1
masthead
Ročník padesátý třeti
2
masthead
V Praze, v ponděli 28. dubna 1913.
Praha
4
article
Ra ranní avečerní listy
přadplácí sa
V Praza v administraci
a měslo.
na čtvrt lsta . . . . 6 K —
s dvoji donáškou
pa měste. . . . -
na čtvrt leta . . . . 7 K elh
ve Mliálkáchi
na město . . . . . 2 K 0
Poštoui
na měslo. . . . . .
na čtvrt fetá . . . . 9 K 80h
s dvají zásllkou
na měsle.
ikg
na čtvrt lsta
5
title
Válka na Balkáně.
Balkán
6
article
Skaderská otázka.
Skaderská otázka.
Hlasy tísku.
7
article
Z Berlína, 26. dubna. (K. k.) „Nordd. Allg
Zeitung“ píše: Kapitulace Skadru nemohla ni-
čeho změniti na stanovisku mocností, dle ně-
hož toto město při nové úpravě poměrů na
Balkáně se přidělí k Albanii. Mocnosti po-
tvrdily toto stanovisko své v obnoveném vy-
jednávání. Bezprostředně dojde ke společnému
kroku, jímž bude Černá Hora vyzvána vykli-
diti Skader. Jestliže by krok ten byl bezvý-
sledný, budou mocnosti uvažovati o dal-
ších opatřeních. V tomto smyslu vyslovil se
dnes státní tajemník Jagow v řišském sněmu.
Prohlásil, že pro Německo je Skader res ju-
dicata. Jednání o ukončení stavu válečného
pokročilo tak, že lze brzo očekávatí uzavření
preliminárního míru.
Z Berlína, 27. dubna. (K. k.) „Berlinen
Tageblatt“ praví, pojednávaje o otázce ska-
derské: Tolik může býti vysloveno jako vše-
obecný názor nejen lidu rakousko-uherského,
ale i německého, že monarchie rakousko-uher-
ská nesmí připustiti, aby jí Černá Hora tančila
na noze. — „Voss. Zeitung“ píše: Přikročí-li
nyní Rakousko-Uhersko ke skutkům, může též
bez formálního mandátu považovat se za man-
datára Evropy.
Voss
Berlín
Balkán
Albánie
Německo
Rakousko
Uhersko
Evropa
Allgie Zeitung
Jagow
Berlinen Tageblatt
Zeitung
8
article
Společný postup Rakousko-Uherska s Italií
Z Vídně, 28. dubna. „Morgen“ oznamuje
z díplomatického pramene: Od včerejška vy-
jednává se pronikavě mezi Italií a Ra-
kouskem stran společného vtrže-
ní do Černé Hory. Snaha obou velmoci
nese se k tomu, postaviti Evropu před ho-
tovou událost společné rakou-
sko-italské akce, kdyby nedo-
padlo usnesení dnešní vyslane-
cké koníerence londýnské ve
smyslu pro Rakousko uspokoji-
vém. Jaký je výsledek jednání toho, není
positivně povědomo, možno však souditi, že
Rakousko a Italie ve věci hlavní dospěly již
k dohodě. Soudí se, že dnešní společný po-
stup obou států v Londýně bude velmi pří-
znivě působiti na sítuaci a přivede rozřešení
skaderské záležitosti ve smyslu dobrém. Této
epolečné akci rakousko-italské protí Černé
Hoře a dohodě rakousko-italské po té stránce
věnovány byly porady, které konaly se v so-
botu a včera u císaře na zámku schönbrunn-
ském.
RakouskoUhersko
Vídeň
Černá Hora
Evropa
Rakousko
Londýn
Černá hoře
9
article
Program mezinárodní finanční komise.
Program mezinárodní finanční komise.
Z Paříže, 27. dubna. (K. k.) Jak se
proslýchá, obsahuje program stanovený
vládou francouzskou pro mezinárodní fi-
nanční konferenci čtyři body. Prvý týká
se podílu tureckého dluhu státního, jejž
mají země balkánské převzíti, druhý zá-
ruk pro věřitele Turecka, nebude-li po-
díl ten neprodleně zaplacen na hotovosti.
třetí pak koncesí, udělených Tureckem
v územích anektovaných spojenci, a čtvr-
tý peněžitých požadavků států balkán-
ských.
Řecko a Bulharsko.
