1
masthead
23. května 1905. Císlo 140.
2
masthead
NAROENI LISTY,
4
article
ného kandidáta hlasovali také ra-
dikálové, aby samostatným utvořili většinu
a přinutili je ujmouti se vlády, eož by zajisté
bylo přísným trestem pro samostatníky, jejíchž
nesvědomitá agitace proti zájmu státu a vládě
nemá hranie. Potom vykonány dvě užší volby.
Druhá volba zůstala bez výsledku. Teprve při
Uleti volbě pro Stanojeviče hlasovalo 66, pro Ni-
količe 53, 17 lístků bylo prázdných.
Zvolený ze předsedu Stanojevič od-
mitl volbu, poněvadž v poměrech skupštiny
nenachází osobně jako předseda dostatečné
zulority.
Po bezvýsledné schůzi skupštiny, předseda
vlády svolal ministry na poradu. Úsnesli seo
lom, co třeba navrhnouti králi.
Bělehradem kolují pověsti a domněnky, že
skupština, neschopná práce, bude
rozpuštěna a nové volby nařízeny. Mluví
se i o možnosti demise vlády, což by bylo
bez důvodu, poněvadž sestavení nové vlády mu-
silo by býti svěřeno zase většině radikálné
streny, klerou representují Bašič a St a no-
jevič.
Minulé noci zemřel, raněn mrtvicí, generát
Koka M ilovanovič, známý vynálezee ruč
nice syslemu »Koka-Mauser«.
z Bělehradu, 22. května. (C.-B.) Míini
sterstvo zadalo z a propuštěnou pro bez-
vjslednou předsednickou volbu ve skupštině.
Z Bělehradu, 22. května. (C.-B.) M-p
Pašič oznámil králi, že kabinet mohl by zů-
stati ve svém úřadě, kdyby s kupština byl
rozpuštěna.
Bašič
Pašič
Bělehrad
5
article
Král se dosud o ničem nerozhodl.
Amnestie Deroulédova.
R. Z Paříže, 22. května. Vláda jest od-
hodlána, jak již stručně bylo sděleno, podati
senátu a pak i sněmovně poslanecké návrh na
udělení amnestie odsouzencům státního soudu:
republikánu Deroulédovi, royalistům Buffelovia
hr. de Luse-Soluces, kteří by jinak ještě pět let
vyhnanství odpykati musili. Ve vládní skupině
nszvedá se odpor proti tomu, jen hlasateli
srany socialistické, tedy strany, jež jinak vždy
horuje pro svobody politické, běží-li o ni,
»Petite Republique« úmysl vlády se nelíbí
vruje dnes vládu Rouvierovu, před nadějí, že
ky amnestií získala trvale třeba i jen skupiny
Deschanelovu a Ribetovu.
Marocká zápletka.
m. Z Kolína n. R., 22. května. (Původní
telegram »Národních Listů«.) »Köln. Zeitung«
sděluje v telegramu tangerském: Bylo všeobecně
nápadno, že při odjezdu anglického poselstva
z Tangeru do Fezu paša nepřišel, jak obvykle,
de vyslanecké budovy, nýbrž se spokojil krát-
kým oslovením na obvodu města.
Španělský místní list tangerský »Ero Mauri-
tano« sděluje z Fezu, že sultán za žádných
okolností neopustí půdy madridské smlouvy.
naopak jest spíše odhodlán, všechny státy, jež
ji podepsaly, pozvati ku projednání otázek, nyní
na přetřos uvedených.
Buffelovius
Lus
Petit Republique
Rouvierův
Köln
Paříž
Kolín
Tanger
Ero Mauri
Deschanelovo
Zeitung
6
article
Telegramy korresp. kanceláře.
Telegramy korresp. kanceláře.
Uherská krise.
Z Pešli, 22. května. (C.-B.) Odpolední
schůze řídlelho výboru spolčene
opposice za Košutova předsednictví zúčast-
nili se — kromě Justha, Komjatha, Guineraa
Rakovszkého — všichni jeho členové. Strana
odštěpeneů byla zastoupena Daranye m. Na
konferenei, jež trvala 14 hodiny, dostavil se
také hr. Julius Andrássy.
O její výsledku oznamuje se: Řídíci výbor
požádal hr. Andrássye offieiálně, by převzal po-
slání zastupovati koalici u císaře. Hr. Andrássy
prohlásil, že přijímá toto posláni. Následkem
toho pojede zejtra do Víd ně.
Košutův
Justh
Komjath
Guineraa
Rakovszký
Julius Andrássy
Andrássy
Hradec
7
article
Z Pešti, 22. května. (C.-B) V odpolední
schůzi strany neodvislosti (o 6. hod.)
oznámil předseda Košut, že císař poslal mi-
nistra bar. Buriana jako důvěrníka k spolčeným
opposičním stranám. Burian prohlásil, že ne-
přišel jako člen společné vlády, nýbrž jako
soukromník resp. panovníkův důvěrník vyjedná-
vati s opposičními stranami. Oznámil opposičním
stranám, že císař vzal adresu na vědomía
učinila na něho celkem příznivý dojem, nebot
souhlasí také s projevenými tam přáními. Je to
potěšitelné, ale řečník oznamuje dále také, že
král jest ochoten rozřešiti krisi parlamentně,
neboť obrací se k většině a přeje si, by vláda
byla zřízena z jejího středu. Panovník poslal
bar. Buriana s poselstvím, aby strany označily
někoho, jenž jako homo publicus požívá důvěry
spolčených opposíčních stran. Tím mužem je
dle souhlasného mínění řídícího komitétu hrabě
Julius Andrassy. Tento podá zatím císaři opět
zprávu, co spolčená opposice soudí o silunci
a svěří-li se mu sestavení kabinetu, vytkne pro-
gram, k jehaž podpoře arci musí získati spol-
čenou opposici. Košul podotkl, že hr. Julius
Andrassy dostal již dnes pozvání, aby příje
k císaři. Dnes nelze věděti, bude-li miti cesta
ta nějaký výsledek nebo nebude, ale samo
o sobě již je toto povolání posilivním. Stran
vzala Košutovy vývody jednomyslně na vědomí.
