3
masthead
14. září 1908.
5
article
sesílení myšlenky všeslovanské. O zdar sjezdu
přičinil se znamenitým způsobem župan lublaňský
pan starosta Ivan Hribar a spolek slovin-
ských žurnalistů s jednatelem p. Pusto-
slemškem. Jím účastníci sjezdu projevili
vroucí díky-
Hribar
6
article
Sjezd rakouských sládků.
Sjezd rakouských sládků.
Sjezdy rakouských sládků nejsou
zjevem častým. Národní různorodost télo říše
přes to, že v otázkách hospodářských rakoušte
slédei postupovali a zajisté i budou postupovat
společně, nepodporuje časté konání rakou-
ských sjezdů. Předehůdce nynějšího sjezdu
musíme hledati o čtyři roky zpět ve Vídní.
Jest ovšem oprávnéno mínění, že sjezdy tyto
právě pro svou vzácnost požívají zvláštní váž-
nosti a výsledky jejich zasluhují zcela výji-
mečně pozornosti oněch kruhů, jež mají povin-
nost miti bystrý sluch pro všechny zjevy živola
průmyslového.
Dnešní situace pivovarského průmyslu jes
daleka, příliš daleka stavu, který by zasluhoval
názvu uspokojivý. Sládkovstvo jest si ovšem
vědomo této situace a nejen fo. Ono hledá pro-
středky a energicky provádí kroky směřující
k uzdravení stavu.
Tato situace diklovala program sjezdu, na
který dány otázky hospodářské, daňové a so-
ciální vedle přednášek technických, vědeckýcha
praktických. Neboť sládkovstvo ani za boje,
jenž místy nabyl krutosti zápasu o existen
ei pivovarství, nezapomíná, že technická
a odborná zdalnost jest nejúčinnější jeho zbraní.
Nynější sjezd zajisté bude dalším a znač-
ným krokem v před a přispěje zejména k pro-
hloubení a upevnění organisací, kterým kynou
těžké úkoly v několika směrech.
Sjezd zejména zaujal rozhodné stanovisko
proti pokusům, směřujícím k zvýšení daňového
břemena na pivo a proti návrhům nového zá-
kona a prováděcího předpisu o vybírání zemské
dávky z piva v Čechách.
Vídeň
Čechy
7
article
Slavnostně zahájen
byl sjezd včera o 10. hod. dopol. v koncerfní síní
na výstavě, která téměř celá napiněna účastníky kon-
gresu ze všech zemí monarchie.
Cís. rada Hejtmánek zahájiv sjezd, omluvii
nepřítomnost prolektora knížete Jana dr. Schiwarzen
berga, jehož pozdrav kongresu tlumočí. Konstatovav
imposantní účastenství na sjezdu, jehož význam vy-
mezuje, přeje jeho pracím zdaru. Kunčí provoláním
Slávy císaři. O tomto projevu zpravena tele gramem
kabinetní kancelář císařova.
Potom čestný předseda J. Wünsch vílá shro-
máždění jménem Ústředního svazu rakouských spolků
pivovarských ve Vídni. Zpráva o umístění sjezdu
rakouských sládků v Praze došla už v listopad
minulého roku radostného ohlasu v celé říši. Vzpo-
míná historie sjezdů těchto, z nichž první konán
před 35 léty, od kteréž doby jich konáno 12 vesměs
s výsledkem blahodárným pro hospodářskou i tech-
nickou stránku stavu. Dnešní sjezd má obzvlaštní
význam, neboť dnes pivovarský průmysi musí zápa-
siti s obllžemi přímo nepřekonatelnými. Pomec kyne
jen z tuhé organisace, která zajistí lepší bu-
doucnost. Úkolem sjezdu jest sledovati i pokroky
technické a vědrcké; o to pečováno řadou přednášek,
v něž se uvázali vyníkající odborníci. Vysloviv nej-
vyšší uznání výstavě, z níž každý si odnese dojem
nejiepšl, přeje sjezdu úspěchu nejlepšího.
Hejtmánek
Jan
doktor
Schiwardit
Sláva císař
J Wünsch
Vídeň
Praha
8
article
Potom předseda cís. r. Fr Hejimánek vílá
a představuje zástupce úřadů a korporací: zejména
zástupce ministerstva veřejných praci, obchodu, orby.
financí, místodužitelství, král, hlavn. města Prahyi
náměstka starostova posl. Jirouska a m. r. ředitel
Kreutzera. Kuklu, Siřiště a Císlera, jenž přitomen
za Spolek pro povznesení návštěvy cizinců, zá tupre
obchodní komory pražské kom. r. Urbana, ředitel
Fr Zvěřinu a kom. r. Syřiště; ze zástupců korporneí
odborných pak dra. Bode (Beriín), posl. dra Benerle
z Lince, dra. Winternitze (Liberec), předsedu Ochran
ného svazu pivovarského pro alpské země, předsedu
Řišského svazu vyučených sladků Meklera, ředitele
Výzkumného ústavu pro průmysl pivovarský v Praze,
prof. Jalowece z Vídně, prof. Kruise, prol. J. Šulu,
cís. r. Tiliera.
Jirousek
Kreutzer
Kukla
Siřiště
Císler
Urban
Zvěřina
Bode
Beriín
Benerle
Winternitz
profesor
Jalowec
Kruis
J Šula
Tilier
Francie
Liberec
Vídeň
spolek pro povznesený návštěva cizinec
ochrana ný svaz
Řišský svaz
výzkumný ústav pro průmysl pivovarský v Praga
9
article
Potom promluvili za ministerstvo veřejných prací
sekční chef Mülter, obchodu m. r. R. Kreutz-
bruck z Lilieníeldu, orby dv. r. A Seidler
ministerstvo financí sekretář dr. Kraupa, kleií
všichni mluvili výhradně německy! Za místo-
držitele promluvil česky a německy místodrž. rada
Wielimsky, za prosidium zemského finančního
ředit. dv. r. Čunát, okres. finanč. řed. dv. r. No-
votný.