Z Londýna, 27. dubna. (K. k.) Reuterova
kancelář se dovídá: Ve zdejších diplomati-
ckých kruzích připisuje se odvolání vojska
bulharského ze Soluna velký dosah pro řecko-
bulharský konšlikt ve příčině državy přístavu
toho. Od pádu Janiny mohli Řekové v okolí
Solunu bez překážky soustřeďovati značné
massy vojska a je pravděpodobno, že bulhar-
ský velitel ve Sěru měl obavy ve příčině si-
tuace poměrně slabého a isolovaného bulhar-
ského vojska. Nemyslí se, že odvolání vojsk
ať přímo ať nepřímo nasvědčuje bezprostřední
roztržce, neboť Bulharsko i Řecko ví, že ne-
přátelství mezi nimi by příneslo nesmírné útra-
py jejich obyvatelstvu, námahou ve válce tu-
recké už tak těžce zkoušenému, a že ovoce
vítězství by bylo u porovnání s nutnými obět-
mi příliš skrovné. Jinak je nemožno pochopiti.
že odvolání vojska znamená nějakou změnu
stanoviska Bulharska ve příčině Solunu, a ač-
koli pravděpodobné účinky opatření toho lze
těžko předpovídati, očekává se další vývol
s velkou obavou.
Reuterův
Řek
Paříž
Turecko
Řecko
Bulharsko
Londýn
Soluna
10
article
Mírová jednání.
Z Cařihradu, 27. dubna. (K. k.) „Jeune
Turc“ se dovídá, že rozpuštěná sněmovna po-
slanecká bude svolána na 14 dní, aby schvá
lila protokol míru.
Z Cařihradu, 27. dubna. (K. k.) „Tanin
sděluje, že bývalý velkovezír Hakki paša, mi-
nistr staveb Bazaris a Nazim paša byli jmeno
vání delegáty Porty pro jednání a podpis pre-
liminářů míru.
Bulharsko a Solun.
Ze Soluna, 27. dubna. (K. k.) Bulharské
velitelství v Solunu dostalo rozkaz, aby od-
chod vojska bulharského ze Sofije zastavilo
Též poštovní a telegrafní úřad a Filiálka bul-
harské národní banky nebyly zavřeny. Oče-
kávají se další pokyny. Z bulharského vojska
bylo tedy dosud odvoláno ze Soluna do Sčru
pouze dělostřelectvo.
O albanský trůn.
Z Paříže, 27. dubna. (K. k.) „Ag. Havas!
uveřejňuje list, který zaslal vévoda z Mont-
pensieru z Londýna chefu své rodiny, ve kte-
rém vzhledem na kandídaturu na stolec alban-
ský, nabídnutou mu se strany albanské, co nej-
určitějí prohlašuje, že všelikou kandida turu
odmítá.
Jeune Turc
Nazim
Havas
Cařihrad
Bulharsko
Paříž
Mont
Londýn
Soluna
Soluna
11
title
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
12
article
Slyšení následníka trůnu.
Slyšení následníka trůnu.
Z Vídně, 27. dubna. (K. k.) Císař při-
jal dnes v poledne v Schönbrunně p. arcí-
vévodu Františka Ferdinanda v del-
ším soukroměm slyšení.
Následník pro smírné urovnání otázky
skaderské.
Z Vídně, 27. dubna. Arcikníže Franti-
šek Ferdinand před svou audiencí u pa-
novníka měl delší poradu s hr. Berchtol-
dem a Hötzendorfem. Jak se v kruzích
informovaných ujišťuje, přeje sí násled-
ník v souhlasu s panovníkem, aby
otázka skaderská byla smírnou cestou vyři-
zena. Následník před několíka lety vykonal
studijní cestu po Černé Hoře a z osobního ná-
zoru zná tamější poměry, zejména pak Skader
a jeho okolí.
Z Vídně, 28. dubna. „Morgen“ oznamuje
Arcikníže následník, jak se tvrdí v zasvěce-
ných kruzích, vyslovil se v ten rozum, ž
ozbrojený postup proti černé Hoře byl by na
místě jen tenkráte, kdyby selhaly všechny
prostředky jiné. Mezi tyto prostředky vypo-
čítává list také kompensace pro Čer-
nou Horu, stran kterých by se však jednalo
teprve, až by Černohorci Skade
opustili. Jednání to nevedlo by však Ra-
kousko, nýbrž Rusko.
Konference poslanců za velkostatek z Čech
s hr. Stürgkhem.