Burian
Julius Andrassy
Košul
Košutův
Pešť
8
article
Z Nového Sadu, 22. květnu. (C.-B.) Hrabě
Teleki (str. neodvislosti) zvolen zde říšským
poslancem většinou 311 hlasů proti národnímu
kandidátu Nušickému.
Spor rumunsko-turecký.
Z Cařihradu, 21. května. (C-B.) Rumunský
vyslanec Lahovary — dle příkazu své
vlády — opustí Cařihrad, nevyhoví-li se tento
týden rumunským požadavkům.
U papeže,
Z Říma, 22. května. (C.-B.) Papež přijal
dnes v audienci záhřebského arcibiskupa
v biskupy splitského a šibenické ho
Francouzská sněmovna.
Z Paříže, 22. května. (C.-B.) Sněmovna
přijala 504 proti 74 hlasům jednací pořad, jímž
sehvaluje se vládní prohlášení o dotazu po
policistské stávce v Lyoně a potom
rokovala dál o odluce církve od státu.
Teleki
Papež
Cařihrad
Řím
Paříž
9
article
Rozhodčí nález.
Z Haagu, 22. května. (C.-B.) Nález roz-
hodčího soudu ve sporu Japonska s Anglií,
Praneil a Německem pro budovní daň, vybíra-
nou v býv. cizineckých usedlostech dopadl ve
prospěch evropských mocností
Japonský zástupce vyslance dr. Molono pro-
hlásil před podpisem, že jeho mínění jes
v úplném odporu s většinou rozhoděího soudu,
pokud týká se odůvodnění i samolného nálezu.
Pruský sněm.
Z Berlína, 22. května. (C.-B.) Posla-
necká sněmovna ukončila druhé čtení
novelly o hornických poměrech
schválila výborový návrh na 6hodinný zdravotne
den pro doly, kde bývá více než 28° C. Sje-
zdem nebo výjezdem smí se prodloužíti práce
nejvýše o půl hodiny. Dále usneseno dosadiu
zdravotní radu ze zástupeů báňských úřadů, za-
městnavatelů a zaměstnaných.
Vyzvědač v Poznaňsku?
Z Poznaně, 27. května. (C.-B.) Pro pode
zření z vyzvědačství zatčen byl v sobolu odpo
ledne 19letý student Ludislav Pavlo v ský
z Varšavy, když u tvrze čís. 5. chtěl si dělat
na mapě záznamy, měl prý již »nakreslenue
řadu tvrzí.
Japonští dělníci obléhaji bělochy.
Z Nov. Yorku, 22. května. (C.-B.) Z Hono-
lulu oznamují, že 2300 japonských stávkářo
oblehá bělochy v soudní budově lahainské (ostrov
Mani, Hawají). Z Honolulu poslán do La-
hainy parník s miličním vojskem a policil, aby
vyprostily obležence.
doktor
Molono
Posl
Haag
Japonsko
Anglie
Německo
Berlín
Poznaňsko
Poznaň
Varšava
York
Hono
Honolulu
Ludislav Pavla
10
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
Vývoz píce dovolen.
Z Vídně, 22. května. Nařízení, klerým
zrušuje se zákaz vývozu píce, nabude pozejtr
24. t. m. platnosti.
Dalmatská plavba.
Z Vídně, 22. května. (Tigr.) Porada naři-
zená ministrem Callem mezi referenty minister-
stva obchodu a zástupci dalmatských plavebníeh
společností ve věci spojení s Lloydem určen
jest na 25. t. m.
Lokální dráha Moravské Budějovice-Jemanice.
Z Vídně, 22. května. (Tlgr.) Dnes konsl
se řádná valná hromada akciové společnosti lokáln
dráhy Moravské Budějovice-Jemnice. Roční vý
těžek činí 4127 K, protože prioritní služba ob-
náší 48.298 K, jeví se potřeba 44.166 K v ti-
tulu státní záruky.
Uhelné doly v Uhrách.
P. Z Vídně, 22. května. (Původní telegram
»Národních Listů«.) Ostřihomsko - szaszvarská
akeiová uhelná společnost téžařská, jejíž akeie
jsou po většině v majetku salgo-tarjanské spo-
lečnosti na dolování kamenného uhlí, koupila
od vídeňského velkoprůmyslníka Rudolfa svob.
páa z Isbary důl na kamenné uhlí, ležíeí n
dráze zahaňsko-dembrovské a chce tamní těžbu
35000 tun uhlí ročně na 60.000 tun zvýšiti
Zahradnický sjezd.
Z Paříže, 22. května. (Č. -B.) Dnes zahájen
zde mezinárodní zahradnický sjezd za hojného
účastenství delegátů z Rakouska.
Změna tarifního zákona v Americe.
Z Clevelandu (Ohio), 21. května. (Reuter.)
St. tajemník pokladu Shaw prohlásil ve svém
proslovu na hostině zdejší obchodní komory
o celním tarifu, že — jak doslýchá se — bude
předložena v přištím zasedání kongresu změna
tarifního zákona, avšak neví, přijme-li ji kongres
nebo ne. Předloha obsahuje v podstalě ustano-
vení, povolí-li jednou některá země jiné obchodní
privileje, jež Americe povoliti nechce, že mají
se zvýšiti naproti platným celním sazbám cla
na zboží zemí, jež povolují přednostní cla.
