ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 13393630-7739-11dc-a9ba-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 26 celkem · entity: place 42, person 119, org 6, work 3
1 masthead
Ročník XXXXVIII.
2 masthead
V Praze, v úterý 15. září 1908.
Praha
3 masthead
Číslo 255.
4 article
Ka ranní a odpol. Hist přodplácí se v Praze v ažmlnistrael sžale e čtvrt leta . . . . 8 K —h s dvojí čonáškou a dtnt l4a . . . . 7 K s0k ve Glistkáchi sa něsíc . . . . . . 9 K 30h Poštoui a mněslc trrt leia . . . . 9 K onk s dvojí zásilkoe n rr ta . . . k s0 Před novým sněmem českým. Po všem tom příkoří, jehož národu na šemu i přes dočasný pobyt dvou českýck Excelencí v kabinetě Beckově bylo v tomt roce zakusiti, nikomu nebude divno, ne hledí-lí dnes u nás živá duše počínajícímu sněmu českému s nejmenší nadějí vstříe Naopak, všeobecný jest pocit, že nový ten sněm shromažďuje se pouze k tuhé politické a národní kolbě, kterou však hrubě ničeho nebude lze vydobýti pro zdar vlasti a na šeho dobrého práva. Musela by zcela jiným duchem býti ke spravedlivé věci národa našeho naplněna nynější vláda vídeňská a musila by zcela jinou vřelostí a odhodlaností pro ni oddychovati ta »naše česká šlechta« — než skutek jeví — aby sněm český v tomto svém složení, za té nevraživé a zpupné pod- jatosti Němcův, nejen proti odvěkému právu království českého na svébytnost státnía ústavní, ale i proti pouhému rovnému do- movskému právu národa a ja- zyka českého v této staroslavné pra- vlasti naší, mohl provésti velké vlastenecké dílo zákonodárné, řadou blahoplodných oprav odstraněním známých těžkých křivd národ ních a politických, odklizením překážek roz voje kulturního a národohospodářského, vy svobozením země české z jařma finanční její bídy a zjednáním řádného, spravedlivého za- stoupení všemu obyvatelstvu vlasti v její zvelebeném sněmu zemském.
Poštoui Němcův Praha Beckov
5 article
K tomu dnes všechny předpoklady schá- zejí. I kdyby našich 90 českých poslancův lidových sebe statečněji si vedlo, kdyby každý z nich byl státníkem a řečníkem bohem nadaným, co zmohou za dnešní bídné rakouské situace politi cké v tomto sněmu, na jehož životě vládě nezáleží, ale po jehož bezživotí německo- nacionální Němci netajeně dychtí, kdežto z těch 49 konservativních velkostatkářův snad ani čtvrtina neciti vřele česky, nýbrž v jedné z nejdůležitějších aktuálních otázek, v otázce to opravy Schmerlingova volebního řádu pouze svůj stavovský interes na zřeteli chová, takže pro uhájení svého privilegia neváhala před posled- ními volbami uzavříti svůj kompromiss ústavověrnou šlechtou německou. Hned tehda prokázali jsme, co to pro budoucnost našeho národa znamená, zů- stane-li dogmatem všech velkostatkářův, vlady a — Němcův, že neomluvitelně a nezaslou- ženě přílišným tím počtem 70 hlasův kurie velkostatkářské nesmíbytihnuto. Pak je opět na dlouhou, dlouhou dobu veta po právu a spravedlnosti pro národ náš co do jeho zastoupení ve vlast- ním sněmu. Tak jsme opět na desítiletí vrženi a odsouzeni do bezmocné a nedůstojné menšiny, pak jsme opět, my český národ odkázání na milost a vratkou přízeň té konservativní šlechty, která stokráte nám řekla, že není a nechce býti žádnou na ší šlechtou národní, nýbrž chce toliko jako neutrální smírce a rozsudí státi mezi oběma národy na rozdíl od šlechty německo-ústavo- věrné, jejíž 21 poslancův otevřeně, ba oká- zale jde s německými nacionály, jako věrne německo-národní jejichrytířstvo.
