1
masthead
Ročník padesátý třetl.
2
masthead
V Praze, v pondělí 28. dubna 1913.
Praha
4
article
Na ranní a večerní liaty
předplácí set
V Praze v administraci:
na měslo. . . . . . 2 K —h
na čtvrt leta . .
6 K — h
s dvoji donáškou:
na měslo. . . . . . 2 K' 54 h
na čtvzt leta . . . . 7 K 62h
ve fHálkách:
na měsic . . . . . 2 K 30
Poštou:
na měsio. . . . . .
na čtvrt leta . . . . 9 K o0
s dvoji zásilkou
na měsíe,
na čtvrt iota : . . . 1I K d0
Praha
K ' 54 h
5
article
Večernt
Večernt
dání
V drobném prodejii
ranni číslo o sobě . . za sh
večerní
. . . . za 4 h
Ve filiálkách na venkově
ranni čislo . . . . . . .
večerní . . . . . . . . 5h
lnoeráty
platí se hotová napřed-
řodplacení a inserty přijíma
administrace v Marianské ul., a.
Tam nacházeji se táš
redakce, tiskárna a expedlee
„Národních Listů“
Rakopisy se nevracejl
6
title
Válka na Balkáně.
Balkán
7
article
Otázka skaderská.
Otázka skaderská.
Kritická schůze velevyslanecké konference.
Z Londýna, 28. dubna. Dnešní schůze kon-
ference velevyslanecké má dalekosáhlý vý-
znam. Diplomacie posuzuje sítuaci jako vel-
mi vážnou, ale nikoliv beznadějnou. Rakou-
sko-Uhersko bude navrhovati v dnešní schů-
zi, které bude předsedati sir Edvard Grey.
okamžitá energická opatření ve formě vojen-
ské operace proti Černé Hoře. Pro případ, že
by tento požadavek byl zamítnut, Rakousko-
Uhersko oznámí, že podníkne samo vojenskou
operaci za účelem rychlého vyklizení Skadru.
V diplomatických kruzích trojdohody se pra-
ví, že Sazonov doufá stále ještě přiměti Čer-
nou Horu k dobrovolnému vydání Skadru za
různé kompensace. Současně s vážnými di-
plomatickými kroky v Cetyní má býti vedeno
vyjednávání, které by umožnilo Černé Hoř
vzdáti se Skadru. Tomu však staví se na od-
por Rakousko-Uhersko, které o kompensacích
nechce ničeho věděti, dokud Černohorci Ska-
der nevyklidi a dokud černá Hora nepodrobí
se usnesení evropských velmocí. Dnešní vele-
vyslanecká konference bude tudíž rozhodu-
jící pro trvání koncertu evropských velmoci.
Sazonov
Černohorec
Londýn
skoUhersko
RakouskoUhersko
Edvard Grey
8
article
Rakousko na útok přípraveno.
Z Londýna, 28. dubna. Černá Hora odmítl
kolektivní notu londýnské konference velvy-
slanců a tudíž také požadavek Skader vykli-
diti. Dnešní velvyslanecká konference mus
tudíž na naléhání Rakousko-Uherska učiniti
definitivní rozhodnutí. Sir Edvard
Grey, jenž jest stále ještě churav, bude před-
sedati dnešní konferenci. Vynikající anglický
diplomat prohlásil korespondentu „Deutsches
Telegraphu“: Víme, že Rakousko-Uher-
sko jest připraveno k útoku na
Černou Horu. Jest nám také známo, že
dle zprávy došlé ze zahraničního černohor-
ského úřadu jest rakouské vojsko na
cestě do Černé Hory. Pokusili jsme se
tudíž nejmožnějším nátlakem, abychom Rusko
získali pro společnou akci. Velvyslanciv
dnešní konferenci usnesou se na vylodění
společného vojska a dnes večer obdrž
již lodi, které křižují před černohorským po-
břežím, dotyčné rozkazy. Rusko již věnovalo
slechu našim domluvám.
Skader
Rakousko
Londýn
RakouskoUhersko
Uhry
Černá Hora
Rusko
Edvard Grey
Deutsches Telegraph
9
article
Proti samostatnému pottupu Rakouska.
Z Paříže, 28. dubna. Nejen pařížský, nýbrž
i londýnský kabinet usilují ve shodě s Petro-
hradem o to, aby samostatný postu
Rakousko-Uherska proti Černé
Hoře byl zamezen. Velmoci trojdohody
se snaží, aby Černohorce sliby různých úspě-
chů přiměly k vyklízení Skadru. Praví se, že
slibujíse Černé Hořenejen pení ze
nýbrž také rozšíření území seve-
rovýchodně od Skadru na účet Alban-
ska. Jest domněnka, že král Mikuláš dá se
tímto způsobem pohnouti k ústupu.
Černohorcí opevňují Lovčen.