Lloyd
Rudolf
Shaw
Vídeň
moravský Budějovice
Jemanice
Jemnice
Uhry
Paříž
Rakousko
Amerika
Cleveland
Ohio
lokáln dráha
Reuter
kongres
11
article
Americký obchod.
Z Nov. Yorku, 21. května. (C.-B.) Minulý
týden přiveženo zlata za 59.000, stříbra z
234.000 a vyveženo těchto kovů za 11.000
resp. 566.000 doll.
Hodnota zboží minulý týden přiveženého
činila 11.588 (naproti 12.35 mill. v předešlém
týdnu), za samotné látky 2.08 naproti 1.85 mill
doll.
st. Z Pešti, 22. května. (Zvl. telezr. » Nár
Listů«.) Na trhu prodalo se 25.000 metr. centů
Platila za 100 kg: pšenice tisská 81 k
K 19.—, 78.5 kg K 18 55, stolno-bělehradsk
78 kg K 18.35, 77 kg K 18 25, pešťská 80 k
K 18.50, 78 kg K 18.30, tolenská 76.5 kg
K 18.—, sivacká 76 kg K 18 25, fuřsko s.
Mikulášská 78 kg K 18.40, obecká kg 75.5
K 18 20, srbská 77 kg K 16.50 snětivá, skladní
78 kg K 18.35, 76.5 kg K 17 90; žitoK 14.50
oves K 13.90; kukuřice K 15 60; ječ
men K 13 60.
Platil
York
Pešť
mill
kg
12
article
Terminový obchod byl pevný n
předpovídané chladné počasí.
K večeru známensla: p še ni c é na kvěle
K 18.52, na říjen K 16 56, žito na květen
K 14.60, na řijen K 13.42, oves na květen
K 1370, na říjen K 11.40, kukuřice na
květen K 15.52, na červenee K 14.74, řep ka
na srpen K 23.50
Plodinový trh byl bez odbytu
změny
Pochmurno.
Z Liverpoolu, 22. května. (Telegr.) Ve 4 hod.
10 minut. Obraty činily 10.000 žoků. Z toho na
spekulace a vývoz —.— žoků. Denní dovoz —
žoků. Americké dodávky na měsíc květen 4 34.
0.—, na květen-červen 4.34, 0.—, na červen červenee
434. 0.—, na červenec-srpen 4.35, 0.—, na srpen-
září 4.35, 0.—, na záři-iljen 4.36, 0.—, na říjen
listopad 4.36, 0.—, na lístopad prosinec 4.37, 0.—
na prosinec-leden 4.38, 0.—, na leden únor 4.39
0.—. Smýšlení klidné.
Z Nověho Yorku, 22. května. (Zvláštn
telegr. »Nár. L.«) [Druhé číslice znamenají zá
znam poslední.) Plodinová a peněžní
bursa. Smýšlení na dnešní plodinové
burse bylo stálé. — Znamenala: pše-
nice na květen 102.— (983/4), na červe-
nec 935/s (923/4), kukuřice na květen
565/4 (56.—), enkr (Fair Muscovados)
311/1s (311/1s), bavlna 8.45 (8.30). — Zá-
věrečné smýšlení na peněžním trhu
povolné.
Meziměstské telefonní spojení. Nepíšeme o této
věci poprvé. Liknavost správy státní, s jakou se cho-
vala ku přáním průmyslových a obchodních krunů
v tomto směru, nejlépe ukazuje, jak možno věřiti
krásným začasté slovům vládním o významu prů-
myslové činnosti. Vytrvalé snahy interessovaných
kruhů — je zajímavo a příznaěno pro vládní souslavy
této říše, jak nutno v plném slova smyslu vlády
k plnění nutných a naléhavých potřeb doháněti —
měly ale zatím aspoň ten výsledek, že na rok 1905
povolen větší obnos k výstavbě telefonních spojenía
Liverpool
Nově York
935 / s
311 / 1 s
13
article
že se nyní již vláda nechová tak zamítavě k my-
šlence sjednati za účelem rychlé výslavby jich i even-
tuální půjčku. Aby bylo zjištěno, do jaké míry jsou
příslušné domácí podniky s to, aby dodaly potřebný
materiál k výstavbě uvedených spojení a v jakých
lhůtách by mohly předměty tyto dodávati, zahájeno
právě úřadní jednání s interessovanými firmami. Po
skončení jeho bude vypracován program urychleného
zařizování polřebných spojení. Sluší proto jen do-
poručiti městům, která spojení tohoto se
domáhají, aby zavčas potřebné kroky
učinila. Jak se dovídáme, konána byla vzhledem
k vhodnosti doby na popud Spolku českých průmysl-
níků textilních v neděli v Chocni porada zástupců
měst Ústí r. Orl., Žamberka, Nového Města p. Met.
Chocně, Litomyšl., Vys. Mýta, Dobrušky, Opočna.
Brandýsa n. Orl. a Chrudimi, na které jednáno ze-
vrubně o postupu při domáhání se meziměstského
spojení a o rozvrhu 30% přispěvku na stavbu tuto
mezi jednotlivá města. Ježto pak bude vystavení no-
vého tohoto spojení, pro něž bude zřízena nová lini
z Prahy do Pardubic, pojato bezpochyby v program
stavební roku přištího, sluší si jen přáti, aby na
prospěch celku opuštěny byly některé ná-
mitky rozvrhové, které však pejsou lak značny, aby
ohrožovaly snad akci tuto.
