2
masthead
V Fraz6, v urerý dne 8 května. 1900
8 květen
4
article
Na ranní a odpol. list
předplácí se
v Praze v admlnistrael
na něsl
ne čtvrt leta . . . . 6 K —
s dvojí donéškon
na měnle
na čtvrt lets
: 7K80
ve alakách: a K so
za měslo . .
Poštous
a maěst
nn . : . . 9ko
s dvojí zásilkeu
a měsí
na trrí lels . . . : n k e
Praha
5
article
Rakousko před dějstvím
osudným.
Rakousko před dějstvím
osudným.
Za ruchu právě skončených dynasti-
ckých slavností hohenzoller
ských v Berlíně mohl dobrý pozorova-
tel světa a lidí v Rakousku konati nad
míru zajímavá studia o duchu a smy
šlení Němců cislajtánských, po
kud se obrážel v jejich žurnalistice zdejší.
Všechny rozdíly a všechny spory mezin
rázem potuchly. Veškerá ta pestrá spousta
velikých i malých listů německo-centralist
ckých shlukla se v jediný, velkoněmeckým
nadšením unesený a spitý sbor, prozpěvující
superlativní velepíseň germánské vítězoslávy
radosti a pýchy, nejinak, než jakoby ten
obřad zplnoletění hohenzollerského korun-
ního prince v Berlíně, kterému vskutku te-
prv ochotná přítomnost rakou-
ského mocnáře Františka Josefa I. dodala
pravého lesku, — byl přímo epo-
chální událostí pro celou politickou
budoucnost veškerého německého národa
zvláště však pro ten jeho zlomek žijící pod
žezlem Habsburků v mocnářství rakouském
ano jako by za těchto tří »krásných
královsky pruských květnových dnův« byl
pro věky zpečetěn býval svazek srdc
tří národů: německého, italského a —
»rakouského«, jejž představují jediní zdejší
Němci, vzdor tomu, že nečiní ani čtvrtinu
obyvatelstva této říše . ..
Němec
Habsburk
Rakousko
Berlín
František Josef I
6
article
Není dnes žádného podstatného rozdílu
mezi »Neue Freie Presse« a Wolfovou »Ost
deutsche Rundschau«, mezi Schönererovým
»Unverfälschte deutsche Worte« a mezi »Bo
hemií«. Všechno jedna a táž velkoněmecká
fanfaronáda, jedna a táž prusofilská extase
Dokladem toho pro příklad včerejš
úvodník zdejší »Bohemie« (ze dne 6. května
1900). Čteme v něm doslovně:
»Vzhledem na budoucnost Rakou-
sko-Uherska mluví z nadšených slov něme
ckého císaře a jeho Berlína svěží
pevná důvěra nepodjatých, poctivých přátel
Na této důvěře (německého císaře a jeho
Berlína), kteréž jeví se býti moc Rakouska
i pro budoucnost vzdor všem vnitřním jeho
zmatkům oddálena ode všech pochybností
chceme se vzpřímiti a smíme to tím
více, čím větší důvod máme k na-
ději, že neblahá perioda pokusů
vlasti v Rakousku proti Němcům
a neustálými ústupky a náhra
damí (Slovanům) obětovati ze státn
jednoty kus za kusem, posléze
dospěla ke konci svému.«
Ejhle, teď tedy teprv — když pruský
Wolfův
Němec
Uhersko
Berlín
Rakousko
Neue Frei Presse
Bohemia
Slovan
7
article
Vilém II. promluvil, vrací se pánům zase
důvěra v budoucnost Rakouska, arci ovšem
za podmínkou, nebude-li toto nadále činit
naprosto již nikdy žádných ústupkův a ná-
hrad právům svých Slovanů, t. j. bude-li
vlásti proti převážné většině svých národů
v duchu a směru německém. —
»Jak mizí a scvrká se«, jásá »Bo-
hemie« doslovně dále: »vůči mohutnému
povznášejícímu tomu obsahu bohem jar
požehnaných svátečních dnů ber-
línských všechno, co zde v oboru
naší domácí (rakouské) politikyse
tak pyšně a hrozivě nadýmá ! . . «
»Jak smršťují se dnes v niveč vešker
ty otázky, zda-li páni Češi opravdu zahájí
obstrukci, bude-li to obstrukce mírná či di
voká, tichá neb hlučná, důsledná neb nedů-
sledná, zda-li páni feudálové otevřeně čiv
pozadí jí budou nápomocni, zda li dr Engel
neb moravští Češi obstrukčníkům odeprou
své podpory čili nic, jaké důsledky učiní
katolická strana lidová, Poláci a Slovinci
duchu svých pohrůžek atd.« Na vše to hledí
dnes »Bohemie« s výsosti berlínských svých
světodějných podpatků s pýchou neteře bo
hatého strýčka obráceným dalekohledem su-
verenního pohrdání: všechen náš zoufalý
odboj proti německé prepotenci jeví se jí
býti tak malicherným, tak bezvýznamným,
jako boj mouchy s minotaurem.