Z Vídně, 28. dubna. „Montagsrevue“ ozna-
muje: Dnes dostaví se velkostatkářští poslane
na sněmu království Českého kn. Schwarzen-
berk a hr. Clam-Martinic za konservativní
velkostatek, hr. Ervín Nostitz, hr. Czernín
dr. Baerenreither za německý velkostatek k
ministerskému předsedovi hr. Stürgkhovi na
František Ferdinand
Ferdinand
Černohorec
Skade
Stürgkh
Martinic
Nostitz
Baerenreither
Vídeň
Hötzendorf
Rusko
Čechy
černý Hora
13
article
konferenci stran prostředků, jimiž by se u-
možnilo krátké zasedání sněmu králevství Če-
ského. K tomu dodává list patrně na základě
vládních informací: Také při největší ochoti
své pomoci kráiovství Českému z jeho tísně fi-
nanční musí vláda uvážiti, že pro sněmy zem-
ské nemá žádného paragrafu 14. a že tedy
její intervence dospěly ku posledním hrani-
cím ústavnosti. Ještě méně možno žádati o
vlády, by jednala protiústavně, poněvadž obě
strany na sněmě českém mohou každým oka-
mžikem učiniti opatření zákonná, přestoupí-li
na několik dní z koně svých zásad a vyloučí-l
ze zájmů strannických ono minimum, kterého
je třeba pro zájmy zemské za účelem odvrá-
cení finančního bankrotu. Nestane-li se tak
nadejde okamžik, ve kterém vnucuje se známý
výrok Hippokratův, že co nelze vyléčiti medi-
kamenty a železem, musí býti uzdraveno
ohněm. Ohněm v tomto případě byl by finan-
ční krach království Českého, jemuž hrabě
Stürskh nemůže zabrániti perušením ústavy
Může se státi však také, že vláda svolá sněm
království Českého, by podala důkaz, že sama
bankrotem a krachem tím po žádné stránc
spoluvinna není.
Hippokratův
Stürskh
14
article
Stürgkhova audience.
Z Vídně, 28. Hubna. Ministerský předsed
hr. Stürgkh byl včera dopoledne panovní-
kem přijat na zámku schönbrunnském v dlou-
hém slyšení, které souviselo také se situac
zahraniční a se stavem věcí v Čechách a v Ha-
liči.
Německo-nacionální výtržnosti ve Vídni.
Z Vídně, 27. dubna. Na dnešní dopoledne svo
laly české spolky v VI. a VII. vídeňském okresu
schůzi do sálu „U krásně pastýřky na Gumpen
dorferstrasse, aby protestovaly proti násilné pe-
tiční akci Němců ve prospěch sankce lex Kolisko
Německo-nacionální listy štvaly již několik dnů
proti této české „vyzývavosti“ a svolaly své ko-
militony na prostranství nedalekého evangelického
kostela s úmyslem schůzi rozbili a pak jednotlivé
české chodce na ulici insultovati. Mezitím půso-
bila však vídeňská protičeská mafie na majitelku
sálu. Němku, aby schůzi již na policii řádně ohlá-
šenou nedovolila v sále konati a tato také konečně
nátlaku Němců, kteří hrozili boykotem a kterou
již dřive vláčeli v novinách jako „zrádkyni ně-
mectví Vídně“, podlehla. Hostinská Čechům míst-
nost odřekla s lichou výmluvou, že se domnívala.
že pronajímá sál k jiné schůzl, takže čeští svola-
vatelé schůze dověděli se o úmyslu a rozhodnulí
hostinské teprve dnes ráno před schůzi.
Stürgkhův
Hubna
Stürgkh
Němec
Němka
Čecho
Vídeň
Čechy
15
article
Čeští lidé, kteří samozřejmě o vykázané schůai
nevěděli v čas jako pořadatelé, dověděli se tak až
na místě. Mezitím němečtí nacionálové obsadili
s klacky výčep zmíněného hostince a celé okoli
a insultovali české účastníky schůze na cestě do
sálu, odkudž se paknosilí znovu vracet okruhem
Němců s klacky. Na Čechy pokřikováno bylo „pra-
šivých Čechů, psů, zrádců“ a kdyby nebylo oka-
mžité silné policejní pomoci, která místa tato ob-
sadila, došlo by jistě k nejpustším pouličním štva-
nicím na Čechy, jak se již několikrále stalo. Dnes
byla nucena policie intervenovali v několika pří-
padech a útočníky zatkla, načež po zjištění totož-
nosti propustila. Vyzývavost něm. nacionálů stává
se stále povážlivější.
Němec
Čecho
Čechy
16
article
Češi, kteří takto byli od místnosti vybnáni
byli přinuceni uspořádati na rychlo důvěrnou im-
provisovanou schůzi v nedalekém hostinci Vyhna-
lově, kde podal referát tajemník „Komenského
Čeliš a přijata byla resoluce proti lex Kolisko.
