ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 101361d0-8f0f-11dd-9fdf-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 35 celkem · entity: place 68, work 7, person 84, org 16
1 masthead
Ročník padesátý třetl.
2 masthead
V Praze, v pondělí 28. dubna 1913.
Praha
3 masthead
Číslo (15.
4 article
Na ranní a večerní liaty předplácí set V Praze v administraci: na měslo. . . . . . 2 K —h na čtvrt leta . . 6 K — h s dvoji donáškou: na měslo. . . . . . 2 K' 54 h na čtvzt leta . . . . 7 K 62h ve fHálkách: na měsic . . . . . 2 K 30 Poštou: na měsio. . . . . . na čtvrt leta . . . . 9 K o0 s dvoji zásilkou na měsíe, na čtvrt iota : . . . 1I K d0
Praha K ' 54 h
5 article Večernt
Večernt dání V drobném prodejii ranni číslo o sobě . . za sh večerní . . . . za 4 h Ve filiálkách na venkově ranni čislo . . . . . . . večerní . . . . . . . . 5h lnoeráty platí se hotová napřed- řodplacení a inserty přijíma administrace v Marianské ul., a. Tam nacházeji se táš redakce, tiskárna a expedlee „Národních Listů“ Rakopisy se nevracejl
6 title
Válka na Balkáně.
Balkán
7 article Otázka skaderská.
Otázka skaderská. Kritická schůze velevyslanecké konference. Z Londýna, 28. dubna. Dnešní schůze kon- ference velevyslanecké má dalekosáhlý vý- znam. Diplomacie posuzuje sítuaci jako vel- mi vážnou, ale nikoliv beznadějnou. Rakou- sko-Uhersko bude navrhovati v dnešní schů- zi, které bude předsedati sir Edvard Grey. okamžitá energická opatření ve formě vojen- ské operace proti Černé Hoře. Pro případ, že by tento požadavek byl zamítnut, Rakousko- Uhersko oznámí, že podníkne samo vojenskou operaci za účelem rychlého vyklizení Skadru. V diplomatických kruzích trojdohody se pra- ví, že Sazonov doufá stále ještě přiměti Čer- nou Horu k dobrovolnému vydání Skadru za různé kompensace. Současně s vážnými di- plomatickými kroky v Cetyní má býti vedeno vyjednávání, které by umožnilo Černé Hoř vzdáti se Skadru. Tomu však staví se na od- por Rakousko-Uhersko, které o kompensacích nechce ničeho věděti, dokud Černohorci Ska- der nevyklidi a dokud černá Hora nepodrobí se usnesení evropských velmocí. Dnešní vele- vyslanecká konference bude tudíž rozhodu- jící pro trvání koncertu evropských velmoci.
Sazonov Černohorec Londýn skoUhersko RakouskoUhersko Edvard Grey
8 article
Rakousko na útok přípraveno. Z Londýna, 28. dubna. Černá Hora odmítl kolektivní notu londýnské konference velvy- slanců a tudíž také požadavek Skader vykli- diti. Dnešní velvyslanecká konference mus tudíž na naléhání Rakousko-Uherska učiniti definitivní rozhodnutí. Sir Edvard Grey, jenž jest stále ještě churav, bude před- sedati dnešní konferenci. Vynikající anglický diplomat prohlásil korespondentu „Deutsches Telegraphu“: Víme, že Rakousko-Uher- sko jest připraveno k útoku na Černou Horu. Jest nám také známo, že dle zprávy došlé ze zahraničního černohor- ského úřadu jest rakouské vojsko na cestě do Černé Hory. Pokusili jsme se tudíž nejmožnějším nátlakem, abychom Rusko získali pro společnou akci. Velvyslanciv dnešní konferenci usnesou se na vylodění společného vojska a dnes večer obdrž již lodi, které křižují před černohorským po- břežím, dotyčné rozkazy. Rusko již věnovalo slechu našim domluvám.