Němec Schmerlingův Němcův
6 article
Tím způsobem mají dnes Němci na sněmu českém se šlechtou německou své více než náležité zastoupení, totiž 70 + 21 = 91 poslanců, čili 37% proc. všech sněmovníků, což převyšuje jejich populační procento v zemi o půl procenta, kdežto my. český národ, čítající v království přes 63 obyvatelstva, nemáme na sněmu českém sami o sobě (bez šlechty) než 98 poslancův čili pouhých 40 procent všech sněmovníkův, tak že jsme zkráceni o 23 procent! Hrozné, nesnesitelné křivdě té, jíž trpí národ náš již bez mála půl století možno pouze dvojím způsobem učiniti konečn přitrž: buď zavedením všeobecného rovného práva hlasovacího pro sněm a tedy zruše- ním všech privilegovaných kuri volebních, anebo — kdyby nezdolně tuhým svorným odporem velkostatkářův, vlády
Němec Hrozná
7 article
Němcův, jenž se nám již dnes ve všech vládních i německých listech ohlašuje, tato velká, spravedlivá oprava byla příkře za vržena a zhola zmařena — aspoň nále- žitým zmenšením počtu poslan- cův velkostatkářských na polo- vici a spravedlivým demokrati- ckým volením poslancův lidových na základě rovného práva a poměrného zastou pení menšin, tak aby oba národové v zemi obdrželi tolik poslancův, kolik jim po právu patří a přísluší. Němci tedy na svých 379 populačních = 74 poslanců, my Čechové pak na 63 populační naši mohutnosti 126 po- slancův. Velkostatkáři pak na svých ne celých 500 a na svou berní poplatnost 35 poslancův; takže by sněm i se svými 8 vi- rilisty (4 biskupy a 4 rektory vysokých škol) čítal 243 poslance. Pak by dosáhl v něm národ český svými 126 poslanci volenými a 2 rektory aspoň — byť i skrovné, ale vlastní většiny. neboť mezi 243 sněmovníky čítal by svých 128 poslancův, takže by nemohl býti pře- hlasován (předpokládaje svornost poslancův jeho) ani kdyby všichni Němci a velkostat- káří s vládou o to kdys usilovali. Opětujeme: nebylo by to nikterak plně spravedlivé zastoupení naše, jaké by nám kynulo ze všeobecného rovnéh práva blasovacího, poctivě provede- ného, kde by všude bez rozdílu při padl jeden
Němcův Němec Čecho
8 article
poslanec stejnému počtu voličů v a při němž by tedy Němcům na jich 379 dostalo se 91, nám Čechům pak na našich 63 — 151 poslancův. Avšak bylo byto aspoň potud pokrokem od křivdy ku právu. že by přestalo to bezprávné dosavadní po- koření národa našeho, kde, maje většinu v zemi na sněmu svém, jest odsouze do trvalé menšiny, že by aspoň po- minulo pro budoucnost nebezpečí vážné, kde lze koalici německo velkostatkářské přes od por všech českých poslancův prosaditi třebas — nové punktace. Obracíme k tomuto momentu v den za- hájení sněmu českého a před podáním vládní osnovy volební co nejsnaž- něji zřetel všech národu věrných poslancův našich. Když nepodaří se jim přes vše úsilí získati pro svůj návrh na všeo- becné rovné pravo volební v tomto sně- mu kvalifkované většiny, nech pak nesvolí k žádné opravě volební, kterou bych om nano v byli odkázáni na milost a slito- vání velkostatkářův, kterou by- chom na dále byli odsouzeni do menšiny nespravedlivé, bezmo- cné a nedůstojné národa tak vzděla- ného, tak uvědomělého. Lépe zaji ste dále trpět v boji proti staré m bezpráví, nežli samovolně se podrobit novému!
Němec Čecho
9 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 14. záři. (Volební oprav ve Štyrsku a Slovinci.) Zejtra spolu s jinými zemskými sněmy sejde se také sněm styrský, jehož hlavním úkolem v tomto pod- zimním zasedání bude provésti volebn opravu. Štyrský sněm byl jeden z prvých, jež zavedly i pro sněmovní volby všeobecnou volební kurii. Tento dodatek k zastaralému vo- lebnímu řádu neuspokojil však ani obyvatelstvo německé, ani Slovince a proto v minulém za- sedání uloženo zemskému výboru, aby vypra- coval a sněmu předložil návrh takových oprav aby volební řád odpovídal moderným požadav kům. Většina stran, zastoupených na sněmě. chystá také své návrhy na změnu volebníh řádu. Návrhy takové podají sociální demokratě, agrárníci, němečtí klerikálové a ovšem laké Slovinci. Slovinská a národní strana pro Štyrsko ulozila ve scliůzi, konané dne 11. t. m, všsm slovinským poslancům, aby v rozpravě o volební opravě hájili co nejrozhodněji minimálných po- ž davků slovinských, ohlášených už písemně členu zemského výboru, Fran. Robičovi. Kdyby německá většina nechtěla splniti ani tyto nej- menší požadavky, Slovinci jsou připraveni k energickému odporu proti volební opravěa národní klub vyzývá poslance, aby bez odkladu vstoupili proti návrhu zemského výboru do nej- ostřejší oposice. Slovincům jde o spravedlivější rozdělení venkovských volebních okresů a mim to žádají, aby byl utvořen také aspoň jeden městský volební okres slovinský.
