1
masthead
Strana 2. Číslo 99.
2
masthead
KATOLICKE LISTY.
3
masthead
Dne 11. dubna 1900.
4
article
takovým podnikatelstvům veliké slevy poskytují. Tak
platil důl Janův dle tarifu za 10 vlečných tun 1 zl.
20 kr. a z toho mu dráha vrátila 1 zl. 10 kr. Slevy
ty obnášely u státních drah v r. 1898 na 350.000,
v r. 1899 pak 320.000 zl.
Jedné firmě konečně zdráhala se dráha ty slevy
dáti, ale na pokyn z ministerstva musely jí přece býti
přiznány. Inu ano; je to Johann Liebig v Teplicích
a ten je s ministerstvem spřízněn. (Veselost.) V po-
slední kalamitě uhelné se ukázalo, že náš místodrži-
tel nemá žádné exekutivy, ale i kdyby měl takovou
pravomoc, jako má kníže Imeretinskij, on by přece
ty darebáky nedal vyvézt. Jednak by neměl ani kam,
jednak by mu v tom zabránilo jeho okolí, které se
tak rádo shromažďuje ve zdejším německém kasině.
Janův
Liebig
Imeretinskij
Teplice
5
article
Jak málo mají rozhodující kruhy na zřeteli zájmy
lidu, toho doklad podává výrok, který učinil horní
rada Göbl v ministerstvu orby. Když se k němu
dostavil zástupce jedné firmy a žádal ho, aby s ním
stát uzavřel smlouvu o dodávání uhlí ze šachet Ju-
liových v Mostě, pokud možno za nižší ceny, aby
mohl konkurovati. Na to mu odpověděl pan Göbl:
»Není nyní vyhlídky, že by ceny uhlí mohly býti
sníženy, poněvadž Anglie rozmnožuje své loďstvo, Ně-
mecko chce rozmnožiti své loďstvo o polovici, průmysl
železářský vzkvétá, textilní také a následek toho bude,
že bude veliká poptávka po uhlí, jež bude míti v zá-
pětí na dobu nejméně 5 let, že ceny uhlí nebudou
moci býti nižší. Snad jen v tom případě, kdyby při-
šla na rolnictvo nějaká kalamita živelní, mohlo by
se pro tyto kruhy uleviti.« — Když takto se v mi-
nisterstvu lichvářům s uhlím pracuje do rukou, pak
ovšem zájmům lidu špatně se musí vésti. A snad
nezbude nic jiného, než abychom místo co bychom
mluvili s vládou, raději poradili se s Petsckem a Wei-
mannem, protože tito mají větší moc než vláda. (Vý-
borně ! Pochvala.)
Posl. Stein prohlašuje, že zamlouvá se mu
návrh posl. Kaftana hlavně proto, že žádá, aby 10
procent čistého zisku bylo přikazováno na prospěch
sestárlých dělníků. Potom pojednává řečník o návrhu
se stanoviska dělnického vůbec, útočí na židovskou
soc. demokracii a velebí slavného císaře Viléma I.
jenž vydal na prospěch dělníků zvláštní poselství. Uvádí
při tom také Bismarkův výrok z roku 1884, jenž
zní, že dělníku, aby, pokud je zdráv, dáváno bylo
právo na práci, ve stáří pak nebo v případě jeho
onemocnění že se mu dostávati má podpory a oše-
tření. Po příkladě Německa děje se něco již také
u nás v Rakousku, ale je toho dosud málo.
Göbl
Petsck
Posl
Stein
Kaftan
Bismarkův
Most
Anglie
Německo
Rakousko
6
article
Potom rozvinuje řečník svůj program sociální
opravy a stěžuje si na nedostatečné pojišťování proti
úrazům a na nedostatek pojišťování pro případ invali-
dity. Žebrota zapovídá se zákonem, ale příčiny žebroty
se neodstraňují. Pravilo se, že má se mluviti o uhlí
a nikoliv o židech. Uhelní lichva a židé spolu však
souvisí. Židé tvoří ovšem 5 procent veškerého obyva-
telstva v Rakousku. Ale mezi 35.000 horníky v se-
verních Čechách jest všeho všudy 7 židů. Avšak
majitelé dolů jsou samí židé. Za pluhem nenaleznete
žida, ale na plodinové burse jsou samí židé (Tak
jest!), kteří výrobce odírají. V příčině statistiky zlo-
činů vypočítává řečník, jak značně židé v té příčině
poměrné procento převyšují. Jest to smutné, že Němci
dosud se ujímají židů. (Výborně!) Není pochyby, že
židé stávku vyvolali. Návrh posl. Kaftana má ten
nedostatek, že nezmiňuje se o upravení tarifu, bez
něhož účel návrhu byl by zmařen. Polemisuje proti
vývodům ministra orby bar. Giovanelliho, řečník před-
čítá jistý konfiskovaný článek a prohlašuje posléze
že souhlasí s návrhem posl. Pachera a přeje si jen,
aby část zisku z obchodu uhelního byla věnována
dělníkům.