Skader Rakousko Londýn RakouskoUhersko Uhry Černá Hora Rusko Edvard Grey Deutsches Telegraph
9 article
Proti samostatnému pottupu Rakouska. Z Paříže, 28. dubna. Nejen pařížský, nýbrž i londýnský kabinet usilují ve shodě s Petro- hradem o to, aby samostatný postu Rakousko-Uherska proti Černé Hoře byl zamezen. Velmoci trojdohody se snaží, aby Černohorce sliby různých úspě- chů přiměly k vyklízení Skadru. Praví se, že slibujíse Černé Hořenejen pení ze nýbrž také rozšíření území seve- rovýchodně od Skadru na účet Alban- ska. Jest domněnka, že král Mikuláš dá se tímto způsobem pohnouti k ústupu. Černohorcí opevňují Lovčen. Z Kotoru, 28. dubna. šiři se zde zprávy, že Černohorci opevňují urychlen Lovčen (nad Kotorem) a rozesta vujína něm nová děla. Essad paša se vyhlásíl za albanského knížete. Z Vídně, 28. dubna. Dnes došly sem zprá- vy, které potvrzují pověsti, že bývalý obhájce Skadru Essad paša vyhlásil se za knížete albanského. Armádu svou soustředil u Tirany a u Drače. Chce se spojití s Džavidem pašou, rozehnati provisor- ní vládu ve Valoně a vyhlásiti se pak za panovníka Albaníe. Zpráva tato způsobila ve zdejších vládních kruzích nemilé pře- kvapení.
Petro Černohorec Skadr Mikuláš Rakousko Paříž Alban Kotor Lovčen Vídeň Tirana Drač Valona
10 article
Essad paša Albancí radostně uvítán. Z Londýna, 28. dubna. „Daily Telegraph“ oznamuje z Cetyně: Essad paša byl provolán za neodvíslého knížete albanského a postu- puje se svým vojskem do vnitra země. V Lješi byl obyvatelstvem nadšeně uvítán a na jeho počest uspořádány velké oslavy; včera večer pak vypáleny radostné ohně. Albanci shlukli se velkým počtem z okolních výšin, aby po- zdravili svého nového panovníka. Byli velko- lepě uvítáni a pohoštění. Turecké dělostřele- ctvo vypálilo ku poctě nového knížete salvu Dnes potáhne Essad paša dále. Essad paša zůstavuje Černohorcům Skader. Z Vídně, 28. dubna. „Fremdenblattu“ te legrafují z Kotoru: Essad paša přizna Černohorcům hranice až k řec Drině.
Essad Černohorec Skader Londýn Vídeň Kotor řecky Drina Daily Telegraph
11 article Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“.
Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“. Audience hr. Berchtolda u následníka trůnu Z Vídně, 28. dubna. Arcivévoda Franti- šek Ferdinand přijal včera ve dlouhém slyšen ministra zahraničních záležitostí hr. Berch- tolda. Audience následníka a jeho rodiny u císaře Z Vídně, 28. dubna. (K. k.) Korespondenc Wilhelmova opravuje svou včerejší zprávu audienci pana arcivévody Františka Fer dinanda u císaře takto: Jeho Veličenstv císař přijal včera o 1/41. hod. odpol. v Schön- brunnu pana arcivévodu Františka Ferdinand. a choť Její Výsost paní vévodkyni Žofii z Ho- henbergu a jejich děti kněžnu Žofii a knížata Maxmiliana a Arnošta z Hohenbergu v sou kromém slyšení. Audience trvala 3/4 hodiny. Z předsednictva německého národního svazu Z Vídně, 28. dubna. O polednách sešlo se v parlamentě předsednictvo německého ná- rodního svazu. Dostavili se poslanci dr. Gross dr. Steinwender, dr. Stölzel, Hummer. Teufel dr. Roller, Marckhl a Herzmanský. Předsed dr. Gross podával zprávu ve příčině roz- mluvy, kterou měl s m.-p. hr. Stürgkhen a oznámil, že poslanecká sněmovna svolána bude ku plenární schůz předsedou drem. Sylvestrem, jakmile poměry se podle toho utváří, že však den, kdy se tal stane, určitě ještě stanoven neni Na to konala se rožprava o zahraniční situn a o její účincích na vnitřní politiku.