Za město Prahu tlumočil pozdrav náměstek posl.
Jirousek, jenž přál rozkvét průmyslu, jeuž úspěšně
působí i na trzích cizích; pokračuje ve jměnu vý-
stavního výboru, zve kongresisty k bedlivé pro-
hlidce výstavy.
Za zemský výbor promluvil rada dr. Pi-
lař; za obchodní komoru pražskou kom.r.
Syřiště. Jménem »Výzkumného a učebného ústav
pivovarského v Berlíně« promluvil dr. Bode, jenž
zval k účastenství na oslavé 25letého jeho trvání v
dnech 10.—18. října.
Polom v obsáblé přednášce pojednal dr. Jos. Fr
Hrach z Protivína »O situaci průmyslu pivovar-
ského v době šedesátiletí panování cis. Františka
Josefa «,
Obšírnou svou přednášku sbrnul dr. Hrach v toto
Technický pokrok v době minulých 60 let je ohromný
a kráčíme dosud stále v před.
Hospodářský vývoj byl z počátku potěšitelný
zdražení surovin a potřeb, vzrůst mzdy, požadavky
státu, země a obce, zařízení sociální činí nyní takové
nároky, že i při trvajících cenách jim nelze vyhověti
nemá-li celé pivovarství zabynouti. Nezbývá než zvý-
šiti ceny. K tomu třeba proti odporu špatně infor
movaného hostinstva a konsumentstva, kteté snáší
namnoze bez odmluvy zdražování jiných potřeb, se
sdružiti. Ve svornosti jesl síla. Spojenými silami se
bohdá dopracujeme lepší budoucnosti. Řečník končí
sladovnickým »Dej bůh štěstí«. (Pollesk.)
Přednaška byla odměněna dlouhotrvajícím po-
tleskem a řečníku se všech stran blahopřáno.
doktor
Kraupa
Čunát
Jirousek
Bode
Jos
Hrach
František Josef
Praha
Berlín
Polom
Protivín
Mülter
obchod m . r . R . Kreutz
Lilieníeld
10
article
Zemský poslanec dr. Karel Benerle z Lince
promluvil »O hospodářské ofganisaci průmyslu pivo-
varského«.
Pan přednášející po uzuje ochranné organisace
se stanoviska právnického a národohospodařského.
Dovozuje vznik, účel a nutnost smluv na vzá-
jemnou ochranu odběratelstva a od bro-
juje možné námitky hostinských. Učelem jejich jest
zameziti nezřízenou soutěž dosavadní. Stav dosa-
vadní byl na škodu nejen pivovarům, nýbrž i ho-
stinským, což patrno z prodkého vzrůstu hypotekár-
ního zatížení hostinců, i z okolností, že veliký počet
koncesí do roka mění držitele.
Konkurence pivovarů se přenese příště na kva-
litu, nebudou konkurovati poskytováním výhod
Soupeření v kvalitě bude na prospěch pivovarůi
obecenstva. Stoupající drahota donutila pivovary
zvýšiti cenu piva, proti čemuž se zvedi veliký odpor.
který se obrací jen proti zdražení piva, ač všechny
potraviny a polřeby živolní měrou mnohem vělši
byly zdraženy za mnohem menšího odporu obecen-
K závěru své řeči naznačil pan předná šející
cesty a prostředky, vedoucí k nápravě.
stva.
I tato přednáška byla se zajmem vyslechnutaa
po zásluze odměněna potleskem.
Potom přečtena a jednohlasné přijata resoluce
lohoto obsahu
doktor
Benerle
11
article
„Shromáždění rakouští sládci dožadují se na
vládě, aby-
1. přičinila se o nejrychlejší zavedení jednot-
ného způsobu zjišťování množství a hulnoty
dani podrobené výroby. Při tom vláda odstraň vše-
lkké nepolřebné, zastaralé a pochod výroby rušíe
nebo cit a důstojnost řádného průmyslníka urážejíc
dohledy a vázanosti. Současně budiž uváženo upo
zornění z kruhů vědeckých, jednající o nedosta
tečnosti cukroměrů;
2. aby se vládda ujala odborného školslví a vý
zkumnictví pivovarského;
3. přestalo při ukládání daně živnostní a osobn
daně z příjmů dosavadní buď přeceňování výnos
nosti pivovarů nebo zase ne zastoupení tohoto prů
myslu v komisích;
4. vzhledem k tomu, že vývozem píva i sladt
podporuje se domácí průmysl i domácí polní hospo-
dářství, bylo umožněno rozvinutí výroby
i vývozu, a aby k tomu cíli upraveny byly refak
cie, zlevněny byly dovozní tarify pro všecky potřeby
pivovarů, jakož i aby již jednou přestala stálá svíze
s nedostalkem vagonů;
5. naprosto nedávala svého souhlasu k tomu, abu
zemské správy přiostřovaly svou do
hlédací právomoc při vybírání zemsk
dávky z piva ani v pivovarech ani v hostincích
zejména však, uby po uplynutí období 1903—190
za žádné podmínky více nepovolovala zemím vybl
rání dávky z piva, která jest křiklavě nespravedliv
z té příčiny, že zatěžuje jen jeden průmysl
ostalním průmyslovým odvětvím veškeru svobod
ponechávajíc, a sice průmysl, který jest bez tak je-
diný vysazen dozoru státních orgánů na celou vý-
robu a její případný výtěžek a že zatěžuje dávkou
jen jeden výrobek na uhražení polřeb země, jichž
úhrada náleží po právu všem příslušníkům země
dle jich plalební potence
12
article
6. Shromáždění rakouští zástupci průmyslu pivo-
varského se vůči zemským správám co nejrozhodněj
ohražují proti slálému jednostrannému zatěžován
průmyslu pivovarského: především proti povolován
pivní dávky v obcích. Tato dávka, která původně
také sloužiti měla pouze školství, totiž na stavby
škol, přemetla se dobou v nešvar k vymáhání ne
přímých a nespravedlivě uložených dávek upotřebo-
vaných nyní na všecka vydání obecná. S největším
pak roztrpěením odmítá sjezd choutky zemských
správ, dohlédací způsob ještě dále přiostřovati a jim
uvalovati neslýchanou, nodůstojnou porobu na pivo-
vary. Sjezd se dovolává pomoci vlády i kruhů poela-
neckých, od nichž očekává obranu svého důležitého
průmyslu.