Dnes dopoledne konala se rovněž v Meidlingu
česká schůze proti lex Kolisko, která byla velmi
četně navštívena a vyzněla důstojně. Do Meidlinýu
se něm, nacionálové neodvážili.
Němečtí nacionálové chtěli dnes dopol. roz-
bítí český koncert „Lumíra“, který pořádal Nová-
kovu „Bouři“, ale deštěm demonstrace jejich byla
znemožněna. Koncert konal se v největším vídeň-
ském sále „Musikvereinu“ a jeho výsledek byl
báječný. Skladatel Vítězslav Novák byl předmětem
bouřlivých ovací. Novákovy skladby. „Dvě bala-
dy“ a „Bouře“, provedeny byly za součinnosti více
jak 200 pěvců a pěvkyň a 120členného „Tonkünst-
lerorchestru“ neobyčejně precisně a výstižně. D-
rigoval p. Herle. Nadšení na koncertě bylo
obrovské.
Čech
Komenský Čeliš
Kolisko
Lumír
Novák
Novákův
Herl
17
article
Hnutí monarchistů v Portugalsku.
Z Paříže, 27. dubna. (K. k.) „Ag. Havas
sděluje z Lisabonu: Vláda, která byla zpra
vena o posledních agitacích monarchistů
ve spolku s tak zvanými extremními syndi-
kalistickými republikány, učinila všecka opa-
tření z opatrnosti. V noci bylo slyšeti jedno-
tlivé výbuchy pum a výstřely z revolverů, pa
trně to byl signál chystaného hnutí. Skupiny
objevivší se před kasárnami, byly hned stou
penci strany republikánské za pomocí poli
cejního mužstva a četníků rozehnány. Měst
poskytuje obvyklý obraz. Zdá se býti nepo
chybným, že může-li se skutečně mluvit o ně-
jakém hnutí, úplně ztroskotalo. O nepoko-
jích na venkové není zpráv.
Z Lísabonu, 27. dubna. (K. k.) Jak sdě-
luje „O Mundo“, chystala, jak se praví, repu-
blikánská skupina poslední noci hnutí, jehož
účel není znám. Byla hned učiněna opatření
aby se zamezily nepokoje. List dodává, že
pořádek byl o 5. hod. ráno zajištěn.
Havas
Munda
Portugalsko
Paříž
Lisabon
Lísabon
18
article
Noční příhoda dokázala prý pouze pa-
triotismus armády a pohnula vládu, aby uči-
nila opatření proti agitátorům. Jak jiný lis
sděluje, byly uspořádány před různýmí kasár-
nami projevy. Demonstranti provolávali slávu
republice. Vojáci vypálili salvy na slepo, na-
čež se demonstranti rozptýlili. Policie zatkl-
prý v místnostech radíkálního republikánské-
ho sdružení 20 osob. O 3. hod. ráno vybuchly
prý před kasárnami hasíčů ve čtvrti Grace
dvě pumy.
Ministerská rada se sešla, aby se usne
sla o vojenských opatřenich.
Z Lisabonu, 27. dubna. (K. k.) Presiden
republiky uspořádal na počest zahraničnícl
vyslanectev v Lisaboně slavnostní hostinu.
Z Lísabonu, 27. dubna. (K. k.) Dnes
noci a ráno byly na ulicích uspořádány de-
monstrace, prý na ochranu ohrožené repu-
bliky. Několik osob bylo zatčeno, mezi nim
setník 5. pěšího pluku Lima Dias. K zacho-
vání pokoje a pořádku byla učiněna vojenská
opatření.
Z Lísabonu, 27. dubna. (K. k.) Časně rán
dostavilo se před kasárna zákopníků as
100 demonstrantů, kteří stříleli a pro-
volávali slávu radikální republice a prohlá-
sili, že na ulici jsou spiklenci, a že je tedy
nutno republiku hájiti. Přes nalé-
hání demonstrantů zdráhali se důstojníci zá-
kopnictva bez rozkazu opustiti kasárna. De
monstranti odebrali se pak do místnosti re
publikánského sdružení, kdež jim byly vydány
zbraně. Někteří obdrželi pytle (!) s pumami
Na některých místech v městě bylo několil
osob zatčeno.
Dias
Lisabon
Presiden republika
Lima
Lísabon
19
article
čínská půjčka.
