1
masthead
Ročník XXXXIV.
2
masthead
V Praze, v pondělí dne 7. listopadu 1904.
Praha
4
masthead
Na ranní a odpol. Iisty
přodelásí ne
v Praze v adminia
na rkoi l et
s drojí donáske
nnk iaka
Praha
5
masthead
n něe sne
a něe
n dvr loi
sdvji zisni
7
article
Krvavý hoj o vlašskou universitu
Krvavý hoj o vlašskou universitu
v lnšpruku.
Vláda o inšpruckých příbězích.
Z Vídně, 6. listopadu. (C. B.) Dnes odpo-
ledne dostavili se do ministerského praesidi
poslanci dr. Erler a dr. Derschatt a, aby
s ministerským předsedou drem. K örbre m
mizistrem vyučování drem Hartlem pojednal
o iněpruckých událostech. Poslanec dr. Erle
prohlásil, že trvající rozčilení
Inšpruku může býti ukonejšen
jenom odvoláním vládního nař-
zení o prozatímné italské fakultě
vInšpruku a odvoláním dosav ad-
ního mistodržitele. Ministerský před-
seda dr. Körber prohlásil nejprveže
italské studenty, kteří se dali strhnouti
ke střelbě z revolverů, stihne plná ti h
zákona, čímž dáno bude zákonné zadost
učinění za jejich jednání. Ohledně ital-
ské fakulty prohlásil ministerský předseda,
že jsou nynější opatření značným z lep še n ím
bývalého stavu, ježto italské kursy od německ
university odloučeny jsou.
Ostatně dala vláda již dávno před tímt
nařízením, které výslovně jakožto prozatimn
bylo označeno, na jevo úmysl a přání, aby
záležitost zákonodárnou cestou upravena byl
zřízením italské právnické fakulty v Roveredu
a předložila také parlamentu v tom smyslu
návrh zákona. Aby více nebo něco ji
ného učinila, brání jí ústava. Kdyb
italská fakulta uzavřena byla, zůstala by mož-
nost, ba stalo by se dle vší pravděpodobnosti
že by se italští studenti na něme-
ekou universitu zapsati dali, což
by jim zabráněno býti nemohlo. Tím pak byl
by zavedeno trvalé nebezpečí student
ských nepokojů a rozčilení rozšiřilo by se také
na ostatní vysoké školy rakouské. Kdyby s
bylo dbalo slov vlády, nebylo by se asi to
všechno stalo. Dle nynějšího stavů věcí ne-
couvne vláda před agitacemi a de-
monstracemi, nýbrž zjedná městu
Inšpruku nejpry zase klid, aby pak
sama také v klidu o dalších opatře n ích
uvažovati mohla.
doktor
Erler
Derschatt
Hartl
Erle
Körber
Vídeň
Inšpruk
Kdyb italský
8
article
Z těchto důvodů není vláda s to vy-
hověti požadavkům, jež byl posla
nec dr. Erler přednesl. — Ministr vy
učování dr. rytíř Hartel poukázal na okol
nost, že zesnulý rektor inšprucké universily
Demelius přesvědčiti se dal o nemožnosti, ab
italské kursy vládním nařízením na jiné místo
převedeny byly a že schválil uslanovení, jež
provisorním vládním nařizení jsou obsažena
Také professor šl. Skala, člen německé strany
lidové uznal odpor proti italské fakultě za ne-
oprávněný a vzdal se proto místa ve správé
télo strany. Oproti dru. Derscha t t o vi.
který dovozoval nutnost, aby italská fa
kulta v Inšpruku byla uzavřen
prohlásili ministerský předseda i ministr vyučo-
vání, že za trvajlelch okolno st
vláda na zaujatém stanovisku se
trvatí musí.
z Vídně, 7. listopadu. (C.-B.) Při včereja
rozmluvě, již měli poslanci dr. Erler a dr. D-
schatta s ministerským předsedou a ministrem
vyučování, vylíčil ministerský předseda dr-
Körber obšírně, jak italské kursy na inšpru-
eké universitě vznikly a připomenul pak —
mimo věci již uvedené — že jsou v ji-
ných zemích říše menšiny, kte-
rýmž by dle zásady, obsaže né
nynějším požadavku pro Inšpruk,
trvající dosud zvláštní vysoké
školy odníti se musily aneb že by se
příslušníkům jiných národno-
stí přístup k těmto školám za-
kázati mu s il.
