hafida, skládající se z tajemníka protisultánova-
a bývalého francouzského námořního důstojníka Vaf-
fiera, jakož i z italského obchodníka jménem Berruca,
mešká již několik dní v Paříži. Vaffier opakoval ji-
stému zpravodaji prohlášení, dané již v Casablance
generálu Drudovi, že svatá válka čelí totiž
jenom proti Abdulu Azizovi. Podotkl, že
Mulej Hafid má dosti peněz a že mužstvo jeho skládá
se z 5 až 6000 pravidelných pěšáků, vyzbrojených
ručnicemi Soustavy Martiniovy a z 10.000 mužů, jež
dodaly mu jednotlivé kmeny. Mimo to táboří u Moga-
doru 2000, u Mazaganu 2000 a u Casablanky 2500
mužů z jeho vojska. Mulej Hafid uzná prý
všechny smlouvy, jež byly podepsány až do
té doby, kdy ujal se vlády, jakož i veškeré dlu-
paša
Aziz
Berruca
Mulej Hafid
Paříž
Tana
Meknes
Casablanca
El Mokri
El Mraň
El Mokri
12
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Papežka Johanna.
Johann
13
article
Až na naši dobu mluvilo se i v dějepisných
dílech tu a tam o papežce Johanně jako o historické
osobě, ačkoli již David Blondel r. 1649 poukázal na
pravděnepodobnost této pověsti, která má všecky
známky nekritické fantasie při tvoření pověstí v
středověku a vznikla asi v polovici třináctého sto
letí. Obsahem jejím jest asi toto:
Po smrti papeže Lva IV. (17. července 855) ne-
vstoupil na stelec Petrův hned jako jeho nástupcev
seznamech papežů uváděný Benedikt III., nýbrž Jan
VIII., jenž byl ve skutečnosti přestrojenou ženou.
Byla dcerou anglických rodičů, narozena v Mohučía
vstoupila do rádu benediktinského, pak odešla s mi-
lencem do Athén a věnovala se s úspěchem theologi-
ckým studiím, Hrajíc dále mužskou úlohu, přišla pak
pod jménem Johannes Anglicus do Říma, vyučovala
v řecké čtvrti, kdež kolem sebe shromáždila četné
žáky a nabyla takové vážnosti, že ji povznesli na
papežský stolec. Zprávy o jejích dalších osudech
se různí. Dle jedněch, kteří její dřívější milostný po-
měr popírají a uvádějí jej teprve na vrcholu moci
jako příčinu pádu, vládla dva roky a sedm měsíců,
když byla při procesí na veřejné ulici stižena porod-
ními bolestm.. Dle jiných stalo se to již při prvním
slavnostním průvodu z Vatikánu do Lateránu a sice
mezi kolosseem a kostelem sv. Klimenta. Dle jed-
noho podání zemřela prý při porodu na místě a byla
tam pohřbena, dle jiného byla sesazena a žila pak je-
ště dlouho jako kajícnice.
Johanna
Blondel
Lev Iva
Petrův
Jan
Anglicus
Klimenta
Atény
Řím
Vatikán
Laterán
14
article
Další výzdoba pověsti ukazuje již, z čeho asi
vznikla. Na místě porodu byl prý postaven pomník,
papežové však od té doby chodili s procesím do La-
teránu vždy oklikcu, aby se místu vyhnuli. Aby pak
podobné pohoršení bylo na příště nemožným, musil
se každý nově zvolený papež posaditi na prolomenou
stolici, aby se zjistilo jeho pohlaví.
Dle novějších historiků spočívá pověst na fanta-
stickém výkladu různých skutečností, jež nevědomost
a lehkověrnost oněch století vysvětlovala tak, jak to
hovělo tehdejšímu sklonu k neobyčejnému a podiv-
nému.
v. a
15
article
Mezi zajímavými antickými pozůstatky, jež se
zachovaly v Lateránu, této starokřesťanské stavitelské
památce a sídle papežů, nalézala se dvě sedadla
z nádherného červeného mramoru, jež sloužila za
koupací židle a proto měla horní plochu prolomenou.
Ve středověku se soudilo, že sloužila římským císa-
řům k velmi lidské potřebě a proto se jim říkalo sel-
lae stercorariae a přechod ke zmíněnému výkladu
při papežských volbách byl tím snadnější, ježto o
Paschala Il. až do Lva X. panoval skutečně obyčej.
že nově zvclený papež usedal na jednu z oněch židlí
nebo na obě po sobě, zatím co sbor pěl „Et de ster-
core erigens pauperem“ — což ovšem bylo jen sym-
bolickým napomenutím ku pokoře na nejvyšším pa-
novnickém místě.
Jiné potvrzení nalézal středověk ve skutečné
změně cesty při papežském průvodu, o níž se zmi-
ňuje již krenika Martina opavského z r. 1278. Místo
přímým směrem od kolossea k Lateránu zahýbala
procesí u sv. Klimenta na pravo na via dei Quattro
Coronati, poněvadž stará cesta nejspíše po hrozném
zpustešení Roberta Guiscarda byla neschůdnou, jak
svědčí rozhednutí Sixta V., aby byla znova upra-
vena.
Martino
opavský
Dei
Guiscard
Sixt
Laterán
Eta jít ster
16
article
Ale ještě více. Právě na místě, kde procesí po
staletí činila okliku, na rohu proti kostelu sv. Kli-
menta, stála stará mramorová socha, představ ující
sedící zenu, která kojí nahé dítě. Více nebylo třeba,
aby se této části cesty dalo jméno Vicus Papissaea
socha pokládána všeobecně za pomník nebo náhro-
bek papežky na místě porodu a dle toho také vyklá-
dán nápis: P. P. P. P. P. P. jako Papa pater patrum
peperit papisza papellum, nebo Parce pater patrum
papissae prodere partum.
Za těchto okclností není divu, že se pověst o pa-
pežce houževnatě udržovala a zajímavo jest, že uče-
ný papež Pius II. dovolil, aby papežka Johanna byla
pojata do pořadí obrazů papežů v dómě sienském a
teprve za Klementa VIII., když Baconius pověst vy-
vracel, musila byti odstraněna a postoupiti místo
smyšlenému papeži Zachariášovi.
svatý . Kt
Papissae
P P
Pius
Johann
Klement
Zachariáš
17
article
= Stavba Panamského průplavu. Poslední zprá-
vy o stavbě panamského průplavu nasvědčují, že
prokopávání pokračuje s neobyčejnou rychlostí, zvlá-
ště když úmrtnost dělnictva, v dřívějších letech tak
značná, klesla nyní skoro na polovici. Práce, dokon-
čené v posledním měsíci, vykazují, že bylo vyko-
páno více než 1,838.486 kubických yardů. Dle ofi-
ciálních statistik znamená to rekord všech vyko-
pávacích prací, jež byly posud vykonány. Stavitelé
Panamského průplavu za vedení plukovníka Goethal-
sa byli by dle toho mohli vystavěti Suezský průplav
za 35/2e roku, kdežto Lesseps potřeboval k dokončení
díla 10 roků. Manchesterský průplav mohl by amreri-
ckými dělníky býti zbudován za 25 měsíců a severo-
východomořský za pět let. Zvláště přízniva jest okol-
nost, že se žlutá zimnice po 18 měsíců již nevyskytla
a nastalo trvalé zlepšení zdravotních poměrů. Srov-
náním počtu zemřelých r. 1907 a r. 1906 vysvítá.
že číslice úmrtnosti klesla v minulém roce skoro
o 33 procent a také počet nemocných se značně
zmenšil.
Lesseps