Berchtold Franti Ferdinand Wilhelmův František Fery Schön František Ferdinand Žofie Maxmilián Arnošt doktor Gross Steinwender Stölzel Teufel Roller Marckhl Herzmanský Stürgkhen Sylvestr Vídeň Hohenberg rodní svaz německý národní svaz Z Vídeň Hummer poslanecký sněmovna
12 article
Otázka departementu pro ruch cízinecký Z Vídně, 28. dubna. Dv. r. Douheime přednosta pro povznesení cizineckého ruchu v mi nisterstvu železnic, odebral se na trvalý odpočinek Nástupcem jeho jmenován dosavadní jeho námě stek odborný rada dr. Hennoch. Při této příležitosti dostala se opětně na pře- třes otázka, zdali by se nedoporučovalo, aby po odchodu chefa oddělení pro povznesení cizine- ckého ruchu v ministerstvu pro veřejné práce dv. r. Schindlera všechny záležitosti státn páče ku povznesení návštěvy cizinců se sloučily v jednom resortu, železničním. Jak s dovídáme, stanou se ve dnech nejblíže příštích četné a důležité změny na čelném mí- stě správy státní dráhy jak ve Vídni, ministerstvu železničním, tak i v jednotlivých že- lezničních ředitelstvech. Vyznamenání. Z Vídně, 28. dubna. Dvornímu radovi v mini- sterstvu železnic, chefu presidiální kanceláře dru. Jindřichu Hirthovi udělen byl kříž řádu Fran- tiška Josela. Z maďarské oposíce. Z Pešti, 28. dubna. Hr. Michael Karo- lyi, který usiluje oposíci maďarskou spojiti v jeden tábor, měl s místopředsedou strany Justhovy hr. Bathyanym a jinými členy této
doktor Hennoch Schindler Hirth Fran Michael Justhův Vídeň Pešť Hradec
13 article
strany několikahodinovou poradu. Prohlásil tam, že minulého roku dal pro politické účely 2,400.000 K, kteroužto oběť přinesl rád, kdyby však nynější akce spojovací byla provázena nezdarem, zanechá veškeré činnosti politické a odebere se k trvalému pobytu do ciziny. Změna v redakci záhřebského úřadního věstníku. Ze Záhřeba, 28. dubna. (K. k. uh.) Dosa- vadní redaktor úřadního listu „Narodne No- vine“ Felix Zindl vzdal se svého místa. Jeh odstoupení souvisí patrné se známým článkem listu o pádu Skadru. štěpán Kovačevič. Ze Záhřeba, 18. dubna. (K. k. uh.) Včera byl zde za velké účasti obyvatelstva pohřben bývalý ministr pro Chorvatsko štěpán Kova- čevič. Z Říma, 28. dubna. [K. k.) „Osservatore Ro- mano“ uveřejňuje proslovy, které byly věera ze přijetí zástupu poutníků diecése toledské (sever- ní Amerika) vyměněny mezi biskupem toledským a kardinálem státním tajemníkem Merrym del Val
Zindl Kovačevič Záhřeb Chorvatsko Řím Amerika Kovo Merry del Val Osservatore Ro
14 article
Biskup zmínil se ve svém proslovu o postavení papeže a dovozoval, že církev byla oloupena svobodu a majetek, ba že dokonce papež byl zba- ven svobody, stav se vězněm Vatikánu. Bisku protestoval proti nesnesitelné situaci církve a po- kračoval pak: „Římská otázka sáhá dál za zdi města Říma a hranice Italie, je to otázka světová, jejíž rozřešení může býti pouze jedno: Úplná neodvilost svaté stolice. Stát- ní tajemník Merry del Val odpověděl: Zmínil jste se několikráte o nynějším postavení svatého otce. a to právem, neboť nikdo nemůže mluviti lépe ne svobodný syn Ameriky. Skutečně řekl svatý ote o oné zemi za jedné památné příležitosti, že se tam pravá svoboda cení výše než co jiného. Právem žádáte pro svatou stolici, co potřebuje pro svo- bodnou správu církve. Jsem šťasten, že mohu kon- statovati, že o postavení papeže nezajímá se jen ten či onen národ, nýbrž celý svět, a ve skuteč- nosti nelze připustiti, aby se na svatou stolici a její postavení pohlíželo pouze s hlediska zájmů je- diného národa, neboť svatá stolice představuje Boha, našeho pána, je tudíž obecným majetkem.
Vatikán Řím Amerika Merry del Val Italia
15 article
Z Paříže, 27. dubna. (K. k.) Na pamět stole- tého výročí Frederika Ozanama konalo se dnes odpoledne v kathedrále Notredam necbyčejně slav- ně uvítání papežského legšta kardinála Vincence Vannutella. Četné obecenstýo naplnilo kostel a ná- městí před ním. Kardinál, který při svém přícho- du byl zástupem nadšeně pozdraven, byl uvítán kardinálem Amettem, ke slavnosti se dostavivšími arcibiskupy a biskupy kapifuly notredamské, jakož i četnými katolickými předáky. Kardinál Ametle pronesí ke kardinálu Vannutellovi uvítací proslov. Potom pronesl kanovník Janvier slavnostní řeč o Ozanamovi, v níž pravil. e duch, kteřý ovladal Ozanama, stále ještě je ve světě a jako v minulosti. tak i pro budoucnost připravuje vítězství. Kardinál Vannutelli děkoval ve své odpovědi za skvělé u- vítání, vyslovil kanovníkovi Janvierovi blahopřá- ní a vytkl na konec svou víru, že Francie, jejíž díla svou slávou naplňují celý svět, stává se vždy více katolickou. Když opouštěl kathedrálu, byly kardinálovi Vannutellovi četnými věřícími opětně uspořádány ovace.
