Číslo 232.

V Praze, dne 24. srpna 1900.

Ročník IV.

Redakce, administrace expedice: Praha, Pštrossova ulice, číslo 200—II. Nefrankované dopisy se nepřijímají, rukopisy se nevracejí Nezapečetěnéreklamace jsou porta prosty. Inserty účtujeme levně a při častější inserci po- skytujeme výhody Vycházejí depně o šesté hodině ranní. V pondělí a po svátku vzdy o dvanácte ho- dině polední. Jednotlivé číslo za 8 h. Telefon redakce č. 1126. Slunce vychází v 5 hodin 3 minuty ráno. Slunce zapadá v 7 hodin — minut večer

UILKt

Pátek: Sv. Bartoloměje, apoštola.

Lle Čtyřicetihodinná pobožnost v chrámu Páně u sv. Kajetána na Malé Straně od 21.—24. t. m. Předplatné pro Prahu s donáškou do domu: měsíčně . . . .. K 2.80 čtvrtletně . .. K 8.40 celoročně . . . . K 33.60 Pro tuzemsko poštou: měsíčně. .... K 3.— čtvrtletně ... K 8.— celoročně. . .. K 86.— Předplatné do cizozem- ska: Německa a Srbska: čtvrtletně . .. K 12.— celoročně. . .. K 48.— Předplatné do Ameriky, Francie, Švýcarska. Ita- 1e. Belgie s Anglie: čtvrtletné K 18.20 eloročně K 52.80 Telef, administrace li26.

Mor vepřového dobytka. —a. Kdo by z nás nevěděl, jak velikou ru- briku hraje v domácnosti malého člověka na ven- kově — od Prahy musíme odlučovat — výchova jednoho neb dvou vepřových zvířat. A kdo by z nás nevěděl, jak těžce snáší tento malý člověk. když mu jedn nebo oba kusy padnou. Je tu zni- čena strava aspoň na dva neb i 3 měsíce v zimě pro celou rodinu, na kterou se všichni těšili. Ob- zvláště letos, kdy panují tak dlouho neobyčejná vedra, že jich ani nejstarší lidé nepamatují, jest nebezpečí pádu vepřového dobytka neobyče jně veliké. Dle sčítání r. 1890 bylo v celém Řakousku napočtěno 3,549 700 kusů prasat; z toho připadlo na Čechy 514.367, na Moravu 322.239, na Slezko 78 333 kusů. Kdybychom vzali průměrnou cenu za jeden kus 20 zl., měli bychom pro české země slušný kapitál 16 a půl milionů zl. Kapitál ten se každého roku rozmnožuje, obnovuje a činí značnou rubriku v domácnosti právě těch nejchudších lidí venkově. Důležitý tento majetek našeho chudého člo- věka jest valně ohrožen ministerským nařízením ze dne 22. září 1899, kterým se opět dává úplná svoboda dovážeti k nám z Uher tamnější vepřový dobytek.

Výbor českého odboru rady zemědělské a sbor delegátů českého odboru rady zemědělské za- bývaly se touto palčivou otázkou a upozornily důrazně povolané kruhy na potřebu přiměřeného omezení dovozu vepřového bravu z Uher do této polovice říše. Bylo poukázáno k tomu, že v Uhrách panují zejména mezi bravem vepřovým nebezpečné nákazy, v první řadě však mor vepřového bravu a že při snadném dovozu dobytka z Uher do této polovice říše vzniká veliké nebezpečí, že nákazy ty budou k nám zavlečeny. Nebezpečí toto jest pak tím větší, ježto dle uvedeného nařízení zamořuje se v případě nákazy nikoliv okres neb komitát, nýbrž pouze obec, kde nákaza se vyskytla. I kdyby na příklad všecky obce, až na jedinou v celém komitátu postiženy byly morem vepřového bravu, mohou dle uvede- ného nařízeni toliko obce morem postižené a ni- koliv celý komitát býti zamořeny a může tedy z takové morem obklíčené obce k nám dobytek se zdravotním certifikátem se dovážeti. Ježto pak převádění dobytka z obce do obce jest nejen možné, nýbrž dokonce i velmi často se provozuje, tážeme se, kde jest záruka oné bezpečnosti, že