7. Průmysl pivovarský v Rakousku těžce nese
zjevnou nepřízeň kruhů zemědělských, kter
zapomínají, že průmysl tento, jakožto průmysl ho-
spodářský, jest největším konsumentem jejich polních
plodin, z kterěžlo příčiny zasluhuje spiše ochrany
a podpory zeměděleů.
8. Sjezd prohlašuje, že mu není lhostejno, kdyí
vidí, jakým způsobem si počíná tisk, zastávající zá-
jmy dělnictva pivovarského vůči podnikatelstvu. Ne-
schvaluje zejména zůmyslného rozdnychování a vy-
volávání sporů, které vždy lze smírně urovnati, bu
de-li každá strana přesvědčena, že zaměstnavatel
a dělnictvo se vzájemně potřebují. Jest žádoucno
aby ustaly spory, neboť dělnictvo jesi zajistě, nspor
ve svém nitru, přesvědčeno, že není úmyslem pod
nikatelstva mu ubližovati. To ovšem žádá řádný vý
kon, ale jest ochotno věly a za každé okolnosti řádno
jej odměňovati.
Rakousko
13
article
9. Přímo překvapující jest vystupování části ho
stinstva, stavící se proti všelikému zvýšení ceny píva
V téže chvíli, v které nemá konce nářek org. hostinstva
že se jim pro drahotu všech potřeb vede zle, a v téže
chvíli, kdy jim pivovary jdou zvýšením ceny piva
vstříc, v léže chvíli způsobují někteří jejich členov
vzbouření proti vlastnímu svému prospěchu! Stejn
bezprávně mluví a píše se proti Jednotě sládků, kte-
ráž přece vyvolána byla — až hodně pozlě — po
tom, když vše vůkol bylo sjednoceno. Také zde dcu-
fáme, že zvítězí rozvaha a vlastní prospěch.
10. Sjezd rakouských sládků konečně se usníe
na projevu, jímž odsuzuje se štvaní jisté částí lidí.
kteří pod heslem abstinentismu brojí proli pivu
Mezi lihovými nápoji jest pivo na lih nejslabší, při
tom však nejchutnější, nejzdravější, nejvíce osvěžujíe
a nám nejpřirozenější nápoj řádění některých fana-
tiků vyzývá k pozornosti, sjezd žadá vládu, aby těm-
to výstřelkům, smělujícím ku poškození dom cího
veledůležitého průmyslu, věnovala veškou pozo-
sl i
II. Sjezd mkouskkých sládků na svě zabajující
schůzi dne 13. září 1908 v Praze plijímá jednomy lně
toto usnesení a ukládá jak přednáškovým a debalním
odborům tohoto sjezdu, tak i všem pivovarským sva-
zům a spolkům, aby na svých schůzích dle těchto
přijatých zásad se řídily, usnášely a jednaly.“
Vělšina účastníků se podle programu odebrala
ku prohlidce exposice pivovarské v pavilonu
požívatin. Odpoledne pořádán v koncertní síni na
výstavě hanket, kterého se zůčastnilo 450 kongre-
sistů s četnými damami a při němž setrváno v druž-
né náladě, povzbuzované koncertem výstavního dr-
chestru až do hodin podvečerních
nost.
Jednota
Praha
14
article
Sjezd zástupců rakouských ústavů
pro zvelebování živnosti.
Nedělní den včerejší nikterak nebyl dnem odpo-
činku pro sjezd zástupců rakouských ústavů pro zve-
lebování živnosti. Naopak, časněji než předevčírem
sešti se účastníci sjezdu ke svým rokováním do za-
sedací síně obchodní a živnostenské komory
Na pořadu byla přednáška p. L. Weignera
inspektora technologického průmyslového musea v
Praze o výstavách prací učednických, o jich dosa
vadním vývoji a žádoucích reformách.
Řečník poukázal především na to, že letošníh
roku končí v Řakousku první desetiletí výslav učed
nických, jichž význam byl živnostnictvem i celou
veřejneslí všcobecně oceněn. Přispěly svojí výchovnou
lendencí k tomu, že vzbuzovaly důvěru ve vlaslní
slly a prohloubení vzdělání a dovednosti řemeslníka.
První výstava v Praze konána byla před 10 roky
dnes opět koná se na Jubitejní výstavě veliká vý-
stava učednická z celých Čech. Za 10 roků pořádáno
bylo v Čechách 319 učednických výstav místních se
17.377 učedníky a 14 výstav ústředních se 4217
učedníky,
V celém Rakousku bylo celkem 528 výstav se
38.843 učedníky. Lelošního roku, kdy 16. února zá-
konem živnostenským povinné zkoušky tovaryšské
byly zavedeny, nastane v pořádání výstav učedni-
ských nový obrat. Bylo by radno, pořádati výstavy
kusů tovaryšských při zkouškách provedených, jako
již na pražské výstavě stal se letos pokus s pracemi
uťňů mechanických. Vzorně práce nčednické dopo
ručovalo by se sbírati do kočovné výstavy soustředie
a tyto menší, zejména v městech, vyslaviti, aby
tvořily dobrý příklad vzorně práce a byly povzbu-
zením ke snaze a prohloubení dovednosti mladých
učňů.
