1
masthead
Ročník XXXXVII
2
masthead
oodel sr emolnžsG mnloi
3
masthead
V Praze, v úterý dne 15. ledna 1907.
Praha
4
masthead
Pestenilsie vhkoj
7
article
Na ranní a odpol. Ilsty
předplácí aes
v Praze v sdzalnistra
r leta . . . . S K —k
s drojí donáškon
á něse
nštnt lds . . . . 7 K 50
ve dlialkácht
. 2 K 90
u pe plrani
s tvrt lela . . . . 9 K o0n
s drojí zisllkon-
na mesl
čtnit let
Praha
8
article
Nedočkají se, čeho by rádi!
Nedočkají se, čeho by rádi!
Svolá vláda po slavném pohřbu kuriát
ního parlamentu vídeňského za měsíc český
sněm a vyzve jej, aby dodělal započatý v listo-
padu 1905 karton nového volebníh
řádu svého dle famosního námětu Gant-
schova? Nedávno ještě prohlašovaly vládě
blízké listy, že vzhledem na veliký rozruch
volební letos na jarní sněmování zemské ne-
lze ani pomyslit. Avšak najednou v minulém
témdni rozlétly se z Vídně pověsti opáčnét
že v únoru nejen dojde ku cestě panovníkově
do Čech, klerouž má býti zahájen znova po
kus o překlenutí propasti dělící oba národy
zdejší zlatým mostem národní dohody, načež
bude svolán sněm český, aby ve smířlivém
tom ovzduší jednak vyléčil zubožené finance
zemské, jednak sebe sama opravou svého
zvetšelého, neudržitelného »řádu« volebního
z dílny nebožtika »arciministra« Rakouska,
Němce Antonína ryt. Schmerlinga — blah
paměti . ..
Pověstem těm dodal pak váhy vídeňský
»Fremdenblatt« zprávou, telegrafovanou vládní
korespondenční kanceláři z Vídně k nám, že
prý J. E. ministerský předseda baron Beck
rozmlouvaje s německým hrabětem Olakarem
Czerninem kladl důraz na nezbyt-
nost opravy volebního řádu pro
zemský sněm král. českého, př
čemž prý však spolu pana hraběte ujistil, že
»vláda za žadných okolnosti neopustí
princip zájmového zastoupen
ve sněmech zemských. «
Avšak téhož dne, na sobotní schůzi vý-
konného výboru národní strany svobodo-
myslné v Praze, přítomný předseda našeho
poselstva ve Vídni dr. Kramář s rovným dů
razem prohlásil, že zprávy, jakoby se opět
připravovaly českoněmecké dorozumívací ná
mluvy jsou bezpodstatny, a že před
sednictvu říšského poslaneckého klubu strany
není o podobném ůmyslu vlád
pranic známo. —
Němec
Antonín
Schmerling
Beck
Olakar Czernin
doktor
Kramář
Vídeň
Čechy
Rakousko
Praha
národní strana svoboda
zlatý most národní dohoda
9
article
Kdo to tedy šířil všachny ony pověsti
liché a za jakým účelem? Věc stává se ještě
zajímavější nedělní enunciací zdejší »Bohe-
mie«, že prý tyto pověsti o svolání če-
ského sněmu v měsíci únoru způsobiiy
v kruzích německých poslancůz
Čech velikounevoli, takže hodlajíst
dojíti na ministerského předsedu a co nejdů-
tklivěji mu domluviti, aby sněmu českéhov
době tak naprosto nepříznivé, jakou jest roz-
čilená doba před volbami, nesvolával. Ob-
zvláště rozčilen pak jest známý bojovný ko-
hout Němců prof. A. Bachmann, který proti
únorovému sněmování českému brojí těmito
námitkami německými: K hospodářské práci.
t. j k léčení zemských financí se Němci ne-
propůjčí, dokud nepomine dosavadní česko-
feudální zemský výbor (v němž mají Němoi
dva zástupce) a to jeho loupežné hospo-
dářství (Raubbau) oproti Němcům v Čechách.
kteří za svou polovinu daní, již zemi platí
ničeho nedostávají. Pro nějaké politické dílc
míru není však teprve podmínek, poněvadž
Češi, jak ukázala poslední řeč jejich dra
Herolda na sněmu nejsou pořád ještě tak
zkroceni, aby přijali požadavky Němců ne-
soucí se k autonomii národní, kterouž oni
vzdorně odmítají jako roztržení království.
Za takových neblahých poměrů nemožno prý
věru lámati přes koleno takovou důležitost
národní, jakou jest změna volebního řádu
sněmovního a změna zřízení zemského.
