2
masthead
V Praze, ve středu dne 9. listopadu 1904.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. listy
předplácí ner
v Fřaze v admninistrati
evrt leta . . . . 6 K —
s dvojí donáškoe
měa
n. .. 7K 50
vs ns a K 90h
na ulsfe . . .
Poštou:
nätnt lis . . . . 9 K 60
s dvojí záeilkou
na niěsía . . . .
n dtrrt lta . . . 1I K eo
5
article
Válka.
Válka.
L. Z Petrohradu, 8. listopadu v 8.17
hod. več. (Pův. telegr. zvl. zpravodaje »Nár
Listůe) Velitel druhé armády mandžur
ské generál Grippenberg odjede dne
18. listopadu na bojiště.
Posádka portarturská obdržel
četné odměny, rovněž tak generálové
Fok a Kondratěnko.
Dopisovatel »Rusi« oznamuje, že
Japonci zahájili částečnou ofensivu
v noci na 6. listopadu proti pravém
křídlu našemu, ale útoky jejich
byly odraženy.
Nemirovič-Dančenko počítá, že
kampaň válečná nejméně ještě rok
potrvá.
(Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz
na straně 3.)
Grippenberg
Fok
Kondratěnko
Rus
Japonec
Nemirovič
Dančenko
Petrohrad
národní Listů
6
article
Následky událostí inšpruckých
Následky událostí inšpruckých
Nejnověji došlé zprávy z tyrolského bojiště
nasvědčují, že na ulicích inšpruckých znenáhla
zavládá obvyklé ticho maloměstské. Není lze
popřít, že bylo k tomu potřebí rychlého ná-
kladu značné moci vojenské. Povolání této moe
na dějiště klade se nyní mistodržiteli tyrolskému
za velikou vinu, ba za takovou, že nejspíš za-
platí ji svým posavadním úřadem státním. Ne-
vycházi při tom ovšem na jevo, jakým jiným
způsobem osoby a strany, které bar. Sehw a-
zenauovi užiti bodákův v uklidnění poulič-
ních výtržností inšpruckých nyní vytýkají, vůbec
sobě myslily rychlé zjednání pokoje mezi roz
vaděnými kruhy studentskými, občanskými
poslaneckými.
Však, bude-li obětován bar. Schwarzenau
bouřím inšpruckým, zůstane v Rakousku nahro-
maděno přece ještě velmi mnoho hořlavin, které
každou chvíli ohrožují vnitropolitický klid ra-
kouský. Krvavé události na dláždění inšpruckém
přestaly totiž velmi rychle býti pouhou událostí
místní. Nebylo potřebi než dvou, tří dnův
téměř celá západní polovice říše rozstoupila se
k vůli nim na dva tábory. První k bojišti tyrol-
skému pospichali poslanci němečtí, lidovci, po-
krokovei a Velkoněmci. S nimi téměř současně
vytrhli se svými velkoněmeckými prapory opatrn
otcové měst Štyrského Hradce, Lince, Brna,
Opavy, ve spolku buršáckých sborův žtyrsko-
hradeckých a vídeňských. Rozumí se sämo se-
bou, že tyto korporace a jednotlivci vesměs
vzplanuli nejvyšším rozhořčením nad věcí ně-
meckou, uraženou prý už samým zřízením
právnické fakulty vlašské ve staroněmeckém
Inšpruku.
Resoluce, o nichž stalo se usnesení za já
savého souhlasu, vrcholily vesměs ve dvou po
žadaveích: předně, aby místodržitel tyrolský
baron Schwarzenau svého místa ihned by
zbaven, a za druhé, aby kousek vysokého učení
s jazykem vlašským — fakulia právnická —
z Inšpruku byl ihned vyklizen.
Rakousko
Štyrský Hradec
Brno
Opava
spolek buršácký sbor
7
article
Však i tyrolským Vlachům dostalo se pro
evův přízně a souhlasu od soukmenovcův je-
jich, žijících v obvodu říše rakouské. Z Dal
macie, z Přimoří a z jižního (vlašského) Tyrol
ska zastupitelstva obecní prohlásila se za soli
dární se studentstvem vlašským v Inšpruku
v odporu proti nesnášelivosti a rozvášněnému ná-
silí Němectva inšpruckého. Vyšlo konečně dů-
tklivé vyzvání ke všem osadám vlašským, mě-
stům i vesnicím, nalezajícím se na půdě ra-
kouské, aby otázku samostatných vysokých škol
s vyučovacím jazykem vlašským už nepustily
z mysli, nýbrž vším úsilím se zasadily o její
brzké vyřízení v tom způsobu, že vyznačí město
Terst za nejvhodnější sídlo příští, samostatné
a úplné university vlašské!