Frederik Ozanam Vannutell Amett Ametle Janvier Ozanam Vannutelli Paříž Francie
16 article
Z Lísabonu, 27. dubna. (K. k.) Proslýchá se. že na několik důstojníků válečného loďstva a re- publikánské gardy byly vydány zatykače. Někteří z nich byli již zatčeni. V předměstí Alcantaře vy- buchly dvě pumy. Bylo konsignováno vojsko. Četní občané, kteří náležejí korporacím, založeným na obranu republiky, dozírají na ně. Z Lísabonu, 27. dubna. (K. k.) Generál Fausto Guerdes, setníci Karrazeda do Andrade a Lima- dis, dále poručíci Lobo Pimentel, Ernesto Dossan- tos a Diniz byli zatčeni, zatčení jiných osob se oče- kává. Námořní vojsko má přísnou pohotovost v kasárnách a na válečných lodích. Ve vratech ka- sáren 5. pěšího pluku byly nalezeny 4 pumy. Kři- žák „Almirante Reis“ dostal rozkaz, aby se rychle připravil k odplutí. Má se za to, že dopraví zatčené do osad. kde budou souzeni. V celém Portugalsku je klid. Ruský kontingent branců. Z Petrohradu, 28. dubna. (Spb. Ag.) Can Mikuláš potvrdil sovětem a dumou schválenou zákonnou předlohu o kontingentu branců na rok 1913, dle níž bude v celé říši k doplnění armády a loďstva odváděno 455.000 mužů.
Guerdes Karrazeda Andrad Lobo Pimentel Dossan Almirante Reis Alcantara Lima Portugalsko Petrohrad Aga Can Mikuláš Lísabon
17 article Politická hlídka.
Politická hlídka. Agrární projev pro svolání říšské rady. Včerejší „Venkov“ poukazuje na vytáčky mi- nisterského předsedy hr. Stürgkha vůči požadavku svolání říšské rady, a dle svých informací soudí sděluje, že vláda nechce, aby v nynější mimořádné době byla říšská rada svolána, a aby poslanci tam mohli promluvitio poměrech zahraničních i vnitř- ních. Agrárníci — oznamuje „Venkov“ — žádajt. aby říšská rada byla svolána, a pro případ, že se tak nestane, doporučují, by se poslanci sešli sami. aby protestovali proti umlčování parlamentu, kdyby protest ten nepomohl, aby oznámili vládě. že nechtějí míti za nic zodpovědniost a že protos vzdávají mandátů. „Venkov“ má tu na mysli ve- škeré říšské poslance, tedy ne pouze české; prav pak, že řečená jeho výzva zůstala marnou. Dále soudí, že odstrkování říšské rady v době tak kri- tické, jako je doba nynější, způsobí ve všec vrstvách občanstva pocit, že parlament všeobec- ného hlasovacího práva je bezmocný a že úplně zklamal, čímž posilnění budou odpůrci všeobec- ného práva hlasovacího. Aby vídeňský lidový par- lament nebyl takto poškozen, doporučuje „Ven kov“ znova, aby se všichní poslanci sešli na schůz mimoparlamentní a aby společně porokovali o si- tuaci, a nebudou-li poslanci jiných národů schůze takové chtíti, aby se sešli aspoň všichni poslanc čeští a aby ve společném shromáždění tom učiní společný projev situační. Upozorniti sluší, že také včerejší schůze šir šího výkonného výboru nár. strany svobodomyslné učinila projev pro svolání říšské rady.
Stürgkh národní
18 article
Českoslovanští sociální demokraté protí bal kánské politice rakouské. V „Právu Lidu“ vyšel včera ohlášený manifes výkonného výboru a říš. klubu poslanců česko slovanské strany sociálně demokratické proti bal kánské politice rakousko-uherské. Projev ten žádá. by se Rakousko-Uhersko vůbec nevměšovalo do nové úpravy balkánských poměrů, nýbrž aby za- chovalo nejpřísnější neutralitu, jež je základnou pro příští dobrý poměr Rakousko-Uherska na Bal- káně, neboť jinak je nebezpečí, že balkánský svaa se obrátí proti nám, a my že pozbudeme celéh balkánského trhu. Projev sociálně-demokratický zamítá dále snahy Rakousko-Uherska o řešení al- bánské otázky, ježto řešení, jež se tam zamýšlí, by zplodilo útvar, neschopný života; mimo to Rakou- sko-Uhersko není pro akci, kterou podniká, způ- sobilé proto, že nedovede udělati si pořádek doma Blökádu černohorských přístavů nazývá sociáln demokratické prohlášení nepochopitelnou, nebot Skader nemá ceny života ni jediného rakouskéh vojáka, tím méně cenu evropské války. Projev u- znává, že rakousko-uherská diplomacie utrpěla otázce balkánské a zvláště skaderské velikou po- rážku, ohražuje se však proti tomu, aby tato po- rážka, stihnuvší neschopné jednotlivce, stojící v odporu s vůlí většiny obyvatelstva, jež chce jen pokoj a mír, byla zodpověděna zbrojením nebo snad válkou. Českoslovanští sociální demokraté volají tedy „Balkán Balkánu, ruce pryč od Skadru a ruce pry od komplotu velmocí“, podporovaného kapitalismem a imperialismem; volají, že chtějí mír, aby od lidu odvráceny byly nejtěžší pohromy hospodářské státní.
