1
masthead
Ročník XXXXVIII.
2
masthead
V Praze, v úterý 15. září 1908.
Praha
4
article
Ka ranní a odpol. Hist
přodplácí se
v Praze v ažmlnistrael
sžale
e čtvrt leta . . . . 8 K —h
s dvojí čonáškou
a dtnt l4a . . . . 7 K s0k
ve Glistkáchi
sa něsíc . . . . . . 9 K 30h
Poštoui
a mněslc
trrt leia . . . . 9 K onk
s dvojí zásilkoe
n rr ta . . . k s0
Před novým sněmem českým.
Po všem tom příkoří, jehož národu na
šemu i přes dočasný pobyt dvou českýck
Excelencí v kabinetě Beckově bylo v tomt
roce zakusiti, nikomu nebude divno, ne
hledí-lí dnes u nás živá duše počínajícímu
sněmu českému s nejmenší nadějí vstříe
Naopak, všeobecný jest pocit, že nový ten
sněm shromažďuje se pouze k tuhé politické
a národní kolbě, kterou však hrubě ničeho
nebude lze vydobýti pro zdar vlasti a na
šeho dobrého práva.
Musela by zcela jiným duchem
býti ke spravedlivé věci národa našeho
naplněna nynější vláda vídeňská a musila
by zcela jinou vřelostí a odhodlaností pro ni
oddychovati ta »naše česká šlechta« — než
skutek jeví — aby sněm český v tomto
svém složení, za té nevraživé a zpupné pod-
jatosti Němcův, nejen proti odvěkému právu
království českého na svébytnost státnía
ústavní, ale i proti pouhému rovnému do-
movskému právu národa a ja-
zyka českého v této staroslavné pra-
vlasti naší, mohl provésti velké vlastenecké
dílo zákonodárné, řadou blahoplodných oprav
odstraněním známých těžkých křivd národ
ních a politických, odklizením překážek roz
voje kulturního a národohospodářského, vy
svobozením země české z jařma finanční její
bídy a zjednáním řádného, spravedlivého za-
stoupení všemu obyvatelstvu vlasti v její
zvelebeném sněmu zemském.
Poštoui
Němcův
Praha
Beckov
5
article
K tomu dnes všechny předpoklady schá-
zejí. I kdyby našich 90 českých poslancův
lidových sebe statečněji si vedlo, kdyby
každý z nich byl státníkem a řečníkem
bohem nadaným, co zmohou za dnešní
bídné rakouské situace politi
cké v tomto sněmu, na jehož životě vládě
nezáleží, ale po jehož bezživotí německo-
nacionální Němci netajeně dychtí, kdežto z těch
49 konservativních velkostatkářův snad ani
čtvrtina neciti vřele česky, nýbrž v jedné
z nejdůležitějších aktuálních otázek,
v otázce to opravy Schmerlingova
volebního řádu pouze svůj stavovský
interes na zřeteli chová, takže pro uhájení
svého privilegia neváhala před posled-
ními volbami uzavříti svůj kompromiss
ústavověrnou šlechtou německou.
Hned tehda prokázali jsme, co to pro
budoucnost našeho národa znamená, zů-
stane-li dogmatem všech velkostatkářův, vlady
a — Němcův, že neomluvitelně a nezaslou-
ženě přílišným tím počtem 70 hlasův kurie
velkostatkářské nesmíbytihnuto. Pak je
opět na dlouhou, dlouhou dobu veta po právu
a spravedlnosti pro národ náš
co do jeho zastoupení ve vlast-
ním sněmu. Tak jsme opět na desítiletí
vrženi a odsouzeni do bezmocné a nedůstojné
menšiny, pak jsme opět, my český národ
odkázání na milost a vratkou přízeň té
konservativní šlechty, která stokráte nám
řekla, že není a nechce býti žádnou na ší
šlechtou národní, nýbrž chce toliko jako
neutrální smírce a rozsudí státi mezi oběma
národy na rozdíl od šlechty německo-ústavo-
věrné, jejíž 21 poslancův otevřeně, ba oká-
zale jde s německými nacionály, jako věrne
německo-národní jejichrytířstvo.
Němec
Schmerlingův
Němcův
6
article
Tím způsobem mají dnes Němci na sněmu
českém se šlechtou německou své více
než náležité zastoupení, totiž
70 + 21 = 91 poslanců, čili 37% proc. všech
sněmovníků, což převyšuje jejich populační
procento v zemi o půl procenta, kdežto my.
český národ, čítající v království přes 63
obyvatelstva, nemáme na sněmu českém
sami o sobě (bez šlechty) než 98 poslancův
čili pouhých 40 procent všech sněmovníkův,
tak že jsme zkráceni o 23 procent!