Vilém II
Čech
Engel
Polák
Rakousko
Bohemia
8
article
Němci rakouští zůstanou na stráži, ale
také vláda Körbrova prý bohda nyní se vztýčí
na cimbuří svého poslání: »nezůstav
protivníky Němců a rakouské státn
jednoty ani na okamžik o tom v nejistotě.
kolik uhodilo: že doba lehkomyslných chou
tek, vládnouti proti Němcům, v Rakousku
minula.« Čímž chce říci: že doba odhodla
nych choutek, vládnouti v Rakousku proti Slo-
vanům opět nadešla.
Nuže, zejtra snad již z předlohy Körbrova
jazykového zákona zvíme, do jaké míry tyto
»jarem berlínským« rozpálené choutky na-
šich nepřátel vládou rakouskou budou splněny
Ano, zejtra prý již ta Körbrova »puma-
praskne a všechen svět tedy se pře-
svědčí, je-li obsah její pro nás lepší, než
jak jsme jej veřejnosti na tomto místě před
čtrnácti dny (dne 22. dubna) byli odhalili
— Přáli bychom Rakousku, aby byl
o hodně, hodně lepším, než jsme byli
věrohodně o něm v čas zpraveni, aby nenašla se
zejtra rakouská vláda, která by měla té
smutné odvahy, nedbati jednomy sl-
ných protestův národa i sněmu
českého a troufala by si zříditi
Němcům v království českém se-
parátní území správní a tím poru-
šiti tisíciletou jednotu a platnými a státopráv-
ními úmluvami a základními zákony říše
(pragmatickou sankcí) zajištěnou nedíl-
nost království českého, kterouž byl nově
zaručil panující císař a král náš reskriptem
svým ku sněmu českému ze dne 25. srpna
1870, osvědčuje se býti ochotným ji písemně
Němec
Rakousko
9
article
ztvrditi i korunovační přísahou zpečetiti. Však
nejen že neslyšeli jsme dosud se strany
vládní žádného popření podobného úmyslu
osudného, naopak officiosní »Fremdenblatt-
onehdy jen utvrdil nás v naší obavě, když
domlouval nám, abychom tomuto dávnému
přání Němcův po uzavřeném německém
území se tak tvrdošíjně nevzpírali, jakož či-
níme. A nejnovější zprávy připravují nás
ještě na další pěkné nadělení v tom směru.
Vídeňský dopisovatel »Pester Lloydu« stvr-
zuje totiž, že vláda p. Körbrova hodlá vy
hověti svatodušnímu programu
německému i potud, že navrhne třet
svou předlohou, rozdělení Čech na kraje
národní a zřízení c. k. krajských
úřadů, kteří by činili jakous prostřední
instanci mezi okresními hejt-
manstvími a místodržitelstvím.
přebravše tomuto značnou čás
jeho agendy, což neznamená nic více
nic méně než byrokratické rozdělení země
české ve vládní departementy dle
tužby centralistů, po němž by zřízením kraj
ských zastupitelstev následovalo též
oslabení sněmu a výboru zemského. —
Tím způsobem stane se snad zejtřejší
den 8. května 1900 pro Rakousko politicky
osudným dnem prvého řádu a následky jeho
poučí dosti brzy i německé naše protivníky
jak malichernou a efemerní byla ta dnešn
jejich radost a pýcha z veselých dnů berlín-
ských oproti těžkým a vážným dnům, jež
nadejdou potom politování hodné této říší
věčných experimentů proti historickým i při
rozeným právům většiny její národů.
Němcův
Lloyd
Čechy
Rakousko
národní a zřízený c
10
article
Politické zprávy domácí.
