ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 12252cb0-66a7-11dc-b922-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 31 celkem · entity: place 53, person 85, org 15, work 3
1 masthead
Ročník XX.
2 masthead
V Fraz6, v urerý dne 8 května. 1900
8 květen
3 masthead
Číslo 128
4 article
Na ranní a odpol. list předplácí se v Praze v admlnistrael na něsl ne čtvrt leta . . . . 6 K — s dvojí donéškon na měnle na čtvrt lets : 7K80 ve alakách: a K so za měslo . . Poštous a maěst nn . : . . 9ko s dvojí zásilkeu a měsí na trrí lels . . . : n k e
Praha
5 article Rakousko před dějstvím osudným.
Rakousko před dějstvím osudným. Za ruchu právě skončených dynasti- ckých slavností hohenzoller ských v Berlíně mohl dobrý pozorova- tel světa a lidí v Rakousku konati nad míru zajímavá studia o duchu a smy šlení Němců cislajtánských, po kud se obrážel v jejich žurnalistice zdejší. Všechny rozdíly a všechny spory mezin rázem potuchly. Veškerá ta pestrá spousta velikých i malých listů německo-centralist ckých shlukla se v jediný, velkoněmeckým nadšením unesený a spitý sbor, prozpěvující superlativní velepíseň germánské vítězoslávy radosti a pýchy, nejinak, než jakoby ten obřad zplnoletění hohenzollerského korun- ního prince v Berlíně, kterému vskutku te- prv ochotná přítomnost rakou- ského mocnáře Františka Josefa I. dodala pravého lesku, — byl přímo epo- chální událostí pro celou politickou budoucnost veškerého německého národa zvláště však pro ten jeho zlomek žijící pod žezlem Habsburků v mocnářství rakouském ano jako by za těchto tří »krásných královsky pruských květnových dnův« byl pro věky zpečetěn býval svazek srdc tří národů: německého, italského a — »rakouského«, jejž představují jediní zdejší Němci, vzdor tomu, že nečiní ani čtvrtinu obyvatelstva této říše . ..
Němec Habsburk Rakousko Berlín František Josef I
6 article
Není dnes žádného podstatného rozdílu mezi »Neue Freie Presse« a Wolfovou »Ost deutsche Rundschau«, mezi Schönererovým »Unverfälschte deutsche Worte« a mezi »Bo hemií«. Všechno jedna a táž velkoněmecká fanfaronáda, jedna a táž prusofilská extase Dokladem toho pro příklad včerejš úvodník zdejší »Bohemie« (ze dne 6. května 1900). Čteme v něm doslovně: »Vzhledem na budoucnost Rakou- sko-Uherska mluví z nadšených slov něme ckého císaře a jeho Berlína svěží pevná důvěra nepodjatých, poctivých přátel Na této důvěře (německého císaře a jeho Berlína), kteréž jeví se býti moc Rakouska i pro budoucnost vzdor všem vnitřním jeho zmatkům oddálena ode všech pochybností chceme se vzpřímiti a smíme to tím více, čím větší důvod máme k na- ději, že neblahá perioda pokusů vlasti v Rakousku proti Němcům a neustálými ústupky a náhra damí (Slovanům) obětovati ze státn jednoty kus za kusem, posléze dospěla ke konci svému.« Ejhle, teď tedy teprv — když pruský
Wolfův Němec Uhersko Berlín Rakousko Neue Frei Presse Bohemia Slovan
7 article
Vilém II. promluvil, vrací se pánům zase důvěra v budoucnost Rakouska, arci ovšem za podmínkou, nebude-li toto nadále činit naprosto již nikdy žádných ústupkův a ná- hrad právům svých Slovanů, t. j. bude-li vlásti proti převážné většině svých národů v duchu a směru německém. — »Jak mizí a scvrká se«, jásá »Bo- hemie« doslovně dále: »vůči mohutnému povznášejícímu tomu obsahu bohem jar požehnaných svátečních dnů ber- línských všechno, co zde v oboru naší domácí (rakouské) politikyse tak pyšně a hrozivě nadýmá ! . . « »Jak smršťují se dnes v niveč vešker ty otázky, zda-li páni Češi opravdu zahájí obstrukci, bude-li to obstrukce mírná či di voká, tichá neb hlučná, důsledná neb nedů- sledná, zda-li páni feudálové otevřeně čiv pozadí jí budou nápomocni, zda li dr Engel neb moravští Češi obstrukčníkům odeprou své podpory čili nic, jaké důsledky učiní katolická strana lidová, Poláci a Slovinci duchu svých pohrůžek atd.« Na vše to hledí dnes »Bohemie« s výsosti berlínských svých světodějných podpatků s pýchou neteře bo hatého strýčka obráceným dalekohledem su- verenního pohrdání: všechen náš zoufalý odboj proti německé prepotenci jeví se jí býti tak malicherným, tak bezvýznamným, jako boj mouchy s minotaurem.