Hrozné, nesnesitelné křivdě té, jíž trpí
národ náš již bez mála půl století možno
pouze dvojím způsobem učiniti konečn
přitrž: buď zavedením všeobecného rovného
práva hlasovacího pro sněm a tedy zruše-
ním všech privilegovaných kuri
volebních, anebo — kdyby nezdolně tuhým
svorným odporem velkostatkářův, vlády
Němec
Hrozná
7
article
Němcův, jenž se nám již dnes ve všech
vládních i německých listech ohlašuje, tato
velká, spravedlivá oprava byla příkře za
vržena a zhola zmařena — aspoň nále-
žitým zmenšením počtu poslan-
cův velkostatkářských na polo-
vici a spravedlivým demokrati-
ckým volením poslancův lidových na
základě rovného práva a poměrného zastou
pení menšin, tak aby oba národové v zemi
obdrželi tolik poslancův, kolik jim po právu
patří a přísluší. Němci tedy na svých 379
populačních = 74 poslanců, my Čechové pak
na 63 populační naši mohutnosti 126 po-
slancův. Velkostatkáři pak na svých ne
celých 500 a na svou berní poplatnost 35
poslancův; takže by sněm i se svými 8 vi-
rilisty (4 biskupy a 4 rektory vysokých škol)
čítal 243 poslance.
Pak by dosáhl v něm národ český
svými 126 poslanci volenými a 2 rektory
aspoň — byť i skrovné, ale vlastní většiny.
neboť mezi 243 sněmovníky čítal by svých
128 poslancův, takže by nemohl býti pře-
hlasován (předpokládaje svornost poslancův
jeho) ani kdyby všichni Němci a velkostat-
káří s vládou o to kdys usilovali.
Opětujeme: nebylo by to nikterak plně
spravedlivé zastoupení naše, jaké by nám
kynulo ze všeobecného rovnéh
práva blasovacího, poctivě provede-
ného, kde by všude bez rozdílu při padl jeden
Němcův
Němec
Čecho
8
article
poslanec stejnému počtu voličů v
a při němž by tedy Němcům na jich 379
dostalo se 91, nám Čechům pak na našich
63 — 151 poslancův. Avšak bylo byto
aspoň potud pokrokem od křivdy ku právu.
že by přestalo to bezprávné dosavadní po-
koření národa našeho, kde, maje většinu
v zemi na sněmu svém, jest odsouze
do trvalé menšiny, že by aspoň po-
minulo pro budoucnost nebezpečí vážné, kde
lze koalici německo velkostatkářské přes od
por všech českých poslancův prosaditi třebas
— nové punktace.
Obracíme k tomuto momentu v den za-
hájení sněmu českého a před podáním
vládní osnovy volební co nejsnaž-
něji zřetel všech národu věrných poslancův
našich. Když nepodaří se jim přes vše
úsilí získati pro svůj návrh na všeo-
becné rovné pravo volební v tomto sně-
mu kvalifkované většiny, nech
pak nesvolí k žádné opravě
volební, kterou bych om nano v
byli odkázáni na milost a slito-
vání velkostatkářův, kterou by-
chom na dále byli odsouzeni do
menšiny nespravedlivé, bezmo-
cné a nedůstojné národa tak vzděla-
ného, tak uvědomělého. Lépe zaji ste
dále trpět v boji proti staré m
bezpráví, nežli samovolně se
podrobit novému!
Němec
Čecho
9
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 14. záři. (Volební oprav
ve Štyrsku a Slovinci.) Zejtra spolu
s jinými zemskými sněmy sejde se také sněm
styrský, jehož hlavním úkolem v tomto pod-
zimním zasedání bude provésti volebn
opravu. Štyrský sněm byl jeden z prvých,
jež zavedly i pro sněmovní volby všeobecnou
volební kurii. Tento dodatek k zastaralému vo-
lebnímu řádu neuspokojil však ani obyvatelstvo
německé, ani Slovince a proto v minulém za-
sedání uloženo zemskému výboru, aby vypra-
coval a sněmu předložil návrh takových oprav
aby volební řád odpovídal moderným požadav
kům. Většina stran, zastoupených na sněmě.
chystá také své návrhy na změnu volebníh
řádu. Návrhy takové podají sociální demokratě,
agrárníci, němečtí klerikálové a ovšem laké
Slovinci. Slovinská a národní strana pro Štyrsko
ulozila ve scliůzi, konané dne 11. t. m, všsm
slovinským poslancům, aby v rozpravě o volební
opravě hájili co nejrozhodněji minimálných po-
ž davků slovinských, ohlášených už písemně
členu zemského výboru, Fran. Robičovi. Kdyby
německá většina nechtěla splniti ani tyto nej-
menší požadavky, Slovinci jsou připraveni
k energickému odporu proti volební opravěa
národní klub vyzývá poslance, aby bez odkladu
vstoupili proti návrhu zemského výboru do nej-
ostřejší oposice. Slovincům jde o spravedlivější
rozdělení venkovských volebních okresů a mim
to žádají, aby byl utvořen také aspoň jeden
městský volební okres slovinský.