Z Kotoru, 28. dubna. šiři se zde zprávy,
že Černohorci opevňují urychlen
Lovčen (nad Kotorem) a rozesta
vujína něm nová děla.
Essad paša se vyhlásíl za albanského
knížete.
Z Vídně, 28. dubna. Dnes došly sem zprá-
vy, které potvrzují pověsti, že bývalý obhájce
Skadru Essad paša vyhlásil se za
knížete albanského. Armádu svou
soustředil u Tirany a u Drače. Chce se spojití
s Džavidem pašou, rozehnati provisor-
ní vládu ve Valoně a vyhlásiti se pak
za panovníka Albaníe. Zpráva tato způsobila
ve zdejších vládních kruzích nemilé pře-
kvapení.
Petro
Černohorec
Skadr
Mikuláš
Rakousko
Paříž
Alban
Kotor
Lovčen
Vídeň
Tirana
Drač
Valona
10
article
Essad paša Albancí radostně uvítán.
Z Londýna, 28. dubna. „Daily Telegraph“
oznamuje z Cetyně: Essad paša byl provolán
za neodvíslého knížete albanského a postu-
puje se svým vojskem do vnitra země. V Lješi
byl obyvatelstvem nadšeně uvítán a na jeho
počest uspořádány velké oslavy; včera večer
pak vypáleny radostné ohně. Albanci shlukli
se velkým počtem z okolních výšin, aby po-
zdravili svého nového panovníka. Byli velko-
lepě uvítáni a pohoštění. Turecké dělostřele-
ctvo vypálilo ku poctě nového knížete salvu
Dnes potáhne Essad paša dále.
Essad paša zůstavuje Černohorcům Skader.
Z Vídně, 28. dubna. „Fremdenblattu“ te
legrafují z Kotoru: Essad paša přizna
Černohorcům hranice až k řec
Drině.
Essad
Černohorec
Skader
Londýn
Vídeň
Kotor
řecky Drina
Daily Telegraph
11
article
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
Audience hr. Berchtolda u následníka trůnu
Z Vídně, 28. dubna. Arcivévoda Franti-
šek Ferdinand přijal včera ve dlouhém slyšen
ministra zahraničních záležitostí hr. Berch-
tolda.
Audience následníka a jeho rodiny u císaře
Z Vídně, 28. dubna. (K. k.) Korespondenc
Wilhelmova opravuje svou včerejší zprávu
audienci pana arcivévody Františka Fer
dinanda u císaře takto: Jeho Veličenstv
císař přijal včera o 1/41. hod. odpol. v Schön-
brunnu pana arcivévodu Františka Ferdinand.
a choť Její Výsost paní vévodkyni Žofii z Ho-
henbergu a jejich děti kněžnu Žofii a knížata
Maxmiliana a Arnošta z Hohenbergu v sou
kromém slyšení. Audience trvala 3/4 hodiny.
Z předsednictva německého národního svazu
Z Vídně, 28. dubna. O polednách sešlo se
v parlamentě předsednictvo německého ná-
rodního svazu. Dostavili se poslanci dr. Gross
dr. Steinwender, dr. Stölzel, Hummer. Teufel
dr. Roller, Marckhl a Herzmanský. Předsed
dr. Gross podával zprávu ve příčině roz-
mluvy, kterou měl s m.-p. hr. Stürgkhen
a oznámil, že poslanecká sněmovna
svolána bude ku plenární schůz
předsedou drem. Sylvestrem, jakmile poměry
se podle toho utváří, že však den, kdy se tal
stane, určitě ještě stanoven neni
Na to konala se rožprava o zahraniční situn
a o její účincích na vnitřní politiku.
Berchtold
Franti
Ferdinand
Wilhelmův
František Fery
Schön
František Ferdinand
Žofie
Maxmilián
Arnošt
doktor
Gross
Steinwender
Stölzel
Teufel
Roller
Marckhl
Herzmanský
Stürgkhen
Sylvestr
Vídeň
Hohenberg
rodní svaz
německý národní svaz Z Vídeň
Hummer
poslanecký sněmovna
12
article
Otázka departementu pro ruch cízinecký
Z Vídně, 28. dubna. Dv. r. Douheime
přednosta pro povznesení cizineckého ruchu v mi
nisterstvu železnic, odebral se na trvalý odpočinek
Nástupcem jeho jmenován dosavadní jeho námě
stek odborný rada dr. Hennoch.
Při této příležitosti dostala se opětně na pře-
třes otázka, zdali by se nedoporučovalo, aby po
odchodu chefa oddělení pro povznesení cizine-
ckého ruchu v ministerstvu pro veřejné práce
dv. r. Schindlera všechny záležitosti státn
páče ku povznesení návštěvy cizinců se sloučily
v jednom resortu, železničním. Jak s
dovídáme, stanou se ve dnech nejblíže příštích
četné a důležité změny na čelném mí-
stě správy státní dráhy jak ve Vídni,
ministerstvu železničním, tak i v jednotlivých že-
lezničních ředitelstvech.