Vilém II Čech Engel Polák Rakousko Bohemia
8 article
Němci rakouští zůstanou na stráži, ale také vláda Körbrova prý bohda nyní se vztýčí na cimbuří svého poslání: »nezůstav protivníky Němců a rakouské státn jednoty ani na okamžik o tom v nejistotě. kolik uhodilo: že doba lehkomyslných chou tek, vládnouti proti Němcům, v Rakousku minula.« Čímž chce říci: že doba odhodla nych choutek, vládnouti v Rakousku proti Slo- vanům opět nadešla. Nuže, zejtra snad již z předlohy Körbrova jazykového zákona zvíme, do jaké míry tyto »jarem berlínským« rozpálené choutky na- šich nepřátel vládou rakouskou budou splněny Ano, zejtra prý již ta Körbrova »puma- praskne a všechen svět tedy se pře- svědčí, je-li obsah její pro nás lepší, než jak jsme jej veřejnosti na tomto místě před čtrnácti dny (dne 22. dubna) byli odhalili — Přáli bychom Rakousku, aby byl o hodně, hodně lepším, než jsme byli věrohodně o něm v čas zpraveni, aby nenašla se zejtra rakouská vláda, která by měla té smutné odvahy, nedbati jednomy sl- ných protestův národa i sněmu českého a troufala by si zříditi Němcům v království českém se- parátní území správní a tím poru- šiti tisíciletou jednotu a platnými a státopráv- ními úmluvami a základními zákony říše (pragmatickou sankcí) zajištěnou nedíl- nost království českého, kterouž byl nově zaručil panující císař a král náš reskriptem svým ku sněmu českému ze dne 25. srpna 1870, osvědčuje se býti ochotným ji písemně
Němec Rakousko
9 article
ztvrditi i korunovační přísahou zpečetiti. Však nejen že neslyšeli jsme dosud se strany vládní žádného popření podobného úmyslu osudného, naopak officiosní »Fremdenblatt- onehdy jen utvrdil nás v naší obavě, když domlouval nám, abychom tomuto dávnému přání Němcův po uzavřeném německém území se tak tvrdošíjně nevzpírali, jakož či- níme. A nejnovější zprávy připravují nás ještě na další pěkné nadělení v tom směru. Vídeňský dopisovatel »Pester Lloydu« stvr- zuje totiž, že vláda p. Körbrova hodlá vy hověti svatodušnímu programu německému i potud, že navrhne třet svou předlohou, rozdělení Čech na kraje národní a zřízení c. k. krajských úřadů, kteří by činili jakous prostřední instanci mezi okresními hejt- manstvími a místodržitelstvím. přebravše tomuto značnou čás jeho agendy, což neznamená nic více nic méně než byrokratické rozdělení země české ve vládní departementy dle tužby centralistů, po němž by zřízením kraj ských zastupitelstev následovalo též oslabení sněmu a výboru zemského. — Tím způsobem stane se snad zejtřejší den 8. května 1900 pro Rakousko politicky osudným dnem prvého řádu a následky jeho poučí dosti brzy i německé naše protivníky jak malichernou a efemerní byla ta dnešn jejich radost a pýcha z veselých dnů berlín- ských oproti těžkým a vážným dnům, jež nadejdou potom politování hodné této říší věčných experimentů proti historickým i při rozeným právům většiny její národů.