Štyrský
Fran
Praha
Štyrsko
národní strana pro Štyrsko
10
article
Z Lublaně, 14. září. (Porážka min
Derschatty) Minulou neděli byla v Běláku
výroční schůze poněmčovacího spolku »Süd-
mark«. Ministr železnie dr. Derschatta byl
dosud členem dozorčí rady tohoto výbojného
spolku. Také letos při nových volbách jeho
jmeno se skvělo na kandidátní listině, ale ode-
vzdáno na ně pouze 40 hlasů, takže ministn
propadl. Dr. Derschatta pozbyl tedy důvěry
u svých nejužších krajanů ze Štyrska a Ko-
rutan. Prozatím není známo, proč se už nehod
za dozorce spolku, jenž způsobem nejbezohled-
nějším šlape po právech slovinského lidu v
zněmčených zemích alpských.
V Praze, 13. září. (Sehůzka něme-
ckých poslanců ve Št. Hradci.) Posl.
dr. Sylvestr svolává liberální německé poslance
říšské na schůzi do Štyrského Hradce na příšt
neděli a oznamuje ve svém oběžníku, že se po-
rady zúčastní také ministr krajan Prade. Po
rada je svolána proto, aby se jednak u ovnal
vzájemný poměr jednotlivých německých liborál-
ných klubů, jednak aby se zaujalo souhlasné
stanovisko k otázkám, jimiž se bude říšská rada
zabývati v podzimním zasedání. Jest zejmén
prý nutno, aby v otázce jazykového zá-
kona pro kálovství české všechny
německé kluby postoupily svorně. Události
v Kašperských Ilorách také prý zajímaj
alpské Němce, neméně jako zadání pražské
ho potrubí cizímu závodu, čímž se zatla-
čuje německý průmysl, jenž je hlavním či-
nitelem průmyslového života v Rakousku. Mim
to posl. Dobernig bude prý referovati o p
jišťován starobním a invalidním.
doktor
Derschatt
Posl
Sylvestr
Prade
Němec
Lublaň
Štyrsko
ko
Praha
Hradec
Štyrský Hradec
Rakousko
spolek » Süd
11
article
Ze Záhřeba, 11. září. (Další zatý
kánt.) Dnes pracovali Rauchovi zřízene
v okrese vrginmostském a zatkli tři učitele.
jednoho srbského faráře, jednoho kupce
sedláka Jovanoviče, jež podezírají, že se účast
nili velkosrbského spiknutí. Jak snadno se může
člověk za Rauchova režimu státi podezřelým
z velezrády, vysvítá z případu Jovanovičova
jenž zatknut jen proto, že u něho nalezen dopis
poslance Svetozara Tribičeviče.
Rauch
Jovanovič
Rauchův
Jovanovičův
Tribičevič
Záhřeb
12
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 14. září
Události v Marokku.
Polvrzuje se zpráva, že nota fran
couzsko-španělská má býti dnes dopo
ledne odevzdána vláděm. O obsahu noty se za-
chovává dosud mlčení. Některé listy zazname
návají, že obsahuje čtyry hlavní body : M ule
Hafid má především prohlásiti, že
uznává smlouvu algeciras sko u, z
Hafid
Praha
Maroko
13
article
druhě, že přejímá různé závazky vlády uza
vřené před i po smlouvě, třetím bodemje
uznání evropských finančních požadavků a čtvr-
tým je požadavek, aby se s Abdul Az
zem jednalo dle jeho důslojnosti.
Z pařížských zpráv vysvítá, že Německo
prosadilo již značně svůj vliv u Muleje Hafida
na úkor francouzského. Koluje pověsť, že do
Fezu láhne vojenské poselství ně-
mecké a Mulej Hafid má prý slib ne
mecké vlády, že dluhy, jež učinil bratr posled
ního roku pro veřejné i soukromě účely, budou
kryty státní bankou.
O výpravě německého plnomoeníka dra
Wassela se sděluje dále: Dr. Wassel, pro
vázený 60 jezdci, které mu Mulej Hafid poslal
vjel do Fezu. Měl dlouhou rozml u vu
se sultánem. V městě vládne přesvědčení
že dr. Wassel přines! eísařsík
uznání Německa novému sulta
novi. Ve Fezu pokládají dra. Wassela za vy
slance císaře německého, »přítele Marokka«
Bývalý německý důstojník Kosche, klerý dřiv
sloužil v turecké armádě a teď je ve službách
Muleje Hafida, odejel do Berlína, jakse
tvrdí, v soukromých záležitostec
sultánových.
Mezi francouzskými a německými žurnály
neutuchla dosud polemika, zvítená otázkou uznáni
Muleje Hlafida.