Z toho patrno, že boj, jenž krvavě zača
na ulicích inšpruckých, vede se v občanstvu
rakouském dále a že stojí v něm příkře proti
sobě národnost německá s vlašskou. Možno po-
kládati za jisté, že tento boj nebude odklizen
ani, když v Inšpruku samém zjednán bude ve-
řejný pokoj ať už způsobem jakýmkoliv. Otázka
samostatné a úplné university vlajšské, prvn
svého způsobu v Rakousku, už jest úplně do-
zrálé a nutí vládu vídeňskou, aby neotálela s vy-
řzením jejím. Posavadní pokus v tom směru
naprosto se nezdařil. O tom zajisté páni ministř
Körber a Hartel budou s námi téhož přesvěd-
čenil
Veřejnosti rakouské i mimorakouské an
přílis neimponují výroky, jež oba pánové byl
ptonesli k zástupcům města Inšpruku v soukro
měm slyšení a jež bezmála byly by nabyly za
jímavosti historické, kdyby „Wiener Abend
posí“ nebyl přiklusal se stříkačkou na pla-
meny, již již vyšlehující ze sirky inšprucké také
nad hlavami vídeňských ministrův. Pan dr.
Vlach
Körber
Hartel
Wiener
Terst
Rakousko
Inšpruk
8
article
Körber zcela v souhlase s ministrem Hartlem
prohlásil pevné odhodlání své, že právnickou
Iakultu vlašskou v Inšpruku nechá, ovšem po-
ukázav při tom na prozatímnost tohoto opa-
třen
Však podobá se pravdě, že přes pevnou
vůli jeho v tom ohledu, přece ještě v nejlepším
případě uplyne hlavní řekou tyrolskou mnoho
ody, než výklady professorův na řečeném uči-
lišti vlašském budou moci býti zahájeny. Ne-
máme tu ani na mysli tak příliš překážku, která
záleží v posavadním spustošení budovy, vyká-
zané na předměstí inšpruckém kulturním potře-
bám národnosti vlašské.
Rozbitá okna, kamna, lavice, tabule, dvéře,
vrata atd. bylo by možno za několik dní opět
uvésti do pořádku; ale hůře vypadá to té chví l
se studentstvem vlašským, jež v řečené poslu-
chárně mělo býti umístěno. To počtem 135 mla-
díkův octlo se ve vyšetřování trestním a jest nu-
ceno tráviti počátek nového studijního roku ve
Třzeních tyrolských. Praví se, že vyšelřováním
Körber
Hartl
9
article
zločinův, kladených jim za vinu, pověřeno a za-
městnáno jest devět soudcův; však i při zrych-
lené činnosti soudního apparátu, projde zajisté
několik neděl, ba zcela jistě nastanou Vánoce
než octne se na svobodě opět aspoň tolik stu-
dentův vlašských, kolik jich je potřebí, aby dle
starého přísloví mohlo býti konáno collegium.
Z toho vidno, že páni ministři Körbera
Hartel svým odhodláním, že právnickou fakultu
vlašskou z Inšpruku neodstrani, nezavázali se
k žádné těžké věci. Talo fakulta nemá té chvíle
žádných studentův a proto její aktivování nej-
přirozenějším způsobem se odročuje na ne-
určito. Dost možná, že tato překážka ministrům
samým jest velice vhod. Než vlaští studenti pro-
puštění budou na svobodu, kdo ví, co se stane
a budou-li oni sami v Inšpruku chuit pokračovat
ve svých studiích, přerušených minulého týdne
způsobem, ve světě vzdělaném tak neobvyklým.
Do 17. listopadu vyšetřování jejich jistě nebude
skončeno. A tu celá palčivá otázka německo
vlašská octne se na jednacím pořadu — parla-
mentu vídeňského. Tam pan dr. Körber sejde se
s ní zase!