Němcův Lloyd Čechy Rakousko národní a zřízený c
10 article
Politické zprávy domácí. V Praze, 7. května. (Posl. Biankini o české obstrukci.) Po příznivém pro nás projevu orgánu liberálních Slovinců čekali jsme na hlas Biankinova »Narodního Listu« o poměru neodvislých Chorvatů k příští taktice českého klubu. Dnes máme před sebou jeho sta »Při otevření říšské rady«. Pisatel stati vycház ze zásady, že nikdo nemá práva odsuzovati če- skou delegaci, chápe-li se v krajní nouzi týchž prostředků taktických, jež přinesly Němcům ne- spravedlivý a nezasloužený úspěch. Když Némee nemohly skloniti k upuštění od obstrukce an hrozby absolutismem, ani výklady o jakýchs vyšších státních zájmech, proč právě Slovan mají skloniti hlavu a dáti se v cizí poručenství jako nezletilé děti? Ovšem Němci, ač rozdělen v několik politických stran, uměli se v čas sjednotiti a vystupovati solidárně; u Slovano toho není. Poláci se bojí rozpuštění říšské rady a vládní nemilosti; Slovinci se dali navnaditi slibem nové železnice a budou tedy většinou proti obstrukci. Čechové budou tedy na říšsk radě osamoceni, neboť nepůjde s nimi nikdo kromě malého počtu dalmatských a istrijských Chorvatů ze strany práva a několika poslanců z opposičných stran polské a ruské. »Slovanská silidárnost — pokračuje »N. L.« — ukáže se tak opět jednou ve vší nahotě a Slované pro kážou před světem svou politickou nezralost
Posl Chorvat Němec Némee Polák Čecho Slovan Praha
11 article
Vždyť ať si je jakýkoli výsledek mladočeské ob strukce, ať jsou jakékoli její důsledky, ani Če chové, ani rakouští Slované vůbec nemohou nic ztratiti, poněvadž ve skutečnosti nemají, co by ztratili. V nejhorším případě bude se pokračovati v dosavadním němčení skrze úřady a jařmen slovanských většin německými menšinami n severu a v alpských zemích a vlaskými menši nami na jihu. Zejmena my Chorvaté v Dalmaci nemáme nijaké příčiny, želeti případného pádu parlamentarismu a přichodu absolutismu. Z nynější soustavy trvá naše nesnesitelné proviso rium už 40 let a není naděje, že by jednou vzalo za své . .. Kdyby nebylo jiných důvodů již ty by stačily, aby se Chorvaté spojili co nej těsněji s Mladočechy a prováděli s nimi nej ostřejší obstrukci, dokud jak v Čechách, tal v Dalmacii nenastanou snesitelné, spravedlivé v pravdě ústavní poměry; a to nebude dříve dokud se nevyhovi požadavkům státního práva chorvatského i českého.« Z Lublaně, 4. května. (Slovinci a česká obstrukce.) Blížící se zasedání říšské rady učinilo nezbytným rozřešení otázky jak se mají Slovinci zachovati k taktice českého klubu. Veřejné mínění v té věci je rozdvojeno jak v Kráňsku, tak i na Přímoří. Vzhledem k tomu »Slovenski Narod« uveřejní o věcité několik úvah čelných politiků a k nim připoj pak minění své. Podrobný obsah prvé úvahy dra. Majarona byl v »Nár. Listech« už otištěn Z Pešti, 5. května. (Pád Ugronův.
Slovan Chorvat Slovinec Majaron Čechy Dalmacie Lublaň Pešť Slovinec Kráňsko
12 article
Když na jaře r. 1899 Banffova vláda byla vy střídána vládou Kol. Szella, odhodlal se »starý poctivec« Ugron, jenž za Banffa v rozhořčen složil mandát, ucházeti se opět o místo v po slanecké sněmovně uherské a byl při prvých doplňovacích volbách v Sedmihradech zvolen jednohlasně. Loni na podzim byl také zvolen do delegací a zastupoval v nich opposici proti ústřední vládě. Ale minulo sotva několik měsíců a na »starého poctivce« vznesena ve sněmovně celá řada žalob, následkem jichž inkompatibilní výbor projednává dosud nekalé styky Ugrona, jako dodavatele ovsa, s ministerstvem vojenství. jemuž v delegacích dělal opposici. Dnes uherská sněmovna volila členy delegací. Strana neod- vislosti kandidovala do delegací opětně Ugrona. Ale liberální klub se usnesl, že nemůže dát své hlasy Ugronovi, poněvadž mu »obchodní spojení s ministerstvem vojenství letos nedovo- luje prováděti náležitou kritiku a kontrolu nad jednáním ministerstva.« Při volbě skutečně Gabr. Ugron propadl a místo něho zvolen Ladi- slav Opoliczany. Tento však volby nepřijal. poněvadž strana neodvislosti na druhém míste kandidovala posl. Holló, Bude tedy třeba dopl ňovací volby.
Ugron uherský sněmovna
13 title
Politické zprávy zahraničné.
14 article
V Praze, 7. května.
Praha
15 article Ruský tisk a berlínská schůzka
Ruský tisk a berlínská schůzka císarů. »Ieepó. B« litují, že německe listy použily čistě rodinné slavnosti berlínsko k řinčení šavlí a k nejapnému prorokování, že berlínská schůzka je počátkem velkého proti- slovanského politického tažení, čehož prý jsou známky, že s císařem rakouským jeli do Ber lína pp. Goluchovský, Beck, Märzel a Schiessl Řečené listy se radují, že berlínská schůzka po sílí trojspolek. Té radosti může jim přát i ne přítel, neboť on, spočívaje na věčném zbrojení, zadal sám trojspolkovým státům nejtěžší ránu a jeden z nich, Italii, přivedl už na hotovou mizinu. Je sice pravda, že trojspolek je namířen proti Rusku a Francii a že povaha jeho jes útočná. Avšak to ještě nepostačuje k zahájení útočné politiky. Rusko a Francie nikdy nikomu nehrozily a nehrozí, naproti tomu ale jsou tak silny, že jim není lekati se žádných hrozeb.