Abdul Aza
doktor
Wassel
Mulej Hafid
Hlafid
Německo
Maroko
Berlín
14
article
»Journal des Děbata« podráždéně odpovídí
na poslední notu »Nordd. Allg Zig.« a odmitá
nepříslušnou kritiku, kterou si dovolil vládní list
německý vůči francouzské žurnalistice. Fran
couzské listy jsou neodvislými orgá ny
a nelze je stotožňovati s francouzskou poli
tikou, ani nelze francouzskou politiku obviňo-
vati za projevy francouzského tisku. Naproti
tomu byly všecky výklady německého tisku.
proli ňimž obrátil francouzský tisk, oficio
ního rázu, »Journal des Děbats« radí, aby
se raději počkalo na uveřejnění obsahu fran-
couzsko španělské noty a pak se snad shledá,
že celý poprask byl zbytečný. Na poznámku
»Nordd. Alig Zig«, že Francie potřebuje sou-
blasu Německa k jistým návrhům, odpovlná
»Tempse takto: »Francie si nepřeje ničeho o
Německa, Francie rozvinula methodu, jež odpo-
vídá evropským zájmům a Evropou byla schvá-
jena. Odepře-li Německo svého souhlasu, způ
sobí to ve Francii a Evropě větší překvapen
nežli rozpaky.e
O notě francouzsko- španěl sk
oznamuje se z Paříže poloúřadně, že bude dnes
odpoledne odevzdána zá (peům velmoci. Nuta
navrhuje uznán! Muleje Hafída pod tou
podmínkou, když se zaváže, že bude dbáti
smlouvy algasirasské, jakož i všech smluv
politických a finaněních závazků i všech půjček
se zárukami, které Abdul Aziz neúzavřel o sobně,
nýbrž jako sultán marocký, Dale se požaduje,
aby Mulej Hafid zabezpečil svému bratru Ab-
dulu Azizovi přiměřenou existenei
Nola nezmiňuje se o náhradě výdajů, které byly
způsobeny policejními akcemi francouzského
vojska v Casablance a území Šaujů. Francouzská
vláda ponechává si právo vyříditi tyto věci přímo
se sultánem. Vyklizení Casablanky nastane, jak-
mile francouzská vláda uzná, že je paeifikace
notova.
Fran
Nordd
Aziz
Dale
Mulej Hafid
Aba
Nol
Francie
Německo
Evropa
Paříž
Casablanca
Alig Big
e O nota
15
article
Z Tangeru se oznamuje, že 12. t. m
došla diplomatického sboru tamního nota Mu
leje Hafida, který se odvolává na své dři
vější listy, v nichž žádal za své uznání sul
tánem a praví, že od té doby byl všude v Ma-
rokku prohlášen sultánem a že tudíž je jeho
povinnosti vykonávati práva vladařská a pečo-
vati o blaho svých národů i cizinců. Též sou-
hlasí, že muší jako marocký panovník přispí
vati ku provádění opatření, usnesených v Alge-
cirasu. To však je možné jen tehdy, když budou
jeho zmocněnci uznání za zástupce marockéh.
státu a přizváni ke spolupůsobnosti v d plomati-
ckém sboru. Nestane-li se tak, mohou nastati
vážné následky. Mulej Hafid žádá diplomatický
sbor, aby to vše oznámil svým vládám a za
sadil se o jeho rychlé uznání. Mulej Hafi
uznává všechny smlouvy svých předchůdeů
neboť jsou základem rozkvětu a refurmy Ma
rokka a projevuje naději, že spřátelené mocnost
poskytnou mu podporu při provádění reforem.
nezbytných pro pokrok a blaho jeho národů.
Z Mogadoru se oznamuje, že vyhlá-
šení MulejeHafida, jež se událo 10. t. m.
bylo přijato s velkým nadšením. Vyhlášení tolc
přičítá se zvláště na vrub zakročení španělského
vyslance.
Dle tangerské telegrafické zprávy z e mře
Mohamed El Torres, známý důvěrník
Abdula Aziza, jenž též se zúčastnil konference
algecirasské.
Hafid
Torres
Abdul Aziza
Tanger
Ma
Alge
16
article
Zpověď miliardáře
Pověstný král petrolejového trustu John D
Rockefeller, jenž je nejbohatš m člověkem
na světě, vydal svou autobiografli ve všecl
možných řečech, i v čínšlině. Samochvála vzpup-
ného velmože finančního vyvolala odpor v ame-
rickém tisku, jemuž teď Rockefeller adresuje
odpověď, v níž velebí svou životní dráhu
tvrdí, že více lidem prospěl, nežli ubližil. Lič
podrobně dějiny založení svého trustu, jejž ozna
čuje též za dílo lidstvu prospěšné.