Z trhů obilních. Počasí v minulém týdnu bylo
příznivé. Snesly se vydatné deště při temperatuře
dostí vysoké, což bylo vývinu osení velice na pro-
spěch. Docházející zprávy o stavu osení jsou prot
příznivé. Stav vody následkém častějších dešto
stoupá. Také v cizině jest průběh počasí příznívý
a s vývinem osení jsou tam rovněž spokojeni. Z trhů
zahraničních oznamuje se většinou pevné smýšlení,
ceny stoupají, ale rozsah obchodu není pozorovati.
Orlický
Choceň
Žamberk
Nový město p . Met
Litomyšl
Vys
Mýto
Dobruška
Opočno
Brandýs
Chrudim
Praha
Pardubice
spolek český průmysl
14
article
Upevnění vyšlo z trhů amerických, kdež ceny na
souhlasné nepříznivější zprávy o stavu osení stále
stoupaly. Průběh počasí tam neuspokojoval, také
zřejmé zásoby pšenice vykazují klesnutí o3 milliony
bušlů proti minulému týdnu a jsou tak nízké, jak
už po léta nebyly. Proto byly podníkány silné úhrady
a třeba že nastato ke konci týdne ochabnutí, přeee
proti týdnu předešlému ceny o 3—4 c. slouply. Au-
glické trhy přizpůsobily se zámořským podnětům,
smýšlení bylo pevné, ale konsum nezasáhl čileji
Obchod zůstal také na francouzských trzích slabý
ceny však dodržely a smýšlení se teprve ke konci
týdne na příznivé počasí poněkud uklidnilo. V Ne-
mecku bylo smýšlení rovněž pevné na zahraniční
impulsy a s tím spojené koupě spekulační. Na všech
ostatních trzích kontinentálních byla poplávka pro
spotřebu normální, odbyt byl slce mírný, ale ceny
pevně dodržely a částečně i poněkud stouply. V Pešli
bylo smýšlení o všech druzích klidné. Pšenice byla
po celý týden klidná. Mlýny byly dosti zdrželivé
obstarávaly pouze nejnutnější potřebu, což však zů-
stalo na ceny téměř bez vlivu, poněvadž nabídka
zůstala rovněž mírná a přes to, že je počasí příznivé.
nenabyla nikterak nalehavého rázu. Ceny zůstaly
celkem nezměněny a proti týdnu předešlému klesly
pouze o 10 hal. Při téžkopádném odbytu obnášeji
celkové obraty 70.000 q. Žito bylo skrovně nabi-
zeno, ale zájem pro ně byl jen slabý a smýšlení
zůstalo po celý týden chabé. Ceny klesly o 20 hal.
a bylo placeno K 14.45 až 14.55. S novým žitem
byl obehod poněkud lepší. Ječmene na kroupy a k
krmení se nedostává, ale v ceně zůstal nezměněn
K 14.— až 15.—. S ječmenem pro sladovny a pi-
vovary nebyl obchod vůbec žádný. Oves byl chabý.
15
article
Nabidka je sice mírná, zejmena zboží jemné jest
skrovně nabízeno, ale ani konsumenti nejeví valn
koupěchtivosti a obraty zůstaly slabé. Ceny zlaci-
něly proti týdnu předešlému o 20 hal. a dle barvy
a čistoty byl placen K 13.80 až 14..70. S kukuři
byl obchod míný. Placena byla K 15.50 až 15 80.
O stále šířících se nebezpečných zhoubcích na-
šich ovocnýcb a okrasných stromů. V poslední době
měrou povážlivou šíří se v našem království na ja-
bloních rakovina Jevi se nám obyčejně z počá tku
tak, že kůra na určitých místech naduří, načež schne,
se trhá o odprýskává, čímž vznikají hluboké, až na
dřevo sahající, otevřené rány, jež maji na svých
okrajích boule. Jindy jeví se rakovina jen jako na-
duřenina s větší neho menší trychtýřovitou prohlu-
bincu. Doporučuje se místa rakovinou stižená čistě
vyřezati a polříti zahradnickým voskem neb mnohem
lépe vápenným mlékem, do něhož se dají 29% modré
skalice a pak pokrýti směsí z hlíny, hovězí krve a
telecích chlupů (tak je nejlépe i všechny rány na
stromech hojiti). Nesázejme též ovocné stromy do
půdy příliš vlhké, leda „do kopečku“! Nehnojme jen
dusíkatými hnojivy (močůvkou), nýbrž takovými, která
obsahují kyselinu fosforečnou a vápno. Pěstujme kůru
16
article
Hodně světla a vzduchu do sadu! Dále poškozovány
bývají v poslední době hojně různé stromy pěstované
(zvl. jasany) a z ovocných zvláště jabloně, housen-
kami drvopleně maďalového, žijícími v dření kmene
neb větví. Chodba vyhlodaná žlutou a černě tečko-
vanou housenkou touto jest vždy spojena s povrchem
stromu děrou, kterou se provětrává a skrze kterou
vyvrhuje se rozhlodaně dřevo i trus, dle čehož
snadno poznáme, jakož i podle vytékající z ní někdy
mízy. Díru takovou vyčisťme, pak do ní vstříkněme
nalou stříkačkou trochu sirouhlíku a ihned těsně
ucpeme. Páry sirouhlíku proniknou do chodby a usmrt
housenku. Také dlouhým drátem na konci s háčkem
podaří se nám někdy housenky vytáhnouti neb aspol
těžce poraniti. Sírouhlíkem ničíme též červené hou-
senky drvopleně vrbového, rovněž hojně se vysky-
tujícího, které takřka všechny druhy stromů obývaj
a dřevo jejich různě točenými chodbami provrtávají
Také dlužno sbírati během června, července a srpne
motýly obou druhů na kmenech ve dne tiše sedící
Bližší zprávy o těchto škůdcích podá na žádos
Český odbor rady zemědělské (Václavské náměstíč.