Beck Märzel Schiessl Rusko Francie
16 article
Císař Vilóm II. je příliš nadaný politik, aby věděl, že řinčením šavle nikomu strachu ne- nažene. Rusko je hradbou evropského míru, ale samo sebou se rozumi, že upřímná snaha o za- chování míru ještě není důkazem, že by trpělo, kdyby někdo sahl na jeho bytné zájmy. Rusko vždycky dovede zvolati v čas: »Ruce zpět !« až ty ruce příliš daleko se natáhnou a chtěly by zhřešiti proti sedmému přikázání božímu. Sila a moc Ruska tkví v nerozdílné jednotě vůle ruského národa s vůlí jeho cara, což znova potvrdily slavné dni moskevské. V slovanské otázce Rusko má svou politiku, založenou na věkových národních základech, a až přijde čas. politika tato uskuteční se v tom způsobě, jak toho vyžadují zájmy Ruska. Proto nelze při- dávati žádného významu tomu, že do Berlín přijeli »protislovanští specialisté« pp. Goluchov ský, Beck, Märzel a Schiessl. Vnitřní položen rakouského mocnářstva není nyní takové, aby dovolovalo jakoukoli protislovanskou politiku Proto strašení nemá jiného smyslu, nežli že se německým listům nedostává materiálu.
Sila Beck Märzel Schiessl Rusko Berlín Vilóm II
17 article
K nepovolení černohorského kon- sulátu v Prizreně. Jak známo, hr. Goluchovský zkazil Čern Hoře zřízení konsulátu v Prizreně, jež sultán knížeti Nikolovi sám přislíbil. »Poccig« píše že tento skutek není namířen jen proti Černe Hoře, nýbrž i proti Rusku. Po dohodě rusko rakouské z r. 1897 je každé samostatné dějstn Rakousko-Uherska na Balkáně víc než nemístno Zvláště překvapuje, když takové jednání děje s ku škodě chráněné Ruskem Černé Hory a kdyz podkopávány jsou úspěchy, kterých malé kní- žectví dobylo v Cařihradě hlavně podporou pomocí Ruska. Zbývá jen doufati, že zpráva o zakročení hr. Goluchovského bude vyvrácena jako nepravdivá. Kdyby se tak nestalo, Rusko by to musilo pokládati za důkaz, že úmluvy s Rakouskem jsou pro ně bezcenné a musilo by se postarati, aby krok Rakouska odčiněn by protikrokem Ruska.
Čern Nikolov Ruska Rusko RakouskoUhersko Balkán Černá Hora Cařihrad Rakousko
18 article
Ruské listy o rakouských zmatcích »Poccig« probírá některé jevy nynějšího protislovanského rozmachu v Rakousko-Uhersku Obrací se proti vídenským a berlinským listům jež užily i skromného návrhu Šamánkova ku štvaní proti Čechům a psaly tak, jakoby tím návrhem Čechové ohrožovali jednotu rakouského státu. Podobně jednota říše posloužila Maďarům za záminku zákazu letošního sjezdu slovanských žurnalistů. V Rakousku-Uhersku nejde prý o jednotu slovanskou, nýbrž o jednotu rakouskou. Avšak právě Slované jsou ti v Rakousku, kdo jednoty státu rakouského si přejí, ale při tom netají se s přesvědčením, že Rakousku i jim muže býti pomoženo pouze zavedením federa lismu. Ve federaci Slované vidí záruku rozvoje a budoucí v likosti Rakouska, ale spolu i své duchovné a národní samobytnosti. Vítězství nacionalistické při volbách obecních v Paříži.
Šamánkův Čecho Maďar Slovan Rakousko Uhersko Paříž
19 article
V lednu a únoru pojednávajíce o volbách senátních napsali jsme, že přes všechno umělé počítání vlády již volby tyto prokázaly, jak mocně roste v lidu nespokojenost s anglofilskou a germanofilskou vládou dreyfusardův, s vládou Waldeck-Rousseauovou. Doložili jsme však, že vzhledem k tomu, že volitelé, senátory volíci, byli již v dřívějších dobách zvoleni, tento proud lidový projeví se teprve při volbách, př nichž všeobecné rovné volební právo vchází ne- obmezeně v platnost, při volbách obecních při volbách do sněmovny poslanecké. A poku se prvního aktu volebního týče, očekávání naše naplnilo se. Nacionalisté zvítězili zvláště v Pa- říži — z venkova není dosud valných zpráv.