V Praze, 7. května. (Posl. Biankini
o české obstrukci.) Po příznivém pro
nás projevu orgánu liberálních Slovinců čekali
jsme na hlas Biankinova »Narodního Listu«
o poměru neodvislých Chorvatů k příští taktice
českého klubu. Dnes máme před sebou jeho sta
»Při otevření říšské rady«. Pisatel stati vycház
ze zásady, že nikdo nemá práva odsuzovati če-
skou delegaci, chápe-li se v krajní nouzi týchž
prostředků taktických, jež přinesly Němcům ne-
spravedlivý a nezasloužený úspěch. Když Némee
nemohly skloniti k upuštění od obstrukce an
hrozby absolutismem, ani výklady o jakýchs
vyšších státních zájmech, proč právě Slovan
mají skloniti hlavu a dáti se v cizí poručenství
jako nezletilé děti? Ovšem Němci, ač rozdělen
v několik politických stran, uměli se v čas
sjednotiti a vystupovati solidárně; u Slovano
toho není. Poláci se bojí rozpuštění říšské rady
a vládní nemilosti; Slovinci se dali navnaditi
slibem nové železnice a budou tedy většinou
proti obstrukci. Čechové budou tedy na říšsk
radě osamoceni, neboť nepůjde s nimi nikdo
kromě malého počtu dalmatských a istrijských
Chorvatů ze strany práva a několika poslanců
z opposičných stran polské a ruské. »Slovanská
silidárnost — pokračuje »N. L.« — ukáže se
tak opět jednou ve vší nahotě a Slované pro
kážou před světem svou politickou nezralost
Posl
Chorvat
Němec
Némee
Polák
Čecho
Slovan
Praha
11
article
Vždyť ať si je jakýkoli výsledek mladočeské ob
strukce, ať jsou jakékoli její důsledky, ani Če
chové, ani rakouští Slované vůbec nemohou nic
ztratiti, poněvadž ve skutečnosti nemají, co by
ztratili. V nejhorším případě bude se pokračovati
v dosavadním němčení skrze úřady a jařmen
slovanských většin německými menšinami n
severu a v alpských zemích a vlaskými menši
nami na jihu. Zejmena my Chorvaté v Dalmaci
nemáme nijaké příčiny, želeti případného pádu
parlamentarismu a přichodu absolutismu. Z
nynější soustavy trvá naše nesnesitelné proviso
rium už 40 let a není naděje, že by jednou
vzalo za své . .. Kdyby nebylo jiných důvodů
již ty by stačily, aby se Chorvaté spojili co nej
těsněji s Mladočechy a prováděli s nimi nej
ostřejší obstrukci, dokud jak v Čechách, tal
v Dalmacii nenastanou snesitelné, spravedlivé
v pravdě ústavní poměry; a to nebude dříve
dokud se nevyhovi požadavkům státního práva
chorvatského i českého.«
Z Lublaně, 4. května. (Slovinci a
česká obstrukce.) Blížící se zasedání
říšské rady učinilo nezbytným rozřešení otázky
jak se mají Slovinci zachovati k taktice českého
klubu. Veřejné mínění v té věci je rozdvojeno
jak v Kráňsku, tak i na Přímoří. Vzhledem
k tomu »Slovenski Narod« uveřejní o věcité
několik úvah čelných politiků a k nim připoj
pak minění své. Podrobný obsah prvé úvahy
dra. Majarona byl v »Nár. Listech« už otištěn
Z Pešti, 5. května. (Pád Ugronův.
Slovan
Chorvat
Slovinec
Majaron
Čechy
Dalmacie
Lublaň
Pešť
Slovinec
Kráňsko
12
article
Když na jaře r. 1899 Banffova vláda byla vy
střídána vládou Kol. Szella, odhodlal se »starý
poctivec« Ugron, jenž za Banffa v rozhořčen
složil mandát, ucházeti se opět o místo v po
slanecké sněmovně uherské a byl při prvých
doplňovacích volbách v Sedmihradech zvolen
jednohlasně. Loni na podzim byl také zvolen
do delegací a zastupoval v nich opposici proti
ústřední vládě.
Ale minulo sotva několik měsíců a na
»starého poctivce« vznesena ve sněmovně celá
řada žalob, následkem jichž inkompatibilní
výbor projednává dosud nekalé styky Ugrona,
jako dodavatele ovsa, s ministerstvem vojenství.
jemuž v delegacích dělal opposici. Dnes uherská
sněmovna volila členy delegací. Strana neod-
vislosti kandidovala do delegací opětně Ugrona.
Ale liberální klub se usnesl, že nemůže dát
své hlasy Ugronovi, poněvadž mu »obchodní
spojení s ministerstvem vojenství letos nedovo-
luje prováděti náležitou kritiku a kontrolu nad
jednáním ministerstva.« Při volbě skutečně
Gabr. Ugron propadl a místo něho zvolen Ladi-
slav Opoliczany. Tento však volby nepřijal.
poněvadž strana neodvislosti na druhém míste
kandidovala posl. Holló, Bude tedy třeba dopl
ňovací volby.
Ugron
uherský sněmovna
13
title
Politické zprávy zahraničné.
14
article
V Praze, 7. května.
Praha
15
article
Ruský tisk a berlínská schůzka
Ruský tisk a berlínská schůzka
císarů.
»Ieepó. B« litují, že německe
listy použily čistě rodinné slavnosti berlínsko
k řinčení šavlí a k nejapnému prorokování, že
berlínská schůzka je počátkem velkého proti-
slovanského politického tažení, čehož prý jsou
známky, že s císařem rakouským jeli do Ber
lína pp. Goluchovský, Beck, Märzel a Schiessl
Řečené listy se radují, že berlínská schůzka po
sílí trojspolek. Té radosti může jim přát i ne
přítel, neboť on, spočívaje na věčném zbrojení,
zadal sám trojspolkovým státům nejtěžší ránu
a jeden z nich, Italii, přivedl už na hotovou
mizinu. Je sice pravda, že trojspolek je namířen
proti Rusku a Francii a že povaha jeho jes
útočná. Avšak to ještě nepostačuje k zahájení
útočné politiky. Rusko a Francie nikdy nikomu
nehrozily a nehrozí, naproti tomu ale jsou tak
silny, že jim není lekati se žádných hrozeb.
