ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 126bfcc0-71f7-11dc-a52a-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 28 celkem · entity: place 60, person 71, org 13, work 3
1 masthead
Ročník XXXXIV.
2 masthead
V Praze, v pondělí dne 7. listopadu 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 308.
4 masthead
Na ranní a odpol. Iisty přodelásí ne v Praze v adminia na rkoi l et s drojí donáske nnk iaka
Praha
5 masthead
n něe sne a něe n dvr loi sdvji zisni
6 masthead
keg
7 article Krvavý hoj o vlašskou universitu
Krvavý hoj o vlašskou universitu v lnšpruku. Vláda o inšpruckých příbězích. Z Vídně, 6. listopadu. (C. B.) Dnes odpo- ledne dostavili se do ministerského praesidi poslanci dr. Erler a dr. Derschatt a, aby s ministerským předsedou drem. K örbre m mizistrem vyučování drem Hartlem pojednal o iněpruckých událostech. Poslanec dr. Erle prohlásil, že trvající rozčilení Inšpruku může býti ukonejšen jenom odvoláním vládního nař- zení o prozatímné italské fakultě vInšpruku a odvoláním dosav ad- ního mistodržitele. Ministerský před- seda dr. Körber prohlásil nejprveže italské studenty, kteří se dali strhnouti ke střelbě z revolverů, stihne plná ti h zákona, čímž dáno bude zákonné zadost učinění za jejich jednání. Ohledně ital- ské fakulty prohlásil ministerský předseda, že jsou nynější opatření značným z lep še n ím bývalého stavu, ježto italské kursy od německ university odloučeny jsou. Ostatně dala vláda již dávno před tímt nařízením, které výslovně jakožto prozatimn bylo označeno, na jevo úmysl a přání, aby záležitost zákonodárnou cestou upravena byl zřízením italské právnické fakulty v Roveredu a předložila také parlamentu v tom smyslu návrh zákona. Aby více nebo něco ji ného učinila, brání jí ústava. Kdyb italská fakulta uzavřena byla, zůstala by mož- nost, ba stalo by se dle vší pravděpodobnosti že by se italští studenti na něme- ekou universitu zapsati dali, což by jim zabráněno býti nemohlo. Tím pak byl by zavedeno trvalé nebezpečí student ských nepokojů a rozčilení rozšiřilo by se také na ostatní vysoké školy rakouské. Kdyby s bylo dbalo slov vlády, nebylo by se asi to všechno stalo. Dle nynějšího stavů věcí ne- couvne vláda před agitacemi a de- monstracemi, nýbrž zjedná městu Inšpruku nejpry zase klid, aby pak sama také v klidu o dalších opatře n ích uvažovati mohla.
doktor Erler Derschatt Hartl Erle Körber Vídeň Inšpruk Kdyb italský
8 article
Z těchto důvodů není vláda s to vy- hověti požadavkům, jež byl posla nec dr. Erler přednesl. — Ministr vy učování dr. rytíř Hartel poukázal na okol nost, že zesnulý rektor inšprucké universily Demelius přesvědčiti se dal o nemožnosti, ab italské kursy vládním nařízením na jiné místo převedeny byly a že schválil uslanovení, jež provisorním vládním nařizení jsou obsažena Také professor šl. Skala, člen německé strany lidové uznal odpor proti italské fakultě za ne- oprávněný a vzdal se proto místa ve správé télo strany. Oproti dru. Derscha t t o vi. který dovozoval nutnost, aby italská fa kulta v Inšpruku byla uzavřen prohlásili ministerský předseda i ministr vyučo- vání, že za trvajlelch okolno st vláda na zaujatém stanovisku se trvatí musí. z Vídně, 7. listopadu. (C.-B.) Při včereja rozmluvě, již měli poslanci dr. Erler a dr. D- schatta s ministerským předsedou a ministrem vyučování, vylíčil ministerský předseda dr- Körber obšírně, jak italské kursy na inšpru- eké universitě vznikly a připomenul pak — mimo věci již uvedené — že jsou v ji- ných zemích říše menšiny, kte- rýmž by dle zásady, obsaže né nynějším požadavku pro Inšpruk, trvající dosud zvláštní vysoké školy odníti se musily aneb že by se příslušníkům jiných národno- stí přístup k těmto školám za- kázati mu s il.