Vyznamenání.
Z Vídně, 28. dubna. Dvornímu radovi v mini-
sterstvu železnic, chefu presidiální kanceláře dru.
Jindřichu Hirthovi udělen byl kříž řádu Fran-
tiška Josela.
Z maďarské oposíce.
Z Pešti, 28. dubna. Hr. Michael Karo-
lyi, který usiluje oposíci maďarskou spojiti
v jeden tábor, měl s místopředsedou strany
Justhovy hr. Bathyanym a jinými členy této
doktor
Hennoch
Schindler
Hirth
Fran
Michael
Justhův
Vídeň
Pešť
Hradec
13
article
strany několikahodinovou poradu. Prohlásil
tam, že minulého roku dal pro politické účely
2,400.000 K, kteroužto oběť přinesl rád, kdyby
však nynější akce spojovací byla provázena
nezdarem, zanechá veškeré činnosti politické
a odebere se k trvalému pobytu do ciziny.
Změna v redakci záhřebského úřadního
věstníku.
Ze Záhřeba, 28. dubna. (K. k. uh.) Dosa-
vadní redaktor úřadního listu „Narodne No-
vine“ Felix Zindl vzdal se svého místa. Jeh
odstoupení souvisí patrné se známým článkem
listu o pádu Skadru.
štěpán Kovačevič.
Ze Záhřeba, 18. dubna. (K. k. uh.) Včera
byl zde za velké účasti obyvatelstva pohřben
bývalý ministr pro Chorvatsko štěpán Kova-
čevič.
Z Říma, 28. dubna. [K. k.) „Osservatore Ro-
mano“ uveřejňuje proslovy, které byly věera ze
přijetí zástupu poutníků diecése toledské (sever-
ní Amerika) vyměněny mezi biskupem toledským
a kardinálem státním tajemníkem Merrym del Val
Zindl
Kovačevič
Záhřeb
Chorvatsko
Řím
Amerika
Kovo
Merry del Val
Osservatore Ro
14
article
Biskup zmínil se ve svém proslovu o postavení
papeže a dovozoval, že církev byla oloupena
svobodu a majetek, ba že dokonce papež byl zba-
ven svobody, stav se vězněm Vatikánu. Bisku
protestoval proti nesnesitelné situaci církve a po-
kračoval pak: „Římská otázka sáhá dál
za zdi města Říma a hranice Italie, je
to otázka světová, jejíž rozřešení může býti
pouze jedno: Úplná neodvilost svaté stolice. Stát-
ní tajemník Merry del Val odpověděl: Zmínil jste
se několikráte o nynějším postavení svatého otce.
a to právem, neboť nikdo nemůže mluviti lépe ne
svobodný syn Ameriky. Skutečně řekl svatý ote
o oné zemi za jedné památné příležitosti, že se tam
pravá svoboda cení výše než co jiného. Právem
žádáte pro svatou stolici, co potřebuje pro svo-
bodnou správu církve. Jsem šťasten, že mohu kon-
statovati, že o postavení papeže nezajímá se jen
ten či onen národ, nýbrž celý svět, a ve skuteč-
nosti nelze připustiti, aby se na svatou stolici a
její postavení pohlíželo pouze s hlediska zájmů je-
diného národa, neboť svatá stolice představuje
Boha, našeho pána, je tudíž obecným majetkem.
Vatikán
Řím
Amerika
Merry del Val
Italia
15
article
Z Paříže, 27. dubna. (K. k.) Na pamět stole-
tého výročí Frederika Ozanama konalo se dnes
odpoledne v kathedrále Notredam necbyčejně slav-
ně uvítání papežského legšta kardinála Vincence
Vannutella. Četné obecenstýo naplnilo kostel a ná-
městí před ním. Kardinál, který při svém přícho-
du byl zástupem nadšeně pozdraven, byl uvítán
kardinálem Amettem, ke slavnosti se dostavivšími
arcibiskupy a biskupy kapifuly notredamské, jakož
i četnými katolickými předáky. Kardinál Ametle
pronesí ke kardinálu Vannutellovi uvítací proslov.
Potom pronesl kanovník Janvier slavnostní řeč o
Ozanamovi, v níž pravil. e duch, kteřý ovladal
Ozanama, stále ještě je ve světě a jako v minulosti.
tak i pro budoucnost připravuje vítězství. Kardinál
Vannutelli děkoval ve své odpovědi za skvělé u-
vítání, vyslovil kanovníkovi Janvierovi blahopřá-
ní a vytkl na konec svou víru, že Francie, jejíž
díla svou slávou naplňují celý svět, stává se vždy
více katolickou. Když opouštěl kathedrálu, byly
kardinálovi Vannutellovi četnými věřícími opětně
uspořádány ovace.