Erler
doktor
Hartel
Skala
Körber
Vídeň
Inšpruk
9
article
Projevy německé strany pokrokové.
z Vídně, 6. listopadu. (C. B.) Dle vydane
právě zprávy projevována v dnešní schůzi ně-
mecké strany pokrokové velká nespoko-
jenost s jednáním vlády v důležitých
otázkách, jež německých zájmů živě prý se
dotýkají, zejmena vzhledem na z ří zení slo-
vanských parallelek ve Slezsku,
na nezákonný výnos ohledně záhřebské
university, na pochybené vyřizování o tá-
zky o italské universitě a zvláště n
provedené z měny ve složení miini s ter.
stva. Zejmena opětné obsazení úřadu če-
ského ministra-krajana prohlašováno
za povážlivé, ježto ani po tomto obsazení není
žádné záruky, že parlament dělným se
vane. Všichni řečníci prohlašovali za nulné,
sby inšprucká universitní otázka co nejdřive
ústavní cestou byla vyřízena. Inšpruckému
porkmistrovi zaslán telegram, na kterémž po-
kroková strana projevuje nejhlubší politování
mad násilnostmi, jež oproti inspruckým Němcům
byly provedeny, ujisťujíc tyto svým nejvřelejším
soucitem a prohlašujíc, že strana pevně setrvá
na solidárním hájení zájmů všec
rakouských Němců. Zástupeům pokr-
kové strany ve výkonném výboru německých
stran uloženo, aby stanovisko strany ve výboru
důrazně ztlumočili a se zvláštním důrazem nut-
nost prohlásili, aby německé strany zu
staly sjed noce ny-
Z německé strany lidové.
Němec
Vídeň
Slezsko
německý stran
10
article
Z Vídně, 6. listopadu. O dnešní schůz
představenstva a důvěrniků německé strany li-
dové vydána zpráva, ve kteréž se sděluje, že
bylo po uvážení celé politické situace usnešeno,
podporovati co nejdůrazněji po-
žadavek města Inšpruku, aby vla šs ká
právnická fakulta ihned uzavře-
nabyla, jakož aby odvolána byla
příslušná vládní nařízení. Dále bylo
prohlášeno za nutně, žádati za odstra-
nění slovanských parallelek z o-
pavy a Těšína. — V odpolední schůze
podali poslanci dr. Erler a dr. Dersch atta
zprávu o svoji rozmluvě s ministerským před-
sedou a ministrem vyučování. Stav véne
uznán za velmi vážný a stanoveny ná-
vrhy, jež budou předloženy svazu německých
stran. Němcům inšpruckým zaslán telegrafick
soustrastný projev
doktor
Erler
Dersch
Němec
Vídeň
Inšpruk
Těšín
svaz německý stran
11
article
Pryč s Vlachy.
Z Inšpruku, 7. listopadu. Mnoho i t al
ských dělníků odjelo odtud dne
ráno. Když brali se se svými kuftíky na ná-
draží, došlo k bouřlivým demo-
strací m. Bylo voláno: »Pryč s Vlac h yl-
Policie chránila Italy, jimž konečně zjednán
přístup na nádražl,
Proč a jak vystřelili italští studenti.
Z Terstu, 7. listopadu. Někteří z italských
studentů, kterým se podařilo po lbouřlivých
čtvrtečních událostech Inšpruk opustiti, pravili,
že byla situace v hotelu »u bíléh
kříže« pro ně strašlivá. Bylo prý jich
málo. Skupina jejich byla přepa-
dena tislcihlavým zástupem, který
s karabáči a holemi na ně útočil.
Z počátku se snažili brániti se holemi, ale brzo
poznali, že by se neubránili. V okam ž i ku
nejvyšší tísně vypálili někter
z nich revolvery na plano. Studenti
dále ujišťují, že také policie střílel
z revolverů a že bezpochyby o na
sama zranila některé útoční ky.
Pohřeb malíře Pezzejo.