Erler doktor Hartel Skala Körber Vídeň Inšpruk
9 article
Projevy německé strany pokrokové. z Vídně, 6. listopadu. (C. B.) Dle vydane právě zprávy projevována v dnešní schůzi ně- mecké strany pokrokové velká nespoko- jenost s jednáním vlády v důležitých otázkách, jež německých zájmů živě prý se dotýkají, zejmena vzhledem na z ří zení slo- vanských parallelek ve Slezsku, na nezákonný výnos ohledně záhřebské university, na pochybené vyřizování o tá- zky o italské universitě a zvláště n provedené z měny ve složení miini s ter. stva. Zejmena opětné obsazení úřadu če- ského ministra-krajana prohlašováno za povážlivé, ježto ani po tomto obsazení není žádné záruky, že parlament dělným se vane. Všichni řečníci prohlašovali za nulné, sby inšprucká universitní otázka co nejdřive ústavní cestou byla vyřízena. Inšpruckému porkmistrovi zaslán telegram, na kterémž po- kroková strana projevuje nejhlubší politování mad násilnostmi, jež oproti inspruckým Němcům byly provedeny, ujisťujíc tyto svým nejvřelejším soucitem a prohlašujíc, že strana pevně setrvá na solidárním hájení zájmů všec rakouských Němců. Zástupeům pokr- kové strany ve výkonném výboru německých stran uloženo, aby stanovisko strany ve výboru důrazně ztlumočili a se zvláštním důrazem nut- nost prohlásili, aby německé strany zu staly sjed noce ny- Z německé strany lidové.
Němec Vídeň Slezsko německý stran
10 article
Z Vídně, 6. listopadu. O dnešní schůz představenstva a důvěrniků německé strany li- dové vydána zpráva, ve kteréž se sděluje, že bylo po uvážení celé politické situace usnešeno, podporovati co nejdůrazněji po- žadavek města Inšpruku, aby vla šs ká právnická fakulta ihned uzavře- nabyla, jakož aby odvolána byla příslušná vládní nařízení. Dále bylo prohlášeno za nutně, žádati za odstra- nění slovanských parallelek z o- pavy a Těšína. — V odpolední schůze podali poslanci dr. Erler a dr. Dersch atta zprávu o svoji rozmluvě s ministerským před- sedou a ministrem vyučování. Stav véne uznán za velmi vážný a stanoveny ná- vrhy, jež budou předloženy svazu německých stran. Němcům inšpruckým zaslán telegrafick soustrastný projev
doktor Erler Dersch Němec Vídeň Inšpruk Těšín svaz německý stran
11 article
Pryč s Vlachy. Z Inšpruku, 7. listopadu. Mnoho i t al ských dělníků odjelo odtud dne ráno. Když brali se se svými kuftíky na ná- draží, došlo k bouřlivým demo- strací m. Bylo voláno: »Pryč s Vlac h yl- Policie chránila Italy, jimž konečně zjednán přístup na nádražl, Proč a jak vystřelili italští studenti. Z Terstu, 7. listopadu. Někteří z italských studentů, kterým se podařilo po lbouřlivých čtvrtečních událostech Inšpruk opustiti, pravili, že byla situace v hotelu »u bíléh kříže« pro ně strašlivá. Bylo prý jich málo. Skupina jejich byla přepa- dena tislcihlavým zástupem, který s karabáči a holemi na ně útočil. Z počátku se snažili brániti se holemi, ale brzo poznali, že by se neubránili. V okam ž i ku nejvyšší tísně vypálili někter z nich revolvery na plano. Studenti dále ujišťují, že také policie střílel z revolverů a že bezpochyby o na sama zranila některé útoční ky. Pohřeb malíře Pezzejo. Z Inšpruku, 6. listopadu. (C.-B.) Pohireh malíře Pezzeje konal se dnes za velikého úča- stenství obecenstva. Avšak neudála se při něm žádná výtržnost. Nad hrobem mluvil purkmistr Greil umírněně, posl. dr. Sedral ale způsobem vyzývavým. Po vyko nané pohřební slavnosti čásť průvodu se roz ptýlila. Asi 3000 osob však shiromáždilo se ve třídě Marie Terezie, kdež posl anei B ee ger a Stein lid poštvati se snažili Stein pronesl řeč dráždivou a vy zývavou. Zakročující policejní úřadník by od jmenovaných poslanců potupon a o hr zen. Oba poslanci odjeli pak ry chle na nádraží, aby se vyhnul hrozícímu jim zatčení. Po jejich odehodu se dav rozešel. Četní lidě prochiázeji ve skupinách městem. Dosud neu dál se žádná výtržnost, ale rozěi lenn je veliké.