L Weigner
Praha
Čechy
živnostenský komora
15
article
Po přednášce inspektora p. Weignera, jež byla
přijata blučným souhlasem, ujsl se slova přísedi
zemského výboru p. Adámek, jenž prujevil uznání
poctivé a vysoce záslnžné práci, jež v tomto obor
byla dosud vykonána a naznačil, jakým způsobem
prospěšný vliv těchto výstav mohí by se státi ještě
pronikavějším a zejména trvalejším a to zvlaště tím.
že nejlepší práce z výstav takových trvale by se
uchovávaly.
K závěrku ujal se slova pan odborný přednosta
dr. Exner, president c. k. úřadu pro zvelebování
živností.
Ve skvělé řeči své, jejíž doslovné znění pouze
pro nedostalek místa neuvádíme, vzdal především
plnou chválu jubilejní výstavě pražské, ladnému uspo-
řádání jejímu, jež v mnohém připominá světovou
výslavu pařižskou, a slovy přímo nadšenými ličl
velkolepý pokrok a rozkvět všech oborů práce, jak
na jubilejní výstavě naší se jeví. Zvláště pak zmíni
se o exposící odborného školství, při čemž vyslovi
též plně uznání odbornému školství v Čechách
vůbee.
Technologické průmyslově mi seum pražské ozna
čil jako ústav skutečně vzorný ve svém oboru, který
za vedení feditele pana cía. rudy dra. Schustra, vý-
tečného pracovníka v oboru zvelebování živností
k němuž ústavu jen blahopřáti možno, rozvíjí se
stále utěšeněji a zjednává si na poli živnostenské
akce zvelebovací nesmírných zásluh. Ze jména upo-
zorusi tu řečník na kursy odborné, museem pořá-
dané, při nichž velmi vhodným způsobem přihlíží se
ke stránce praktické.
Weigner
Adámek
doktor
Exner
Schustr
Čechy
16
article
Pan přednášející podal pak stručné rosumě všech
referátů, na sjezdu přednesených a vzdal dík jednolli-
vým pánům referentům. Pojednávaje o referálup
cís. rady dra. Schustra, poukázal na veliké zásluhy
tohoto v oboru zvelebování živností a přecházeje
k referátu poslednímu, vzdal chválu činnosti p. i-
spektora Weignera.
Ke konci poukázal p. odborný přednosta na to.
jak velký význam má osobní styk a společné jednán
na sjezdech pro všechny ty, již si zvelebování živ-
nosti učinili životním úkolem.
Na to vzdal p. vicepresident Němec díky všem
kteří prací sjezdových se zúčastnili a poděkoval též
p. odbornému přednostovi Exnerovi za jeho projev
uznání a pochvaly.
Tím jednání sjezdové bylo ukončeno a účastníc
odebrali se pak do památné radnice staroměstské.
Na staroměstské zadnici.
Méstská radu pražská uspořádala ku poctě účasl-
níků sjezdu, kteří v průvodu mag rady p. Maléh
prohlédli si pamálnosti radnice, o polednách ve velk
zasedaci síni staroměstské radnice vin dhonneur
při němž první náměstek starostův p. dr. Štych pří-
tomné vřele uvítal a pravil:
„Král. hlav. něsto Praha věnuje vždy nejvřelejsi
pěči slavu živnostenskému a podporuje dle sil svých
veškeré snahy, aěřující k tomu, aby odborné vzdě-
lání živnostniciva bylo povzneseno. Pozdravují vás
proto upřímně jako represenfanty ústavů pro zvěle-
hování živností, kteří zavítali jste k nám u příloži-
tosti naší jubilejní výslavy, abysle z vlastního ná-
zoru seznali rozvoj živností a průmyslu u nás. Přeji
vám, slovutní pánové, aby zalíbilo se vám v našem
starobylém městě, abyste odnesli si z královské Pra-
hy upomínky nojpříjemnější. Sjezdu vašemu, na jehož
jednací pořad položili jste řadu důležitých olá zek,
směřujících ku povznesení stavu živnostenského, přej
plného zdaru!?
Schustr
Němec
Exner
doktor
Štych
Král
Praha
17
article
Jemu odpověděl přísedící zemského výboru
K. Adámek, jenž děkuje za uvítací slova náměs-
kova, poukázal k velikému významu živností a řeme-
sel v životě národohospodářském a poznamenal, ž
Praha v tomto ušlechtilém závodění o vyspělost
oboru prácé živnostenské předchází ostatním můstům
příkladem. Tři kongresu, na němž podíl brali zástup-
cové cizích národů, patrno bylo, že jest možným
smírně spolupůsobení obou národnosti v této zemi
otázkách hospodářsky společných; třeba jen dobr
vůle.
Po řeči páně ddinkově, bouřlivě aklamované
předstoupil pan dr. Wladyslav Jahl, přísedicí zem-
ského výboru v Halici, který osloviv česky a něme-
cky shromáždění pravil, že pohostinství města Pra-
hy, s kterým účastniky přijalo, převýšilo všecko je-
jich očekávání.
Jako Polák (pokračuje polsky), cítí povinnest
vysloviti Praze díky ještě za všechny Poláky, kter
právě vrátili se z Prahy a kleří nemaj
dosti slov, aby vylíčili pohostinstv
města Prahy! Nikdy žádný národ nemůže zahy-
nouti, který tak vysoko se povznesl k vrcholu kul-
tury. Praha, český národ může býti příkladem, j k
se má pracovat, ta Praha, která byla a zůstane „Ča-
put regni“. Končí svá slova uznáním vůči městu Pr-
za a provolánm: „Nechť žije zlatá Praha a český
národí-
Polom přijali účastníci občerstvení, při němž
připil ježtě za Moravu obchodník p. Pastyřík.