Beck
Märzel
Schiessl
Rusko
Francie
16
article
Císař Vilóm II. je příliš nadaný politik, aby
věděl, že řinčením šavle nikomu strachu ne-
nažene. Rusko je hradbou evropského míru, ale
samo sebou se rozumi, že upřímná snaha o za-
chování míru ještě není důkazem, že by trpělo,
kdyby někdo sahl na jeho bytné zájmy. Rusko
vždycky dovede zvolati v čas: »Ruce zpět !«
až ty ruce příliš daleko se natáhnou a chtěly
by zhřešiti proti sedmému přikázání božímu.
Sila a moc Ruska tkví v nerozdílné jednotě
vůle ruského národa s vůlí jeho cara, což znova
potvrdily slavné dni moskevské. V slovanské
otázce Rusko má svou politiku, založenou na
věkových národních základech, a až přijde čas.
politika tato uskuteční se v tom způsobě, jak
toho vyžadují zájmy Ruska. Proto nelze při-
dávati žádného významu tomu, že do Berlín
přijeli »protislovanští specialisté« pp. Goluchov
ský, Beck, Märzel a Schiessl. Vnitřní položen
rakouského mocnářstva není nyní takové, aby
dovolovalo jakoukoli protislovanskou politiku
Proto strašení nemá jiného smyslu, nežli že se
německým listům nedostává materiálu.
Sila
Beck
Märzel
Schiessl
Rusko
Berlín
Vilóm II
17
article
K nepovolení černohorského kon-
sulátu v Prizreně.
Jak známo, hr. Goluchovský zkazil Čern
Hoře zřízení konsulátu v Prizreně, jež sultán
knížeti Nikolovi sám přislíbil. »Poccig« píše
že tento skutek není namířen jen proti Černe
Hoře, nýbrž i proti Rusku. Po dohodě rusko
rakouské z r. 1897 je každé samostatné dějstn
Rakousko-Uherska na Balkáně víc než nemístno
Zvláště překvapuje, když takové jednání děje s
ku škodě chráněné Ruskem Černé Hory a kdyz
podkopávány jsou úspěchy, kterých malé kní-
žectví dobylo v Cařihradě hlavně podporou
pomocí Ruska. Zbývá jen doufati, že zpráva
o zakročení hr. Goluchovského bude vyvrácena
jako nepravdivá. Kdyby se tak nestalo, Rusko
by to musilo pokládati za důkaz, že úmluvy
s Rakouskem jsou pro ně bezcenné a musilo
by se postarati, aby krok Rakouska odčiněn by
protikrokem Ruska.
Čern
Nikolov
Ruska
Rusko
RakouskoUhersko
Balkán
Černá Hora
Cařihrad
Rakousko
18
article
Ruské listy o rakouských zmatcích
»Poccig« probírá některé jevy nynějšího
protislovanského rozmachu v Rakousko-Uhersku
Obrací se proti vídenským a berlinským listům
jež užily i skromného návrhu Šamánkova ku
štvaní proti Čechům a psaly tak, jakoby tím
návrhem Čechové ohrožovali jednotu rakouského
státu. Podobně jednota říše posloužila Maďarům
za záminku zákazu letošního sjezdu slovanských
žurnalistů. V Rakousku-Uhersku nejde prý
o jednotu slovanskou, nýbrž o jednotu rakouskou.
Avšak právě Slované jsou ti v Rakousku, kdo
jednoty státu rakouského si přejí, ale při tom
netají se s přesvědčením, že Rakousku i jim
muže býti pomoženo pouze zavedením federa
lismu. Ve federaci Slované vidí záruku rozvoje
a budoucí v likosti Rakouska, ale spolu i své
duchovné a národní samobytnosti.
Vítězství nacionalistické při
volbách obecních v Paříži.
Šamánkův
Čecho
Maďar
Slovan
Rakousko
Uhersko
Paříž
19
article
V lednu a únoru pojednávajíce o volbách
senátních napsali jsme, že přes všechno umělé
počítání vlády již volby tyto prokázaly, jak
mocně roste v lidu nespokojenost s anglofilskou
a germanofilskou vládou dreyfusardův, s vládou
Waldeck-Rousseauovou. Doložili jsme však, že
vzhledem k tomu, že volitelé, senátory volíci,
byli již v dřívějších dobách zvoleni, tento
proud lidový projeví se teprve při volbách, př
nichž všeobecné rovné volební právo vchází ne-
obmezeně v platnost, při volbách obecních
při volbách do sněmovny poslanecké. A poku
se prvního aktu volebního týče, očekávání naše
naplnilo se. Nacionalisté zvítězili zvláště v Pa-
říži — z venkova není dosud valných zpráv.