20
article
Z Pekinu, 27. dubna. (K. k.) Jak se Reu-
terova kancelář dovídá, sdělil včera, než byla
podepsána smlouva o půjěce, místopředseda
senátu zástupcům bank, že členové oposice
v obou sněmovnách soudí, že půjčka nebyla
správně uskutečněna a že budou proti ní pro-
testovati s odůvodněním, že půjčka musí býti
předložena novému parlamentu. Vláda soudi
že souhlas ustavujícího shromáždění ku pů-
vodní smlouvě, navržené skupinou šesti moc-
ností, daný dne 6. prosince 1912, je ještě zá-
vazný a poněvadž poslanecké sněmovně se
dosud nepodařilo jmenovati předsedu parla-
mentu, že skutečně není ještě ustavena. Kuo-
mintongská strana se asi ještě pokusí uzavřen
smlouvy zrušiti na znamení své moci vůči
Juanšíkaiovi, jehož vzrůstající vliv ji naplňuje
nedůvěrou.
Sjezd zemských důvěrníků
a širšího výkonného výberu národn
strany svobodomyslné.
konal se v neděli dne 27. dubna t. r. po celý
den ve dvoraně hotelu „Palace“. Sjezdu zu-
častnilo se 368 delegátů. Přítomno bylo 4
poslanců sněmu království Českého a rady
říšské a členů panské sněmovny. Z poslanců
přítomni nebyli a omluvili se poslanci dr. B
Pacák, dr. K. Pippích, B. Viková-Kunětick
a F. Kuchynka.
Pacák
doktor
Viková
Kunětick
F Kuchynka
Peking
Reo
senát
panská sněmovna
21
article
U drobném prodejl
ranní čtslo o sohě . za 8h
vešernl
za lk
Ve fHákách na venkově
ranní čislo . . . . . ie
večerni
lnoerátv
platí se hotově napřed.
Předplacení a tnserty přijímá
sdministrace v Marianské al., a.
Tam nacházejí se tál
řudakce, tiskárna a oxpedice
„Národnich Llstá“
Rukoplay ss nevranei
Národnich
Rukoplay
22
article
Sjezd zahájil předseda výkonného výboru
dr. Karel Kramář o 1/411. hodině dopol.a
věnoval vřelou posmrtnou vzpomínku zesnu-
lým členům širšího výkonného výboru v po-
sledním období: dru. Fr. Tilšrovi, zem. posl
Jos. Krejčikovi, inž. Frant. Zvěřinovi, továr-
niku Otakarovi Čerychovi z Jaroměře, dru
Rud. Nedbaloví ze Dvora Králové a účetnímu
radovi poštovnímu Frant. Zemkovi.
Na návrh p. inž. Vencla zvoleni do před-
sednictva: předsedou dr. Fr. Fiedler, místo-
předsedy okr. soudce Karel Vraný z Brandýsa
n. L. a továrník František Knotek z Jičína,
zapisovateli Gustav Heřman, odb. uč. z Pře-
louče, slč. Anna Kunešová z Král. Vinohradů
a JUC. E. Musil.
Referáty o politické situací předneslí dr.
K. Kramář a dr. Ed. Koerner, načež po
dobatě, které se zúčastnili« dr. Hohlweg ze
Slaného, starosta města Vamberka, kom.r.
Bednář, posl. J. G. Maštálka, uč. Vondrák.
tov. Kysela, uč. Moravec, starosta města Ko-
stelce n. L., dr. Vorlíček, rev. Titěra, uč. Be-
ran, přís. zem. výboru Adámek a p. Hrazdira
a po doslovu obou referentů byla učiněna
následující usnesení:
a) O postupu poslanců strany
„I. Širší výkonný výbor schvaluje dosa-
vadní postup poslanců strany v dohodovacích
jednáních česko-německých i vyslovuje sou-
hlas se stanoviskem, jež zaujali tito poslanci,
pokud jde o další postup v těchto jednáních.
Jmenovitě nechť poslanci strany trvají na tom,
aby v dohodovacích jednáních bylo zajištěno,
že provedena bude reforma zemského řádu
volebního ještě v prvém oddílu a že co do
úpravy vnitřního úřadování jazykového v Če-
chách definitivní stanovisko vlády zaručí če-
skému jazyku uplatnění plnou měrou mu ná-
ležející, od čehož záviseti bude další setrvání
českých poslanců v dohodovacím jednání.
doktor
Kramář
František
Tilšr
Krejčik
Ing
Zvěřina
Čerych
Zemek
Vencl
Fiedler
Vraná
Knotek
Heřman
Kunešová
Král
E Musil
K Kramář
Ed
Koerner
Hohlweg
Maštálek
Vondrák
Kysela
Moravec
Vorlíček
Titěra
Adámek
Hrazdira
Jaroměř
Dvůr Králové
Francie
Brandýs
Jičín
Slaný
Vamberk
ko
23
article
Rovněž tak schvaluje širší výkonný výbor, že
poslanci svobodomyslní trvají na nerozlučné
spojitosti reformy zemského zřízení s úpra-
vou jazykových poměrů před úřady státními
a orgány samosprávnými.