A proto nechť prý vláda od nevčasného svo-
lání sněmu v únoru t. r. moudře upustí.
Pan prof. Bachmanu nepotřebovalse
Čo
Němec
profesor
A Bachmann
Čech
Herold
Bachman
Ob
Čechy
10
article
n d otémosi mnoe
11
article
tolik namahat, stačilo vyjádřit myšlenky nejvěrnějším strážcem drahocenné té perly
v koruně Habsburgův, jež slove korunou
stručněji a říci prostě: Nám Němcům jdeo
českou.
to, abychom při změně volebního řádu pro
Dospívají li opravdu ve Vídni ku po-
sněm český vynutili si nejen pouhé rozdě-
znání, že to po starých prohnilých mostech
lení českého sněmu v národuí volební
více nejde, pak nechť neupadají v blud nový
kurie (pro zemský výbor, pro volby sně-
a nedomnívají se, že se jin lépe a bezpečněji
movních zástupcův při ústavech zemských
půjde po nových — ledabylo sroubených, ae
atd) nýbrž v národní kurie se své-
tak díme »fórových« lávkách politických ne-
mocí zákonodároou a samosprávnou, s prá-
dočinův a lavírujicí polovičatosti,
vem veta proti usnesením většiny
která hledí nasytit vika, aby koza při tom
sněmovní při nejvážnějších dů-
zůstala celá, ale venkoncem nikoho neuspo
ležitostech národních a zem-
kojí, nýbrž jen důkladně všecky roztrpčí.
ských. tak aby Čechům nebyla jejich vět-
šina sněmovní nic platna, nýbrž abychom jí
Příklad takové zpozdilé, k žádnému
my Němci svým kurintním »ne« mohli kdy-
šťastnému rozřešení sporných otázek neve-
koliv nastaviti nepřekročitelnou muří nohu.
doucí politiky zeje nám povážlivě opět vstříc
Avšak poněvadž až dosud čeští poslanci ne-
ze vzpomenutého signalovaného výroku páně
chtějí se k této koncesi dát schýlit, nýbrž
Beckova, že vláda ve sněmech zem-
svorně a vzdorně proli ní se týčí, nehodláme
ských nedá padnouti ošemet-
také my Němci svolit ku žádné změně vo-
nému principu zastoupení zájmo-
lebního řádu Schmerlingova, byť byl sebe
vého, jejž právě vlastnoručně
červivější a opravy potřebnější, nýbrž chceme
jako Upasový strom porazila
tu veteš, pokud možná, dále chrániti, až
zkácela v parlamentě vídeňském.
Habsburgův
Němec
Čecho
Beckův
Schmerlingův
Vídeň
12
article
Češi změknou a povolí. —
Jaký v tom státnický rozum? Jaká logika
To jest ta pravá příčina, pro kterou ně
mečtí poslanci budou na zejtří domlouvat
jejich parlamentech dobré to, co jest jim
ministerskému předsedovi, aby sněm krá
v parlamentě pospolitém špatné a záhubné.
lovství českého nesvolával po pohřbu vídeň-
Z vídeňské poslanecké sněmovny vyha-
ského parlamentu ve zjitřeném a rušném
zuje vláda privilegované kurie velkostatkářův
předvečeru volební kampaně: hrozny jsou
a obchodních komor, ale v našem sněmu
ještě kysely, v českém národě není ještě po
domácím nám je chce nadále »za všech
rozumění a smyslu, jaké by vzešlo zemi
okolností« pro radost zachovat a petrifikovat?
české z jejího rozdělení na zemi německou.
Tážeme se, jakým právem, jakým dů
v níž by statisícům Čechů kynul osud ujař
vodem slušným má zde 400 lidí velkostat
mených helotův, a na oblasť česko-německou
kářů podržeti na věčné časy 70 poslanců
v níž by Taschkové, Tittové a Sehreinerové
třetinu celého sněmu. Platí snad tak ne
plzeňští chtěli míti výsady pro menšiny ně-
smírné daně? Neplati dohromady než asi
mecké a jazyk německý ve všech úřadech
8 mil. K daní realných, tvoří mizící men
soudech. Časem, doufají patrně, se poměry
šinu v zemi a nicméně takovou výsadu —
v branném táboře českém žádoucně změní
v době, kde se budou slátníci vídeňští py
Čech
Čecho
poslanecký sněmovna
13
article
Strany, držící dosud taki pevně prapon
šnit a chlubit před cizinou, že Rakousko s
jednoty a nedílnosti země české, strany těch
obrodilo všeobecným rovným hlasovacím prá-
českých, prof Masarykem tak nenáviděných.
vem lidu. —
»hurrah vlastenců« budou časem přemoženy
K čemu té anomalie? Nu prostě, aby
stranami, prostými nenávisti proti Němcům.