Rousseauův
Waldeck
20
article
leda vládou zkroucených a zbarvených — do-
byvše celé řady mandátův. Vítězství jejich v této
baště socialismu sdruženého tak úzce s nynějš
vládou kosmopolitickou, v té Paříži, jež roz
hodovala vždy o osudu Francie, je tím význam-
nější. Není pochyby, že tímto rozhodnutím svým
při volbách chtěl lid zatratiti nenárodní politiku
vlády, její podlízání Německu, její pokořování
se před Anglií, její spojenectví s dreyfusardy
její shovívavost k zemězrádci. Hned z počátku
při tom upozorňujeme čtenáře své, by čell
telegramy »korrezpondenční kanceláře«, čerpané
z oddané francouzské vládě »Agence Havas«
jen s jistou nedůvěrou: vláda uměle děli tu
nacionalisty na různé skupiny (»antisemity«.
»konservativce« atd.), aby vítězství jich nevy
svitlo tak jasně v celé síle, ba ona dokonce
telegramy o volbách obecních dlouho zadržovala
takže na př. ve včerejším čísle odpoledním byl
jsme s to otisknouti o volbách jen tolegram
svého vlastního dopisovatele, nebyloť ještě de
peší officiálních ! Pochopujeť vláda dobře, jakým
mementem jsou pro ni tyto volby. Vliv ji ch
na poměry ve sněmovně bude za-
jisté značný: výsledek voleb pohne
zajisté tak mnohé nerozhodné po
slance, aby při příštích rozhodu
jlcích hlasováních hlasy své prot
vládě položili.
Havas
Paříž
Francie
Německo
Anglie
21
article
Sbor obecních starších král. hlav
města Prahy
Sbor obecních starších král. hlav
města Prahy
sešel se včera o půl 5. hodině odpolední k V. řádné
schůzi, ve které vyřídil dlouhou řadu předmětů jed-
nacího pořadu až na dva bez debaly
K dotazům přihlásil se obecní staršl p. Rašín
a poukázav k výsledku konkursu na pomník Pala-
ckého, uvedl, že usneseno vypsati nový konkurs, ale
že uplynula 2 leta a nic se nestalo. Táže se, co
bylo učiněno, aby konečně byl získán definitivn
projekt pomníku Palackého.
Starosta p. dr. Srb odpovídá, že porota roz
hodla, by dvěma nejlepším projektům udělila se od
měna po 500 zl. a že usneseno, aby jich autoři byl
vyzváni k užšímu konkursu. Ze se tak dosud ne
stalo, zdá se, že zavinila okolnost, že z veřejných
sbírek nesešel se dosud dostatečný fond
Projekt rozpočten na 200.000 až 250.000 zl. -
sešly se dosud 123.000 zl.
Ředitel vrchního chudinského ústavu obecn
starší p. Fr. Sokol zmiňuje se o zprávě časopisů
že po zahájení jízdy na elektrické dráze po Václav-
ském náměstí na Král. Vinohrady jezditi budou vozy
z předměstí tohoto, přímo do Král. Obory a od Na
rodního divadla do Karlina a stěžuje si, že před
městské obecenstvo bude do Král. Obory pohodln
je diti, kdežto pražské obecenstvo bude nuceno cpát
se do přeplněných vozů, nebo se do nich vůbec ne
dostane, zejmena v neděli. Z předměstí pojedes
do Král. Obory přímo, kdežto obyvatelstvo pražské
bude nuceno přestupovati.
Rašín
Pala
Palacký
doktor
Srb
Václav
Král
Karlin
Praha
Projekta
22
article
Řečník poukázal již dříve, že vozy ve Spálené
ulici měly by jezditi přímo na Floru. Když vystoupí
na Purkyňově náměstí obecenstvo z velkých vozů
ze Spálené ulice, nemůže do malých přeplněných
vozů okružní dráhy a nuceno jest dlouho čekati, nek
jíti pěšky, kdežto velké vozy jedou do Vršovi
prázdné. Do Vržovic jezditi by mohly malé vozy
z okružní dráhy. Když stalo se opatření, by n
Spálené ulici jezdila polovice vozů velkých a polo-
vice malých, přecpou se tyto u Šlikova paláce tak
že »u Myslíků« a na Karlově náměstí nemůže do
nich nikdo
Do Král. Obory při nynějším jízdním řádu
obyvatelstvo z hořejšího Nového města a z Vyše
hradu musí dvakráte přestupovati z vozu do vozu
kdežto z Král. Vinohradů pojede přímo. Díváme-lis
na věci tyto, vidíme ve správě elektrických dráh ne
prozíravost a z obchodního stanoviska nehospo
dárnost.
Řečník táže se, zda-li skutečně zakládá se na
pravdě, co v jízdním řádu uvedeno, a žádá, bys
změnil.
Šlikův
Myslík
Král
Purkyňův náměstí
Karlov náměstí
Vyš hrad
Flor
23
article
Starosta p. dr. Srb poukazuje, že o přímém
spojení ze Spálené ulice do Olšan jednalo se v městsk
radě již několikráte a dodává, že jest k němu třeb
jiné výhybky a schválení ministerstva železnic. Je-
likož v příčině spojení do Král. Obory činí se tedy
námitky, vezme městská rada věc tuto znovu v úvahu
Zatím pomýšlí se na přímé vozy od Národního di-
vadla do Král. Obory v neděli a ve svátek.