Z Inšpruku, 6. listopadu. (C.-B.) Pohireh
malíře Pezzeje konal se dnes za velikého úča-
stenství obecenstva. Avšak neudála se při něm
žádná výtržnost. Nad hrobem mluvil
purkmistr Greil umírněně, posl. dr. Sedral
ale způsobem vyzývavým. Po vyko
nané pohřební slavnosti čásť průvodu se roz
ptýlila. Asi 3000 osob však shiromáždilo se ve
třídě Marie Terezie, kdež posl anei B ee
ger a Stein lid poštvati se snažili
Stein pronesl řeč dráždivou a vy
zývavou. Zakročující policejní úřadník by
od jmenovaných poslanců potupon a o hr
zen. Oba poslanci odjeli pak ry
chle na nádraží, aby se vyhnul
hrozícímu jim zatčení. Po jejich
odehodu se dav rozešel. Četní lidě prochiázeji
ve skupinách městem. Dosud neu dál
se žádná výtržnost, ale rozěi lenn
je veliké.
Vlach
Italos
Pezzejo
Pezzej
Greil
Marie Terezia
Stein
Terst
12
article
Z Inšpruku, 6. listopadu. Pohřeb malir
Pezzeje byl velkou demonstrací. Súčastnilise
v něm putkmistr s obecním zastupitelstvem
rektor university s akademickým senátem, pro-
fessoři, katoličti a liberální studenti a četn
spolky s prapory. Za rakví kráčely buršácké
šarže v plné parádě.
Z Inšpruku, 7. listopadu. Již včera odpo
ledne proudilo ohromné množství obecenstv
k vystavené mrtvole malíře Pezzeje. Ženy
dívky plačíce, kladly kytice a věnce se stuhami
velkoněmeckými na jeho rakev. Obecní rada po
ložila na máry nádherný věnec s nápisem-
„Oběti v boji za Inšpruk
Z Inšpruku, 7. listopadu. Včera odpoledne
o 3. hodině konal se pohřeb zabitého maliř
Pezzeje za účasti 30.000 osob. Na jeho rov po-
ložily mimo jiné věnec ředitelství vyššího
gymnasia a ředitelství reálky. Pohřbu zúčastnili
se také posl. Schalk, Stein a Berger.
U hrobu promluvil nejprve starosta Greil,
který pravil: „Auguste Pezzeji! My všichni, ve-
škero obyvatelstvo starého, ryze německého mě-
sta Inšpruku, pláčeme a truchlíme nad tvým
hrobem. Dostalo se ti údělem nádherné smrti:
zemřels za česť německého národa! Byls vždy
věrným německým občanem. V boji proti v laš-
skému násili vydechl jsi duši jako mu-
čedník německé věci. Nejen své mládí
a kvetoucí život, ale také velký talent a umě-
lecké nadání obětoval jsi nadšeně za česť ně-
meckého národa. My všichni ti děkujeme
žehnáme tvojí památce. Odpočívej v pokoji!“
Pak ujal se slova dr. Schalk a pravil;
„Celý svůj život, věnovaný pravdě a krásnu, byl
jsi nucen vydati v šanc úkladnému vrahu
stal jsi se krvavým svědkem vášnivé a nezlo mné
vůle národa, aby země německá zů-
stala německou. Z tvé krve vypučí zá-
zračná květina německé svornosti a jednoty.
neboť svorni musí býti Němci proti nepřátelské
vládě a jejímu násilí na německých statcích.
Schalk
Stein
Berger
Greil
August Pezzea
Němec
13
article
Tvoje krev stala se tmelem něme-
cké solidarity. Němci jsou v tomto státe
pronásledováni se všech stran. Tvá ruka sklesla,
tvá ústa pomlčela navždy, ale tvá mrtvola
zdvihá se jako obžaloba na histo-
rické půdě Tyrolska, kde němečtí Tyro-
láci od desetiletí vedou boj proti nepříteli
vlašskému. A na této půdě státní moc
dává usmrtiti svými vojáky něme-
ckého svého příslušníka, stát dává
vraždit ty, kteří chtějí zemi za-
chovati německou. V dějinách bude
vznesena žaloba, jež bude znít: Zde jest dík
rodu habsburského! Tvá ústa umlkla. Alez
hrcbu tvůj hlas volá: Mistodržiteli ty-
rolský, nemluvils pravdu, řekl-lis
císaři, že rozhořčení Tyroláků bylo vzbuzeno
uměle. Zlehčuješ tím svatý boj Tyrolanů za dům
a rod Habsburků.