Tvrdí, že byl vždy poctivým člověkem
dobrým křesťanem a praví, že nejlepší způsob
domocí se jmění je vypůjčovati se a míti po
třebně vlastnpsti inteligence a poctivosti, aby
chom vzbudili důvěru a dovedli využitkovat
svěřených kapitálů. Připomíná dále své dobro
činné skutky. Věnoval prý miliardu franků n
lidumilné podníky, zejměna na vychování lidu
na výzkumy lékařské.
D Rockefeller
Rockefeller
17
article
Sbor obecních starších král. hlav.
města Prahy
Sbor obecních starších král. hlav.
města Prahy
kohal včera odpoledne devátou řádnou schůzi, pro
niž jevilo se nemalé napjelí z toho důvodu, že oče-
kávaly se projevy ve známě záležitosti dodávky rour
pro společný vodovod Prahy a předměsti. V době
kdy kluby a sdružení obecních starších konaly na
radnici porady, byla lože a galerie v zaseducí sin
již četně navšlívena. Mimořádný nával panoval tako
u stolů žurnalistů.
Prajevy v klubech o afěře rourové.
V klubu slaročeských členů sboru roko
váno o záležitosti dodávky rour a pone-
chána členům klubu volnost projevu názoru. Přichy
staný projev byl odvolám, ježto předložen byl zástup-
cem klubu dra. Podlipného. Projev jednoho člena
sboru, který projevil nedůvěru vůči presidiu, narazil
na hlučný odpor shromážděných, ježto v presidiu
jsou dva členové staročeské strany
V klubu svobodomyslných obecních slar
ších (dra. Podlipného) byl usnesen proje
jehož znění níže uvádíme
V klubu obecních starších národn
strany svobodomyslné, jehož předsedou by
dr. K. Černohorský, došio k debatě velmi po
hnuté. O její výslodku byla vydána následujíc
zpráva:
„Ve schůzi sdružení obecních slarších nár. stra-
ny svobodomyslné, dne 14. t. m. konané, přijat by
jednomyslně návrh dra. Funka a dra. Fr. Ka
špara, aby v záležilosti p. JUDra. K. Černoho
ského vydáno bylo toto prohlášení;
„Sdružení obecních slarších národní strany svo
bodomyslně nemůže poražovati prohlášení, jež v
své záležitdsti dosud učinil p. dr. K
Černohorský za uspokojivé a vyčkává v
příčině dalšího výsledek soudního ři
zení. Resignace dra. K. Černohorského
na místo předsedy sdružení bere se
prostě na vědo mí
Starosta p. dr. K. Groš zahajuje schůzi o M/45
hod. odpol. Dr. Černohorský není příto
men.
Podlipný
K Černohorský
Funk
František
Ka
doktor
Černohorský
K Groš
Praha
18
article
Slarosta věnuje vřelou posmrinou vzpomínku ze
snulému bývalému dlouholelému členu sboru p. dvor
radovi prof. dru. Eiseltovi. Projev ten vyslechl
členové stojíce.
Následovala obšírná řada dolazů a návrhů.
Pan ob. st. H. Schick žádal presidium, aby vše-
možně urgovalo zřízení poštovního a telegraí-
ního úřadu v pražském Josefově, dále dotazova
se, v jakém sladiu jest průkop letenské strá-
ně a konečně plál si rychlejší postup provádění a sa-
nace. — Slarosla p. dr. Grož v prvé záležitosti slíbil
urgenci; ve věci průkapu jsou nyní vypracovány no-
vé podmínky konkursního řízení.
Pan ob. st. Katsdlický vzpomenul toho, že za-
stupitelstvo v Bubenči usneslo se jednati
slavbě nových kasáren a uvažovati o slavbě vlast-
nl vodárny, ač prece slalo se dohodnutí, že obe
bubenečská bez dohodnutí s obcí pražskou neučini
žádného usnosení o nových vydáních, které by bylo
trvalým zatižením obce pražské. Pan slarosta dr
Gros odvětil, že žádný takový ddlaz nebyl u obce
pražské učiněn.
Pan ob. st. dr. Jeřábek uvedl, že německ
listy pražské napadly jistý pražský okres
ní soud a zároveň i zemský soud, že v ně
meckém vyřízení užily správně úřadního po
jmenování pražských ulic. V prvé řadě je potřebí, aby
těchto úřadních názvů ulic užíva! sam otný
pražský magistrát, nebot počinal s
právě naopak při dodávání volebních listů d
živnoslenského soudu. Řtečník žádá, aby se věcí tou
zabývala rada městská. Slarosta p. dr. Groš slibil
že záležilost dá vyšelřiti.
profesor
doktor
Eiselt
H Schick
Grož
Katsdlický
Gros
Jeřábek
Josefov
Bubeneč
19
article
Záležitost dodávky ronr.