mor k nám z Uher nebude zavlečen? A také ve skutečnosti mor již několikráte z Uher k nám v poslední době se dostal a lze jen největší péči a opatrnosti samých zemědělců českých a zdravotních orgánů děkovati, že v čas byl vždy omezen a utlumen. Tím však není nikterak odklizeno nebezpečen- ství, že v jiném případě mor se nerozmůže a větší obvody nepostihne. Uvažme jen, jak dnes rozšířen jest mor vepřového bravu v Uhrách. Dle poslední úřední zprávy c. k. ministerstva vnitra ze dne 7. července 1900 č. 23.709 jest v Uhrách následkem moru vepřového bravu zamo- řeno v 57 komitátech asi 1000 obcí a vedle toho jest v 41 komitátech asi 500 obcí zamořených pro jiné nemoci vepřového bravu, a přes to dováží se k nám vepřový brav dále nejen z komitátů, kde mor vepřového bravu zjištěn nebyl, nýbrž i z »ne- zamořených obcí« takových komitátů, kde 20 i více obcí morem vepřového bravu jest postiženo. Jaké následky může míti takové jednání, jaké ohromné škody pro zemědělství naše mohou snadno tu vzejíti, o tom nechceme zevrubněji se rozepiso- vati. Úpozorňujeme pouze na tuto skutečnost obrov- ského rozšíření nákaz vepřového bravu v Uhrách a voláme poznovu k povolaným kruhům, aby uvá- žily ony spravedlivé požadavky, které výbor če- ského odboru zemědělské rady a sbor delegátů v zá- ležitosti dovozu vepřového bravu do této polovice říše roku letošního byly pronesly. Zejména však žádáme vzhledem k značnému rozšíření nákaz ve- přového bravu v Uhrách, aby proveden byl co nejdříve odst. 1. resoluce usnesené sborem delegátů česk. odboru zemědělské rady dne 17. května t.r. a sice:

»Vzhledem k opětovným případům zavlečení moru vepřového bravu dobytka při dovozu dobytka z Uher, jakož i z ohledu na značné, trvalé rozší- ření této zhoubné a nakažlivé nemoci v uherské polovici říše budiž dovoz vepřového dobytka ve smyslu článku VII. alinea 3. císařského naří- zení ze dne 21. září r. 1899 ř. z. č. 179 úplně za- kázán« Při této příležitosti nesmíme opomenouti, aby naše rolnictvo hledělo si důležitý kapitál domácího zvířectva zušlechťováním plemen rozmnožiti. Uvážíme-li, že jme roku 1894 prodali do ci- ziny 1,073.230 kusů dobytka za 82 milionů zl. a r. 1896 pouze 205.134 kusů v ceně 19 milionů zl. musíme doznati, že síly našim hospodářům v pě- stění dobytka valně ubylo. Při nynějších neblahých poměrech v zeměděl- ství není chybou, pak-li často zemědělce naše po- vzbuzujeme, aby si více všímali dobytkářství. Vzrůstem obyvatelstva stoupá spotřeba masa a tím i cena dobytka. Povážíme-li, co jsme za první pololetí letošního roku prodali za hranice z oboru teho, nahlédne každý rolník, že tu jest jeho dobrá budoucnost. Za prvních 6 měsíců bylo od nás do ciziny prodáno dobytka žírného za 28.1 milionu K, dobytka tažného a plemenného za 34.3 K, zvěře, drůbeže a ryb za 8.6, vajec za 47, surových koží za 19.5, peří a chlupů za 12 6, mastnoty za 5.8 a jiných potravin za 2.9 milionů korun, dohromady za 160 milionů korun. V tomto vývozu zračí se zajisté veliká síla vý- roby dobytkářské našeho rolnictva, která by se při- měřeně zvýšila, kdyby samo rolnictvo větší silou se jí chopilo, a kdyby se mu od vlády dostalo k tomu účelu větších podpor, než jak doposud se děje.

Zprávy politické. V Praze, 23. srpna. K situaci. Podobá se, že vláda přistoupí ko- nečně přece jen k nějaké akci, kteráž by vedla k umožnění dělnosti parlamentu. Pokusí se prý hlavně o nové vyjednávání s vůdci mladočeských poslanců, aby je přiměla k upuštění od obstrukce. Praví se, že také místodržitel hr. Coudenhove byl za tou příčinou povolán do Vídně a že o tom jednáno bylo v kon- ferenci, již měl hned po svém příjezdu s předsedou ministerstva dr. Körbrem a ministrem krajanem drem. Rezkem, načež dnes ráno se vrátil zase do Prahy. O podstatě a směru vládní akce rozhodnuto bude prý v ministerské radě, kteráž byla svolána na dnešek. Nemáme pohříchu ani v tento nejnovější vládní pokus žádné přílišné naděje. Nanejvýše že ještě jednou, bude svolána říšská rada, a nebude-li dělnou, jakož ovšem pravdě se podobá, bude rozpuštěna. Pomůže-li si vláda vypsáním nových voleb, jest arciť otázkou. Katolický sjezd v Záhřebě bude podle všeho navštíven velmi četně. Až dosud slíbili, že se dostaví: J. Exc. dr. Josef Štrossmayer, dále arci- biskup dr. J. Stadler, blskupové dr. Maurovič, Julius Drohobeczky, dr. Jeglič a A. Vorsak. Také z kruhů laiků došlo již veliké množství přihlášek. Zemský sjezd uherských katolíků slav- nostně ukončen byl minulou neděli. Po slavných službách Božích, kteréž konal ve farním chrámě vnitřního města Pešti biskup hr. Majlath, ubírali se účastníci sjezdu ve velikém průvodu do dvorany, v níž byly konány také všecky předcházející schůze.