Rousseauův Waldeck
20 article
leda vládou zkroucených a zbarvených — do- byvše celé řady mandátův. Vítězství jejich v této baště socialismu sdruženého tak úzce s nynějš vládou kosmopolitickou, v té Paříži, jež roz hodovala vždy o osudu Francie, je tím význam- nější. Není pochyby, že tímto rozhodnutím svým při volbách chtěl lid zatratiti nenárodní politiku vlády, její podlízání Německu, její pokořování se před Anglií, její spojenectví s dreyfusardy její shovívavost k zemězrádci. Hned z počátku při tom upozorňujeme čtenáře své, by čell telegramy »korrezpondenční kanceláře«, čerpané z oddané francouzské vládě »Agence Havas« jen s jistou nedůvěrou: vláda uměle děli tu nacionalisty na různé skupiny (»antisemity«. »konservativce« atd.), aby vítězství jich nevy svitlo tak jasně v celé síle, ba ona dokonce telegramy o volbách obecních dlouho zadržovala takže na př. ve včerejším čísle odpoledním byl jsme s to otisknouti o volbách jen tolegram svého vlastního dopisovatele, nebyloť ještě de peší officiálních ! Pochopujeť vláda dobře, jakým mementem jsou pro ni tyto volby. Vliv ji ch na poměry ve sněmovně bude za- jisté značný: výsledek voleb pohne zajisté tak mnohé nerozhodné po slance, aby při příštích rozhodu jlcích hlasováních hlasy své prot vládě položili.
Havas Paříž Francie Německo Anglie
21 article Sbor obecních starších král. hlav města Prahy
Sbor obecních starších král. hlav města Prahy sešel se včera o půl 5. hodině odpolední k V. řádné schůzi, ve které vyřídil dlouhou řadu předmětů jed- nacího pořadu až na dva bez debaly K dotazům přihlásil se obecní staršl p. Rašín a poukázav k výsledku konkursu na pomník Pala- ckého, uvedl, že usneseno vypsati nový konkurs, ale že uplynula 2 leta a nic se nestalo. Táže se, co bylo učiněno, aby konečně byl získán definitivn projekt pomníku Palackého. Starosta p. dr. Srb odpovídá, že porota roz hodla, by dvěma nejlepším projektům udělila se od měna po 500 zl. a že usneseno, aby jich autoři byl vyzváni k užšímu konkursu. Ze se tak dosud ne stalo, zdá se, že zavinila okolnost, že z veřejných sbírek nesešel se dosud dostatečný fond Projekt rozpočten na 200.000 až 250.000 zl. - sešly se dosud 123.000 zl. Ředitel vrchního chudinského ústavu obecn starší p. Fr. Sokol zmiňuje se o zprávě časopisů že po zahájení jízdy na elektrické dráze po Václav- ském náměstí na Král. Vinohrady jezditi budou vozy z předměstí tohoto, přímo do Král. Obory a od Na rodního divadla do Karlina a stěžuje si, že před městské obecenstvo bude do Král. Obory pohodln je diti, kdežto pražské obecenstvo bude nuceno cpát se do přeplněných vozů, nebo se do nich vůbec ne dostane, zejmena v neděli. Z předměstí pojedes do Král. Obory přímo, kdežto obyvatelstvo pražské bude nuceno přestupovati.
Rašín Pala Palacký doktor Srb Václav Král Karlin Praha Projekta
22 article
Řečník poukázal již dříve, že vozy ve Spálené ulici měly by jezditi přímo na Floru. Když vystoupí na Purkyňově náměstí obecenstvo z velkých vozů ze Spálené ulice, nemůže do malých přeplněných vozů okružní dráhy a nuceno jest dlouho čekati, nek jíti pěšky, kdežto velké vozy jedou do Vršovi prázdné. Do Vržovic jezditi by mohly malé vozy z okružní dráhy. Když stalo se opatření, by n Spálené ulici jezdila polovice vozů velkých a polo- vice malých, přecpou se tyto u Šlikova paláce tak že »u Myslíků« a na Karlově náměstí nemůže do nich nikdo Do Král. Obory při nynějším jízdním řádu obyvatelstvo z hořejšího Nového města a z Vyše hradu musí dvakráte přestupovati z vozu do vozu kdežto z Král. Vinohradů pojede přímo. Díváme-lis na věci tyto, vidíme ve správě elektrických dráh ne prozíravost a z obchodního stanoviska nehospo dárnost. Řečník táže se, zda-li skutečně zakládá se na pravdě, co v jízdním řádu uvedeno, a žádá, bys změnil.
Šlikův Myslík Král Purkyňův náměstí Karlov náměstí Vyš hrad Flor
23 article
Starosta p. dr. Srb poukazuje, že o přímém spojení ze Spálené ulice do Olšan jednalo se v městsk radě již několikráte a dodává, že jest k němu třeb jiné výhybky a schválení ministerstva železnic. Je- likož v příčině spojení do Král. Obory činí se tedy námitky, vezme městská rada věc tuto znovu v úvahu Zatím pomýšlí se na přímé vozy od Národního di- vadla do Král. Obory v neděli a ve svátek. Předseda správní rady elektrických podniků obecní starší p. dr. Chudoba podotýká, že přímá jízda z Karlína k Národnímu divadlu byla poža- davkem karlínské obce při koupi tramwaye, cožje slíbeno, ale přes to budou se do Král. Obory vypra vovati přímé vozy; ostatně jízda na vinohradsk trati dosud nezahájena a dnes jest potřebám obe censtva v příčině Král. Obory vyhověno. Jak mají se věci dnes, jsou zájmy hospodářské a komunikační na elektrických dráhách dobře obstarány.
