ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 10a81410-75c5-11dc-8307-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 32 celkem · entity: place 33, person 61, org 7, work 2
1 masthead
Ročník XXXXVII
2 masthead
oodel sr emolnžsG mnloi
3 masthead
V Praze, v úterý dne 15. ledna 1907.
Praha
4 masthead
Pestenilsie vhkoj
5 masthead
v si sbesbo
6 masthead
Čísio t5
7 article
Na ranní a odpol. Ilsty předplácí aes v Praze v sdzalnistra r leta . . . . S K —k s drojí donáškon á něse nštnt lds . . . . 7 K 50 ve dlialkácht . 2 K 90 u pe plrani s tvrt lela . . . . 9 K o0n s drojí zisllkon- na mesl čtnit let
Praha
8 article Nedočkají se, čeho by rádi!
Nedočkají se, čeho by rádi! Svolá vláda po slavném pohřbu kuriát ního parlamentu vídeňského za měsíc český sněm a vyzve jej, aby dodělal započatý v listo- padu 1905 karton nového volebníh řádu svého dle famosního námětu Gant- schova? Nedávno ještě prohlašovaly vládě blízké listy, že vzhledem na veliký rozruch volební letos na jarní sněmování zemské ne- lze ani pomyslit. Avšak najednou v minulém témdni rozlétly se z Vídně pověsti opáčnét že v únoru nejen dojde ku cestě panovníkově do Čech, klerouž má býti zahájen znova po kus o překlenutí propasti dělící oba národy zdejší zlatým mostem národní dohody, načež bude svolán sněm český, aby ve smířlivém tom ovzduší jednak vyléčil zubožené finance zemské, jednak sebe sama opravou svého zvetšelého, neudržitelného »řádu« volebního z dílny nebožtika »arciministra« Rakouska, Němce Antonína ryt. Schmerlinga — blah paměti . .. Pověstem těm dodal pak váhy vídeňský »Fremdenblatt« zprávou, telegrafovanou vládní korespondenční kanceláři z Vídně k nám, že prý J. E. ministerský předseda baron Beck rozmlouvaje s německým hrabětem Olakarem Czerninem kladl důraz na nezbyt- nost opravy volebního řádu pro zemský sněm král. českého, př čemž prý však spolu pana hraběte ujistil, že »vláda za žadných okolnosti neopustí princip zájmového zastoupen ve sněmech zemských. « Avšak téhož dne, na sobotní schůzi vý- konného výboru národní strany svobodo- myslné v Praze, přítomný předseda našeho poselstva ve Vídni dr. Kramář s rovným dů razem prohlásil, že zprávy, jakoby se opět připravovaly českoněmecké dorozumívací ná mluvy jsou bezpodstatny, a že před sednictvu říšského poslaneckého klubu strany není o podobném ůmyslu vlád pranic známo. —
Němec Antonín Schmerling Beck Olakar Czernin doktor Kramář Vídeň Čechy Rakousko Praha národní strana svoboda zlatý most národní dohoda
9 article
Kdo to tedy šířil všachny ony pověsti liché a za jakým účelem? Věc stává se ještě zajímavější nedělní enunciací zdejší »Bohe- mie«, že prý tyto pověsti o svolání če- ského sněmu v měsíci únoru způsobiiy v kruzích německých poslancůz Čech velikounevoli, takže hodlajíst dojíti na ministerského předsedu a co nejdů- tklivěji mu domluviti, aby sněmu českéhov době tak naprosto nepříznivé, jakou jest roz- čilená doba před volbami, nesvolával. Ob- zvláště rozčilen pak jest známý bojovný ko- hout Němců prof. A. Bachmann, který proti únorovému sněmování českému brojí těmito námitkami německými: K hospodářské práci. t. j k léčení zemských financí se Němci ne- propůjčí, dokud nepomine dosavadní česko- feudální zemský výbor (v němž mají Němoi dva zástupce) a to jeho loupežné hospo- dářství (Raubbau) oproti Němcům v Čechách. kteří za svou polovinu daní, již zemi platí ničeho nedostávají. Pro nějaké politické dílc míru není však teprve podmínek, poněvadž Češi, jak ukázala poslední řeč jejich dra Herolda na sněmu nejsou pořád ještě tak zkroceni, aby přijali požadavky Němců ne- soucí se k autonomii národní, kterouž oni vzdorně odmítají jako roztržení království. Za takových neblahých poměrů nemožno prý věru lámati přes koleno takovou důležitost národní, jakou jest změna volebního řádu sněmovního a změna zřízení zemského. A proto nechť prý vláda od nevčasného svo- lání sněmu v únoru t. r. moudře upustí. Pan prof. Bachmanu nepotřebovalse
Čo Němec profesor A Bachmann Čech Herold Bachman Ob Čechy
10 article
n d otémosi mnoe
11 article