Vlach Italos Pezzejo Pezzej Greil Marie Terezia Stein Terst
12 article
Z Inšpruku, 6. listopadu. Pohřeb malir Pezzeje byl velkou demonstrací. Súčastnilise v něm putkmistr s obecním zastupitelstvem rektor university s akademickým senátem, pro- fessoři, katoličti a liberální studenti a četn spolky s prapory. Za rakví kráčely buršácké šarže v plné parádě. Z Inšpruku, 7. listopadu. Již včera odpo ledne proudilo ohromné množství obecenstv k vystavené mrtvole malíře Pezzeje. Ženy dívky plačíce, kladly kytice a věnce se stuhami velkoněmeckými na jeho rakev. Obecní rada po ložila na máry nádherný věnec s nápisem- „Oběti v boji za Inšpruk Z Inšpruku, 7. listopadu. Včera odpoledne o 3. hodině konal se pohřeb zabitého maliř Pezzeje za účasti 30.000 osob. Na jeho rov po- ložily mimo jiné věnec ředitelství vyššího gymnasia a ředitelství reálky. Pohřbu zúčastnili se také posl. Schalk, Stein a Berger. U hrobu promluvil nejprve starosta Greil, který pravil: „Auguste Pezzeji! My všichni, ve- škero obyvatelstvo starého, ryze německého mě- sta Inšpruku, pláčeme a truchlíme nad tvým hrobem. Dostalo se ti údělem nádherné smrti: zemřels za česť německého národa! Byls vždy věrným německým občanem. V boji proti v laš- skému násili vydechl jsi duši jako mu- čedník německé věci. Nejen své mládí a kvetoucí život, ale také velký talent a umě- lecké nadání obětoval jsi nadšeně za česť ně- meckého národa. My všichni ti děkujeme žehnáme tvojí památce. Odpočívej v pokoji!“ Pak ujal se slova dr. Schalk a pravil; „Celý svůj život, věnovaný pravdě a krásnu, byl jsi nucen vydati v šanc úkladnému vrahu stal jsi se krvavým svědkem vášnivé a nezlo mné vůle národa, aby země německá zů- stala německou. Z tvé krve vypučí zá- zračná květina německé svornosti a jednoty. neboť svorni musí býti Němci proti nepřátelské vládě a jejímu násilí na německých statcích.
Schalk Stein Berger Greil August Pezzea Němec
13 article
Tvoje krev stala se tmelem něme- cké solidarity. Němci jsou v tomto státe pronásledováni se všech stran. Tvá ruka sklesla, tvá ústa pomlčela navždy, ale tvá mrtvola zdvihá se jako obžaloba na histo- rické půdě Tyrolska, kde němečtí Tyro- láci od desetiletí vedou boj proti nepříteli vlašskému. A na této půdě státní moc dává usmrtiti svými vojáky něme- ckého svého příslušníka, stát dává vraždit ty, kteří chtějí zemi za- chovati německou. V dějinách bude vznesena žaloba, jež bude znít: Zde jest dík rodu habsburského! Tvá ústa umlkla. Alez hrcbu tvůj hlas volá: Mistodržiteli ty- rolský, nemluvils pravdu, řekl-lis císaři, že rozhořčení Tyroláků bylo vzbuzeno uměle. Zlehčuješ tím svatý boj Tyrolanů za dům a rod Habsburků. Po pohřbu táhli účastníci, hlomozně de- monstrujíce a volajíce „Sláva Německul“ a „abcúg“ místodržiteli. Dav vzrůstal a policie nikde nemohla se mu postaviti na odpor. Mezi tím posl. Stein vylezl na střechu fiakru a před něj postavil se posl. Berger Když to dav spatřil, propukl v ovace, jež platily oběma poslaneům.