Körber Hartel
doktor
Körber
Tala fakulta
10
article
Nevíme, bude-li mu to setkání nějak pří-
jemné. Aspoň už nyní kasá se proti němu celý
tábor jeho věrných Němcův, jimž on od prvního
dne svého úřadování ministerského všechno
k vůli dělal a s celou duší sloužil. Ti bez roz-
dílu vnitřních otázek svých už opověděli mu
nejrozhodnější opposicí na radě říšské a hrozí
mu, že i bez něho v Rakousku nadále se obe-
jdou, nezruší-li aspoň do 17. t. m. už nejen
právnickou fakultu vlašskou v Inšpruku, ale
i pobočky české a polské při učitelských ústa-
vech německých ve Slezsku. Spojili tedy své
přední požadavky ve správě školství, tyrolský
i slezský, nyní v jediný provaz, jímž dra. Kör-
bra chtějí opět k sobě pevně přitáhnout. Vedle
vyloučené opposice němocké vystoupí jistě hned
v první chvíli nového zasedání říšské rady
svrchovaně oprávněná opposice poslancův vlaš-
ských, tak že situnce v budově parlamentní bude
vypadat podstatně jinak, než byla při posled-
ním rozchodu poslancňv.
Dopisovatel z vládních kruhův vídeňskýeh
do listu berlínského vypravuje, že dr. Körber
s ministrem vyučování až posud jednali v otázce
právnické fakulty vlašské v Inšpruku dle sehvá-
lení, jakéhož dostalo se jim v těch věcech o
samého panovníka. V parlamentě vídeňském
zajisté brzy vyjde na jevo, až do jaké míry dů-
věra koruny bude provázeti a podporovati poli-
tiku páně Körbrovu, jež událostmi inšpruckým
uvedena byla do nové zkoušky.
lnšprucké událostl a jich důsledky
Kdo zabil malíře Pozzeje?
Němcův
doktor
Körber
Körbrův
Rakousko
Slezsko
11
article
Z Inšpruku, 8. listopadu. Zvláštní vydán
časopisů „Tiroler Tagbl.“, jakož 1 „Innsbr.
Nachrichten“ byla dnes zabavena pro výroky
o přiznání myslivce Minottia, že zabil malíře
Pezzeje.
Z Inšpruku, 8. listopadu. Zde se jeví snah
potlačiti zprávu, že se přihlásil onen voják,
který probodl bodákem malíře Pezzeje, ačkoliv
se všeobecně ví, že zpráva ta spočívá na pravdě
Pravé jméno onoho myslivce jest Luigi Minotti
myslivec ten pochází z Borga. Náležel k 13. set
nině tyrolského pluku tyrolských myslivců, který
zde dli posádkou. Jest jisto, že utřel po návratu
do kasáren bajonet přikrývkou tornistry a na to
jej uschoval. Protože po návratu do kasáren
byly bajonety všech vojáků prohlíženy, jest
možno, že Minotti před prohlídkou ukázal zbran
některého soudruha. Listy německé vypravuj
slech, ničím ještě nedoložený, že Minotti při za-
kročení vojákův zvolal: „Avanti porchi te
deschi“ („V před, německá pr... a“.)
Erlerovo pronunciamento.
Z Inšpruku, 8. listopadu. Mistostarosta mě-
sta a poslanec na říšské radě dr. Erler uveřej-
ňuje toto prohlášení: Spoluobčané! Zamítavé
chování vlády k našim požadavkům vzbud
jednomyslnou akci všech německých stran.
V prvé schůzi říšské rady zúčtuji důkladně s mi-
nisterským předsedou v této záležitosti. Boj
který nám byl vnucen, musí býti dobojován
s rozvahou. Jest třeba upustiti od všelikých po-
uličních demonstrací v tomto okamžiku, protože
by byly vládě jen vítány a vtiskly by jí dobrou
zbraň do rukou. Proto obracím se k veškerému
obecenstvu s prosbou, aby zachovalo klid a po-
řádek a bylo přesvědčeno, že budou podniknuty
veškeré kroky, aby naší věcí dopomoženo byle
k vítězství.
Tiroler Tagbl
Pezzej
Luigi Minotti
Borg
Erlerův
doktor
Erler
Inšpruk
12
article
Opět rozmluva s místodržitelem.
Z Mnichova, 8. listopadu. Inšprucký zpravo
daj „Münchener Neueste Nachrichten“ měl roz-
mluvu s místodržitelem tyrolským bar. Schwar
zenauem, který mezi jiným pravil: „Jest známo,
že za události v Inšpruku byl jsem namnoze či-
něn zodpovědným také já. Za předsednictví
téhož purkmistra, který tolikráte chválil mé zá
sluhy o hlavní město tyrolské, konala se schůze.
