1
masthead
V Praze, v úterý dne 14. ledna.
Praha
2
masthead
K číslu 13.
Čislo v Praze za 2h
a na venkově za 4
Praha
3
article
Na »Národní Listye
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K — h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30 h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80h
Praha
5
article
Předplaceni
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
am je též redakce
a expedice.
6
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
Rozřešení vojenských otázek.
Z Vídně, 14. ledna. »N. W. Tgbiti« uve-
řejňuje tuto informaci, kterou se faktum »Ná-
rodními Listy« dnes zaznamenané potvrzuje.
List oznamuje, že v poslední době se konaly
porady ministra vojenství, polního zbrojmistr
Schönaicha s bar. Beckelm a drem
Wekerlem o vojenských záležito-
stech. Jest úmyslem neshody, které po té
stránce již dlouhou dobu trvají a vývoji armády
překážejí, rozřešiti na ráz a to cely
soubor současně. Dosaženo podstatného
sblížení mezi oběma vládami. Ministr vojenství
vzal na vědomí požadavky rakouské a uherské
vlády a podobá se, že skutečně již nale zen
podklad, na kterém státi se můž
dorozumění obou států také po stránce
vojenské, takže v příčině pozdějšího vyřízení
otazek těch, které bylo dosavad nemožným, jest
nyní možným a převládá názor optimističtější.
Největší potiže působi úprav
jazyka velicího, ale také tato věc bude
prý rozřešena způsobem obě strany uspokoju-
jícím. Otázka jazyková, otázka pra-
porů, otázka odznaků, otázka ju-
stiční, problém dvouleté služby
konečně zvýšení kontingentu nová-
čků nebudou řešeny každá věc sama o sobě
zvláště, nýbrž současně na základě dohody o bou
vlád a společného ministerstva vojenství. V in-
formovaných kruzích vojenských chovají dokonce
naději, že tyto důležité záležitosti vyřízeny budou
ještě letos.
Změna jednacího řádu uherského říšského
sněmu.
N W
Wekerl
Vídeň
7
article
Z Pešti, 14. ledna. S největším urychlením
chystá vládní většina změnu jedna cí h
řádu ještě dříve, než se počne projed
návati ve sněmovně řádný rozpočet na
rok 1908. Účelem změny jednacího řádu jest
zabezpečiti povolení rozpočtu
zmařiti obstrukci Chorvatův a po-
slanců nemaďarských vůbec. Dru-
hým účelem této tak zv. reformy jednaciho
řadu jest zajištění volebni refor my
proti obstrukci poslanců nema-
darských. Návrh, který bude na změnu jed-
nacího řádu podán, bude vtěsnán do jed
noho paragrafu, aby nemohl býti před-
mětem obstrukce. Klotura (návrh na konec de-
baty) jest sice vyloučena, ale navrhuje se vě
mnohem horší Žádá-li totiž 150 poslanců.
by nějaká věc byla prohlášena za pil-
nou, může se tak státi bez debaty, od-
hlasuje-li to sněmovna. Bude-li pilnost
přijata, nesmí se projednávat žádná
záležitost jiná, dokud se nevyřídí před-
loha, která byla prohlášena pilnou. Pro dobu
projednávání této pilné záležitosti není délka
schůze poslanecké sněmovny obmezena jako
dosud na 4 hodiny, nýbrž zůstává neob-
mezenou, tak že parlament může se k vy-
řízení pilné věci prohlásiti za permanentní
(stálý).
Chorvatův
jítbat
Pešť
poslanecký sněmovna
8
article
Volební oprava uherská.
Z Pešti, 14. ledna. Místní jedna korespon-
dence sděluje obsah volební reformy hraběte
ndrássye takto: „Volebního práva
požívá uherský občan, který do-
vršil 24. rok a umí madarsky psát
a čísti. Práv naoytých volební reforma ne-
umenšuje. Kdo měl volební právo podle voleb-
ního řádu dosavadního, bude je míti také dále.