799), jenž prostřednictvím své výzkumné stanice fy-
siologické při české technice zodpovídá bezplatně
všechny dotazy po chorobách rostlin pěstovaných
K dolazu připojeny buďtež: chorobná rostlina nek
její čásť a domnělý škůdce. Dopisy a vzorky na Český
odbor rady zemědělské jsou porta prosty, když zašlou
se prostřednictvím obce neb hospodářského spolku
když na obálce napsána je poznámka: „K vyzván
rady zemědělské prosto poštovného.
Český odbor rada zemědělský
Český odbor rada
17
article
Pokračovací školy průmyslové, kupecké a j
v král. českém r. 1903—1904. Zemský výbor před-
ložil sněmu obvyklé statistické přehledy o stavu po-
kračovacích škol průmyslových, kupeckých a j
v království českém ve školním roce 1903—1904
připojil zprávu o své činností ve příčině těchlo škol.
zejmena o rozdělení dotací, které pro rok 1904 byly
do zemského rozpočtu ku podpoře jich vloženy.
Nově zřízeno a školním rokem 1903—1904 otevřeno
bylo 20 pokračovacích škol, a to 15 českých ai
německých. Počátkem roku 1904—1905 otevřeno bylo
pokračovacích škol 1I, a to 9 s českou a 2 s ně-
meckou řečí vyučovačí. Počet pokračovacích ško
průmyslových, kupeckých a jiných vzrostl ve školním
roce 1903 —1904 na 455 škol. Z tohoto počtu jes
chilapeckých škol s vyučovací řečl
českou německou úhrnem
průmyslových . . . . 231
obchodních
průmýsl. a obehodníchs
loď iřských . . . . .
zlatnických . . . .
hostinských . . . .-
knihařských . . ..
knibkupeckých . . .
kožešnických . . ..
rukavičkářských . . .
průmysl. a tkalcovská
celkem
z nichž je 270 čili 62.79 proc. s vyučovací řečí
českou a 160 čili 37.21 proc. s vyučovací řečí ně
meckou. Divčích škol jest 25, z nichž opět jest
s vyučovací řečí
českou německou úbrnem
průmyslových . . . . 14
obchodních
průmysl, a obchodních
celkem
Celkem tedy divčích škol 25, z nichž 16 čili 64 proe
jest s vyučovací řečí českou a 9 čili 36 proc. s vy-
učovací řečí německou. Učitelů působilo na 430
chlapeckých školách českých 2060, německých 894
celkem 2954. Ze žáků na školách českých bylo ná
rodnosti: české 30.040 čili 98.50%, německé 459 čii
18
article
1.50%. Na školách německých bylo žáků národnosti
české 2625 čili 16.550, německé 13.233 čili 83 43 9%.
Z celkového počtu 46.357 žáků na školách obou řeč
vyučovacích byli nejvíce zastoupení obchodnici 5164
čili 11.14%, obuvníci 4391 čili 9.47%, zámečníci
3949 čili 8.52b, krejčí 3176 čili 6.85%, truhláři
3108 čili 6.70%, pekaři 2534 čili 5.47%, řezníci
uzenáři 2109 čili 4.55%, zedníci 2016 čili 4.35 0.
Nejmenším počtem žáků byla zastoupena tato te-
mesla: cínaři (2), pumpařů (11), postřihačův (12)
cihlářů (13), zlatotepců (14), jirchářů (21), punčo-
chářů (25), mydlářů (26), perlařů (42), barvířů 44).
Bez živnosti bylo 116 žáků čili 0.25%. Celkový
roční náklad na 430 škol chlapeckých rozpočten na
1,364.447 K 85, z čehož K 947.550.63 čili 69.45 0
připadá na náklad osobní a K 416.897 22 čili 30.550%
na náklad věcný. Vydržovací náklad roční na 270
škol českých s 1086 třídami (odděleními) a 30.499
žáky činí K 895.763.10 a na 160 škol německých
s 593 třídami (odděleními) a 15.858 žáky korun
468.684.75. Průměrný roční náklad celkový byl pak
na 1 školu vůbec K 317313, na 1 třídu vůbe
K 822.45, na 1 žáka vůbec K 29 43. Celkový roční
náklad na 25 pokračovacích škol divěích činil kor
252.384 09, z čehož K 175.371.25 čili 69.499 % připada
na náklad osobní a K 77.01284 čili 30.51% na ná-
klad věcný. Z tohoto celkového nákladu připadá na
16 škol čuských se 79 třídami (odděleními) a 2193
žákyněmi částka K 190.475.24 a na 9 škol něme-
ckých s 26 třidami (odděleními) a 510 žákyněmi k
třída
19
article
55.908.85. Čini tedy dle toho vydržovací nákla
roční na jednu školu dívěí českou K 12.279 02, ně-
meckou K 6212.09, na jednu třídu školy české
2487.03, německé K 2150.34, na jednu žákyni školy
české K 93.43, německé K 109.62. Průměrný roční
náklad vydržovací na jednu školu dívčí vůbec činál
K 10.095.36, na jednu třídu K 2403 66, na jednu
žákyni K 96.59. Z celkového ročního nákladu vy-
držovacího pro školy chlapecké a dívčí per
K 1,616.83195 bylo uhrazeno: státem K 405. 750.0
čili 25.10%, okresem K 127.535.00 čiti 7.899%, obci
K 216332.31 čili 13.38%, obchodní komorou korun
101.616.20 čili 6.28%, jinými činiteli K 142. 689.70
čili 8 83%, školným a zápisným K 103.040 70 čili
6.37%, podporou země K 245 590.00 čili 15.199%.
takže zůstává neuhraženo 274.278.03 čili 16.964%.