Po pohřbu táhli účastníci, hlomozně de-
monstrujíce a volajíce „Sláva Německul“
a „abcúg“ místodržiteli. Dav vzrůstal a policie
nikde nemohla se mu postaviti na odpor. Mezi
tím posl. Stein vylezl na střechu
fiakru a před něj postavil se posl. Berger
Když to dav spatřil, propukl v ovace, jež platily
oběma poslaneům.
Němec
Tyrolák
Habsburk
jítmonstrujit
Německul
Stein
Berger
Tyrolsko
Tyra
14
article
NIi
NIi
Posl. Stein zvolal: Bylo by zbabělým.
kdybychom neprotestovali proti
této úkladné vraždě a proti těm, kteří
dohnali věci v Inšpruku tak daleko, že tekl
německá krev. Jsem přesvědčen, že mluvím
ze srdce všech, pravím li, že jest jediným přá-
oím německého obyvatelstva v Tyrolsku, aby
následuje divoká kletba na místo-
držitele tyrolského, která roznítila demon-
stranty až k šílenému a huronském
řevu a volání »Heil!« V tomto ok-
mžiku objevil se magistrátní rada Neu ne
se dvěma policisty a zakazoval dalši řeč.
Poslanec Stein dostal se s ním do prudké
hádky. Dav při tom pískal a provolával poslan-
cům »Heil !e.
Posl. Stein ukončil svoji řeč divokou
hrozbou proti vládě za nepřetržitého volání
»Heil Stein!« Na to vstoupili poslancí Stein
Berger do fiakru a odjeli na nádraží, kdež
znovu byli předmětem hlučných ovací. Po od.
jezdu jich se obyvatelstvo poněkud uklidnilo.
Ve dvorském hradě byli tyrolšti střelci stále po-
hotově; ulice k t. zv. »Reülweg« jsou obsa-
zeny čelnictvem. Místodržitelská budova jest
rovněž silně střežena. Dnes očekávají se nové
vojenské posily ze Solnohradu. V ulicích zakro-
čuje četnictvo velmi energicky. Nikde se nelep
sb romáždění.
Posl
Stein
Heil Stein
Stein Berger
Tyrolsko
Solnohrad
15
article
Telefonické zprávy„Nár. Listů.
Telefonické zprávy„Nár. Listů.
Pro české školy ve Vídni.
Z Vídně, 7. listopadu. Včera konaly se v
II., V. a VIII. okresu české schůze pr
české obecné školy vídeňské. Byly
hojně navštíveny. Zvláště v okrese druhém. Roz-
pravy byly velmi důstojné a vy zněly
v hromadný protest proti stano
visku vládnímu a proti rozsudku
říšského soudu. Bylo důrazně prohlášeno,
že Čechové mají ještě jiné pro-
středky, než cestu k jmenovanému tribunálu.
aby zjednali svému přávu platnosti.
Všechny strany schůze tyto obeslaly, t ake
sociální demokraté, jejichž zástupee
učinil vyjádření v ten rozum, že sociální demo-
kracie jako dosud, také na dále bud
pracovati pro uskutečnění tét
kulturní potřeby
S politováním musíme však konstafovat
smutné faktum, že někteří mladí přivrženci sociál
demokracie užili této příležitosti k útokům, jak
osobním, tak strannickým, zvlášté p rot
dru, Heroldovi, který jistě v tét
záležitosti jednal s nejvě tš
u něho obvyklou horlivostí.
Myslíme, že není třeba dra. Herolda prot
nájezdům takovým hájiti; přes to však zazna
menáváme rádi, že mladí hanobitelé byli sta
šími osobami důtklivě do náležitý c
mezí odkázáni a pokáráni.
Dne 13. listopadu koná se v téže záleži
tosti o pět česká schůze; 15. listopadu
pak dvě. Dnes večer mají národní socialiste
schůze 4.
Čecho
Herold
Vídeň
český obecný škola
16
title
Telegramy „Národních Listů.
17
article
Vzpoura v německé Africe.
Vzpoura v německé Africe.
Z Berlína, 6. listopadu. (C.-B.) Generá
Trotha oznamuje z Windhuku ze dne5
listopadu: 50 mužů 3. setniny je na pochod
do Bethanie. Zbytek této setniny a setnina želez
ničního pluku odjedou dne 7. listopadu ze Sw
kopmundu do Lüderitzu.