II. Na vládu budiž naléháno, aby od-
hodlala se k opatřením, jimiž zabezpečena
by byla autonomní zemská správa finančně
až do pravidelných poměrů, a budiž se vším
důrazem ohraženo se proti tomu, aby vláda
svou neochotou v této otázce podporovala
německou obstrukci. Jakmile poslanci strany
dojdou ku přesvděčení, že dohodovací jednání
nemají naděje na blízký zdar, nechť naléhají
na rozpuštění sněmu a provedení nových vo-
leb sněmovních.
III. Maje na mysli nevyjasněnost a mění-
vost politických poměrů, nechce širší výkon-
ný výbor co do postupu na říšské radě před-
pisovati poslancům strany určitá podrobná
pravidla. Jen jako povšechné vodítko musí pro-
jeviti tolik.
24
article
1. Ježto poslanci svobodomyslní jsou jen
zlomkem všech českých poslanců a ježto ve
vývoj politických parlamentních poměrů účin-
ně zasahovati mohou jen parlamentní sku-
piny přiměřeně silné, nechť poslancí naší
strany zúčastní se jako posud všech podnětů,
jimiž by mohl docílen býti společný postup
všech, anebo aspoň větší části českých po-
slanců v otázkách, týkajících se státoprávní-
ho, politického a osvětového života národní-
ho. Poslanci svobodomyslní, kteří podrobo-
vali se dosud usnesením většiny, nechť vychá-
zejí z toho, aby tato zásada přivedena byla
ku platnosti v případném společném útvaru
pro všechny české strany. Nepodaří-li se
sjednotiti se ke společnému postupu, necht
poslanci naší strany postupují samostatně,
uvažujíce všechny rozhodující poměry.
2. Co do poměru naší strany ke vládě
musíme s politováním prohlásiti, že vláda ani
v době dohodovacích jednání nedovedla za-
chovati nestrannost vůči českým zájmům, ze-
jména musíme žalovati, aby jednáním ministr
25
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Albanský civilisator, chráněnec Evropy.“
Z angl. jazyka přel. Jan Váňa.
Zdržel jsem se v karavanserají kahýrske
déle, než jsem zamýšlel, abych důkladně se-
znal kapitána nepravidelného vojska alban-
ského. Byl to kostnatý, vysoký a ramenatý
horal, asi čtyřicátník s ploským čelem, zuři-
vým výrazem očí, tenkými rty, vychrtlým
čelistmi a špičatou bradou svého plemene
Kníry měl nesmírně dlouhé, zakroucené vzhů-
ru, tvář a hlavu měl oholeny. Suknici na so-
bě měl špínavou, právě takovou i červenou
čapku, stáhnutou furiantsky do zamračené
tváře. Jelikož nenosil u sebe pistoli, zastrká-
val pravou ruku za prázdný pas a vykračoval
si po domě vojensky sebevědomě, Tento Ali
Agha — tak se totiž Albanec jmenoval —
navzdor hrozivému zevnějšku smáčkl se ně-
kdy jako kterýkoli rytíř, vyšívaný na kober-
ci, jestli na něj vyzrál člověk ještě sveřepější,
než byl sám. Byl posetý jízvami a kulhal ná-
sledkem rány na noze, kterou mu způsobila
turecká kulka, když se ve svých albanských
horách choval příliš nenuceně. Zakrýval toto
kulhání tím, že se „ze široka valil“. Hlas měl
chraplavý a střízlivého jsem ho neviděl ni-
kdy. Naše známost počala bouřkou, která se
přenesla a zanechala pěknou pohodu. Ukazo-
val jsem tureckému duchovnímu Hadži Walí-
mu své bambitky s damascenskými hlavněmi
a v tom Ali Agha vstoupil do světníce.
) Věhlasný cestovatel R. F. Burton první pro-
aikl do Mekky a Mediny, které jsou eílem moha-
vedánských poutníků. škoda, že nynější anglický
Rinistr slr Grey této knihy nezná.