V odpoledních hodinách podníkli účastníci sje-
zlu informační projíždku Prahou a navštívili
Národopisné museum českoslovanské,
kdož byli Jckávání pp. tov. A. Häuslerema
prol. drem. Jakubcem, jenž je uvítal jménem ra-
dy Společnosti Národopisného musea českoslovan-
ského a pravil:
K Adámek
pán
doktor
Wladyslav Jahl
Polák
Čo
Pastyřík
A Häuslerem
Jakubec
Praha
Morava
národopisný muzeum
18
article
„Vaše vzácná návštěva naplňuje nás polěšením
tím větším, že je nám důkazem, že zájem o český
náro Jopis v cizině neobmezuje se jen na hlouček
nadšených vědeckých odborníků, nýbrž že zaujímá
i v cizině vrstvy čirší a širší. Na jubilejní výstavě
pražské obchodní a živnostenské komory měli jste,
valectění pánové, příležitost, přesvědčiti se vlastním
poznáním o načem rozvojí v oboru internacionálního
usilování národohospodářského, o pokroku našeho
průmyslu a obchodu, našich praktických snah kultur-
ních: sbírky Národor sného musea českoslovanského
mají vám býti důkazem svérázné kulturní vyspělosti
národa českoslovanského, jeho originálního, živola
jeho schopností uriěleckých, jeho zručnosti, maji
vám podati obraz o tom, xterak náš národ svým
zvláštním osobitým životom duševním i hmolným za-
sluhuje si svého těžce dobytého místa mezi národy
kulturními. Spoločnost Národopisného musea česko-
slovanského vyrasnažuje se, aby se prvky a umělecká
vymoženost českél o umění lidového uplatňovalyv
moderním uměleckém průnyslu. Prosím vás. vele-
ciční pánové, abyste n's svým rozhodujícím vlivem
v těchto srahách podporovali.
Jménem rávštěvníků poděkoval za uvítání posl
a řed. technelog. musea c. r. p. V. Schuster, který
tlumočíl polěšení účastníků kongresu shlédnouti pa-
mátky svérázné národní kullury českého lidu a vzác-
né produkty lidového umění
Na to za výkladu pp. tov. Iläuslera a prof. J
kubce prohlédli si návštěvníci podrobněji muselní
sbírky, o něž projevovali — zvláště p. dv. r. A. Bre
cha z ministerstva veřejných prací — opravdu ne-
všední zájem a pro něž se nelnjili vřelým uznáním
Potem účastníci odebrali se na Hiadčany, veče
pak odjeli na výstavu.
V Schuster
profesor
Bre
národopisný muzeum
19
article
Co se děje při letošním zápisu do
českých škol ve zněmčeném územi?
Je věru již odporno opakovati žaloby
stesky na bezpráví a násilnosti, jichž němečui
zuřivci beztrestně pášou na českých menšinách
V některých obcích dospělo řádění násilníků
k nevídaným výstřednostem zejména na počátku
školního roku, aby počet českých dítek, české
školy navštěvujících, byl zdecimován. Dnes ně-
které ukázky:
Z Lomu u Mostu, 12. září 1908. (Telcí
zpráva „Nár. Listů'.) Dnes o 9. hodině dopol.
zahájen býti měl dle vyhlášky místní školní
rady zápis do zdejší veřejné obecné školy české
která od svého vzniku je předmětem nejvášní
vější nonávisti německého zastupitelstva, jež jej
rozvoj všemožným úsilím mraří. Školní úřadové
od několika let obírají se žádostmi českých ro
dičů a protesty oncc lomské, která vynaložila
všechno úsilí, jen aby spravedlivým požadav-
kům českých rodičů vyhověno nebylo. Českou
obecnou, nyní šestitřídní školu v Lomu navště-
vevalo v minulém školním roce bezmála 900
dítek (51 dětí místní školní rada odmitla, pro-
tože při zápisu nebyly šest let), vtěsnaných do
14 tříd. Pro nedostatek místnosti zavedenoa
celý rok potrvalo v české škole lomské vyučo-
vání polodenní. Rodičové všemožně prot
tomu se bránili, ba i stávku zahájili, ale marně.
Lom
Most
20
article
Odpůrci české školy, zasedající v místní školní
radě se starostou Ferd. Motzem v čele vymyslili
si pro letošní zápis novou taktiku: ustanovili
totiž veřejnou vybláškou, že zapisovali se bude
nikoliv v budově české školy, nýbrž na radnici
Proč, vykládati netřeba. A skutečně, hned o 9.
hodině zasedli v místnosti přízemní, která jinak
vyhražena jest městské policejní stráži (zápi
do německé školy byl v I. patře, v úřadovně
starosty), dva členové místní školní rady Bunt
a Trötscher, kteří listinné doklady, jež rodiče
k zápisu přinesli, zevrubně zkoumali a řídíei
učitel české školy pan Štěpán Klein, který za-
pisoval. Sotva ,zápis“ byl zahájen, přijel do
Lomu zástupce Národní rady české zemský po
slanec red. Anýž, aby se přesvědčil, postupuje-
se po zákoně. Shledav, že tomu tak neni, ode-
bral se ke starostovi Motzovi se žádostí, aby
zápis v radnici ihned zastaviti dal a do školní
budovy jej přeložil. S důrazem vytknul posl
Anýž, že celé řízení při zápisu, jak provádíse
Ferd
Motz
Klein
Anýž
Bunt
Trötschry
národní rada
21
article
místní školní radou v Lomu, odporuje zákonu
i řádu školnímu a vyučovacímu, který v § 35.