tolik namahat, stačilo vyjádřit myšlenky nejvěrnějším strážcem drahocenné té perly v koruně Habsburgův, jež slove korunou stručněji a říci prostě: Nám Němcům jdeo českou. to, abychom při změně volebního řádu pro Dospívají li opravdu ve Vídni ku po- sněm český vynutili si nejen pouhé rozdě- znání, že to po starých prohnilých mostech lení českého sněmu v národuí volební více nejde, pak nechť neupadají v blud nový kurie (pro zemský výbor, pro volby sně- a nedomnívají se, že se jin lépe a bezpečněji movních zástupcův při ústavech zemských půjde po nových — ledabylo sroubených, ae atd) nýbrž v národní kurie se své- tak díme »fórových« lávkách politických ne- mocí zákonodároou a samosprávnou, s prá- dočinův a lavírujicí polovičatosti, vem veta proti usnesením většiny která hledí nasytit vika, aby koza při tom sněmovní při nejvážnějších dů- zůstala celá, ale venkoncem nikoho neuspo ležitostech národních a zem- kojí, nýbrž jen důkladně všecky roztrpčí. ských. tak aby Čechům nebyla jejich vět- šina sněmovní nic platna, nýbrž abychom jí Příklad takové zpozdilé, k žádnému my Němci svým kurintním »ne« mohli kdy- šťastnému rozřešení sporných otázek neve- koliv nastaviti nepřekročitelnou muří nohu. doucí politiky zeje nám povážlivě opět vstříc Avšak poněvadž až dosud čeští poslanci ne- ze vzpomenutého signalovaného výroku páně chtějí se k této koncesi dát schýlit, nýbrž Beckova, že vláda ve sněmech zem- svorně a vzdorně proli ní se týčí, nehodláme ských nedá padnouti ošemet- také my Němci svolit ku žádné změně vo- nému principu zastoupení zájmo- lebního řádu Schmerlingova, byť byl sebe vého, jejž právě vlastnoručně červivější a opravy potřebnější, nýbrž chceme jako Upasový strom porazila tu veteš, pokud možná, dále chrániti, až zkácela v parlamentě vídeňském.
Habsburgův Němec Čecho Beckův Schmerlingův Vídeň
12 article
Češi změknou a povolí. — Jaký v tom státnický rozum? Jaká logika To jest ta pravá příčina, pro kterou ně mečtí poslanci budou na zejtří domlouvat jejich parlamentech dobré to, co jest jim ministerskému předsedovi, aby sněm krá v parlamentě pospolitém špatné a záhubné. lovství českého nesvolával po pohřbu vídeň- Z vídeňské poslanecké sněmovny vyha- ského parlamentu ve zjitřeném a rušném zuje vláda privilegované kurie velkostatkářův předvečeru volební kampaně: hrozny jsou a obchodních komor, ale v našem sněmu ještě kysely, v českém národě není ještě po domácím nám je chce nadále »za všech rozumění a smyslu, jaké by vzešlo zemi okolností« pro radost zachovat a petrifikovat? české z jejího rozdělení na zemi německou. Tážeme se, jakým právem, jakým dů v níž by statisícům Čechů kynul osud ujař vodem slušným má zde 400 lidí velkostat mených helotův, a na oblasť česko-německou kářů podržeti na věčné časy 70 poslanců v níž by Taschkové, Tittové a Sehreinerové třetinu celého sněmu. Platí snad tak ne plzeňští chtěli míti výsady pro menšiny ně- smírné daně? Neplati dohromady než asi mecké a jazyk německý ve všech úřadech 8 mil. K daní realných, tvoří mizící men soudech. Časem, doufají patrně, se poměry šinu v zemi a nicméně takovou výsadu — v branném táboře českém žádoucně změní v době, kde se budou slátníci vídeňští py
Čech Čecho poslanecký sněmovna
13 article
Strany, držící dosud taki pevně prapon šnit a chlubit před cizinou, že Rakousko s jednoty a nedílnosti země české, strany těch obrodilo všeobecným rovným hlasovacím prá- českých, prof Masarykem tak nenáviděných. vem lidu. — »hurrah vlastenců« budou časem přemoženy K čemu té anomalie? Nu prostě, aby stranami, prostými nenávisti proti Němcům. český národ ve vlastním sněmu svém nedo- stranami, kterým se heslo o národní auto- šel spravedlivé dvoutřetinové většiny, jíž se nomii zalíbí více než myšlenka českého státu pan Prade tolik strachuje. — Nuže, necho a pak nadejde pro Němce chvíle žádoue konsulové vídeňští prohlédnou, kam s touto k německé práci na sněmu českém .. . Nuže politikou neupřímhosti a nerozhodnosti, jejíz my zase doufáme pevně, že zachovalému nespravedlivost vůči sobě národ český dobře lidu našemu stačí prohlédnouti tuto speku cítí a pozoruje — posléze doplují! Upadá laci svých národních škůdeův a nepřátel ve Seyllu, kdo se vyhýbá Charybdě ! — aby věděl, jak se zachovati a opatřiti pro všsshnu budoucnost.