Srb Král doktor Chudoba Olšany Karlín národní divadlo
24 article
Po přechodu k jednacímu pořadu v yhověn stížnostem pi Amalie Formánkové, obchodnice v domě č. p. 1440—II. v Žitné ul. do rozhodnutí, jímž neby povolen větší výstupek pro výkladec na průčelí to hoto domu, než jaký prvotně byl povolen; pí. Karo liny Elbogenové, maj. domů č. p. 1254 a 995—Il v Senovážné ul., do rozhodnutí, kterým nebylo po voleno probourati v hraničních zdech obou těchte domů dveřní otvor za účelem přímého spojení pří zemních pisáren v těchže domech; p. Emila ryt Kubinzkého a soudruhů na odst. 11 až 19 magistr výměru v příčině projektované nové kanalisace to várny v č. p. 10—VII. v Palackého tř. a připojen její ku hlavní stoce obecní; pí. Terezie Liegertové maj. domu č. p. 720—I. ve Dlouhé tř., do nařízení aby závadný byt v přízemním dvorním stavení to- hoto domu vykliditi dala a aby celé ono přízemní stavení rozbourati a odstraniti dala (částečně) a pana Zdeňka Vávry, maj. domu č. p. 1239—II. v ul. Novo mlýnské, do výměru, kterým bylo stanoveno,že balkon na tomto domě nesmí vystupovati více než 1.30 m. od základu zdi.
Formánek Emil Kubinzký Liegertová Vávra Žitná ulice senovážný ulice
25 article
Zamítnuty stížnosti: p. Karla Klára, akad malíře a správce domu č. p. 59—VI. v ulicí Vrati slavově, do výměru, jímž nebylo povoleno rozšířen okna v hraniční zdi na severní straně tohoto domu p. Jakuba Duba, maj. domu č. p. 1711—II. ve Vyš hradské třídě, do nařízení, aby chatrnou a propadlou stoku tohoto domu do pořádku uvésti, jakož i pro padlou dlažbu chodníkovou vyspraviti dal; pí. Lud mily Karlikové, maj. pozemku č. kat. 681/2 na Mal straně, a p. Alberta Duba, maj. domu č. p. 536—III. při silnici Chotkově, do rozhodnutí rady městské v příčině čáry stavební pro tyto usedlosti; p. Augustina Woltära, majitele domu č. p. 589—I. na nároží ulice Celetné a Templové, do rozhodnutí, kterým nebyly povoleny žádané stavební změny v tomto domě, ježto k nim jest třeba žádali dříve za sdělení stavební čáry a niveau; p. Jakuba Duba, majitele domu č. p. 1711—II. ve Vyšehradské třídě, do vyměření poplatku nájemního z tohoto domu a p. JUDra. Edv. Schwarze advokáta, m. nos. dědiců p. Zdeňka Šimáčka ap MUDra. Artura Šimáčka, do předpisu poplatku ná jemního z nově vystavěných domů: č. p. 97—I (v ulici Křižovnické), č. p. 86—I. (v ulici Křižovnické a č. p. 88.—I. (v ulici Platnéřské) Schválen návrh, aby se stříbrná medaille král hlav. města Prahy v uznání zásluh udělila cestovatel p. dru. Emilu Holubovi, jakož i na udělení cen král hlav. města Prahy pro vystavovatele na všeobecné XV. výstavě drůbeže, která ve dnech 13.—16. května t. r. v Král. Oboře bude pořádána Spolkem pro chov drůbeže a ochranu plactva v král. českém. Do správní rady městských elektrických podniků místo poděkovavšího se p. cís. rady Schwarze zvolen p. Ant. Kubr.