FEUILLETON- Upomínky z Pekingu. Práce missionářů ve hlavním městé Číny. Z auglického pramene podává M. Š. Bolestně dotekla se mne zpráva o zničení kato- lické kathedrály v Pekingu, neboť byla nejen jedi- ným chrámem — s hlediska stavitelského — ale i jedinou pozoruhodnou budovou západního slohu ve hlavním městě nebeské říše. Mimo kathedrálu byl v Pekingu ještě jeden chrám římsko-katolický, o němž náhodou jen jsem zvěděl. Navštívil jsem starou observatoř Jesuitů, v níž jsem obdivoval obrovské bronzové přístroje hvězdář- ské, nyní nazvíce polámané a nepotřebné. Starodávné tyto přístroje pocházejí z doby zvláštních dějin říše nebeské, z doby, kdy moc Jesuitů při dvoře peking- ském převládala. Z observatoře vyšel jsem na »velikou zeď«, jíž Peking jest obklopen, již samojediný jsem obešel. Vy- hlídka se zdi na město nebyla zvlášť vábná, nebot Peking jevil se tím, čím jest, obrovskou rozháranou vesnicí. Mezi domy vyrůstaly stromy, tu a tam roz- prostírala se veliká zelená prostranství, na nichž se pásli mezci a voli a děti skotačily. Některé větší budovy a věže pagod nerušily tento vesnický vzhled milionového města. Na druhé straně pode zdí před městem rozpro- stírala se nekonečná pláň na každý krok vzdělaná pílí a dokonalostí, jaká objevovala nejvyšší stupeň

hospodářského důvtipu. Jak bolestně dojímá mne po- myšlení, že dnes na krásné této úrodné pláni pro- hánějí se divé hordy boxerů, ničíce zde každou stepu práce a kultury. Pode zdí vinul se průplav tiše a hladce, mile doplňuje rozkošný obraz krajiny. Na prů- plavu houfec lidí táhl člun, který zdánlivě sotva se pohyboval. Dále v pozadí v mlhové dáli vyvstávaly vrchy si-šanské, jediné to horstvo na dohled z Pe- kingu. Tam vyslanci i cizí residenti měli svá sídla letní — dnes ovšem pouhé zříceniny svědčí o sto- pách řádění boxerů. Témě veliké zdi městské nebylo ve stavu zlém. Původně bylo dlážděno kamennými kvádry, teď však je tak zarostlé zelení a prutinami ve spárech kvádrů bujícími, že podobá se spíše louce, někde zase křovi- natému háji. Po celé hodiny procházel jsem se po zdi, prohlí- žeje vše, co kolem se mi jevilo zajímavým. Tu pozoroval jsem, jak branami, jimiž zeď byl prolomena, táhly karavany velbloudů a mezků, nej- více jednookých, což svědčilo o tom, že honci se zví- řaty nelidsky zacházeli. Zeď v době, kdy byla zbudována, byla nezdol- nou pevností a dosud jest stavbou podivuhodnou. Dvojitých bran i nyní ještě snad bylo by lze chrá- niti proti nepříteli, kdyby tento nebyl opatřen vy- datným dělostřelectvem. Nad branami vyčnívají věže, z jichž střílen trčí řada malovaných děl! Vstoupil jsem do jedné takové věže po schodech na dřevěný ochoz zřízený

uvnitř kolem věže, ne aby děla mohla býti obsluho vána, nýbrž aby mohla býti čerstvě natírána a oma- lována. Kde jsou ty časy, kdy nepřítel odstrašiti se dal malovanými bateriemi? Na temeni zdi ve větší vzdálenosti od sebe byly domy, v nichž žily rodiny, jacísi dědiční strážci opev- nění. Mnohé tyto domy byly však neobydleny. Prohlížeje všeliké tyto zajímavosti zdi, krajiny na jedné a vnitřního města na druhé straně, shlédl jsem pojednou osady cizinecké, daleko vzdálený chrám s vysokou věží okrášlenou křížem, patrně chrám římsko-katolický. Na všech stranách patrný byl úpadek staré čínské slávy, a uprostřed této vypínala se budova chrámová, čistá a uhlazená, jako prst, ukazující nový směr kulturního snažení. Chrámem tím, mohutným to svědkem propagandy křesťanské velice jsem byl překvapen. Vždyť nedávno před tím četl jsem v hotelu skromňoučké oznámení, že dvojctihodný N. N. konati bude obvyklou sobotní bohoslužbu v bezpečném obvodu britského vyslanectva, a soudil jsem z toho, že různá křesťanská vyznání neodvažují se v Pekingu vztyčovati kříž mimo dosah vojenské moci vyslanectev. Zde však, vzdálen osady cizinecké uprostřed sídla synů říše středu čistě i chlubně zároveň vzty- čoval k nebesům věž svou chrám římsko-katolický. Lákalo mne to sestoupiti se zdi a nahlédnouti dovnitř chrámu. Ve vzdálenosti asi půl druhého kilometru vedou na zeď jakési kamené výstupy, které však na