Masaryk Němec Prade Charybda Rakousko
14 article
My doufáme a spoleháme naopak: že doba nebezpečné dnešní bezstarostnostia vlažnosti národní v tak mnohých kruzích ná- rodní společnosti jest překonána, že právě to nepokryté, patrně úsilí německých fu- riantův o naše poškození a zdolání na všech stranách a polích probouzí v širé oblast české opět tu žádoucí křepkost, ostražitost, sílu a vroucnost vlasteneckého ducha če- ského, která se objevovala v celých našici dějinách vždy tehda, kdykoliv bytu našemu národnímu hrozila cizota nástrahami nejzlo volnějšími a nejnebezpečnějšími. Tak bývalo tak bude opět. Přátelé jako nepřátelé naši záhy o tom budou přesvědčeni. A proto ať se také ví deňští páni nemýlí a nedomnívají, že hned vítr v Čechách se obrátí tak, aby pře- vážná většina národa resignovaně spokojo- vala se s politikou rakouskou, která by v Čechách vždy se více ohlížela na sebe nezřízenější a bezdůvodnější choutky něme- cké menšiny, nežli na nezvratně spravedlivé a potřebou životní opodstatněné požadavky šestimilionového domorodého národa, který byl, jest a zůstane vždy přirozeným a tudíž
Čechy
15 title
Proč má býti národům v zemských
16 title
Říšská rada.
17 article Poslanecká sněmovna. 474. schůze.
Poslanecká sněmovna. 474. schůze. Z Vídně, 14. ledna. (Zvláštoí telef. zpráva »Nár. Listů«.) Poslanecká sněmovna má nyní dva jednac pořádky. Stalo se již několikráte, že byl tam jednaci pořad oficiální a veřejný, druhý neofici- ální a tajný. Tentokráte objevila se výjimka v ten rozum, že oba pořádky jsou oficiální, oba ve řejné. Na jednom jest pořád ještě zákon proti kořalečnímu moru a zákon o titulu inženýrském. Na druhém jsou předměty ujednané na konfe- renei zástupců jednotlivých stran. Přes to však že stala se tam jakás takás dohoda o pracovním programu, který vyřizuje se vesměs jen a vý- hradně pilnými návrhy, prohazovaly se před- měty tohoto „jídelního lístku“, jak programu ří- kají, podle libostí sem tam. Zmatek dosáhl dnes vrcholu. Pročež odhodlalo se dnes presidium oznámiti, že v zejtřejší a pozejtřejší sehůzi pro jednají se tyto věci: 1. zákon o prodeji vína vinného moštu a vinné mladinky; 2. zákon, kte- rým mění se ustanovení o poslanecké immunitě 3. zákon o podomním obchodu; 4. zákon prot
Vídeň poslanecký sněmovna
18 article
nekalé soutěži a 5. zákon o reformě živnosten ského řádu. Tak alespoň učiněna přitrž stavu, o němt těžko říci, byl-li spíše smutný neho směšný. stavu, za kterého žádný poslanec nevěděl, e bude, ba nevědél ani, co se projednává, takže nikdo se nepřipravoval a také nebyl připraven ba že poslanci neměli po ruce ani tištěné před- lohy a zprávy výborové. Byl to stav, který by se byl zajisté důkladně zalíbil bývalému prosi dentu poslanecké sněmovny svob. pánu Chlu metzkému, stav ovšem, který jest zákono- dárněho shoru naprosto nedůstojný, zvláltě před jeho přirozenou smrtí. . Sněmovna za tři hodiny vyřídila dva zá kony: jeden bez debaty, toliž zákon o zástavnícl listech bukovinské zemsks banky, a pak zákon podle kterého provésji šesmůže exokuce vyrov nání, které se stalo důvěrníkyr obecními. Tento druhý zákon přijat byl posrožpravě skoro tří- hodinné, ve které vysloveny byly o novotě tétc všeliké, a dodáváme, nikoli bezpodstatné po chyby. Schůze skončena dříve, než se čekalo, by sestoupiti se mohl stálý výbor živnostenský.