Klár Dub Karliková Augustin Woltär Templová JUDr Schwarz Šimáček Mudra Holub Král Antonín Kubr Chotkov Celetná Vyšehradský třída křižovnický Praha všeobecný XV
26 article
Zpráva o prozkoumání účtů pachtu daně po- travní za r. 1899, a zpráva o návrhu obecního star- šího p. Březnovského ve příčině místa administratora pachtu potrevní daně, kterou se návrhu, by zastáva je úřadník, nevyhovuje, vzaty bez debaty na vědomí Schvalují se návrhy: na koupi pozemku č.k 460/2 na Letné ve výměře 600 čtv. sáhů od Malo- stranské záložny za cenu 24 K za 1 čtvereční sáh k rozšíření sadů na Letné; na schválení vydražení pětiny domu č. p. 1543—II. za cenu 8670 K: ná- vrhy, aby dáni byli na trvalý odpočinek: pp. Václav Šimek, řediťel měst. úřadu berního I. a cís. rada, František Tužil, ředitel měst. výpravny, a Frant. Vichterle, vrchní účelní revident; návrh na vyměření vdovského platu pro vdovu a příspěvků pro dítky V drobném prodejii zaaní číslo o zobě . . . za 80 vdpoletni . . . as z Ve slislkách na venkovš- ranní číslo. . . . . . .. sdpolední . . . . . . . . 8h Inseráty platí se hotově zepřel Fřešplaceni a instrty přijímá sůmini strace v Masiasské ulici č. a Tam nacházají se též redakce tiskárna a ezpodics „Národnich Listů Bukopiny ze nevrassii
Šimek František Bukopina Letná Mala Masiasský ulice berní I
27 article
po vrátném J. Švarcerovi; návrh na změnu v pří- čině jmenování představených pomocných úřadů, kterým umožňuje se, aby úřadníci výpomocní mohli příště postupovati též na místa stabilní; dále návri na udělení dispense šesti žadatelům o místo sluby od pravidla, dle něhož petent nemá býti starším 40 let: návrh na povolení částky 1000 K k pod- poře poškozených obyvatelů v Klapém; návrh, aby p. Aloisem Olivou učiněné odkazy pro vychovate lnu manželů Olivových v Řičanech byly přijaty bez- výminečně; návrh na upravení právních poměrů řádného učitelstva městské vyšší dívčí školy a na změny a doplňky zakládací její listiny; návrh, aby při měst. pokračovací škole dívčí proměněno bylo zatímní místo učitelky a správkyně pracovny šití šatů v místo definilivní s dosavadním služným 1600 K. Městská rada podala návrh na zřízení pensijního a provisního fondu elektrických podniků král. hlav. města Prahy, o kterém zmínili jsme se obšírně v ne- dělním čísle. Obecní starší p. Hašourek praví, že původní návrh správní rady elektrických podniků chtěl býti kusem řešení sociální otázky se strany obce. Avšak nalezl odpor v městské radě, která jej zvrátila. K novému projednání věci vyslán do správní rady elektrických podniků — myslili bychom odborník assekurační techniky, ale nestalo se tak, — vybrán vrchní účetní Zemské banky pan Schwarz. A pro- slýchá se, že změny původního návrhu pocházejí od něho, tedy nikoliv od odborníka. Jest tudíž dovo- leno o správnosti předpokladů neodborníka p- chybovati. Věřím více informacím, na základě kterých vypracovala správní rada elektrických pod- niků původní svůj návrh, majíc při tom za vzor existující pensijní statut státních dráh. Navrhuji proto, aby byl přijat původní návrh správní rady elektrických podniků na 3 proc. příspěvek pro za- městnané.
J Švarcer Alois Schwarz Klapý Praha městský rada
28 article
Jestliže by však referent nebo navrhovatel do- vedl přesvědčiti, že jest třeba k pensijnímu pojištění vedle ostatních příspěvků 8 pct. a návrh můj padl, navrhuji, aby správa podniků převzala z toho 5 pet. na sebe; vždyť pak ještě ušetří proti prvnímu poža- davku ministerstva železnic, které žádá od podniků k zaopatření personálu 7 pct. a jiné ještě příspěvky. Nebude-li přijat z mých návrhů ani první, ani druhý, navrhují, aby odpadlo zápisné v obnosu jedné dvanáctiny ročního služného. V průvodní zprávě k návrhu praví správní rada elektrických podniků, že podle podmínky koncesní musejí elektrické! podniky poskytnouti zaměstnaným po uplynulé 10leté službě jako pensi 40 pct. ročního platu neb mzdy, kterážto částka každým dalším uply- nulým rokem stoupá o 2.4 pet., tak že po uply- nulé 35leté službě dosáhne plného platu. Táži se, jak se může nyní navrhovati, aby ně- které kategorie úřadníků dosáhly plné pense teprv po službě 40leté? To je zřejmě proti podmínce koncese Dále navrhuji, aby těm, kdo dobrovolně ze slu- žeb podniků vystoupí, vráceny byly alespoň příspěvky které ze svého zaplatili. To se praktikuje jinde a jest to tedy možným i zde. Obecní starší pan Schwarz praví, že násled- kem úmrtí p. řed. Pokorného nebyly statistické ta- bulky vypracovány a věc zůstala nevyřízena. Poně- vadž však jest otázka tato nutna a ministerstvo uči- nilo k jejímu vyřízení lhůtu do konce tohoto měsíce, usneseno, by se rozřešila provisorně. Byly dvě alter- nativy: buď připojiti se ku svazu rakouských dráh platiti 7 pct., nebo zříditi pensijní fond vlastní.