Němec
Kaftan
Pacher
Rakousko
Čechy
7
article
Posl. Opitz: Velkoobchodníci s uhlím a maji-
telé dolů kořistí ze stávky neoprávněným zdražením
uhlí. Povstalo z toho v lidu takové rozčilení, že
sněm nesmí se rozejíti, dokud v této věci něco ne-
vykoná. Stávkujícím dělníkům nebylo v ničem při-
lepšeno a spojení židé a uhelní lichváři zdražují uhlí
neslýchanou měrou. Velicí kapitalisté se obohacují,
ale chudina musí trpěti a strádati. Nenávist a zášť
dělníků proti jich zaměstnavatelům vzrostla a pro-
pukne záhy znova. Zdražení uhlí pocíti veškeré
obyvatelstvo. Stát v této záležitosti nevykonal svou
povinnost.
Řečník vítá návrh posl. Kaftana, který vznikl
zajisté z nejlepších úmyslů. Ale řečník nesouhlasí
se sezemštěním obchodu uhlím. Návrh tento není
uskutečnitelný. Zavání jakýmsi státním zemským so-
cialismem. Proti uhelní lichvě musí se něco státia
sice musí býti zavedena jistá uhelná taxa na
každém dole. Také horní zákon musí býti opraven.
Řečník navrhuje, by návrh Kaftanův nepřikazoval se
rozpočtové komisi, nýbrž aby všechny návrhy v pří-
čině uhelní lichvy byly odevzdány zemskému výboru
s uložením, aby ještě v tomto zasedání nebo v pří-
štím podal sněmu zprávu; po případě budiž návrh
Kaftanův přikázán náredohospodářské komisi.
Posl
Opitz
Kaftan
Kaftanův
8
article
Posl. dr. Fořt: Celý tento slavný sněm, vyjí-
maje snad jediné onu skupinu, která se dosud nedo-
vedla vymaniti z doktriny staroliberalisující školy ho-
spodářské, zajisté že s intencemi, z nichž pramení
návrh posl. Kaftana, v plné míře souhlasí. Intence
návrhu směřují k tomu, aby zakročením moci veřejné
tržní cena minerálního paliva vhodným způsobem
v zájmu veřejném byla regulována. Uhlí jest dnes
jednou z nejdůležitějších surovin průmyslné výroby.
Než jak těžba uhelná, tak i obchod uhelný v prů-
běhu několika desítiletí stal se doménou výroby velko-
kapitalistické, která nezná ethiky a humanity. Kapitál
má v sobě přirozenou tendenci, hromaditi zisk na zisk.
To jest skutečnost, se kterou dlužno počítati, ale která
ukládá státu, veřejnosti i veřejné správě určité povin-
nosti, jež vrcholí v tom, aby tam, kde kapitalistická
tendence výdělková přesahuje hranice přípustné, za
nimiž nalézá se poškození veřejného dobra, mocí ve-
řejnou bylo zakročeno. (Výborně!)
Moment kapitalistický v těžbě a obchodu uhel-
ném překročil již onu hranici tvorby cen a děje s
způsobem, který snad v mnohém ohledu právem
v tomto sněmu byl nazván lichvou. Uznává se z
povinnost státu a správy veřejné, aby zakročily vhod-
ným způsobem k tomu konci, by cena jistou mez
přesahující repressí veřejné správy byla regulována.
(Výborně!) Problém jest však tak těžký a složitý, že
nestačí, aby sněm vyslovil jen intenci, nýbrž že jest
také potřeba, aby jí dal vnitřní strukturu, aby cíl
kýžený mohl býti také skutečně dosažen.
Posl
doktor
Fořt
Kaftan
9
article
Nevěřím v uskutečnitelnost zemského obchodního
monopolu uhelného, a to z celé řady důvodů. První
obtíže jsou povahy legislativní. Dnešní poměry
horního práva jsou podstatně jiné, nežli byly před
r. 1854. Dnes těžíř na základě horního práva nabývá
vlastnictví vytěženého minerálu, nabývá neobmezeného
vlastnického práva vůči uhlí, uhlí se tím stává věcí
volného obchodu, a tu by neběželo o nic jiného, nežli
aby se stanovilo jakési předkupní právo pro ten neb
onen subjekt, pro stát nebo zemi. Pochybuji však.
že by říšská rada vypracovala a schválila zákon in-
tencím našim odpovídající.