Italské volby.
Z Říma, 6. listopádu. (Č.-B.) Do 81% ho
večer bylo známo 22 výsledků. Mezi zvoleným
poslanci je 14 přívrženců ministerstva, 3 čle-
nové konstituční opposice a 1 republikán. Pr
ostatní 4 mandáty je třeba užších voleb. Zvo-
leni jsou mezi jinými bývali ministři Galim-
berti, Giusso a Guialardini.
Finský senál.
Z Helsingforsu, 5. listopadu. (C.-B.) Člen
finského senátu byli jmenováni: předsedou ob-
chodního a průmyslového departementu vrchni
ředitel Grippenberg, členem justičního de-
partementu místopředseda dvorního soudu v Abu
Malin. Dosavadní předseda obchodního a prů
myslového departementu senátor A kermann
stal se předsedou departementu justičního.
Ministr André.
Z Paříže, 6. listopadu. (C. -B.) Stav ministr
války André a není sice znepokojivý, ale nat
ho, aby několik dnů neopouštěl světnici.
Z Turecka.
Z Cařihradu, 5. listopadu. (C.-B.) Posledn
ministerská rada jednala o odpovědi patriarchově
ale neučinila žádného usnesení. Očekává se, že
o záležitosti té rozhodne zejtřejší ministerská
Na ostrově Metelinu vyslovilo řecké obyva
telstvo na schůzi nelibost nad jedná ním
tamějšího metropolity, který jest opposičním čle-
nem synodu. Podobné projevy připravují se také
v jiných diécesích, jichž metropolitové jsou členy
opposice synodu. Jest nutně naléhavo, aby Porla
sankcionovala zákonná usnesení společné patri-
archální rady proti opposici v synodu, poněvadz
při dalším trvání sporu stalo by se postavení
patriarchy obtlžným, ba neudržitelným.
André
Porla
Afrika
Berlín
5 listopad
Bethanie
Lüderitz
Řím
Helsingfors
Paříž
Turecko
Cařihrad
Grippenberg
Metelin
19
article
Roosevelt proti Parkerovi.
Z Washingtonu, 5. listopadu. (C. B.) Pr-
sident Roosevelt vydal jím podepsané pro-
hlášení, ve kterém označuje obvinění, pronesená
demokratickým kandidátem Parkerem n
veřejných schůzích, jako zúmyslně nepravdy.
jakoby president Roosevelt s předsedou
republikánského národního komitétu Corte-
lyone m se byli spojili, aby vykonávali nátlak n
trusty na základě zkušeností, kterých naby
Cortelyo n jako ministr obchodu.
Smírčí smlouva německo-americká.
Z Nového Yorku, 6. listopadu. (C. B.) Státn
tajemník Hay měl včera s německým vele-
vyslancem a potom s presidentem Roo se-
veltem poradu o zahájení jednání ve příčině
uzavření smírčí smlouvy mezi Německem a Spo
jenými státy.
Roosevelt
Parker
Hay
Roa
Washington
Corte
Nový York
Německo
20
article
Válka rusko-japonská.
Válka rusko-japonská.
Telegreny.
21
article
Z mandžurského bojiště
Z mandžurského bojiště
Z Petrohradu, 6. listopadu. (C.- B.) »Rusk
telegrafní agentura« oznamuje z Mukden
ze včerejška: Třicet tisíc Číňanů,
kteří se vyhnuli donucovacím na-
řízením Japonců, sem přibylo. Ve-
škeré vesnice v obvodu japonského operačníh
pole jsou úplně spustošeny. Počet deserteurů ja-
ponských jest stále větší a větší; naříkají n
veliké zkoušky zimou a hladem.
L. Z Petrohradu, 7. listopadu. V 8 hodin
50 minut ráno. (Zvl. telegram dopisovatele »Nár.
Listů«.) Zpravodajové časopisu »Rusi«, »Nového
Vremene« a ostatních žurnálů sdělují zprávy
bezvýznamných srážkách dělostřeleckých na bo-
jišti mandžurském. Generál Kaulbars jme
nován velitelem třetí armády. V chování se Čí
ňanů oproti Rusům jeví se nápadný obrat;
jsou přátelštějšími a spoléhají na vítězstv
ruské.