Štyrský Fran Praha Štyrsko národní strana pro Štyrsko
10 article
Z Lublaně, 14. září. (Porážka min Derschatty) Minulou neděli byla v Běláku výroční schůze poněmčovacího spolku »Süd- mark«. Ministr železnie dr. Derschatta byl dosud členem dozorčí rady tohoto výbojného spolku. Také letos při nových volbách jeho jmeno se skvělo na kandidátní listině, ale ode- vzdáno na ně pouze 40 hlasů, takže ministn propadl. Dr. Derschatta pozbyl tedy důvěry u svých nejužších krajanů ze Štyrska a Ko- rutan. Prozatím není známo, proč se už nehod za dozorce spolku, jenž způsobem nejbezohled- nějším šlape po právech slovinského lidu v zněmčených zemích alpských. V Praze, 13. září. (Sehůzka něme- ckých poslanců ve Št. Hradci.) Posl. dr. Sylvestr svolává liberální německé poslance říšské na schůzi do Štyrského Hradce na příšt neděli a oznamuje ve svém oběžníku, že se po- rady zúčastní také ministr krajan Prade. Po rada je svolána proto, aby se jednak u ovnal vzájemný poměr jednotlivých německých liborál- ných klubů, jednak aby se zaujalo souhlasné stanovisko k otázkám, jimiž se bude říšská rada zabývati v podzimním zasedání. Jest zejmén prý nutno, aby v otázce jazykového zá- kona pro kálovství české všechny německé kluby postoupily svorně. Události v Kašperských Ilorách také prý zajímaj alpské Němce, neméně jako zadání pražské ho potrubí cizímu závodu, čímž se zatla- čuje německý průmysl, jenž je hlavním či- nitelem průmyslového života v Rakousku. Mim to posl. Dobernig bude prý referovati o p jišťován starobním a invalidním.
doktor Derschatt Posl Sylvestr Prade Němec Lublaň Štyrsko ko Praha Hradec Štyrský Hradec Rakousko spolek » Süd
11 article
Ze Záhřeba, 11. září. (Další zatý kánt.) Dnes pracovali Rauchovi zřízene v okrese vrginmostském a zatkli tři učitele. jednoho srbského faráře, jednoho kupce sedláka Jovanoviče, jež podezírají, že se účast nili velkosrbského spiknutí. Jak snadno se může člověk za Rauchova režimu státi podezřelým z velezrády, vysvítá z případu Jovanovičova jenž zatknut jen proto, že u něho nalezen dopis poslance Svetozara Tribičeviče.
Rauch Jovanovič Rauchův Jovanovičův Tribičevič Záhřeb
12 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 14. září Události v Marokku. Polvrzuje se zpráva, že nota fran couzsko-španělská má býti dnes dopo ledne odevzdána vláděm. O obsahu noty se za- chovává dosud mlčení. Některé listy zazname návají, že obsahuje čtyry hlavní body : M ule Hafid má především prohlásiti, že uznává smlouvu algeciras sko u, z
Hafid Praha Maroko
13 article
druhě, že přejímá různé závazky vlády uza vřené před i po smlouvě, třetím bodemje uznání evropských finančních požadavků a čtvr- tým je požadavek, aby se s Abdul Az zem jednalo dle jeho důslojnosti. Z pařížských zpráv vysvítá, že Německo prosadilo již značně svůj vliv u Muleje Hafida na úkor francouzského. Koluje pověsť, že do Fezu láhne vojenské poselství ně- mecké a Mulej Hafid má prý slib ne mecké vlády, že dluhy, jež učinil bratr posled ního roku pro veřejné i soukromě účely, budou kryty státní bankou. O výpravě německého plnomoeníka dra Wassela se sděluje dále: Dr. Wassel, pro vázený 60 jezdci, které mu Mulej Hafid poslal vjel do Fezu. Měl dlouhou rozml u vu se sultánem. V městě vládne přesvědčení že dr. Wassel přines! eísařsík uznání Německa novému sulta novi. Ve Fezu pokládají dra. Wassela za vy slance císaře německého, »přítele Marokka« Bývalý německý důstojník Kosche, klerý dřiv sloužil v turecké armádě a teď je ve službách Muleje Hafida, odejel do Berlína, jakse tvrdí, v soukromých záležitostec sultánových. Mezi francouzskými a německými žurnály neutuchla dosud polemika, zvítená otázkou uznáni Muleje Hlafida.