Předseda správní rady elektrických podniků
obecní starší p. dr. Chudoba podotýká, že přímá
jízda z Karlína k Národnímu divadlu byla poža-
davkem karlínské obce při koupi tramwaye, cožje
slíbeno, ale přes to budou se do Král. Obory vypra
vovati přímé vozy; ostatně jízda na vinohradsk
trati dosud nezahájena a dnes jest potřebám obe
censtva v příčině Král. Obory vyhověno. Jak mají
se věci dnes, jsou zájmy hospodářské a komunikační
na elektrických dráhách dobře obstarány.
Srb
Král
doktor
Chudoba
Olšany
Karlín
národní divadlo
24
article
Po přechodu k jednacímu pořadu v yhověn
stížnostem
pi Amalie Formánkové, obchodnice v domě
č. p. 1440—II. v Žitné ul. do rozhodnutí, jímž neby
povolen větší výstupek pro výkladec na průčelí to
hoto domu, než jaký prvotně byl povolen; pí. Karo
liny Elbogenové, maj. domů č. p. 1254 a 995—Il
v Senovážné ul., do rozhodnutí, kterým nebylo po
voleno probourati v hraničních zdech obou těchte
domů dveřní otvor za účelem přímého spojení pří
zemních pisáren v těchže domech; p. Emila ryt
Kubinzkého a soudruhů na odst. 11 až 19 magistr
výměru v příčině projektované nové kanalisace to
várny v č. p. 10—VII. v Palackého tř. a připojen
její ku hlavní stoce obecní; pí. Terezie Liegertové
maj. domu č. p. 720—I. ve Dlouhé tř., do nařízení
aby závadný byt v přízemním dvorním stavení to-
hoto domu vykliditi dala a aby celé ono přízemní
stavení rozbourati a odstraniti dala (částečně) a pana
Zdeňka Vávry, maj. domu č. p. 1239—II. v ul. Novo
mlýnské, do výměru, kterým bylo stanoveno,že
balkon na tomto domě nesmí vystupovati více než
1.30 m. od základu zdi.
Formánek
Emil
Kubinzký
Liegertová
Vávra
Žitná ulice
senovážný ulice
25
article
Zamítnuty stížnosti: p. Karla Klára, akad
malíře a správce domu č. p. 59—VI. v ulicí Vrati
slavově, do výměru, jímž nebylo povoleno rozšířen
okna v hraniční zdi na severní straně tohoto domu
p. Jakuba Duba, maj. domu č. p. 1711—II. ve Vyš
hradské třídě, do nařízení, aby chatrnou a propadlou
stoku tohoto domu do pořádku uvésti, jakož i pro
padlou dlažbu chodníkovou vyspraviti dal; pí. Lud
mily Karlikové, maj. pozemku č. kat. 681/2 na Mal
straně, a p. Alberta Duba, maj. domu č. p. 536—III.
při silnici Chotkově, do rozhodnutí rady městské v
příčině čáry stavební pro tyto usedlosti; p. Augustina
Woltära, majitele domu č. p. 589—I. na nároží ulice
Celetné a Templové, do rozhodnutí, kterým nebyly
povoleny žádané stavební změny v tomto domě, ježto
k nim jest třeba žádali dříve za sdělení stavební
čáry a niveau; p. Jakuba Duba, majitele domu č. p.
1711—II. ve Vyšehradské třídě, do vyměření poplatku
nájemního z tohoto domu a p. JUDra. Edv. Schwarze
advokáta, m. nos. dědiců p. Zdeňka Šimáčka ap
MUDra. Artura Šimáčka, do předpisu poplatku ná
jemního z nově vystavěných domů: č. p. 97—I
(v ulici Křižovnické), č. p. 86—I. (v ulici Křižovnické
a č. p. 88.—I. (v ulici Platnéřské)
Schválen návrh, aby se stříbrná medaille král
hlav. města Prahy v uznání zásluh udělila cestovatel
p. dru. Emilu Holubovi, jakož i na udělení cen král
hlav. města Prahy pro vystavovatele na všeobecné
XV. výstavě drůbeže, která ve dnech 13.—16. května
t. r. v Král. Oboře bude pořádána Spolkem pro chov
drůbeže a ochranu plactva v král. českém.
Do správní rady městských elektrických podniků
místo poděkovavšího se p. cís. rady Schwarze zvolen
p. Ant. Kubr.
Klár
Dub
Karliková
Augustin Woltär
Templová
JUDr
Schwarz
Šimáček
Mudra
Holub
Král
Antonín
Kubr
Chotkov
Celetná
Vyšehradský třída
křižovnický
Praha
všeobecný XV
26
article
Zpráva o prozkoumání účtů pachtu daně po-
travní za r. 1899, a zpráva o návrhu obecního star-
šího p. Březnovského ve příčině místa administratora
pachtu potrevní daně, kterou se návrhu, by zastáva
je úřadník, nevyhovuje, vzaty bez debaty na vědomí
Schvalují se návrhy: na koupi pozemku č.k
460/2 na Letné ve výměře 600 čtv. sáhů od Malo-
stranské záložny za cenu 24 K za 1 čtvereční sáh
k rozšíření sadů na Letné; na schválení vydražení
pětiny domu č. p. 1543—II. za cenu 8670 K: ná-
vrhy, aby dáni byli na trvalý odpočinek: pp. Václav
Šimek, řediťel měst. úřadu berního I. a cís. rada,
František Tužil, ředitel měst. výpravny, a Frant.