Frederik Ozanam
Vannutell
Amett
Ametle
Janvier
Ozanam
Vannutelli
Paříž
Francie
16
article
Z Lísabonu, 27. dubna. (K. k.) Proslýchá se.
že na několik důstojníků válečného loďstva a re-
publikánské gardy byly vydány zatykače. Někteří
z nich byli již zatčeni. V předměstí Alcantaře vy-
buchly dvě pumy. Bylo konsignováno vojsko. Četní
občané, kteří náležejí korporacím, založeným na
obranu republiky, dozírají na ně.
Z Lísabonu, 27. dubna. (K. k.) Generál Fausto
Guerdes, setníci Karrazeda do Andrade a Lima-
dis, dále poručíci Lobo Pimentel, Ernesto Dossan-
tos a Diniz byli zatčeni, zatčení jiných osob se oče-
kává. Námořní vojsko má přísnou pohotovost v
kasárnách a na válečných lodích. Ve vratech ka-
sáren 5. pěšího pluku byly nalezeny 4 pumy. Kři-
žák „Almirante Reis“ dostal rozkaz, aby se rychle
připravil k odplutí. Má se za to, že dopraví zatčené
do osad. kde budou souzeni. V celém Portugalsku
je klid.
Ruský kontingent branců.
Z Petrohradu, 28. dubna. (Spb. Ag.) Can
Mikuláš potvrdil sovětem a dumou schválenou
zákonnou předlohu o kontingentu branců na
rok 1913, dle níž bude v celé říši k doplnění
armády a loďstva odváděno 455.000 mužů.
Guerdes
Karrazeda
Andrad
Lobo Pimentel
Dossan
Almirante Reis
Alcantara
Lima
Portugalsko
Petrohrad
Aga
Can Mikuláš
Lísabon
17
article
Politická hlídka.
Politická hlídka.
Agrární projev pro svolání říšské rady.
Včerejší „Venkov“ poukazuje na vytáčky mi-
nisterského předsedy hr. Stürgkha vůči požadavku
svolání říšské rady, a dle svých informací soudí
sděluje, že vláda nechce, aby v nynější mimořádné
době byla říšská rada svolána, a aby poslanci tam
mohli promluvitio poměrech zahraničních i vnitř-
ních. Agrárníci — oznamuje „Venkov“ — žádajt.
aby říšská rada byla svolána, a pro případ, že se
tak nestane, doporučují, by se poslanci sešli sami.
aby protestovali proti umlčování parlamentu,
kdyby protest ten nepomohl, aby oznámili vládě.
že nechtějí míti za nic zodpovědniost a že protos
vzdávají mandátů. „Venkov“ má tu na mysli ve-
škeré říšské poslance, tedy ne pouze české; prav
pak, že řečená jeho výzva zůstala marnou. Dále
soudí, že odstrkování říšské rady v době tak kri-
tické, jako je doba nynější, způsobí ve všec
vrstvách občanstva pocit, že parlament všeobec-
ného hlasovacího práva je bezmocný a že úplně
zklamal, čímž posilnění budou odpůrci všeobec-
ného práva hlasovacího. Aby vídeňský lidový par-
lament nebyl takto poškozen, doporučuje „Ven
kov“ znova, aby se všichní poslanci sešli na schůz
mimoparlamentní a aby společně porokovali o si-
tuaci, a nebudou-li poslanci jiných národů schůze
takové chtíti, aby se sešli aspoň všichni poslanc
čeští a aby ve společném shromáždění tom učiní
společný projev situační.
Upozorniti sluší, že také včerejší schůze šir
šího výkonného výboru nár. strany svobodomyslné
učinila projev pro svolání říšské rady.
Stürgkh
národní
18
article
Českoslovanští sociální demokraté protí bal
kánské politice rakouské.
V „Právu Lidu“ vyšel včera ohlášený manifes
výkonného výboru a říš. klubu poslanců česko
slovanské strany sociálně demokratické proti bal
kánské politice rakousko-uherské. Projev ten žádá.
by se Rakousko-Uhersko vůbec nevměšovalo do
nové úpravy balkánských poměrů, nýbrž aby za-
chovalo nejpřísnější neutralitu, jež je základnou
pro příští dobrý poměr Rakousko-Uherska na Bal-
káně, neboť jinak je nebezpečí, že balkánský svaa
se obrátí proti nám, a my že pozbudeme celéh
balkánského trhu. Projev sociálně-demokratický
zamítá dále snahy Rakousko-Uherska o řešení al-
bánské otázky, ježto řešení, jež se tam zamýšlí, by
zplodilo útvar, neschopný života; mimo to Rakou-
sko-Uhersko není pro akci, kterou podniká, způ-
sobilé proto, že nedovede udělati si pořádek doma
Blökádu černohorských přístavů nazývá sociáln
demokratické prohlášení nepochopitelnou, nebot
Skader nemá ceny života ni jediného rakouskéh
vojáka, tím méně cenu evropské války. Projev u-
znává, že rakousko-uherská diplomacie utrpěla
otázce balkánské a zvláště skaderské velikou po-
rážku, ohražuje se však proti tomu, aby tato po-
rážka, stihnuvší neschopné jednotlivce, stojící v
odporu s vůlí většiny obyvatelstva, jež chce jen
pokoj a mír, byla zodpověděna zbrojením nebo
snad válkou.