český národ ve vlastním sněmu svém nedo-
stranami, kterým se heslo o národní auto-
šel spravedlivé dvoutřetinové většiny, jíž se
nomii zalíbí více než myšlenka českého státu
pan Prade tolik strachuje. — Nuže, necho
a pak nadejde pro Němce chvíle žádoue
konsulové vídeňští prohlédnou, kam s touto
k německé práci na sněmu českém .. . Nuže
politikou neupřímhosti a nerozhodnosti, jejíz
my zase doufáme pevně, že zachovalému
nespravedlivost vůči sobě národ český dobře
lidu našemu stačí prohlédnouti tuto speku
cítí a pozoruje — posléze doplují! Upadá
laci svých národních škůdeův a nepřátel
ve Seyllu, kdo se vyhýbá Charybdě ! —
aby věděl, jak se zachovati a opatřiti pro
všsshnu budoucnost.
Masaryk
Němec
Prade
Charybda
Rakousko
14
article
My doufáme a spoleháme naopak: že
doba nebezpečné dnešní bezstarostnostia
vlažnosti národní v tak mnohých kruzích ná-
rodní společnosti jest překonána, že právě
to nepokryté, patrně úsilí německých fu-
riantův o naše poškození a zdolání na všech
stranách a polích probouzí v širé oblast
české opět tu žádoucí křepkost, ostražitost,
sílu a vroucnost vlasteneckého ducha če-
ského, která se objevovala v celých našici
dějinách vždy tehda, kdykoliv bytu našemu
národnímu hrozila cizota nástrahami nejzlo
volnějšími a nejnebezpečnějšími. Tak bývalo
tak bude opět.
Přátelé jako nepřátelé naši záhy o tom
budou přesvědčeni. A proto ať se také ví
deňští páni nemýlí a nedomnívají, že
hned vítr v Čechách se obrátí tak, aby pře-
vážná většina národa resignovaně spokojo-
vala se s politikou rakouskou, která by
v Čechách vždy se více ohlížela na sebe
nezřízenější a bezdůvodnější choutky něme-
cké menšiny, nežli na nezvratně spravedlivé
a potřebou životní opodstatněné požadavky
šestimilionového domorodého národa, který
byl, jest a zůstane vždy přirozeným a tudíž
Čechy
15
title
Proč má býti národům v zemských
17
article
Poslanecká sněmovna.
474. schůze.
Poslanecká sněmovna.
474. schůze.
Z Vídně, 14. ledna.
(Zvláštoí telef. zpráva »Nár. Listů«.)
Poslanecká sněmovna má nyní dva jednac
pořádky. Stalo se již několikráte, že byl tam
jednaci pořad oficiální a veřejný, druhý neofici-
ální a tajný. Tentokráte objevila se výjimka v ten
rozum, že oba pořádky jsou oficiální, oba ve
řejné. Na jednom jest pořád ještě zákon proti
kořalečnímu moru a zákon o titulu inženýrském.
Na druhém jsou předměty ujednané na konfe-
renei zástupců jednotlivých stran. Přes to však
že stala se tam jakás takás dohoda o pracovním
programu, který vyřizuje se vesměs jen a vý-
hradně pilnými návrhy, prohazovaly se před-
měty tohoto „jídelního lístku“, jak programu ří-
kají, podle libostí sem tam. Zmatek dosáhl dnes
vrcholu. Pročež odhodlalo se dnes presidium
oznámiti, že v zejtřejší a pozejtřejší sehůzi pro
jednají se tyto věci: 1. zákon o prodeji vína
vinného moštu a vinné mladinky; 2. zákon, kte-
rým mění se ustanovení o poslanecké immunitě
3. zákon o podomním obchodu; 4. zákon prot
Vídeň
poslanecký sněmovna
18
article
nekalé soutěži a 5. zákon o reformě živnosten
ského řádu.
Tak alespoň učiněna přitrž stavu, o němt
těžko říci, byl-li spíše smutný neho směšný.
stavu, za kterého žádný poslanec nevěděl, e
bude, ba nevědél ani, co se projednává, takže
nikdo se nepřipravoval a také nebyl připraven
ba že poslanci neměli po ruce ani tištěné před-
lohy a zprávy výborové. Byl to stav, který by
se byl zajisté důkladně zalíbil bývalému prosi
dentu poslanecké sněmovny svob. pánu Chlu
metzkému, stav ovšem, který jest zákono-
dárněho shoru naprosto nedůstojný, zvláltě před
jeho přirozenou smrtí. .