Vichterle, vrchní účelní revident; návrh na vyměření
vdovského platu pro vdovu a příspěvků pro dítky
V drobném prodejii
zaaní číslo o zobě . . . za 80
vdpoletni
. . . as z
Ve slislkách na venkovš-
ranní číslo. . . . . . ..
sdpolední . . . . . . . . 8h
Inseráty
platí se hotově zepřel
Fřešplaceni a instrty přijímá sůmini
strace v Masiasské ulici č. a
Tam nacházají se též redakce
tiskárna a ezpodics „Národnich Listů
Bukopiny ze nevrassii
Šimek
František
Bukopina
Letná
Mala
Masiasský ulice
berní I
27
article
po vrátném J. Švarcerovi; návrh na změnu v pří-
čině jmenování představených pomocných úřadů,
kterým umožňuje se, aby úřadníci výpomocní mohli
příště postupovati též na místa stabilní; dále návri
na udělení dispense šesti žadatelům o místo sluby
od pravidla, dle něhož petent nemá býti starším
40 let: návrh na povolení částky 1000 K k pod-
poře poškozených obyvatelů v Klapém; návrh, aby
p. Aloisem Olivou učiněné odkazy pro vychovate lnu
manželů Olivových v Řičanech byly přijaty bez-
výminečně; návrh na upravení právních poměrů
řádného učitelstva městské vyšší dívčí školy a na
změny a doplňky zakládací její listiny; návrh, aby
při měst. pokračovací škole dívčí proměněno bylo
zatímní místo učitelky a správkyně pracovny
šití šatů v místo definilivní s dosavadním služným
1600 K.
Městská rada podala návrh na zřízení pensijního
a provisního fondu elektrických podniků král. hlav.
města Prahy, o kterém zmínili jsme se obšírně v ne-
dělním čísle.
Obecní starší p. Hašourek praví, že původní
návrh správní rady elektrických podniků chtěl býti
kusem řešení sociální otázky se strany obce. Avšak
nalezl odpor v městské radě, která jej zvrátila.
K novému projednání věci vyslán do správní rady
elektrických podniků — myslili bychom odborník
assekurační techniky, ale nestalo se tak, — vybrán
vrchní účetní Zemské banky pan Schwarz. A pro-
slýchá se, že změny původního návrhu pocházejí od
něho, tedy nikoliv od odborníka. Jest tudíž dovo-
leno o správnosti předpokladů neodborníka p-
chybovati. Věřím více informacím, na základě
kterých vypracovala správní rada elektrických pod-
niků původní svůj návrh, majíc při tom za vzor
existující pensijní statut státních dráh. Navrhuji
proto, aby byl přijat původní návrh správní rady
elektrických podniků na 3 proc. příspěvek pro za-
městnané.
J Švarcer
Alois
Schwarz
Klapý
Praha
městský rada
28
article
Jestliže by však referent nebo navrhovatel do-
vedl přesvědčiti, že jest třeba k pensijnímu pojištění
vedle ostatních příspěvků 8 pct. a návrh můj padl,
navrhuji, aby správa podniků převzala z toho 5 pet.
na sebe; vždyť pak ještě ušetří proti prvnímu poža-
davku ministerstva železnic, které žádá od podniků
k zaopatření personálu 7 pct. a jiné ještě příspěvky.
Nebude-li přijat z mých návrhů ani první, ani
druhý, navrhují, aby odpadlo zápisné v obnosu jedné
dvanáctiny ročního služného.
V průvodní zprávě k návrhu praví správní rada
elektrických podniků, že podle podmínky koncesní
musejí elektrické! podniky poskytnouti zaměstnaným
po uplynulé 10leté službě jako pensi 40 pct. ročního
platu neb mzdy, kterážto částka každým dalším uply-
nulým rokem stoupá o 2.4 pet., tak že po uply-
nulé 35leté službě dosáhne plného
platu. Táži se, jak se může nyní navrhovati, aby ně-
které kategorie úřadníků dosáhly plné pense teprv
po službě 40leté? To je zřejmě proti podmínce
koncese
Dále navrhuji, aby těm, kdo dobrovolně ze slu-
žeb podniků vystoupí, vráceny byly alespoň příspěvky
které ze svého zaplatili. To se praktikuje jinde a jest
to tedy možným i zde.
Obecní starší pan Schwarz praví, že násled-
kem úmrtí p. řed. Pokorného nebyly statistické ta-
bulky vypracovány a věc zůstala nevyřízena. Poně-
vadž však jest otázka tato nutna a ministerstvo uči-
nilo k jejímu vyřízení lhůtu do konce tohoto měsíce,
usneseno, by se rozřešila provisorně. Byly dvě alter-
nativy: buď připojiti se ku svazu rakouských dráh
platiti 7 pct., nebo zříditi pensijní fond vlastní.