Volebního práva požívati budou také uherští ob-
čané, nebudou-li uměti maďarsky čí-
sti a psáti, ale budou-li platiti na
státni dani určitý nejmenší ob no s. Na-
proti tomu pozbudou volebního práva, kdo byli
pokutováni pro pobuřování prot
státu, proti soukromému majetku,
náboženství, proti instituci man-
želství nebo proti jednotlivým tří-
dám nebo stavům občanské společ-
nosti. Volba nebude tajnou, nýbrž veřej-
nou a voliti se bude v sídlech krajských no-
tářů. Velmi důležitý jest paragraf volební refor-
my, dle kterého zbaven může býti man-
dátu poslanec, který, nežli byl zvolena
dokud pro sebe agitoval, stavěl se prot
jednetě země nebo proti maďarské
národnosti, nebo štval proti soukromému
majetku, náboženství nebo manželství. Poslanei
se volí na 6 let.“ Ve vládních kruzích sice po-
pírají správnost těchto udání, ale soudí se na
věcný jejich podklad.
Pešť
9
article
Žádné druhé zasedání delegací.
Z Pešti, 14. ledna. Jak předseda minister-
ský dr. Wekerle, tak ministr honvédů Je-
kelfalussy prohlašují, že nepomýšlí se na
druhou kampaň delegační, která by se letos
byla konala v Pešti.
Strašmirov z vazby propuštěn.
Ze Sofie, 13. ledna. Poslanec Ant. Straš-
mirov, který byl vydán k soudnímu stíhání,
poněvadž lpělo na něm podezření, že zúčastnil
se zavraždéní Sarafova, byl včera propu-
štěn z vazby, ježto nemohl býti pro podezření
naň vznesené uveden žádný důkaz.
doktor
Wekerle
Antonín
Sarafův
Pešť
Sofie
10
article
Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy.
Z úřadního věstníku ruského.
Z Petrohradu, 13. ledna (K. k.) P. t. a. oznamuje:
Car Mikuláš vydal k předsedovi min. S :o ly pi-
novi reskript a jmenoval jej svým státním ta-
jemníkem. Ministr pro osvětu lidu šl. Kauf-
mann byl svého úřadu sproštěn, při čemž mu byla
ponechána hodnest senátora a hofmistra, a na jeho
místo byl jmenován ministrem bývalý kurátor mo-
skevského okresu, člen říšské rady Schwar z. Car
Mikuláš propůjčil ministrovi záležitostí zahraničních
Izvolskému řád Svatého Vladimíra druhé třídy
a ministru Ščeglovitovi a Eck Schauf us-
sovi řád Svaté Anny první třídy.
Ples v královském hradě budínském.
Z Pešti, 13. ledna. (Uher. telegr. kor. kanc.)
V nádherně vyzdobených sálech budínského dvorního
hradu konala se dnes večer soirée dansante. O 9.
hodině večer dostavili se všichni pozvaní hosté, na-
čež vešli do sálu členové císařské a královské rodiny,
a to paní arcivévodkyně Maria Annunziata a Augusta,
jakož i pan arcivévoda Josef. Brzy na to byl zahá-
jen tanec. Po první čtverylce byly paní arcivévodkyni
Marii Annunziatě představeny dámy, jež se před tím
ještě ke dveru nedostavily.
Dohra berlínských demonstrací.
Z Berlína, 13. ledna. (K. k.) Za včer. demonstrací
pro volební právo bylo k policii předvedeno celkem
105 osob, mezi nimi 6 žen. Zraněno bylo asi 30
oscb, z nichž u čtyř byla jména zjištěna.
Velevyslanec Marschall.
Z Cařihradu, 14. ledna. (K. k.) Německý velevy-
slanec svob pán M a rsc hal1 odebral se dnes do
Mikuláš
svatý Vladimíra
Ščeglovit
Svatá
Annunziata
Augusta
Josef
Marie
Velevyslanec Marschall
Petrohrad
královský hradit
Pešť
Uhry
Berlín
Cařihrad
Eck Schauf Is
11
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Převrat v zemědělství.