Sněmovna za tři hodiny vyřídila dva zá
kony: jeden bez debaty, toliž zákon o zástavnícl
listech bukovinské zemsks banky, a pak zákon
podle kterého provésji šesmůže exokuce vyrov
nání, které se stalo důvěrníkyr obecními. Tento
druhý zákon přijat byl posrožpravě skoro tří-
hodinné, ve které vysloveny byly o novotě tétc
všeliké, a dodáváme, nikoli bezpodstatné po
chyby.
Schůze skončena dříve, než se čekalo, by
sestoupiti se mohl stálý výbor živnostenský.
Chla
poslanecký sněmovna
19
article
Z Vídně, 14. ledna. (K. k.)
Předreda hr. Velter zahajuje schůzi ve 3 ho
30 min. odpol.
Mezi došlými spisy je pilný návrh poslanee
dra. Weiskirchnera a sp., aby zrušilo se na
řízení o zvýšení poštovních, telegrafních a telefon-
ních poplatků a podaly přislušné předlohy.
Dolazy podali poslanci: dr. Klumpar a s
po urychlení jmenování soudcovských úřadníků z VIIi
a IX. hodn. tř. v obvodu vrchního zemského soude
v Praze: Černý a sp. po kázání P. Smetany v D
brušce; dr. Sobotka a sp. po porušování jazy
kové rovnoprávnosti u okr. soudu v Krnově; p
jednání hl. berního úřadu ve Slaném proti paleč.
skému statkáři Grohmanovi, a po porušování jazy
kové rovnoprávnosti u katol. farního úřadu v Polské
Ostravě a u okr. hejtmanství ve Frýdku.
Sněmovna rokovala o pilném návrhu Götzovi
stran pup lární jistoty zástavních listů Zemské banky
bukovinské.
Pilnost a meritum přijaty bez debaty v 2. i3
čtení
Klumpar
Černá
P Smetan
Sobotka
Grohman
Vídeň
Praha
Krnov
Slaný
Ostrava
Frýdek
zemský banka
20
article
Dále jednalo se o pilném návrhu posl. Gižo
ského stran narovnání, usnesených důvěrníky obce
jemuž přiznává se právo exekuční.
Pilnost přijímá se bez rokování 91 hlasy
proti 21.
Posl. dr. Ofner a Vouler opřeli se předloze. Po
rušujé se jí prý právní jednota tím, že se ponecháví
zemským sněmům organisovati velký obor právn
péče.
Posl. dr. Schlegel velebil bezvadné působen
obecních prostředkovacích ústavů hornorakou
ských.
Posl. Kalsez konstatuje, že sprostředkující úslav
obecní vyhovují potřebě obyvatelstva. Soudům n
může se vždy důvěřovali.
Po doslovu ref. dra Gižovského prohlásil
že smírči úřady obecní nepřejímají žádné právní věe
a mají dbáti pouze narovnání, usneseno rokován
zevrubné.
Při § 1. žádal posl. Nietsohe, by byl z komp
tence prostředkovacích úřadů škrtnuť aspoň odstave
b) § 1. (Spory o stanovení nebo opravení hrani
nemovitých statků a služebností pozemkových.) Dáv
přednosť smírčí působnosti soudce.
Posl
doktor
Ofner
Vouler
Schlegel
21
article
Posl. Sellz považuje zákon vůbec za škodný
V zemích národně jednotných může snad prospěti
Sociální demokraté budou hlasovati proti předloze
Po zpravodajském doslovu schvaluje se § 1. dl
výborového textu.
Při § 2. vyprošoval si posl. dr. Sobotka, aby
se projednávaly věci, o nichž sněmovna nebud
dříve zpravena. Touto předlohou zasahuje se
kompelence zemských sněmů. Přetížení soudů odpo
mohlo by se zřízením nových okr. soudů a ne tako-
vými zákony. Strany nedají se smiřovati před obe
ními úřady; nečiníť toho ani před soudcovskou
autoritou. Pro země koruny české je tento zákon
naprosto nepraktickým. Nelze vynucovali smíry, anii
by se stranám dosalo osobou práva znalou vy-
světlení o právní povaze věci. Ohražuje se tak
proti tomu, že se ministerstvu spravedlnosti dostáv
práva vměšovati se do kompetence obecních úřadů
Z těchto všech důvodů bude hlasovati proti předloze
Posl. Potoczek vítá předlohu v zájmu ven-
kovského obyvatelstva. On a polský klub budou
hlasovati pro předlohu.