Českoslovanští sociální demokraté volají tedy
„Balkán Balkánu, ruce pryč od Skadru a ruce pry
od komplotu velmocí“, podporovaného kapitalismem
a imperialismem; volají, že chtějí mír, aby od lidu
odvráceny byly nejtěžší pohromy hospodářské
státní.
Rakousko
Uhersko
RakouskoUhersko
Bala
Balkán Balkán
RakaskýUhersko
19
title
O římské otázce.
20
title
Církevní oslava v Paříží.
Paříž
21
title
Nepokoje v Lisabonu
Lisabon
22
article
Německý projev o vnitropolitických
poměrech.
Liberální Němci z českého západu měli včera
v Plzni svůj organisační a politický sjezd. Hlavním
řečníkem tohoto sjezdu byl posl. dvor. rada dr
Bachmann, jenž v řeči své dovozoval, že jednán
o českoněmecké dorozumění se bezvýsledným sta
lo následkem porážky Turků ve válce balkánské
Neboť od té doby jižní Slované v Rakousko-Uher
sku vystoupili s ostře vyslovenými požadavky fe
deralistickými, a také sebevědomí Čechů vzrostlo
Vnitřní situace v Rakousku je zmatena jednak kri
sí haličskou, jednak neúspěchem dorozumívací ak
ce českoněmecké, takže dnes není jisto, zda vi
Němec
Bachmann
Turek
Slovan
Čecho
Plzeň
Rakousko
Uhry
23
article
deňský parlament bude dělný. Němci, tvořící stra-
nu, zachovávající stát, musejí býti na stráži svých
zájmů, nejostřejší oposicí však by zodpověděli kaž-
dý čin vlády, jímž by podporována byla snah
zemského výboru českého, opatřiti si peníze pro
zemskou správu.
Také o úpravě učitelských platů mluvil dr.
Bachmann; vyloživ, proč a kterak se stalo, že do-
zavadní úsilí o zlepšení učitelských platů bylo bez-
úspěšno, naznačil, že ani další tato akce nebude
miti příznivého výsledku, poněvadž vládní návrhy
na krátkodobou, finančně nevalnou peněžní pomo
učitelstvu asi budou zamítnuty.
Jak patrno, včerejší plzeňská řeč dra. Bach-
manna obmezila se na věci vesměs již staré, a po-
zoruhodna tedy jest jen potud, že je z ní zřejmo.
že Němci dosud trvají na té své politice, která
způsobila zmar dosavadního jednání o českoně-
mecké dorozumění i o úpravu učitelských platů.
Němec
Bachmann
Bach
24
article
K slezským poměrům.
(Původní dopis „Nár. Listů“)
K slezským poměrům.
(Původní dopis „Nár. Listů“)
V Pol. Ostravě, v dubnu 1913.
Pola . Ostrava
25
article
„Slezské Slovo“, v Opavě vycházející, přineslo
ondy pod záhlavím „O nás“ úvodní článek z pera
tajemníka Matice osvěty lidové p. JUC. Onder-
ky, který nese v čele moto Petra Bezručei
„Tupě díváme se v davu.
jak nám k špalku kladou hlavu,
jak vůl na porážku vola . ..
Motem timto charakterisován jest tenor celého
článku, trpce kárajícího slezské poměry. Nechci
býti tak přísným kritikem, jako výše jmenovaný
autor, který jest rodilým Slezanem, zdá s
mi však, že chybovali bychom, kdybychom pro
vlastní vady sledovati chtěli v národním životě
svém taktiku pštrosí a uzavírali se vůbec pozná-
vání nedostatků a příčin, pro které ve Slezsku
nedoděláváme se úspěchů lepších. Stojí-li po-
znatek ten v odporu s našimi tužbami, není to
ještě důvodem, abychom lepší poznání odmítali.
nelichotí-li nám. Poznávejme se sami ve smyslu
Sokratova hesla „Poznej sebe sama“, tím učiníme
rozhodný pokrok ve vývoji své činnosti. S toho
hlediska přáli bychom si, aby posuzováno bylo ná-
sledující sine ira tak, jak sine ira jest podáváno.