Rakousko Uhersko RakouskoUhersko Bala Balkán Balkán RakaskýUhersko
19 title
O římské otázce.
20 title
Církevní oslava v Paříží.
Paříž
21 title
Nepokoje v Lisabonu
Lisabon
22 article
Německý projev o vnitropolitických poměrech. Liberální Němci z českého západu měli včera v Plzni svůj organisační a politický sjezd. Hlavním řečníkem tohoto sjezdu byl posl. dvor. rada dr Bachmann, jenž v řeči své dovozoval, že jednán o českoněmecké dorozumění se bezvýsledným sta lo následkem porážky Turků ve válce balkánské Neboť od té doby jižní Slované v Rakousko-Uher sku vystoupili s ostře vyslovenými požadavky fe deralistickými, a také sebevědomí Čechů vzrostlo Vnitřní situace v Rakousku je zmatena jednak kri sí haličskou, jednak neúspěchem dorozumívací ak ce českoněmecké, takže dnes není jisto, zda vi
Němec Bachmann Turek Slovan Čecho Plzeň Rakousko Uhry
23 article
deňský parlament bude dělný. Němci, tvořící stra- nu, zachovávající stát, musejí býti na stráži svých zájmů, nejostřejší oposicí však by zodpověděli kaž- dý čin vlády, jímž by podporována byla snah zemského výboru českého, opatřiti si peníze pro zemskou správu. Také o úpravě učitelských platů mluvil dr. Bachmann; vyloživ, proč a kterak se stalo, že do- zavadní úsilí o zlepšení učitelských platů bylo bez- úspěšno, naznačil, že ani další tato akce nebude miti příznivého výsledku, poněvadž vládní návrhy na krátkodobou, finančně nevalnou peněžní pomo učitelstvu asi budou zamítnuty. Jak patrno, včerejší plzeňská řeč dra. Bach- manna obmezila se na věci vesměs již staré, a po- zoruhodna tedy jest jen potud, že je z ní zřejmo. že Němci dosud trvají na té své politice, která způsobila zmar dosavadního jednání o českoně- mecké dorozumění i o úpravu učitelských platů.
Němec Bachmann Bach
24 article K slezským poměrům. (Původní dopis „Nár. Listů“)
K slezským poměrům. (Původní dopis „Nár. Listů“) V Pol. Ostravě, v dubnu 1913.
Pola . Ostrava
25 article
„Slezské Slovo“, v Opavě vycházející, přineslo ondy pod záhlavím „O nás“ úvodní článek z pera tajemníka Matice osvěty lidové p. JUC. Onder- ky, který nese v čele moto Petra Bezručei „Tupě díváme se v davu. jak nám k špalku kladou hlavu, jak vůl na porážku vola . .. Motem timto charakterisován jest tenor celého článku, trpce kárajícího slezské poměry. Nechci býti tak přísným kritikem, jako výše jmenovaný autor, který jest rodilým Slezanem, zdá s mi však, že chybovali bychom, kdybychom pro vlastní vady sledovati chtěli v národním životě svém taktiku pštrosí a uzavírali se vůbec pozná- vání nedostatků a příčin, pro které ve Slezsku nedoděláváme se úspěchů lepších. Stojí-li po- znatek ten v odporu s našimi tužbami, není to ještě důvodem, abychom lepší poznání odmítali. nelichotí-li nám. Poznávejme se sami ve smyslu Sokratova hesla „Poznej sebe sama“, tím učiníme rozhodný pokrok ve vývoji své činnosti. S toho hlediska přáli bychom si, aby posuzováno bylo ná- sledující sine ira tak, jak sine ira jest podáváno.