Abdul Aza doktor Wassel Mulej Hafid Hlafid Německo Maroko Berlín
14 article
»Journal des Děbata« podráždéně odpovídí na poslední notu »Nordd. Allg Zig.« a odmitá nepříslušnou kritiku, kterou si dovolil vládní list německý vůči francouzské žurnalistice. Fran couzské listy jsou neodvislými orgá ny a nelze je stotožňovati s francouzskou poli tikou, ani nelze francouzskou politiku obviňo- vati za projevy francouzského tisku. Naproti tomu byly všecky výklady německého tisku. proli ňimž obrátil francouzský tisk, oficio ního rázu, »Journal des Děbats« radí, aby se raději počkalo na uveřejnění obsahu fran- couzsko španělské noty a pak se snad shledá, že celý poprask byl zbytečný. Na poznámku »Nordd. Alig Zig«, že Francie potřebuje sou- blasu Německa k jistým návrhům, odpovlná »Tempse takto: »Francie si nepřeje ničeho o Německa, Francie rozvinula methodu, jež odpo- vídá evropským zájmům a Evropou byla schvá- jena. Odepře-li Německo svého souhlasu, způ sobí to ve Francii a Evropě větší překvapen nežli rozpaky.e O notě francouzsko- španěl sk oznamuje se z Paříže poloúřadně, že bude dnes odpoledne odevzdána zá (peům velmoci. Nuta navrhuje uznán! Muleje Hafída pod tou podmínkou, když se zaváže, že bude dbáti smlouvy algasirasské, jakož i všech smluv politických a finaněních závazků i všech půjček se zárukami, které Abdul Aziz neúzavřel o sobně, nýbrž jako sultán marocký, Dale se požaduje, aby Mulej Hafid zabezpečil svému bratru Ab- dulu Azizovi přiměřenou existenei Nola nezmiňuje se o náhradě výdajů, které byly způsobeny policejními akcemi francouzského vojska v Casablance a území Šaujů. Francouzská vláda ponechává si právo vyříditi tyto věci přímo se sultánem. Vyklizení Casablanky nastane, jak- mile francouzská vláda uzná, že je paeifikace notova.
Fran Nordd Aziz Dale Mulej Hafid Aba Nol Francie Německo Evropa Paříž Casablanca Alig Big e O nota
15 article
Z Tangeru se oznamuje, že 12. t. m došla diplomatického sboru tamního nota Mu leje Hafida, který se odvolává na své dři vější listy, v nichž žádal za své uznání sul tánem a praví, že od té doby byl všude v Ma- rokku prohlášen sultánem a že tudíž je jeho povinnosti vykonávati práva vladařská a pečo- vati o blaho svých národů i cizinců. Též sou- hlasí, že muší jako marocký panovník přispí vati ku provádění opatření, usnesených v Alge- cirasu. To však je možné jen tehdy, když budou jeho zmocněnci uznání za zástupce marockéh. státu a přizváni ke spolupůsobnosti v d plomati- ckém sboru. Nestane-li se tak, mohou nastati vážné následky. Mulej Hafid žádá diplomatický sbor, aby to vše oznámil svým vládám a za sadil se o jeho rychlé uznání. Mulej Hafi uznává všechny smlouvy svých předchůdeů neboť jsou základem rozkvětu a refurmy Ma rokka a projevuje naději, že spřátelené mocnost poskytnou mu podporu při provádění reforem. nezbytných pro pokrok a blaho jeho národů. Z Mogadoru se oznamuje, že vyhlá- šení MulejeHafida, jež se událo 10. t. m. bylo přijato s velkým nadšením. Vyhlášení tolc přičítá se zvláště na vrub zakročení španělského vyslance. Dle tangerské telegrafické zprávy z e mře Mohamed El Torres, známý důvěrník Abdula Aziza, jenž též se zúčastnil konference algecirasské.
Hafid Torres Abdul Aziza Tanger Ma Alge
16 article
Zpověď miliardáře Pověstný král petrolejového trustu John D Rockefeller, jenž je nejbohatš m člověkem na světě, vydal svou autobiografli ve všecl možných řečech, i v čínšlině. Samochvála vzpup- ného velmože finančního vyvolala odpor v ame- rickém tisku, jemuž teď Rockefeller adresuje odpověď, v níž velebí svou životní dráhu tvrdí, že více lidem prospěl, nežli ubližil. Lič podrobně dějiny založení svého trustu, jejž ozna čuje též za dílo lidstvu prospěšné. Tvrdí, že byl vždy poctivým člověkem dobrým křesťanem a praví, že nejlepší způsob domocí se jmění je vypůjčovati se a míti po třebně vlastnpsti inteligence a poctivosti, aby chom vzbudili důvěru a dovedli využitkovat svěřených kapitálů. Připomíná dále své dobro činné skutky. Věnoval prý miliardu franků n lidumilné podníky, zejměna na vychování lidu na výzkumy lékařské.