na které členové obecní rady nazývali mne
vrahem jen proto, že jsem povolal assistenei
vojenskou. Ohledně ovací pro arci-
vévodu Evžena, pravil místodržitel, že
ani člen nejvyššího eísařského domu, ani zá-
stupce císařův v zemi nemohou se dáti ni po-
chvalou, ni projevem nelibosti od svého počí-
nání odstrašiti. Místodržitel dodal, že mu ostatně
o ovacích pro arcivévodu Evžena není ničeho
známo a že také nevěří, že by hlavní ostří
inšpruckých událostí bylo obráceno proti němu
(místodržiteli), protože on nevykonal nic jiného,
nežli vládní nařízení. Ohledně vojenských po
sil, které přibyly do Inšpruku, pravil míst -
držitel, že byly povolány teprve, když se uká
zalo, že v městě policejní stráž naprosto nestačí
a když v městě téměř po 10 hodin panovala na-
prostá anarchie. Během rozmluvy prohlásil
místodržitel dále, že se nemůže vyslovitio
příštím osudu vlašské fakulty právnické v In-
pruku nejen proto, že rozhodnutí o tom přísluší
vládě, ale také proto, že teprve příští událost
budou míti vliv na to, jak se věci vyvinou. Kon-
čil pak svoji rozmluvu slovy, že on nijak ne-
bude působiti k tomu, aby pohnul vládu k ně
jaké změně v otázce vlašské university v Inš-
pruku.
Evžen
Mnichov
Inš
Münchener Neueste Nachrichten
právnický v Ina
Kon
13
article
Italská odezva.
Z Terstu, 8. listopadu. (C.-B.) Včera večer
došlo na Velkém náměstí k menším demonstra-
cím. Skupina mladých lidí provolávala slávu
vlašským vysokým školám v Terstě atd. Jina
skupina volala: Eviva P'Austria! Eviva Inns
bruk! Na korsu došlo k rvačce mezi vracejícími
se návštěvníky divadla, při čemž 4 osoby byly
lehce raněny. Čtyři lidé zatčeni.
Propouštění Vlachův z vězení.
Z Inšpruku, 8. listopadu. V městě panuje
naprostý klid. Dnes byli opětně čtyři Vlachové
propuštěni na svobodu a detektivy doprovozen
na nádraží.
Assistenční lékař zdejší kliniky byl dnes
v noci jedním Vlachem zraněn.
Vlachův
Vlach
Terst
Eviva Inn
Eviva P ' Austria
Inšpruk
14
article
Různé projevy.
Z Inšpruku, 8. listopadu. (C. B.) Dnesv
noci byli dva Němci zraněni Italy, jeden by
bodnut šestkrát nožem do hlavy. Akademický
senát usnesl se ve včerejší schůzi jednohlasně
zaslati ministru vyučování tento projev: Udá-
lostmi v noci ze 3. na 4. listopad, které ne-
bylo možno předvídati, byla způsobena situace
úplně nová, Akademický senát pokládá v ny-
nější situaci za svou povinnost se stanoviska
university vysloviti své přesvědčení v ten smysl.
že prozatímní právnická fakulta s italskými
přednáškami nemůže nijak zahájiti opět svou
činnost na půdě inšprucké, poněvadž předvídaná
souvislost s universitou v Inšpruku jest stálým
ohrožováním universily.
Z Vídně, 8. listopadu. Na zdejší universitě
dnes v poledne vyvěšena tato vyhláška: Jmé
nem vídeňské university vyslovují rektor a de-
kanové nejhlubší politování nad účastenstvím
italských studentů při událostech inšpruckých.
jehož dlužno želeti v zájmu míru mezi rakou-
ským studentstvem všech národností. Akademi
cké zákony nám budou vodítkem, aby účasten
ství toto dle míry provinění bylo potrestáno
Vybízíme vážně akademiekou mládež vídeňskou,
aby zachovala klid, rozvahu a aby byla pamět-
liva důstojnosti akademické půdy za všech
okolností.
Z Bolzana, 8. listopadu. Včera konala s
zde protestní schůze občanstva, na které zastou
peni byli také křestacští sociálové. Na návrl
purkmistra dra. Perathonera byla přijata ostrá
resoluce proti italské fakultě právnické v Inšpruku
a místodržiteli bar. Schwarzenauovi, kterous
zároveň němečtí poslanci vyzývají, aby zahájil
nejostřejší opposici proti vládě, která Tyrolsk
hospodářsky zanedbává.