Schwarz
Pokorný
29
article
Po informaci dospěla správní rada k nahledu,
že jest lépe, když zřídí fond sama, a sice bez stati-
stického materiálu, a stanovila 3 proc. příspěvek pro
každou z obou stran. Městská rada zvýšila příspěvek
na 4 proc. s výhradou, že, budou-li výpočty na
6 proc., se tyto doplatí.
V příčině doby výslužného jest i jinde, na př.
u zemského výboru zavedeno, že úřadníci s akade-
mickým vzděláním, ku kterému potřebují delší doby,
dosahují plného výslužného ve 35 letech, kdežto
ostatní, kteří nastoupí službu hned po maturitě neb
absolvování obchodní školy, tudíž v mladším věku.
nežli akademikové, dosáhnou ho teprve po 40leté
službě.
Obecní starší p. Hašourek praví, že tedy, by
absolventi vysokých škol dosáhli stejné pense, musí
se druhým stav zhoršiti. (Odpor.) Pro tvrzení, že ne-
stačí ani 6proc. příspěvek, nebyl podán důkaz, nýbrž
vyslovena jen domněnka, která nestačí. Zřízenec,
který má 39 zl. měsičně a ročně 470 zl, musil by
platiti ročně 70 zl. Řečník přimlouvá se za své
návrhy.
Zpravodaj obecní starší p. dr. Chudoba praví,
že navržené procento jest nízké. V příčině rozdílu
35 a 40 let do výslužného dlužno uvésti, že jedná
se o dva podníky elektrárnu a elektrické dráhy.
doktor
Chudoba
30
article
Řečník přimlouvá se za návrhy městské rady
Při hlasování schvalují se po zamítnuti návrhu
p. Hašourka návrhy městské rady
Městská rada navrhla, by schválily se návrhy
výboru městské spořitelny pražské:
I. aby za příčinou 25tého výročí zahájení měst.
spořiteluy pražské zřízen byl při této spořitelně s vý-
hradou schválení příslušnými úřady: »odbor pr
čeled, živnostenské pomocnictvo
dělnictvo«, jakož aby k tomu účelu stanovy
měst. spořitelny byly doplněny
II. a) aby systemisována byla při měst. spoři-
telně pražské za příčinou zřízení kontrolního oddě
lení pro hlavní pokladnu a její likvidaturu, jakož
i za příčinou nutného doplnění úřadnictva a služeb-
nictva některá nová místa úřadnická a služebnická
b) aby zrušeno bylo systemisované místo kon-
trolora;
c) aby za příčinou 25. výročí zahájení městské
spořitelny pražské zvýšeno bylo služné úřadníků
služebníků tohoto ústavu;
d) aby uděleny byly některé osobní přídavky do
výslužného vpočítatelné, z nichž by se však nepla-
tilo příbytečné
e) aby řediteli kanceláře měst. spořitelny praž-
ské udělen byl titul »ředitele měst. spořitelny praž-
ské« a dle toho změněny byly stanovy ústavu
I) aby z dosavadního statu úřadníků měst. spo-
řitelny pražské vyloučeni a ve zvláštním statu ve-
deni byli tajemník a koncipista,
g) aby z dosavadního služebního pořadí sluhů
vyloučeni byli: vrátný, strojník a oba topiči a aby
vedeni byli každý o sobě
III. aby schválen byl opravený návrh nových
pravidel pro vyměřování výslužného neb odbytného
úřadnikům a služebníkům měst. spořitelny pražské.
městský rada
městský spořitelna
31
article
Obecní starší p. Hašourek vítá vřele zalo-
žení fondu pro čeleď atd. a navrhuje, by místo slo
v názvu »pro čeleď, živnostenské pomocnictvo a pr
dělnictvo« vložilo se pro pracovníky za mzdu ane
služné,« a ve smyslu tom by upravil se celý text
stanov, dále, by nežádala se při přijímání pracovní
neb čelední knižka, nýbrž jen stvrzení zaměstna-
vatele, že žadatel slouží za mzdu.
Obecní starší p. Zikan přeje si, by zřídil se
fond pro čeleď, obchodní pomocnictvo, soukromé
úřadníky a dělnictvo, vůbec pro všechny, kteř
slouží za mzdu, nepřevyšující ročně 2400 korun. Zá-
roveň přimlouvá se za návrhy p. Hašourka
Obecní starší Papež žádá, by schválil se ná-
vrh městské rady.
Při hlasování byly návrhy p. Hašourka zamít
nuty a schválen návrh městské rady.
Universitní stipendium městské v obnosu 500
udělené právníku snižuje se mu k návrhu městské
rady ve výši 250 K po tak dlouho, dokud bude uží-
vati stipendia státního a druhá polovina jeho udělí
se jinému posluchači právnické fakulty české uni-
versity.
Zikan
Papež
Hašourka