Za nemalého napjetí posluchačů došla řada na
záležilost dodávky rour pro společnou vodárnu. Pan
m. r. dr. Pík přečetl následujíci dotaz
„Slovutný pane starosto! Poslední zadávka rou
pro spořečnou vodárnu vynesla na veřejnos! celou
řadu událostí, které celou českou veřejnost pobouřily
a uvedly nejen správní radu společné vodárny, ale
i celou měslskou radu a sbor obecních starších král
hlav města Prahy do velice nepřiznivého svělla.
Ač věc la ve veřejných žurnálech přetřásána
celá řada prohlášení byla uverejněna, přece mnohé
okolnosti do dnes zůslaly nevysvětleny, zejmé-
na, jak mohlo se státi, že prozraeny byly ofero-
vané ceny na dodávku rour v době, kdy
okolnosti ty byly ještě úradním tajem-
stvím. a kdo tak učinil a dále, kdo a ja-
kým způsobem zmocnil člena tohoto
zastupitelstva, p. dra. Černohorskéha
který ani ve správní radě, ani v dozori
radě společné vodárny nezasedá, aby
bez vědomi správní rady vodárny s ole-
renty vyjednáv al
doktor
píka
Praha
20
article
Přes to, že nastoupena od dotčených korporací
resp. od jelnollivých členů těchto korporací, cesta
právní proti utrhačům, přece máme, my podepsaní
za to, že jest povinnoslí dolyčných korporací, v zá-
jmu jich vlaslní cti, aby samy okolnosti ty
vyšolřily a pravého vinníka zjistily
by zjednána byla očista a náprava pro budcpenost
Vzhledem k uvedenému dovolují si podepsaní tá-
zali se pana slarosty, jakožto předsody dozorčí rady
společné vodárny a předsedy městské rady a sboru
obecních slarších, zda postaral se o to, aby v nej-
kratší době uvedené okolnosti byly vysvětleny a urči
tě a presně zodpověděny, aby pravý slav byl zjištěn
a tím nejasnost celé záležitosti byla odstraněna.
Pro případ. že se tak dosud nestalo, žádáme
pana starqslu, aby potlebné k dosažení toholo cíle
bez prodlení laskavě zařidil.
V Praze, dne 14 září 1908. Následující podpisy
obecních slarších: dr. Podlipný, Lada, Fatka, dr. P
Náblovský, Káše, dr. Jeřábek, Hašourek, Slavík
Šercl, Müller, dr. Šupich, rada Šraml, st. r. Vlček
Weiss, dr. Černý, Cízler, dr. J. Vlček, Trnka
Matluš.
Podlipná
Fatka
doktor
Káš
Jeřábek
Hašourek
Slavík
Šercl
Müller
Šupich
Vlček Weiss
Černá
Cízler
J Vlček
Trnka
Matluš
Praha
rada Šraml
P Náblovský
21
article
Starosta p. dr. Groš odpovědě!: Dovoluji sl k
interpelaci odpověděti v tom smyslu, že ihned, jak
mile se octla zpráva ona v „Prager Tagblattu“, úl-
dující náměslek dr. Štych učinil opatření, aby se do
stalo veřejnosti náležibého vysvětlení. Také já, když
jsem se vrátil z dovolené, učinil jsem opatření svo-
láním právnického odboru, městské rady a správní
rady vodáren, aby jednotliví členové obecních star-
ších zasáhli do věci způsobem takovým, který k plné-
mu vyšetření pravdy směřuje. Nezavedli jsm
domácí vyšetřování, poněvadž jsme soud-
ni vyšetření považovali za účelnější a sice z to
ho důvodu, že soud má moc, aby od osob vy-
slýchaných pod trestními následky žá-
nal pravdu, kteréž moci ani my, ani naši orgáno
nemají. My nemáme prostředků, abychom se dopá-
trali plné pravdy. Tedy presidium i městská rada.
správní rada vodáren i členové sboru učinili, co v da-
ném okamžiku se učiniti dalo a doufám, že pomnoc
soudního vyšetřování, ve věci této zavedeného, zjed-
náno bude náležilé jasno
Různé záležitesti.
Pan ob. st Maděra pravil: Úprava břehu svalo
petrského dostoupila již do značných rozměrů a ob
čanstvo je povděčno za provádění této regulace
která však dosud není dokončena. Zejména je t
V drobném p.oucnt
ranní čislo o sobě . . . za g
odpolední . . . . . . . za 2 k
Ve flialkách na vonkově
ranní číslo, . . . . . . . 10h
vdpolední . . . . . . . . 4k
Inserát
plati se hotově napřed
Předplacení a inuerty přijími admini-
strace v Marlanské ulicl č.3.