Petro Bezručei Slezan Sokratův Opava Slezsko Matica
26 article
Ve Slezsku převládá názor, že jen ten pomě- rům slezským rozumí a Slezsko zná, kdo jest Sle- zanem, kdo se ve Slezsku narodil. Dle této poučky patřili by vlastně všichni „přespolní“ dějepisci do starého haraburdí a Palacký nebyl by rozuměl dě- jinám českého národa, právě tak jako nerozumi Pa- říži, Americe, Australii, kdo se tam v čas nena- rodil. S jakousi povznesenou benevolenci poučo- ván bývá do Slezska zavátý Čech, že poměry slez- ské jsou jiné, než české, jakoby kardinální zásady národní vyspělosti jiné byly v Čechách a jiné v Slezsku. Ve vší vážnosti můžeme slyšeti ve Slez- sku od lidí, v nichž by se toho dle zevnějšku jistě nehledalo, že nejsou Čechy, nýbrž Slezany, a ten či onen soudí, že také není Čechem ani Slezanem, ale Moravanem. Že náleží Čech, Moravan a Slezan jedinému národu, že kriterion národnosti jes společný jazyk spisovný, se ve Slezsku namnoze ani netuší. Plete se tu právě rodáctví s ná- rodností, teritoriální rozdíl politického území s národnostní příslušnostil Jak vídno, vzdělanost- ní úroveň lidová neodpovídá tu vlastenecké vyspě- losti. Na tomto faktu ovšem nic nemění subjektivní přesvědčení toho kterého Slezana, že jest po svém rozumu zralým národovcem.
Palacká Slezan Čecho Moravan Slezsko Amerika Austrálie Čechy zavátý Čechy
27 article
Z toho plyne jedna příčina nezdarů našich ve Slezsku. Kdo není přístupen radě cizí, kdo jen sebe považuje za znalce, chybuje v jednáních právě tak snadno, jako ten, kdo se pouze opírati chce o vlastní zkušenost. Němci mají v tom směru případné přísloví: „Mit goldener Angel Fische fängt, wer sich auf eigene Erfahrung be- schraenkt“ (Zlatou udicí rybky loví, kdo vlastní jen zkušenosti hoví), t. j., ten, který zlatou udici vydává pro nepatrnou rybku v šanc, přichází ztrá- tou ke škodě, když mu rybka se zlatou udicí uteče. Kdo nechce věřit, že jest muchomůrka jedovatou houbou, protože se o tom z vlastní zkušenosti ne- přesvědčil, otráví se, pojí-li muchomůrku přece. A tak tomu je i s naším úspěchem ve Slezsku. Kdo si nechce dát radit, kdo se nechce poučiti ze zkušenosti cizí, z historie národního probuzenív Čechách, na Moravě a j., nesmí se diviti vlast- ním nezdarům a hledati příčinu nezdarů těchv „poměrech slezských“ — ač-li se pod těmito po- měry nemají rozuměti nevyspělost, nedostatek pro- budilosti, zkrátka nezralost národního vědomi. Tuto národní nezralost nelze stotožňovatis nevzdělaností vůbec. Dává-li promovaný doktorv české obci. Němci ohrožené, ač sám jest Čechem, volební plnomocenství německým závodům těžařským proti vlastním rodáků m,
Němec Čecho Slezsko Čechy Morava Angel Fisch
28 article Různé zprávy.
Různé zprávy. Předtuchy.
29 article
Napsal Pierre Miile, z frančiny přel. F. S. R. 1827 dosáhl slavný sochař Cailleterr nejvyšší hranice svého věku, ale zároveň také geniálnosti. Již dávno počaly jeviti všechny bronze a sádry, vycházející z jeho atelieru známky mohutnosti, jež do původní hlíny vtiskly jeho horečné, inspirované prsty. A kri- tikové volali: „Díla dokonalá, jež nemaj sobě rovných, díla, jež zahrnují v sobě veške- ren půvab, vkus, veškeru přirozenost prvni skizzy!“ Tu jednoho dne, když se chystal za- slati do Salónu, kde bylo pro něj vždy vyhra- zeno nejlepší místo, svou poslední sochu, uči- nil neopatrný posluha chybný krok, zapotácel se, zachytil se ruky sochy a ulomil ji. Jeho soudruzi zvedli úlomek. Byli všichni bledí. Ale Cailleterre, jehož hněv byl přece neméně proslulý, nežli jeho talent, jen zamžikal oči- ma. „Je to tak ještě lepší,“ řekl klidně. „Od- neste!“ Odnesli, vystavovalo se a socha trium- fovala. Několik osob vyslovilo již domněnku že v Cailleterrovi vrátila se duše některého antického sochaře, ale toto mínění bylo vy- vráceno. Jakmile se však objevil s rozbitou sochou, tolik antickou, nebylo již pochybnosti. Od nynějška vkročil Cailleterre na novou cestu, vroubenou trofejemi. Šel po ní velkými kroky, trhaje každým novým gestem nové palmy. Roku následujícího urazil svému „zlomku“ obě paže. Aby pak byl spravedlivý k sobě samému, spokojil se rok na to tim, ž vystavil sebrané ruce. Tyto ruce měly úspěch největší a také zcela ospravedlněný.