Němec
Italos
Bolzano
Vídeň
prozatímní právnický fakulta
Inšpruk
15
article
Z Vídně, 8. listopzdu. (C.-B) V dnešní
schůzi obeení rady navrhl ob. rada Weiss-
wasser, aby se vyslovilo pro inšprucké
událostí rakouské vládě nejhlubší politování
zástupcům i obyvatelstvu inšpruckému díkza
mužné zastání se německého rázu města i ta
mější university. Purkmistr dr. Lueger pro-
hlásil, že dal přečísti návrh, ale podotýká
k němu, že nepatří do oboru obecní rady. Spí
německé souručenství by mělo učiniti čeho
třeba k obraně německého rázu města Inšpruku.
Proto by nerad, aby se předbíhalo vlastnímu
vedení německých stran a troufá, že obecn
rada bude s tím soulilasiti. (Souhlas a po
chvala.)
V dalším průběhu schůze udál se hlu čný
výstup. Když sociálně demokratický obecn
rada Schuhmeier prohlásil jakýsi výrok. Bielo-
hlawkův za »vsiváctví«. Svolaný kárný
výbor navrhl vyloučiti Schuhmeira
dnešní a příštích tří schůzí obecní rady.
Z Brna, 8. listopadu. (C.-B.) V starém Brně-
konala se dnes zase protestní schůze německých
studentů pro inšprucké události. Zúčastnili se jí
také členové obecního zastupitelstva a přijata
resoluce podobná včerejší. Potom táhli student
do města.
Německá dennnciace.
Z Inšpruku, 8. listopadu. »Innsbr. Nach
richten« oznamují: »Jeden« professor německé
university zdejší prohlašuje, že slyšel, jak » jedene
italský student pravil svému soudruhu: »Dne
večer bude jich několik poneseno do nemocnice
Budeme stříleti na ostro«.
(Ostatní zprávy viz telegramy.)
Weiss
doktor
Lueger
Schuhmeier
Vídeň
Inšpruk
Biela
Brno
starý Brno
obecní zastupitelstvo
Inšpruk
16
article
Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně.
V Praze, 7. listopadu.
Kníže Svjatopolk Mirský na dovolené.
Nový ruský ministr vnitra, kníže Svjatopoll
Mirský, obdržel na tři měsíce dovolenou, aby
si poopravil zdraví. Dovolenou ztráví na svých
statcích. V ministerstvu již nikoho nepřijímá
Šiří se pověsti, že se již ve svůj úřad nevrát
a že nemoc u něho předchází před pádem.
Vinu toho přičítají jedni konservativné straně
při dvoře, na prvém místě Pobědonoscevu,
druzí pak, což je podobnější pravdě, student-
ským nepokojům v Moskvě a podobnému ruchu
v Petrohradě a v jiných universitních městech
Ruska. Plevovi vytýkali konservatism, pro ně
prý ho zavraždili. Car tedy učinil nástupcem
Plevovým liberála, jehož zásady byly schválený
i Rusku nepřátelským tiskem západu. Ale ne-
dali mu ani času, aby svou státnickou činnos
pořádně zahájil, a studentské nepokoje opakuj
se zas, jako za Pleva. Z toho nevyhnutelně
plyne, že studentskými nepokoji v Rusku ozý
vají se živly, kterým nejde ani o konservativný
ani o liberálný systém ve státní správě, nýbrž
o podvrácení základů státu. A to zas budi
musí domněnku, že nepokojná čásť ruského
studentstva nedává se voditi národními ruskými
muži a ideály, nýbrž protinárodními svůdci
Takové proudy mohou sympatiemi provázeti
pouze nepřátelé ruského národa a státu.
Kníže
Mirský
Svjatopoll Mirský
Pleva
Plevův
Praha
Moskva
Petrohrad
Rusko
17
article
Presidentská volba v Unil.
Dnes v úterý vykonána byla v Unii volba
nového presidenta republiky. Vlastně zvoleno
v 45 státech její 478 volitelův, kteříž teprve
v březnu hlasy své do osudí položí. Dle zkuše-
ností dřívějších voleb, jež nejednou přinesly
mnohá překvapení, nikdo by se neodvážil za vý-
sledek se zaručovati, třeba že čáky dosavadní nej-
více vítězství Roosevellovu nasvědčovaly. Nepo-
chybně teprve zejtra dopoledne depeše sdělí nám,
kolik zvoleno bylo volitelů té a oné barvy a třeba
nebyly výsledky ty úplné, přece hlavně výsledek
za stát Nový York bude asi již znám a výsle-
dek volby v státu tom, jenž největší počet voli
telů voli, bude asi rozhodujícím. Zde v Novém
Yorku pět set nejčelnějších Němců vydalo pro-
volání, v němž přímlouvají se za volbu Roose-
veltovu. Nepřekvapuje to: jest známo, co vše
Roosevelt pro zájmy německé vykonal a jak jest
zvláště u Viléma II. obliben. Vyšel mu zvláště
v otázce postavení sochy Bedřicha II. tak daleko
vstříe, že vzbudil tím nelibost zvláště u těch
demokratických vrstev národa amerického, kteréž
pro tento vzor a typ německého válečnictví ne-
jsou nijak nadšeni.