Posl
doktor
Sobotka
22
article
V drobném prodejii
dpelsdní . . . . a ž k
Ve dHialkách na venkové
ranní čínsle.
vdpolešní
lnserát y
plali se hotově zapřel
Přsdnliceci a jaterty přijístí adssinl-
stráce v Marissské nlici č. a.
Tan naskšrejí se též redskce
Ukárns a sapadica „Národnich Lilitae
Bukopisy ve novracejí.
Tana
Národnich Lilitae Bukopisa
24
article
Posl. V. Hrubý žasne, že dr. Sobotka se ohra-
žuje proti instituci, již český národ několikráte po-
žadoval v zemském sněmu. Předloha vyhovuje po-
žadavkům venkovského obyvatelstva a poslouáí
vážnosti obecní autonomie. Radostně uvítá zavedení
zprostředkovacích úřadů v zemích české koruny.
Úřady ty nebyly dosud zavedeny pro nedostalečnost
platnýelnákonů. Na základě tohoto zákona zavedly
by se zprostředkovací ústavy ve všech zemích, což
by bylo dobrodiním pro nejširší kruhy obyvatelstva.
zejména na venkově. Zrovna nepochopitelnými zdaji
se mu námitky s autonomistického stanoviska. S na-
vrženou změnou mobou antonomisté úplně souhla-
siti, poněvadž provedení zákona v nejširší míře po-
nechává se zemským sněmům. Také soudy budou
tím zbaveny četných malicherných ličení. Nabáda
své přátele hlasovati pro přediohu. (Hlučná po-
chvala.)
Předloha schvaluje se ve 2. a 3. člení a roko-
vání přerušuje se
Posl. Alvín Hanich dotazuje se předsedy
ůstavního výboru, ro učinil, aby se dostala zprava
o nařízeních dle § 14. na jednací pořad. Předsedovi
jako místopresidentu říšského soudu musí býti trapno.
že všechna porušení ústavy beztrestně platí i pro
budoucnost. Zůstaly-li snad bezvýslednými podníknuté
kroky, ať se vzdá svého mista jako předseda ústav-
ního výboru, sice zůstane jméno Grabmayr pro
všechny věky nerozlučitelně spojeno s polupným
laktem, že jako předseda ústavního výboru a místo-
předseda říšského soudu neuznal za vhodné zastati
se dle své povinnosti a v čas ústavních práv lida-
vého zastupitelstva. (Pochvala mezi Všeněmci.)
Mezi došlými spisy, čtenými na konci schůze,
je pilný návth posl. dra. Gessmanna a sp.
o zákonné úpravě služného poštmistrů a poštovních
expedientů.
Posl
V Hrubá
doktor
Sobotka
Alvín Hanich
25
article
Posl. dr. Pommer a sp. navrhlí změnu před-
lohy o úpravě úřadnických platů. Žadají, aby v IlI.
až V. (včetné) hodn. tř. nastával postup do vyššího
platebního stupně vždy po 5 letech, v VI.— Vitl.
(včetně) vždy po 4 letech, v IX.— XI. (včetně) po a.
v nejblíže nižším platebním stopni příslušné hod-
nostní třídy strávených služebních lelech.
Příšti schůze bude zejtra v 11 hod. dopol.
Bude se asi rokovati o pilných návrzích stran ob-
chodu s vinem, vinným moštem a neučištěnýma
vlnem, dále stran změny § 16. zákl. zák. o říšském
zastupitelstvu (imunita), stran podomního obchodu,
nekalé soulěže a změně a doplnění živnosten ského
řádu.
Konec schůze v 6 hod. večer
Posl
doktor
Pommer
Vitl
26
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 14. ledna. (Z uherské ko-
alice.) Idylický klid, jenž panoval v uherské
koalici, počíná se v poslední dobé povážlivé ha-
titi. Sotva že se Košutovi a dru. Wekerlovi po-
dařílo zažehnati rozčilení, vzbuzené ve straně
ústavné a lidové známým Košutovým oběžníkem
k venkovským přívržencům strany neodvislosti,
vznikly v samém lůně Košutovy strany nepřijem-
nosti následkem špatné discipliny některých čle-
nů, kteří neváhali veřejně agutovat proti strané
a nyní příbyla k tomu i aféra ministra sprave-
dlnosti Polenye, jehož bývalý peštský vrchní
starosta Halmos obvinil ze zišlných skutků,
prováděných v době, když Polonyi býval ješte
právním zástupcem města Pešti. Poněvadž Hal-
mos odmítl Polonyovo vyzvání na souboj a po-
ukázal jej na cestu právní, nezbude nyní Polo-
nyovi, než aby buď Halmoše pohnal před soud,
aneb aby z jeho nařčení „odvodil důsledky“.