Petro Bezručei
Slezan
Sokratův
Opava
Slezsko
Matica
26
article
Ve Slezsku převládá názor, že jen ten pomě-
rům slezským rozumí a Slezsko zná, kdo jest Sle-
zanem, kdo se ve Slezsku narodil. Dle této poučky
patřili by vlastně všichni „přespolní“ dějepisci do
starého haraburdí a Palacký nebyl by rozuměl dě-
jinám českého národa, právě tak jako nerozumi Pa-
říži, Americe, Australii, kdo se tam v čas nena-
rodil. S jakousi povznesenou benevolenci poučo-
ván bývá do Slezska zavátý Čech, že poměry slez-
ské jsou jiné, než české, jakoby kardinální zásady
národní vyspělosti jiné byly v Čechách a jiné v
Slezsku. Ve vší vážnosti můžeme slyšeti ve Slez-
sku od lidí, v nichž by se toho dle zevnějšku jistě
nehledalo, že nejsou Čechy, nýbrž Slezany, a ten
či onen soudí, že také není Čechem ani Slezanem,
ale Moravanem. Že náleží Čech, Moravan a Slezan
jedinému národu, že kriterion národnosti jes
společný jazyk spisovný, se ve Slezsku namnoze
ani netuší. Plete se tu právě rodáctví s ná-
rodností, teritoriální rozdíl politického území
s národnostní příslušnostil Jak vídno, vzdělanost-
ní úroveň lidová neodpovídá tu vlastenecké vyspě-
losti. Na tomto faktu ovšem nic nemění subjektivní
přesvědčení toho kterého Slezana, že jest po svém
rozumu zralým národovcem.
Palacká
Slezan
Čecho
Moravan
Slezsko
Amerika
Austrálie
Čechy
zavátý Čechy
27
article
Z toho plyne jedna příčina nezdarů našich ve
Slezsku. Kdo není přístupen radě cizí, kdo jen
sebe považuje za znalce, chybuje v jednáních
právě tak snadno, jako ten, kdo se pouze opírati
chce o vlastní zkušenost. Němci mají v tom
směru případné přísloví: „Mit goldener Angel
Fische fängt, wer sich auf eigene Erfahrung be-
schraenkt“ (Zlatou udicí rybky loví, kdo vlastní
jen zkušenosti hoví), t. j., ten, který zlatou udici
vydává pro nepatrnou rybku v šanc, přichází ztrá-
tou ke škodě, když mu rybka se zlatou udicí uteče.
Kdo nechce věřit, že jest muchomůrka jedovatou
houbou, protože se o tom z vlastní zkušenosti ne-
přesvědčil, otráví se, pojí-li muchomůrku přece.
A tak tomu je i s naším úspěchem ve Slezsku.
Kdo si nechce dát radit, kdo se nechce poučiti ze
zkušenosti cizí, z historie národního probuzenív
Čechách, na Moravě a j., nesmí se diviti vlast-
ním nezdarům a hledati příčinu nezdarů těchv
„poměrech slezských“ — ač-li se pod těmito po-
měry nemají rozuměti nevyspělost, nedostatek pro-
budilosti, zkrátka nezralost národního vědomi.
Tuto národní nezralost nelze stotožňovatis
nevzdělaností vůbec. Dává-li promovaný doktorv
české obci. Němci ohrožené, ač sám jest Čechem,
volební plnomocenství německým závodům
těžařským proti vlastním rodáků m,
Němec
Čecho
Slezsko
Čechy
Morava
Angel Fisch
28
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
Předtuchy.
29
article
Napsal Pierre Miile, z frančiny přel. F. S.
R. 1827 dosáhl slavný sochař Cailleterr
nejvyšší hranice svého věku, ale zároveň také
geniálnosti. Již dávno počaly jeviti všechny
bronze a sádry, vycházející z jeho atelieru
známky mohutnosti, jež do původní hlíny
vtiskly jeho horečné, inspirované prsty. A kri-
tikové volali: „Díla dokonalá, jež nemaj
sobě rovných, díla, jež zahrnují v sobě veške-
ren půvab, vkus, veškeru přirozenost prvni
skizzy!“ Tu jednoho dne, když se chystal za-
slati do Salónu, kde bylo pro něj vždy vyhra-
zeno nejlepší místo, svou poslední sochu, uči-
nil neopatrný posluha chybný krok, zapotácel
se, zachytil se ruky sochy a ulomil ji. Jeho
soudruzi zvedli úlomek. Byli všichni bledí. Ale
Cailleterre, jehož hněv byl přece neméně
proslulý, nežli jeho talent, jen zamžikal oči-
ma. „Je to tak ještě lepší,“ řekl klidně. „Od-
neste!“ Odnesli, vystavovalo se a socha trium-
fovala. Několik osob vyslovilo již domněnku
že v Cailleterrovi vrátila se duše některého
antického sochaře, ale toto mínění bylo vy-
vráceno. Jakmile se však objevil s rozbitou
sochou, tolik antickou, nebylo již pochybnosti.