Přihližeje k těmto okolnostem usnesl se zemský vý-
bor v sezení, konaném dne 4. listopadu 1204 na
tom, vložiti do návrhu zemského rozpočtu spro rok
1905 k podpoře pokračovaeího školství průmyslového
a kupeckého v kap. IV. tit. 1. § 1 následující do-
tace: 1. pokračovacím školám průmyslovým, kupe-
ckým a j. chlapeckým: a) v Praze 29.0000 korun,
b) venkovským 196.000 K, úhrnem 225.000 korun,
2. odborným školám pokračovacím: a) zlatnické v
Praze 6000 K, b) strojnické v Praze Libni 3500 K
c) rukavičkářské v Praze 500 K, úhrnem 10.000 K.
3. pokračovacím školám dívčím: a) v Praze 10.000 k
b) venkovským 9000 K, úhrnem 19.000 K, 4. prv-
nímu ženskému výrobnímu spolku v Praze 600 K
úhrnem 254.600 K. V dotaci uvedené pod čís. 1. a)
obsažena jest též podpora 6000 K pokračovací škole
průmyslové, spojené se stální školou průmyslovou
v Praze.
Praha
Libeň
K , 4 . prv
20
article
Stačení sazeb dopravy denajské. Vývoj dopravy
dunajské v letošním roce liší se podstatně od po-
měrů v předchozích obdobích. Význačnou pro stav
dnešní jest svobodná soutěž co do dopravy kusového
zboží při dopravě po vodě mezi dunajskou paropla-
vební společností, uherskou říční dopravní společ-
ností, jihoněmeckou paroplavební a srbskou říční do-
pravn společností. Soutěž přivoděna výpovědí kar
telní smlouvy a má za důsledek pokles přijmů do
právních, který dosahuje u některých předmětů až
50%. Stlačení zásob má však i v zápětí, že četné prů-
mysly, které dosud dopravovaly zboží své po dráze.
volí cestu vodní, protože rozdíl sazeb železničních
a dunajské dopravy je tak značný, že nepohodlí do-
pravy vodní nepadá na váhu. Ba i textilní zboží do-
pravuje se — v malé ovšem míře — po Dunaji
Stoupnutím dopravy nejsou ovšem vyrovnány úhony
vzniklé tak značným snížením sazeb. Slav tento
zhoršen ještě tím, že doprava proti proudu následkem
malé sklizně uherské klesla: zvláště úbytek dopravy
kukuřičné se silně pocituje. Uspokojívě vyvíjí se do
prava dříví. Protože dopravní sjednávky učiněny pe
většině až do podzimu, lze se stíží nadíti zlepšení
ještě v tomto roce, ač není vyloučeno, že soutěž spo-
lečností co de dopravy kusového zboží bude do konce
roku skončena dohodou. Dobrým momentem jsoo
příznivé zprávy o vyhlídkách skliznových
Nová zenědělská knihovna. Jako příloha „Ho-
spodářského Listu“ chrudimského a za redakce p
řed. A. Eckerta počala vycházeti v Chrudimi „Nová
zemědělská knihovna“. Zahájena je spisem p. MUC
Moravce: „Cizopasníci našich zvířat“. Po jeho do
končení bude vycházeti díle dra, techn. J. Munzar
A Eckert
J Munzar
Dunaj
Chrudim
MUC Moravec
21
article
„Rostliny píení“. Roční předplatné (12 sešitů) čin
B korun
Z trhů železálských. „Brl. Tgbl.“ přináší tuto
situační zprávu o stavu německého průmyslu
železářského: Převaha syndikátů nad obchodem způ-
sobila, že se obecenstvo vždy táže při posuzování
situaee: jak daří se závodům, jaká jest jich zaměst-
nanost. Zájem o obchod železářský ustoupil v po-
zadí. Veřejnost spokojuje se zprávami z obvodů prů-
myslových, jichž autoři posuzují vše s hlediska ře-
dítelů závodů. Ze zaměstnanosti závodů soudí se na
dobrý stav obchodů železářských. Není to vždy
správno. Roku 1905 bude vývoj německého obchodu
železářského obdobný s vývojem obou předchozích
let. V prvém pololetí stoupá spotřeba a i ceny rostou.
Obvyklé oživení jarní. V druhém pololetí poptávk
ochabuje. Spotřeba žije z ruky do úst a velíké ob-
jednávky jsou řídky. Konečně obchody uváznou. v
prvých měsících tohoto roku sjednali střední a menší
ořchodníci vzhledem k nadějným zprávám tržním
větší objednávky. Také čekané utužení organisace
průmyslu železátského padlo na váhu. A nyní jest
opět patrno, že úhrada byla přilišná. Zvýšiti ceny
nelze ani u jediného produktu. Nabídka jest přes ve-
škery dobré zprávy o průmyslu větší poptávky. K tomu
druží se fakt, že svaz oceléřský nevyváží již za
každou cenu. Důsledek zmenšeného vývozu jest vze-
stup nabídky domácí. A při tom staví se nové oce-
lárny. Bureaukratismem syndikátů trpí obchod ne-
nálo. Nedodávají se žádané známky a kdo se brání.
nedostane zboží vůbec. — Německá produkce
surového železa činila v dubnu 1904 894..393 t. proti
895.908 t. v březnu a 883.298 t. v dubnu 1904.
V prvých čtyřech měsících t. r. jest produkce letošn
o 70.000 menší.
22
article
Nová srbská pějčka. Dle osnovy zákona, podané
skupštíně, obnáší půjčka srbská 223.000 obligací po
500 dinárech ve zlatě (476 K). úhrnem 110 mill. din.