Tam nacházejí se 14l redakee
tskárna a ezpudice „Národnich Lista“
Rukopisy se novracejí.
doktor
Groš
Štych
Ted
Maděra
Národnich List
obecní star
22
article
ostrov Primatorský, který zústal nedolknut v posa-
vadní výši, ač kolem něho již vystavěny 2 vysoké
břehy. Toto opatření mohlo by se sláti však této
čtvrti psudným, neboť v případě velkých vod mohla
by přes ustrov Primatorský nastati záplava čtvrti,
která by způsobila škody nedozírné. Táži se presidia.
zda chce u kompetentních úřadů působiti k tomu,
aby zmíněná obava odčiněna byla navezením téhož
ostrova aspoň ve výši 2 metrů, což by se ještě této
zimy sláti musilo. Další dotaz činím ve příčině úpra-
vy náměstí lavlíckova. Zde byly původně navrženy
sody s jednou studnou veřejnou, kterýmžto zřízením
by se odpomohlo citelnému nedostatku pilné vody
v těchlo místech. Nevím, jak slalo se, že v poslední
době usneseno, aby zmíněná sludna na tomto ná-
městí zřízena nebyla. Poněvadž tím mají poškozeni
býti zvláště tamější obyvatelé, žádám p. starostu.
aby nápravu v této věci zjednal,
Pan dr. Funk sdělil, že rada městská vyholovila
dekret povýšení jednomu úřadníku, ač sbor tutéz
věc odložil. Pokládá to za vměšování se do kompe-
tence sboru. Dále žádal zamezení dalšího vylidňo-
vání Malé strany. — Pan starosta dr. Groš odvětil,
že o prvé věci bude jednati komise organisační; ve
druhé záležitosti podniknuté kroky neměly výsledku.
Pan ob. st. Březnovský stěžoval si na nedodržo-
vání pouličního jtzdního řádu. Těžké nákladní povozy
zrovna jakoby schválně jezdí po kolejích elektrické
dráhy a porušují dopravu. Další stesk týká se jízdy
automobilů ulicemi pražskými. Bezpečnost chodců
ohrožují a mimo to vzduch znečišťují. Žádá o roz-
hodné zakročení. Návrh přikázán radě městské.
Primatorský
Funk
doktor
Groš
Březnovská
ty náměstí
23
article
Pan ob. st. Káše tlumočil přání poplatníků, aby
zjednána byla nová komunikace mezi ulici Mastnou
a Dlouhou třídou. Dále odůvodnil žádost hřbitovních
dozorců za upravení platů a vřele přimlouval se za
zlepšení jich postavení
Pan ob. sl. Fiala poukazuje na vydané heslo
České dítě do české školy a žádá, aby dítky
školou povinné z okolí pražského, ve kterém sna
shodou okolností (zejména pokud vývoje obcí se
týče), dosud školství upraveno není, byly přijímány
do českých šbol. Z té příčiny navrhuje, zejména aby
školy hradčanské byly tak rozšířeny, by bez ome-
zení dítky předměstské přijímány býli mohly. Návrh
příkázán radě městské.
Pan ob. st Slavik přednesl návrh na upravaní
hranic školních obvodů škol vyšehradské a na Dě-
kance. Dále navrhuje, aby též pensistům obecním
dán byl výstavní přídavek a urguje zřízení elektri-
ckých hodin u sv. Bartoloměje. Pan ob. st. dr. Vlčsk
rozhodně se vyslovil proti udělování přídavků pen-
sistům, poněvadž k takovým nákladům není v roz-
počtu úhrady. — Návrhy p. Slavíka odkázány rade
měslské.
Káš
Fiala
Bartoloměj
doktor
Vlčsk
Slavík
Český dítě
24
article
Pan ob. st. kom. rada Reinwart uvedl, že v ti-
skové komisi bylo sděleno, že na tisk nového adra-
sáre došly dvě oferly a sice jedna na 193 K a druhá
na 211 K. Pan Březnovský: Jmenovat! Beze jmen
to je rebus!) Pan Reinwart: Když se to vý-
slovně žádá, tedy sdělím jména: Je to „Únie“ a Grégr.
V komisi bylo jednání odročeno a než přišlo k ne-
vému jednání, rada městská provedení tisku zadala
dražšímu oferentu, který teprve později 10 kor slevil.
Táže se, jak se to mohlo státi, že rada městská ne-
vyčkala usnesení komise. — Pan starosla dr. Groš
odpověděl, že záležilost byla v radě městské vyři-
zena v jeho nepřílomnosti, když dlel na dovofoně.
K dalšímu dolazu p. Reinwarta o velmi zdražených
seznamech olebních odpověděl p. starosta, že cena
upravena byla vzhledem k nákladům na tisk.
Pan ob. st. Vaňhz žádal o zřízení místa třelího
městského lákaře v Holešovicích. — Návrh odkázán
radě městské
Polom přikročeno k vylzení jednacího pořadu.
Reinwart
Březnovská
Grégr
Groš
Holešovice
25
article
Vyřízení stavebních stížností.