D Rockefeller Rockefeller
17 article Sbor obecních starších král. hlav. města Prahy
Sbor obecních starších král. hlav. města Prahy kohal včera odpoledne devátou řádnou schůzi, pro niž jevilo se nemalé napjelí z toho důvodu, že oče- kávaly se projevy ve známě záležitosti dodávky rour pro společný vodovod Prahy a předměsti. V době kdy kluby a sdružení obecních starších konaly na radnici porady, byla lože a galerie v zaseducí sin již četně navšlívena. Mimořádný nával panoval tako u stolů žurnalistů. Prajevy v klubech o afěře rourové. V klubu slaročeských členů sboru roko váno o záležitosti dodávky rour a pone- chána členům klubu volnost projevu názoru. Přichy staný projev byl odvolám, ježto předložen byl zástup- cem klubu dra. Podlipného. Projev jednoho člena sboru, který projevil nedůvěru vůči presidiu, narazil na hlučný odpor shromážděných, ježto v presidiu jsou dva členové staročeské strany V klubu svobodomyslných obecních slar ších (dra. Podlipného) byl usnesen proje jehož znění níže uvádíme V klubu obecních starších národn strany svobodomyslné, jehož předsedou by dr. K. Černohorský, došio k debatě velmi po hnuté. O její výslodku byla vydána následujíc zpráva: „Ve schůzi sdružení obecních slarších nár. stra- ny svobodomyslné, dne 14. t. m. konané, přijat by jednomyslně návrh dra. Funka a dra. Fr. Ka špara, aby v záležilosti p. JUDra. K. Černoho ského vydáno bylo toto prohlášení; „Sdružení obecních slarších národní strany svo bodomyslně nemůže poražovati prohlášení, jež v své záležitdsti dosud učinil p. dr. K Černohorský za uspokojivé a vyčkává v příčině dalšího výsledek soudního ři zení. Resignace dra. K. Černohorského na místo předsedy sdružení bere se prostě na vědo mí Starosta p. dr. K. Groš zahajuje schůzi o M/45 hod. odpol. Dr. Černohorský není příto men.
Podlipný K Černohorský Funk František Ka doktor Černohorský K Groš Praha
18 article
Slarosta věnuje vřelou posmrinou vzpomínku ze snulému bývalému dlouholelému členu sboru p. dvor radovi prof. dru. Eiseltovi. Projev ten vyslechl členové stojíce. Následovala obšírná řada dolazů a návrhů. Pan ob. st. H. Schick žádal presidium, aby vše- možně urgovalo zřízení poštovního a telegraí- ního úřadu v pražském Josefově, dále dotazova se, v jakém sladiu jest průkop letenské strá- ně a konečně plál si rychlejší postup provádění a sa- nace. — Slarosla p. dr. Grož v prvé záležitosti slíbil urgenci; ve věci průkapu jsou nyní vypracovány no- vé podmínky konkursního řízení. Pan ob. st. Katsdlický vzpomenul toho, že za- stupitelstvo v Bubenči usneslo se jednati slavbě nových kasáren a uvažovati o slavbě vlast- nl vodárny, ač prece slalo se dohodnutí, že obe bubenečská bez dohodnutí s obcí pražskou neučini žádného usnosení o nových vydáních, které by bylo trvalým zatižením obce pražské. Pan slarosta dr Gros odvětil, že žádný takový ddlaz nebyl u obce pražské učiněn. Pan ob. st. dr. Jeřábek uvedl, že německ listy pražské napadly jistý pražský okres ní soud a zároveň i zemský soud, že v ně meckém vyřízení užily správně úřadního po jmenování pražských ulic. V prvé řadě je potřebí, aby těchto úřadních názvů ulic užíva! sam otný pražský magistrát, nebot počinal s právě naopak při dodávání volebních listů d živnoslenského soudu. Řtečník žádá, aby se věcí tou zabývala rada městská. Slarosta p. dr. Groš slibil že záležilost dá vyšelřiti.