Němec Tyrolák Habsburk jítmonstrujit Německul Stein Berger Tyrolsko Tyra
14 article NIi
NIi Posl. Stein zvolal: Bylo by zbabělým. kdybychom neprotestovali proti této úkladné vraždě a proti těm, kteří dohnali věci v Inšpruku tak daleko, že tekl německá krev. Jsem přesvědčen, že mluvím ze srdce všech, pravím li, že jest jediným přá- oím německého obyvatelstva v Tyrolsku, aby následuje divoká kletba na místo- držitele tyrolského, která roznítila demon- stranty až k šílenému a huronském řevu a volání »Heil!« V tomto ok- mžiku objevil se magistrátní rada Neu ne se dvěma policisty a zakazoval dalši řeč. Poslanec Stein dostal se s ním do prudké hádky. Dav při tom pískal a provolával poslan- cům »Heil !e. Posl. Stein ukončil svoji řeč divokou hrozbou proti vládě za nepřetržitého volání »Heil Stein!« Na to vstoupili poslancí Stein Berger do fiakru a odjeli na nádraží, kdež znovu byli předmětem hlučných ovací. Po od. jezdu jich se obyvatelstvo poněkud uklidnilo. Ve dvorském hradě byli tyrolšti střelci stále po- hotově; ulice k t. zv. »Reülweg« jsou obsa- zeny čelnictvem. Místodržitelská budova jest rovněž silně střežena. Dnes očekávají se nové vojenské posily ze Solnohradu. V ulicích zakro- čuje četnictvo velmi energicky. Nikde se nelep sb romáždění.
Posl Stein Heil Stein Stein Berger Tyrolsko Solnohrad
15 article Telefonické zprávy„Nár. Listů.
Telefonické zprávy„Nár. Listů. Pro české školy ve Vídni. Z Vídně, 7. listopadu. Včera konaly se v II., V. a VIII. okresu české schůze pr české obecné školy vídeňské. Byly hojně navštíveny. Zvláště v okrese druhém. Roz- pravy byly velmi důstojné a vy zněly v hromadný protest proti stano visku vládnímu a proti rozsudku říšského soudu. Bylo důrazně prohlášeno, že Čechové mají ještě jiné pro- středky, než cestu k jmenovanému tribunálu. aby zjednali svému přávu platnosti. Všechny strany schůze tyto obeslaly, t ake sociální demokraté, jejichž zástupee učinil vyjádření v ten rozum, že sociální demo- kracie jako dosud, také na dále bud pracovati pro uskutečnění tét kulturní potřeby S politováním musíme však konstafovat smutné faktum, že někteří mladí přivrženci sociál demokracie užili této příležitosti k útokům, jak osobním, tak strannickým, zvlášté p rot dru, Heroldovi, který jistě v tét záležitosti jednal s nejvě tš u něho obvyklou horlivostí. Myslíme, že není třeba dra. Herolda prot nájezdům takovým hájiti; přes to však zazna menáváme rádi, že mladí hanobitelé byli sta šími osobami důtklivě do náležitý c mezí odkázáni a pokáráni. Dne 13. listopadu koná se v téže záleži tosti o pět česká schůze; 15. listopadu pak dvě. Dnes večer mají národní socialiste schůze 4.
Čecho Herold Vídeň český obecný škola
16 title
Telegramy „Národních Listů.
17 article Vzpoura v německé Africe.