Další obtíže jsou čistě technické. Mono-
polní zákonodárství vyhraženo jest říšské radě a týká
se monopolu celoříšského. Monopol výhradně zemský
tvořil by novou obtíž, jež by se ovšem dala překo-
nati, ale opatření, aby monopol nezasahoval do zemí
jiných, bylo by velice těžké. Vedle překážek legisla-
tivních kynou také překážky povahy finanční.
Zemský monopol uhelný zasáhnul by nepopíratelně
do sféry soukromých práv, jednak uhelných obchod-
níků, jednak uhelné těžby. Kdyby se cestou legální
zavedla regulace ve smyslu návrhu posl. Kaftana, šla
by věc cestou vyvlastnění, ale cesta ta předpokládá,
že by vyvlastnění ono díti se musilo proti náhradě
utrpěné ujmy majetkové. Uvažte, jaké ohromné obtíže
by zjišťování této náhrady musilo působiti, jak dlouho
by akce taková trvala, a do jakých sum tato pří-
padná náhrada by zasahovala.
Jakkoliv s formou návrhu posl. Kaftana ne-
mohu souhlasiti, nicméně debatu o něm vítám, poně-
vadž se naskytuje příležitost, poohlédnouti se po ji-
ných prostředcích. Co se týče stanovení taxy, není
příčiny, proč by nemohlo býti právo taxovní rozšířeno
také na uhlí minerální, ale zase naskytuje se tu celá
řada velikých podstatných překážek technických.
Kaftan
10
article
Mnohem více se mně zamlouvá zásada otevření dru-
hých dvířek konkurencí. Sestátnění nebo sezemštění
všech dolů považuji jen za pium desiderum, ale když
nejde sezemštění nebo sestátnění celku, dá se odů-
vodniti, i jeví se býti uskutečnitelno získání několika
objektů, které by svou silou a svým významem sta-
čily, aby konkurenčním tlakem držely ceny ostatních
v soukromé tržbě prodávajících závodů v jistých ho-
spodářsky odůvodněných mezích. Finanční oběti by
zde nebyly tak veliké a risiko by nebylo žádné.
Obnos 60 až 80 mil. zl. stačil by úplně k získání
tolika dolů, aby stát, po případě země konkurencí
vlastního svého zboží mohly vykonávati přiměřenou,
hospodářsky žádoucí a účelnou regulaci cen.
Celková tržba uhlí v Rakousku činí asi 400
mil. q ročně. Dejme tomu, že by byla regulována
touto organisací cena jen polovice uhlí a že by bylo
uspořeno rakouské výrobě průmyslové na jednom q
jen 5 kr., již pak by tímto prostředkem se zlepšily
podmínky hospodářské o celých 10 mil. zl. ročně.
Jsem přes vědčen, že i tato cesta, mnou naznačená,
setká se s obtížemi, ale u porovnání s obtížemi, na
které narazí uskutečnění zemského prodejného mono-
polu uhelného, jsou tyto obtíže daleko menší.
Ve všech předmětech, o kterých se v tomto
slavném sněmu z pravidla před zahájením rozpočtové
debaty jednává, kompetence usnášení nenáleží nám,
nýbrž jest závislou od dobré vůle a milosti zastupi-
telstva říšského. Z toho plyne, že veškerá dotýčná
naše usnesení mají jen ráz akademického přánía
platonická tato přání mohou nabyti jen tenkráte vý-
znamu, zjednati si respekt a býti východištěm k ná-
pravě, když se oprou o vnitřní pravdivost, technickou
uskutečnitelnost a věcnou důvodnost. Proto prosím,
Rakousko
11
article
poněvadž po stránce formální nemám práva činiti
návrhu resolučního, aby kcmise, které návrh posl.
Kaftana bude odkázán, ať je to již komise roz-
počtová nebo národohospodářská, anebo obě tyto ko-
mise, vzala k vývodům mým laskavý zřetel. (Vý-
borně!)
Debata dnešní má svůj podnět v otázce nad-
míru palčivé a tvoří předmět dlouholetého dělnického
hnutí v otázce zkrácení pracovní doby,
zejména v dolech uhelných. Máli která
dělnická vrstva vůbec nárok na legislativní zkrácení
doby pracovní, jest to vrstva dělníků v uhelných do-
lech pracujících.