přikazuje, že konati se má zápis z pravidla v
školní budově správcem školy. Dále tázal se
posl. Anýž, zda místní školní úřad ve smyslu
školního řádu doručil správci školy v čas, t. j.
osm dní před zápisem, soupis všeho žactva, ško-
lou povinného. Starosta odvětil, že takového
seznamu vůbee nemá, že se letos zapisuje jako
jiná léta, až na volbu místa, která ale ni
nevadí, že nového nic nenařídi. — Poslanee
Anýž
Lom
22
article
Anýž důvěrně opakoval, že zápis v radnici ko-
nali se nemá a že místodržitel, vyslechnuv deputnci
zástupců čes. menšin přod několika dny, slibil,ž
upozorní okresní školní rady, aby výminek z pra-
vidla, řádem školním stanoveného, nepřipustily. Sta-
rosta namítal, že takového rozkazu nezná a na kone
prohlásil, že v zápiso dítek pokračovati se bu de
Na to odebrali se pánové do strážnice, kde čeští ro-
dičové své dílky zapisovati dali. Zástupce Národn
rady byl přítomen. Než ale minulo dopoledne, do-
ručen byl starostovi Mocovi přípis c. k. okresního
hejtmanství mosteckého, kterým se mu nařizuje, aby
zrušil ustanovení původní vyhlášky a přoložil hned
zápis dle § 35. prováděcího nařizení k řádu školnímu
a vyučovacímu do školní budovy. Starosta chtěj ne-
chtě, musil se podrobili. Při zápisu, který konal
se odpoledne za přítomnosti posl. Anýže v budově
školní, starosta již se ani neukázal. Za nedlouho při
jel z Mostu okr. hejtman dr. Siegel s úřadníke
svým, aby se přesvědčil, bylo-li jeho rozkazu upo
sleclmuto. Nával českých rodičů je letos velmi znač
ný, nejeden český otec, který roku loňského dítě svo
měl v německé škole, dospěv k lepšímu přesvědčen
a vida, že dítě cizím jazykem vyučované zakrňuje
prosil, aby letos přijato bylo do školy české. Dle vy-
sledku prvního dne zápisu (přes 200 dítek) mežne
souditi, že návštěva českých škol v Lomu bude v na-
stávajícím školním roce ještě hojnější než loni, ž
tedy nastává naléhavá nutnost, aby žádostem za roz-
množení školních místností příslavbou a za zřízen
tělccvičny, zvláště pak za celodenní vyučování nesd-
kladně bylo vyhověno.
Anýž
Moc
doktor
Siegel
23
article
Z Mohelnice na Moravě
(Pův. zpráva „Nár. Listů“)
Pohnuté scény při zápisu d
matiční školy v Úsově odehrály se
v sobotu 12. září t. r. dopoledne, kdy za če-
skými studujíeími z Loštic, kteří k zápisu
s pány JUDrem. Janem Dezertem, jednatelem
»Úsovské Matice«, řidícím učitelem J. V. Štast-
ným, zástupcem »Ústřední Matice«, p. Frant.
Jančourkem, zástupcem »Odboru Nár. jednoty
v Mohelnici«, p. učitelem Rozholdem Tom.
zástuprem c. k. české okresní zábřežské rady
a j. do Úsova se doslavili, pocházeli městšt
strážníci, zabraňujíce jim ve volných pochůzkách
po městě.
Za důvod uváděli, že čeští studenti agitují
po domech. Nie však nevadilo, že před budo-
vou příští české školy nakupily se zástupy agi-
tátorů německých, které veřejně na ulici české
rodiče, jichž děli do matiční školy již byly za-
psány, nuceně vracely, aby zápis dilek svých d
maliční školy zapsaných odvolali. Tak znemož-
nili němečlí fanatikové českým rodičům volný
průchod k zápisu do matiční skoly. Přes toto
nejhrubší násilnictví počitá se, že do české
školy přihlášeno bude 37 žáků, pro néž otev
řena bude v druhé polovici září toho roku ma
tiční škola. Na ochranu českých rodičů zakro
čili na příslušných místech pp. JUDr. Jan De
zort, řidící Šťastný a Janďourek.
Bylo by však třeba, aby české okolí i čelné
osobnosti, jež k zápisu slibily se dostaviti, také
u zápísu byly přítomni a pro ochranu napade-
ných českých rodičů účinně pracovaly. Necht
celé okoli české odpoví fanatikům úsovským
dle hesla »Svůj k svému !«
JUDr
Jan dezert
Štast
František
Tom
zort
Šťastná
Janďourek
Mohelnice
Morava
Úsov
Loštice
odbor národní . jednota
úsovský Matica
24
article
Jubilejní výstava
Jubilejní výstava
pražské obchodní a živnostenské
komory.
. Návštěve ministra obchodu dra. Fiedlera n
výstavě. Ministr obchodu dr. Fiedler zavítal včera
oficiálně ve své odbocné funkci na výstavu, aby
znovu prohlédl si různě exposice, které viděl dříve
jen ve stavu nehotovém při svých dřívějších návště-
vách, a aby navštívil všechny pavilony ostatní. Pun
ministr zavítal na výslavu v průvodu sekčního chef
dra. Brosche, sekčního rady dra. Žampacha
a poštovního rdy Šejnohy; u vchodu do průmy-
slového paláce uvítán byl presidhem komory a vý-
konného výboru výstavního a pozdraven srdečnými
slovy presidenta komory p. A. Řivnáče. Potom
odebral se ministr obchodu k estrádě, kolem níž shro-
máždění byli členové komory a výkonného výboru
výstavního, dále zenerální poroty, jakož i presidia
skupinových výborů výstavních téměř v plném počtu
doktor
Fiedler
Šejnoha
Řivnáč
Žampach
živnostenský komora
25
article
President výkonného výboru pan cís. r. L. Bond
uvítal zde jménem výkonného výboru pana ministra
vřelým proslovem, ve kterém panu ministru zvláště
poděkoval za to, že převzal čestné předsednictví vý-
stavy, jakož i za veškeru dosavadní nevšední pod-
poru jak morální tak i hmotnou, kterou p. minisl
výstavě věnoval. Položil pak na to důraz, jakk zá-
sluhou pana ministra účastnily se velmi čestným
způsobem výstavy různé ústavy slátní, zvláště ty.