profesor doktor Eiselt H Schick Grož Katsdlický Gros Jeřábek Josefov Bubeneč
19 article
Záležitost dodávky ronr. Za nemalého napjetí posluchačů došla řada na záležilost dodávky rour pro společnou vodárnu. Pan m. r. dr. Pík přečetl následujíci dotaz „Slovutný pane starosto! Poslední zadávka rou pro spořečnou vodárnu vynesla na veřejnos! celou řadu událostí, které celou českou veřejnost pobouřily a uvedly nejen správní radu společné vodárny, ale i celou měslskou radu a sbor obecních starších král hlav města Prahy do velice nepřiznivého svělla. Ač věc la ve veřejných žurnálech přetřásána celá řada prohlášení byla uverejněna, přece mnohé okolnosti do dnes zůslaly nevysvětleny, zejmé- na, jak mohlo se státi, že prozraeny byly ofero- vané ceny na dodávku rour v době, kdy okolnosti ty byly ještě úradním tajem- stvím. a kdo tak učinil a dále, kdo a ja- kým způsobem zmocnil člena tohoto zastupitelstva, p. dra. Černohorskéha který ani ve správní radě, ani v dozori radě společné vodárny nezasedá, aby bez vědomi správní rady vodárny s ole- renty vyjednáv al
doktor píka Praha
20 article
Přes to, že nastoupena od dotčených korporací resp. od jelnollivých členů těchto korporací, cesta právní proti utrhačům, přece máme, my podepsaní za to, že jest povinnoslí dolyčných korporací, v zá- jmu jich vlaslní cti, aby samy okolnosti ty vyšolřily a pravého vinníka zjistily by zjednána byla očista a náprava pro budcpenost Vzhledem k uvedenému dovolují si podepsaní tá- zali se pana slarosty, jakožto předsody dozorčí rady společné vodárny a předsedy městské rady a sboru obecních slarších, zda postaral se o to, aby v nej- kratší době uvedené okolnosti byly vysvětleny a urči tě a presně zodpověděny, aby pravý slav byl zjištěn a tím nejasnost celé záležitosti byla odstraněna. Pro případ. že se tak dosud nestalo, žádáme pana starqslu, aby potlebné k dosažení toholo cíle bez prodlení laskavě zařidil. V Praze, dne 14 září 1908. Následující podpisy obecních slarších: dr. Podlipný, Lada, Fatka, dr. P Náblovský, Káše, dr. Jeřábek, Hašourek, Slavík Šercl, Müller, dr. Šupich, rada Šraml, st. r. Vlček Weiss, dr. Černý, Cízler, dr. J. Vlček, Trnka Matluš.
Podlipná Fatka doktor Káš Jeřábek Hašourek Slavík Šercl Müller Šupich Vlček Weiss Černá Cízler J Vlček Trnka Matluš Praha rada Šraml P Náblovský
21 article
Starosta p. dr. Groš odpovědě!: Dovoluji sl k interpelaci odpověděti v tom smyslu, že ihned, jak mile se octla zpráva ona v „Prager Tagblattu“, úl- dující náměslek dr. Štych učinil opatření, aby se do stalo veřejnosti náležibého vysvětlení. Také já, když jsem se vrátil z dovolené, učinil jsem opatření svo- láním právnického odboru, městské rady a správní rady vodáren, aby jednotliví členové obecních star- ších zasáhli do věci způsobem takovým, který k plné- mu vyšetření pravdy směřuje. Nezavedli jsm domácí vyšetřování, poněvadž jsme soud- ni vyšetření považovali za účelnější a sice z to ho důvodu, že soud má moc, aby od osob vy- slýchaných pod trestními následky žá- nal pravdu, kteréž moci ani my, ani naši orgáno nemají. My nemáme prostředků, abychom se dopá- trali plné pravdy. Tedy presidium i městská rada. správní rada vodáren i členové sboru učinili, co v da- ném okamžiku se učiniti dalo a doufám, že pomnoc soudního vyšetřování, ve věci této zavedeného, zjed- náno bude náležilé jasno Různé záležitesti. Pan ob. st Maděra pravil: Úprava břehu svalo petrského dostoupila již do značných rozměrů a ob čanstvo je povděčno za provádění této regulace která však dosud není dokončena. Zejména je t V drobném p.oucnt ranní čislo o sobě . . . za g odpolední . . . . . . . za 2 k Ve flialkách na vonkově ranní číslo, . . . . . . . 10h vdpolední . . . . . . . . 4k Inserát plati se hotově napřed Předplacení a inuerty přijími admini- strace v Marlanské ulicl č.3. Tam nacházejí se 14l redakee tskárna a ezpudice „Národnich Lista“ Rukopisy se novracejí.