Němec
Vilém II
Bedřich II
Nepa
Nová York
Nový York
18
article
Marion Butler, jenž před několika roky by
předsedou populistického národního výboru, řeční
po Unii pro Roosevelta a navštívil již témět
všechny bašty této třetí strany americké, blízké
socialistům. Nedávno se vyjádřil, že populisté v In-
dianě a mnoho stříbařských demokratů budou
voliti Roosevelta. »Vědí dobře, že jejich strana
byla zrazena zájmům trustů a peněžním syndi-
kátům,« vyjádřil se Butler. Vědí dobře, že Bryan
se dnes podrobuje, aby vykoupil stranu za čtyř
roky od nynějška. Proto mu nevykládají ve zlé
že podporuje Parkera, ale neznají příčiny, proč
oni by také tak měli činiti. Vědí, že poslouží
prý zájmu strany, když Parker letos bude po
ražen.
Ovšem populisté mluví tak jen, aby nějak
zdůvodnili svou koalici se stranou republikán-
skou. Kdyby však pravdy si chtěli hleděti, musil
by říci, že přátelé Rooseveltovi neustále sice
zvláště před každými volbami, proti trustům
mluvili, ale nikdy proti nim nejednali, ano
že i návrhy vlastní, proti trustům podané, ne
vyřizovali a ve výborech a senátu sami po
chovávali.
Butler
Roosevelt
Bryan
Parker
Ina
populistický národní výbor
řečnit
19
article
Do voleb listopadových zasáhli letos zvláště
ale též Čechové novoyorští. Protože dempkra
tická strana význam jich přehlížela, přidružil
se z veliké části ke straně republikánské, jež
za 26. okres, kde jest kol 2000 českých voličů,
kandiduje do assembly novoyorské Čecha pana
Em. Částku. Volbu tohoto pokládají stou-
penci jeho již za zabezpečenou. Tyto dny ko-
nala se též veliká volební schůze Čechů novo-
yorských v tamním Národním domě. Skvělý
ohňostroj před budovou byl po americkém zvyku
předehrou vlastní schůze. Velký sál Národního
domu byl při zahájení schůze vyplněn do po-
sledního místa. Hlavním řečníkem večera byl
občan Abraham Gruber, jenž v delší řeči vytkl
rozdíly mezi stranou republikánskou a demo-
kratickou v otázkách národní politiky. V té pří
čině zvláště směrodatnou byla politika Me. Kin-
leyova, v níž pokračoval a pokračovati hodlá
i president Roosevelt. Při tom obšírně dovodi
hleděl důležilost ochranného ela pro blahoby
země a zvýšení mzdy délnické. Připomenuv ne
bezpečí svobodné ražby stříbra v poměru 16 ku1
prohlásil, že ustálením zlaté měny dala repu
blikánská strana zemi pevný podklad finanční
Čecho
em
Abraham Gruber
Roosevelt
národní dům
20
article
od něhož závisi všechen obchodní a hospodář-
ský rozvoj. Řečník doložil, že Murphy a Hill
kandidáti demokratičtí pro volby státní, chtěj
se zmocnit správy ve státu Nový York jen prý
z té příčiny, že suma 101,000.000 doll., jež
povolena byla na rozšíření průplavu Erie, je
přiliš velkým lákadlem pro ně. Z takové sumy
ovšem dají se pro stranu vytlouci strašná pro
centa. Ohledně soudce Parkera pravil řečník
že týž nemá žádné strany a žádného programu
vyjímaje toho, že v posledním okamžiku prohlási
se pro zlatou měnu. A poněvadž ve vnitřn
správě nemůže Parker republikánské správě ni-
čeho vytknouti, slibuje ve svých řečech samo-
správu obyvatelům Filipín, ač ví, že pro tu dobu
nemohl by svému slibu dostáti.
Na dotaz jistého socialisty, jenž přerušil
jej v řeči,« co republikánská strana učinila pro
délnictvo, odvětil řečník, že poskytla mu větší
přiležitost k práci a ku zvýšení jeho mzdy
Dalšími řečníky večera byli soudce JuliusJ
Mayer, kandidát pro úřad generálního návlad-
ního, Lucien Knapp, kandidát do kongresu za
14. okres, David Stecker, kandidát pro úřad
senátora v 18. okresu a občan Josef Kruliš.