Emissní kurs jest 831/2. Cizí kolky budou na úče
Srbska. Úroková míra činí 41/2 proc. Splatnost v 50
létech. Královská vláda má se zavázati, vyjímaje
případ nevyhnutelně nutnosti, do roku od doby umí-
stění všech obligací, na žádný způsob však do konc
r. 1907 neučiniti žádnou půjčku v cizině bez před-
chozího souhlasu smluvných bank. Královská vlád
může dle smlouvy o této půjčce dáti za stejných
cen a podmínek smluvným bankám přednost pro
konversi 5proc. půjčky z r. 1902, kdyby k ní došlo.
Kupony a obligace této půjčky budou od kterékoli
daně nynější i budoucí, jakož i od všech tax a při-
rážek v Srbsku osvobozeny. Proto budou kupony
tažené obligace beze vší srážky vypláceny. K čemu
se půjčky použije, sdělili jsme už dříve. O půjčku
tuto nastane ve skupštině prudký parlamentní b j
Agituje se silně pro Erhardovu továrnu na děla, jejíž
ředitel mešká v Bělehiradě a nabízí dodati Srbsku
děla za cenu 305.500 franků za batterii a na zapla-
cení přijati 5 proc. pokladniční poukázky. Návrh ten
zamlouvá se opposici, poněvadž by se jeho při jetím
stala půjčka téměř zbytečnou.
Trhy. Trh na hovězí dobytek a zboží v Sobě
slavi bude 5. červnu
Ukončený koukurs. Karel Čamra, klobouční
v Jindř, Hradcí (10. prosince 1904).
Erhardův
Čamr
Srbsko
Bělehirad
Jindřichův
Hradce
23
article
Banky, záložny a spořitelny.
Hospodářská záložna na Chvojně konati bude v
neděli dne 1. června o 8 hodině ranní v zasedací slní
obecního zastupitelstva ládné valné shromá ždění
Rezvaha za rok 1904 vykazuje aktiva: Hotovos
pokladniční 407 K 29 li, zápůjčky směnečné 53.521k
32 h, zápůjčky hypoleční 8050 K 27 h, vklady u
ných ústavů 25.613 K 86 h, nábytek a tiskopisy 277
K 54 h, pozemky v Rokýlně 2728 K 07 h, dlužníc
pochybných pohledávek 153 K 63 h, úroky neuhra-
zené 650 K 85 h, úhrnem 91.402 K 83 h. Passiva
Závodní podíly 8160 K, vklady 76.038 K 78 h, reservní
fond 6744 K 73 h, úroky napřed přijaté 459 K 32 h
Úvěrní spolek při Živnostenské bance. Ve včerejší
schůzi výboru úvěrního spolku soukromých firem
zvoleni byli jednomyslně: předsedou výboru cís. rada
p. J. Ronz a místopředsedou téhož pan Jar. Ho-
řínek.
J Ronz
Jar
úvěrní spolek
24
article
Trhy peněžni.
Pražská bursn.
V Praže, 22. května. (Pův. zpráva »Nár. Listů«.)
Vzestup akcií strojírny, dříve Daňkovy, který činil na
dnešní vídeňské burse 19 K, byl středem zájmů i na
našem domácím trhu. Vzestupná tendence tohoto
papíru projevila se zde již v sobolu, kdy došlo k
zvýšení poplávky o K 7.5 a ještě více dnes, kdy kla-
deno za akcie tyto K 471.—, o K 16.— více než
v sobotu. Poptávka pražská převyšuje sjednávky vídeň-
skě o 2 K. U nás k obchodům nedošto, ale na za-
jímavosti faktu tím neubylo. Jaký jest motiv jehor
Jední zří ho v značné zaměstnanosti v závodu, v čet-
ných a výnosných objednávkách hlavně ciziny u to-
hoto závodu, druzí hledají ho v snahách kterési sku-
píny o nabyté moci v podniku. Usuzuje se více, soudi
se ze zevnějších známek, jasného výkladu není. Ale
není také přezvěstí, které by ohlašovaly obrat dnešního
vývoje tohoto papíru. Také dnešní trh nevybočil jinak
celkem z klidného směru, neboť k závěrkám došlo jen
pořídku. Sjednány zástavní listy haličské akciové
hypoteční banky za K 99.021/2, zástavní listy téže
banky za K 99.05, zástavní listy moravské spořitelny
K 100 25, zástavní listy moravské hypoteční banký
za K 100.421/2 a akcie první české továrny orientát-
ských cukrovínek za K 258. Dále kladeno za akeie
Živnostenské banky K 246.—, české banky »Unione
K 247.—, české společnosti pro průmysl cukerní
K 170.—, strojírny Daňkovy K 471.—, zajišťovací
banky K 210.— peníze.
Daňkův
český banka
25
article
Otficiální záznamy znějí
Otficiální záznamy znějí
Zástavní listy české byp. banky 5%
31je
Základní úpisy české zem. banky 4 %
Kom. dl. úp. čes. zem. b. (ve zl.) 4 %
» . . , (v K) 4 %
Mel. úpisy » » » (ve zl.) 400
» » » (v K) 4 0
Žel. » » . ,
Dlužní úpisy České prům. banky 412
Dlužní úpisy Ustřední banky
49%0
českých spořitelen ..
Zástavní listy mor. hyp. banky 5
Kom. dl. úp. mor. zeměd. banky
Želez. úpisy
Zástavní listy I. mor. spořitelny
„ „ hal. zem. banky
41/2
Kom. dl. úpisy » ,.
Železnič.