kleré podléhají ministerstvu obchodu. Řečník ujisti
pana ministra důvěrou komory a výkonného výboru
a skončil prosbou o zachování jeho blahovůle k dílu
výstavnímu až do jeho skorčení. Ministr obchodu
dr. Fiedler ve své odpovědí pravil, že nebyl při-
praven na tak vřelé uvílání a srdečně za ně podě-
koval. Jest přesvědčen, že uvítání nepatřilo pouze
jeho osobě, nýbrž úřadu, který zastupuje a který oce-
nil veliký význam výstavy a přičinil se všemožně
o její podporu. Avšak nejen ministerstvo obchodu
také celá vláda vycházela výstavě všemožně vstříc
L Bond
doktor
Fiedler
26
article
Pan ministr konstatoval, že všude, kde u jiných mi-
nisterstev a úřadů zakročil ve prospěch výstavy, se
tkal se s ochotou a porozuměním. Výstava však ake
této podpory plně zasluhovalat, neboť jest dílem
opravdu velikým. Obchodní komora pražská pak.
která tuto výslavu uspořádala, přičinila do řady svých
zásluh novou velikou a památnou zásluhu, že proká-
zala svojí výstavou veliký a neobyčejný průmyslový
a obchodní rozmach svého obchodu. Skvělé pavilony
jubilejní výslavy mluví o tom zcela jasně. Poklady
v nich uložené pakk ukazují ještě více. Podávají dů-
kaz o tom, jak veliký význam pro život národní mají
průmysl, živnosti a obchod. Důkaz tento jest význam-
ným zvláště v nynější době, kdy každý stav háj
energickky své zájmy a chce sám sobě zjednati v ži-
votě veřejném uplatnění. Má-li tohoto cíle dosáhnouti
musí ukázati svůj význam v životě veřejném, a te
se ve prospěch průmyslu, obchodu a živností komole
její vehikolepou výstavou plně podařilo. Výborná po-
věst výslavy sahá daleko za hranice komorního ob
vodu a v celém světě jde o ní hlas obdivu a uznání
Tento úspěch pak výstava vděčí svornému spolu-
působení členů komory. Vláda děkuje komoře za te
a připojuje přání, aby toto harmonické spolupůso-
bení přineslu ono požehnání, jež očekáváme.
Potom následovala ihned prohlídka středu
obou křídel průmyslového paláce, kdo
byli ministru představeni člencvé presidií skupino
27
article
vých výborů oněch skupin, kleré v průmyslovéní pe
láci vystavují. Odtud pak odebral se ministr dr. Fled
ler do pavilonu města Prahy, kdež uvítán
byl presidiem a členy městské rady pražské. Námě-
stek starosty p. dr. Štych uvítal srdečně pana mi-
nistra a pravil, že město Praha nešetřilo péče a ná-
kladu, aby mohlo podati v důstojném a umělecky
sladěném rámci obraz činnosti městské správy. Řeč-
ník projevil prosbu, aby ministr blahovolně posoudi
výsledky práce města a svým vlivem podporoval po-
žadavky naší královské veleobce. Pan ministr odpo-
věděl na to, že již pavilon obce pražské zná, že jei
vysoce cení jakožto jeden z nejznamenitějších na cele
výstavě, ale přes to ještě znovu přišel, aby pavilon
tento si prohléd.
Potom odebral se ministr do pavilonu ob
chodní a živnostenské komory, kdež uvi-
tán byl presidiem výslavním a komorním a před-
sednictvem kuratoria umělecko-průmyslového musea.
Pan ministr pokračoval v datší prohlídce výstav
s malou přestávkou na oběd a svačinu až do 1/48.
hod. večerní a prohlédl si veškeré výstavní budovy,
v nichž byla mu představena presidia veškerých sku-
pinových výborů.
Fled
Štych
Praha
uměleckýprůmyslový muzeum
28
article
, Dnešek na výstavě. Pořad dnešního dne: O
4 hod. do 10 hod. večer promenádní koncert pře
průmyslovým palácem kapely „Sokola“ žižkovskéh
řízením p. Hermanna, v dolejším hudebním pavilonu
kapely pěšího pluku č. 11. V 7 hod. večer písní ko-
morní pěvkyně sl. Emmy Destinnovy, čestného
člena Národního dívadla, za účasti výstavního orche-
stru. Dirigent dr. Vilém Zemánek. Pořad: 1. Wagner:
Ouvertura k op. „Tannhäuser“. 2. Smetana: Arie
Mařenky z 3. jednání op. „Prodaná nevěsta“ s prů-
vodem orchestru. 3. Liszt: Uherská rhapsodie č. 2
4. Saint-Saěns: Arie z op. „Samson a Dalila! s prů-
vodem orchestru. 5. Písně s průvodem klavíru:
Jindřich Jindřich: Noturno a „Zvadlý květ“, b) Sme-
tana: „Nekamenujle proroky“, c) Dvořák: „Kéž duch
můj sám, d) Kovařovic: Píseň Kateřiny z Lobkowiczů
z op. „Psohlavci“. 6. Národní písně s průvodem kla-
víru. Klavírem doprovází dr. Vilém Zemánek. O
9 do 1/410. hod. slavnostní osvětlení.