Chla poslanecký sněmovna
19 article
Z Vídně, 14. ledna. (K. k.) Předreda hr. Velter zahajuje schůzi ve 3 ho 30 min. odpol. Mezi došlými spisy je pilný návrh poslanee dra. Weiskirchnera a sp., aby zrušilo se na řízení o zvýšení poštovních, telegrafních a telefon- ních poplatků a podaly přislušné předlohy. Dolazy podali poslanci: dr. Klumpar a s po urychlení jmenování soudcovských úřadníků z VIIi a IX. hodn. tř. v obvodu vrchního zemského soude v Praze: Černý a sp. po kázání P. Smetany v D brušce; dr. Sobotka a sp. po porušování jazy kové rovnoprávnosti u okr. soudu v Krnově; p jednání hl. berního úřadu ve Slaném proti paleč. skému statkáři Grohmanovi, a po porušování jazy kové rovnoprávnosti u katol. farního úřadu v Polské Ostravě a u okr. hejtmanství ve Frýdku. Sněmovna rokovala o pilném návrhu Götzovi stran pup lární jistoty zástavních listů Zemské banky bukovinské. Pilnost a meritum přijaty bez debaty v 2. i3 čtení
Klumpar Černá P Smetan Sobotka Grohman Vídeň Praha Krnov Slaný Ostrava Frýdek zemský banka
20 article
Dále jednalo se o pilném návrhu posl. Gižo ského stran narovnání, usnesených důvěrníky obce jemuž přiznává se právo exekuční. Pilnost přijímá se bez rokování 91 hlasy proti 21. Posl. dr. Ofner a Vouler opřeli se předloze. Po rušujé se jí prý právní jednota tím, že se ponecháví zemským sněmům organisovati velký obor právn péče. Posl. dr. Schlegel velebil bezvadné působen obecních prostředkovacích ústavů hornorakou ských. Posl. Kalsez konstatuje, že sprostředkující úslav obecní vyhovují potřebě obyvatelstva. Soudům n může se vždy důvěřovali. Po doslovu ref. dra Gižovského prohlásil že smírči úřady obecní nepřejímají žádné právní věe a mají dbáti pouze narovnání, usneseno rokován zevrubné. Při § 1. žádal posl. Nietsohe, by byl z komp tence prostředkovacích úřadů škrtnuť aspoň odstave b) § 1. (Spory o stanovení nebo opravení hrani nemovitých statků a služebností pozemkových.) Dáv přednosť smírčí působnosti soudce.
Posl doktor Ofner Vouler Schlegel
21 article
Posl. Sellz považuje zákon vůbec za škodný V zemích národně jednotných může snad prospěti Sociální demokraté budou hlasovati proti předloze Po zpravodajském doslovu schvaluje se § 1. dl výborového textu. Při § 2. vyprošoval si posl. dr. Sobotka, aby se projednávaly věci, o nichž sněmovna nebud dříve zpravena. Touto předlohou zasahuje se kompelence zemských sněmů. Přetížení soudů odpo mohlo by se zřízením nových okr. soudů a ne tako- vými zákony. Strany nedají se smiřovati před obe ními úřady; nečiníť toho ani před soudcovskou autoritou. Pro země koruny české je tento zákon naprosto nepraktickým. Nelze vynucovali smíry, anii by se stranám dosalo osobou práva znalou vy- světlení o právní povaze věci. Ohražuje se tak proti tomu, že se ministerstvu spravedlnosti dostáv práva vměšovati se do kompetence obecních úřadů Z těchto všech důvodů bude hlasovati proti předloze Posl. Potoczek vítá předlohu v zájmu ven- kovského obyvatelstva. On a polský klub budou hlasovati pro předlohu.