doktor Groš Štych Ted Maděra Národnich List obecní star
22 article
ostrov Primatorský, který zústal nedolknut v posa- vadní výši, ač kolem něho již vystavěny 2 vysoké břehy. Toto opatření mohlo by se sláti však této čtvrti psudným, neboť v případě velkých vod mohla by přes ustrov Primatorský nastati záplava čtvrti, která by způsobila škody nedozírné. Táži se presidia. zda chce u kompetentních úřadů působiti k tomu, aby zmíněná obava odčiněna byla navezením téhož ostrova aspoň ve výši 2 metrů, což by se ještě této zimy sláti musilo. Další dotaz činím ve příčině úpra- vy náměstí lavlíckova. Zde byly původně navrženy sody s jednou studnou veřejnou, kterýmžto zřízením by se odpomohlo citelnému nedostatku pilné vody v těchlo místech. Nevím, jak slalo se, že v poslední době usneseno, aby zmíněná sludna na tomto ná- městí zřízena nebyla. Poněvadž tím mají poškozeni býti zvláště tamější obyvatelé, žádám p. starostu. aby nápravu v této věci zjednal, Pan dr. Funk sdělil, že rada městská vyholovila dekret povýšení jednomu úřadníku, ač sbor tutéz věc odložil. Pokládá to za vměšování se do kompe- tence sboru. Dále žádal zamezení dalšího vylidňo- vání Malé strany. — Pan starosta dr. Groš odvětil, že o prvé věci bude jednati komise organisační; ve druhé záležitosti podniknuté kroky neměly výsledku. Pan ob. st. Březnovský stěžoval si na nedodržo- vání pouličního jtzdního řádu. Těžké nákladní povozy zrovna jakoby schválně jezdí po kolejích elektrické dráhy a porušují dopravu. Další stesk týká se jízdy automobilů ulicemi pražskými. Bezpečnost chodců ohrožují a mimo to vzduch znečišťují. Žádá o roz- hodné zakročení. Návrh přikázán radě městské.
Primatorský Funk doktor Groš Březnovská ty náměstí
23 article
Pan ob. st. Káše tlumočil přání poplatníků, aby zjednána byla nová komunikace mezi ulici Mastnou a Dlouhou třídou. Dále odůvodnil žádost hřbitovních dozorců za upravení platů a vřele přimlouval se za zlepšení jich postavení Pan ob. sl. Fiala poukazuje na vydané heslo České dítě do české školy a žádá, aby dítky školou povinné z okolí pražského, ve kterém sna shodou okolností (zejména pokud vývoje obcí se týče), dosud školství upraveno není, byly přijímány do českých šbol. Z té příčiny navrhuje, zejména aby školy hradčanské byly tak rozšířeny, by bez ome- zení dítky předměstské přijímány býli mohly. Návrh příkázán radě městské. Pan ob. st Slavik přednesl návrh na upravaní hranic školních obvodů škol vyšehradské a na Dě- kance. Dále navrhuje, aby též pensistům obecním dán byl výstavní přídavek a urguje zřízení elektri- ckých hodin u sv. Bartoloměje. Pan ob. st. dr. Vlčsk rozhodně se vyslovil proti udělování přídavků pen- sistům, poněvadž k takovým nákladům není v roz- počtu úhrady. — Návrhy p. Slavíka odkázány rade měslské.
Káš Fiala Bartoloměj doktor Vlčsk Slavík Český dítě
24 article
Pan ob. st. kom. rada Reinwart uvedl, že v ti- skové komisi bylo sděleno, že na tisk nového adra- sáre došly dvě oferly a sice jedna na 193 K a druhá na 211 K. Pan Březnovský: Jmenovat! Beze jmen to je rebus!) Pan Reinwart: Když se to vý- slovně žádá, tedy sdělím jména: Je to „Únie“ a Grégr. V komisi bylo jednání odročeno a než přišlo k ne- vému jednání, rada městská provedení tisku zadala dražšímu oferentu, který teprve později 10 kor slevil. Táže se, jak se to mohlo státi, že rada městská ne- vyčkala usnesení komise. — Pan starosla dr. Groš odpověděl, že záležilost byla v radě městské vyři- zena v jeho nepřílomnosti, když dlel na dovofoně. K dalšímu dolazu p. Reinwarta o velmi zdražených seznamech olebních odpověděl p. starosta, že cena upravena byla vzhledem k nákladům na tisk. Pan ob. st. Vaňhz žádal o zřízení místa třelího městského lákaře v Holešovicích. — Návrh odkázán radě městské Polom přikročeno k vylzení jednacího pořadu.