Váňa
Agha
Albanec
Hadži
Burton
Grey
Evropa
Mekka
Medina
26
article
Sedl vedle s pošklebkem, jenž znamenal
že má zbraň by měla vlastně náležet jemu
vytrhl mi ji z rukou a jal se ji prohlížet jako
znalec. Nemaje dosti obdivu pro jeho jednání
vyrval jsem mu ji zpět a obrátil se tiše k Ha-
dži Walimu. Kapitán nepravidelného a já po-
hledli jsme na sebe bojovně. On si posadi
vyzývavě čapku na stranu a já jsem si počaí
hněvivě kroutit knír. Mít u sebe zbraň, byl
by mne jistě napadl a — z bambitky Albanci
střílejí dobře. „Ferribli colla pistola,“ říkají
o nich Italové, neboť při nejmenším podnětu
střílejí do tváře příteli i nepříteli. Nejlépe je
předvídat jejich záměr a hned jednat. Lidu
nevázanějšího není na tváří země. Je-li alban-
ské vojsko na pochodu, odnímají se mužstvu
náboje, neboť by se cestou vzájemně pobilí.
I při pítkách „přátelských“ míří si vzájemně
bambitkami na prsa. V Egyptě se albanského
nepravidelného voiska používá k tomu, že je
ubytují u vesničanů, kteří nemohou nebo ne-
chtějí platit daní. Jsou postrachem a pohro-
mou všeho kraje. Dopouštějí se násilností na
ženách i na cizincích jenom pro zábavua
z „hraýosti“. Jistý Albanec střelil po angli-
ckém konsulovi jenom z „dlouhé chvíle“ čili
nudy, jak pravil. V Kahýře střílejí z kasáren
albanští vojáci na kolemjdoucí a mají vel-
kou švandu, zastřelí-lí na příklad vodiče vel-
bloudů.
Kapitán nepravídelného vojska nemoha
si dovoliti potěšení mne zastřelit, vstal a ode-
šel vznešeně ze sednice.
Po několika dnech přišel opět a to dosti
zdvořile, usedl, pil kávu, kouřil z dýmky
dal se do řeči. Mluvili jsme turecky i arabsky
a to dosti nesnadno. Pojednou pošeptal mi
do ucha, nemám-li „rakí“ (kořalku). Odpově-
děl jsem záporně, načež, vyceniv zuby, na
zval mne „himar“ — oslem.
Ferribnout
Italos
Egypt
27
article
Když jsme vstali k odchodu, uchopil mne
jako v žertu, aby se dal se mnou do křížku
— kdo z nás je silnější. Myslil si, že se mnou
zatočí jako s člověkem slabochem, který píje
jenom vodu. Já jsem ale do něho kopl tako-
vou silou, že, padnout tváří na kamennou
podlahu místo na mé lůžko, byl by měl z obli-
čeje placku. To účinkovalo na něj velmi do-
bře. Vyskočil, potřepal mně hlavou, zavolal
o dýmku a jal se mi ukazovat své rány. Uká-
zal mi také prsten zlatý s krásným kamínkem
a chlubil se, že ho ukradl jednomu konsulovi
Také mne prosil, abych mu opatřil trochu je-
du, který by působil „konejšivě“ na protivu
nepřítele. Dal jsem mu místo jedu pět zrnel
kalomelu, který si pečlivě uschoval do py-
tlíku.
Než jsme se rozešli, nutil mne ze všech
sil, abych se s ním šel napít. Odmítl jsem
pitku ve dne, ale slíbil jsem, že příjdu na ve-
čer, abych viděl, jak tito hrdinové obětují
Bacchovi. K deváté hodině, když v karavan-
seraji panoval již klid, vzal dýmku, pytlík na
tabák, zastrčil dýku za pas a vklouzl do sed-
nice Ali Aghy. Seděl na lůžku, prostřeném
na zemi; před sebou měl čtyři svíčky (orien-
talové pijí jen při jasném osvětlení), mísku
s polévkou a taliř se studeným dušeným ma-
sem a dvě nádobky se salátem, totiž prouž-
ky okurek a tvarohu. Ze železného hrnce, na-
plněného vodou, vykukovala dlouhá, tenká
bílá láhev „raki“, a jiná láhev, naplněná sil-
nou voňavkou. Obě byly obaleny mokrým
hadrem, obvyklým chladičem.
Bacchův
Agha
28
article
Ali Agha uvítal mne zdvořile, a vída
mne, jak obdivují se jeho přípravám, prohla-
sil, abych se neopovážil podezřívati Albance
že se neumějí napít. Vyzval mne, abychsi
usedl vedle něho na lůžko, vyndal svou dýku
položil ji v příhodné vzdálenosti, dal mi zna-
mení, abych učinil totéž, a hodokvas zapo-
čal. Nalil malou sklenku, vytřev ji dříve
prstem, a nabídl ji svému hosti s hlubokou
poklonou. Já jsem příjal a zvolav „Salam“
vyprázdnil jsem obsah a postavil obrácenou
na zem na důkaz, že jsem plně ocenil poctu.