Od nynějška vkročil Cailleterre na novou
cestu, vroubenou trofejemi. Šel po ní velkými
kroky, trhaje každým novým gestem nové
palmy. Roku následujícího urazil svému
„zlomku“ obě paže. Aby pak byl spravedlivý
k sobě samému, spokojil se rok na to tim, ž
vystavil sebrané ruce. Tyto ruce měly úspěch
největší a také zcela ospravedlněný.
Pierre Miile
Cailleterr
30
article
Tak stal se konečně velkým sochařem-
obrazoborcem. Urážel nohy, hlavy, ruce, zad-
ní i přední části těl, rozbíjel vše a kdykoliv
něco urazil, sláva jeho ještě vzrostla. Zářil
po celé zemi, stoupal až ke hvězdám a měl.
jak dokazoval, imitátory. Salóny se plnily
úlomky a oddělenými částmi, jak došlo na
náměstí, ulice a parky. Současná města na-
bývala vzhledu Pompeje a Herkulana a do-
konce několik architektů enthusiastů stavělo
domy již sřícené. Krásné romantické sny,
nichž oči melancholicky bloudily.
Dosud byl to stále Cailleterre, jenž roz-
bíjel nejlépe, nejvíce a nejpodivněji. Dle jeho
prací byly pořádány kursy rozbíjení. A všichn
sochaři, kteří rovněž se stali rozbíječi, po-
hlíželi na něj právě tak se závistí, jako s ob-
divem. Mnozí ztratili odvahu. Jiní odvážně
se pustili do tesání dlažebných kamenů a vy-
stavovali dlažební kameny, někteří dokonce
i dřevěné, což bylo ceněno jako velká origi-
nálnost. A proto začali býti nazýváni „kubi-
sty“. Tato kvalifikace jim vynesla daň, nebot
vláda obávala se stávky skutečných dlaždičů.
poškozených v živnosti. Takový je původ to-
hoto jména, které mnozí zapomněli, nebot
dějiny těchto událostí spadají již do temna
minulosti.
Herkulan
Pompeje
31
article
Avšak jiní umělci, Glénardeau, Bouffre-
lier, Bosseboeuf, Roméas — nelze pochybo-
vati, že jsou známí, neboť vítězili na své cestě
co nejlépe zaznamenané — obvinili tyto novo-
táře, že mají jen mělkou obrazotvornost. Vě-
dělí, že, ať se říká, co chce, není umění bez
tradice; věděli také, že skutečná tradice byl
v rukou a v mozku Cailleterrově. Trpělivě
studovali jeho díla, jeho genia, sledovali ho
v jeho vývoji, napodobovali jeho způsob prá-
ce. Jejich dlouhé a energické úsilí bylo odmě
něno, přišel den, kdy byli přesvědčeni, že
mohou vytvořiti „Cailleterra“
„Především je třeba,“ prohlašoval Bosse-
boeuf, „udělati celého člověka. Takového
jakého dává život: jen život je krásný.“
Dělali tedy člověka. Hněta svou hlínu
zeptal se náhle Roméas: „Poslyšte, je to žena
nebo muž?“ — „Hlupáku,“ řekl Bouffrelier
„vždyť to rozbijeme. Nebude nic vidět. N
tom nezáleží.“
Tedy na tom nezáleželo. Ale Glénardeau
který byl opravdu estét, nařídil: „Prodluž
paže, prodluži O třetinu je udělej delší, život
je krásou, ale v přehánění života spočívá ta-
jemství slávy.“
Když byl „tlusťouš“ hotov, rozdělali sá-
dru. Byli všichni vzrušeni, neboť nyní přišla
chvíle, kdy nastávala vlastní jejich práce.
Roméas
Bouffrelier
Ted
Glénardeau
32
article
„Podobá se to Geniovi Bastilly,“ pravi
dobrácky, ale s výrazem pochybností Bosse-
boeuf.
„Uvidíš!“ odvětil Bouffrelier a uchopi
kleště, uštípal prsty, kůži i svaly příliš dlouhé
ruky. Pak otloukl značně prsa, vyňal břicho.
načež důkladně ohranatil ještě ostatní povrch
Právě tak znetvořil stehna a nohy, zcela jsa
opanován horečkou inspirace.
„Nech koleno, psí synu!“ křičel Gléna-
deau.
„A je třeba, aby toto koleno bylo a l
Michel Angelo. Vidíš, jak je to efektní!“
„A hlava!“ přerušil Roméas. „Je třeb
uraziti ji?“
„Blázníš? Uražená hlava je banální. J
třeba jen otesati ji, vyjma nos.“
„To bude hotové koleno s nosem,“p
znamenal Roméas. „To je trochu mnoho.