Pierre Miile Cailleterr
30 article
Tak stal se konečně velkým sochařem- obrazoborcem. Urážel nohy, hlavy, ruce, zad- ní i přední části těl, rozbíjel vše a kdykoliv něco urazil, sláva jeho ještě vzrostla. Zářil po celé zemi, stoupal až ke hvězdám a měl. jak dokazoval, imitátory. Salóny se plnily úlomky a oddělenými částmi, jak došlo na náměstí, ulice a parky. Současná města na- bývala vzhledu Pompeje a Herkulana a do- konce několik architektů enthusiastů stavělo domy již sřícené. Krásné romantické sny, nichž oči melancholicky bloudily. Dosud byl to stále Cailleterre, jenž roz- bíjel nejlépe, nejvíce a nejpodivněji. Dle jeho prací byly pořádány kursy rozbíjení. A všichn sochaři, kteří rovněž se stali rozbíječi, po- hlíželi na něj právě tak se závistí, jako s ob- divem. Mnozí ztratili odvahu. Jiní odvážně se pustili do tesání dlažebných kamenů a vy- stavovali dlažební kameny, někteří dokonce i dřevěné, což bylo ceněno jako velká origi- nálnost. A proto začali býti nazýváni „kubi- sty“. Tato kvalifikace jim vynesla daň, nebot vláda obávala se stávky skutečných dlaždičů. poškozených v živnosti. Takový je původ to- hoto jména, které mnozí zapomněli, nebot dějiny těchto událostí spadají již do temna minulosti.
Herkulan Pompeje
31 article
Avšak jiní umělci, Glénardeau, Bouffre- lier, Bosseboeuf, Roméas — nelze pochybo- vati, že jsou známí, neboť vítězili na své cestě co nejlépe zaznamenané — obvinili tyto novo- táře, že mají jen mělkou obrazotvornost. Vě- dělí, že, ať se říká, co chce, není umění bez tradice; věděli také, že skutečná tradice byl v rukou a v mozku Cailleterrově. Trpělivě studovali jeho díla, jeho genia, sledovali ho v jeho vývoji, napodobovali jeho způsob prá- ce. Jejich dlouhé a energické úsilí bylo odmě něno, přišel den, kdy byli přesvědčeni, že mohou vytvořiti „Cailleterra“ „Především je třeba,“ prohlašoval Bosse- boeuf, „udělati celého člověka. Takového jakého dává život: jen život je krásný.“ Dělali tedy člověka. Hněta svou hlínu zeptal se náhle Roméas: „Poslyšte, je to žena nebo muž?“ — „Hlupáku,“ řekl Bouffrelier „vždyť to rozbijeme. Nebude nic vidět. N tom nezáleží.“ Tedy na tom nezáleželo. Ale Glénardeau který byl opravdu estét, nařídil: „Prodluž paže, prodluži O třetinu je udělej delší, život je krásou, ale v přehánění života spočívá ta- jemství slávy.“ Když byl „tlusťouš“ hotov, rozdělali sá- dru. Byli všichni vzrušeni, neboť nyní přišla chvíle, kdy nastávala vlastní jejich práce.
Roméas Bouffrelier Ted Glénardeau
32 article
„Podobá se to Geniovi Bastilly,“ pravi dobrácky, ale s výrazem pochybností Bosse- boeuf. „Uvidíš!“ odvětil Bouffrelier a uchopi kleště, uštípal prsty, kůži i svaly příliš dlouhé ruky. Pak otloukl značně prsa, vyňal břicho. načež důkladně ohranatil ještě ostatní povrch Právě tak znetvořil stehna a nohy, zcela jsa opanován horečkou inspirace. „Nech koleno, psí synu!“ křičel Gléna- deau. „A je třeba, aby toto koleno bylo a l Michel Angelo. Vidíš, jak je to efektní!“ „A hlava!“ přerušil Roméas. „Je třeb uraziti ji?“ „Blázníš? Uražená hlava je banální. J třeba jen otesati ji, vyjma nos.“ „To bude hotové koleno s nosem,“p znamenal Roméas. „To je trochu mnoho. Diskuse se stala živá a odvážná. Koneč ně se rozhodli, ponechati jen jedno chřípě Když to provedl, řekl Roméns: „Jak je to krásné! „To si myslím,“ odvětil prostě Glénan deau. „Nyní je třeba odnésti to do Salonu.