Reinwart Březnovská Grégr Groš Holešovice
25 article
Vyřízení stavebních stížností. Zamítnuty byly stížnosti: Leop. Neuge- bauera a Fr. Pohla proli nařízenému zřízení želez- ných schodů v krámech v čís. 34—I. v Kaprové ulici, Václ. Kolka do výměru, aby předložil plány na de- finitivní kanalisaci domu čp. 526—VII. ve třídě Bel crediho; J. Procházky a A. Antošové v záležitosti domovní kanalisace v čís. 391—VII.; Vil. Černého v záležitosti novostavby na nároží Janského náměslí a Cikánské ulice; M. Schulze proti nepovolení pod- zemního bytu v čís. 362—VII. v ulici Kostelní;J Kotlanda proti neschválení prádelny a podzemního skkladiště za byty v čís. 57 a 58—V. v Úzké ulici A. Polidorové proti nařízení, aby zamezila zvlhání zdiva v domě č 165—IV. na Úvoze; dra. K. Adámka jako správce domu čp. 1877—II., do nařízení, aby bahno ze sklepě a chodeb bylo odstraněno; Č. Šáry uzenáře v čís. 167—I. v Karlově ulici v záležitost postavení dvou strojů v uzenářské dílně; záložny „Dů- věra“ proti p.vvedení úprav kanalisačních v dome čp. 13 na Vyšehradě: Vil. Umratha do výměru, kte- rým zamitnut byl návrh na upravu farady novostav- by čp 276—VII. v ulici Strojnické Čáslečně vyhověno stížnosti Fr. z Taschků v zá- ležitosti kanalisačních úprav v domě čp. 571—II v Žitné ulici. — Zrušeno řízení o stižnosti d. a. M Lengsfelda v záležitosti úprav kanalisačních a zá- chodkových v domě č. 357—III.; o stížnosti ostro- střeleckého sboru ve věci nepovolení přísavby spol- kové budovy na Střeleckém ostrově. Vyhověno slížnosti Vil. Černého, ve příčině pře měny obchodní místnosti v loži vrátného v č. 203—v ve třídě Mikulášské. Stížnosti Josefy Kurzové v pří- čině vyklizení podzemních místností v čís 949—VII v ulici Jirečkově bylo vyhověno po přímluvě p Dobláše- V debalě velmi vřele přimlouval se za podpo- rování akce asanační p. ob. st. Lada.
Pohl Václ Kolek credi J Procházka A Antoš Černý M Schulz A Polidorová K Adámek Šára Kurz Jirečkův Francie Kapr ulice Kostelný úzký ulice Karlov ulice Žitná ulice d . a
26 article
Různé návrhy Po referálu p. ob. st. dra. Vlčka schiválen b návrh, aby udělena byla zlatá záslužní medaile města Prahy presidentu municip. rady pařížské p. A. Ché- riouxovi, aby udělena byla stříbrná zásl. medaile města Prahy členům městské rady v Paříži pp. býv vicepresidentu Lampučoví, vicepresidentům Menar- dovi a Tantetovi, sekretářům Oudinowvi, Badini-Jour- dinovi, Peuchovi a Fleurotovi a aby udělena byla stříbrná zásl. medaile města Prahy spisovatelce pí. Juliettě Adamové. Schválen dále návrh výboru měslské spořilelny pražské, aby ustanovení některých paragrafů pravi- del, jimiž řídí se vyměřování výslužného neb odbyt- ného úřadnkkům a služebníkům městské spořitelny pražské byla změněna. Pan ob. st. Kasalický vyslovil přání, aby pamalováno bylo obdobně i na úradníky a zřízence pražských obecních plynáren Přikročeno ke hlasování o návrhu nr zchválení stanov Jubijení pražské městské pojišťovny živolní a důchodové a na pověření rady městské, by finan- cování ústavu tohoto dle § 6. navrhovaných stanov, jakož i další přípravné kroky za účelem zařízení ústavu toho apatřila, o kteréž věci byla debala pro- vedena v minulých sborech. Návrh rady městské schválen jednomyslně. Také přijaty návrhy p. Březnovského, že ustanovení ředitele pojišťov- ny vyhražuje se sboru a p. Matluše, že členem správ. ní nebo dozorčí rady nemůže se sláti člen správní rady jiného ústavu podobného. Schválen návrh na udělení výslavního přídavku zřízencům a dělníkům obecním a na povolení nákla- du do 100.000 K. Cena 825 K znadace areh. Aloisa Turka na dměny za vynikající díla českých malířů, so- chařů a spisovatelů všech oborů udělena 33 hlasy Kanlu St. Neumannovi za básně „Hrst květů-,
Chý Lampučový Oudinowvi Badin Jour Adamová Alois Turek Kanl Praha Paříž St . Neumann