Zást. listy Hal. akc. hyp. banky 4 1,
„ » Rak.sherské banky 4 %
» Dolnorak. byp. ústavu 4 0
» 31/2
Český průmyslový
Ustřední banka
Hal
4 1
26
article
Kom. dl. úp. . . , 31/ 0
Kom. dl. úp. . . , 31/ 0
Zástavní listy Rak. hyp. banky 49%.
Prior. obl. spol. rak. míst. dráh 39%.
Únorová spol, renta (v pap.) 4.29
(ve stř.) 4.2 0
Dubnová »
Květnová » » (v pap.) 40%
Červencová spol. renta (ve stř.) 409 0
Rakouská zlatá renta . . . . 4 %.
» korunová renta . . 49%
„ investiční » . . 31/2
Česká eskontní banka . . . . akcie
Česká banka Union . . . .
Česká průmyslová banka . . .
Česká zajišťovací banka . . .
Haličská akc. hypoteční banka .»
Hospodářská úvěrní banka . .
Moravská eskontní banka . .»
Pražská úvěrní banka . . . .
Rakousko-uherská banka . ..
Zál. úv. ústav v Hradci Králové
Živnostenská banka . . . .
Českomoravská strojírna . . .
Daňkova strojírna . . . .
Rustonova strojírna . . .
Česká báňská společnost . . .
Česká společnost cukerní . . .
Český pivovar v C. Budějovicích
Kolínská továrna chemická . .
Podolská cementárna . . . .
Poldina huť . . . . . . .
Pražská železářská společnost
První česká raf. v Modřanech
» tov. orient. cukrov.
Z Vídně, 22. května. (Závěrečné úřa dni
kursy.)
587.—
101.05 Ivovskočernovická
Únorová renta.
100.60 spol. stadre rako uh. 669. —
květnová ..
jižní dráha . . 89.60
100 35
červenc.
101.05 štyrsko-hr.-köll. . —. —
řijnová ,
119.70 severní dráha . 5830.—
rakousků » zlatá
rak. severozáp. dr. 432.—
100 50
» kor.
118 30
pardubická dráha
uherská » zlat
98 20
„ kor.
česká sev. dráha . 366.—
93.45
rak. invest. renta
89.50
buštěhradská A
uher. ,
1134.—
49% zást. listy Hyp
pražsko - duchcov.
banky král. č.
duchcov.- podmok.
31/290 zást. 1. Hyp.
2340.—
ústecko-tepl. dr.
banky král č.
983.—
dunaj. paroplavebo
4% kom. dluhop.
655.—
rakouský Lloyd
Zem. banky kr. .
360.—
turecká tabák. rež.
4% žel. dl. úpisy
622.—
rak. zbrojovka
Zem. banky kr..
Prior
Daňkův
Rustonův
doktor
Lloyd země
Rakousko
Hradec Králové
C . Budějovice
Modřany
Vídeň
Český eskontní banka
Český banka Union
Český průmyslový banka
Český zajišťovací banka
hypoteční banka
úvěrní banka
eskontní banka
uherský banka
živnostenský banka
Český báňský společnost
Poldin huť
železářský společnost
0 Dubnová
štyrskýhr
27
article
Rudolfova hut
státní losy 1560
532.25
159.30
alpská montan. sp.
po 500 zl.
561 50
rým.muráň. spol.
po 100 zl.
550 —
Poldina huť .
státní losy 1864
2688.—
485 —
praž. želez. sp..
losy úvěrního úst.
1570. —
b42 -
česká montau. sp.
vídeňl. I. komun
469.—
171 60
Daněk . . .
tisské losy ..
264.—
západočeská ubl.
143 35
turecké losy
1647.—
severočeská uhl.
rak.-uh. banka
655.—
668 —
mostecká uhl. sp.
rak. úvěrní ústav
vídeň. stavební sp
309.—
b. anglo-rakouska
hirtenberské . . 1042.—
542.—
vídeňská unionka
623.—
454.50
Schodnica .
b. pro země rak.
haličsko-karpatské 995.—
789 . 00
uh. úvěrní banka
553.—
peštská vagonka
banik. jednota .
devisa němečka . 117.38
1027.—
r. úst. pro úv. poz
» pařížská . 95.40
Rudolfov
Poldin huť
úvěrní banka
28
article
Česká průmyslová
» curyšska . 95.27
banka. . . . 416 —
* londýnská 240.2
roln. úvěr. banka 404 —
dvacetifrank . . 19 10
česká b. Umon . —.—
marka papírová . 117.38
Živnost. banka . 246.—
» . 253 7
králodvor. cement. 944.— rub
Eskontní sazby 211/14—31/2 procenta.
Po pevném průběhu konec následkem menšich
míslních a peštských reálisací částečně slabší. De-
datečná bursa: Aipinky 535.—.
k. Z Vídně, 22. května. (řelefgr. »Nár. Listů«.)
Denní bursa. Zprávy o novém poklesu kursů na
novoyorské burse byly dnes úplně paralysovány zpra-
vami z Pešti, které oznamovaly přiznivější pojímáni
uherské situace. V prvé řadě uherské kreditky značně
zlepšily. Přiznívé zprávy o stavu osení způsobily na
druhé straně výhodně na tendenci trhu dopravního.
Akcie státní dráhy, polabské, dunajsko-paroplavební
a také buštěhradské B byly vyšší. Zvláštní pevnostl
vynikly hodnoty továren na zbrojtvo, hirtenberské
zbrojovky následkem zpráv o příznivém stavu státní
půjčky. Na pohyb železařského trhu měl značný vlie
dnes komentář, ku poslednímu communiqué pražské
železářské společnosti přičíněný. V alpinkách došlo
k větším prodejům; jejich kursy byly značně tísněny.
Vídeň
Pešť
95.27 banka
Aipinka 535