Posl doktor Sobotka
22 article
V drobném prodejii dpelsdní . . . . a ž k Ve dHialkách na venkové ranní čínsle. vdpolešní lnserát y plali se hotově zapřel Přsdnliceci a jaterty přijístí adssinl- stráce v Marissské nlici č. a. Tan naskšrejí se též redskce Ukárns a sapadica „Národnich Lilitae Bukopisy ve novracejí.
Tana Národnich Lilitae Bukopisa
24 article
Posl. V. Hrubý žasne, že dr. Sobotka se ohra- žuje proti instituci, již český národ několikráte po- žadoval v zemském sněmu. Předloha vyhovuje po- žadavkům venkovského obyvatelstva a poslouáí vážnosti obecní autonomie. Radostně uvítá zavedení zprostředkovacích úřadů v zemích české koruny. Úřady ty nebyly dosud zavedeny pro nedostalečnost platnýelnákonů. Na základě tohoto zákona zavedly by se zprostředkovací ústavy ve všech zemích, což by bylo dobrodiním pro nejširší kruhy obyvatelstva. zejména na venkově. Zrovna nepochopitelnými zdaji se mu námitky s autonomistického stanoviska. S na- vrženou změnou mobou antonomisté úplně souhla- siti, poněvadž provedení zákona v nejširší míře po- nechává se zemským sněmům. Také soudy budou tím zbaveny četných malicherných ličení. Nabáda své přátele hlasovati pro přediohu. (Hlučná po- chvala.) Předloha schvaluje se ve 2. a 3. člení a roko- vání přerušuje se Posl. Alvín Hanich dotazuje se předsedy ůstavního výboru, ro učinil, aby se dostala zprava o nařízeních dle § 14. na jednací pořad. Předsedovi jako místopresidentu říšského soudu musí býti trapno. že všechna porušení ústavy beztrestně platí i pro budoucnost. Zůstaly-li snad bezvýslednými podníknuté kroky, ať se vzdá svého mista jako předseda ústav- ního výboru, sice zůstane jméno Grabmayr pro všechny věky nerozlučitelně spojeno s polupným laktem, že jako předseda ústavního výboru a místo- předseda říšského soudu neuznal za vhodné zastati se dle své povinnosti a v čas ústavních práv lida- vého zastupitelstva. (Pochvala mezi Všeněmci.) Mezi došlými spisy, čtenými na konci schůze, je pilný návth posl. dra. Gessmanna a sp. o zákonné úpravě služného poštmistrů a poštovních expedientů.
Posl V Hrubá doktor Sobotka Alvín Hanich
25 article
Posl. dr. Pommer a sp. navrhlí změnu před- lohy o úpravě úřadnických platů. Žadají, aby v IlI. až V. (včetné) hodn. tř. nastával postup do vyššího platebního stupně vždy po 5 letech, v VI.— Vitl. (včetně) vždy po 4 letech, v IX.— XI. (včetně) po a. v nejblíže nižším platebním stopni příslušné hod- nostní třídy strávených služebních lelech. Příšti schůze bude zejtra v 11 hod. dopol. Bude se asi rokovati o pilných návrzích stran ob- chodu s vinem, vinným moštem a neučištěnýma vlnem, dále stran změny § 16. zákl. zák. o říšském zastupitelstvu (imunita), stran podomního obchodu, nekalé soulěže a změně a doplnění živnosten ského řádu. Konec schůze v 6 hod. večer
Posl doktor Pommer Vitl
26 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 14. ledna. (Z uherské ko- alice.) Idylický klid, jenž panoval v uherské koalici, počíná se v poslední dobé povážlivé ha- titi. Sotva že se Košutovi a dru. Wekerlovi po- dařílo zažehnati rozčilení, vzbuzené ve straně ústavné a lidové známým Košutovým oběžníkem k venkovským přívržencům strany neodvislosti, vznikly v samém lůně Košutovy strany nepřijem- nosti následkem špatné discipliny některých čle- nů, kteří neváhali veřejně agutovat proti strané a nyní příbyla k tomu i aféra ministra sprave- dlnosti Polenye, jehož bývalý peštský vrchní starosta Halmos obvinil ze zišlných skutků, prováděných v době, když Polonyi býval ješte právním zástupcem města Pešti. Poněvadž Hal- mos odmítl Polonyovo vyzvání na souboj a po- ukázal jej na cestu právní, nezbude nyní Polo- nyovi, než aby buď Halmoše pohnal před soud, aneb aby z jeho nařčení „odvodil důsledky“. Novou nepříjemnost způsobil koalici též mi- nistr spravedlnosti, Polonyi, nařízením, aby zem- ský soud v Rěce užíval také jazyka maďar- ského. Dosud byla tam soudním jazykem vla- ština a pro věci, týkající se námořnictva, také