Murphy
Hill
Parker
Juliusj Mayer
Knapp
Stecker
Kruliš
Nová York
Erie
Filipíny
21
article
Občan Kruliš kladl důraz na to, že čeští voli-
čové nemohli by to srovnati se svojí etií, aby
hlasovali pro stranu demokratickou, která pro
Čechy dosud neměla než ústrky. Vzhledemk
nynější situaci, kdy strana ta konečně také po-
stavila českého kandidáta, poukázal občan Kruliš
na to, že před rokem ještě někteři lidé hlásali
že Tamany je klikou nejkoruptnější a nejšpi
navější, kdežto dnes zase druží se k ní. Kan
didát Částka v kratší řeči vyslovil se také v tom
smyslu.
Jak i dnes velikých rozměrův nabývá zvlášt
řečnická výkonnost za presidentské kampané
americké, vidno jest i z těchto dat: Spolkový
senátor Fairbanks, kandidát republikánské
strany pro místopresidentství republiky, proje
jako »kočující« řečník v 20 dnech 10.000 kilo-
metrů a měl za dobu tu, z pravidla z pavláčky
vlaku, 111 řečí. Jeho demokratický protikan-
didát Davis, 81letý stařec nezdolné téměř kon
stituce, pronesl při těchto řečnických dostizích
V drobném prodejit
ranní číslo o sobě . . . za 8h
odpolední .
. . . . za 2 h
Ve filialkách na vezkově:
ranní číslo. . . . . . . . 10h
odpolední.
. . . . . . . sb
Inserát
plati se hotově napřeš.
Plečplacení a lnsezty přilíná sěmjnl-
strace v Marianské ulici č. 3.
Tam nacházejí se též redakre
Hskárna a enpedice „ Náredních Listae
Rukopisy se novracejl.
Kruliš
Částek
Kanada
Fairbanks
místopresidentství republika
kilo
didát Davis
22
article
dokonce až i 13 řečí za den. Při tom obě
strany užívají ve vášní volební proti kandidá-
tům protivným často nejškaredějších a leckdy
i nejbizarrnějších prostředkův. Tak na př. kdys
za kandidatury demokrata Clevelanda, jenž znám
jest přece bezúhonným, rozšafným životem svým,
republikáni postavili pod řečnickou tribunu jeho
půl tuctu otrhaných vyzáblých děti, jež na návod
jich volali na něj za řeči jeho co chvile:
Tatínku! —
V pondělí večer ještě uzavírány volební
sázky v poměru 5:1 ve prospěch Roosevelta.
Včera pak věstil »New-York Herald«, jenž pod-
poruje demokratické kandidáty, že Roosevelt
dostane 244 volitelských hlasů, že tudíž zvítězi
absolutní většinou 25 hlasů. V málo hodinách
pozná čtenář z depeší, pokud tu dobře hádáno
bylo!
Ještě v posledním okamžiku před volbou
volitelův způsobila veliký rozruch prudká osobní
srážka mezi Rooseveltem a Parkerem. Parker
obvinil Roosevelta, že způsob, jakým postupoval
vůči trustům, lze nazvati vyděračským. Roosevelt
odpověděl nyní prohlášením, v němž nazývá
Parkera utrhačem. Guvernér Odell, přítel Roose-
veltův, jmenuje dva trusty, na nichž byl Parker
osobně zúčastněn Přes to prý Parker neváhal
vykonávati svou funkci soudní i tam, kde o zá-
ležitosti těchže trustů se jednalo.
Clevelanda
Roosevelt
Parker
Odell
NewYork Herald
Roosveltův
23
article
Parker odpověděl na Rooseveltovo pro-
hlášení, že toto obsahuje nepřímé doznání, že
trusty přispívaly k volebnímu fondu republikán-
skému. On na rozdíl toho požádal
stranu svoji, aby žádných pří-
spěvků od trustů nepřijala. Chce
prý raději podlehnouti, nežli zví-
těziti penězi trustův. Parker opakuje,
že Roosevelt domábal se vyděračským způsobem
na trustech peněz pro volební fond, k čemuž
prý dopomohl mu znalostí svou Castelyan, bý-
valý ministr obchodu. Současně prohla-
šuje dnes demokratický ústřední
výbor, že republikáni obdrželi
5 mill. dollarů od trustů na podplá-
cení voličů.