Novou nepříjemnost způsobil koalici též mi-
nistr spravedlnosti, Polonyi, nařízením, aby zem-
ský soud v Rěce užíval také jazyka maďar-
ského. Dosud byla tam soudním jazykem vla-
ština a pro věci, týkající se námořnictva, také
chorvatština. Uživání maďarštiny u rěckého sou-
du příčí se zákonům, platným v Rěce. Rěčti ad-
vokáti, jak jsme již sdělili, podali profest proli
Polonyovu nařízení a do Pešti povoláni bán
chorvatský hr. Pejačevič i rěcký guverněr
hr. Náko, aby poradili vládě, jak se má zacho-
vati v Rěce. HIr. Pejačevič hájí stanovisko, že
nařizení pro Rěku mají se diti jen v dorozumění
s chorvatskou vládou, na nařízení musí býti i bá-
nův podpis a bán mohl by svůj podpis dáti jen
v tom případě, vyhoví-li se zákonitým právům
Chorvatska. Guvernér Náko stojí však na stano-
visku vlády peštské, že v Rěce rozhoduje pouze
Košut
Košutův
Polonyi
Hal
Polonyův
Pejačevič
Náko
Praha
Pešť
Pola
Chorvatsko
Rěce
27
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
V Praze, dne 13. ledna.
(„Čtenáři.“ —I.) Vím o pěkném, slušném,
po případě celodenním a trvalém zaměstnání pro
snaživého, inteligentního milionáře. Nastoupiti
by mohl třeba hned, nehleděl-li by ani tak na
plat, jako na vlídné zacházení, jež ochotně bylo
by mu zaručeno třebas i notářským úpisem.
Ovšem jen tenkráte, kdyby útraty, spojené s vy-
hotovením tohoto notářského úpisu ctěný pan
milionář sám zi uhradil ze svých prostředků.
Pana milionáře, jehož oferta se mi nejví
bude zamlouvati, přijmu sám do svých soukro-
mých služeb, zacházeti s ním budu velmi blaho-
sklonně, takřka jako se sobě rovným, a jednou
tydně, řekněme v neděli odpoledne, milerád je
mu povolím „východ“ až do příštího rána, nej-
déle do sedmé hodiny v zimě a v létě do šesté.
Nic nebudu míti proti tomu, kdyby v prázdne
chvíli, někdy třebas i v mé přítomnosti, chtěl
si zapálit lepší nějaký doutník, neboť i já sán
nepohrdnu časem i drahocennějsím doutníkem
nežli jest c. k. kuba.
Aby se zbylečně nahlásilo milionářů hned
Lůlví kolik najednou, povím, jak si véc před-
stavuji.
Pan milionář, jenž by kromě cližadosti, již
by dokázal ucházením se o toto místo, vykázal
se i svou dosavadní zachovalosti a vlastnictvím
náležitého jmění a jejž bych přijal do svých
služeb, neměl by pranie jiného na práci, než
býti mně „k ruce“ dopůldne od sedmi do dva-
nácti a odpoledne od půl druhé do večera. V po-
kdne by mohl jít, kam by chtěl, mohl by se
stravovati ve své vlastní domácnosti či v hotelu
— do těch věcí bych mu nemluvil.
V hodináchi úřadních měl by na starosti
pouze to, otvírati dvéře mého bytu a kladně vy-
řizovati na mne adresované žádosti různých
mých návštěv, jež z příčin dosud naprosto ne-
sbádatelných právě mne poctívají neobyčejaou
Praha
28
article
svou důvěrou. Kladné vyřizování jich žádostí
ovšem díti by se musilo ze soukromých pro-
středků pana milionáře, jenž by se o toto míste
ocházeti hodla). Cténé nabídky řízeny budte
přímo na podepsaného, přiloženo budiž vysvěd-
čení zachovalosti, stvrzení o majetkových pomě
rech žadatelových, známka na odpověď a očko
vací list. Barva očí nijak nerozhoduje. HIlastež
se jen síly I. řádu.
Tak. Teď si klidně mohu založit rucea
čekat. Nemám starosti o to, že na lákavou tuto
nabídku přihlásí se mně žadatelů tolik, že ne-
budu vědět, kam s nimi. Nu což, prozkoumám
svědomitě doklady a vysvědčení všech a vyberu
si toho, kdo bude se mi zdáti silou nejlépe kvali-
fikovanou. Ale hned povídám, Rothschilda si
nevezmu. Dám přednost sílám domácím.