Z Petrohradu, 6. listopadu. (C.-B.) Gener
Kuropatkin oznamuje ze dne 5. listopadu
V noci na 5. listopad podnikli Japouci útok na
postavení jednoho pluku na pravém našem kř-
dle; byli však odraženi a zanechali na místa
30 mrtvých. Na naší straně padl jeden důstojník
a pět mužů.
Číňan
Rus
Kaulbars
Petrohrad
Nový Vremen
22
article
Podplukovník Bogdanov zavraždě
chunchuzy.
Z Petrohradu, 6. listopadu. (C.-B.) Generá
Kuropatkin telegrafuje ze včerejška dne 5.
t. m. : Dne 3. t. m. napadla banda chunchuzu
nedaleko stanice Dujncinčan u (na východo-
čínské dráze) ruského vojenského velitele pro-
vincie Chevluncianu podplukovníka gene-
rálního štábu Bogdanova, který s dvěma
tlumočníky a kurýrem na rozkaz místodržitelův
ubíral se na výzkumnou cestu do Mongolska.
Bogdanov byl chunchuzy zajat a jeden tlumoě-
ník zabit. Vyslaný oddil kozáků k jeho vysvobo-
zení nalezl již jen mrtvolu Bogdanova, tlu-
močníka a kurýra. Z chunchuzů podařilo s
zajati pouze dva. Mrtvoly byly dopraveny do
Charbina. Jak s naší strany tak se strany úřadů
v Cicikaru zavedeno pátrání po vinnících.
žádný attentát na generála
Čertkova.
Z Petrohradu, 6. listopadu. (C.-B.) Rusk
telegrafní agentura prohlašuje, že v cizozemsku
rozšířená z práva o attentátu na varšav
ského guvernéra generála Čertkov a jest na
prosto nopravdivou.
Kuropatkin
Bogdanov
Čertkov
Bogdanov
Petrohrad
Mongolsko
Cicikar
Dujncinčany u
23
article
Ke konfliktu anglo-ruskému
Ke konfliktu anglo-ruskému
v Severním moři.
Z Petrohradu, 6. listopadu. (C.-B.) Ruská
telegr. agent., oznamuje: Ruská v lád a při
jala návrh anglické vlády stran složení vyšetřujíe
komise. Po jmenování francouz s kéh
a amerického zástupce sejde se ko-
mise v Paříži. Rusko zasto u pen
v této komisi admirálem Kazn
kovem.
Jmenování Lineviče a Kaulbarse
Z Petrohradu, 6. listopadu. (C.-B.) »Ruski
Invalid« sděluje: Velitelem první mandžurské
armády jmenován byl gen. Linevič, velitelen
třetí armády gen. Kaulbar s. (Oznámili jsm
již v soukromém telegramu.) Úřadně se dále sdě
luje, že generálním velitelem vojenského okresu
oděsského jmenován velitel dvacátého armádníh
sboru gen. Kochanov a velitelem vojenského
okresu kyjevského generál pobočník Such
mlinov.
Z posledních bojů o Port Artur.
Z Tokia, 6. listopadu. (C.-B.) [Úřadn
zpráva.] Velitel japonské armády před Por
Arturem generál Nogi oznamuje, že pravá ko
lona a čásť střední kolony dne 30. října večer
obsadily čásť příkopů tvrzí Sunčunč anu,
Erlunčanu a Tunkikoanšanu; ně-
kolik příkopů pevnosti této zničili. Jiný dí
střední kolony napadl při prudké palbě se strany
nepřítele o 2. hodině odpolední pevnůstku mez
Pausunčanem a Tokivošanem a vzal
ji. Rusové provedli protiútok
opětně o půl jedenácté hodině
noční pevnosti této se zmocnili.
Kochanov
Such
Artur
Nogi
Rus
Petrohrad
Paříž
Rusko
Tokio
Kaulbar s
Sunčunč anus
Erlunčan
Ruski Invalid
24
article
Avšak generál Šinoho poznovu na pevnost s
vrhl a dobyv ji, zmocnil se tří polních děl,
dvou strojních děl a zásob muničních.
V pevnůstce nalezeno bylo 40 Rusů padlých.
Levá kolona zmocnila se téhož dne pevnost
Kobujama.