Vzpoura v německé Africe. Z Berlína, 6. listopadu. (C.-B.) Generá Trotha oznamuje z Windhuku ze dne5 listopadu: 50 mužů 3. setniny je na pochod do Bethanie. Zbytek této setniny a setnina želez ničního pluku odjedou dne 7. listopadu ze Sw kopmundu do Lüderitzu. Italské volby. Z Říma, 6. listopádu. (Č.-B.) Do 81% ho večer bylo známo 22 výsledků. Mezi zvoleným poslanci je 14 přívrženců ministerstva, 3 čle- nové konstituční opposice a 1 republikán. Pr ostatní 4 mandáty je třeba užších voleb. Zvo- leni jsou mezi jinými bývali ministři Galim- berti, Giusso a Guialardini. Finský senál. Z Helsingforsu, 5. listopadu. (C.-B.) Člen finského senátu byli jmenováni: předsedou ob- chodního a průmyslového departementu vrchni ředitel Grippenberg, členem justičního de- partementu místopředseda dvorního soudu v Abu Malin. Dosavadní předseda obchodního a prů myslového departementu senátor A kermann stal se předsedou departementu justičního. Ministr André. Z Paříže, 6. listopadu. (C. -B.) Stav ministr války André a není sice znepokojivý, ale nat ho, aby několik dnů neopouštěl světnici. Z Turecka. Z Cařihradu, 5. listopadu. (C.-B.) Posledn ministerská rada jednala o odpovědi patriarchově ale neučinila žádného usnesení. Očekává se, že o záležitosti té rozhodne zejtřejší ministerská Na ostrově Metelinu vyslovilo řecké obyva telstvo na schůzi nelibost nad jedná ním tamějšího metropolity, který jest opposičním čle- nem synodu. Podobné projevy připravují se také v jiných diécesích, jichž metropolitové jsou členy opposice synodu. Jest nutně naléhavo, aby Porla sankcionovala zákonná usnesení společné patri- archální rady proti opposici v synodu, poněvadz při dalším trvání sporu stalo by se postavení patriarchy obtlžným, ba neudržitelným.
André Porla Afrika Berlín 5 listopad Bethanie Lüderitz Řím Helsingfors Paříž Turecko Cařihrad Grippenberg Metelin
19 article
Roosevelt proti Parkerovi. Z Washingtonu, 5. listopadu. (C. B.) Pr- sident Roosevelt vydal jím podepsané pro- hlášení, ve kterém označuje obvinění, pronesená demokratickým kandidátem Parkerem n veřejných schůzích, jako zúmyslně nepravdy. jakoby president Roosevelt s předsedou republikánského národního komitétu Corte- lyone m se byli spojili, aby vykonávali nátlak n trusty na základě zkušeností, kterých naby Cortelyo n jako ministr obchodu. Smírčí smlouva německo-americká. Z Nového Yorku, 6. listopadu. (C. B.) Státn tajemník Hay měl včera s německým vele- vyslancem a potom s presidentem Roo se- veltem poradu o zahájení jednání ve příčině uzavření smírčí smlouvy mezi Německem a Spo jenými státy.
Roosevelt Parker Hay Roa Washington Corte Nový York Německo
20 article Válka rusko-japonská.
Válka rusko-japonská. Telegreny.
21 article Z mandžurského bojiště
Z mandžurského bojiště Z Petrohradu, 6. listopadu. (C.- B.) »Rusk telegrafní agentura« oznamuje z Mukden ze včerejška: Třicet tisíc Číňanů, kteří se vyhnuli donucovacím na- řízením Japonců, sem přibylo. Ve- škeré vesnice v obvodu japonského operačníh pole jsou úplně spustošeny. Počet deserteurů ja- ponských jest stále větší a větší; naříkají n veliké zkoušky zimou a hladem. L. Z Petrohradu, 7. listopadu. V 8 hodin 50 minut ráno. (Zvl. telegram dopisovatele »Nár. Listů«.) Zpravodajové časopisu »Rusi«, »Nového Vremene« a ostatních žurnálů sdělují zprávy bezvýznamných srážkách dělostřeleckých na bo- jišti mandžurském. Generál Kaulbars jme nován velitelem třetí armády. V chování se Čí ňanů oproti Rusům jeví se nápadný obrat; jsou přátelštějšími a spoléhají na vítězstv ruské. Z Petrohradu, 6. listopadu. (C.-B.) Gener Kuropatkin oznamuje ze dne 5. listopadu V noci na 5. listopad podnikli Japouci útok na postavení jednoho pluku na pravém našem kř- dle; byli však odraženi a zanechali na místa 30 mrtvých. Na naší straně padl jeden důstojník a pět mužů.