Sám konečně budu se moci věnovati zas
vlastní své práci a vlastním starostem. Až dosud
musil jsme vyřizovati si obsáhlou agendu sám-
teď, bohdá, budu mít chvíli pokoj a kromě toho
krásné a blaživé vědomí, že slušnému a snaži
vému milionáři zaopatřil jsem vhodné proň za-
Myšlenka, již tímto veřejným vypsáním kon-
kursu šťastně, bohdá, začínám uskutečňovat, zdá
se mi býti jediným rozumným východištěm ze
siluace, do níž bez své viny dostal jsem se tim.
že mně kdysi byla ukradena věc, jež se zřítka
kdy nosí v lét: — já se už stydím vyslovit pod-
statné slovo: kožich. Jeť událost s ním souvisíe
zajisté známa každému skutečnému inteligentu
— vždyť jsem ji teprve nedávno sám popsal
vzletným svým pérem
městnání.
Rothschild
29
article
Na událost samu jistě byl bych již dávno
zapomněl, diky všehojivému času, kdyby udá-
losti té v zápětí nebylo se stalo něco velmi po-
zoruhodného: měrou nikdy netušenou v očích
některých svých současníků stoupl jsem v kursu
a obratem ruky byl jsem ozářen gloriolou Na-
boba, jehož pevnými finančními základy ne
otřese ani katastrofa takového rozsahu, jako je
ztráta kožichu v měsíci dubnu : . .
Nešťastný kožich — byl to jeho poslední
pozdrav, chudákův — najednou získal mi dů
věry, otevřeně pravím: nezasloužené důvěry
všech, kdo v této metropoli kdykoliv a přičinou
mou nikterak nezaviněných ocitli se v „oka
mžité peněžité tísni“. Stát sám, pak tovární pod-
niky a peněžní ústavy vyjímaje.
Za jiných okolnosti málem by mne bylo
mohlo naplnit pýchou vědomí, že spisovatelská
má sláva pronikla do vrstev najširších — radost
z tohoto lichotivého poznání bohužel záhy byl
zkalena poznatkem přímo ohromujícím: navště
vovali mne z „laskavých čtenářů“ jen ti, kteř
za přečtení třeba jenom názvu některé knihy me
stanovili si — pevný honorář..
O takovém, zcela originálním a novém
zdroji příjmů sám nikdy před tim jsem nemě
ani tušení — nepodaří-li se mi vhodně a co
možná brzy obsaditi misto výše vypsané, jsem
pevně odhodlán, ze spisovatele státi se — svým
vlastním čtenářem ...
A takto pečata jest i sláva má i utrpení mé .
30
article
Přehližel jsem kdysi své numismatické sbin
ky a shledal jsem je ve stavu desorganisace
noúplnosti přímo povážlivé. O mincích, užíva
ných v tomto soustáti, v královstvích a zemích
na říšské radě zastoupených, ani nemluvím: toto
odděleni, nevím proč, bývalo u mne vždy ne-
úplné a hlavně od desíti korun výše vykazovalo
odjakživa mezery až podivuhodné. Jedinou
zvláštností v tomto oddělení byl velký, bohužel
již z oběhu vzatý čtyrák, jejž byl jsem kdysi na-
lezl na kolejích tramwaye: není vyloučena mož-
nost, že v očích lidí pozbyv ceny veškeré, sám
byl se uvrhl na koleje v úmyslu sebevražedném
patrně z lítosti.
Po dlouhém hledání ve všech koutech, při
hrádkách a kapsách šatů již dávno nenošených
našel jsem konečně v tobolce, již před léty
dané na zasloužený odpočinek, zapomenutou v n
cizozemskou minci: pětifrank — pak že již s
nedějí zázraky! Jakousí podnes nevysvětlenou
náhodou uvízl v tobolce, jež se mnou kdysi pro-
cházely se po Bois de Boulogne — zůstal uscho-
ván a nerozměněn — to je hrůza, co v Čechách
válí se nezužitkovaného, mrtvého kapitálu!