12
article
„Standard“ a „Review of Reviews“ přinášej
zprávy o vynálezu, který nejen dle jejich mínění,
ale i dle přesvědčení odborných učenců způsobi ne-
smírý převrat v zemědělství a zjedná mu milicny hek-
tarů nové půdy. Vynálezcem jest Bottomiey, pro-
fesor botaniky na Kingis College v Londýně. Jeho
počáteční pokusy směřovalyk tomu, přiváděti po-
třebný dusík ze vzduchu nejen luštěninám, ale i půdě,
v níž rostou. Úspěch v té věci vedl ho k vynálezu
přípravovati týmž způsobem potravu skoro všem
rostlinám.
Několik set pokusů, jež rolníci dle jeho návodu
konali na různých místech, mělo za výsledek, že
plodiny uzrály o několik dní nebo i o několik neděl
dříve, že výnos byl o 15 az 50 procent větší a že
mohli použiti i neúrodné půdy, na které nebylo jinak
možno pěstovati obilí nebo jiné rostliny.
Již Plinius pozoroval, že boby zúrodňují půdu
v níž byly sázeny a mrví ji jako hnojivo. Nemoh
si ale vysvětliti zjev ten, Totéž pozorovali i rolnic
v dávných dobách u všech luštěnin a aniž by znal
příčinu toho, seli je v některých krajinách každý
třetí rok. Roku 1886 bylo zjištěno, že luštěniny
neberou potřebný dusík z půdy, nýbrž ze vzduchu
a že jím ještě obohacují půdu. Bylo i pozorováno
že množství dusičňanů závisí od počtu výrostků neb
kolínek. (nodulus) na kořenech, které mění dusí
v dusičňany a že rostliny jsou tím silnější a zdra-
vější, čím více jich mají. To objevil Hellriegel. Ro
na to dokázal profesor Ward, že noduly ty povstávaj
vniknutím bakterií do kořenů. Bakterie ty, mají schop-
nost proměniti dusík a kyslík v dusičňan, ale samy
potřebují organickou potravu a proto ji hledají v ko-
řenech. Roku 1898 byly bacily ty přesně určenya
pojmenovány Bacillus Radicicola. Dva roky
na to bylo praktickými pokusy dokázáno, že bacily
tyto zúrodňují i neúrodnou půdu.
Bottomiey
Plinius
Ward
Radicicola
Londýn
Kingis College
Review of Reviews
13
article
Profesor Nobbe pěstil v Německu bacily ty v
velkém a rozdával je v gelatině rolníkům, ale veškeré
pokusy minuly se s výsledkem.
Příčinu nezdaru toho vysvětlilo americké mini-
sterstvo orby, zjistivši, že gelatina jest tu závadou.
Zároveň dalo připraviti čerstvé bacily a rozeslaic
jich 12.000 balíčků rolníkům. Z těch 74 procenta
dala dobrý výsledek, ale ukázalo se, že americké b-
cily mohou žíti toliko šest nebo osm) neděl.
Konečně se věci ujalo i anglické ministerstv
orby a opatřivši si zárodky pěstovaných bacilů z
Ameriky, předalo je třinácti školám. Z různých
příčin pokusy se nezdařily a anglická vláda ode-
přela k dalšímu pěstování a pokusům finanční pro-
středky. Tak by byla celá věc padla v zapomenuti.
kdyby se jí nebyl ujal profesor Bottomley, který pra-
coval na ní dále a docílil skvělého výsledku, že ba-
cily, jež nyní vypěstoval, žijí až tři roky a že se dají
všude upotřebiti.
K pokusům vybral si hubenou půdu, do které za-
sel luštěniny, k nimž pridal bacilovou směs. Z nedo-
statku dusičňanů vrhli se bacili na luštěniny, svou
oblíbenou potravu, tyto pak je z téže příčiny mile-
rády přijaly. by si obě strany zachránily život Tí
zároveň otužili se bacili, rozmnožívše se hojně. Vý-
sledek byl zúrodnění a omrvení půdy, časná a bohatá
žeň a velké množství zdravých a otužilých bacilů.