Číňan Rus Kaulbars Petrohrad Nový Vremen
22 article
Podplukovník Bogdanov zavraždě chunchuzy. Z Petrohradu, 6. listopadu. (C.-B.) Generá Kuropatkin telegrafuje ze včerejška dne 5. t. m. : Dne 3. t. m. napadla banda chunchuzu nedaleko stanice Dujncinčan u (na východo- čínské dráze) ruského vojenského velitele pro- vincie Chevluncianu podplukovníka gene- rálního štábu Bogdanova, který s dvěma tlumočníky a kurýrem na rozkaz místodržitelův ubíral se na výzkumnou cestu do Mongolska. Bogdanov byl chunchuzy zajat a jeden tlumoě- ník zabit. Vyslaný oddil kozáků k jeho vysvobo- zení nalezl již jen mrtvolu Bogdanova, tlu- močníka a kurýra. Z chunchuzů podařilo s zajati pouze dva. Mrtvoly byly dopraveny do Charbina. Jak s naší strany tak se strany úřadů v Cicikaru zavedeno pátrání po vinnících. žádný attentát na generála Čertkova. Z Petrohradu, 6. listopadu. (C.-B.) Rusk telegrafní agentura prohlašuje, že v cizozemsku rozšířená z práva o attentátu na varšav ského guvernéra generála Čertkov a jest na prosto nopravdivou.
Kuropatkin Bogdanov Čertkov Bogdanov Petrohrad Mongolsko Cicikar Dujncinčany u
23 article Ke konfliktu anglo-ruskému
Ke konfliktu anglo-ruskému v Severním moři. Z Petrohradu, 6. listopadu. (C.-B.) Ruská telegr. agent., oznamuje: Ruská v lád a při jala návrh anglické vlády stran složení vyšetřujíe komise. Po jmenování francouz s kéh a amerického zástupce sejde se ko- mise v Paříži. Rusko zasto u pen v této komisi admirálem Kazn kovem. Jmenování Lineviče a Kaulbarse Z Petrohradu, 6. listopadu. (C.-B.) »Ruski Invalid« sděluje: Velitelem první mandžurské armády jmenován byl gen. Linevič, velitelen třetí armády gen. Kaulbar s. (Oznámili jsm již v soukromém telegramu.) Úřadně se dále sdě luje, že generálním velitelem vojenského okresu oděsského jmenován velitel dvacátého armádníh sboru gen. Kochanov a velitelem vojenského okresu kyjevského generál pobočník Such mlinov. Z posledních bojů o Port Artur. Z Tokia, 6. listopadu. (C.-B.) [Úřadn zpráva.] Velitel japonské armády před Por Arturem generál Nogi oznamuje, že pravá ko lona a čásť střední kolony dne 30. října večer obsadily čásť příkopů tvrzí Sunčunč anu, Erlunčanu a Tunkikoanšanu; ně- kolik příkopů pevnosti této zničili. Jiný dí střední kolony napadl při prudké palbě se strany nepřítele o 2. hodině odpolední pevnůstku mez Pausunčanem a Tokivošanem a vzal ji. Rusové provedli protiútok opětně o půl jedenácté hodině noční pevnosti této se zmocnili.