Bouffrelier Michel Angela Roméns Bastila
33 article
Naložili vznešené dílo na nosítka a ne svléknuvše dlouhých bílých pracovních plášte a zcela se podobajíce skromným pomocníkům šli ulicemi. Konečně se objevilo jejich zrakůu pod monumentálním podjezdem schodiště S nesmírnou opatrností, s něžností ošetřo vatele nemocných, snímali bílou sochu. Zbý valo čestné místo. Zcela prosté, že zdej umístí. Náhle pod kupolí vzlétl dlouhý vý křík „Cailleterrel Konečně, Cailleterrel ...“ „Nečekali jsme ho tak brzy... Stracho- vali jsme se, že mistr nebude vystavovati Jaká krása! Jak nenapodobitelné! Ach! Nech se o to někdo pokusí! Jak tvar stává se vý- razným tím, že mizí! A toto koleno, v němi tkví všecka lidská síla! A toto chvějící se chřípěl“ Tak se rozplýval houf obdivovatelů a je- jich křečovité nadšení kolem bílého znetvoře- ného špalku podobalo se pohanskému tanci. V tomto okamžiku bylo možno rozeznat široce rozevřenými dveřmi vcházeti pomalu bělavý stín a Cailleterre, Cailleterre sám vstoupil, předešed své dílo. A byla to ona byla to táž socha. Totéž koleno, totéž znetvo- řené rámě, totéž chřípě, totéž gesto ohromné hubené ruky. Poprvé pochopili jeho napodo bitelé. Uskutečnili jeho zlomek. „Hle!“ zvolal překvapen, „jest tam již! A resignovaně pravil ke svým pomocní kům: „Odneste druhou!“
Zbý
34 article
= škola pro týrané děti. Před nedávnem byla v belgické obci Gembloux otevřena hospodářská škola pro týrané děti. Tento moderně zařízený ústav, nesoucí jméno bývalého belgického ministrá spravedlnosti Le Jeuna — který získal si velkých zásluh o utvoření zákona na ochranu dětí — má poskytnouti týraným dětem útulek, v němž by se za zdravých podmínek řádně vyvinuly. Ke škole náležejí pozemky v rozměru 6 ha, stáje, včelíny atd. Hospodářské práce jsou řízeny dobrým eko- nomem. Umístění týraných dětí právě v hospodář- ské škole má dvojí účel: jednak podporuje pobyt a práce na čerstvém vzduchu tělesný vývoj těchto dětí, většinou hodně zaostalých a má na jejich tělo, ducha i mysl blahodárný vliv, jednak při- spívá ku provádění myšlenky, nabývající všady půdy, totiž děti umístěné v ústavech a koloniích. pěče o mládež vzdělávati pokud možná hospodář- sky a tak odpomáhati nedostatku hospodářských sil, který je stále citelnější následkem vzmáhají- cího se průmyslnictví.
ha
35 article
= Nález jedenáctí dětských mrtvol. Z Man- heimu, 27. dubna. Zdejší policie našla na sme- tišti jednoho domu mrtvolku novorozeněte. Pá- tráním se zjistilo, že dítě přivedla na svět včera zemřevší manželka políra Wühlerová, která dítě hned po narození usmrtila. Při prohlidce domu bylo objeveno ve sklepě 11 mrtvol novorozeňat. Wühlerová byla již delší dobu v podezření, že pomáhá ženám v diskretních záležitostech. Její muž prohlašuje, že neměl o činnosti své ženy tušení. = Dům v Paříží se sřítil. Z Paříž e, 27. dub- na. Ke zprávě o sřícení domu člena městské rady. Menrice, se ještě dodává. Neštěstím je dle všeho vinna nedbalost podnikatele stavby, jenž v sou- šedství provádí stavbu garáže. Dal vykopati 6 hlubokou jámu, aniž by byl podepřel zdi Menri- ceova domu. Automobilové neštěstí. Z Alexandrie, 27. dubna. (K. k.) Syn presidenta zdejší rakousko-uherské obchodní komory Max Fenderl stal se v Ramley obětí automo- bilového neštěstí. Chtěl se vyhnouti cyklistovi, při čemž vůz příliš silně strhl stranou. Fenderl byl vy- mrštěn z vozu a zůstal na místě mrtev. Cyklista, Řek, byl velmi těžce zraněn
Wühlerová Fenderl Řek Man Paříž Alexandrie