Těchto bylo od roku 1906 do 1907 z King's College
rozesláno po celé Anglii přes tisíc balíčků s návodem
k jich upotřebení. Z došlých zpráv od zemědělců vy-
svítá, že se 80 pokusů zdařilo. Zprávy ty uveřejnil
profesor Bottomley v obšírném spíse. V jednom pří-
padě urodilo se zahradníkovi na nehnojeném, ale b-
cily mrveném poli 33 korce hrachu, kdežte na sou-
sedním, dobre hnojeném poli bez bacilů měl jen 14
korců. V druhém případě mohl rolník první hrách
sbírati již šest neděl po zasetí.
Nobbe
Bottomley
Německo
Amerika
Anglie
King ' s College
balíček rolník
korec
14
article
Zkouškami bylo zjištěno, že i Eleagnus, Podocar-
pus a Cycas mají vlastnost luštěnin, neboť mají na
kořenech noduly. To vedlo profesora Bottomleye na
myšlenku, že i jiné rostliny jsou k tomu způsobilé a
že možno bacily, jež dávají přednost luštěninám, na
ně vštěpovati. K tomu účelu nechal bacily „vyhlado-
věti“, jak píše a nasadil je pak v extraktu z kořenů
rajských jablíček. Bacili si na tuto novou potravu
brzy zvykli a výsledek byl, že v půdě touto směsí
pohnojená rajská jablíčka se nevídaně dařila a že
se na jejich kořenech vytvořily noduly, způsobilé
vyráběti si dusičňany jako luštěniny. V několika
případech byl úspěch podivuhodný. To povzbudilo
Bottomleye, by konal podobné pokusy s různými
druhy obilí, růžemi, jahodami, jabloněmi, hruškami
atd. a ve všech případech docílil velkých úspěchů.
Nesmírnou výhodou tohoto umělého hnojiva jest
i jeho nepatrná cena Bottomley počítá, že pro jeden
akr dostačí asi za půl šilinku nebo 60 haléřů hno-
Nesmírný význam vynálezu toho může si již
každý z toho představiti, že se jedině v Anglii získá
přes 20 milicnů akrů půdy pro zemědělství, která
nyní leží takřka ladem. Proto jmenují ho anglické
listy a odborníci největším vynálezem eko-
nomickým v dvacátém století. Způsobí nejen ne-
smírný převrat v zemědělství, ale i v průmyslua
přispěje k řešení sociální otázky.
jiva.
Bottomley
Anglie
Bottomley
15
article
= Skandální výjevy s mrtvolou. Jemnocitné oby-
vatelstvo má Rocca di Papa u Říma. Jak „Messagero“
z tohoto rozkošného skalního hnízda nad Frascati
sděluje, stavěla se na tamním hřbitově nová rampa
ke kapli a při tom byl otevřen protestantský hrob,
nalézající se na neposvěcené půdě za kaplí. Hrobníci
nalezli po 22 letech ještě úplně zachovanou mrtvolu
německé protestantky. Mrtvola byla hned jako kurio-
sita dopravena do umrlčí komory a tam po dva dni
vystavena, což lidem z Rocca di Papa působilo asi
velkou zábavu, neboť se všech stran hrnuli se zvě-
davci do umrlčí komory, někteří prý zvedali šaty
mrtvé ženy a jiní dokonce ji stavěli na nohy, aby se
přesvědčili, dovede-li státi. Ani kněžstvo, ani úřady
proti tomuto počínání ničeho nenamítaly a teprve,
když o tom zvěděla římská prefektura a zavedla vy-
šetřování, bylo hyenismu zabráněno. Kdyby bývalo
nešlo o mrtvolu protestantky, byli by snad důstojní
pánové z Rocca di Papa rychle zakročili. Poučným
však jest, že několik kilometrů před branami osví-
ceného Říma panují ještě poměry horší, než ve stře-
dověku.
Rocca
Messagero
Řím
Frascati
Rocca di Papa