Kochanov Such Artur Nogi Rus Petrohrad Paříž Rusko Tokio Kaulbar s Sunčunč anus Erlunčan Ruski Invalid
24 article
Avšak generál Šinoho poznovu na pevnost s vrhl a dobyv ji, zmocnil se tří polních děl, dvou strojních děl a zásob muničních. V pevnůstce nalezeno bylo 40 Rusů padlých. Levá kolona zmocnila se téhož dne pevnost Kobujama. D ne 31. říjn a napadli jsme dělostřelbou z velikých a lodních děl loděnice v přístavu. při tom dělová lodice »Giljak« několikráte byla zasažena a dva parníky potopeny. Dne 1. listopadu v západní části pří- stavu potopeny tři parníky o 3500 a 3000 tunách. Dvakráte slyšána byla ze severní části města mohutná explose, dle všeho vyhozena do povětří skladiště prachu. Dne 3. listopadu o polednách zaháji jsme prudkou palbu z lodních děl na loděnic a jiné části východního přístavu, kde krátce po poledni vypuki oheň, jenž trval až do 4. hod. V drobném prodejí: gannlčolo o solě . .. :. 2k Ve slialkách za veskorě vdpolodulo. . . . . . . . . . . sk Inseraty platí so hotově např Přečplacení a inserty přijímá ndnisl- strace v Marianské ulici č.3. Tam nscházejí se tok rodlnslo- tiskárna a ezpsčice „Národnich Listi Rakepiy so sovzaesl.
Šindo Rus Giljak
25 article
ranní. Téhož dne byla bombardována tvrz č. 4 z velikých oblehacích děl a těžce poškozena. Rakousko-Uhersko a Balkán. Z Petrohradu, 1. listopadu (Pův. dopis »Nár. Listů«.) Před nějakou dobou mnoho hluku způsobi rozhovor, kterýž měl dopisovatel »Moskevských Vědomostí« v rakouském ministerstvu vnějších záležitostí a kterýž »Národní Listy« uveřejnily. Rozmluva ta byla později podána vídeňskou »Neue Freie Presse« jakoby byla bývala vedena s hr. Goluchowským a vídeňská »Korrespondenz- Bureau« pospíšila si ujistiti, že hr. Goluchiow ský nepřijal žádného žurnalistu ruského a že ná- sledkem toho tento nemohl mu sděliti věcí, v rozhovoru obsažených. Kdyby v »Korrespodenz- Bureau« četli s takou pozorností listy české jako čtou denně listy vídeňské, nebyli by se vydali na výpravu tak dobrodružnou.
Goluchowský Rakousko Uhersko Balkán Petrohrad Neue Frei Presse KorrespondenzBureau KorrespodenzBureau
26 article
Byli by se přesvědčili, že rozhovor do- tyčný, jenž v Rakousku byl otištěn na poprv v »Národních Listech«, byl v ministerstvu veden s funkcionářem ministorstva, že o hr. Golu- chowském se nemluvilo a že bylo to jen vinou »N. Fr. Presse«, že takové nedorozumění mohlo vzniknouti. I nebylo by bývalo třeba demento- vati, co ani »Moskevské Vědomosti« ani »Ná- rodní Listy« netvrdily. Co se týče obsahu rozhovoru, nemyslím, že by »Correspondenz Bureau« byla měla odvahu neb zámysl jej vyvraceti, neboť odpovídá pak málo ideám, vládnoucím na Mičovém náměstí. Případ tento vyvolal i nemalý hluk i zde ve světě diplomatickém a jeden diplomat cizí pravil mně tehdy: »Jest zjevno, že hrabě Golu- chowski nemluvil tak, v tom všechen svět zde jest za jedno, ale jest jisto, kdyby byl promluvi on, že byl by mluvil totéž.« Ostatně, že infor- mace, obsažené v rozhovoru, byly správny, vidno i z okolností, že rozmnožení četnictva v Make- donii bylo docíleno jen za cenu roztrpčení a že Rakousku přiznáno všech nových šest důstojníků, o nichž se v rozhovoru zmíněném mluvilo.