Schwarz Pokorný
29 article
Po informaci dospěla správní rada k nahledu, že jest lépe, když zřídí fond sama, a sice bez stati- stického materiálu, a stanovila 3 proc. příspěvek pro každou z obou stran. Městská rada zvýšila příspěvek na 4 proc. s výhradou, že, budou-li výpočty na 6 proc., se tyto doplatí. V příčině doby výslužného jest i jinde, na př. u zemského výboru zavedeno, že úřadníci s akade- mickým vzděláním, ku kterému potřebují delší doby, dosahují plného výslužného ve 35 letech, kdežto ostatní, kteří nastoupí službu hned po maturitě neb absolvování obchodní školy, tudíž v mladším věku. nežli akademikové, dosáhnou ho teprve po 40leté službě. Obecní starší p. Hašourek praví, že tedy, by absolventi vysokých škol dosáhli stejné pense, musí se druhým stav zhoršiti. (Odpor.) Pro tvrzení, že ne- stačí ani 6proc. příspěvek, nebyl podán důkaz, nýbrž vyslovena jen domněnka, která nestačí. Zřízenec, který má 39 zl. měsičně a ročně 470 zl, musil by platiti ročně 70 zl. Řečník přimlouvá se za své návrhy. Zpravodaj obecní starší p. dr. Chudoba praví, že navržené procento jest nízké. V příčině rozdílu 35 a 40 let do výslužného dlužno uvésti, že jedná se o dva podníky elektrárnu a elektrické dráhy.
doktor Chudoba
30 article
Řečník přimlouvá se za návrhy městské rady Při hlasování schvalují se po zamítnuti návrhu p. Hašourka návrhy městské rady Městská rada navrhla, by schválily se návrhy výboru městské spořitelny pražské: I. aby za příčinou 25tého výročí zahájení měst. spořiteluy pražské zřízen byl při této spořitelně s vý- hradou schválení příslušnými úřady: »odbor pr čeled, živnostenské pomocnictvo dělnictvo«, jakož aby k tomu účelu stanovy měst. spořitelny byly doplněny II. a) aby systemisována byla při měst. spoři- telně pražské za příčinou zřízení kontrolního oddě lení pro hlavní pokladnu a její likvidaturu, jakož i za příčinou nutného doplnění úřadnictva a služeb- nictva některá nová místa úřadnická a služebnická b) aby zrušeno bylo systemisované místo kon- trolora; c) aby za příčinou 25. výročí zahájení městské spořitelny pražské zvýšeno bylo služné úřadníků služebníků tohoto ústavu; d) aby uděleny byly některé osobní přídavky do výslužného vpočítatelné, z nichž by se však nepla- tilo příbytečné e) aby řediteli kanceláře měst. spořitelny praž- ské udělen byl titul »ředitele měst. spořitelny praž- ské« a dle toho změněny byly stanovy ústavu I) aby z dosavadního statu úřadníků měst. spo- řitelny pražské vyloučeni a ve zvláštním statu ve- deni byli tajemník a koncipista, g) aby z dosavadního služebního pořadí sluhů vyloučeni byli: vrátný, strojník a oba topiči a aby vedeni byli každý o sobě III. aby schválen byl opravený návrh nových pravidel pro vyměřování výslužného neb odbytného úřadnikům a služebníkům měst. spořitelny pražské.
městský rada městský spořitelna
31 article
Obecní starší p. Hašourek vítá vřele zalo- žení fondu pro čeleď atd. a navrhuje, by místo slo v názvu »pro čeleď, živnostenské pomocnictvo a pr dělnictvo« vložilo se pro pracovníky za mzdu ane služné,« a ve smyslu tom by upravil se celý text stanov, dále, by nežádala se při přijímání pracovní neb čelední knižka, nýbrž jen stvrzení zaměstna- vatele, že žadatel slouží za mzdu. Obecní starší p. Zikan přeje si, by zřídil se fond pro čeleď, obchodní pomocnictvo, soukromé úřadníky a dělnictvo, vůbec pro všechny, kteř slouží za mzdu, nepřevyšující ročně 2400 korun. Zá- roveň přimlouvá se za návrhy p. Hašourka Obecní starší Papež žádá, by schválil se ná- vrh městské rady. Při hlasování byly návrhy p. Hašourka zamít nuty a schválen návrh městské rady. Universitní stipendium městské v obnosu 500 udělené právníku snižuje se mu k návrhu městské rady ve výši 250 K po tak dlouho, dokud bude uží- vati stipendia státního a druhá polovina jeho udělí se jinému posluchači právnické fakulty české uni- versity.
Zikan Papež Hašourka