Kaftan
12
article
Kdo viděl ty polonahé postavy, pracující 10 až
11 hodin hluboko pod zemí, jednak v nesnesitelném
vedru, jednak vydané studenému průvanu, pracující
ve vzduchu hustým prachem uhelným přeplněném,
pracující za fysické námahy, vydané přečetným ne-
bezpečím života i zdraví, ten musí doznati, že čítají-li
se vojáku válečná léta dvojnásobně, možno u hor-
níka vším právem říci, že jeho pracovní výkon u po-
rovnání s pracovním výkonem dělníka zaměstnaného
nad zemí, vykazuje pracovní koeficient trojnásobný,
ba i ještě větší. Od kapitalistů, kteří mají kapitál
investovaný, nelze očekávati, aby konali úkoly hu-
manity. Úkol ten náleží v obor sociálně-politické
činnosti státní. Ochrana hospodářsky slabších, kteří
nemají nežli jeden statek, svůj výkon pracovní, který
jsou nuceni zpeněžiti k záchraně svoji existence, jest
jedním z nejvznešenějších úkolů a jednou z nejsvě-
tějších povinností moderního státu, jest to cíl sociálně
politických snah, které dnes činnost státu zušlech-
ťují. Každý soudný a střízlivý národohospodář dovede
v plné míře uznati hluboký význam výroby kapitali-
stické, ale běží o to, aby výstřelky této velkokapita-
listické výroby nezasáhly za mez, která jest v ohledu
na hospodářsky slabší diktována. Kapitálu se vyho-
věním této žádosti horníků neublíží.
13
article
Řečník pronáší pak prosbu, aby komise, které
bude návrh posl. Kaftana přikázán, vzala v úvahu,
zdali by se neodporučovalo, aby při druhém čtení
o návrhu tomto vhodným způsobem přišlo na jevo
mínění tohoto sl. sněmu ohledně zkrácení doby pra-
covní v uhelných dolech. (Výborně! Výborně!)
V ohledu formálním navrhuje, aby návrh ten při-
kázán byl nejen komisi rozpočtové, nýbrž i výboru
národo-hospodářskému. (Výborně! Výborně! Hlučný
potlesk. Řečníku se blahopřeje.)
Posl. dr. Reiniger kritisoval návrh posl. Kaf-
tana v politickém i národo-hospodářském ohledu.
Prohlásil jej za nepřijatelný, poněvadž by prý zmo-
nopolisováním uhlí moc výboru zemského byla jen
ještě zvětšena. Upravení uhelných cen má státi s
osnovou zákonnou, pomocí parlamentu.
Posl. dr. Baxa: Nemohu dříve přikročiti k své
řeči, dokavad nezjistí se otázka, je-li toto shromáždění
ještě sněmem a bude li kompetentní se usnášeti.
Prosím nejv. pana maršálka zemského, aby zjistil,
zda-li jest sněm kompetentní a můžeme li přikročiti
k hlasování čili nic.
Nejv. maršálek zemský: K tomu nemohu
dáti jiné odpovědi, než že náš jednací řád nezná vy-
zvání předsedy, aby mezi jednáním zjišťoval způsobi-
lost usnášení se. Způsobilost tato konstatuje se na
počátku schůze a může během jednání ještě při hla-
sování zjištěna býti, jestliže totiž dostatečný počet
poslanců žádá příslušným způsobem za hlasování dle
jmen. Přepočítávání přítomných ve sněmu během de-
baty náš jednací řád nezná. Prosím tedy pana posl.
dra. Baxu, aby svou řeč zahájil.
Kaftan
Posl
doktor
Reiniger
Baxa
Kaf
14
article
Posl. dr. Baxa: Nač bych mluvil před shro-
mážděním, které není vlastně sněmem. Jak jsem spo-
četl, je zde 75 poslanců a k platnému usnášení se
jest jich potřebí 125. Mám právo žádati, abych
mluvil před sněmem a ne před shromážděním sou-
kromých osob.
Nejv. maršálek zemský: Musím jen opa-
kovzti, že pan posl. dr. Baxa má slovo a že jest
ovšem jeho věcí, chce-li mluviti čili nic. (Bravo!)
Posl. dr. Baxa: Před shromážděním soukro-
mým mluviti nebudu. Je zde jen 75 poslanců i s těmi,
kteří sedí v restauraci a chodí po kuloárech. (Mezi-
tím tvoří jednotliví poslanci skupiny, v nichž živě
mezi sebou hovoří Nepokoj v celé sněmovně.)
Nejv. maršálek zemský (zvoní): Prohlašuji
ještě jednou, že až dojde k hlasování, bude každému
volno žádati za hlasování dle jmen, čímž kompetence
sněmu se zjistí. Nyní ale žádám p. dra. Baxu, aby
prohlásil, chce-li mluviti anebo ne. (Hluk a četné
polohlasné poznámky se strany poslanců.)
Posl. dr. Baxa: Trvám na tom, že sněm není
kompetentní a před neúplným sněmem mluviti jako
poslanec nebudu.
Nejv. maršálek zemský: Dovoluji si k p
posl. dru. Baxovi dotaz, zda-li se vzdává slova nebo
ne? (Trvalý hluk a nepokoj v celé sněmovně.)
Posl. dr. Baxa: Ovšem že chci mluviti, ale
jako poslanec sněmu království českého na sněmu.
Nejv. zem. maršálek (po chvíli zvoní) : Mí.
Posl
doktor
Baxa