.. Z konourtní síně. Dnešní koncert komerí
pěvkyně sl. Emmy Destinnovy započne teprve o7
hod. večerní (nikoli o 1/47. hod., jak původně usta-
noveno z ohlédu na odřeknutý výstavní karneval
poněvadž vstupenky na sedadla jsou téměř rozpro-
dány, bude přípodný jich zbytek, jakož i místa
stání doprodán u výstavní pokladny od 5 hod. odpol
Hermann
Destinnův
doktor
Zemánek
Wagner
Tannhäuser
Liszt
Arius
Samson
Dalila
Jindřich Jindřich
Dvořák
Kovařovic
Lobkowicz
Psohlavec
SaintSaěns
Sokol
Arius Mařenka
píseň Kateřina
29
article
Českým rodičům!
V poslední chvíli rozhodné, kdy již z domu
vycházite, vedouce s myslí dojatou své děti
k zápisu, poslyšte hlasu svého svědomí
vlastního svého rozumu i citu.
Představte sobě, že jste v přednášce, mlu-
vené řečí finskou nebo švédskou, či jiným ja-
zykem vám neznámým — a pochopite, jakou
asi trýzní je pro ubohé dltě české —
byl by pro ubohé dítě vaše den za
dnem pobyt v škole německé. Jak těžce
trpí rozvoj jeho duch al
A představte si, že jste při tom ještě ká-
ráni, ano snad i trestáni, když nedovedete být
pozornými, když nechápete, cože se k vám
mluví, nerozumite, nač jste tázáni. I pocltite,
jakou trýzeň citu byste sehystali svému dítěti:
Jak v dítěli cit pro právo se vzpírá, pak chabn
a konečně otupí, tak jako otupuje rozum jeho?
Chápete, zda je možno učit, vych -
vávat jazykem jiným nežli mateřským,
jenž jediný je klíč k mysli i srdei?
Nuž, uvědomte si svou zoldpově-
nost vy otcové, kteří dle zákona
máte právo — tudiž i povinnos
rozhodovat o vzdělání svých dětí, vy
matky, které od přirody samě povin-
nost máte — a proto i právo starati
se o výchovu svých děti a veďte dítě své d
české školyl
V Praze v první den zápisu školního 1908.
Ženský klub český v Praze a Jednota učitelel
pro král. české.
Praha
30
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— »Monlagsblatt aus Böhmen« v osfou-
zení české Prahy a všeho jiného což české,
nejnestoudnější list, hotová to »Mephitis« mezi
německými listy vůbec — domnívá se, že spí-
láním a zalháváním odklidí ze světa faktum,
že u příležitosti mimosoudního vyrovnání s na-
ším kolegou, zaplatila 200 K na národní účely
české, na Ústř. Matici školskou v řadě první.
My prý dobře víme, že má v rukou pádné dů-
kazy, že naše tvrzení nezakládá se na pravdě,
sle důkazy ty zůstává pan Oscar Kuh stále
dlužen. Patrně s nimi nehodlá jíti na světlo
boží, neboť píše: »Bylo by marnou námahou
veškeré důkazy, kteréž se nacházejí v rukou
obou advokátů, veřejnosti odevzdati. »Národní
Listy« by i potom pravdu popíraly.« Patrně už
nevymluví tyto kýžené důkazy nikdo na
»Montagskuh«, jak němečtí kolegové »Montage-
blattu« list ten nazývají. Faktum jest a zůstává,
že na prosby »Montagsblattu« bylo upuštěno o
toho, aby hned v prohlášeních oběma advo-
káty stylisovaných, národní účely české, pro
jaké »Montagsblatt« 200 K jako dobrovolnou
pokutu skládá, byly výslovně uvedeny. Bylo t
milosrdenství »Montagsblattu« prokázané; litu-
jeme toho dodatečně, se subjekty toho druhu
má se nakládati bezohledně.
Kuh
Praha
Monlagsblatt aus Böhmen
31
article
— Otázka jazyková v Chebu. Dr. Karg
člen měst. zastupitelstva chebského a Beckův
rádce v záležitostech jazykových, uveřejňuje
v »Bohemii« článek, počínající prohlášením, že
nejnovější fase jazykového sporu chebského
vzala obrat, jaký dlužno označiti jakožto nej-
větší zhoršení německého postavení v záležitosti
té, jež si jenom představiti lze. Nejnovějším
rozhodnutím nejv. soudu, jímž se »německýme
soudům ukládá česká podání také česky vyřizo-
vati, mají býti Němci uprostřed umluveného při-
měří donuceni býti ke složení zbraní. Není prý
žádným tajemstvím, jak uskutečněno bylo toto
rozhodnutí, stanovisko krajského soudu cheb-
ského pozměňující. Přes to bylo by prý ne-
správno, za bídu německých poměrů činiti zod-
povědným panující systém, nacionální ztráty
Němců dají se odvoditi také z jiných příčin,
zejména z nacionální slabosti lidu a jeho za-
stupitelstva. »Kéž nejbližší budoucnost konečně
osvobodí náš lid od dědičného hřichu německé
nesvornosti, prvopočátku veškeré bídy !« volá
chebský pan Karg. Jinak vyslovuje ve svém
článku docela bez obalu podezření, že na judi-
kát nejv. soudu rozhodující účinek měly vlivy
politického nátlaku!
— Klub sněmovních poslanců národní
strany svobodomyslné koná svou schůzi zejtra
v úterý dne 15. t. m. přesně v 10 hod. dopol.
před sezením sněmu v budově sněmovní.
— Jak skartelované vilkovické železárny
germanisují. Z Vídně, 14. září. Pan centrální
ředitel Kostranek proti českým výtkám, že pod-
Beckův
Němec
Cheb
Vídeň
Bohemia
krajský soud cheb
národní strana