Proslovil jsem k milému pětifranku, jenž
mi byl v oné chvili zvláště milou upomínkou na
bratrský národ francouzský, vřelou, čistým
nadšením prodehnutou řeč a honem jsem s ním
běžel na Příkop do kterési směnárny. Měl jsem
za svou povinnost, dle svých skrovných sil při-
spěti k utužení navázaných styků česko-fran-
couzských alespoň tím, že jsem pětifranku
u mne již dosti vyzahálenému co nejrychleji
umožnil, ze směnárny rovnou dostati se zas do
vlastnictví některého z našinců, kdo snad právě
hodlá podívati se do Paříže.
jít Boulogne
Bois
Čechy
Paříž
31
article
Při vycházení ze směnárny vypadal jsem
asi velmi důstojně, neboť i jakýsi mně zcela ne-
známý, oholený mladý člověk, jenž právě ubíral
se kolem, pozdravil mne poklonou až k zemi
uctivě poodstoupil stranou. Tak jako voják, po
tká-li na promenádě arcivévodu. Až jsem se z
červenal.
Hlle, jak náhoda lidi svede. Ještě téhož dne
když jsem doma chodil pokojem, dumaje o tom
že vlastně bylo by ještě krásnější, kdybych na
místě jednoho opuštěného a zapomenutého pěti
franku byl takových zapomenutých pětifranků
našel alespoň tolik, aby stačily na zakoupen
pěkného automobilu, zaklepal kdosi na dvéře
Na můj vlídný dotaz, koho že to čert. . . s ostý-
chavou jakousi důvěrností vešel týž člověk zdvo
řilý, jenž ráno u směnárny div kloboukem svým
nezametl chodníku přede mnou.
I teď byl uctivý tak, že jsem měl strach
aby se přede mnou nerozplynul a nezamazal m
podlahy právě asi před šesti lety znovu na
leštěné. Soupal nohama, jakoby tančil čtverylku
a házel rukama jako kapr — kdyby totiž kapn
mět ruce a kdyby jimi tak házel jako on.
Prý už dávno, povídal, bylo nejkrásnějším
snem jeho života, mne navštíviti, aby mně složiti
mohl svou poklonu a projeviti svou neskonalou
úctu, dnes že konečně dodává si atd. A zase tak
šoupal nohama, jakoby při čtverylce byl mým
protějškem, nedočkavým, kdy už to začne. Pre-
mo báječně, povídal, byl okouzlen kterousi mou
knihou — jenže právě teď nemůže a nemůže si
vzpomenouti na titul. Což konečně na tom —
mé všechny knihy jsou stejně krásné. Mladý,
oholený muž trošinku se začervenal a dále snažil
se vzpomenouti si na název knihy.
Pre
32
article
„Lešetínský kovář to není,“ rozhodl po
chvíli, „Lešetínský kovář je od — od — — ted
mi vypadlo jméno,“ omlouval se zdvořile.
„Od Heritesa,“ vlídně pomohl jsem jeho
paměti — Svatopluk Čech mi račiž odpustit.
„Ano, ano, od Ileritesa,“ radostně přisvěd-
čil člověk, jehož zdvořilost zabíhala až do kraj-
nosti. „Ale která je to kniha vašnostina . . . já
si hned vzpomenu... Roztomilý humor, já jsem
se smíchy válel . ..
Vypadal skutečně, jakoby se byl někde
válel, a sice nejspíše v cihelně. Šaty jeho byly
na mílovníka venkovské společnosti, za něhož
se představil — vskutku až příliš nějak uválené.
Jel z Budějovic do Mělníka, kde zítra večer hraje
Romoa, ale v Praze stal se mu malér — ředitel
měl mu telegraficky poslati peníze na cestu,
ale . ..
Najednou se zeptal, neráčím-li někam na
cesty do ciziny. Ráno, když mne viděl vycházet
ze směnárny, hned prý si pomyslil, že mé blaho-
rodí chystá se na nějakou studijní cestu za hra-
nice. Kdežto on, ubožák, jenž má zejtra na Mě-
níce hráti Romea — —
„Vaše blahorodí, tři koruny kdybych měl.
abych se dostal na štaci. Viděl jsem dopoledne
vašnost vystupovati ze směnárny a tu jsem si
dodal srdce, vašnost, svého miláčka, jakožto
dávný a nejhorlivější vašnostin čtenář požá-
dati —.
Znám jeviště a vím, že pro tragedii Romeo
a Julie právě Romeo jest jednou z rekvisit nej-
důležitějších, takořka nepostrádatelných. Pěti-
frank spadl mi ráno přímo s nebe, muž obrací
se na mne s důvěrou — důvěra jeho nemá být
zklamána. Z pětifranku ráno rozměněného zbyly
mi ještě skorem celé tři koruny — což, bůh po-
mohl, bůh pomůže i dále. Smluvili jsme to n
Čo
Romo
Romeo
Julie
Heritesa
Ileritesa
Budějovice
Mělník
Praha
Romeo