Zamítnuty byly stížnosti: Leop. Neuge-
bauera a Fr. Pohla proli nařízenému zřízení želez-
ných schodů v krámech v čís. 34—I. v Kaprové ulici,
Václ. Kolka do výměru, aby předložil plány na de-
finitivní kanalisaci domu čp. 526—VII. ve třídě Bel
crediho; J. Procházky a A. Antošové v záležitosti
domovní kanalisace v čís. 391—VII.; Vil. Černého
v záležitosti novostavby na nároží Janského náměslí
a Cikánské ulice; M. Schulze proti nepovolení pod-
zemního bytu v čís. 362—VII. v ulici Kostelní;J
Kotlanda proti neschválení prádelny a podzemního
skkladiště za byty v čís. 57 a 58—V. v Úzké ulici
A. Polidorové proti nařízení, aby zamezila zvlhání
zdiva v domě č 165—IV. na Úvoze; dra. K. Adámka
jako správce domu čp. 1877—II., do nařízení, aby
bahno ze sklepě a chodeb bylo odstraněno; Č. Šáry
uzenáře v čís. 167—I. v Karlově ulici v záležitost
postavení dvou strojů v uzenářské dílně; záložny „Dů-
věra“ proti p.vvedení úprav kanalisačních v dome
čp. 13 na Vyšehradě: Vil. Umratha do výměru, kte-
rým zamitnut byl návrh na upravu farady novostav-
by čp 276—VII. v ulici Strojnické
Čáslečně vyhověno stížnosti Fr. z Taschků v zá-
ležitosti kanalisačních úprav v domě čp. 571—II
v Žitné ulici. — Zrušeno řízení o stižnosti d. a. M
Lengsfelda v záležitosti úprav kanalisačních a zá-
chodkových v domě č. 357—III.; o stížnosti ostro-
střeleckého sboru ve věci nepovolení přísavby spol-
kové budovy na Střeleckém ostrově.
Vyhověno slížnosti Vil. Černého, ve příčině pře
měny obchodní místnosti v loži vrátného v č. 203—v
ve třídě Mikulášské. Stížnosti Josefy Kurzové v pří-
čině vyklizení podzemních místností v čís 949—VII
v ulici Jirečkově bylo vyhověno po přímluvě p
Dobláše-
V debalě velmi vřele přimlouval se za podpo-
rování akce asanační p. ob. st. Lada.
Pohl
Václ
Kolek
credi
J Procházka
A Antoš
Černý
M Schulz
A Polidorová
K Adámek
Šára
Kurz
Jirečkův
Francie
Kapr ulice
Kostelný
úzký ulice
Karlov ulice
Žitná ulice
d . a
26
article
Různé návrhy
Po referálu p. ob. st. dra. Vlčka schiválen b
návrh, aby udělena byla zlatá záslužní medaile města
Prahy presidentu municip. rady pařížské p. A. Ché-
riouxovi, aby udělena byla stříbrná zásl. medaile
města Prahy členům městské rady v Paříži pp. býv
vicepresidentu Lampučoví, vicepresidentům Menar-
dovi a Tantetovi, sekretářům Oudinowvi, Badini-Jour-
dinovi, Peuchovi a Fleurotovi a aby udělena byla
stříbrná zásl. medaile města Prahy spisovatelce pí.
Juliettě Adamové.
Schválen dále návrh výboru měslské spořilelny
pražské, aby ustanovení některých paragrafů pravi-
del, jimiž řídí se vyměřování výslužného neb odbyt-
ného úřadnkkům a služebníkům městské spořitelny
pražské byla změněna. Pan ob. st. Kasalický
vyslovil přání, aby pamalováno bylo obdobně i na
úradníky a zřízence pražských obecních plynáren
Přikročeno ke hlasování o návrhu nr zchválení
stanov Jubijení pražské městské pojišťovny živolní
a důchodové a na pověření rady městské, by finan-
cování ústavu tohoto dle § 6. navrhovaných stanov,
jakož i další přípravné kroky za účelem zařízení
ústavu toho apatřila, o kteréž věci byla debala pro-
vedena v minulých sborech. Návrh rady městské
schválen jednomyslně. Také přijaty návrhy p.
Březnovského, že ustanovení ředitele pojišťov-
ny vyhražuje se sboru a p. Matluše, že členem správ.
ní nebo dozorčí rady nemůže se sláti člen správní
rady jiného ústavu podobného.
Schválen návrh na udělení výslavního přídavku
zřízencům a dělníkům obecním a na povolení nákla-
du do 100.000 K.
Cena 825 K znadace areh. Aloisa Turka
na dměny za vynikající díla českých malířů, so-
chařů a spisovatelů všech oborů udělena 33 hlasy
Kanlu St. Neumannovi za básně „Hrst květů-,
Chý
Lampučový
Oudinowvi
Badin
Jour
Adamová
Alois Turek
Kanl
Praha
Paříž
St . Neumann