Gola Rakousko Mičový náměstí Correspondenz Bureau
27 article
Jest jisto, že od nějaké doby situace Ra- kousko Uherska na poloostrově balkánském stala se poněkud obuížnou. Nedůvěra a nepřátelství se zvedají ze všech stran proti roli jeho na Balkáně, národové balkánští, Turecko a některé velmoci hledí stejně nevrle na ně. Proto také, když kon- sul rakouský ve Skopiji, pan Para, cestoval s konsulem ruským, aby vyslechl stížnosti oby- vatelstva domácího, Srbové v Kumanovu nechtěli si stěžovati, tvrdíce, že nemají žádných stesků, ač všechen svět věděl, že právě v dobách těch trpěli velice od mohamedánů. Když konsulové odjeli, tázáni Srbové, pro jednali tak, i odpověděli; »Když jsme spatřili Rakušáka, umlkli jsme raději, neboť víme, že by to znamenalo připouštěti protekci rakouskou. Když Rakousko někoho chrání, vztahuje již ruku po něm a zřizuje politický i nad ním protektorát. O ten nestojíme, zůstaneme raději pod Tureckem. Turci rovněž započali osvědčovati nedůvěru ku politice rakouské od té chvíle, kdy vykázán byl Rakousku vilajet kosovský, aby v něm organisovala četnictvo. Viděli v tom první kroky k uskutečnění zálusků »až k Mitrovicí i za ni.e Jak Turci stali se nedůvěřivými ke všemu, co jest rakouské, ve vilajetu kosovském a zvláště v sandžaku novopazarském, bylo viděti i z této stížnosti, kterouž civilní agent. rakouský pan Müller pronesl k cizímu jednomu konsulu v Makedonii. »Stači — pravil — abychom poskyul ochranu některé osobě v sandžaku, aby tato pronásledována byla Turky, — slačí, abychom ji doporučili, by byla odstraněna.« Ví se pak rovněž, že Italie hledí v každém kroku krotiti činnost Rakousko- Uherska v Ma- kedonii. Generál de Giorgis přerušil dokonce všechny styky s agenty civilními v Soluni, odmitl i od- pověděti na jich dopisy i oznámil, že budoucně mají korrespondovati s ním prostřednictvím vy- slanectva.
Srba Turek Müller Giorgis Uhersko Balkán Turecko Kumanovo Rakousko Makedonie Ma Soluň
28 article
Toto jednání bylo velmi nekorrektní, nebot program reformní, v jehož důsledku byl ge- nerál povolán v čelo četnictva makedonského jako representant Evropy, stanoví, že provedení reforem jest svěřeno Rusku a Rakousku, a tyto obě velmoci jmenovaly za své zvláštní repre- sentanty při provádění reforem agenty civilní. Italský generál byl jim tudiž povinen posluš- nosti. Jestliže na druhé straně pokládá se za funkcionáře tureckého, protože nosí fez, a ni- koliv za representanta evropského, neměl zapo- menouti, že závazky, přejatými vládou tureckou, přeneseno bylo na agenty civilní právo kontroly. nad všemi funkcionáři tureckými a tím i na ge- nerála italského. Tento stal se i tak nervosním, že započal kritisovati důstojníky ruské, protože »favorisují přilis Bulhary na úkor Řekův.« Jednání generála bylo tak nekorrektní a od- porovalo tolik přirozenému běhu věci, že nepře- kvapilo, když pan Giolitti sám ho desavouoval, takže nyní konflikt, způsobený náčelníkem čet- nictva makedonského byl vyrovnán k spokoje- nosti agentů civilních. Avšak případ tento uka- zuje, jak jest komplikován reformní stroj v Ma- kedonii. Ačkoliv Rakousko-Uhersko setkává se se všemi možnými obtížemi ve své roli na polo- ostrově balkánském, netřeba věřiti proto však ještě, že agitace proti ní vedená mohla by při- voditi výsledky očekávané. Jest naopak jisto, že Rusko zůstane při programu shody rakousko- ruské na Balkáně. Každý pokus, roztrhnouti do- hodu tu, byl by nyní bez úspěchu. Naopak Rusko bude hleděti upevniti své styky s Rakou- skem. Takový jest poměr diplomatický, vyplý- vající ze situace mezinárodní. Možno toho lito- vati, ale nemožno to dnes změniti. Vážné slo- víčko přál bych si říci politikům balkánským.
Bulhar Řekův Giolitti Evropa Rusko Rakousko Ma Uhersko Balkán