V pravdě ovšem dlužno říci, že ob
dosavadní velké strany americké,
propadly moci a vlivu trustův do té míry, že
odpomoc skutečná bude musit, ač-li ovšem vliv
Bryanův v demokratické straně opět nezvitězí,
přijíti zcela odjinud.
Parker
Rooseveltův
Roosevelt
Bryanův
24
article
Vstup klerikalismu do italské sněmovny.
Mimo čtvrtý okres římský, kdež byla vo-
lební místnost republikány napadena, před-
seda volební komise zbit a protokoly
volební roztrhány, minuly volby v Italii klidně.
Pozoruhodny jsou ztráty krajní levice, zvláště
v severní Italii, kteráž byla až dosud doměnou
revolučně socialistických aneb republikánských
skupin a kdež konservativní živly pod dojmem
škod z poslední generální stávky, nehledě i
k jiným příčinám včera vytknutým, prodraly se
tentokrát na povrch. Vůdce sociálně revoluční
skupiny Mocchi propadl, za to dělnictvo hlaso-
valo hromadně pro socialistické »revisionisty«;
Tarati, vůdce mírných socialistů, byl v Miláně
zvolen, ale vedle něho zvolen v Miláně, tomlo
starém ohnisku revolučním, tentokráte i jeden —
konservativec, ba dokonce i jeden klerikál!!
Jiný klerikál zvolen byl v Bergamu. Jsou to
první propagatoři klerikalismu, kteří vysláni
byli voliči do sněmovny sjednocené Italie, ale
dnes již v dodatečných výsledcích volebních
oznamují se ještě jiná vítězství klerikální, za-
kryta v officiálních depeších ovšem opatrně tím
či oním příbližným označením. Praví se dokonce,
že klerikálové utvoří ve sněmovně vlastní sku-
pinu. Za to i další depeše potvrzují silný ústup
revolucionářských socialistův, kteří vedle Milána
také v Janově a Turině byli poraženi na pro-
spěch socialistův umirněných. Proti býv. ministru
Nasiovi, ač lpí na něm obžaloba ze zneužití
ministerských fondů a odcizení předmětů cizích,
obdržel v sicilském Traponi socialista jen 347
hlasův. Milánské konservativní a mírně liberální
listy div že netriumfují nad volebními výsledky.
Tarat
Nasi
Milán
Bergamo
Janov
Turin
Mocchi
25
article
»Corriera della Serra« praví, že poslední gene-
rální stávka způsobila tento obrat. »Osservatore
Cottolico« tvrdí, že z dělníků, zapsaných u orga-
nisací dělnických, jen 10 procent zůstalo věrno
vůdcům sociálně revolučním. List přizná vá,
že klerikálové tentokráte v mas-
sách šli k volbě. Radikální » Secolo « praví,
že demokratické živly téžce tentokráte pykají
za násilnosti revolučních socialistův.
»Perseveranza« těší se, že železný
kruh demokratický, jenž Milán objímal, jest
proražen. Mírně klerikální »Lega Lombarda«
hledí pozvednouti význam volby vůdce svého
Cornaggia (v Miláně), k němuž prý dnes
oči celé Italie i ciziny (?1) jsou upřeny. Vstu-
pem Cornaggiovým do parlamentu počíná prý
snad nová politická éra v Italii. Ve
Vatikánu jsou z výsledku voleb rovněž potěšeni,
zvláště prý i papež projevil uspokojení, že kle-
rikálové na různých místech severní Italie tak
úspěšně zasadili se o vítězství konservativních
kandidátův a pro »princip pořádku«. Včerejšími
volbami pokládá se zákaz pro klerikály, nejíti
k politickým velbam (»non expedit«) za odbytý.
Pravdou jest, že Giolittovi podařilo se hlavně
touto spolupomocí klerikální krajní levici volební
rány ony zasaditi. Uzavřel proto s nimi, jak
známo, dříve již přiměří. Podal jim prst, ale
pak jim bude musit dáti nepochybně celou ruku.
I zdá se, že na konec tito spojenci, jimž brány
do parlamentu otevřel, stanou se pro něj a pro
celý vládní regim v Italii větším nebezpečím,
nežli jakým byla krajní levice v dosavadní síle
svojí. Tím spíše, kdyžtě Giolitti nemá za sebou
ani po těchto volbách většinu jednolitou, kterouž
by mohl pevně čeliti klerikálnímu nebezpeči,
kteréž byl — sám vzkřísil a vyvolal.
Lombardo
Giolitt
Milán
Vatikán
Corrier della Serra
Osservatore Cottolico
Italia