Diskuse se stala živá a odvážná. Koneč
ně se rozhodli, ponechati jen jedno chřípě
Když to provedl, řekl Roméns:
„Jak je to krásné!
„To si myslím,“ odvětil prostě Glénan
deau. „Nyní je třeba odnésti to do Salonu.
Bouffrelier
Michel Angela
Roméns
Bastila
33
article
Naložili vznešené dílo na nosítka a ne
svléknuvše dlouhých bílých pracovních plášte
a zcela se podobajíce skromným pomocníkům
šli ulicemi. Konečně se objevilo jejich zrakůu
pod monumentálním podjezdem schodiště
S nesmírnou opatrností, s něžností ošetřo
vatele nemocných, snímali bílou sochu. Zbý
valo čestné místo. Zcela prosté, že zdej
umístí. Náhle pod kupolí vzlétl dlouhý vý
křík
„Cailleterrel Konečně, Cailleterrel ...“
„Nečekali jsme ho tak brzy... Stracho-
vali jsme se, že mistr nebude vystavovati
Jaká krása! Jak nenapodobitelné! Ach! Nech
se o to někdo pokusí! Jak tvar stává se vý-
razným tím, že mizí! A toto koleno, v němi
tkví všecka lidská síla! A toto chvějící se
chřípěl“
Tak se rozplýval houf obdivovatelů a je-
jich křečovité nadšení kolem bílého znetvoře-
ného špalku podobalo se pohanskému tanci.
V tomto okamžiku bylo možno rozeznat
široce rozevřenými dveřmi vcházeti pomalu
bělavý stín a Cailleterre, Cailleterre sám
vstoupil, předešed své dílo. A byla to ona
byla to táž socha. Totéž koleno, totéž znetvo-
řené rámě, totéž chřípě, totéž gesto ohromné
hubené ruky. Poprvé pochopili jeho napodo
bitelé. Uskutečnili jeho zlomek.
„Hle!“ zvolal překvapen, „jest tam již!
A resignovaně pravil ke svým pomocní
kům: „Odneste druhou!“
Zbý
34
article
= škola pro týrané děti. Před nedávnem byla
v belgické obci Gembloux otevřena hospodářská
škola pro týrané děti. Tento moderně zařízený
ústav, nesoucí jméno bývalého belgického ministrá
spravedlnosti Le Jeuna — který získal si velkých
zásluh o utvoření zákona na ochranu dětí — má
poskytnouti týraným dětem útulek, v němž by se
za zdravých podmínek řádně vyvinuly. Ke škole
náležejí pozemky v rozměru 6 ha, stáje, včelíny
atd. Hospodářské práce jsou řízeny dobrým eko-
nomem. Umístění týraných dětí právě v hospodář-
ské škole má dvojí účel: jednak podporuje pobyt
a práce na čerstvém vzduchu tělesný vývoj těchto
dětí, většinou hodně zaostalých a má na jejich
tělo, ducha i mysl blahodárný vliv, jednak při-
spívá ku provádění myšlenky, nabývající všady
půdy, totiž děti umístěné v ústavech a koloniích.
pěče o mládež vzdělávati pokud možná hospodář-
sky a tak odpomáhati nedostatku hospodářských
sil, který je stále citelnější následkem vzmáhají-
cího se průmyslnictví.
ha
35
article
= Nález jedenáctí dětských mrtvol. Z Man-
heimu, 27. dubna. Zdejší policie našla na sme-
tišti jednoho domu mrtvolku novorozeněte. Pá-
tráním se zjistilo, že dítě přivedla na svět včera
zemřevší manželka políra Wühlerová, která dítě
hned po narození usmrtila. Při prohlidce domu
bylo objeveno ve sklepě 11 mrtvol novorozeňat.
Wühlerová byla již delší dobu v podezření, že
pomáhá ženám v diskretních záležitostech. Její
muž prohlašuje, že neměl o činnosti své ženy
tušení.
= Dům v Paříží se sřítil. Z Paříž e, 27. dub-
na. Ke zprávě o sřícení domu člena městské rady.
Menrice, se ještě dodává. Neštěstím je dle všeho
vinna nedbalost podnikatele stavby, jenž v sou-
šedství provádí stavbu garáže. Dal vykopati 6
hlubokou jámu, aniž by byl podepřel zdi Menri-
ceova domu.
Automobilové neštěstí. Z Alexandrie,
27. dubna. (K. k.) Syn presidenta zdejší
rakousko-uherské obchodní komory
Max Fenderl stal se v Ramley obětí automo-
bilového neštěstí. Chtěl se vyhnouti cyklistovi, při
čemž vůz příliš silně strhl stranou. Fenderl byl vy-
mrštěn z vozu a zůstal na místě mrtev. Cyklista,
Řek, byl velmi těžce zraněn
Wühlerová
Fenderl
Řek
Man
Paříž
Alexandrie