chorvatština. Uživání maďarštiny u rěckého sou- du příčí se zákonům, platným v Rěce. Rěčti ad- vokáti, jak jsme již sdělili, podali profest proli Polonyovu nařízení a do Pešti povoláni bán chorvatský hr. Pejačevič i rěcký guverněr hr. Náko, aby poradili vládě, jak se má zacho- vati v Rěce. HIr. Pejačevič hájí stanovisko, že nařizení pro Rěku mají se diti jen v dorozumění s chorvatskou vládou, na nařízení musí býti i bá- nův podpis a bán mohl by svůj podpis dáti jen v tom případě, vyhoví-li se zákonitým právům Chorvatska. Guvernér Náko stojí však na stano- visku vlády peštské, že v Rěce rozhoduje pouze
Košut Košutův Polonyi Hal Polonyův Pejačevič Náko Praha Pešť Pola Chorvatsko Rěce
27 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V Praze, dne 13. ledna. („Čtenáři.“ —I.) Vím o pěkném, slušném, po případě celodenním a trvalém zaměstnání pro snaživého, inteligentního milionáře. Nastoupiti by mohl třeba hned, nehleděl-li by ani tak na plat, jako na vlídné zacházení, jež ochotně bylo by mu zaručeno třebas i notářským úpisem. Ovšem jen tenkráte, kdyby útraty, spojené s vy- hotovením tohoto notářského úpisu ctěný pan milionář sám zi uhradil ze svých prostředků. Pana milionáře, jehož oferta se mi nejví bude zamlouvati, přijmu sám do svých soukro- mých služeb, zacházeti s ním budu velmi blaho- sklonně, takřka jako se sobě rovným, a jednou tydně, řekněme v neděli odpoledne, milerád je mu povolím „východ“ až do příštího rána, nej- déle do sedmé hodiny v zimě a v létě do šesté. Nic nebudu míti proti tomu, kdyby v prázdne chvíli, někdy třebas i v mé přítomnosti, chtěl si zapálit lepší nějaký doutník, neboť i já sán nepohrdnu časem i drahocennějsím doutníkem nežli jest c. k. kuba. Aby se zbylečně nahlásilo milionářů hned Lůlví kolik najednou, povím, jak si véc před- stavuji. Pan milionář, jenž by kromě cližadosti, již by dokázal ucházením se o toto místo, vykázal se i svou dosavadní zachovalosti a vlastnictvím náležitého jmění a jejž bych přijal do svých služeb, neměl by pranie jiného na práci, než býti mně „k ruce“ dopůldne od sedmi do dva- nácti a odpoledne od půl druhé do večera. V po- kdne by mohl jít, kam by chtěl, mohl by se stravovati ve své vlastní domácnosti či v hotelu — do těch věcí bych mu nemluvil. V hodináchi úřadních měl by na starosti pouze to, otvírati dvéře mého bytu a kladně vy- řizovati na mne adresované žádosti různých mých návštěv, jež z příčin dosud naprosto ne- sbádatelných právě mne poctívají neobyčejaou
Praha
28 article
svou důvěrou. Kladné vyřizování jich žádostí ovšem díti by se musilo ze soukromých pro- středků pana milionáře, jenž by se o toto míste ocházeti hodla). Cténé nabídky řízeny budte přímo na podepsaného, přiloženo budiž vysvěd- čení zachovalosti, stvrzení o majetkových pomě rech žadatelových, známka na odpověď a očko vací list. Barva očí nijak nerozhoduje. HIlastež se jen síly I. řádu. Tak. Teď si klidně mohu založit rucea čekat. Nemám starosti o to, že na lákavou tuto nabídku přihlásí se mně žadatelů tolik, že ne- budu vědět, kam s nimi. Nu což, prozkoumám svědomitě doklady a vysvědčení všech a vyberu si toho, kdo bude se mi zdáti silou nejlépe kvali- fikovanou. Ale hned povídám, Rothschilda si nevezmu. Dám přednost sílám domácím. Sám konečně budu se moci věnovati zas vlastní své práci a vlastním starostem. Až dosud musil jsme vyřizovati si obsáhlou agendu sám- teď, bohdá, budu mít chvíli pokoj a kromě toho krásné a blaživé vědomí, že slušnému a snaži vému milionáři zaopatřil jsem vhodné proň za- Myšlenka, již tímto veřejným vypsáním kon- kursu šťastně, bohdá, začínám uskutečňovat, zdá se mi býti jediným rozumným východištěm ze siluace, do níž bez své viny dostal jsem se tim. že mně kdysi byla ukradena věc, jež se zřítka kdy nosí v lét: — já se už stydím vyslovit pod- statné slovo: kožich. Jeť událost s ním souvisíe zajisté známa každému skutečnému inteligentu — vždyť jsem ji teprve nedávno sám popsal vzletným svým pérem městnání.