A nyní jsme se vybízeli vzájemně, po každé
sklínce zajídajíce lžičku masa nebo salátu,
abychom si ochladili ústa. Potom jsme se dal
do kouření, vypouštějíce ohromné kotouče
dýmu jakožto „řízní“ lidé. Při tom jsme na
sebe pokukovali čtverácky, neboť moslemové
považují pití za jakýsi žertovný a příjemny
druh hříchu.
Agha
Salam
29
article
Ali Agha byl již podnapilý, než hodokvas
náš začal, a ačkoli lil do sebe „raki“ usta-
vičně, nedopouštěl se vůči mně žádných buj-
ných přehmatů ani veselých hrubostí. Jenom
chvílemi naplnil si dlaň voňavkou a chrstnu
mně ji do obličeje, což jsem pak činil i já
jemu, následuje jeho příkladu.
Pojednou můj soudruh dostal znamenitý
nápad, abychom totiž vlákali duchovníh
Hadži Waliho do sednice a donutili ho pít
což bylo tak vtipné, jako bychom do před-
sedy spolku střídmosti chtěli vnutit láhe
rumu. Doběhl jsem pro Hadžiho, a vrátiv se
zastal jsem Ali Aghu v nové náladě: zastrčil
větvičku se zelenými lístky přímo do podlahy
a převrhl pohárek s vodou pod tuto zeleň.
Posadil se před to a dívaje se na tuto „kra-
jinu“, zalétal duchem mezi stinné stromov
a chladivé potoky své albanské vlasti s vý-
razem sveřepé něžnosti na tváři. Zdá se, že
si k tomu přimyslil i „mladé barbary, jaksi
hrají“, neboť v jeho kamenném oku zaleskla
se slza, která tam naprosto nepatřila.
Vše se změnilo, jakmile vstoupíl Hadži
Wali. Albanec vyskočil, chytil Hadžího za ra-
meno a poděšenému podstrčil pod nos pohár
Agha
Hadži
30
article
„raki“, nutě ho, aby to vypil na ráz. Hadži to
rozhodně odmítl, řka, že se takového smrtel-
ného hříchu nedopustil za celý svůj života
dovolával se i koranu. Jelikož nucení, pře-
cházející v násilí, neustávalo, vyrval se své-
mu trapiči a vyřítil se ven ze dveří, zanechav
za sebou turban, dýmku a trepky. Hostitel
neosmělil se ho pronásledovat, ale poplval
všechny věci, které Hadži Wali na místě zů-
stavil, a nazval ho oslem všemi jazyky, které
znal.
Hned na to zachtělo se Albanci damské
společnosti a on prohlásil, že chce potěšit oči
své tančícími dívkami či baletem. Pravil jsem,
že takové osoby do karavanseraje nesmějí
ani vstoupit, načež obořil se na mne otázkouí
„A kdo to zapověděl?“ „Paša,“ dím já. Alba-
nec si junácky zakroutil knír, odplivl a za-
hřměl: „Budu-li chtít, musí paša tančit sám.“
Nyní jsem viděl, že bude zle, a byl jsem
rád, že můj soudruh zapomněl svou dýku.
Opatrnost mne nutkala, abych se vrátil do
své sednice a závorou zatarasil dvéře, ale
svědomí mi našeptávalo, abych ho v tomto
stavu neopouštěl. Chlácholil jsem ho jako
něžná žena opilého muže, ale vše nadarmo.
Vlil do sebe celý pohár, který byl Hadži od-
mítl, aby smyl způsobenou poskvrnu, a to mu
dodalo. Řval: „O, vy Egyptští, vy psi, vy po-
kolení faraonské, ó, vy pokolení psíl
Na štěstí měl Agha statného albanského
sluhu, jenž byl zvyklý na podobné nálady pá-
novy.
S naší pomocí dovlekl nebo donesl ho
do jeho sednice. Ali mezitím z plných plic
spílal: „O, Egyptští, vy pokolení psíl Plivám
na vaši Alexandrii, plivám na vaši Kahýru
plivám na váš Suez!“ Jak vidět, obral si dosti
široké pole své činnosti. V této náladš dlentl.
Hadži
Paša
Agha
Al
Alexandrie
Suez