D ne 31. říjn a napadli jsme dělostřelbou
z velikých a lodních děl loděnice v přístavu.
při tom dělová lodice »Giljak« několikráte byla
zasažena a dva parníky potopeny.
Dne 1. listopadu v západní části pří-
stavu potopeny tři parníky o 3500 a 3000
tunách. Dvakráte slyšána byla ze severní části
města mohutná explose, dle všeho vyhozena do
povětří skladiště prachu.
Dne 3. listopadu o polednách zaháji
jsme prudkou palbu z lodních děl na loděnic
a jiné části východního přístavu, kde krátce po
poledni vypuki oheň, jenž trval až do 4. hod.
V drobném prodejí:
gannlčolo o solě . ..
:. 2k
Ve slialkách za veskorě
vdpolodulo. . . .
. . . . . . . sk
Inseraty
platí so hotově např
Přečplacení a inserty přijímá ndnisl-
strace v Marianské ulici č.3.
Tam nscházejí se tok rodlnslo-
tiskárna a ezpsčice „Národnich Listi
Rakepiy so sovzaesl.
Šindo
Rus
Giljak
25
article
ranní. Téhož dne byla bombardována tvrz č. 4
z velikých oblehacích děl a těžce poškozena.
Rakousko-Uhersko a Balkán.
Z Petrohradu, 1. listopadu
(Pův. dopis »Nár. Listů«.)
Před nějakou dobou mnoho hluku způsobi
rozhovor, kterýž měl dopisovatel »Moskevských
Vědomostí« v rakouském ministerstvu vnějších
záležitostí a kterýž »Národní Listy« uveřejnily.
Rozmluva ta byla později podána vídeňskou
»Neue Freie Presse« jakoby byla bývala vedena
s hr. Goluchowským a vídeňská »Korrespondenz-
Bureau« pospíšila si ujistiti, že hr. Goluchiow ský
nepřijal žádného žurnalistu ruského a že ná-
sledkem toho tento nemohl mu sděliti věcí,
v rozhovoru obsažených. Kdyby v »Korrespodenz-
Bureau« četli s takou pozorností listy české jako
čtou denně listy vídeňské, nebyli by se vydali
na výpravu tak dobrodružnou.
Goluchowský
Rakousko
Uhersko
Balkán
Petrohrad
Neue Frei Presse
KorrespondenzBureau
KorrespodenzBureau
26
article
Byli by se přesvědčili, že rozhovor do-
tyčný, jenž v Rakousku byl otištěn na poprv
v »Národních Listech«, byl v ministerstvu veden
s funkcionářem ministorstva, že o hr. Golu-
chowském se nemluvilo a že bylo to jen vinou
»N. Fr. Presse«, že takové nedorozumění mohlo
vzniknouti. I nebylo by bývalo třeba demento-
vati, co ani »Moskevské Vědomosti« ani »Ná-
rodní Listy« netvrdily.
Co se týče obsahu rozhovoru, nemyslím, že
by »Correspondenz Bureau« byla měla odvahu
neb zámysl jej vyvraceti, neboť odpovídá pak
málo ideám, vládnoucím na Mičovém náměstí.
Případ tento vyvolal i nemalý hluk i zde
ve světě diplomatickém a jeden diplomat cizí
pravil mně tehdy: »Jest zjevno, že hrabě Golu-
chowski nemluvil tak, v tom všechen svět zde
jest za jedno, ale jest jisto, kdyby byl promluvi
on, že byl by mluvil totéž.« Ostatně, že infor-
mace, obsažené v rozhovoru, byly správny, vidno
i z okolností, že rozmnožení četnictva v Make-
donii bylo docíleno jen za cenu roztrpčení a že
Rakousku přiznáno všech nových šest důstojníků,
o nichž se v rozhovoru zmíněném mluvilo.
Gola
Rakousko
Mičový náměstí
Correspondenz Bureau
27
article
Jest jisto, že od nějaké doby situace Ra-
kousko Uherska na poloostrově balkánském stala
se poněkud obuížnou. Nedůvěra a nepřátelství se
zvedají ze všech stran proti roli jeho na Balkáně,
národové balkánští, Turecko a některé velmoci
hledí stejně nevrle na ně. Proto také, když kon-
sul rakouský ve Skopiji, pan Para, cestoval
s konsulem ruským, aby vyslechl stížnosti oby-
vatelstva domácího, Srbové v Kumanovu nechtěli
si stěžovati, tvrdíce, že nemají žádných stesků,
ač všechen svět věděl, že právě v dobách těch
trpěli velice od mohamedánů.