Rothschild
29 article
Na událost samu jistě byl bych již dávno zapomněl, diky všehojivému času, kdyby udá- losti té v zápětí nebylo se stalo něco velmi po- zoruhodného: měrou nikdy netušenou v očích některých svých současníků stoupl jsem v kursu a obratem ruky byl jsem ozářen gloriolou Na- boba, jehož pevnými finančními základy ne otřese ani katastrofa takového rozsahu, jako je ztráta kožichu v měsíci dubnu : . . Nešťastný kožich — byl to jeho poslední pozdrav, chudákův — najednou získal mi dů věry, otevřeně pravím: nezasloužené důvěry všech, kdo v této metropoli kdykoliv a přičinou mou nikterak nezaviněných ocitli se v „oka mžité peněžité tísni“. Stát sám, pak tovární pod- niky a peněžní ústavy vyjímaje. Za jiných okolnosti málem by mne bylo mohlo naplnit pýchou vědomí, že spisovatelská má sláva pronikla do vrstev najširších — radost z tohoto lichotivého poznání bohužel záhy byl zkalena poznatkem přímo ohromujícím: navště vovali mne z „laskavých čtenářů“ jen ti, kteř za přečtení třeba jenom názvu některé knihy me stanovili si — pevný honorář.. O takovém, zcela originálním a novém zdroji příjmů sám nikdy před tim jsem nemě ani tušení — nepodaří-li se mi vhodně a co možná brzy obsaditi misto výše vypsané, jsem pevně odhodlán, ze spisovatele státi se — svým vlastním čtenářem ... A takto pečata jest i sláva má i utrpení mé .
30 article
Přehližel jsem kdysi své numismatické sbin ky a shledal jsem je ve stavu desorganisace noúplnosti přímo povážlivé. O mincích, užíva ných v tomto soustáti, v královstvích a zemích na říšské radě zastoupených, ani nemluvím: toto odděleni, nevím proč, bývalo u mne vždy ne- úplné a hlavně od desíti korun výše vykazovalo odjakživa mezery až podivuhodné. Jedinou zvláštností v tomto oddělení byl velký, bohužel již z oběhu vzatý čtyrák, jejž byl jsem kdysi na- lezl na kolejích tramwaye: není vyloučena mož- nost, že v očích lidí pozbyv ceny veškeré, sám byl se uvrhl na koleje v úmyslu sebevražedném patrně z lítosti. Po dlouhém hledání ve všech koutech, při hrádkách a kapsách šatů již dávno nenošených našel jsem konečně v tobolce, již před léty dané na zasloužený odpočinek, zapomenutou v n cizozemskou minci: pětifrank — pak že již s nedějí zázraky! Jakousí podnes nevysvětlenou náhodou uvízl v tobolce, jež se mnou kdysi pro- cházely se po Bois de Boulogne — zůstal uscho- ván a nerozměněn — to je hrůza, co v Čechách válí se nezužitkovaného, mrtvého kapitálu! Proslovil jsem k milému pětifranku, jenž mi byl v oné chvili zvláště milou upomínkou na bratrský národ francouzský, vřelou, čistým nadšením prodehnutou řeč a honem jsem s ním běžel na Příkop do kterési směnárny. Měl jsem za svou povinnost, dle svých skrovných sil při- spěti k utužení navázaných styků česko-fran- couzských alespoň tím, že jsem pětifranku u mne již dosti vyzahálenému co nejrychleji umožnil, ze směnárny rovnou dostati se zas do vlastnictví některého z našinců, kdo snad právě hodlá podívati se do Paříže.
jít Boulogne Bois Čechy Paříž
31 article
Při vycházení ze směnárny vypadal jsem asi velmi důstojně, neboť i jakýsi mně zcela ne- známý, oholený mladý člověk, jenž právě ubíral se kolem, pozdravil mne poklonou až k zemi uctivě poodstoupil stranou. Tak jako voják, po tká-li na promenádě arcivévodu. Až jsem se z červenal. Hlle, jak náhoda lidi svede. Ještě téhož dne když jsem doma chodil pokojem, dumaje o tom že vlastně bylo by ještě krásnější, kdybych na místě jednoho opuštěného a zapomenutého pěti franku byl takových zapomenutých pětifranků našel alespoň tolik, aby stačily na zakoupen pěkného automobilu, zaklepal kdosi na dvéře Na můj vlídný dotaz, koho že to čert. . . s ostý- chavou jakousi důvěrností vešel týž člověk zdvo řilý, jenž ráno u směnárny div kloboukem svým nezametl chodníku přede mnou. I teď byl uctivý tak, že jsem měl strach aby se přede mnou nerozplynul a nezamazal m podlahy právě asi před šesti lety znovu na leštěné. Soupal nohama, jakoby tančil čtverylku a házel rukama jako kapr — kdyby totiž kapn mět ruce a kdyby jimi tak házel jako on. Prý už dávno, povídal, bylo nejkrásnějším snem jeho života, mne navštíviti, aby mně složiti mohl svou poklonu a projeviti svou neskonalou úctu, dnes že konečně dodává si atd. A zase tak šoupal nohama, jakoby při čtverylce byl mým protějškem, nedočkavým, kdy už to začne. Pre- mo báječně, povídal, byl okouzlen kterousi mou knihou — jenže právě teď nemůže a nemůže si vzpomenouti na titul. Což konečně na tom — mé všechny knihy jsou stejně krásné. Mladý, oholený muž trošinku se začervenal a dále snažil se vzpomenouti si na název knihy.
Pre
32 article
„Lešetínský kovář to není,“ rozhodl po chvíli, „Lešetínský kovář je od — od — — ted mi vypadlo jméno,“ omlouval se zdvořile. „Od Heritesa,“ vlídně pomohl jsem jeho paměti — Svatopluk Čech mi račiž odpustit. „Ano, ano, od Ileritesa,“ radostně přisvěd- čil člověk, jehož zdvořilost zabíhala až do kraj- nosti. „Ale která je to kniha vašnostina . . . já si hned vzpomenu... Roztomilý humor, já jsem se smíchy válel . .. Vypadal skutečně, jakoby se byl někde válel, a sice nejspíše v cihelně. Šaty jeho byly na mílovníka venkovské společnosti, za něhož se představil — vskutku až příliš nějak uválené. Jel z Budějovic do Mělníka, kde zítra večer hraje Romoa, ale v Praze stal se mu malér — ředitel měl mu telegraficky poslati peníze na cestu, ale . .. Najednou se zeptal, neráčím-li někam na cesty do ciziny. Ráno, když mne viděl vycházet ze směnárny, hned prý si pomyslil, že mé blaho- rodí chystá se na nějakou studijní cestu za hra- nice. Kdežto on, ubožák, jenž má zejtra na Mě- níce hráti Romea — — „Vaše blahorodí, tři koruny kdybych měl. abych se dostal na štaci. Viděl jsem dopoledne vašnost vystupovati ze směnárny a tu jsem si dodal srdce, vašnost, svého miláčka, jakožto dávný a nejhorlivější vašnostin čtenář požá- dati —. Znám jeviště a vím, že pro tragedii Romeo a Julie právě Romeo jest jednou z rekvisit nej- důležitějších, takořka nepostrádatelných. Pěti- frank spadl mi ráno přímo s nebe, muž obrací se na mne s důvěrou — důvěra jeho nemá být zklamána. Z pětifranku ráno rozměněného zbyly mi ještě skorem celé tři koruny — což, bůh po- mohl, bůh pomůže i dále. Smluvili jsme to n
Čo Romo Romeo Julie Heritesa Ileritesa Budějovice Mělník Praha Romeo