Když konsulové odjeli, tázáni Srbové, pro
jednali tak, i odpověděli; »Když jsme spatřili
Rakušáka, umlkli jsme raději, neboť víme, že
by to znamenalo připouštěti protekci rakouskou.
Když Rakousko někoho chrání, vztahuje již
ruku po něm a zřizuje politický i nad ním
protektorát. O ten nestojíme, zůstaneme raději
pod Tureckem.
Turci rovněž započali osvědčovati nedůvěru
ku politice rakouské od té chvíle, kdy vykázán
byl Rakousku vilajet kosovský, aby v něm
organisovala četnictvo. Viděli v tom první kroky
k uskutečnění zálusků »až k Mitrovicí i za ni.e
Jak Turci stali se nedůvěřivými ke všemu, co
jest rakouské, ve vilajetu kosovském a zvláště
v sandžaku novopazarském, bylo viděti i z této
stížnosti, kterouž civilní agent. rakouský pan
Müller pronesl k cizímu jednomu konsulu
v Makedonii.
»Stači — pravil — abychom poskyul
ochranu některé osobě v sandžaku, aby tato
pronásledována byla Turky, — slačí, abychom
ji doporučili, by byla odstraněna.«
Ví se pak rovněž, že Italie hledí v každém
kroku krotiti činnost Rakousko- Uherska v Ma-
kedonii.
Generál de Giorgis přerušil dokonce všechny
styky s agenty civilními v Soluni, odmitl i od-
pověděti na jich dopisy i oznámil, že budoucně
mají korrespondovati s ním prostřednictvím vy-
slanectva.
Srba
Turek
Müller
Giorgis
Uhersko
Balkán
Turecko
Kumanovo
Rakousko
Makedonie
Ma
Soluň
28
article
Toto jednání bylo velmi nekorrektní, nebot
program reformní, v jehož důsledku byl ge-
nerál povolán v čelo četnictva makedonského
jako representant Evropy, stanoví, že provedení
reforem jest svěřeno Rusku a Rakousku, a tyto
obě velmoci jmenovaly za své zvláštní repre-
sentanty při provádění reforem agenty civilní.
Italský generál byl jim tudiž povinen posluš-
nosti. Jestliže na druhé straně pokládá se za
funkcionáře tureckého, protože nosí fez, a ni-
koliv za representanta evropského, neměl zapo-
menouti, že závazky, přejatými vládou tureckou,
přeneseno bylo na agenty civilní právo kontroly.
nad všemi funkcionáři tureckými a tím i na ge-
nerála italského. Tento stal se i tak nervosním,
že započal kritisovati důstojníky ruské, protože
»favorisují přilis Bulhary na úkor Řekův.«
Jednání generála bylo tak nekorrektní a od-
porovalo tolik přirozenému běhu věci, že nepře-
kvapilo, když pan Giolitti sám ho desavouoval,
takže nyní konflikt, způsobený náčelníkem čet-
nictva makedonského byl vyrovnán k spokoje-
nosti agentů civilních. Avšak případ tento uka-
zuje, jak jest komplikován reformní stroj v Ma-
kedonii. Ačkoliv Rakousko-Uhersko setkává se
se všemi možnými obtížemi ve své roli na polo-
ostrově balkánském, netřeba věřiti proto však
ještě, že agitace proti ní vedená mohla by při-
voditi výsledky očekávané. Jest naopak jisto, že
Rusko zůstane při programu shody rakousko-
ruské na Balkáně. Každý pokus, roztrhnouti do-
hodu tu, byl by nyní bez úspěchu. Naopak
Rusko bude hleděti upevniti své styky s Rakou-
skem. Takový jest poměr diplomatický, vyplý-
vající ze situace mezinárodní. Možno toho lito-
vati, ale nemožno to dnes změniti. Vážné slo-
víčko přál bych si říci politikům balkánským.
Bulhar
Řekův
Giolitti
Evropa
Rusko
Rakousko
Ma
Uhersko
Balkán